Array ( [0] => 14723569 [id] => 14723569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Debrecín [uri] => Debrecín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Debrecín [2] => | originální jméno = Debrecen [3] => | obrázek = Panorama-Debrecen.JPG [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag of Debrecen.svg [6] => | znak = Coa_Hungary_Town_Debrecen.svg [7] => | zeměpisná šířka = 47.5314 [8] => | zeměpisná délka = 21.6244 [9] => | nadmořská výška = 121 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [12] => | název vyššího celku = [[Hajdú-Bihar]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Debrecín|Debrecín]] [15] => | administrativní dělení = [16] => | etnické složení = [[Maďaři]], [[Rumuni]] [17] => | náboženské složení = [[Kalvinismus]] [18] => | status = Župní město [19] => | telefonní předvolba = (+36) 52 [20] => | psč = 4000–4044 [21] => | označení vozidel = [22] => }} [23] => '''Debrecín''' ({{Vjazyce2|hu|''Debrecen''}}, {{Vjazyce2|sk|''Debrecín''}}, {{Vjazyce2|de|''Debrezin''}}) je město ve východním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Je správním městem župy [[Hajdú-Bihar]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je tak druhým největším maďarským městem. Debrecínu se přezdívá „kalvínský Řím“{{Citace monografie [24] => | příjmení = Molnár [25] => | jméno = Miklós [26] => | odkaz na autora = [27] => | titul = A Concise history of Hungary [28] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [29] => | vydavatel = Cambridge University Press [30] => | místo = [31] => | rok = 2001 [32] => | počet stran = 366 [33] => | isbn = 9781107050716 [34] => | kapitola = [35] => | strany = 107 [36] => | jazyk = angličtina [37] => }}, kvůli protestantskému reformovanému vyznání zdejšího obyvatelstva.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Roman [39] => | jméno = Eric [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Austria-Hungary & Successor States [42] => | url = [43] => | vydavatel = Cambridge University Press [44] => | místo = [[New York]] [45] => | rok = 2003 [46] => | počet stran = 699 [47] => | isbn = 0-8160-4537-2 [48] => | kapitola = [49] => | strany = 23 [50] => | jazyk = angličtina [51] => }} Po městu jsou také pojmenovány [[debrecínské párky]]. Je duchovním, kulturním, ekonomickým, turistickým a dopravním středobodem východního Maďarska, statistické oblasti [[Severní Velká nížina]] a krajiny [[Tiszántúl]] a jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících měst v zemi. [52] => [53] => == Název == [54] => Město je poprvé připomínáno v roce [[1235]]{{Citace monografie [55] => | příjmení = Papp [56] => | jméno = Klára [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Debrecen város 650 éves – Várostörténeti tanulmányok [59] => | url = [60] => | vydavatel = město Debrecín/Univerzita v Debrecínu [61] => | místo = Debrecen [62] => | rok = 2011 [63] => | počet stran = [64] => | isbn = 978-963-473-463-5 [65] => | kapitola = [66] => | strany = 9 [67] => | jazyk = maďarština [68] => }} pod názvem ''Debrezun''. Podle jedné z teorií je [[Slované|slovanského]] původu a odvozené od slova [[:wikt:dobrý|dobrý]], např. srovnatelně s polským názvem města [[Dobrzyca]]. Též mohlo vzniknout zkomolením původního slovanského označení jako ''dobře ceněné'' místo ({{vjazyce2|pl|dobrze cenione}}) nebo místo s dobrou zemí. Podle jiné teorie je [[Turkické jazyky|turkického]] původu, a to od slova ''debresin'', které označuje život nebo stěhování. [69] => [70] => == Přírodní poměry, poloha a klima == [71] => [72] => Debrecín leží ve východní části země, při hranici s [[Rumunsko|Rumunskem]], na rozhraní dvou regionů: [[Hajdúhát]] a [[Nyírség]]. Je umístěn 190 km východně od [[Budapešť|Budapešti]] a 30 km od rumunských hranic, 90 km jižně od [[Miskolc]]e a cca 60 km severně od [[Oradea|Oradei]] v Rumunsku. Město [[Nyíregyháza]] je vzdálené 46 km severně. [73] => [74] => Západně od Debrecínu se nachází [[národní park Hortobágy]]. Severně a východně od Debrecína leží rozsáhlé lesy, zatímco krajina západním směrem je intenzivně zemědělsky využívána. Ve všech směrem okolo města leží rovina. Z celkové rozlohy města 461,6 km2 činí zhruba 100 km2 zemědělsky využívané oblasti, léky a méně využívané plochy. [75] => [76] => Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 °C ročně. Nejteplejším měsícem je [[červenec]] s průměrnou roční teplotou 20 °C a nejchladnější [[leden]] s teplotou −2 °C. V roce 2013 zde byl naměřen nejvyšší počet hodin slunečního svitu v zemi, a to 2 321,7 hodin. Průměrná hodnota se pohybuje nicméně okolo dvou tisíc. [77] => [78] => == Historie == [79] => [80] => {{Viz též|Dějiny Debrecínu}} [81] => [82] => [[Soubor:Kallós-Kleinfeller The old Building of the Reformed College of Debrecen 1869.jpg|vlevo|náhled|Reformovaná kolej v Debrecínu.]] [83] => [[Soubor:Debrecen, Piac utca, szemben a Református Nagytemplom. Fortepan 95151.jpg|vlevo|náhled|Střed města v roce [[1912]].]] [84] => Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách. V lokalitě se vystřídala řada kmenů a kultur (např. [[Vandalové]], [[Gótové]], [[Sarmati]], [[Avaři]] a další. Vojenský tábor zde měla v blízkosti dnešního města také [[Římská říše]]. Když sem na konci [[9. století]] dorazili [[Maďaři]], nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Na místě současného Debrecínu se nacházela malá osada ještě před mongolským vpádem do Evropy. V době vlády dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]] v Uhrách zde stál již kostel sv. Ondřeje, okolo něhož se postupně rozrůstalo stálé osídlení.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Papp [86] => | jméno = Klára [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = Debrecen város 650 éves – Várostörténeti tanulmányok [89] => | url = [90] => | vydavatel = město Debrecín/Univerzita v Debrecínu [91] => | místo = Debrecen [92] => | rok = 2011 [93] => | počet stran = [94] => | isbn = 978-963-473-463-5 [95] => | kapitola = [96] => | strany = 252 [97] => | jazyk = maďarština [98] => }} [99] => [100] => V roce [[1361]] uherský král [[Ludvík I. Veliký|Ludvík I.]] udělil občanům města právo volit si vlastní radu a zastupitelský sbor. Tím byl založen začátek místní samosprávy. [101] => [102] => Vzhledem k své poloze na východě dnešního Maďarska (a také Panonské nížiny) však bylo (ještě díky chybějícímu opevnění) snadným cílem pro postupující [[Osmanská říše|Turky]]. Během této doby se zde rozšířily myšlenky [[kalvinismus|kalvinismu]]. [103] => [104] => Po osvobození mu byla v roce [[1693]] z rozhodnutí [[Leopold I.|Leopolda I.]] navrácena městská práva. Na konci [[18. století]] žilo v Debrecínu třicet tisíc lidí.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Molnár [106] => | jméno = Miklós [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = A Concise history of Hungary [109] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [110] => | vydavatel = Cambridge University Press [111] => | místo = [112] => | rok = 2001 [113] => | počet stran = 366 [114] => | isbn = 9781107050716 [115] => | kapitola = [116] => | strany = 151 [117] => | jazyk = angličtina [118] => }} Nárůst obyvatelstva znamenal proměnu středu města. [119] => [120] => Po dobytí [[Budín (Budapešť)|Budy]] bylo od ledna [[1849]] ''hlavním městem'' [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce a boje za nezávislost]]. Po porážce Kossuthovy armády u města [[Mór]] bylo rozhodnuto přesunout hlavní stan právě sem.{{Citace monografie [121] => | příjmení = Cartledge [122] => | jméno = Brian [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [125] => | url = [126] => | vydavatel = Hurst & Company [127] => | místo = Londýn [128] => | rok = 2006 [129] => | počet stran = [130] => | isbn = 978-184904-112-6 [131] => | kapitola = [132] => | strany = 210 [133] => | jazyk = angličtina [134] => }} Lájos Kossuth prohlásil Debrecín za ''strážce maďarské svobody''. Zde uherský sněm prohlásil nezávislost Uher a svrhl [[Habsburkové|Habsburky]] z trůnu.{{Citace monografie [135] => | příjmení = Molnár [136] => | jméno = Miklós [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = A Concise history of Hungary [139] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [140] => | vydavatel = Cambridge University Press [141] => | místo = [142] => | rok = 2001 [143] => | počet stran = 366 [144] => | isbn = 9781107050716 [145] => | kapitola = [146] => | strany = XIV [147] => | jazyk = angličtina [148] => }}{{Citace monografie [149] => | příjmení = Stone [150] => | jméno = Norman [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = Hungary: A short history [153] => | url = [154] => | vydavatel = Profile Books Ltd. [155] => | místo = Londýn [156] => | rok = 2019 [157] => | počet stran = [158] => | isbn = 978-178816-050-6 [159] => | kapitola = [160] => | strany = 341 [161] => | jazyk = angličtina [162] => }} V roce [[1857]] byla do města [[Železniční trať Szolnok – Debrecen|zavedena]] [[železnice]] ze [[Szolnok]]u. Díky ní později vznikly první moderní továrny, které dále iniciovaly populační růst. Rostly nové měšťanské domy, banky, nemocnice, kostely a vše, co město závěru [[19. století]] potřebovalo k svému životu. [163] => [164] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Debrecín ocitl poblíž nově ustanovené hranice s [[Rumunsko|Rumunskem]]. Jeho "rivalské město" [[Oradea]] ({{vjazyce2|hu|Nágyvarad}}) se ocitlo na území cizího státu. Hranice byla vytyčena cca 30 km východně od města. [165] => [166] => Meziválečné období přineslo mírný rozvoj infrastruktury, např. výstavbu stadionu. Debrecín se začal více orientovat na cestovní ruch a školství. Nový rekreační areál vznikl ve [[Velký les (Debrecín)|Velkém lese]] ({{vjazyce2|hu|Nagyerdő}}). V roce [[1920]] překročil počet obyvatel hranici sta tisíc. [167] => [168] => Těžké škody městu přinesla až [[druhá světová válka]]. Město bylo několikrát bombardováno. Zhruba dvě třetiny Debrecína byly závažně poškozeny a okolo polovina všech domů se změnila v ruiny. V závěru roku [[1944]] přes město postupovala [[Rudá armáda]], která jej dne [[20. říjen|20. října]] [[1944]] také obsadila (tzv. [[Debrecínská operace]]). Před dobytím Budapešti zasedal v Debrecíně jednou také maďarský parlament{{Citace monografie [169] => | příjmení = Molnár [170] => | jméno = Miklós [171] => | odkaz na autora = [172] => | titul = A Concise history of Hungary [173] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [174] => | vydavatel = Cambridge University Press [175] => | místo = [176] => | rok = 2001 [177] => | počet stran = 366 [178] => | isbn = 9781107050716 [179] => | kapitola = [180] => | strany = XVI [181] => | jazyk = angličtina [182] => }} a byla zde ustanovena i dočasná vláda.{{Citace monografie [183] => | příjmení = Molnár [184] => | jméno = Miklós [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = A Concise history of Hungary [187] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [188] => | vydavatel = Cambridge University Press [189] => | místo = [190] => | rok = 2001 [191] => | počet stran = 366 [192] => | isbn = 9781107050716 [193] => | kapitola = [194] => | strany = 294 [195] => | jazyk = angličtina [196] => }} [197] => [198] => Po skončení konfliktu byla realizována dlouhodobá a nákladná obnova města. Místní podniky byly nicméně orientovány především na trhy ve východní Evropě nebo v tehdejším [[Sovětský svaz|SSSR]]. Jednalo se hlavně o velké závody a těžký průmysl. V samotném Debrecínu převyšoval podíl těžkého průmyslu celonárodní průměr. [199] => [200] => V roce [[1956]] se místní studenti přidali k protestu proti dobovým poměrům. Došlo ke střelbě, následně se během podzimu začalo stále více lidí přidávat na stranu protestujících. Situaci skončila až sovětská invaze do Maďarska v listopadu téhož roku. [201] => [202] => V roce [[1982]] dosáhl počet obyvatel Debrecína dvou set tisíc. Modernizace města a výstavba [[panelák|panelových]] sídlišť se nevyhnula ani jemu. Obytné soubory vyrostly také ale dále od centra města. Přestavovány byly ale i některé třídy v samotném centru, např. [[Csapó utca]]. [203] => [204] => Ekonomický rozvoj města v 90. letech poznamenala hospodářská a politická transformace. Debrecín se stal městem, které je v Maďarsku vnímané především jako brána do sousedního [[Rumunsko|Rumunska]]{{Citace sborníku [205] => | příjmení = Kozma [206] => | jméno = Gábor [207] => | autor = [208] => | odkaz na autora = [209] => | titul = Place marketing in Hungary: The case of Debrecen [210] => | odkaz na titul = [211] => | příjmení sestavitele = [212] => | jméno sestavitele = [213] => | sestavitel = [214] => | sborník = European spatial research and policy [215] => | odkaz na sborník = [216] => | vydavatel = Lodžská univerzita [217] => | odkaz na vydavatele = [218] => | místo = Lodž [219] => | rok vydání = 2009 [220] => | issn = 1231-1952 [221] => | url = http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf [222] => | kapitola = [223] => | strany = 62 [224] => | jazyk = angličtina [225] => }} {{Wayback|url=http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf |date=20230117204833 }}, v souvislosti se vstupem Maďarska do EU a pozdějším vstupem východního souseda nicméně došlo k provázanosti místní ekonomiky s rumunskou. Později byla postavena i [[Dálnice M35 (Maďarsko)|dálnice]] přímo k rumunské hranici. V současném století bylo centrum města bylo kompletně přebudováno, vznikla [[pěší zóna]] s ohromnou [[kašna|kašnou]]. V roce [[2023]] postoupil Debrecín do finále výběru [[Evropské město kultury|Evropského města kultury]], nicméně neuspěl.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Debrecen, Győr, Veszprém in Finals for European Capital of Culture 2023 [227] => | periodikum = Hungary Today [228] => | url = https://hungarytoday.hu/debrecen-gyor-veszprem-in-finals-for-european-capital-of-culture-2023-title/ [229] => | jazyk = en [230] => | datum přístupu = 2022-02-02 [231] => }} Porazilo jej město [[Veszprém]]. [232] => [233] => == Obyvatelstvo == [234] => [235] => Podle údajů ze [[sčítání lidu]] [[2011]] činil celkový počet obyvatel Debrecínu 211 320 osob. 38,6 % obyvatel župy Hajdú-Bihár žije právě v Debrecíně. Počet obyvatel dlouhodobě klesá; klesající tendenci začal mít dlouhodobý růst po roce [[1989]] a od roku [[1996]] se jednalo již o výrazný úbytek, který byl způsoben nízkou mírou porodností ve městě a vysokou úmrtností. Ve srovnání s celomaďarským průměrem z této doby byl nicméně propad mnohem méně drastický. Město nicméně předpokládá výrazný růst počtu obyvatel do budoucna.{{Citace elektronického periodika [236] => | titul = Hol fog lakni 250 ezer debreceni tíz év múlva? [237] => | periodikum = Civishír [238] => | url = https://civishir.hu/helyben-jaro/2023/01/hol-fog-lakni-250-ezer-debreceni-tiz-ev-mulva [239] => | jazyk = hu [240] => | datum přístupu = 2023-01-17 [241] => }} [242] => [243] => 209 782 z nich uvedlo svůj mateřský jazyk jako [[maďarština|maďarštinu]]. 84 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti, 0,6 % k [[Romové|romské]], 0,3 k [[Němci v Maďarsku|německé]] a 0,2 % k [[Rumuni|rumunské]]. 15,1 % obyvatel neuvedlo svojí národnostní příslušnost. [244] => [245] => Z náboženského hlediska se 24,8 % obyvatel hlásí ke [[kalvinismus|kalvinismu]], 11,1 % k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 5,1 % k [[Řeckokatolická církev|Řeckokatolické církvi]], 0,4 % k baptismu. Řeckokatolická církev je přítomna od počátku [[20. století]], kdy několik set lidí tohoto vyznání migrovalo do města. Zhruba čtvrtina debrecíňanů (25,55 %) hodnotu neuvedla, další čtvrtina není nábožensky aktivní. Mezi lety [[1814]] až [[1944]] žila v Debrecíně rovněž i méně početná komunita [[Židé|židů]], která z velké části nepřežila [[druhá světová válka|druhou světovou válku]] a [[Holokaust|holocaust]]. V létě [[1944]] byli místní židé deportování do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz), předtím ale byli sestěhováni do [[Debrecínské ghetto|ghetta]].{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = A debreceni zsidóság története [247] => | periodikum = Hajdupress.hu [248] => | url = https://hajdupress.hu/cikk/a-debreceni-zsidosag-tortenete [249] => | jazyk = hu [250] => | datum přístupu = 2022-08-14 [251] => }} Několik tisíc z nich přežilo a emigrovalo do [[Izrael]]e po roce [[1948]]. Malá židovská komunita se udržela ještě na venkově v okolí. [252] => [253] => === Historický vývoj počtu obyvatel === [254] => [255] => * [[1850]] – 30 306 [256] => * [[1857]] – 36 283 [257] => * [[1869]] – 46 111 [258] => * [[1880]] – 51 122 [259] => * [[1890]] – 56 940 [260] => * [[1900]] – 70 377 [261] => * [[1910]] – 87 221 [262] => * [[1920]] – 97 933 [263] => * [[1930]] – 111 778 [264] => * [[1940]] – 119 608 [265] => * [[1950]] – 110 963 [266] => * [[1960]] – 129 834 [267] => * [[1970]] – 162 313 [268] => * [[1980]] – 191 494 [269] => * [[1989]] – 219 251 (nejvyšší počet obyvatel) [270] => * [[1990]] – 212 235 [271] => * [[2000]] – 203 648 [272] => * [[2008]] – 205 084 [273] => * [[2011]] – 208 016 [274] => * [[2021]] – 200 974 [275] => [276] => == Ekonomika == [277] => [[Soubor:Vár Straße 4, 2022 Debrecen.jpg|vpravo|náhled|Pobočka banky.]] [278] => Tradiční byl vždy průmysl potravinářský{{doplňte zdroj}}, později ve 20. století se zde investovalo do výstavby závodů na výrobu součástek do automobilů. Průmyslové oblasti se nacházejí buď v blízkosti železničních tratí, nebo (novější) při dálnici M35 na západním okraji Debrecínu. V současné době jsou evidovány u Debrecína celkem čtyři a to: Severozápadní (největší, při dálnici), jižní (při letišti), vědecký park a nakonec Regionální a inovační park. Dva poslední se nachází blíže středu města. [279] => [280] => V Debrecínu má být zprovozněn automobilový závod společnosti [[BMW]], vybudovaný náklady 1 miliardy [[euro|eur]]{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = Fabrică de 1 miliard de euro aproape de România, la Debreţin [282] => | periodikum = digi24.ro [283] => | url = https://www.digi24.ro/regional/digi24-oradea/fabrica-de-1-miliard-de-euro-aproape-de-romania-la-debretin-973109 [284] => | jazyk = ro [285] => | datum přístupu = 2022-02-02 [286] => }}, dodávat součástky by měl v roce [[2025]].{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = Nová továrna BMW v Maďarsku se pozdrží. Auta začne vyrábět až v roce 2025 [288] => | periodikum = Auto.cz [289] => | url = https://www.auto.cz/nova-tovarna-bmw-v-madarsku-se-pozdrzi-auta-zacne-vyrabet-az-v-roce-2025-141844 [290] => | jazyk = cs [291] => | datum přístupu = 2022-02-02 [292] => }} Umístěn by měl být v severozápadním průmyslovém parku. [[Čína|Čínský]] investor zde také v třetí dekádě [[21. století]] budoval závod na výrobu baterií do elektromobilů.{{Citace elektronického periodika [293] => | titul = Čínský výrobce akumulátorů investuje do závodu v Maďarsku 179 miliard [294] => | periodikum = Hungary Today [295] => | url = https://hungarytoday.hu/eur-7-4-bn-battery-plant-to-be-built-in-debrecen/ [296] => | jazyk = en [297] => | datum přístupu = 2022-08-14 [298] => }} Umístěn má být v jižním průmyslové zóně. Obdobný podnik chce postavit i BMW.{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = BMW to build high-voltage battery assembly in Debrecen [300] => | periodikum = Electrive [301] => | url = https://www.electrive.com/2022/11/26/bmw-to-build-high-voltage-battery-assembly-in-debrecen/ [302] => | jazyk = en [303] => | datum přístupu = 2023-01-17 [304] => }} Mezi zahraniční investory, kteří jsou v Debrecínu přítomni, patří také Thyssenkrup, Diehl Aviation, Krones Continental a další. Maďarská vláda také investuje do výstavby průmyslové zóny na jižním okraji města.{{Citace elektronického periodika [305] => | titul = 95 helyett 121 milliárd forintot fordít az állam a debreceni gazdasági övezet fejlesztésére [306] => | periodikum = Dehir [307] => | url = https://www.dehir.hu/debrecen/95-helyett-121-milliard-forintot-fordit-az-allam-a-debreceni-gazdasagi-ovezet-fejlesztesere/2022/11/29/ [308] => | jazyk = hu [309] => | datum přístupu = 2022-12-07 [310] => }} [311] => [312] => Ve městě pracuje okolo 40 000 lidí v průmyslu, z toho 18 000 ve strojírenství nebo ve výrobě dopravních prostředků/vozidel. [313] => [314] => V 90. letech [[20. století]] se město v souvislosti s ekonomickou transformací rozhodlo rozšiřovat a modernizovat místní [[brownfield]]y. Na rozdíl od jiných maďarských měst nebyl nikdy Debrecín centrem rozsáhlého industrializačního programu (např. jako [[Miskolc]]), což usnadnilo transformační proces a odstranilo problémy s rekvalifikací tisíců dělníků. Město se snaží i nadále být atraktivní pro zahraniční investory. Jen v nedávné době získal Debrecín zahraniční investice za 2 miliony [[euro|eur]], vzniknout má 8000 pracovních míst. [315] => [316] => V Debrecínu se měla také vyrábět vakcína [[Sputnik V]] v [[Rusko|ruské]] licenci,{{Citace elektronického periodika [317] => | titul = Maďarsko chce vyrábět vakcínu Sputnik V [318] => | periodikum = Novinky.cz [319] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [320] => | vydavatel = Borgis [321] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/madarsko-chce-vyrabet-vakcinu-sputnik-v-40370003 [322] => | jazyk = cs [323] => | datum přístupu = 2022-02-02 [324] => }} závod v rámci místní univerzity měl být dokončen do konce roku [[2022]].{{Citace elektronického periodika [325] => | titul = Hungary’s new vaccine facility in Debrecen will be ready at end of 2022 [326] => | periodikum = abouthungary.hu [327] => | url = https://abouthungary.hu/news-in-brief/hungarys-new-vaccine-facility-in-debrecen-will-be-ready-at-end-of-2022 [328] => | jazyk = cs [329] => | datum přístupu = 2022-08-14 [330] => }} [331] => [332] => Mezi pravidelné veletrhy a akce hospodářského významu patří Mezinárodní farmářský veletrh ({{vjazyce2|en|Farmer Expo International}}{{Citace sborníku [333] => | příjmení = Kozma [334] => | jméno = Gábor [335] => | autor = [336] => | odkaz na autora = [337] => | titul = Place marketing in Hungary: The case of Debrecen [338] => | odkaz na titul = [339] => | příjmení sestavitele = [340] => | jméno sestavitele = [341] => | sestavitel = [342] => | sborník = European spatial research and policy [343] => | odkaz na sborník = [344] => | vydavatel = Lodžská univerzita [345] => | odkaz na vydavatele = [346] => | místo = Lodž [347] => | rok vydání = 2009 [348] => | issn = 1231-1952 [349] => | url = http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf [350] => | kapitola = [351] => | strany = 65 [352] => | jazyk = angličtina [353] => }} {{Wayback|url=http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf |date=20230117204833 }}). Veletrh se etabloval díky intenzivní spolupráci místního průmyslu s vysokou školou. [354] => [355] => Debrecín je také turistickou destinací; roku [[2016]] jej navštívilo zhruba sto padesát tisíc návštěvníků, dvě třetiny z nich byli Maďaři a jedna třetina byli turisté ze zahraničí.{{Citace sborníku [356] => | příjmení = Vasvári [357] => | jméno = Marta [358] => | autor = [359] => | odkaz na autora = [360] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [361] => | sborník = Turizam [362] => | odkaz na sborník = [363] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [364] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [365] => | místo = Novi Sad [366] => | issn = 1821-1127 [367] => | rok vydání = 2013 [368] => | strany = 77 [369] => | jazyk = angličtina [370] => }} V průměru zde strávili zhruba něco přes dva dny. Celkový počet přenocování činil v roce [[2007]] 393 tisíc.{{Citace sborníku [371] => | příjmení = Kozma [372] => | jméno = Gábor [373] => | autor = [374] => | odkaz na autora = [375] => | titul = Place marketing in Hungary: The case of Debrecen [376] => | odkaz na titul = [377] => | příjmení sestavitele = [378] => | jméno sestavitele = [379] => | sestavitel = [380] => | sborník = European spatial research and policy [381] => | odkaz na sborník = [382] => | vydavatel = Lodžská univerzita [383] => | odkaz na vydavatele = [384] => | místo = Lodž [385] => | rok vydání = 2009 [386] => | issn = 1231-1952 [387] => | url = http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf [388] => | kapitola = [389] => | strany = 72 [390] => | jazyk = angličtina [391] => }} {{Wayback|url=http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf |date=20230117204833 }} Popularita města v letech [[1990]] až [[2010]] rostla především u domácích, spíše než zahraničních návštěvníků.{{Citace sborníku [392] => | příjmení = Vasvári [393] => | jméno = Marta [394] => | autor = [395] => | odkaz na autora = [396] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [397] => | sborník = Turizam [398] => | odkaz na sborník = [399] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [400] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [401] => | místo = Novi Sad [402] => | issn = 1821-1127 [403] => | rok vydání = 2013 [404] => | strany = 79 [405] => | jazyk = angličtina [406] => }}{{Citace sborníku [407] => | příjmení = Vasvári [408] => | jméno = Marta [409] => | autor = [410] => | odkaz na autora = [411] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [412] => | sborník = Turizam [413] => | odkaz na sborník = [414] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [415] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [416] => | místo = Novi Sad [417] => | issn = 1821-1127 [418] => | rok vydání = 2013 [419] => | strany = 81 [420] => | jazyk = angličtina [421] => }} [422] => [423] => == Kultura a pamětihodnosti == [424] => === Pamětihodnosti === [425] => [426] => [[Soubor:DebrecenCountyLibrary.jpg|vpravo|náhled|Bývalá budova okresní knihovny na hlavním náměstí (do 2007, dnes obytný dům).]] [427] => [[Soubor:Utcakép - panoramio (1).jpg|vpravo|náhled|Tramvajová trať a bývalá hlavní budova lékařské univerzity ve Velkém Lese (''Nagyerdő'').]] [428] => [[Soubor:Debrecen főtér.JPG|vpravo|náhled|Hotel Zlatý Býk (''Aranybika Szálló'') na hlavním náměstí.]] [429] => Na území města Debrecína se nachází okolo 200 staveb, které mají různou formu ochrany, 101 z nich jsou [[kulturní památka (Debrecín)|kulturní památky]]. [430] => [431] => * '''[[Velký reformovaný kostel (Debrecín)|Velký reformovaný kostel]]''' ({{vjazyce2|hu|Nagytemplom}} – klasicistní stavba z let [[1819]]–[[1821]]; symbol města a s kapacitou 3 000 míst, největší kostel kalvínského vyznání v [[Maďarsko|Maďarsku]]. [432] => * Malý reformovaný kostel – původní sídlo kalvínské církve, stavba z roku 1726 přestavěna; na [[Kálvin tér (Debrecín)|Kálvin tér]] – Kalvínově náměstí [433] => * Kolej reformované církve – založena r. 1568, po požáru města z r. 1802 do roku 1816 přestavěna v klasicistním stylu. [434] => * '''Katedrální [[Kostel svaté Anny (Debrecín)|kostel sv. Anny]]''' – římskokatolický pozdně barokní kostel z r. 1746, při něm někdejší [[Řád zbožných škol|piaristická]] kolej, nyní sídlo spojené římskokatolické diecéze Debrecín–[[Nyíregyháza]] [435] => * Červený kostel – cihlová stavba v [[Lajos Kossuth|Kossuthově]] ulici ({{vjazyce2|hu|Kossuth utca}}). [436] => * Řeckokatolický chrám – na Attilově náměstí (Attila tér), [437] => * '''Déri-Múzeum''' – muzeum města a galerie s velkou sbírkou maleb a soch, historizující budova z 20. let 20. století. [438] => * Hotel Aranybika (Zlatý štír) – založen r. 1915, větší část dostavěna za socialismu, v Bartókově sále se pořádají koncerty [439] => * Csokonai Színház – divadelní a operní dům, postaven v letech 1861–1865. Nese název po [[Mihály Csokonai|Mihálym Csokonaiovi]] [440] => * Termální lázně [441] => * '''Univerzita Debrecín''' – také Univerzita [[Lajos Kossuth|Lajose Kossutha]] na Egyetem tér (''Univerzitním náměstí''), hlavní budova a sídlo rektorátu [442] => * Ortodoxní synagoga, postavena r. 1894; v ulici Pásti utca [443] => * [[Větrný mlýn]] Hortobágy szélmalom (nyní Malom hotel) – na rohu Böszörményi út, kdysi největší ve střední [[Evropa|Evropě]], poškozený přestavbou na hotel [444] => * Mizarlik – budova krematoria s parkem a jezírkem [445] => * [[Lesní železnice Zsuzsi]], nacházející se v blízkosti města. [446] => * [[Békás (jezero)|jezero Békás]] s parkem, nejstarší chráněné přírodní území ve městě.{{Citace elektronického periodika [447] => | titul = Békás-tó, Debrecen egyik ékessége a város tüdejének szívében [448] => | periodikum = Csodalatos Magyarorszag [449] => | url = https://csodalatosmagyarorszag.hu/hirek/debrecen/bekas-to-debrecen-egyik-ekessege-a-varos-tudejenek-sziveben/ [450] => | jazyk = hu [451] => | datum přístupu = 2022-02-02 [452] => }} [453] => * [[Univerzitní botanická zahrada (Debrecín)|Univerzitní botanická zahrada]], založená roku [[1928]]. [454] => * Divadlo [[Csokonai-forum]],{{Citace periodika [455] => | titul = Hatalmas új színházat kapott Debrecen [456] => | periodikum = 24.hu [457] => | jazyk = maďarština [458] => | url = https://24.hu/kultura/2022/08/23/debrecen-szinhaz-csokonai-forum-papp-laszlo-novak-katalin/ [459] => | datum přístupu = 2022-09-07 [460] => }} které bylo dokončeno roku [[2022]] po 14 letech výstavby.{{Citace elektronického periodika [461] => | titul = Átadták Debrecen második színházát, amely több mint 14 évig épült [462] => | periodikum = Telex.hu [463] => | url = https://telex.hu/belfold/2022/08/23/atadtak-debrecen-masodik-szinhazat-amely-14-evig-epult [464] => | jazyk = hu [465] => | datum přístupu = 2022-09-14 [466] => }} [467] => * Architektonicky zajímavý veřejný hřbitov ({{vjazyce2|hu|Debreceni Köztemetőt}}), postavený v roce [[1932]]. [468] => [469] => === Kulturní instituce === [470] => [471] => Od 16. století je Debrecín duchovním a kulturním centrem regionu, o což se postarala především reformace a místní univerzita. Jako centrum žurnalistiky ve druhé polovině [[19. století]] přitahoval i řadu v té době v Uhersku významných novinářů ([[Gábor Oláh]], [[Magda Szabóová]], [[Miklós Tóth-Máté]]) apod. [472] => [473] => Již zmíněné [[Déri-Múzeum]] funguje také jako městské muzeum a mělo by být kompletně obnoveno v roce [[2023]].{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Százmillió forintból újul meg a Déri Múzeum várostörténeti kiállítása [475] => | periodikum = HAON [476] => | url = https://www.haon.hu/helyi-kultura/2022/12/szazmillio-forintbol-ujul-meg-a-muzeum-varostorteneti-kiallitasa [477] => | jazyk = hu [478] => | datum přístupu = 2022-12-07 [479] => }} [480] => [481] => V roce 1789 byla v Debrecínu založena Společnost Národního divadla, která svá představení pořádala v aréně pro hosty Fehér Ló (na místě dnešního župního domu). Později bylo postaveno i kamenné divadlo. Mezi známé osobnosti maďarského divadla, které zde vystupovaly, patří např. [[Jenő Krémer]], [[Ernő Bércky]], [[Lili Rózsa]], [[Kálmán Rózsahegyi]], nebo [[Gyula Csortos]]). Od roku [[1975]] zde působí i loutkové divadlo Vojtina. [482] => [483] => Pro potřeby výstav a dalších kulturních událostí slouží budova [[MODEM (Debrecín)|MODEM]], která byla otevřena v roce [[2006]]. Kromě toho se zde konají různé hudební akce, literární večery apod. V roce 2020 se v budově konala akce Little Night Slam, kde se šampiony staly týmy Talented a Other Slam reprezentované Annou Katschthaler a Szabolcs Tóthem. [484] => [485] => === Kulturní akce === [486] => [487] => Každý rok se pravidelně od roku [[1966]] v závěru srpna koná v Debrecínu [[Karneval květin (Debrecín)|karneval květin]].{{Citace elektronického periodika [488] => | titul = 50th Debrecen Flower Carnival – Gallery! [489] => | periodikum = Hungary Today [490] => | url = https://hungarytoday.hu/50th-debrecen-flower-carnival-gallery/ [491] => | jazyk = en [492] => | datum přístupu = 2022-02-02 [493] => }}{{Citace sborníku [494] => | příjmení = Vasvári [495] => | jméno = Marta [496] => | autor = [497] => | odkaz na autora = [498] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [499] => | sborník = Turizam [500] => | odkaz na sborník = [501] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [502] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [503] => | místo = Novi Sad [504] => | issn = 1821-1127 [505] => | rok vydání = 2013 [506] => | strany = 76 [507] => | jazyk = angličtina [508] => }} Mezi další pravidelné kulturní akce patří debrecínské Jazzové dny, dále soutěž chórů Bély Bartóka a Mezinárodní festival vojenské hudby. [509] => [510] => Z Debrecínu je původem maďarská skupina [[Tankcsapda]].{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = Krisztusi korba lépett a Tankcsapda [512] => | periodikum = Dehir [513] => | url = https://www.dehir.hu/kultura/krisztusi-korba-lepett-a-tankcsapda/2022/10/14/ [514] => | jazyk = hu [515] => | datum přístupu = 2023-01-17 [516] => }} [517] => [518] => Město bylo dříve součástí župy [[Hajdú (župa)|Hajdú]]. Den města se slaví [[11. duben|11. dubna]] [519] => [520] => == Doprava == [521] => [[Soubor:19-es busz végállomása (Debrecen).jpg|vpravo|náhled|Městský autobus v Debrecínu.]] [522] => [[Soubor:CAF Urbos 3 (Debrecen).JPG|vpravo|náhled|Debrecínská tramvaj.]] [523] => Debrecín je významnou silniční i železniční křižovatkou. [524] => [525] => Železniční trati směřují do měst [[Tiszalök]], [[Nyíregyháza]], [[Nyírbátor]], do [[Rumunsko|rumunského]] [[Valea lui Mihai]], [[Püspökladány]] a [[Füzesabony]]. [[Debrecen (nádraží)|Hlavní železniční nádraží]] představuje velkolepá modernistická budova, která byla dokončena roku [[1961]] a nahradila za druhé světové války zničené nádraží při [[Bombardování Debrecínu|bombardování]]. V okrajových částech Debrecínu se nachází různé železniční zastávky (Debrecen-Csapókert, Debrecen-Kondoros, Debrecen-Szabadságtelep a Tócóvölgy). Město má celkem 18 vlakových nádraží a zastávek. Z Debrecínu pravidelně směřoval vlak [[Hortobagy (vlak)|Hortobagy]] do [[Vídeň|Vídně]]. [526] => [527] => V Debrecínu také existuje úzkorozchodná trať Zsúzsi, která je oblíbená mezi návštěvníky města. [528] => [529] => Město má přímé [[dálnice|dálniční]] spojení s [[Budapešť|Budapeští]] a [[Rumunsko|Rumunskem]] prostřednictvím [[Dálnice M3 (Maďarsko)|dálnice M3]] (do Budapešti) a [[Dálnice M35 (Maďarsko)|dálnice M35]] (do [[Oradea|Oradei]] v Rumunsku). Jen z okolí do 40 km od města denně dojíždí za prací a zábavou do Debrecína 35 000 lidí, 10 000 z nich automobilem a zbytek veřejnou dopravou. Na 1000 obyvatel města připadá 310 automobilů.The Smart City strategy of Debrecen, str. 18 {{en}} [530] => [531] => V blízkosti Debrecína se nachází i [[Mezinárodní letiště Debrecín|mezinárodní letiště]], které bylo v poslední době kompletně rekonstruováno.{{Citace sborníku [532] => | příjmení = Vasvári [533] => | jméno = Marta [534] => | autor = [535] => | odkaz na autora = [536] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [537] => | sborník = Turizam [538] => | odkaz na sborník = [539] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [540] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [541] => | místo = Novi Sad [542] => | issn = 1821-1127 [543] => | rok vydání = 2013 [544] => | strany = 74 [545] => | jazyk = angličtina [546] => }} Od roku [[1994]] investovalo město Debrecín do jeho rozvoje 5 miliard [[HUF]]. Letiště před koronavirovou pandemií v roce [[2020]] odbavovalo ročně 380 000 cestujících{{Citace elektronického periodika [547] => | titul = Debrecen Airport to Undergo Major Developments [548] => | periodikum = Hungary Today [549] => | url = https://hungarytoday.hu/debrecen-airport-undergo-major-developments/ [550] => | jazyk = en [551] => | datum přístupu = 2022-02-02 [552] => }} a v roce [[2022]] dosáhlo 230 000 odbavených.{{Citace elektronického periodika [553] => | titul = Már biztos, hogy elérik a 2022-re kitűzött célt a debreceni repülőtéren [554] => | periodikum = Dehir [555] => | url =https://www.dehir.hu/debrecen/mar-biztos-hogy-elerik-a-2022-re-kituzott-celt-a-debreceni-repuloteren/2022/12/02/ [556] => | jazyk = hu [557] => | datum přístupu = 2022-12-07 [558] => }} [559] => [560] => Městskou dopravu zde zajišťují [[Tramvajová doprava v Debrecínu|tramvaje]] (dvě tramvajové linky na jedné trati; provoz [[parní tramvaj]]e byl zahájen roku [[1884]]), [[Trolejbusová doprava v Debrecínu|trolejbusy]] a autobusy.{{Citace elektronického periodika [561] => | titul = Békás-tó, Debrecen egyik ékessége a város tüdejének szívében [562] => | periodikum = Total Car [563] => | url = https://totalcar.hu/magazin/kozelet/2022/01/20/balesetveszelyesek-lehetnek-debrecen-uj-autobuszai-/ [564] => | jazyk = hu [565] => | datum přístupu = 2022-02-02 [566] => }} Výhledově je zvažována myšlenka mezistátní meziměstské tramvajové trati do rumunského města [[Oradea]].{{Citace elektronického periodika [567] => | titul = Tren-tramvai între Oradea şi Debreţin? Primarul orașului ungar anunță finalizarea studiului de fezabilitate, primarul din Oradea nu ştie nimic [568] => | periodikum = Bihoreanul [569] => | url = https://www.ebihoreanul.ro/stiri/tren-tramvai-intre-oradea-si-debretin-primarul-orasului-ungar-anunta-finalizarea-studiului-de-fezabilitate-primarul-din-oradea-nu-stie-nimic-165962.html [570] => | jazyk = ro [571] => | datum přístupu = 2022-02-02 [572] => }} Městskou dopravu využívá 35 % obyvatel města.The Smart City strategy of Debrecen, str. 25 {{en}} Provozovatelem je společnost {{vjazyce2|hu|Debreceni Közlekedési Vállalat}} vlastněná městem. [573] => [574] => V roce [[2016]] byl v Debrecínu iniciován [[bikesharing]]ový program s názvem [[Unibike]].The Smart City strategy of Debrecen, str. 31 {{en}} Síť cyklistických stezek je dobře rozvinutá především v severní části města. [575] => [576] => == Školství == [577] => [578] => Debrecín je od 16. století intelektuálním a kulturním centrem svého regionu. Tento status získalo město díky dlouhé tradici vlastní univerzity i přítomnosti [[Protestantismus|protestantství]]. V současné době je tak jedním z největších univerzitních center v zemi{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = Number of International Students Triples in Two Decades [580] => | periodikum = Hungary Today [581] => | url = https://hungarytoday.hu/tempus-foundation-number-international-students-triples-two-decades/ [582] => | jazyk = en [583] => | datum přístupu = 2022-02-02 [584] => }}, s nejstarší univerzitou v Maďarsku. Ta má 14 fakult celkem a roční rozpočet ve výši cca 123 miliard [[maďarský forint|HUF]]. Studuje zde většina (4 200) zahraničních studentů z maďarských univerzit. Celkem ve městě je na třicet tisíc studentů. Univerzita má vlastní kampus, který leží na severním okraji města. Studium v cizích jazycích je oblíbené a městem podporované ve snaze vytvořit vhodnější prostředí pro zahraniční investice.{{Citace sborníku [585] => | příjmení = Kozma [586] => | jméno = Gábor [587] => | autor = [588] => | odkaz na autora = [589] => | titul = Place marketing in Hungary: The case of Debrecen [590] => | odkaz na titul = [591] => | příjmení sestavitele = [592] => | jméno sestavitele = [593] => | sestavitel = [594] => | sborník = European spatial research and policy [595] => | odkaz na sborník = [596] => | vydavatel = Lodžská univerzita [597] => | odkaz na vydavatele = [598] => | místo = Lodž [599] => | rok vydání = 2009 [600] => | issn = 1231-1952 [601] => | url = http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf [602] => | kapitola = [603] => | strany = 63 [604] => | jazyk = angličtina [605] => }} {{Wayback|url=http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf |date=20230117204833 }} [606] => [607] => V Debrecínu studuje celkem několik desítek tisíc studentů na různých typech škol. Častá je nicméně emigrace vzdělané pracovní síly buď do Budapešti nebo do zahraničí. [608] => [609] => Ve městě se nachází 45 školek, 36 základních škol a 37 škol středních. [610] => [611] => == Sport a rekreace == [612] => [613] => [[Soubor:Atlétikai stadion.jpg|vpravo|náhled|Atletický stadion.]] [614] => V severní části města se při univerzitním kampusu a velkém lese nachází rozsáhlý areál určený pro různé sporty a rekreaci. Jeho součástí jsou fotbalové stadiony, lázně (rekonstruované na počátku [[21. století]]{{Citace sborníku [615] => | příjmení = Vasvári [616] => | jméno = Marta [617] => | autor = [618] => | odkaz na autora = [619] => | titul = Developments Related to Tourism and Their Effects in Debrecen Following the Turn of the Millennium (Northern Great Plain Region, Hungary) Success Or Failure? [620] => | sborník = Turizam [621] => | odkaz na sborník = [622] => | vydavatel = Univerzita v Novém Sadu [623] => | odkaz na vydavatele = Univerzita v Novém Sadu [624] => | místo = Novi Sad [625] => | issn = 1821-1127 [626] => | rok vydání = 2013 [627] => | strany = 75 [628] => | jazyk = angličtina [629] => }}), [[Zoologická zahrada Debrecín|zoologická zahrada]], divadlo pod širým nebem apod. V posledních 20 letech byl postaven krytý plavecký bazén, krytá sportovní hala a atletický stadion.{{Citace sborníku [630] => | příjmení = Kozma [631] => | jméno = Gábor [632] => | autor = [633] => | odkaz na autora = [634] => | titul = Place marketing in Hungary: The case of Debrecen [635] => | odkaz na titul = [636] => | příjmení sestavitele = [637] => | jméno sestavitele = [638] => | sestavitel = [639] => | sborník = European spatial research and policy [640] => | odkaz na sborník = [641] => | vydavatel = Lodžská univerzita [642] => | odkaz na vydavatele = [643] => | místo = Lodž [644] => | rok vydání = 2009 [645] => | issn = 1231-1952 [646] => | url = http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf [647] => | kapitola = [648] => | strany = 64 [649] => | jazyk = angličtina [650] => }} {{Wayback|url=http://esrap.geo.uni.lodz.pl/uploads/publications/articles/v16n1/G%C3%A1bor%20KOZMA.pdf |date=20230117204833 }} [651] => [652] => Jako další rekreační oblast se začíná etablovat prostor jihovýchodně od Debrecína s názvem [[Erdőspuszta]]. Stojí zde řada rekreačních objektů, vedou sem turistické trasy a stojí tu několik vyhlídek. [653] => [654] => Nejznámějším fotbalovým týmem z města je [[Debreceni VSC]]. Hraje na moderním stadionu, který byl dokončen roku [[2014]] ({{vjazyce2|hu|Nagyerdei Stadion}}). Barvy týmu jsou červená a bílá. Tým vyhrál maďarskou ligu v letech [[2005]], [[2006]], [[2007]], [[2009]], [[2010]] a [[2012]]. Známý je také pod přezdívkou ''Loki'', která odkazuje na název ''Lokomotiva'' z období před rokem [[1989]]. [655] => [656] => Od roku [[2000]] se v Debrecíně konalo přes 10 významných sportovních akcí, mezi které patří např. Evropské mistrovství mužů a žen v gymnastice nebo Mezinárodní šampionát atletiky mládeže. Město se také neúspěšně ucházelo o pořádání 1. olympijských her mládeže. [657] => [658] => == Galerie == [659] => [660] => Soubor:Debrecen-nagytemplom2.jpg|Velký reformovaný kostel [661] => Soubor:Megyeszékhely - Hajdú-Bihar megye - Debrecen.jpg|Centrum s Velkým reformovaným kostelem [662] => Soubor:Piac Street, DebrecenDowntown.jpg|Tržní ulice (''Piac utca''), hlavní ulice Debrecína [663] => Soubor:St. Anna Kirche Debrecen.jpg|Římskokatolická katedrála sv. Anny [664] => Soubor:"Hortobágy" szélmalom (5221. számú műemlék) 3.jpg|Hotel Větrný mlýn [665] => Soubor:Universität Debrecen Nr. 3.jpg|Hlavní budova univerzity, dnes budova filozofické fakulty [666] => Soubor:Református Kollégium.jpg|Reformovaný kolégium (gymnázium a teologická univerzita reformováného kostola) [667] => Soubor:Déri Múzeum (5226. számú műemlék) 2.jpg|Muzeum Dériho [668] => Soubor:Debrecen csokonai szinhaz.jpg|Národní dívadlo Vitéza Mihálya Csokonaiho [669] => Soubor:Ravatalozó (5220. számú műemlék).jpg|Krematorium [670] => Soubor:NagyerdeiStadionFotoThalerTamas3.jpg|Stadion ve Velkém Lese (''Nagyerdei Stadion'') dom kluba [[Debreceni VSC]] [671] => [672] => [673] => == Osobnosti == [674] => '''Rodáci''' [675] => * [[Zsolt Baumgartner]] (* 1981), jezdec Formule 1 [676] => * [[Mihály Fazekas]] (1766–1828), spisovatel [677] => * [[Mihály Flaskay]] (* 1982), plavec [678] => * [[Imre Lakatos]] ([[1922]]–[[1974]]), filozof [679] => * [[Paul László]] ([[1900]]–[[1993]]), architekt [680] => * [[Magda Szabóová]] ([[1917]]–[[2007]]), spisovatelka [681] => * [[Miklós Kocsár]] (* 1933), skladatel [682] => * [[Chaim Michael Dov Weissmandl]] (1903–1957), rabín, v době 2. světové války velmi aktivní v úsilí o záchranu Židů [683] => * [[Mihály Csokonai Vitéz]] (1773–1805), bástník [684] => [685] => '''Žijící ve městě''' [686] => [687] => * [[Endre Ady]] (1877–1919), básník [688] => * [[Mihály Csokonai Vitéz]] (1773–1805), básník [689] => * [[Géza Hofi]] (1936–2002), komik [690] => * [[Sándor Szalay]] (1909–1987), fyzik [691] => * [[Árpád Tóth]] (1886–1928), básník [692] => [693] => == Partnerská města == [694] => {{Sloupce|2|2= [695] => * {{flagicon|Itálie}} [[Cattolica]], [[Itálie]] [696] => * {{flagicon|Čína}} [[Čchung-čching|Chungking]], [[Čína]] [697] => * {{flagicon|Finsko}} [[Jyväskylä]], [[Finsko]] [698] => * {{flagicon|Litva}} [[Klaipėda]], [[Litva]] [699] => * {{flagicon|Polsko}} [[Lublin]], [[Polsko]] [700] => * {{flagicon|USA}} [[Nový Brunšvik|New Brunswick]], [[Spojené státy americké|USA]] [701] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Oradea]], [[Rumunsko]] [702] => * {{flagicon|Čína}} [[Tongliao]], [[Čína]] [703] => * {{flagicon|Německo}} [[Paderborn]], [[Německo]] [704] => * {{flagicon|Izrael}} [[Rišon le-Cijon]], [[Izrael]] [705] => * {{flagicon|Portugalsko}} [[Setúbal]], [[Portugalsko]] [706] => * {{flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]] [707] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Šumen]], [[Bulharsko]] [708] => * {{flagicon|Tchaj-wan}} [[Taitung]], [[Tchaj-wan]] [709] => * {{flagicon|Turecko}} [[Adana]], [[Turecko]] [710] => * {{flagicon|Mexiko}} [[Toluca]], [[Mexiko]] [711] => }} [712] => [713] => == Odkazy == [714] => [715] => === Reference === [716] => {{Překlad|hu|Debrecen|5458924|en|Debrecen|1018261565}} (zčásti) [717] => [718] => [719] => === Související články === [720] => * [[Hajdú-Bihar]] [721] => * [[Tramvajová doprava v Debrecínu]] [722] => * [[Trolejbusová doprava v Debrecínu]] [723] => [724] => === Externí odkazy === [725] => * {{Wikislovník|heslo=Debrecín}} [726] => * {{Commonscat}} [727] => * {{NK ČR|věc=ano|ge134128}} [728] => * {{hu}} {{en}} {{Oficiální web}} [729] => * {{hu}} [https://web.archive.org/web/20180504081458/http://www.deol.hu/ DEOL – Debrecen Online] [730] => * {{cs}} [http://www.madarsko.cz/zeme-lazni,-madarske-lazne/debrecen/ Maďarsko.cz – Debrecen] {{Wayback|url=http://www.madarsko.cz/zeme-lazni,-madarske-lazne/debrecen/ |date=20090505140944 }} [731] => [732] => {{Okres Debrecín}} [733] => {{Maďarsko}} [734] => {{Města v Maďarsku}} [735] => {{Autoritní data}} [736] => {{Portály|Maďarsko}} [737] => [738] => [[Kategorie:Debrecín| ]] [739] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [740] => [[Kategorie:Obce v župě Hajdú-Bihar]] [741] => [[Kategorie:Okres Debrecín]] [742] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Debrecín

Debrecín je město ve východním Maďarsku. Je správním městem župy Hajdú-Bihar.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rumunsko','Oradea','1944','2007','Hajdú-Bihar','Čína','2022','Nyíregyháza','1989','kalvinismus','2016','2000'

1944

1989

2000

2007

2016

2022

Čína

Hajdú-Bihar

Kalvinismus

Nyíregyháza

Oradea

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.