Array ( [0] => 14701491 [id] => 14701491 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džúdžucu [uri] => Džúdžucu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Sloučit|Ju-jitsu|diskuse = Diskuse:Džúdžucu|komentář=Dle Wikidat má jen česká Wikipedie tento samostatný článek, na ostatních Wikipediích označuje Jujutsu jednotnou rodinu bojových umění.}} [1] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13011, Japan, Jiu-Jitsu-Kämpfer.jpg|náhled|Džú-džucu]] [2] => '''Džúdžucu''' (též '''džúdžicu''' nebo '''džiu-džitsu'''Internetová jazyková příručka: [http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=d%C5%BEiu-d%C5%BEitsu džiu-džitsu]){{Poznámka|Starší pravopis ''jiu–jitsu'' byl častý v 1. polovině 20 století a vyskytuje se i mnohem později.Např.{{Citace monografie [3] => | titul = Universum, všeobecná encyklopedie [4] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:88973bb0-fd25-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:3d4bc6e0-1e3f-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f&fulltext=%22jiu-jitsu%22 [5] => | vydavatel = Odeon [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2000 [8] => | kapitola = jiu-jitsu [9] => | strany = 391 [10] => | isbn = 80-207-1066-3 [11] => | jazyk = dostupné online po registraci [12] => }}}} je původní japonské umění boje nebo bojový systém rozšířený po světě v různých podobách jako způsob sebeobrany beze zbraně nebo s malou zbraní. Z džúdžucu vycházejí moderní bojová umění [[judo]], [[aikido]]{{Poznámka|Někteří autoři staví aikido resp. aikidžucu na úroveň džúdžucu.}} a další [[bojová umění]] nebo [[sport]]y. Současně nejznámějším džúdžucu systémem je [[brazilské jiu-jitsu]], které je však oproštěno od [[Japonská filosofie|japonské filosofie]]. [13] => [14] => Jako [[úpolový sport]] je džúdžucu zastřešováno Mezinárodní federací džúdžucu (JJIF), která je od roku [[1993]] členem [[SportAccord|GAISF]]. [[Česko]] je členem Mezinárodní federace džúdžucu (WJJF-WJJKO) a [[Allkampf-jitsu|Budo Center Europa]] (BCE). [15] => [16] => == Etymologie == [17] => Termín džúdžucu (柔術) je složen ze slov džú a džucu. [18] => [19] => „Džucu“ (術) je termín pro japonská bojová umění [[Japonská bojová umění|budžucu]] a znamená techniku nebo umění. Termín „džú“ (柔) znamená jemný, měkký, poddajný, přizpůsobivý, submisivní, harmonický. Jde o znak, jehož význam se obtížně interpretuje: [20] => [21] => # ''„V jemnosti je síla''“ (japonsky: džú joku ko o sej suru), jejíž základní myšlenkou je, že akce nenarazí na odpor, ale je přeměněna v protiakci. (Taoismus) [22] => # ''„Měkkost může kontrolovat tvrdost.''“ (Taoismus) [23] => # ''„Bouře duby vyvrací, zatímco rákos jen ohýbá.''“ (Taoismus) [24] => # ''„Spokojený člověk je přizpůsobivý člověk.''“ (Konfuciasmus) [25] => # Džú se nejčastěji překládá jako jemný. [26] => # Matěj Novák chápe význam slova džú jako přizpůsobivý. (Novák M., 2007) [27] => # ''„Ne všechny techniky džúdžucu jsou jemné, džú poukazuje spíše k okamžité přizpůsobivosti mysli a těla na měnící se situaci.''“ (Fojtík I., 2001) [28] => # ''„Džú výrazně šetří síly obránce. Je to princip ekonomický.''“ (Konečný A. 2000) [29] => # ''„Princip džú znamená pružně a chytře se umět přizpůsobit strategickým manévrům protivníka s cílem využít jeho pohybu a sílu do nich vloženou k jeho porážce.''“ (Ratti O., 2015) [30] => # ''„Džú je flexibilita ve významu, že mysl i tělo adaptuje na situaci a uzpůsobuje jí ve prospěch toho, kdo tuto metodu používá.''“ (Draeger D., 1995) [31] => [32] => Existuje nespočet interpretací znaku 柔 v bojovém umění. Přímou odpověď na ni však musí dát každý mistr japonských bojových umění. [33] => [34] => Nejčastější chybou je překládání znaku džucu (術) jako džicu (実). Znak 実 nese v [[japonština|japonštině]] význam něčeho pravdivého, skutečného. Transliteraci přes západní literaturu tj. džiu-džitsu se podařilo zakotvit českým jazykovědcům do spisovného jazyka českého.Internetová jazyková příručka: [http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=d%C5%BEiu-d%C5%BEitsu džiu-džitsu] [35] => [36] => Pro znak 柔 (džú) se v samotné japonštině používá i výraz jawara. Tento název používají některé [[korjú|původní japonské školy]]. [37] => [38] => == Definice == [39] => Džúdžucu je umění boje, primárně bez použití zbraní... [40] => [41] => * ''„Džúdžucu je bojový systém beze zbraně i s použitím malých zbraní, kterého je možno použít proti ozbrojeným i neozbrojeným nepřátelům."'' V této Draegerově definici je skryt jeden z původních rozdílů mezi džú(džucu) a džú(dó). Džúdžucu definuje svého soupeře jako nepřítele. Džúdo definuje soupeře jako protivníka, někoho s kým se na své cestě životem zdokonaluje. [42] => * ''„Džúdžucu se chápe jako souhrnný termín pro různé formy beze zbraně, vytvořené na japonském území ve druhé vývojové linii, přičemž první linie postihuje [[sumó]]."'' V této Fojtíkově definici se neuvádí techniky boje s malými zbraněmi jako nůž, dýka, boxer, které systémy džúdžucu rovněž zahrnovaly. Fojtík navíc poukazuje na japonský zápas sumó, ze kterého džúdžucu pravděpodobně vzniklo. [43] => * ''„Džúdžucu je obecný způsob aplikace techniky užití lidského těla v neozbrojeném boji."'' Ratti podobně jako Fojtík do džúdžucu neuvádí techniky boje s malými zbraněmi. [44] => * ''„Džúdžucu je metoda boje z blízka, beze zbraně nebo s využitím minoritní zbraně, která může být použita k obraně nebo útoku za účelem zdolání neozbrojeného nebo ozbrojeného protivníka."'' Novák ve své definice navazuje na Draegerovu definici a podotýká, že džúdžucu není pouze obranný systém. [45] => * ''„Džúdžucu je bojovým uměním, ve kterém je základní koncepcí práce s útokem jako se zdrojem energie, kterou lze formami poddajnosti (džú) využít ve vlastní prospěch.''“ Procházka v této své definici asi nejlépe vyjádřil podstatu džúdžucu v českém jazyce. [46] => [47] => == Historie == [48] => Termín džúdžucu se objevuje v [[období Edo]] (1603–1867). Boj nablízko bez použití zbraní však popisuje již kronika [[Nihonšoki]] (rok cca 720). Tento druh [[zápas]]u, pravděpodobně podobný [[sumó]] byl nazýván různě podle období jawara, torite, hakuda, taidžucu apod. Techniky tohoto bojového stylu musely být přizpůsobeny na boj s obrněným nepřítelem. Byly využívány v případě ztráty [[meč]]e. V takovém případě bylo nutné dostat nepřítele hodem či podrazem na zem a na zemi mu zlomit vaz, případně ho podříznout [[dýka|dýkou]]. Některá [[korjú]] v současné době tyto bojové techniky s obrněným nepřítelem rekonstruují. [49] => [50] => V období Edo je charakteristický nárůst škol džúdžucu, pro jeho praktické využití. Znalost džúdžucu uplatňovali osobní strážci nebo strážci věznic, strážci pořádku. Válek bylo naprosté minimum a prakticky jediné konflikty vznikaly uvnitř společnosti (např. rolnická povstání). Řešením těchto konfliktů nebylo rebely zabíjet, ale umravňovat. Předvést je před soud a až na základě soudu je popravit. [51] => [52] => === Moderní Japonsko === [53] => Éra moderního směřování Japonska začíná [[Reformy Meidži|reformami Meidži]] koncem šedesátých let devatenáctého století. Ústup od feudálního zřízení uvrhl v nemilost preferovanou společenskou třídu [[samurajové|samurajů]]. V roce [[1871]] japonská vláda přestává dotovat školy bojových umění. Nedostatek uplatnění nutil mistry bojových umění věnovat se nedůstojným činnostem, v lepším případě vstupovat do policejních sborů. [54] => [55] => Posun k lepšímu přišel v osmdesátých letech devatenáctého století, kdy vzniká potřeba vytvoření tělovýchovného systému pro školy po vzoru [[Deutscher Turnverband|německého tělovýchovného systému]]. Okolo roku [[1883]] se základní prvky džúdžucu a [[kendó|kendžucu]] dostávají do hodin tělesné výchovy. V tomto období přichází na scénu [[Džigoró Kanó]] se svojí školou [[Kodokan|Kodokan judo]] do roku [[1910]] veřejně známou jako „Kanó rjú džúdžucu“. Kanóova metodika výuky se do [[první světová válka|první světové války]] prosadila jako hlavní tělovýchovný systém džúdžucu. V Japonsku a později ve světě vešla ve známost jako [[judo|džúdó]]. Vedle Kanóovy školy džúdžucu existovala i škola džúdžucu pro [[Policie|tokijskou metropolitní policii]], kde se v sedmdesátých letech rekrutovali bývalí samurajové. Z jejich znalostí postupně vzniklo džúdžucu zaměřené na techniky zatýkání osob taihodžucu. [56] => [57] => V roce [[1895]] vzniká v [[Kjóto|Kjótu]] řídící orgán japonské bojového umění (sportu) Butokukai (大日本武徳会, Dai Nippon Butoku Kai), která organizuje první sportovní zápasy v kendó a džúdžucu (džúdó). Butokukai dále standardizoval dvě základní formy kata pro džúdžucu (džúdo) – Nage-no-kata (školství) a kime-no-kata (armáda). [58] => [59] => === Expanze do světa === [60] => [[Japonsko]] patřilo po otevření hranic v druhé polovině devatenáctého století k rozvojovým zemím s velkou migrací obyvatelstva. Nejčastější destinací byly vyspělé ekonomiky tehdejší doby [[Spojené státy americké]], [[Spojené království]] a [[Německo]]. [61] => [62] => Vývozním artiklem migrujících Japonců bylo jejích bojové umění. Muži se uplatňovali jako profesionální zápasníci a dále předávali své znalosti zájemcům. Hlavní lákadlo pro zájemce o japonská bojová umění v cizině bylo „slabší může porazit silnějšího, když správně uplatní svojí vnitřní sílu“. [63] => [64] => Celá řada jiu-jitsu systémů v cizině vznikla bez osobního přičinění japonských mistrů bojových umění, jen na základě studia knížek a manuálů. Typickým příkladem je původní [[Sambo]] vytvořené Viktorem Spiridonovem pro potřeby sovětské tajné policie [[NKVD]] na počátku dvacátých let dvacátého století. [65] => [66] => == Současnost == [67] => === Japonsko === [68] => Potom co [[Džigoró Kanó]] ovládl japonský trh se systémy džúdžucu zhruba do začátku [[první světová válka|první světové války]] v roce [[1914]] začal prosazovat pro džúdžucu název [[judo|džúdó]] jako moderního japonského [[tělovýchovné systémy|tělovýchovného systému]] a [[sport]]u. [69] => [70] => Ve třicátých letech se zdálo, že termín džúdžucu je v Japonsku mrtev. V zákoutích však stále přežíval duch starých mistrů džúdžucu, který po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] začal ožívat. Snad nejznámější moderní školou/stylem (現代, gendai) je Nihon džúdžucu. [71] => [72] => Vedle těchto moderních džúdžucu škol je i snaha udržet tradice starých škol džúdžucu (korjú) v rámci kulturního dědictví. Tyto školy organizačně zastřešuje Nihon kobudó kjókai (日本古武道協会). [73] => [74] => === Svět === [75] => Ve světě byla problematika džúdžucu jednodušší v tom, že západní svět nechápal mechanizmus změny džúdžucu v džudó a tím se termín džúdžucu udržel v povědomí. V [[Československo|Československu]] byl například tento rozdíl pochopen jako sebeobrana tj. džúdžucu vs. sport tj. džudó. [76] => [77] => Současný svět vnímá džúdžucu jako kombinaci tří bojových stylů [[judo]] (hody, podmety, submise), [[karate]] (údery, kopy) a [[aikido]] (submise). Tento slepenec vznikl v Evropě v sedmdesátých letech jako sportovní [[ju-jitsu]]. [78] => [79] => Vedle klasického džúdžucu existuje i tzv. západní džúdžucu reprezentované komerčně nejúspěšnějším džúdžucu současnosti [[brazilské jiu-jitsu|brazilským jiu-jitsu]]. Tyto západní verze džúdžucu jsou prakticky zcela integrovány s místní kulturou, ve které probíhal jejich vývoj. Vedle brazilského jiu-jitsu vychází z džúdžucu [[sambo]], [[krav maga]] a další bojové systémy, ve kterých se prolínají různé bojové styly a vlastní myšlenky zakladatelů. [80] => [81] => == Původní školy džúdžucu (korjú) == [82] => * Takenouči rjú – nejstarší známá škola džúdžucu, založena okolo roku [[1532]]. Z této školy vycházely další školy džúdžucu. Rod Takeuči drží tradici výuky bojových umění do dnešních dob. [83] => [84] => * Jóšin rjú – škola pravděpodobně vycházející z čínských bojových umění, založena okolo roku [[1560]]. Zdroje se liší ve jméně zakladatele, ale shodují se v bodě, že zakladatel se svému umění učil v Číně. [85] => [86] => * Kitó rjú – škola vycházející z čínské kosmologie, založené na principech jin a jang (陰陽, in´jó). Škola, ve které se učil Džigoró Kanó, a ve které se již počátkem osmnáctého století objevuje výraz džúdó. Několik judistických kata vychází právě z této školy. [87] => [88] => * Tenšin šin‘jó rjú – škola založená okolo roku 1830 japonským mistrem Mataemonem. Škola vychází ze školy Jošin rjú doplněné o techniky úderů (atemi-waza). Šlo o nejpopulárnější školu džúdžucu v polovině devatenáctého století, kterou studoval i Džigoró Kanó. [89] => [90] => * [[Daitó-ryú aiki-džúdžucu|Daitó rjú]] – škola opředená mnoha legendami s minimem podložených údajů. Z této školy vychází Hakko rjú Džúdžucu, Yamaue rjú Aiki- džúdžucu, ovlivnila korejské Hapkido a další. Jednalo se o soukromou školu, ze které vzniká ve dvacátém století populární japonské bojové umění [[Aikido|Aikidó]]. [91] => [92] => Další známé školy: [93] => * Jagjú šingan rjú (soukromá škola), Kukišin rjú, Šibukawa rjú, Gjokko rjú, Matsumata rjú, Kukišinden rjú, Koto rjú, Šindenfudo rjú, Gikan rjú, Takeda rjú. [94] => [95] => Celkový počet škol od poloviny šestnáctého století není znám, hovoří se o čísle plus, minus 200 škol. [96] => [97] => == Odkazy == [98] => === Poznámky === [99] => {{Poznámky}} [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Literatura === [104] => * Draeger D. F. – Asijská bojová umění, CAD Press 1995 [105] => * Fojtík I. – Budó, moderní japonská bojová umění, Naše Vojsko 2001 [106] => * Fojtík I. – Japonská bojová umění, Naše Vojsko 1993 [107] => * Konečný A. – Slovník sebeobrany ji-jitsu, Votobia 2000 [108] => * Novák M. – Jujutsu, více než sebeobrana, Grada publishing 2007 [109] => * Procházka M. – Zančin budó džú džutsu, Temple 2003 [110] => * Ratti O., Westbrooková A. – Tajemství samurajů, Fighters publications 2015 [111] => [112] => ==== Závěrečné práce ==== [113] => * Jurečka K., Komparace původních a novodobých forem džúdžucu (bakalářská práce), Brno 2011 – dostupné [https://is.muni.cz/th/343632/fsps_b/BP.pdf online (pdf)] [114] => [115] => === Související články === [116] => * [[Judo]] [117] => * [[Ju-jitsu]] [118] => * [[Brazilské jiu-jitsu]] [119] => * [[Grappling]] [120] => * [[Sambo]] [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{Commonscat|Jujutsu}} [124] => ==== České odkazy ==== [125] => * [http://www.jujitsu-federace.cz Federace Ju-Jitsu ČR] – Česká federace džúdžucu, která je členem mezinárodní federace WJJF-WJJKO [126] => * [http://www.jujutsu.cz/ jujutsu.cz] – škola džúdžucu Matěje Nováka (moderní pojetí) [127] => * [http://zanchinbudo.com/ Zančin budó džúdžucu] – škola džúdžucu Martina Procházky (tradiční pojetí) [128] => * [http://www.agatsuryu.cz Agatsu Ryu] – škola bojového umění džúdžucu (tradiční pojetí). [129] => [130] => ==== Zahraniční odkazy ==== [131] => * [http://www.wjjf-wjjko.com/ Mezinárodní federace džúdžucu (WJJF-WJJKO)] [132] => * [http://www.jjif.org/ Mezinárodní federace džúdžucu (JJIF)] – členem [[SportAccord|GAISF]] [133] => * [http://www.japanbudo.com All Japan Budo Association] (AJBA) [134] => [135] => {{Portály|Sport|Japonsko}} [136] => [137] => [[Kategorie:Džú-džucu| ]] [138] => [[Kategorie:Japonská bojová umění]] [139] => [[Kategorie:Japonská slova a fráze]] [140] => [[Kategorie:Sebeobrana]] [141] => [[Kategorie:Neolympijské sporty]] [142] => [[Kategorie:Světové hry]] [143] => [[Kategorie:Japonské tradiční umění]] [] => )
good wiki

Džúdžucu

Džú-džucu Džúdžucu (též džúdžicu nebo džiu-džitsu) je původní japonské umění boje nebo bojový systém rozšířený po světě v různých podobách jako způsob sebeobrany beze zbraně nebo s malou zbraní. Z džúdžucu vycházejí moderní bojová umění judo, aikido a další bojová umění nebo sporty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'judo','první světová válka','Sambo','aikido','korjú','brazilské jiu-jitsu','sumó','sport','SportAccord','Džigoró Kanó','Kodokan','tělovýchovné systémy'

Aikido

Judo

Korjú

Sambo

Sport

Sumó