Array ( [0] => 15483117 [id] => 15483117 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Déšť [uri] => Déšť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:22 Regen ubt.jpeg|náhled|vpravo|Déšť]] [1] => '''Déšť''' je přírodní jev tvořený [[kapka]]mi [[Voda|vody]] padajícími z [[oblak]]ů na [[Povrch Země|zemský povrch]]. V [[Meteorologie|meteorologii]] se řadí mezi kapalné vertikální [[srážky]] a obecněji pod [[hydrometeor]]y. [2] => [3] => Kapky deště se tvoří na [[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]] za vlivu [[Povrchové napětí|povrchového napětí]].{{Citace elektronického periodika [4] => | autor1 = Lawrence Berkeley National Laboratory [5] => | titul = Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets [6] => | periodikum = phys.org [7] => | datum_vydání = 2016-03-24 [8] => | url = https://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html [9] => | datum_přístupu = 2022-12-24 [10] => | jazyk = anglicky [11] => }} Déšť je tvořen především kapkami o průměru větším než 0,5 mm,{{Citace elektronické monografie | korporace = Česká meteorologická společnost | odkaz na korporaci = | titul = Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) | url = http://slovnik.cmes.cz/ | kapitola = déšť | typ kapitoly = heslo | url kapitoly = http://slovnik.cmes.cz/heslo/629 | datum přístupu = 2020-04-21 | jazyk = cs-CZ | url archivu = https://web.archive.org/web/20171027231517/http://slovnik.cmes.cz/VYKLAD/D_vyklad.htm | datum archivace = 2017-10-27 | nedostupné = ano }} srážky tvořené menšími kapkami se nazývají ''[[mrholení]]''. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako ''krápání''. [12] => [13] => == Dešťová kapka == [14] => [[Soubor:Raindrops sizes.svg|náhled|Dešťové kapky: jejich tvary a velikosti]] [15] => Vodní [[Kapka|kapky]] mají vlivem [[Povrchové napětí|povrchového napětí]] vody kulovitý tvar, který je však se vzrůstající velikostí a rychlostí proudícím vzduchem rostoucí měrou deformován. Velké kapky jsou proto odspodu ploché nebo dokonce lehce duté. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou (kapkovitý tvar), což je nepřesně odpozorovaný tvar odkapávající kapky trvající zlomek sekundy. Tvar padající kapky lze zachytit [[Fotografie|fotografickou]] technikou, ale kvůli rychlosti a malé velikosti není pro člověka přímo pozorovatelný. [16] => [17] => Dešťové kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na [[Země|Zemi]] byly zaznamenány nad [[Brazílie|Brazílií]] a [[Marshallovy ostrovy|Marshallovými ostrovy]] v roce [[2004]], když některé z nich dosahovaly průměru až 10 milimetrů. [18] => [19] => == Meteorologické vlastnosti deště == [20] => [21] => === Měření dešťových srážek === [22] => [[Soubor:Les merveilles de l'industrie, 1873 "Coupe d'un pluviomètre à niveau" (4843508200).jpg|náhled|vlevo|upright|Řez [[srážkoměr]]em]] [23] => Dešťové srážky vykazují značnou proměnlivost v čase a prostoru. K odhadu úhrnu a intenzity dešťových srážek na větším území se používají pozemní měřicí přístroje (srážkoměry, ombrografy), a [[Meteorologický radar]]. Aktuální mapy srážkového pole pro území ČR za posledních 24 hodin jsou k dispozici na stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby [[ČHMÚ]].{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Srážky na území ČR - Kombinace radarového odhadu a pozemních srážkoměrů [25] => | url = https://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php [26] => | vydavatel = [[Český hydrometeorologický ústav]] [27] => | datum_přístupu = 2022-12-24 [28] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221224080651/https://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php [29] => | datum archivace = 2022-12-24 [30] => | nedostupné = ano [31] => }} [32] => [33] => Množství dešťových srážek se měří [[srážkoměr]]y (lidově „dešťoměry“), kterých existuje více typů – Hellmanův neboli sifonový srážkoměr, kapacitní srážkoměr, člunkový (lidově „překlopný“) srážkoměr, váhový srážkoměr, vodní kolo, počítač vodních kapek („drop counter“) aj. Množství se uvádí v milimetrech, které udávají výšku vodního sloupce, tedy zjednodušeně řečeno, o kolik milimetrů zvýšily spadlé srážky hladinu vody v nezakryté nádobě (plocha není určující). Jednotka ''mm'' odpovídá ''l/m²'', protože vrstvička vody vysoká 1 milimetr odpovídá na ploše 1 čtverečního metru množství 1 litru vody. [34] => [35] => === Úhrn a intenzita (dešťových) srážek === [36] => [[Soubor:Karlovo namesti-schody.JPG|náhled|vpravo|[[Přívalový déšť]] je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin [[bleskové povodně]]]] [37] => ''Úhrn dešťových srážek H'' je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v mm v nádobě o konstantním průřezu, vystavené dešti, za definovaný časový interval, typicky 24 hodin, někdy za 12 nebo 6 hodin. [38] => [39] => ''Intenzita srážek R'' je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R = dH/dt, zažitou jednotkou je mm/h. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5 mm/h, při přeháňce 20 mm/h, extrémně a výjimečně i přes 100 mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5 minut, mluvíme pak o průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek. [40] => [41] => === Spektrum dešťových kapek === [42] => Spektrum dešťových kapek charakterizuje déšť podle velikosti kapek. Charakteristika udává, jak jsou početné různé velikosti kapek v jednom konkrétním dešti a v jednom okamžiku, zpravidla se ale spektrum průměruje po minutách. [43] => [44] => Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD – Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o velikosti D až D+dD v jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2 mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm−4 nebo mm−1m−3. Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = No e−λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = No Dµe−λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá [[distrometr]], např. videodistrometr, elektromechanický (piezoelektrický) „Jossův-Waldvogelův“ distrometr, laserový (optický) distrometr atd. [45] => [46] => == Význam deště == [47] => [[Soubor:Regnbyge.jpg|náhled|vpravo|Srážkové pruhy]] [48] => [49] => === Význam v přírodě === [50] => Déšť hraje hlavní roli v [[koloběh vody|hydrologickém cyklu]], ve kterém je voda vypařená z oceánů přenášena nad jejich jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje. Tak vznikají [[oblak]]y, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají [[řeka|řeky]], které odvádějí dešťovou vodu zpět do [[moře|moří]] a [[oceán]]ů. Také existuje menší množství vody, které se vypařuje z pevniny a které vypadává opět nad ní nebo nad [[oceán]]y. Déšť obsahuje bakterie, viry a spory hub, takže u rostlin spouští obranné reakce.{{Citace elektronického periodika [51] => | autor1 = University of Western Australia [52] => | titul = Why plants panic when it rains [53] => | periodikum = phys.org [54] => | datum_vydání = 2019-10-29 [55] => | url = https://phys.org/news/2019-10-panic.html [56] => | datum_přístupu = 2022-12-24 [57] => }} [58] => [59] => === Ochrana před deštěm === [60] => [[Soubor:Heavy rain (prague).jpg|náhled|Náhlý přívalový déšť ve městě ([[Praha]], [[Chodov (Praha)|Chodov]])]] [61] => Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: [[deštník]]y, [[pláštěnka (oblečení)|pláštěnky]], pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy ([[okap]]y, [[žlab]]y, [[svod]]y, tvary [[střecha|střech]], [[chrlič]]e), které odvádějí vodu ze střech. V některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí potrubí jímají do nádob. V některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen [[bouřka]]mi anebo se jedná o extrémní množství srážek ([[Vítr#Monzun|monzuny]]). [62] => [63] => Na [[vozidlo|vozidlech]] a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo [[karoserie]] nebo řídicí kabiny zajišťují [[stěrač]]e. Na veřejných prostranstvích lze k ochraně využít různé [[přístřešek|přístřešky]] (zejména zastávkové), [[altán]]y, [[podloubí]], [[podchod]]y, zastřešené prostory u vchodů budov atd. [64] => [65] => === Kulturní aspekty === [66] => Kulturní postoj k dešti se v různých zemích liší. Převážně v mírných oblastech západního světa je déšť tradičně spojován se smutnými, splínovými a negativně laděnými významy a náladami. [67] => [68] => V suchých oblastech světa, jako jsou například některá místa Indie, je déšť vítán s radostí. Stát [[Botswana]], ležící v poušti [[Kalahari]], má jako devizu ve státním znaku napsáno slovo „Pula“, což znamená v jazyce [[Setswanština|Setswana]] doslova „déšť“ (používá se ale také ve významu „požehnání“ nebo „úspěch“, například jako přátelský pozdrav). Také místní měna se nazývá [[botswanská pula]].{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.pulapulapula.co.uk/Glossary.html |datum přístupu=07-10-2013 |url archivu=https://www.webcitation.org/69g1Zh0vv?url=http://www.pulapulapula.co.uk/Glossary.html |datum archivace=04-08-2012 |nedostupné=ano }} [69] => [70] => Mnoho lidí cítí během deště a bezprostředně po něm charakteristickou příjemnou vůni. Zdrojem této vůně jsou oleje produkované rostlinami během období sucha, ty jsou absorbovány horninami a půdou. Za deště je pak půda uvolňuje do ovzduší. [71] => [72] => Pro potěšení z deště existuje [[neologismus]] ''pluviofilie'', pro člověka, ve kterém déšť tento pocit vyvolává, výraz ''pluviofil''.{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Urban Dictionary/Pluviophile [74] => | url = https://www.urbandictionary.com/define.php?term=Pluviophile [75] => | datum_přístupu = 2022-02-15 [76] => }} [77] => [78] => Déšť může uměle vyvolat například [[jodid stříbrný]], ale déšť mohou bez vlivu emisí zintenzivnit i samotná letadla.{{Citace elektronického periodika [79] => | autor1 = American Geophysical Union [80] => | titul = Passing aircraft wring extra snow and rain out of clouds [81] => | periodikum = phys.org [82] => | datum_vydání = 2019-01-31 [83] => | url = https://phys.org/news/2019-01-aircraft-extra-clouds.html [84] => | datum_přístupu = 2022-12-24 [85] => | jazyk = anglicky [86] => }} [87] => [88] => == Odkazy == [89] => [90] => === Reference === [91] => [92] => [93] => === Literatura === [94] => * {{Citace monografie | příjmení = Řezáčová | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Řezáčová | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzika oblaků a srážek | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Academia | rok = 2007 | přílohy = 1 DVD | edice = Gerstner | svazek edice = 2 | isbn = 978-80-200-1505-1 | kapitola = Mikrofyzika oblaků | strany = 131–232 | jazyk =}} [95] => [96] => === Související články === [97] => * [[Hydrometeor]] [98] => * [[Srážky]] [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{commonscat}} [102] => * {{Commons|Rain}} [103] => * {{Wikislovník|heslo=déšť}} [104] => * {{Wikicitáty|téma=Déšť}} [105] => * {{NK ČR|věc=ano}} [106] => * [https://web.archive.org/web/20060630091930/http://bourky.com/srazky.php Galerie srážek a mlh] [107] => * [http://in-pocasi.eu/galerie/galerie.php Galerie]{{Nedostupný zdroj}} [108] => * [http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html Aktuální mapa srážek z radaru] [109] => * [http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_act_rain.php Aktuální měření srážek z pozemních srážkoměrů] {{Wayback|url=http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_act_rain.php |date=20170911163633 }} [110] => [111] => {{Pahýl}} [112] => {{Meteorologie}} [113] => {{Autoritní data}} [114] => {{Portály|Meteorologie}} [115] => [116] => [[Kategorie:Srážky]] [] => )
good wiki

Déšť

Déšť Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch. V meteorologii se řadí mezi kapalné vertikální srážky a obecněji pod hydrometeory.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Povrchové napětí','oceán','oblak','Kalahari','botswanská pula','altán','podchod','vozidlo','stěrač','střecha','bouřka','Fotografie'

Altán

Bouřka

Fotografie

Kalahari

Oblak

Oceán

Podchod

Stěrač

Střecha

Vozidlo