Array ( [0] => 15488162 [id] => 15488162 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dačice [uri] => Dačice [3] => Dačice, Palackého náměstí z věže.jpg [img] => Dačice, Palackého náměstí z věže.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| jiné=[[Dašice]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Dačice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ031 [6] => | okres = Jindřichův Hradec [7] => | obec s rozšířenou působností = Dačice [8] => | pověřená obec = Dačice [9] => | země = [[Morava]] [10] => | PSČ = 380 01 [11] => | počet částí obce = 16 [12] => | počet katastrálních území = 11 [13] => | počet ZSJ = 20 [14] => | adresa = Krajířova 27/I
380 01 Dačice [15] => | web = https://www.dacice.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = meu@dacice.cz [18] => | starosta = Bc. Miloš Novák (za [[Moravské zemské hnutí]], člen [[ANO 2011|ANO]]) [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Dačice''' ({{Vjazyce2|de|''Datschitz''}}) jsou město v [[Okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží dvanáct kilometrů jižně od [[Telč]]e na [[Moravská Dyje|Moravské Dyji]] v nejjižnějším cípu [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. V roce [[1960]] byly při správní reformě se svým okolím začleněny do [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeského kraje]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] jsou i součástí samosprávného [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] (do 30. května 2001 Budějovického). Přestože město patří do Jihočeského kraje, leží na historickém území [[Morava|Moravy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => Jsou přirozeným centrem nejzazšího cípu jihozápadní Moravy, což je dáno nejen jejich polohou, ale i množstvím služeb, obchodů, firem i řadou kulturních a sportovních zařízení, jako je třeba kino nebo moderní sportovní stadion. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje. Ve městě se pravidelně pořádá také řada kulturních festivalů. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [24] => [25] => {{Sousední obce}} [26] => [27] => == Název == [28] => Vesnice byla pojmenována od osobního jména ''Dak'' nebo ''Dač'', což byla domácí podoba některého jména začínajícího na ''Da-'' (např. ''Dalibor'', ''Dabor'', ''Dalemil''). Původní význam místního jména byl „Dakovi/Dačovi lidé“. [29] => [35] => [36] => Židovský název města v [[jidiš]] zní ''דאטשיץ''. [37] => [38] => == Historie == [39] => Trhová ves, ležící při důležitém brodu přes řeku [[Dyje|Dyji]], byla původně zeměpanským majetkem. V souvislosti s objednávkou [[Znojmo|znojemského]] kníže a [[Morava|moravského]] [[Markrabě|markraběte]] [[Konrád II. Ota|Konráda Oty]] k vysvěcení zdejšího farního kostela olomouckým biskupem [[Pelhřim (olomoucký biskup)|Pelhřimem]] je ves Dačice v roce 1183 poprvé písemně zmíněna, a to v kronice [[Jarloch]]a, [[opat]]a [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]]. [40] => [41] => Zeměpanské léno obdržel od krále [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou]], od kterého ves Dačice někdy mezi lety 1334 a 1359 získali [[páni z Hradce]]. Za jejich vlády, jak se dá soudit z městského [[Znak (heraldika)|znaku]] se zlatou pětilistou růží, se tržní osada Dačice stala městečkem s právem výročního trhu a střediskem [[Bílkov (hrad)|bílkovského panství]], které drželi po celé další století.{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Od nejstarších dob po Krajíře z Krajku (Proměny zámku Dačice #1) [43] => | url = https://hradeczije.cz/od-nejstarsich-dob-po-krajire-z-krajku-promeny-zamku-dacice-1/ [44] => | datum vydání = 2020-04-09 [45] => | datum přístupu = 2021-09-13 [46] => }} [47] => [48] => V roce 1459 zakoupil [[Bílkov (hrad)|bílkovské panství]] i s městečkem Dačicemi Wolf [[Krajířové z Krajku|Krajíř z Krajku]], za jehož panování mu král [[Jiří z Poděbrad]] udělil v roce 1464 právo druhého výročního trhu. Za [[Krajířové z Krajku|Oldřicha Krajíře z Krajku]] obdržely Dačice v roce 1582 od [[Rudolf II.|císaře Rudolfa II.]] statut města.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Zwach [50] => | jméno = Josef [51] => | titul = Denkwürdigkeiten der Stadt Datschitz: aus authentischen Quellen gesammelt und herausgegeben [52] => | url = https://books.google.at/books?id=F52ZzwV-SBIC&pg=PA17&dq=Wappen+Datschitz&hl=de&sa=X&ved=2ahUKEwjqs8LNivzyAhUlQfEDHeBjBjgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=Wappen%20Datschitz&f=false [53] => | vydavatel = Typ.-Literarisch-Artistische Anst., (Zamarski & Dittmarsch) [54] => | počet stran = 138 [55] => | jazyk = de [56] => }} V 16. století přišli do města italští umělci, zvláště stavitelé. Z původní trhové vsi, soustředěné okolo farního kostela, vzniklo renesanční městečko, jehož těžištěm se stalo velké trojúhelníkové náměstí, později centrum města s radnicí a ostatními správními či obchodními budovami. [57] => [58] => U nového zámku vznikla nová městská čtvrť Hradecké předměstí. Město bylo obdařeno mnoha výsadami, bohatlo obchody a řemesly, organizovanými v [[cechy|ceších]]. V té době se Dačice stávají jedním z významných měst [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Pohromou pro město byla [[třicetiletá válka]]. Roku 1680 vylidnil Dačice [[mor]], následně roku 1690 obrovský požár zničil na 80 domů. K nejvýznamnější [[baroko|barokní]] památce patří tzv. [[františkáni|františkánský]] klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského na [[dačice III|východní straně města]]. [59] => [60] => === Rakousko-Uhersko === [61] => O hospodářský vzestup Dačic se zasloužil [[Karl Anton von Dalberg|Karl Anton Dalberg]] (1792–1859), který se podílel na založení zdejšího cukrovaru. Počátkem 19. století se Dačice staly průkopníky v odborném školství a průmyslu. Roku 1820 byla péčí lesmistra [[Vincenc Hlava|Vincence Hlavy]] v Dačicích zřízena jedna z prvních [[lesnické školství|lesnických škol]] (od roku 1937 zde má žulový pomník). V roce 1829 založili bratři Grenberové v nedalekém [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]] první řepný cukrovar moderního údobí v našich zemích a v dačické rafinérii byl [[Jakub Kryštof Rad|J. K. Radem]] vyroben v roce 1841 první [[kostkový cukr]] na světě, patentován 1843. V polovině 19. století se výrazně změnilo postavení města. Dačice se staly sídlem okresu, který zabíral jihozápadní cíp Moravy se 180 obcemi. [62] => [63] => === První Československá republika === [64] => V letech 1922–1923 si místní [[Komunistická strana Československa|komunistická strana]] vystavěla „Dělnický dům“ s tělocvičnou, kolem kterého se soustředil veškerý její stranický život. Dne 9. září 1923 se konalo jeho slavnostního otevření, kterého se účastnily [[Federace dělnických tělocvičných jednot|FDTJ]] z celého 28. okresu. Největší skupiny přijely z [[Jihlava|Jihlavy]] a ze Znojma. Do domu byla také přenesena prodejna dělnického konzumního družstva „[[Včela (spotřební družstvo)|Vzájemnost]]“. Zde se také scházela od roku 1926 nově založená [[Federace dělnických tělocvičných jednot|Federace proletářské tělovýchovy]] (sdružující Jednotu proletářské tělovýchovy Dačice, fotbalový klub Rudá hvězda Dačice, Cyklistický klub, Dělnický klubu turistů a [[Spartakovi skauti práce|Spartakovy skauty práce]]). Dne 11. srpna 1929 se v Dačicích konalo její oblastní cvičení. Školní mládež se cvičení účastnila až do roku 1931, kdy proletářská tělovýchova obdržela od zemského úřadu výstrahu rozpuštěním.Sborník příspěvků k 50. výročí KSČ. Vydal Státní archiv, 1971, s. 5–10. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách 1935]] získala KSČ v Dačicích 320 hlasů.Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848 – 1960. XII. Ostrava 1990. [65] => [66] => === Protektorát Čechy a Morava === [67] => V letech 1939–1945 přišly Dačice o své židovské obyvatele, většinou v nacistickém [[Majdanek|koncentračním táboře Lublinu ve východním Polsku]]. Dne 6. června 1945 vydal [[Okresní národní výbor]] Dačice výnos o [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] a o osídlování pohraničních částí okresu, přičemž odsunem pověřil táborské partyzány pod velením [[Vladimír Hobza|Vladimíra Hobzy]]. Během Hobzova tzv. ''čištění od Němců'' došlo k exekuci čtyř Němců a jednoho českého udavače.Havlík, B.: Perzekuce a odsun Němců na jihozápadní Moravě v letech 1945 – 1946. Vlastivědný sborník vysočiny, Oddíl věd společenských, XII, 2000. [68] => [69] => === Vývoj města po roce 1945 === [70] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde byla vystavěna nemocnice a závod na výrobu autodílů, dnes největší zaměstnavatel v okolí. Sídlem okresního úřadu zůstaly Dačice s výjimkou let válečných 1940–1945 až do roku 1960, kdy po více než stech letech ztratily nejen sídlo okresu, ale ocitly se spolu s dalšími moravskými městy a obcemi v Čechách. Dnes jsou moravské Dačice sídlem tzv. [[Obec s rozšířenou působností|malého okresu]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. [71] => [72] => == Obyvatelstvo == [73] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [74] => [75] => == Městská správa == [76] => === Členění města === [77] => Město Dačice se člení na šestnáct místních částí na jedenácti [[katastrální území|katastrálních územích]]: [78] => * [[Bílkov]] (i název k. ú.) [79] => * [[Borek (Dačice)|Borek]] (k. ú. ''Borek u Dačic'') [80] => * vlastní město Dačice (části [[Dačice I]], [[Dačice II]], [[Dačice III]], [[Dačice IV]], [[Dačice V]]) a [[Toužín]] (vše v k. ú. ''Dačice'') [81] => * [[Dolní Němčice]] (i název k. ú.) [82] => * [[Hostkovice (Dačice)|Hostkovice]] (k. ú. ''Hostkovice u Dolních Němčic'') [83] => * [[Hradišťko (Dačice)|Hradišťko]] (k. ú. ''Hradišťko u Dačic'') [84] => * [[Chlumec (Dačice)|Chlumec]] (k. ú. ''Chlumec u Dačic'' ) [85] => * [[Lipolec]] (i název k. ú.) [86] => * [[Malý Pěčín]] (i název k. ú.) [87] => * [[Prostřední Vydří]] (i název k. ú.) [88] => * [[Velký Pěčín]] (i název k. ú.) [89] => Vlastní město Dačice se dělí na šest částí označovaných římskými čísly v uvedeném pořadí: [90] => * I. Město (dolní a horní náměstí s okolím) [91] => * II. Antonínské předměstí (k nemocnici) [92] => * III. Za řekou Dyjí, dříve Stráňské předměstí (Za lávkami, Kapetova, k Hradišťku) [93] => * IV. Hradecké Předměstí (Péráček, Nivy) [94] => * V. Červený vrch [95] => * VI. Toužín (do 60. let 20. století samostatné k.ú.) [96] => [97] => Prostřední Vydří leží na odděleném území a tvoří tak [[Exkláva|exklávu]] města. [98] => [99] => === Městské symboly === [100] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 12. dubna 1994. [101] => [102] => == Doprava == [103] => Město stojí na křižovatce silnic [[Silnice II/151|II/151]], [[Silnice II/406|II/406]] a [[Silnice II/408|II/408]]. Jeho východním okrajem vede [[železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice]], na které se nachází [[Dačice (nádraží)|stanice Dačice]] a [[Dačice město|zastávka Dačice město]]. [104] => [105] => == Pamětihodnosti == [106] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Dačicích}} [107] => * [[Dačice (nový zámek)|Nový zámek]], poprvé vzpomínaný v roce 1591, nyní v [[empír]]ové podobě z roku 1831. Národní kulturní památka. Ve správě jihočeského NPÚ, v jednom křídle zámku také sídlo Městského muzea a galerie. [108] => * [[Dačice (starý zámek)|Starý zámek]], [[Renesanční architektura|renesanční]] palác z let 1572–1579. Sídlo městského úřadu. [109] => * [[kostel svatého Vavřince (Dačice)|Kostel sv. Vavřince]] z let 1775–1785 [110] => * Renesanční věž z let 1586–1592 je vysoká 51 m a navazuje na [[Barokní architektura|barokní]] kostel sv. Vavřince. Je zde umístěn [[svatý Vavřinec|sv. Vavřinec]] z roku 1483. [111] => * [[Karmel Matky Boží (Dačice)|Františkánský klášter]] z let 1660–1664, od roku 1994 patří [[Řád bosých karmelitánů|řádu bosých karmelitek]], s [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Dačice)|kostelem sv. Antonína Paduánského]] z let 1672–1677 [112] => * Kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána z konce 17. století [113] => * [[Mariánský sloup]] na Havlíčkově náměstí s barokním sousoším z roku 1725, stavebníkem byl hrabě Václav z Vrbna a Bruntálu (sochy [[svatý Václav|sv. Václava]], [[svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], [[svatý Prokop|sv. Prokopa]], Panny Marie Neposkvrněného početí).{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = Zámek Dačice [115] => | url = http://www.pruvodce.com/dacice/ [116] => | vydavatel = pruvodce.com [117] => | datum vydání = 2006-10-02 [118] => | datum přístupu = 2008-12-20 [119] => }} Ozdobou sousoší je šestiboká [[empír]]ová kašna. [120] => * Městská radnice [121] => * Památník obětem válek (autor: [[Jan Vítězslav Dušek]]){{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Palackého náměstí a Kancnýřův sad – Infocentrum Dačice [123] => | periodikum = turistika.dacice.cz [124] => | url = https://turistika.dacice.cz/pamatky/palackeho-namesti-a-kancnyruv-sad/ [125] => | datum přístupu = 2021-05-06 [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210506094500/https://turistika.dacice.cz/pamatky/palackeho-namesti-a-kancnyruv-sad/ [127] => | datum archivace = 2021-05-06 [128] => }} [129] => * Přírodní památky: [[Dubová stráň]], [[Moravská Dyje (přírodní památka)|přírodní památka Moravská Dyje]], [[Toužínské stráně]] [130] => [131] => === Kostkový cukr === [132] => [[Soubor:Cube_sugar_statue_Dacice.jpg|náhled|upright|Pomník kostce cukru]] [133] => [134] => Zajímavostí je v prostoru před věží farního kostela se nacházející žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován [[Jakub Kryštof Rad|J. K. Radem]] první [[kostkový cukr]] na světě.{{Citace elektronické monografie [135] => | titul = Kostka cukru [136] => | url = http://www.dacice-mesto.cz/page.php?mx=315_mesto/svetove-prvenstvi---vynalez-kostkoveho-cukru&ax=1234_dacice---mesto-ktere-dalo-svetu-kostkovy-cukr [137] => | vydavatel = Městský úřad Dačice, [138] => | datum vydání = 2005-03-29 [139] => | datum přístupu = 2008-12-21 [140] => }}{{Nedostupný zdroj}} [141] => [142] => == Osobnosti == [143] => * [[Jiří Jakubův Dačický]] (1532–1618) – protestantský knihtiskař{{Citace kvalifikační práce [144] => | příjmení = Večeřová [145] => | jméno = Petra, PhDr. [146] => | instituce = FF UK [147] => | titul = Knihtiskaři Jiří Jakubův Dačický a Jan Othmar Jakubův Dačický [148] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/44144/140016705.pdf?sequence=1&isAllowed=y [149] => | typ_práce = Disertační práce [150] => | vedoucí = Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc. [151] => | místo = Praha [152] => | rok = 2012 [153] => | citace = 2024-04-03 [154] => }} [155] => * [[Adam Swach]] (1668–1747) – františkánský malíř [156] => * [[František Altmann]] (1700–1752) – malíř [157] => * [[Matouš Strachovský]] (1725–1774) – sochař, řezbář [158] => * [[Vincenc Hlava]] (1782–1849) – lesník a zakladatel školy [159] => * [[Jakub Kryštof Rad]] (1799–1871) – ředitel místního cukrovaru, vynálezce kostkového cukru [160] => * [[Josef Zwach]] (1806–1880) – úředník a spisovatel [161] => * [[Matěj Mikšíček]] (1815–1892) – novinář a spisovatel [162] => * [[Friedrich Ferdinand von Dalberg]] (1822–1908) – přírodovědec, člen rakouské panské sněmovny [163] => * [[Jan Červenka (malíř)|Jan Červenka]] (1825–1874) – malíř a lékař [164] => * [[František Stejskal-Lažanský]] (1844–1887) – novinář [165] => * [[Bedřich Kancnýř]] (1851–1940) – právník a politik [166] => * [[Emmerich Czermak]] (1885–1965) – rakouský politik a nacistický teoretik [167] => * [[František Leixner]] (1894–1957) – kartograf [168] => * [[Rudolf Walter]] (1894–1966) – divadelní režisér, herec a pedagog [169] => * [[Antonín Gšventner]] (1896–1941) – [[Československé legie|československý legionář]], důstojník a odbojář popravený [[Nacismus|nacisty]] [170] => * [[František Navara]] (1901–1973) – fyzik a matematik [171] => * [[Josefa Mattesová-Králíková]] (1903–1995) – operní pěvkyně [172] => * [[Rudolf Urbanec]] (1907–1976) – hudební skladatel, kapelník a pedagog [173] => * [[František Křížek]] (1909–1993) – historik a numismatik [174] => * [[František Skokan]] (1912–1950) – československý důstojník, popraven komunistickým režimem [175] => * [[Stanislav Živný]] (1912–1943) – komunistický odbojář [176] => * [[František Valena]] (1913–1960) – doktor práv, oběť komunistického režimu [177] => * [[Vilém Göth]] (1915–1940) – nadporučík letectva{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Encyklopedie dějin města Brna [179] => | periodikum = encyklopedie.brna.cz [180] => | url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3901 [181] => | datum vydání = 2004 [182] => | datum přístupu = 2020-07-22 [183] => }} (''ulice Göthova vychází z Palackého náměstí'') [184] => * [[Vladimír Fuka (skladatel)|Vladimír Fuka]] (1920–1996) – hudební skladatel [185] => * [[Milan Codr]] (1925–1996) – novinář, spisovatel a televizní komentátor [186] => * [[Jan Bistřický]] (1930–2008) – historik, archivář, pedagog a mj. i zakladatel a předseda dačického spolku přátel muzea [187] => * [[Lubomír Codr]] (* 1931) – překladatel [188] => * [[Stanislava Vojtíková-Janků]] (1933–2010) – vojenská pilotka [189] => * [[Ivan Misař]] (* 1941) – herec a divadelní režisér [190] => * [[Ludvík Štěpán]] (1943–2009) – akademický profesor polonistiky, bohemista, překladatel, spisovatel [191] => * [[Jarmila Fialová]] (* 1944) – malířka [192] => * [[Jiří Albrecht (malíř)|Jiří Albrecht]] (* 1948) – malíř a spisovatel [193] => * [[Stanislav Mrvka]] (* 1953) – politik a manažer [194] => * [[Ivo Jahelka]] (* 1954) – folkový písničkář [195] => * [[Michael Klang]] (1954–2019) – architekt, výtvarník a scénograf [196] => * [[Jindřich Bartoš]] (* 1955) – kněz [197] => * [[Hana Blochová]] (* 1955) – historička umění, hudebnice a spisovatelka [198] => * [[Pavel Koukal]] (* 1955) – zemědělský odborník [199] => * [[Luba Svobodová]] (* 1957) – spisovatelka [200] => * [[Pavel Spurný]] (* 1958) – astronom [201] => * [[Jaroslav Turánek]] (* 1958) – imunolog a pedagog [202] => * [[Zdeněk Veith]] (* 1958) – farář [203] => * [[Jiří Žák (1959)|Jiří Žák]] (* 1959) – podnikatel, politik a automobilový závodník [204] => * [[František Dohnal (politik)|František Dohnal]] (1960–2013) – politik a manažer [205] => * [[Petr Husa]] (* 1960) – lékař a pedagog [206] => * [[Miloš Vystrčil]] (* 1960) – politik a pedagog, od února 2020 předseda [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu Parlamentu České republiky]] [207] => * [[Lenka Lanczová]] (* 1964) – spisovatelka [208] => * [[Jaroslav Michálek]] (* 1968) – onkolog [209] => * [[Tomáš Gec]] (* 1972) – manažer a IT odborník [210] => * [[Dan Svátek]] (* 1975) – režisér, scenárista a herec [211] => * [[Miluše Vítečková]] (* 1975) – básnířka a fejetonistka [212] => * [[Eva Ellingerová]] (* 1976) – historička umění [213] => * [[Michal Stehlík]] (* 1976) – historik, děkan FF UK [214] => * [[Christine Habermann von Hoch]] (* 1980) – česko-německá sochařka a designérka [215] => * [[Marta Veselá Jirousová]] (* 1981) – výtvarnice a básnířka [216] => * [[Sixtus Bolom-Kotari]] (* 1982) – historik [217] => * [[Jitka Paclík-Nesnídalová]] (* 1983) – malířka [218] => * [[Jan Štokr]] (* 1983) – volejbalista [219] => * [[Hana Hajnová]] (* 1985) – politička a manažerka [220] => * [[Aleš Pitzmos]] (* 1986) – spisovatel [221] => * [[Pavel Zajíc]] (* 1988) – hudebník a básník [222] => * [[Sabina Zelená]] (* 1988) – spisovatelka [223] => * [[Martin Jůna]] (* 1989) – spisovatel [224] => * [[Jaromír Pytlík]] (* 2001) – hokejista [225] => [226] => == Partnerská města == [227] => * {{Flagicon|AUT}} [[Groß-Siegharts]], Rakousko [228] => * {{Flagicon|SUI}} [[Urtenen-Schönbühl]], Švýcarsko [229] => [230] => == Galerie == [231] => [232] => Dačice, centrum 01.jpg|Centrum města: vlevo nahoře kostel sv. Vavřince, uprostřed budova radnice [233] => Saint Lorenc church Dačice.jpg|Městská věž [234] => Dacice chateau.jpg|Dačický zámek [235] => Dačice, Krajířova 01.jpg|Starý zámek na Palackého náměstí [236] => Dačice, Palackého náměstí, stará radnice.jpg|Stará radnice [237] => Klášter Dačice.jpg|Klášter karmelitek a Kostel sv. Antonína Paduánského [238] => Pivovar Dačice.JPG|Bývalý lihovar [239] => Železniční stanice Dačice (07).jpg|Železniční stanice Dačice [240] => [241] => [242] => == Odkazy == [243] => === Reference === [244] => [245] => {{Citace monografie [246] => | příjmení = Hosák [247] => | jméno = Ladislav [248] => | příjmení2 = Šrámek [249] => | jméno2 = Rudolf [250] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [251] => | odkaz na autora2 = Rudolf Šrámek [252] => | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku [253] => | vydavatel = Academia [254] => | místo = Praha [255] => | rok = 1970 [256] => | počet stran = 168 [257] => | kapitola = Dačice [258] => | strany = 46 [259] => | svazek = I [260] => }} [261] => {{Citace elektronické monografie [262] => | titul = Udělené symboly – Dačice [263] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2048 [264] => | datum vydání = 1994-04-12 [265] => | datum přístupu = 2022-06-09 [266] => }} [267] => [268] => [269] => === Související články === [270] => * [[Římskokatolická farnost Dačice]] [271] => [272] => === Externí odkazy === [273] => * {{Commonscat}} [274] => * {{Wikislovník|heslo=Dačice}} [275] => * {{Oficiální web}} [276] => * {{RÚIAN}} [277] => * [https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Jindrichuv-Hradec-Kroniky-obecni-D-Dacice Obecní kronika] [278] => [279] => {{Části české obce}} [280] => {{Okres Jindřichův Hradec}} [281] => {{Autoritní data}} [282] => {{Portály|Morava}} [283] => [284] => [[Kategorie:Dačice| ]] [285] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [286] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [287] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [288] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [289] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [290] => [[Kategorie:Města v okrese Jindřichův Hradec]] [291] => [[Kategorie:Mikroregion Dačicko]] [292] => [[Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek]] [293] => [[Kategorie:Vodovod Landštejn]] [294] => [[Kategorie:Vodovod Řečice]] [295] => [[Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec]] [296] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Dačice

Dačice jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží dvanáct kilometrů jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jihočeský kraj','Jakub Kryštof Rad','Morava','kostkový cukr','Federace dělnických tělocvičných jednot','Vincenc Hlava','Bílkov (hrad)','Krajířové z Krajku','empír','Dačice V','Jihočeský kraj (1960-2020)','Dačice (nový zámek)'

Empír

Morava