Array ( [0] => 14671801 [id] => 14671801 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dědičnost [uri] => Dědičnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=biologické dědičnosti|druhý=dědičnosti v [[Objektově orientované programování|objektově orientovaném programování]]|stránka=Dědičnost (objektově orientované programování)}} [1] => [[Soubor:DNA orbit animated.gif|náhled|Animace části molekuly DNA]] [2] => '''Dědičnost''' je unikátní schopnost živých [[Organismus|organismů]], díky které mohou přenášet určité znaky, vlohy a schopnosti z [[generace]] na generaci. Tento přenos dělíme na vertikální přenos dědičné informace ([[pohlavní rozmnožování]]) nebo horizontální přenos dědičné informace mezi jedinci téže generace ([[nepohlavní rozmnožování]], [[Buněčné dělení|dělení buněk]] například u [[Bakterie|bakterií]]). [3] => [4] => U [[Člověk|člověka]], který se rozmnožuje pohlavně, získává nový jedinec polovinu [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]] od otce a polovinu od matky. Naopak u bakterií nebo u jiných nepohlavně se rozmnožujících organismů vzniknou dělením mateřské buňky dvě identické dceřiné buňky se stejnou genetickou informací. [5] => [6] => Ve většině organismů je dědičnost zajišťována [[Molekula|molekulami]] [[Deoxyribonukleová kyselina|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA). Genetická informace je [[Genetický kód|zakódována]] v sekvencí [[Nukleotid|nukleotidů]], ze kterých je molekula DNA složena. Sekvence nukleotidů jsou strukturované do jednotek informace, které se nazývají geny. Dědičnost jednotlivých znaků tedy zprostředkovávají [[Gen|geny]] a jejich konkrétní formy - [[Alela|alely]]. [7] => [8] => Díky dědičnosti získává potomek vlastnosti nebo predispozice z [[Rodičovství|rodičovské]] buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi rodiče. Při pohlavním rozmnožování mohou být rozdíly mezi generacemi dány kombinací vlastností obou rodičů. I při nepohlavním rozmnožování může docházet k nepřesnému předání dědičných informací do následující generace. Rozdíly mezi generacemi se mohou v průběhu času hromadit. Tyto rozdíly způsobují vývoj druhu neboli [[Fylogeneze|fylogenezi]]. [9] => [10] => Biologická věda, která se zabývá biochemickými informacemi a pravidly jejich přenosu z generace na generaci, se nazývá [[genetika]]. [11] => [12] => == Historie == [13] => [14] => * Do konce 18. století se předpokládalo, že všichni budoucí [[Potomek|potomci]] jsou již předem vytvořeni v rodičovském organismu a musí se pouze rozvíjet. [15] => * Na základě podrobných [[Embryo|embryologických]] výzkumů Christiana Heinricha Pandera (1817) a Karla Ernsta von Baera (1828) se zjistilo, že organismy se postupně tvoří z [[Vajíčko|vajíček]] a [[Spermie|spermií]] rodičů. [16] => * Až do počátku 20. století převládal názor, že celý rodičovský organismus ovlivňuje vlastnosti potomků a že je zprostředkován kapalinou, například [[Krev|krví]]. [[Charles Darwin]] ve své teorií pangeneze tvrdil, že rysy získané rodiči během jejich života mohou být také zděděny. Potomci ze smíšených manželství byli považováni za poloviční [[Plemeno|plemena]] a podle toho kategorizováni. [17] => * Podobně revoluční byla teorie zárodečné [[Plazmatická buňka|plazmy]] vyvinutá [[August Weismann|Augustem Weismannem]] v 80. letech 19. století. Weismann odmítal vliv celého organismu na dědičnost. Jeho postuláty však byly zpočátku velmi kontroverzní. [18] => * Zásadně odlišný přístup zaujal augustiniánský mnich [[Gregor Mendel]]. V systematických křížových experimentech s [[Rostliny|rostlinami]] zkoumal individuální charakteristiky, jejich přenos a následný projev. Jeho výsledky, které publikoval v roce 1866, však zůstaly ve vědě téměř bez povšimnutí. [19] => * Mendelova průkopnická práce se stala široce známou v profesionálním světě až v roce 1900, kdy [[Hugo de Vries]], Carl Correns a možná Irich Tschermak nezávisle dospěli k výsledkům, které potvrdily principy dědičnosti objevené Mendelem. [20] => * Dalším důležitým krokem pro pochopení dědičnosti byla [[Chromozom|chromozomová]] teorie dědičnosti [[Theodor Boveri|Theodorem Boverim]] v roce 1904. [21] => [22] => == DNA - základ dědičnosti == [23] => [[Soubor:201707 DNA2mRNA.svg|náhled|281x281pixelů|Kopírování DNA]] [24] => V současnosti je známo, že dědičné rysy jsou předávány z jedné generace na druhou prostřednictvím deoxyribonukleové kyseliny [[DNA]], která se nachází v [[Chromozom|chromozomech]] buňky. Část molekuly DNA, která určuje jednu funkční jednotku dědičnosti, se nazývá gen. [25] => [26] => Molekula DNA je dlouhý polymer, který obsahuje čtyři typy bází, jejichž sekvence určuje genetickou informaci. Před rozdělením buňky se DNA zkopíruje tak, aby každá z výsledných dvou buněk zdědila [[Sekvence nukleové kyseliny|sekvenci dané DNA]]. [27] => [28] => Organismy zdědí genetický materiál od svých rodičů ve formě homologních chromozomů, které obsahují jedinečnou kombinaci sekvencí DNA - [[Gen|geny]]. Specifické umístění sekvence DNA v chromozomu se nazývá [[Lokus (genetika)|lokus]]. Pokud se sekvence DNA v určitém lokusu liší mezi jednotlivci, nazývají se tyto sekvence [[Alela|alely]]. Sekvence DNA se mohou měnit [[Mutace|mutacemi]], které produkují nové alely. Mutace genu může změnit [[fenotyp]] organismu. [29] => [30] => == Základní dělení dědičnosti == [31] => [[Soubor:1Mendl.png|náhled|241x241pixelů|Neúplná (heterozygotní) dědičnost]] [32] => [33] => === Úplná dědičnost (homozygotní) === [34] => Při úplné dědičnosti ([[Homozygot|homozygotní]] dědičnosti) překryje dominantní alela svým projevem zcela projev alely recesivní. Například pokud je při křížení červenokvěté a žlutokvěté rostliny dominantní alelou červenokvětá rostlina, pak bude mít potomstvo květy pouze červené. [35] => [36] => === Neúplná dědičnost (heterozygotní) === [37] => Při neúplné dědičnosti ([[Heterozygot|heterozygotní]] dědičnosti) se při křížení projeví dominantní i recesivní alela. Například při křížení žlutokvěté a červenokvěté rostliny bude mít potomstvo květy pravděpodobně oranžové. [38] => [39] => == Monogenní dědičnost == [40] => Monogenní dědičnost je podmíněna jedním genem. [41] => [42] => === Autosomální dědičnost === [43] => Tyto typy dědičnosti jsou podmíněné geny uloženými na [[Autozóm|autosomech]] (nepohlavních chromosomech). Na základě alelických interakcí rozlišujeme: [44] => [45] => * Autosomálně dominantní dědičnost [46] => * Autosomálně recesivní dědičnost [47] => [48] => === Gonosomální dědičnost === [49] => Tyto typy dědičnosti jsou podmíněné geny uloženými na [[Pohlavní chromozom|gonosomech]] (pohlavních chromosomech). Na základě alelických interakcí rozlišujeme: [50] => [51] => * Gonosomálně dominantní dědičnost [52] => * Gonosomálně recesivní dědičnost [53] => [54] => Podle konkrétního pohlavního chromosomu rozlišujeme: [55] => [56] => * X-vázaná dědičnost [57] => * Y-vázaná dědičnost [58] => [59] => === Mimojaderná dědičnost === [60] => [61] => * Mimojaderná dědičnost - týká se genů umístěných mimo jaderný genom buňky [62] => * Mitochondriální dědičnost - v rámci genetiky člověka [63] => [64] => == Polygenní a multifaktoriální dědičnost == [65] => [66] => * Polygenní dědičnost - je podmíněna více geny [67] => * Multifaktoriální dědičnost - na konečné podobě fenotypu se mohou podílet i faktory vnějšího prostředí [68] => [69] => == Související články == [70] => * [[Dědičnost proti prostředí]] [71] => * [[Dědičnost znaků a pohlaví]] [72] => * [[Dědivost]] [73] => * [[Morganovy zákony dědičnosti]] [74] => * [[Mendelovy zákony dědičnosti]] [75] => [76] => == Reference == [77] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Vererbung (Biologie)|revize=214843540}} [78] => [79] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Heredity|revize=1049583567}} [80] => [81] => == Externí odkazy == [82] => * {{Commonscat}} [83] => * {{Otto|heslo=Dědičnost}} [84] => * {{Wikicitáty|téma=Dědičnost}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => [[Kategorie:Genetika]] [] => )
good wiki

Dědičnost

Animace části molekuly DNA Dědičnost je unikátní schopnost živých organismů, díky které mohou přenášet určité znaky, vlohy a schopnosti z generace na generaci. Tento přenos dělíme na vertikální přenos dědičné informace (pohlavní rozmnožování) nebo horizontální přenos dědičné informace mezi jedinci téže generace (nepohlavní rozmnožování, dělení buněk například u bakterií).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chromozom','Gen','Alela','Sekvence nukleové kyseliny','fenotyp','Dědičnost proti prostředí','Potomek','Homozygot','Fylogeneze','Soubor:201707 DNA2mRNA.svg','Lokus (genetika)','DNA'

Alela

Chromozom

Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře.

DNA

Fenotyp

Fenotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností živého organismu, které jsou určeny kombinací jeho genotypu a vlivy prostředí.

Fylogeneze

Gen

Homozygot

Potomek