Array ( [0] => 14664456 [id] => 14664456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dedukce [uri] => Dedukce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Dedukce je důležitá metoda logického a matematického myšlení, která slouží k odvození nových informací z již známých faktů. Tato technika se využívá v různých oborech, jako je matematika, logika, informační věda a filozofie. Deduktivní metoda se liší od induktivního myšlení, které vychází z pozorování a generalizací. Dedukce je vědecký postup, který má přesně definovaná pravidla. Základem dedukce je soubor předpokladů, z nichž se odvozuje logicky platný závěr. Deduktivní racionální myšlení hraje klíčovou roli v objevování nových vědeckých poznatků a formulování teorií. Dedukce je také hlavním principem v logické analýze a argumentaci. V článku jsou popsány základní pojmy a pravidla deduktivního myšlení, a také se zabývá různými formami dedukce. [oai] => Dedukce je důležitá metoda logického a matematického myšlení, která slouží k odvození nových informací z již známých faktů. Tato technika se využívá v různých oborech, jako je matematika, logika, informační věda a filozofie. Deduktivní metoda se liší od induktivního myšlení, které vychází z pozorování a generalizací. Dedukce je vědecký postup, který má přesně definovaná pravidla. Základem dedukce je soubor předpokladů, z nichž se odvozuje logicky platný závěr. Deduktivní racionální myšlení hraje klíčovou roli v objevování nových vědeckých poznatků a formulování teorií. Dedukce je také hlavním principem v logické analýze a argumentaci. V článku jsou popsány základní pojmy a pravidla deduktivního myšlení, a také se zabývá různými formami dedukce. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|vědeckofantastickou povídku „Dedukce“ amerického spisovatele [[Isaac Asimov|Isaaca Asimova]], viz [[Rozum (Asimov)]]}} [1] => '''Dedukce''' ([[latina|lat]]. ''deductio'' – odvození) je [[Psychický proces|proces]] [[Úsudek|usuzování]], ve kterém se od předpokladů ([[premisa|premis]]) dochází k [[Závěr (psychologie)|závěru]] z těchto předpokladů vyplývajícímu, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Jde tedy o základní postup při [[Důkaz (logika)|dokazování]]. [2] => [3] => == Základ logiky == [4] => Standardy deduktivního usuzování formuluje [[logika]]. Logicky správná dedukce má podobu posloupnosti kroků, které splňují přesně stanovená kritéria zabezpečující, že jsou-li premisy pravdivé, je pravdivý i závěr. Dedukce představuje konstitutivní metodologický postup tzv. deduktivních věd, zejména [[Logika|logiky]] a [[Matematika|matematiky]]. Naproti tomu v [[Empirická věda|empirických vědách]] se používá [[Logická indukce|indukce]] čili [[zobecňování]], když se z jednotlivých poznatků ([[měření]] apod.) vytvářejí obecné [[Hypotéza|hypotézy]]. [5] => [6] => == Příklad == [7] => Klasickým příkladem dedukce je [[sylogismus]], například: [8] => * "Všichni lidé jsou smrtelní." (první premisa) [9] => * "Sókratés je člověk." (druhá [[premisa]]) [10] => * "Takže Sókratés je smrtelný." (dokázaný závěr) [11] => [12] => Naopak v induktivním uvažování by šlo vyslovit hypotézu: [13] => * "Sókratés je smrtelný." (první premisa) [14] => * "Sókratés je člověk." (druhá premisa) [15] => * "Všichni lidé jsou smrtelní." (hypotéza o obecném) [16] => Hypotéza je sice splnitelná, ale stále k ověření / [[falzifikace|vyvrácení]]. Ovšem i při jejím vyvrácení je stále možné použití tvrzení jako omezeně splnitelného předpokladu dále, protože alespoň částečná platnost je dána už premisou. [17] => [18] => Rozdíl těchto dvou příkladů leží v rozdílných postaveních [[Obecný kvantifikátor|obecných]] a [[existenční kvantifikátor|existenčních kvantifikátorů]] v premisách a v závěrech. [19] => [20] => == Axiomatika == [21] => Deduktivní metoda je vytváření vědeckých teorií vyvozovaných pouze dedukcemi z [[axiom]]ů nebo jiných již dokázaných vět. Jde o způsob logického myšlení, kde myšlenkový řetězec postupuje ''od obecných'' teorií ''k jednotlivostem, zvláštnostem''. Využívá se v případech, kdy je shromážděn empirický materiál, z něhož je indukcí definován obecný princip. Toto tvrzení je pak podrobováno deduktivním odvozením všech možných důsledků a obvykle takovýto postup směřuje k formulaci [[Axiomatika|axiomatického systému]]. [22] => [23] => == Historie, osobnosti a směry == [24] => * Odůvodnění jevů pomocí obecných principů využíval zejména [[Aristotelés|Aristoteles]] (384 až 322 př. n. l.). [25] => * [[Eukleidés|Eukleidés z Alexandrie]] použil dedukci k vytvoření logické stavby knih svých [[Eukleidovy Základy|Základů]] geometrie (kolem roku 300 př. n. l.). [26] => * [[René Descartes]] stavěl dedukci jako prostředek jistého poznání proti nejisté [[intuice|intuici]] (1596 až 1650) [27] => * [[Immanuel Kant]] považoval dedukci za charakteristický způsob rozumového poznávání [[a priori]], kdežto indukce charakterizuje poznávání [[a posteriori]], ze zkušenosti (1724 až 1804). [28] => * Ve filozofii [[20. století]] byl tento důkazový prostředek základem pro [[hypoteticko-deduktivní]] metodu [[Karl Raimund Popper|K. R. Poppera]]. [29] => * Dedukce se připisuje Sherlocku Holmesovi ve slavných románech od sira Arthura Conana Doyla, ve skutečnosti se ale jedná o [[Logická indukce|indukci]]. [30] => [31] => == Externí odkazy == [32] => * {{Commonscat}} [33] => [34] => {{Autoritní data}} [35] => [36] => [[Kategorie:Logika]] [] => )
good wiki

Dedukce

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Logická indukce','premisa','zobecňování','měření','Hypotéza','sylogismus','falzifikace','existenční kvantifikátor','Eukleidés','Axiomatika','René Descartes','Immanuel Kant'

Eukleidés

Falzifikace

Hypotéza

Měření

Premisa

Sylogismus