Array ( [0] => 15482791 [id] => 15482791 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dálnopis [uri] => Dálnopis [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Fernschreiber T100 Siemens.jpg|náhled|Stolní model dálnopisu T100 firmy Siemens (detailnější popis po kliknutí na náhled).]] [1] => [[Soubor:Siemens T100 Telex.jpg|náhled|Jiná modifikace T100, číselník vpravo není přímou součástí dálnopisu, ale slouží ke spojení v síti TELEX.]] [2] => '''Dálnopis''' (také '''Telex''' nebo '''Teletype''', zkráceně '''TTY''') je [[telekomunikace|telekomunikační]] zařízení umožňující bezobslužný datový přenos textových zpráv po speciálních nebo i [[telefon]]ních linkách. Jeho princip umožňoval přijímat vysílání jedné stanice na neomezeném množství stanic přijímacích. První komerční nasazení dálnopisu bylo v Postal Telegraph Company v [[Boston]]u a [[New York]]u v roce [[1910]]. [3] => [4] => Dálnopis se používal například pro přenos zpráv pro zpravodajství – využívaly jej zpravodajské agentury pro předávání zpráv mezi sebou a pro distribuci do jednotlivých redakcí. Svou vlastní stanici měl však v dobách největší slávy dálnopisu každý významný podnik. [5] => [6] => V tehdejším [[Československo|Československu]] byl dálnopis velmi oblíbený. Nejrozšířenějším modelem byl T100, vyráběný v licenci [[Siemens AG|Siemens]] státním podnikem [[Zbrojovka Brno]]. [7] => [8] => Provoz dálnopisné sítě v [[Česko|Česku]] byl ukončen 1. července 2008.[http://www.novinky.cz/clanek/143861-dalnopis-po-71-letech-v-cesku-skonci.html Článek o ukončení provozu dálnopisné sítě v České republice] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/clanek/143861-dalnopis-po-71-letech-v-cesku-skonci.html |date=20080814153947 }} – Novinky.cz V provozu nadále zůstala možnost podání [[Občanský telegram|telegramu]] prostřednictvím České pošty, ta ale skončila v březnu roku 2010.[http://www.financninoviny.cz/zpravy/telegramy-skonci-jen-na-ceske-poste-o2-je-bude-nabizet-dal/456203 Telegramy skončí jen na České poště, O2 je bude nabízet dál], financninoviny.cz[http://www.lidovky.cz/ceska-posta-rusi-posilani-telegramu-jsou-prodelecne-f9t-/ln_domov.asp?c=A100329_204527_ln_domov_tsh Česká pošta ruší posílání telegramů, jsou prodělečné], lidovky.cz Technicky jsou již telegramy přepravovány bez použití dálnopisné technologie – sítě Gentex určené pro přepravu telegramů byly ukončeny spolu s Telexovou ústřednou. [9] => [10] => == Vznik dálnopisu == [11] => * Roku [[1846]] Royal E. House sestrojil „printing telegraph“ (tisknoucí [[telegrafie|telegraf]]) s klávesnicí podobnou pianu. (Tento přístroj zatím používal [[Morseova abeceda|Morseovu abecedu]].){{Citace elektronického periodika |titul=Vývoj telegrafu |url=http://www.nadcomm.com/timeline.htm |datum přístupu=2007-01-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070205103740/http://www.nadcomm.com/timeline.htm |datum archivace=2007-02-05 |nedostupné=ano }} [12] => * Roku [[1849]] bylo uskutečněno „teleprinter“ spojení mezi městy [[New York]] a [[Filadelfie|Philadelphia]], kdy výstupní zařízení tisklo znaky místo kódu. (Zřejmě se jednalo o „printing telegraph“ z roku [[1846]].) [13] => * Francouz [[Émile Baudot]] (je po něm pojmenována jednotka [[Baud]]) okolo roku [[1880]] navrhl 5[[bit]]ový kód, který tvoří základ Mezinárodní telegrafní abecedy č. 1 ([[MTA-1]], anglicky ITA-1). [14] => * [[Donald Murray]] roku [[1901]] tento kód vylepšil a doplnil o přepínače. Kód se stal základem pro [[Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2|Mezinárodní telegrafní abecedu č. 2]]. [15] => * V létě roku [[1910]] byl na lince mezi poštovními úřady [[New York]]u a [[Boston]]u instalován „printing telegraph“ vyvinutý firmou Morkrum Company. Tento přístroj si již zřejmě zaslouží označení „dálnopis“. [16] => * První veřejně dostupný a také komerčně významný přístroj vyrobený firmou [[Teletype Corporation]] (název vznikl přejmenováním sloučené Morkrum-Kleinschmidt Corporation) roku [[1922]] byl [[Teletype M12]]. [17] => * Po roce [[1935]] byla v Německu zaváděna komunikační síť Telex. [18] => [19] => == Telex, Gentex == [20] => [21] => '''Telex''' původně znamenal zkratku z ''Teleprinter exchange service'' tedy ve volném překladu ''služba veřejného dálnopisu''. Stejné technické zázemí používá i síť '''Gentex''', což je zkratka z ''General telegraph exchange'', tedy '' síť pro předávání telegramů''. Mezi těmito sítěmi existují přesná pravidla pro vzájemné spojení, například účastník z telexu nemá přístup na účastníka z gentexu (hrozí podvržení telegramu, např. pro telegrafické poslání peněz). Technicky jsou buď obě sítě zcela oddělené a spravované samostatnými ústřednami, nebo v rámci jedné [[ústředna|ústředny]] odděleny pomocí účastnických kategorií. [22] => [23] => == Hellschreiber == [24] => [25] => Dálnopis ''Hellschreiber'' je výsledkem práce [[Rudolf Hell|dr. Rudolfa Hella]], který ve firmě Siemens pracoval na zdokonalení telegrafního zapisovače. Díky tomu vznikl dálnopisný systém, který pro přenos jednotlivých znaků používá sled impulzů, které přímo odpovídají tvaru daného písmene. Díky tomu dálnopis HELL dokáže pracovat i v nepříznivých podmínkách, kdy běžný dálnopis, spoléhající na přenos digitálního kódu, vypisuje nesmysly. I při špatných podmínkách je na přijímací straně zaznamenán obrázek písmene, se kterým si lidská obsluha dokáže snadno poradit. [26] => [27] => Hellschreiber byl za druhé světové války využíván německou armádou a i po válce byl využíván k telefonním a radiovým přenosům velkým množstvím států a služeb. V bývalém Československu ještě v 70. letech využívalo Hellu Ministerstvo dopravy. A dokonce ještě v 90. letech přicházely zprávy o poslechu radiových depeší Severní Koreje vysílaných Hellschreiberem. [28] => [29] => == Popis funkce dálnopisu == [30] => [31] => Princip přenosu dat spočíval v předávání 5[[bit]]ových slov pomocí impulzů na připojovací lince. [32] => Použitá abeceda (kódování) u dálnopisu se nazývá „[[Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2]]“ (MTA-2). [33] => [34] => Existují dva druhy připojení koncových zařízení: [[Dvoudrátový okruh|dvoudrátové připojení]] používá [[elektrické napětí|napětí]] 120 [[Volt|V]] mezi dvěma dráty. Impulsy na lince jsou tvořeny rozpojováním [[proudová smyčka|proudové smyčky]] s [[elektrický proud|proudem]] 40 [[Ampér|mA]]. Přijímač i vysílač stroje je zapojen v sérii. Druhou variantou je připojení přijímače a vysílače stroje samostatným vedením, tedy [[Čtyřdrátový okruh|čtyřdrátově]]. Toto připojení používá napětí 60 V mezi vodiči a impulsy na lince jsou tvořeny reverzací polarity proudové smyčky 20 mA. [[Modulace|Modulační]] rychlost je 50 Bd (čti [[baud]]ů), čili délka impulsu je 20 [[milisekunda|ms]], výjimkou je stop impuls dlouhý 1,5násobku délky, tedy 30 ms. (Rychlost přenosu je tak přibližně 7 znaků za sekundu.) [35] => Existovaly i pokusy s dálnopisem s vyšší rychlostí, např. 200 Bd. Rozhraním 200 Bd byla vybavena i poslední dálnopisná ústředna druhé generace ARM 201/4, která zajišťovala dálnopisný provoz v Česku. K ukončení provozu posledního dálnopisného spojení došlo 1. července 2008.[http://mobil.idnes.cz/cesky-dalnopis-se-prave-stal-minulosti-posledni-ustredna-utichla-p9w-/mob_tech.aspx?c=A080630_175318_mob_tech_hro Český dálnopis se právě stal minulostí. Poslední ústředna utichla] [36] => [37] => Provoz o rychlosti větší než 200 Bd se používal také. V Československu v letech [[1976]] - [[1990]] používala [[Česká tisková kancelář|ČTK]] a MNO americké sedmijehlové mozaikové tiskárny pod názvem [http://telefon.unas.cz/dalnopis/transtel_ah-11r/transtel.html Transtel], které umožňovaly pracovat až rychlostí 300 Bd. Využívala se většinou rychlost 200 Bd. [38] => Pomocí této techniky odebíraly deníky zpravodajství [[Česká tisková kancelář|ČTK]]. Ale v té době československá telekomunikační dálková technika neuměla zpracovat rychlost 200 Bd. Z toho důvodu si [[Česká tisková kancelář|ČTK]] vyvinula vlastní přenosová zařízení s 400Bd rychlokanály a nasadila je do provozu mezi Prahou a na všechny krajské pobočky ČTK). [39] => [40] => Vzhledem připomíná dálnopis [[psací stroj]]. Skládá se z klávesnice a tiskárny. U většiny dálnopisů probíhalo kódování i dekódování na elektromechanickém principu. Stisknutá klávesa mechanicky sepnula spínače, odpovídající jejímu [[binární kód|binárnímu kódu]], a malý motor postupně jednotlivé bity sejmul a odeslal. Podobně na základě přijímaného signálu nastavil motor přes soustavu vaček správné písmeno k vytištění. To bylo vytištěno podobně jako na elektrickém psacím stroji – úderem tzv. typu se znakem přes barvicí pásku. Později byla využita i elektronika a mechanické zapojení se zjednodušilo. [41] => [42] => Pro lepší využití linky se při běžném provozu obvykle nevysílalo přímo z klávesnice, ale přístroj načítal data z předem připravených děrovaných šablon nebo z [[děrná páska|děrných pásek]]. Protože do 5 [[bit]]ů nebylo možné zakódovat všechny potřebné a požadované znaky (písmena, čísla, interpunkční znaménka atp.), používaly se dva módy – abecední a číselně-znakový. Pro přepnutí mezi nimi se používalo vyhrazené pětibitové slovo (speciální kombinace 5 přenášených bitů). [43] => [44] => == Výhody a nevýhody dálnopisu == [45] => [46] => Výhodou dálnopisu byla možnost rychlého přenosu textu v otevřené formě (tedy ne např. zakódovaného v telegrafní [[Morseova abeceda|Morseově abecedě]]), což vyžadovalo méně kvalifikovanou obsluhu a umožňovalo přijatý text vytištěný na listu papíru prakticky okamžitě číst nebo dále zpracovávat. K propojení přístrojů mohlo dojít automaticky, obdobně jako u automatických telefonních ústředen. Mezi další přednosti systému patřila především stálost provozu pro zpravodajství (rozpojovací impulzy na lince bylo možné poslouchat v libovolném počtu příjemců a od kteréhokoliv okamžiku) a také životaschopnost provozu i na nekvalitních linkách. [47] => [48] => Nevýhodou dálnopisu byly rozměry přístroje (zmíněný T100 byla velká železná bedna o velikosti asi tří psacích strojů a celkovou [[hmotnost]]í téměř 20 [[Kilogram|kg]]), značný provozní hluk a vysoká poruchovost – zařízení bylo totiž, kromě několika drobných elektrických komponent, tvořeno [[elektromotor]]em na 220 V a jinak bylo vše řešeno mechanickými převody, šoupaty a [[vačka]]mi. [49] => [50] => Zatímco přístroje se postupem času zmodernizovaly, tak největší nevýhodou v současné době je cena za službu. Odeslání středně dlouhé zprávy do zahraničí stojí stovky korun. Navíc se v posledních letech rozšířily nové a mnohem levnější způsoby komunikace, což znamenalo velký odliv uživatelů dálnopisu. Některé země proto už tuto službu nenabízejí. [51] => [52] => První červencový den roku [[2008]] odpojením poslední funkční ústředny, která byla umístěna v budově hlavní pošty v pražské Jindřišské ulici, zrušila [[Telefónica Czech Republic|Telefónica O2]] poskytování dálnopisné služby v Česku. Ústředna fungovala od roku [[1973]]. Od roku [[1999]], kdy byly odpojeny všechny zbývající telexové ústředny, zajišťovala veškerý tuzemský i mezinárodní dálnopisný provoz. Přestože ústředna byla vybavena zařízením (tzv. přenašeči) pro propojení s vojenskou dálnopisnou sítí, byl po roce [[1995]] malý zájem o předávání zpráv mezi oběma sítěmi. [53] => [54] => == Další vývoj == [55] => [56] => Kromě zvýšení přenosové rychlosti se modernizace nevyhnula ani koncovým dálnopisným strojům. Následovala poloelektronická generace se zástupcem například Siemens S1000. Následující generace spíše připomínala jehličkovou tiskárnu s klávesnicí, např. dnes ještě používaný Olivetti TE550E, který umožňuje připojit obrazovku, děrovač děrné pásky a speciální disketovou mechaniku. [57] => [58] => Dálnopisy byly základem prvních [[počítačový terminál|počítačových terminálů]], které se z nich postupně vyvinuly. Kód, používaný k dálnopisným přenosům, byl základem dnešních sériových protokolů. Dodnes jsou v kódu [[ASCII]] obsaženy příkazy jako například ''Návrat vozíku'' ([[carriage return]]) a COM port PC ([[RS-232]]) bylo možno donedávna přepnout i do pětibitového módu. Zařízení terminálu má v mnohých operačních systémech označení tty. [59] => [60] => Existuje i řada modemů pro připojení k počítači, například Hassler telebox, či systémy domácí produkce jako Bittex a Orcatex. [61] => [62] => Evolučním nástupcem dálnopisu byly přístroje, které se později dostaly do širšího povědomí pod označením ''Telefax'' – později se ujal a zdomácněl kratší název [[Fax]]. Ten však už nepřenáší zakódovaný text, nýbrž obraz sejmuté předlohy. [63] => [64] => V osmdesátých letech dvacátého století se rozšířil radiodálnopisný provoz na amatérských pásmech (RTTY). Používal přenosovou rychlost 45,45 Bd a k příjmu byl nutný speciální modem. Jako koncová zařízení sloužily buď vyřazené dálnopisné přístroje, které amatéři upravovali na nižší rychlost a později se prosadily plně elektronické terminály založené na osobních počítačích. Radiodálnopis byl důležitým krokem v osvojování digitální techniky radioamatéry. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => === Reference === [68] => [69] => [70] => === Související články === [71] => * [[Telexová a Gentexová ústředna Praha]] [72] => * [[Hellschreiber]] – vývojový stupeň mezi dálnopisem a faxem, znaky přenášené jako obraz 7×7 [[pixel]]ů, možnost rádiového přenosu nebo po silně zarušených linkách. [73] => * [[Telegrafie]] [74] => [75] => === Externí odkazy === [76] => * {{commonscat}} [77] => * {{TDKIV}} [78] => * {{Commons|Teleprinter}} [79] => * {{TDKIV}} [80] => * Dálnopis: [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xhlavac3.htm http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/…] {{Wayback|url=http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xhlavac3.htm |date=20070309152550 }} [81] => * [http://telefon.unas.cz/dalnopis/telegraf.htm Základy přenosu, abeceda MTA2, základní díly dálnopisu T100] [82] => * [http://telefon.unas.cz/dalnopis/schema-t100.html Schema volící skříňky dálnopisu Siemens T 100] [83] => * [http://telefon.unas.cz/dalnopis/volici-popis.htm Popis volící skříňky] [84] => * [http://telefon.unas.cz/dalnopis/transtel_ah-11r/transtel.html Transtel používaný v ČTK v letech 1976-1990] [85] => * Telex – jak to fungovalo a funguje: [http://www.hw.cz/Teorie-a-praxe/Mimochodem/ART785-Telex---jak-to-fungovalo-a-funguje.html http://www.hw.cz/Teorie-a-praxe/…] [86] => * Ing. Rudolf Daneš: [http://bruxy.regnet.cz/web/hamradio/CZ/dalnopisna-technika-systemu-hell/ Dálnopisná technika systému HELL], Nakladatelství dopravy a spojů. Praha 1974. [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Telekomunikace]] [91] => [92] => [[he:טלגרפיה#טלקס]] [] => )
good wiki

Dálnopis

Stolní model dálnopisu T100 firmy Siemens (detailnější popis po kliknutí na náhled). Jiná modifikace T100, číselník vpravo není přímou součástí dálnopisu, ale slouží ke spojení v síti TELEX.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'New York','Česká tisková kancelář','bit','Morseova abeceda','1910','Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2','Boston','1846','Baud','psací stroj','2008','telekomunikace'

1846

1910

2008

Baud

Bit

Boston

Telekomunikace