Array ( [0] => 15518102 [id] => 15518102 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Davos [uri] => Davos [3] => Johann Heinrich Müller, 1825-1894 J02 Davos.JPG [img] => Johann Heinrich Müller, 1825-1894 J02 Davos.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Davos [3] => | znak = CHE Davos COA.svg [4] => | obrázek = Luftbild Davos2.jpg [5] => | popisek = Pohled na Davos [6] => | zeměpisná šířka = 46.793 [7] => | zeměpisná délka = 9.8213 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Prättigau/Davos|Prättigau/Davos]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Davos |lat=46.793 |long=9.8213 |float=center}} [15] => | administrativní dělení = [16] => | rozloha = 284,00 [17] => | počet obyvatel = 10832 [18] => | obyvatelé aktuální k = 31.12.2020 [19] => | hustota zalidnění = [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | nadmořská výška = 1560 [23] => | psč = 7260 Davos Dorf
7270 Davos Platz [24] => | telefonní předvolba = [25] => | starosta = [26] => | web = https://www.gemeindedavos.ch [27] => | mapa = [28] => }} [29] => '''Davos''' ({{v jazyce|rm}} {{Cizojazyčně|rm|''Tavau''}}, {{v jazyce|it}} {{Cizojazyčně|it|''Tavate''}}) je obec ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Kantony ve Švýcarsku|kantonu]] [[Graubünden]], okresu [[Okres Prättigau/Davos|Prättigau/Davos]]. Leží v údolí [[řeka|řeky]] [[Landwasser]] na rozhraní mezi [[Plessurské Alpy|Plessurskými Alpami]] a [[Albula|Albulou]], asi 24 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města [[Chur]]u, v nadmořské výšce 1 560 metrů. [30] => [31] => Davos je významným [[lyžování|lyžařským]] a [[turistika|turistickým]] střediskem a klimatickými lázněmi. Má téměř 11 000 obyvatel a je tak druhým největším sídlem Graubündenu. [32] => [33] => == Geografie == [34] => === Místopis === [35] => [[Soubor:Lake Davos, Flüelatal and Dischmatal, picture taken from Dorfberg above Davos.jpg|náhled|vlevo|Jezero [[Davosersee]] (vlevo) a Davos]] [36] => Území Davosu zahrnuje většinu údolí řeky [[Landwasser]] a zasahuje přes dva kilometry za rozvodí do [[Prättigau]] u osady Davos Wolfgang (1 631 m). Osa údolí, vyznačená řekou, hlavní silnicí a železniční tratí, vede od severovýchodu k jihozápadu. Od [[Davosersee]] se zpočátku svažuje velmi mírně, jen necelých 60 metrů na délce osmi kilometrů. V tomto úseku přitékají zleva dvě boční údolí Flüela a Dischma, která umožňují přístup k přechodům vedoucím do [[Engadin]]u – Flüelapass a Scalettapass. Od soutoku s třetím bočním údolím Sertigtal, které je stejně jako výše zmíněná údolí dlouhé asi 10 km, se dno údolí zužuje a na zbývajících devíti kilometrech klesá o téměř 300 metrů až k bývalé hranici obce Felsenge Brombänz. Hluboce zaříznutá nejnižší část údolí se nazývá {{Cizojazyčně|de|''Zügenschlucht''}}. Na druhé straně Zügenschluchtu se nachází místní část Wiesen, která od 1. ledna 2009 rovněž patří k Davosu. [37] => [38] => Pravá (severozápadní) část má jen několik krátkých bočních údolí. Zde probíhá hranice obce, a zároveň hranice s okresem [[Okres Plessur|Plessur]], přes vrcholy Amselflue (2 771 m), Tiejer Flue (2 781 m), Mederger Flue (2 674 m) a Chüpfenflue (2 658 m) k historicky významnému průsmyku Strelapass. Za sedlem pokračuje přes vrchol Schiahorn (2 709 m) na Weissflue (2 834 m). Na severu probíhá hranice obce podél Casanny a Gotschnagratu. Levá strana údolí je rozčleněna třemi bočními údolími na vystupující hřebeny. Při pohledu z údolí dominují hory [[Seehorn]] (2 238 m), [[Büelenhorn]] (2 512 m), [[Jakobshorn]] (2 590 m) a [[Rinerhorn]] (2 528 m). Největší výšky se však nacházejí podél hranice s Engadinem a horním údolím Albula: [[Flüela Wisshorn]] (3 085 m), [[Flüela Schwarzhorn]] (3 147 m, nejvyšší bod na území Davosu), [[Piz Grialetsch]] (3 131 m), [[Chüealphorn]] (3 078 m) a [[Hoch Ducan]] (3 063 m). [39] => [40] => === Členění obce === [41] => [[Soubor:Karte Gemeinde Davos 2021.png|náhled|vpravo|Poloha v rámci okresu Prättigau/Davos]] [42] => * Davos Dorf [43] => * Davos Platz [44] => * Davos Frauenkirch [45] => * Davos Glaris [46] => * Davos Monstein [47] => * Davos Wiesen [48] => [49] => Části Frauenkirch, Glaris a Monstein společně tvoří dolní část Davosu, části Platz a Dorf horní část obce. [50] => [51] => Dvě největší části, Dorf a Platz, leží v téměř rovinaté horní části údolí a v důsledku stavební činnosti ve 20. století se spojily do přibližně čtyřkilometrového pásu osídlení. Po celé obci je roztroušeno velké množství samostatných farem a horských osad. [52] => [53] => S rozlohou 254,54 km² byl Davos až do začátku roku 2009 druhou největší obcí ve Švýcarsku. V roce 1997 bylo 37,1 % území využíváno zemědělsky jako louky a pastviny, lesy zaujímaly 19,7 % a zastavěná plocha 2,2 %. Neproduktivní půda tvořila 41,0 %. [54] => [55] => Po připojení dříve samostatné obce [[Wiesen]] se Davos stal k 1. lednu 2009 rozlohou největší obcí ve Švýcarsku, těsně před obcí [[Val de Bagnes (obec)|Val de Bagnes]] (282 km²), ale na začátku roku 2011 tuto pozici opět ztratil ve prospěch nově vzniklé obce [[Glarus Süd]]. Po dalším sloučení několika politických obcí v Engadinu je tak v současnosti (2022) šestou nejrozhlehlejší obcí Švýcarska.{{Citace elektronické monografie [56] => | titul = Amtliches Gemeindeverzeichnis der Schweiz [57] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/grundlagen/agvch.html [58] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik [59] => | datum_vydání = 2021-12-20 [60] => | datum_přístupu = 2022-03-04 [61] => | jazyk = německy [62] => }} [63] => [64] => Sousedními politickými obcemi jsou [[Arosa]], [[Bergün Filisur]], [[Klosters]], [[S-chanf]], [[Schmitten]] a [[Zernez]]. [65] => [66] => == Historie == [67] => === Nejstarší historie === [68] => [[Soubor:Davos Laret.jpg|náhled|vpravo|Davos Laret s kostelem reformované církve]] [69] => Ačkoli nálezy na několika místech v oblasti Davosu naznačují, že se lidé v těchto končinách pohybovali již od [[Doba bronzová|doby bronzové]], údolí bylo pravděpodobně osídleno až od vrcholného [[středověk]]u. Zpočátku se [[Rétorománi]] stěhovali z údolí řeky [[Albula (řeka)|Albula]] a [[Engadin]]u. Jednotlivé názvy míst a polí se k této románské vrstvě vztahují dodnes. Samotné jméno Davos je poprvé doloženo v roce 1213 jako ''{{Cizojazyčně|la|Tavaus}}''.{{Citace elektronické monografie [70] => | příjmení = Bundi [71] => | jméno = Martin [72] => | titul = Davos [73] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/001571/2016-12-02/ [74] => | datum vydání = 2016-12-02 [75] => | datum přístupu = 2022-12-29 [76] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [77] => | jazyk = německy [78] => }} [79] => [80] => Kolem roku 1280 usadili v Davosu baroni z [[Vaz/Obervaz|Vazu]] [[Walserové|walserské]] kolonisty a ve feudální listině z roku 1289 jim udělili rozsáhlá práva na samosprávu. Davos se stal největší Walserskou osadou v Graubündenu a v roce 1436 založil Ligu deseti dvorů, jejíž hlavní město mělo rozhodující vliv na politiku Tří lig ({{Cizojazyčně|de|''Drei Bünde''}}). V letech 1280–1285 byl postaven kostel [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]] ({{Cizojazyčně|de|''Kirche St. Johann''}}), který byl v 15. století přestavěn. Obec se připojila k [[Reformace|reformaci]] v roce 1526. Až do roku 1851, kdy byly novou kantonální ústavou vytvořeny dnešní hranice politických obcí, patřila [[Arosa]] jako osada také k Davosu. [81] => [82] => Až do druhé poloviny 19. století byl hlavním zaměstnáním místních obyvatel chov dobytka. Na levém svahu rokle {{Cizojazyčně|de|''Zügenschlucht''}}, zvaném {{Cizojazyčně|de|''Silberberg''}}, se od 15. do 19. století těžily [[Olovo|olověné]] a [[Zinek|zinkové]] rudy. [83] => [84] => === Počátky lázeňství === [85] => [[Alexander Spengler]] a později [[Willem Jan Holsboer]] popisovali od roku 1853 nadmořskou výšku Davosu jako blahodárnou a zdraví prospěšnou a uváděli, že vysokohorský vzduch prospívá zejména pacientům s plicní chorobou (především s [[Tuberkulóza|tuberkulózou]]). Přes desítky let trvající výzkum se pro to nikdy nepodařilo najít žádný důkaz.{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení1 = Schürer [87] => | jméno1 = Christian [88] => | titul = Das Märchen von der guten Luft [89] => | url = https://blog.tagesanzeiger.ch/historyreloaded/index.php/1172/das-maerchen-von-der-guten-luft/ [90] => | datum_vydání = 2017-07-18 [91] => | datum_přístupu = 2022-03-04 [92] => | jazyk = německy [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220304213005/https://blog.tagesanzeiger.ch/historyreloaded/index.php/1172/das-maerchen-von-der-guten-luft/ [94] => | datum archivace = 2022-03-04 [95] => | nedostupné = ano [96] => }} Na druhou stranu se ukázalo, že v této nadmořské výšce nežijí žádní roztoči a že vysokohorský vzduch má nízký obsah škodlivin, což [[astma]]tu prospívá. Lidé o tom však dosud nevěděli, ale důvěřovali doporučení lékařů. Ještě předtím, v roce 1855, zahájil Hermann Brehmer v [[Sokołowsko|Görbersdorfu]] ve Slezsku (Sokołowsko v dnešním Polsku) éru plicních sanatorií, které se staly vzorem pro všechny klimatické lázně (později nazývané „slezský Davos“). [97] => [98] => Prvními dvěma zimními lázeňskými hosty byli v únoru 1865 Hugo Richter, knihkupec z [[Kaliningrad|Königsbergu]] (dnešního Kaliningradu), který trpěl tuberkulózou, a Friedrich Unger, lékař, který byl rovněž nemocný. Zprávy o jejich rychlém uzdravení a další podobné příběhy o uzdravení proslavily Davos jako klimatické lázně po celém světě. Richter zůstal v Davosu a v roce 1881 založil noviny Davos. Liberální noviny se vehementně zasazovaly o turistický rozvoj regionu. Jeho nakladatelství vydávalo také zábavný časopis pro lázeňské hosty {{Cizojazyčně|de|''Davoser Blätter''}}. Davoser Blätter pravidelně zveřejňoval seznamy hostů, které vzbuzovaly velkou pozornost a byly zdrojem rozhovorů, zejména proto, že se na nich často objevovaly osoby z řad evropské aristokracie. Kolem roku 1870 měl Davos ubytovací kapacitu pro přibližně 200 plicních pacientů. O pouhých deset let později už bylo možné cizincům nabídnout 1 474 lůžek. Od roku 1874 Davos inzeroval pod heslem ''Davos, nová Mekka konzumentů''. První parní ústřední topení bylo v provozu od roku 1870 a hosté měli mít k dispozici veškerý komfort. Davos v této době rozhodujícím způsobem formoval stavební mistr a místní správce Gaudenz Issler (1853–1942).{{Citace monografie [99] => | příjmení1 = Moser [100] => | jméno1 = Ulrike [101] => | titul = Schwindsucht – Eine andere deutsche Gesellschaftsgeschichte [102] => | vydavatel = Matthes und Seitz Verlag [103] => | místo = Berlin [104] => | rok = 2018 [105] => | strany = 80–113 [106] => | isbn = 978-3-95757-556-2 [107] => | jazyk = německy [108] => }} [109] => [[Soubor:St Johann Davos.jpg|náhled|vpravo|Kostel St. Johann Kirche]] [110] => Od roku 1872 měl Davos vlastní hudební kapelu. Hotel Belvédere byl otevřen v roce 1875. Od roku 1879 mělo město vlastní divadelní společnost, která od roku 1911 také hostovala. Od roku 1883 zde byl anglikánský kostel. V roce 1885 zde bylo již 60 obchodů, z nichž většina cílila na bohatou klientelu letoviska. V roce 1886 byla otevřena Anglická knihovna, která brzy čítala 6 000 svazků. Výstavbou [[Železniční trať Landquart – Davos Platz|železniční trati z Landquartu do Davosu]] a jejím otevřením v roce 1890 se rozvoj města ještě více urychlil: ulice byly vydlážděny a osvětleny, byla vybudována kanalizace, ve velkém se stavěly hotely, penziony, sanatoria a vily. V roce 1902 byl vytvořen stálý orchestr s 24 hudebníky v létě a 41 v zimě. Denně pořádali koncerty a každý týden symfonický koncert. Některé hotely zaměstnávaly také vlastní hudební soubory. V roce 1912 bylo otevřeno první kino. Nabídku zábavy doplňovaly taneční akce a knihovny nebo jazykové kurzy a přednášky. Davos se tak stal světově proslulým klimatickým lázeňským střediskem. Kolem roku 1900 mělo v Davosu konzuláty pět zemí. Němci, Rusové, Nizozemci a Britové vytvořili tzv. kolonie. V roce 1912 tvořili Rusové 11 % lázeňských a rekreačních hostů; celkem 3 422 osob. [111] => [[Soubor:ETH-BIB-Davos, Detail, Sanatorium-LBS H1-011666.tif|náhled|vlevo|Sanatorium v Davosu (1949)]] [112] => V roce 1889 otevřel bádenský lékař Karl Turban první uzavřené sanatorium ve městě, Sanatorium im Park, protože odmítal hédonistické vyhledávání rozkoší v ostatních zařízeních a považoval je za škodlivé pro zdraví lázeňských hostů. Vsadil také na osvědčenou metodu léčby na čerstvém vzduchu, při níž pacienti leželi pět až sedm hodin denně na balkoně nebo v nevytápěných otevřených halách. Interiér ústavu byl jednoduchý a funkcionalistický, aby se prosadila přísná hygiena. Následně začalo mnoho kantonů a zemí budovat v Davosu vlastní sanatoria, jako například britské sanatorium Dr. Hudson v roce 1885. V roce 1900 následovalo otevření luxusního sanatoria Schatzalp pro soukromé pacienty v secesní budově pod vedením Lucia Spenglera. Následovaly další tzv. uzavřené ústavy a otevřené penziony, takže počet sanatorií dosáhl 18. [113] => [114] => Obvykle však byli přijímáni pouze lidé v počátečních stadiích tuberkulózy. Pobyt trval nejméně tři měsíce a měl otevřený konec, proto [[švýcarské spolkové dráhy]] (SBB) prodávaly cestujícím zpáteční jízdenky s poznámkou {{Cizojazyčně|de|''Gültig bis zur Heilung''}} (platné do vyléčení). Vypuknutí první světové války přineslo odchod téměř všech Severoameričanů a Britů. Rusové byli v důsledku revolucí ve své vlasti odříznuti od přílivu peněz. Poté byla sanatoria využívána převážně pro ubytování internovaných Němců a válečných zraněných. Od 20. let 20. století se davoské hotelnictví a sanatoria rozhodly odklonit od lázeňství a zaměřily se na zimní sporty. Světová hospodářská krize v roce 1929 přinesla další propad lázeňství a objev účinné látky [[streptomycin]]u způsobil, že koncem 40. let 20. století se klimatické lázně staly zbytečnými. Poté byla většina zařízení pro nemocné přestavěna nebo zbourána. [115] => [[Soubor:Davos, Switzerland (1915).jpg|náhled|vpravo|Davos v roce 1915]] [116] => Nejznámějšími dodnes existujícími institucemi jsou Deutsche Hochgebirgsklinik Davos v Davos Wolfgang, společně s Klinik Nederlands Astmacentrum Davos, a Zürcher Höhenklinik Davos Clavadel. Další byly uzavřeny, například klinika Alexanderhaus v roce 2004, výšková klinika Thurgau/Schaffhausen Davos a basilejské sanatorium na jaře 2005. [117] => [118] => Román [[Thomas Mann|Thomase Manna]] ''[[Kouzelný vrch]]'' z roku 1924 se odehrává v Davosu. Vychází z pobytu jeho ženy Káti na plicní klinice před první světovou válkou. V dnešní turistické reklamě je ''Kouzelný vrch'' ztotožňován s hotelem Schatzalp, ačkoli vzorovým sanatoriem bylo Waldsanatorium (dnes Waldhotel Davos, dříve Waldhotel Bellevue). Hoteliéři však byli zpočátku s románem velmi nespokojeni, a proto pověřili [[Erich Kästner|Ericha Kästnera]], aby napsal román {{Cizojazyčně|de|''Der Zauberlehrling''}}. Spisovatelé, kteří na rozdíl od Kästnera přijeli do Davosu z důvodu nemoci, byli [[Conrad Ferdinand Meyer]] na tři měsíce v roce 1871,{{Citace monografie [119] => | příjmení1 = Sprecher [120] => | jméno1 = Thomas [121] => | titul = Davos in der Weltliteratur. Zur Entstehung der Zauberbergs [122] => | url = https://archive.org/details/daszauberbergsym0000zaub [123] => | vydavatel = Verlag Vittorio Klostermann [124] => | místo = Frankfurt am Main [125] => | rok = 1995 [126] => | strany = [https://archive.org/details/daszauberbergsym0000zaub/page/9 9]–42 [127] => | isbn = 3-465-02806-6 [128] => | jazyk = německy [129] => }} později [[René Crevel]], [[Paul Éluard]], [[Christian Morgenstern]], expresionista [[Klabund]] a od roku 1877 John Addington Symonds po celých 16 let. Pozdější spisovatelka Cilette Ofaire z [[Neuchâtel]]u si v davoském sanatoriu léčila mladickou únavu, než se jako měšťanská dcera začala věnovat umění a cestování. Mezi hosty vždy docházelo k politickým třenicím: V roce 1914 vydala ruská spisovatelka Lidija Pisarševskaja hořký román ''Sanatorium smrti a lásky'' ({{Cizojazyčně|ru|''Sanatorium smerti i ljubwi''}}) o Davosu a říšských Němcích žijících ve městě, jejichž militarismus a okázalé chování kritizovala. Také [[Robert Louis Stevenson]], který v Davosu pobýval v roce 1880 a znovu v letech 1881–1882, choval k lázeňskému městu hluboký odpor. Nadšený byl naopak spisovatel detektivek a sportovec [[Arthur Conan Doyle]]. Světové politické dění se Davosu nevyhnulo ani v předvečer druhé světové války; v únoru 1936 byl v Davosu atentátníkem Davidem Frankfurterem zastřelen vysoce postavený člen [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] [[Wilhelm Gustloff]]. [130] => [131] => Éra Davosu jako klimatických lázní pro léčbu tuberkulózy skončila stejně jako v případě obdobných středisek jinde s objevem [[Antibiotikum|antibiotika]] [[Streptomycin|streptomycinu]] (1943). Po 2. sv. válce část sanatorií zanikla, z jiných vznikly hotely{{Citace periodika [132] => | příjmení = Hofmann [133] => | jméno = Jaroslav [134] => | titul = Davos – město pod Čarovnou horou [135] => | periodikum = Země světa [136] => | datum vydání = 1.3.2022 [137] => | ročník = 21 [138] => | číslo = 4 [139] => | strany = 24–29 [140] => | url = https://zemesveta.cz/davos-mesto-pod-carovnou-horou/ [141] => }}. [142] => [143] => == Obyvatelstvo == [144] => [[Soubor:Davos2.jpg|náhled|vpravo|Pohled na centrum Davosu]] [145] => {| class="wikitable" [146] => |- [147] => ! colspan="14"| Vývoj počtu obyvatel [148] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [149] => | style="text-align:left" | '''Rok''' || 1850 || 1888 || 1900 || 1930 || 1950 || 2000 || 2019 [150] => |- style="text-align:center" [151] => | style="text-align:left" | '''Počet obyvatel''' || 1680 || 3891 || 8089 || 11164 || 10433 || 11417 || 10862 [152] => |} [153] => [154] => Úředním jazykem v Davosu je [[němčina]]. [155] => [156] => == Středisko zimních i letních sportů == [157] => [[Soubor:Bobfahrer Davos.jpg|náhled|vpravo|Historická fotografie bobového týmu z roku 1910]] [158] => První sáňkařský závod se v Davosu konal v roce 1883. Kromě sáňkařských závodů na samostatné dráze se ze Schatzalpu jezdily také závody na bobech. Spisovatel Arthur Conan Doyle, který přijel do Davosu doprovodit svou manželku trpící plicní chorobou, popsal v roce 1889 lyžování v Davosu ve své rozmarné eseji, čímž vyvolal oblibu tohoto střediska, zejména mezi Brity, která trvá do současnosti. V této době vznikl také sáňkařský klub Davos. V roce 1906 se v Davosu konalo první mistrovství světa v bruslení žen. Němci se cítili povinni se tohoto sportu účastnit kvůli nově módnímu reformnímu hnutí. [159] => [[Soubor:Alte Eisbahn Davos.jpg|náhled|vlevo|Původní davoské kluziště (1915)]] [160] => V roce 1899 byla v Davosu otevřena první ledová plocha pro [[bruslení]], na níž se v témže roce konalo čtvrté [[Mistrovství světa v krasobruslení]] a evropské soutěže v rychlobruslení. V roce 1899 rovněž zahájila provoz lanovka na [[Schatzalp]], kde byla vybudována i [[sáňkařská dráha]]. V roce 1926 se tu konalo [[Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1926|Mistrovství Evropy v ledním hokeji]], v roce 1935 [[Mistrovství světa v ledním hokeji]], konají se zde také závody [[Světový pohár v alpském lyžování|Světového poháru v alpském lyžování]] a závody [[Světový pohár v běhu na lyžích|Světového poháru v běhu na lyžích]]. Dobré lyžařské terény se nacházejí severně od města, podél 4 106 metrů dlouhé lanovky ''Davos-Parsenn-Bahn'' a rovněž na svazích Schatzalpu, kam vede ''Davos-Schatzalp-Bahn''. [161] => [[Soubor:Rinerhorn Bahn 02.JPG|náhled|vpravo|Lanová dráha Rinerhorn Bahn]] [162] => Zvláštností Davosu byly ještě okolo roku 2000 samostatně fungující lanovky, které zajišťovaly přístup do několika samostatných lyžařských oblastí v oblasti Davos/Klosters: Schatzalp/Strela, Brämabüel/Jakobshorn, Parsenn, Pischa, Rinerhorn a Madrisa (u [[Klosters]]). V roce 2002 byl provoz lanovky na Schatzalpu ukončen. V zimní sezóně 2009/10 byl lyžařský areál Schatzalp/Strela znovu otevřen v omezeném rozsahu. [163] => [164] => V centru Davosu se stále nachází největší přírodní kluziště v Evropě. Poprvé od roku 1914 se zde 6. ledna 2014 konal turnaj v [[bandy]] ve Švýcarsku. Druhé Mistrovství Evropy v bandy mužů, uspořádané roku 2016, se zde konalo také. Hned vedle se nachází zimní stadion [[Vaillant Arena]], domovský stadion klubu [[HC Davos]], který byl založen v roce 1921.{{Citace elektronické monografie [165] => | titul = Geschichte des Eisstadion Davos [166] => | url = https://www.hcd.ch/de/eisstadion-davos/geschichte-des-eisstadion-davos [167] => | vydavatel = HC Davos [168] => | datum_přístupu = 2022-03-04 [169] => | jazyk = německy [170] => }} Jako „rekordman“ dosud získal 31 titulů švýcarského mistra. Stadion má kapacitu 7 080 diváků. Davos naposledy uspěl v roce 2015, kdy ve finálové sérii porazil [[ZSC Lions]] 4:1 na zápasy. [171] => [172] => Od roku 1923 se každoročně mezi Vánoci a Novým rokem koná v Davosu [[Spenglerův pohár|turnaj o Spenglerův pohár]], který je nejstarším hokejovým turnajem na světě.{{Citace elektronické monografie [173] => | titul = Geschichte [174] => | url = https://www.spenglercup.ch/de/turnier/geschichte [175] => | vydavatel = Spengler Cup [176] => | datum_přístupu = 2022-12-29 [177] => | jazyk = německy [178] => }} Domácí tým HC Davos zde na tomto turnaji přivítá šest (až do roku 2009 pět) týmů. Naposledy uspěl v roce 2023, kdy ve finále porazil [[HC Dynamo Pardubice]] 5:3. O pozici historicky nejúspěšnějšího týmu na turnaji se dělí právě domácí Davos spolu s [[Kanadská hokejová reprezentace|tým Kanady]], oba se 16 výhrami . Po dvou vynechaných ročnících 2020 a 2021 z důvodu pandemie nemoci [[Covid-19]] se další ročník turnaje konal v roce 2022. [179] => [180] => Každoročně se od roku 1972 koná také lyžařský závod Davos Nordic. Tento závod je od roku 1980 oficiálně považován za součást seriálu [[Světový pohár v běhu na lyžích|Světového poháru FIS v běhu na lyžích]]. V Davosu slavili vítězství sportovci jako [[Thomas Wassberg]] a [[Bjørn Dæhlie]]. Davos Nordic zároveň těží i z velkých úspěchů místní hvězdy [[Dario Cologna|Daria Cologny]] – akce zaznamenala od roku 2007 značný rozvoj a počet diváků se znásobil. [181] => [182] => V létě je možné se věnovat vodním sportům, jako je windsurfing a plážový volejbal, a to v bazénu pod širým nebem u jezera [[Davosersee]] a v jeho okolí. [183] => [184] => == Světové ekonomické fórum == [185] => {{Podrobně|Světové ekonomické fórum}} [186] => V Davosu se každoročně v lednu konají výroční zasedání [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]] ({{Cizojazyčně|en|''World Economic Forum''}}, ''WEF''). WEF je soukromá nadace se sídlem v obci [[Cologny]] u [[Ženeva|Ženevy]], kterou založil [[Klaus Schwab]] v roce 1971 pod původním názvem {{Cizojazyčně|en|''European Management Conference''}}.{{Citace elektronické monografie [187] => | titul = About The World Economic Forum [188] => | url = https://www.weforum.org/about/world-economic-forum [189] => | vydavatel = The World Economic Forum [190] => | datum_přístupu = 2022-03-04 [191] => | jazyk = anglicky [192] => }} Při výročním zasedání v Davosu se setkávají zástupci průmyslových a obchodních společností, politici, ekonomové a novináři. [193] => [194] => == Doprava == [195] => === Silniční doprava === [196] => Do Davosu se lze dostat ze severu přes údolí [[Prättigau]] a hlavní silnici 28. Protože je tato silnice hlavním přivaděčem do Davosu, Prättigau velmi trpí silnou tranzitní dopravou. Z tohoto důvodu se silnice v Prättigau stala spolkovým majetkem (N28) a bylo vybudováno mnoho obchvatů pro dopravou sužované obce na trase. Další cesty vedou na východ přes průsmyk Flüela do [[Engadin]]u (H28) a na jihozápad do [[Tiefencastel]]u a [[Thusis]] (H417). Další silnice (H3) vede přes [[Lenzerheide]] do [[Chur]]u. [197] => [198] => V samotném Davosu slouží jako hlavní silnice dvě jednosměrné ulice: o něco výše položená ''{{Cizojazyčně|de|Promenade}}'' na jihozápadě a údolní ''{{Cizojazyčně|de|Talstrasse}}'' na severovýchodě. Obě silnice jsou propojeny mnoha vedlejšími cestami. Od severu k jihu jsou to: Dischmastrasse, Schiaweg, Reginaweg, Hertistrasse, Kurgartenstrasse, Tobelmühlestrasse, Guggerbachstrasse, Hintere Gasse. [199] => [200] => === Železniční doprava === [201] => [[Soubor:Davos Platz train station.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Davos Platz]] [202] => Železnice byla do Davosu přivedena roku 1890; šlo o [[Železniční trať Landquart – Davos Platz|trať z Landquartu]], postavenou společností {{Cizojazyčně|de|''Schmalspurbahn Landquart–Davos AG''}} (LD).{{Citace elektronické monografie [203] => | příjmení = [204] => | jméno = [205] => | titul = Vereinalinie Chur – Davos Platz und Scuol-Tarasp [206] => | url = https://www.schienenverkehr-schweiz.ch/Strecken/Bahnstrecke_Chur_-_Davos_und_Scuol [207] => | datum vydání = [208] => | datum přístupu = 2022-03-04 [209] => | vydavatel = Schienenverkehr-schweiz.ch [210] => | jazyk = německy [211] => }} Později byla tato společnost přejmenována na [[Rhétská dráha|Rhétskou dráhu]] (RhB) a převedena do vlastnictví kantonu Graubünden a spolkového státu. [212] => [213] => Roku 1898 započala výstavba [[Železniční trať Thusis – Svatý Mořic|Albulské dráhy]], a společně s tím vyvstala potřeba stavby spojovací trati, která by na tuto důležitou trať přes [[Albula|stejnojmenné pohoří]] napojila i významné středisko Davos. [[Železniční trať Davos Platz – Filisur]] byla postavena mezi lety 1906–1909 a do současnosti zajišťuje železniční spojení Davosu se [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatým Mořicem]], potažmo celým údolím [[Engadin]].{{Citace elektronické monografie [214] => | příjmení = [215] => | jméno = [216] => | titul = Bahnstrecke Filisur – Davos Platz [217] => | url = https://www.schienenverkehr-schweiz.ch/Strecken/Bahnstrecke_Filisur_-_Davos_Platz [218] => | datum vydání = [219] => | datum přístupu = 2022-03-04 [220] => | vydavatel = Schienenverkehr-schweiz.ch [221] => | jazyk = německy [222] => }} V letech 1919–1921 pak byly obě tratě elektrifikovány, a to střídavou [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] 11 kV 16,7 Hz. [223] => [224] => Na území Davosu se nachází osm železničních stanic a zastávek. Dvě nejdůležitější jsou stanice Davos Dorf a Davos Platz. [225] => [226] => === Autobusová doprava === [227] => Místní síť městské autobusové dopravy, kterou provozuje společnost {{Cizojazyčně|de|''Verkehrsbetrieb der Landschaft Davos''}} (VBD) společně s [[Postauto|PostAuto Schweiz AG]] a dvěma dalšími dopravními společnostmi Stiffler a Kessler, spojuje na osmi linkách Davos Dorf a Platz s okrajovými čtvrtěmi a bočními údolími. Linka PostBus 183 spojuje Davos s Churem přes Alvaneu a Lenzerheide. Další linka, 331, vede přes průsmyk Flüela do [[Susch]] v Dolním Engadinu, kde se napojuje na Rhétskou dráhu. [228] => [229] => == Osobnosti == [230] => * [[Andres Ambühl]] (* 1983), švýcarský hokejista, narodil se v Davosu [231] => * [[Philipp Bauknecht]] (1884–1933), německý [[Expresionismus|expresionistický]] malíř, dlouhodobě se léčil a později žil v Davosu [232] => * [[Marc Forster]] (* 1969), hollywoodský filmový režisér, čestný občan Davosu [233] => * [[Willem Jan Holsboer]] (1834–1898), hoteliér, stavitel a jeden z hlavních iniciátorů výstavby [[Rhétská dráha|Rhétské dráhy]] [234] => * [[Niels Otto Christensen]] (1917–2003), dánský právník a [[Seznam guvernérů Grónska|guvernér Grónska]], narodil se v Davosu [235] => * [[Ernst Ludwig Kirchner]] (1880–1938), německý [[Expresionismus|expresionistický]] malíř, dlouhodobě žil a zemřel v Davosu [236] => * [[Klabund]] (1890–1928), německý [[Expresionismus|expresionistický]] básník, dramatik, romanopisec a překladatel, dlouhodobě žil a zemřel v Davosu [237] => * [[Emil Meerkämper]] (1877–1948), německý fotograf, většinu života žil a zemřel v Davosu [238] => * [[Daniela Meuliová|Daniela Meuli]] (* 1981), švýcarská snowboardistka, narodila se v Davosu [239] => * [[Iouri Podladtchikov]] (* 1988), rusko-švýcarský snowboardista, vyrostl v Davosu [240] => * [[Ernst Reiss]] (1920–2010), švýcarský horolezec, narodil se v Davosu [241] => * [[Klaus Schwab]] (* 1938), německý ekonom, zakladatel [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]] a čestný občan Davosu [242] => * [[Carl Spengler]] (1860–1937), švýcarský lékař a sportovec, zakladatel hokejového [[Spenglerův pohár|Spenglerova poháru]] [243] => * [[Robert Louis Stevenson]] (1850–1894), skotský básník a spisovatel, léčil se v Davosu s tuberkulózou [244] => * [[Sophie Taeuber-Arpová|Sophie Taeuber-Arp]] (1889–1943), švýcarská výtvarná umělkyně, narodila se a vyrostla v Davosu [245] => * [[Richard Torriani]] (1911–1988), švýcarský hokejista, více než 20 let působil v Davosu [246] => [247] => == Partnerská města == [248] => * [[Aspen]], {{Vlajka a název|USA}} [249] => * [[Chamonix-Mont-Blanc]], {{Vlajka a název|Francie}} [250] => * [[Ueda (Nagano)|Ueda]], {{Vlajka a název|Japonsko}} [251] => [252] => == Reference == [253] => {{Překlad|de|Davos|219734823}} [254] => [255] => [256] => == Externí odkazy == [257] => * {{Commonscat}} [258] => * {{Wikislovník|heslo=Davos}} [259] => * [https://www.gemeindedavos.ch gemeindedavos.ch] – oficiální stránky {{de}} [260] => [261] => {{Okres Prättigau/Davos}} [262] => {{Autoritní data}} [263] => {{Portály|Švýcarsko}} [264] => [265] => [[Kategorie:Davos| ]] [266] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [267] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [268] => [[Kategorie:Lyžařská střediska ve Švýcarsku]] [] => )
good wiki

Davos

Davos je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Leží v údolí řeky Landwasser na rozhraní mezi Plessurskými Alpami a Albulou, asi 24 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 560 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Engadin','Expresionismus','Davosersee','Okres Prättigau/Davos','Spenglerův pohár','Světový pohár v běhu na lyžích','Graubünden','Chur','Willem Jan Holsboer','Železniční trať Landquart - Davos Platz','Světové ekonomické fórum','Arosa'

Arosa

Chur

Engadin

Expresionismus

Graubünden