Array ( [0] => 15351531 [id] => 15351531 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džitó [uri] => Džitó [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Džitó''' ({{Vjazyce2|ja|持統天皇|Džitó-tennó}} neboli císařovna Džitó, [[645]]– [[13. leden|13. ledna]] [[703]]),{{Cite book|title=Heroic with grace : legendary women of Japan|date=1991|publisher=M.E. Sharpe|others=Mulhern, Cheiko Irie.|isbn=0873325273|edition= 1st|location=Armonk, N.Y.|pages=58|oclc=23015480}} byla čtyřicátým prvním [[Japonský císař|císařem Japonska]]Imperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/021/index.html 雄略天皇 (21)]; retrieved 2013-8-28. v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon.''] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} {{fr}}Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}} [2] => [3] => Císařovna Džitó vládla v období od roku [[686]] do roku [[697]]. [4] => [5] => V [[Dějiny Japonska|japonských dějinách]] byla Džitó třetí z osmi žen, jež se staly [[Královna|vládnoucími císařovnami]]. Dvě vládnoucí císařovny před Džitó byly [[Suiko]] a [[Kógjoku|Kógjoku/Saimei]]. Pět dalších samostatných vládkyň na [[Chryzantémový trůn|Chryzantémovém trůně]] po Džitó byly [[Gemmei]], [[Genšó]], [[Kóken|Kóken/Šótoku]], [[Meišó]] a [[Go-Sakuramači]]. [6] => [7] => [8] => == Legenda == [9] => [[Soubor:Poem-by-Empress-Jito-by-Utagawa-Kuniyoshi.png|náhled|Báseň císařovny Džitó]] [10] => Císařovna Džitó byla dcerou císaře [[Tendži]]ho. Její matkou byla Oči-no-Iracume, dcera ministra Ó-omiho Sogy no Jamady-no Išikawy Mara. Jejím manželem byl bratr jejího otce, císař [[Temmu]], po němž nastoupila na trůn.Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ&dq= ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; {{OCLC|59145842}} [11] => [12] => Jméno, jež císařovna Džitó dostala při narození a používala před nástupem na trůn, znělo Uno-no-sarara či Unonosasara ({{Cizojazyčně|ja|鸕野讚良}}), zjednodušeně jen Uno.Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}} [13] => [14] => [15] => === Události za vlády Džitó === [16] => Po smrti svého manžela císaře Temmua (631–686), který byl rovněž jejím strýcem, převzala Džitó odpovědnost za řízení dvorských záležitostí. Na trůn nastoupila v roce [[687]], aby tak zajistila následnictví svému synovi, Kusakabe-shinnóovi. Během tohoto období císařovna vládla z Fudžiwarského paláce v [[Provincie Jamato|provincii Jamato]]. Roku [[689]] zakázala Džitó hazardní [[Desková hra|deskovou hru]] ''Sugoroku'' (která je velmi podobná [[Vrhcáby|vrhcábům]]).''[[Nihonšoki]]'', Volume 30 V roce [[690]] při své [[Intronizace|intronizaci]] vykonala zvláštní [[rituál]], poté udělila [[Milost (právo)|milost]] a roku [[692]] se i přes radu ministra Miwy-no-Asona-Takečimara vypravila do [[svatyně Ise]] zasvěcené šintoistické bohyni [[Amaterasu]], jež byla božskou pramáti císařského rodu. [17] => [18] => Císařovnin syn, princ Kusakabe-shinnó, sice byl jmenován korunním princem a císařovniným následníkem, ale zemřel ještě v mladém věku. Císařovniným následníkem byl poté jmenován jeho syn Karu-no-o. V roce [[697]] pak po císařovnině abdikaci nastoupil na trůn jako císař [[Mommu]]. [19] => [20] => Císařovna Džitó vládla 11 let. Přestože se na Chryzantémovém trůnu vystřídalo celkem osm panovnic, jejich následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.[http://search.japantimes.co.jp/cgi-bin/nn20070327i1.html "Life in the Cloudy Imperial Fishbowl"], ''Japan Times''. March 27, 2007. Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna [[Gemmei]], po níž nastoupila na trůn její dcera, císařovna [[Genšó]]. [21] => [22] => Roku 697 Džitó [[Abdikace|abdikovala]] v Mommuův prospěch a jako odstoupivší panovnice přijala titul ''daidžó tennó''. Následně všichni japonští panovníci, kteří odstoupili ve prospěch svého následníka, přijímali po abdikaci stejný titul.{{cite book|first1=Earl Roy|last1=Miner|first2=Robert E.|last2=Morrell|last3=小田桐弘子|title=The Princeton Companion to Classical Japanese Literature|url=https://books.google.com/books?id=BSmMbQhafJoC&pg=PA467|publisher=Princeton University Press|date=21 September 1988|isbn=9780691008257|via=Google Books}} [23] => [24] => Džitó si nadále udržela moc a vliv jako takzvaná [[Insei|klášterní vládkyně]], což se v Japonsku stalo zvláštní formou vlády. Tento systém se udržel až do roku [[1192]].Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "''Insei''" in {{Google books|p2QnPijAEmEC|''Japan Encyclopedia'', p. 391.|page=391}} [25] => [26] => [[Soubor:TenmuJitoTomb.jpg|náhled|Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum k uctívání císařovny Džitó]] [27] => Místo, kde byla císařovna Džitó pohřbena, je známé. Císařovna je tradičně uctívána v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') ve městě [[Nara]]. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako [[mauzoleum]] císařovny Džitó, takže nese formální jméno ''Oči-no-Okanoe no misasagi''. [28] => [29] => == Poezie == [30] => ''[[Manjóšú]]'' neboli ''Sbírka bezpočtu listů'' obsahuje básně, jež jsou připisovány císařovně Džitó. Následující ''waka'' (báseň) prý složila po smrti svého manžela císaře Temmua:''The Manyoshu: The Nippon Gakujutsu Shinkokai'' (1940). Tokyo: Iwanami shoten. Reprinted by Columbia University Press, New York, 1965. {{ISBN|0-231-08620-2}}. Reprinted by Dover Publications, New York, 2005. {{ISBN|978-0-486-43959-4}}''Kokka taikan'' (1901). Tokyo: Teikoku Toshokan, Meiji 30–34 [1897–1901]. Reprinted ''Shinten kokka taikan'' (新編国歌大観), 10 vols. + 10 index vols.,Kadokawa Shoten, Tokyo, 1983–1992. {{ISBN|978-4-04-020142-9}} {{Poznámka|Toto waka má v ''Nippon Gakudžutsu Šinkókai'' číslo 42, v druhé knize ''Kokka Taikan'' číslo 159.}} [31] => [32] => {| cellpadding="3" cellspacing="1" style="margin:auto; border:1px solid black; background:#e7e8ff;" [33] => |- style="text-align:center; background:#d7a8ff;" [34] => |japonsky||[[rómadži]]||česky [35] => |- valign=top [36] => | [37] => [38] => やすみしし 我が大君の [39] => 夕されば 見したまふらし [40] => 明け来れば 問ひたまふらし [41] => 神岳の 山の黄葉を [42] => 今日もかも 問ひたまはまし [43] => 明日もかも 見したまはまし [44] => その山を 振り放け見つつ [45] => 夕されば あやに悲しみ [46] => 明け来れば [47] => うらさび暮らし [48] => 荒栲の [49] => 衣の袖は [50] => 干る時もなし [51] => [52] => | [53] => ''Jasumišiši waga ókimi no [54] => Jú sareba mešita furaši [55] => Akekureba toita furaši [56] => Kamuoka no jama no momiči to [57] => Kjó mo ka mo toita mawamaši [58] => Asu mo ka mo mešita mawamaši [59] => Sono jama o furisakemicucu [60] => Jú sareba aja ni kanašimi [61] => Akekureba [62] => Urasabikuraši [63] => Aratae no [64] => Koromo no sode wa [65] => Furu toki mo naši [66] => '' [67] => | [68] => [69] => Ach, to podzimní listoví [70] => z hory Kamioka. {{Poznámka|To bude takzvaná Hromová hora ve vesnici Asuka u Nary.Nippon Gakujutsu Shinkōkai, p. 18 n1; n.b.}} [71] => Můj milý Pane a Vládce, [72] => uzřím ji večer [73] => a zeptám se na ni ráno. [74] => Právě na tu horu v dálce, [75] => na niž hledím s otázkou, [76] => zdali ji on vidí dnes [77] => či zeptá se na ni zítra. [78] => Zármutek, jejž večer cítím, [79] => A usedavý pláč za jitra— [80] => Rukávy mého hrubého roucha [81] => nejsou nikdy ani chvilku suché. [82] => [83] => |- [84] => |colspan=2| [85] => |} [86] => [87] => == Odkazy == [88] => [89] => === Poznámky === [90] => {{Poznámky}} [91] => [92] => === Reference === [93] => {{Překlad|en|Empress Kōgyoku|1014806912}} [94] => [95] => [96] => == Související články == [97] => * [[Období Asuka]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{commonscat}} [101] => [102] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[686]]–[[697]]|předchůdce=[[Temmu]]|nástupce=[[Mommu]]}} [103] => {{Japonští císařové}}{{Japonské císařovny}}{{Autoritní data}} [104] => {{Portály|Historie|Japonsko|Lidé}} [105] => [106] => {{DEFAULTSORT:Džitó}} [107] => [[Kategorie:Japonské císařovny]] [108] => [[Kategorie:Japonští básníci]] [109] => [[Kategorie:Japonky 8. století]] [110] => [[Kategorie:Narození v roce 645]] [111] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 703]] [112] => [[Kategorie:Úmrtí 13. ledna]] [113] => [[Kategorie:Ženy]] [] => )
good wiki

Džitó

Džitó ( neboli císařovna Džitó, 645- 13. ledna 703), byla čtyřicátým prvním císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'697','Temmu','Seznam japonských císařů','Gemmei','686','Genšó','Mommu','Kategorie:Japonští básníci','mauzoleum','Období Asuka','1192','Šintoistická svatyně'

1192

686

697

Gemmei

Genšó

Mauzoleum

Mommu

Temmu