Array ( [0] => 14696590 [id] => 14696590 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dalekozrakost [uri] => Dalekozrakost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hypermetropia.png|vpravo|náhled|Schematické znázornění dalekozrakosti a její nápravy pomocí čočky umístěné před oko]] [1] => [2] => '''Dalekozrakost''' neboli '''hyper(metr)opie''' (latinsky ''hypermetropia'' či ''hyperopia'') je [[Zrakové vady|oční refrakční vada]], při které se paprsky světla usměrněné [[čočka (oko)|čočkou]] lidského [[Oko|oka]] sbíhají až za [[sítnice|sítnicí]], a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Typická je neschopnost postiženého vidět ostře blízké předměty a naopak dobré vidění do dálky, což také vedlo k označení „dalekozrakost“. Při silnější vadě však postižená osoba nevidí dobře ani na dálku. Příčinou je nejčastěji menší axiální (předozadní) délka oka, méně často nedostatečné zakřivení [[Rohovka|rohovky]] ve vztahu k dané délce oka. [3] => [4] => Na rozdíl od krátkozrakosti dokáže oko tuto vadu pomocí [[akomodace]] (zaostřovací schopnosti nitrooční čočky) částečně nebo plně kompenzovat. Proto zůstávají nižší stupně dalekozrakosti do cca 40 let zcela skryté a člověk nemá potíže ani s viděním na blízko ani na dálku. [5] => [6] => Podobně jako ''dalekozrakost'' se projevuje i ''vetchozrakost'' ([[presbyopie]]), což však není porucha, ale v zásadě [[Fyziologie|fyziologický]] jev. Dalekozrakost a presbyopie se navzájem sčítají. Vrozená dalekozrakost se někdy s dospíváním snižuje nebo úplně mizí (zatímco u [[krátkozrakost]]i je tomu zpravidla naopak). Často se vyskytuje v kombinaci s [[Astigmatismus (medicína)|astigmatismem]] nebo [[tupozrakost]]í. Slabší vrozená dalekozrakost se zpočátku (v dětství, mládí) nemusí projevovat (jde pak o tzv. latentní hyperopii), neboť oko má určitou schopnost ji kompenzovat akomodací (smršťováním) [[Čočka (oko)|čočky]]. Projeví se pak až ve vyšším věku, kdy se [[pružnost]] čočky snižuje. [7] => [8] => Snižování dalekozrakosti může být dáno jednak tím, že oko dostatečně vyroste. Současně však tím, že má oko schopnost akomodací vadu částečně či plně kompenzovat, nevidí mnohdy dospívající význam v nošení brýlí, které jim esteticky vadí (zvětšují oči). Pokud nadměrné zatížení akomodace nevede k potížím s [[Bolest hlavy|bolestmi hlavy]], šilháním a celkovou únavou a očním dyskomfortem, není nutné se do brýlové korekce nutit. Nenošením brýlí se nepoškozuje zrak ani se tím vada nemůže zhoršit či zlepšit. O latentní (skryté) dalekozrakosti mluví neodpovídající síla brýlí na čtení ve vztahu k věku. Např. + 2,0 dioptrie ve 40 letech. [9] => [10] => Silná dalekozrakost je průvodním jevem [[afakie]] (absence čočky, např. po operaci [[Šedý zákal|šedého zákalu]]) a také [[mikroftalmie]] (příliš malé oko). [11] => [12] => == Korekce dalekozrakosti == [13] => Stupeň vady se určuje měřením [[refrakce]] a vyjadřuje se počtem [[Dioptrie|dioptrií]] (nutných ke korekci), v případě dalekozrakosti s plusovým znaménkem. Dalekozrakost se obecně kompenzuje [[Spojná čočka|spojnými]] (zvětšujícími) [[Čočka (optika)|čočkami]]. Tradičním nosičem umělých čoček jsou [[brýle]], alternativou je použití [[Kontaktní čočka|kontaktních čoček]]. Dalekozrakost je také většinou možné odstranit nebo alespoň zmírnit [[Laserová operace#Oftalmologie|laserovou operací]]. [14] => [15] => V současné době je nejvhodnějším laserovým zákrokem ke korekci nižších stupňů dalekozrakosti metoda LASIK. Na rozdíl od starších metod jako PRK nebo LTK jsou výsledky stabilní a je možné s vysokou přesností odstranit i středně vysokou vadu. [16] => [17] => Ve věku nad 45 let, kdy se k dalekozrakosti přidává také [[Presbyopie|vetchozrakost]] jsou možnosti korekce: [18] => * několik párů brýlí na různé činnosti [19] => * multifokální či bifokální brýle či kontaktní čočky [20] => * výměna nitrooční čočky za umělou multifokální čočku [21] => [22] => Operace výměny nitrooční čočky, které byly dříve určeny téměř výhradně pro pacienty se šedým zákalem, anebo extrémně vysokými dioptrickými vadami v současně pokročilém věku, se dnes zcela běžně provádějí u lidí mladších 50 let, kteří se chtějí “jen” zbavit brýlí na čtení a získat znovu svobodu ostrého vidění na všechny vzdálenosti. Důvodem je obrovský technologický vývoj v umělých nitroočních čočkách, rychlost a vysoká bezpečnost zákroku (trvá 15 minut) díky precizním a šetrným přístrojům. A tak již zásadní otázkou není zda takovou operaci podstoupit, ale jakou čočku zvolit. [23] => [24] => == Literatura == [25] => * GREHN, Franz: Augenheilkunde. 30. vydání, Springer, [[Berlín]], 2008. {{ISBN|978-3-540-75264-6}}. [26] => [27] => == Související články == [28] => * [[Oko]] [29] => * [[Krátkozrakost]] [30] => [31] => == Externí odkazy == [32] => * {{Commonscat}} [33] => * {{Wikislovník|heslo=dalekozrakost}} [34] => * https://www.youtube.com/watch?v=rply6OJoblI [35] => {{Autoritní data}} [36] => [37] => {{Portály|Medicína}} [38] => [39] => [[Kategorie:Onemocnění očí]] [] => )
good wiki

Dalekozrakost

Schematické znázornění dalekozrakosti a její nápravy pomocí čočky umístěné před oko Dalekozrakost neboli hyper(metr)opie (latinsky hypermetropia či hyperopia) je oční refrakční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Typická je neschopnost postiženého vidět ostře blízké předměty a naopak dobré vidění do dálky, což také vedlo k označení „dalekozrakost“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Oko','krátkozrakost','Krátkozrakost','presbyopie','Laserová operace#Oftalmologie','brýle','Spojná čočka','refrakce','Šedý zákal','čočka (oko)','sítnice','Rohovka'