Array ( [0] => 15047723 [id] => 15047723 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dendroklimatologie [uri] => Dendroklimatologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Yamal50.gif|náhled|496px|Změny šířky letokruhů transformované na anomálie letních teplot za posledních 7000 let, založené na vzorcích z [[holocén|holocenních]] nálezech stromů z poloostrova [[Jamal]] a na základě žijících [[sibiř]]ských jehličnanů. {{Citace elektronického periodika |titul=IPAE RAS Dendrochronology group research results summary |url=http://ipae.uran.ru/1institute/dendro.html |datum přístupu=2014-03-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100110195230/http://ipae.uran.ru/1institute/dendro.html |datum archivace=2010-01-10 |nedostupné=ano }}]] [1] => '''Dendroklimatologie''' nauka o vlivu vnějších klimatických faktorů na přírůst [[strom]]ů. Analyzuje šířku [[letokruh]]ů vzhledem k proměnným faktorům [[počasí]], které ovlivňují přírůst stromů, a zpětně usuzuje na průběh počasí v minulém časovém úseku. Ze zpracovaných vzorků sestavuje tzv. standardní grafický záznam pro dané údobí, místo a dřevinu. Srovnává např. vzorky dřev z [[archeologie|archeologických]] nálezů a přesně je datuje. Letokruhy z let, kdy byly příznivější podmínky pro růst jsou širší, a z let, kdy byly podmínky růstu obtížné, jsou užší. Kromě šířky letokruhu z určitého roku byly určeny další vlastnosti, jako například maximální hustota letního dřeva (MXD), které mohou lépe popisovat situaci v daném roce. Pomocí letokruhů odhadují vědci mnoho místních [[podnebí]] pro stovky až tisíce let do minulosti. Kombinací několika studií letokruhů (případně v kombinaci s dalšími [[proxy data|proxy záznamy]]), odhadují vědci průběh regionálního a globálního podnebí. Stejné metody jako dendroklimatologie používá také [[dendroekologie]], která ovšem zkoumá místní životní prostředí.{{Citace periodika [2] => | příjmení = Fritts [3] => | jméno = Harold C. [4] => | titul = Dendroclimatology and dendroecology [5] => | periodikum = Quaternary Research [6] => | ročník = 1 [7] => | číslo = 4 [8] => | datum = 1971-12-01 [9] => | strany = 419–449 [10] => | datum_přístupu = 2014-03-23 [11] => | doi = 10.1016/0033-5894(71)90057-3 [12] => }} [13] => [14] => == Výhody == [15] => Letokruhy jsou zvláště užitečné jako [[proxy data|klimatické proxy]] v tom, že mohou být také aktualizovány (prostřednictvím porovnávání různých vzorků, tj. [[dendrochronologie]]). To umožňuje prodloužení jít v čase zpět pomocí vzorků uhynulých stromů, a také použitím vzorků ze staveb nebo z [[archeologie|archeologických vykopávek]]. Další výhodou letokruhů je, že jsou na nich jasně rozlišeny roční kroky, na rozdíl od jiných metod, výzkumu proxy dat, například ledovcových vrtů. Kromě toho, letokruhy reagují na více klimatický vlivů ([[teplota]], [[vlhkost]], [[oblačnost]]), tak, že lze pomocí nich sledovat různé aspekty klimatu (nejen teplotu). [16] => [17] => == Omezení == [18] => Spolu s výhodami, které přináší dendroklimatologie existují i určitá omezení: matoucí faktory, geografická omezení, roční rozlišení a problémy se kolekcemi vzorků. Vědci vyvinuli různé metody na částečné korekce těchto problémů. [19] => [20] => === Matoucí faktory === [21] => Existuje několik faktorů, klimatických i neklimatických, stejně jako nelineární efekty, které mají vliv na šířku kroužku letokruhu. K izolování jednotlivých faktorů byly vyvinuty různé metody: botanické studie na kalibraci vlivů na růst a odběr vzorků z mezních stanovišť (u kterých se očekává, že na nich reaguje šířka kroužků jen na jeden faktor). [22] => [23] => ==== Klimatické faktory ==== [24] => Klimatické faktory, které ovlivňují růst letokruhů jsou teplota, srážky, sluneční osvit a vítr. Chtějí-li vědci odlišit působení jednotlivých faktorů, shromažďují informace z „mezních stanovišť“. Příkladem mezního stanoviště je hranice lesa ve vyšších nadmořských výškách – zde jsou stromy více ovlivňovány změnami teploty (která je „mezním faktorem“), než změnami srážek (kterých je zde přebytek). Naopak, v místech, kde je hranice lesa v nižších nadmořských výškách se očekává, že růst letokruhů je více ovlivněn změnami srážek, než změnami teploty. I když takto metoda není, kvůli dalším faktorům ovlivňujícím růst, dokonalá, je relativně úspěšná. Teoreticky by mělo být možné provést, sběr vzorků z okolí limitních stanovišť různých typů (např. horní a dolní hranice lesa na stejném kopci) a poté použít matematické metody k eliminaci různých klimatických faktorů, ale tato metoda se používá jen zřídka. [25] => [26] => ==== Neklimatické faktory ==== [27] => Mezi neklimatické faktory patří kvalita [[půda|půdy]], věk stromu, [[požár]]y, konkurence mezi jednotlivými stromy, [[genetika|genetické rozdíly]], těžba dřeva nebo jiné lidské zásahy, vliv [[býložravec|býložravců]] (zejména pastva [[ovce|ovcí]]), ohniska výskytu škůdců, nemocí a koncentrace [[CO2|CO2]]. U faktorů, které se liší náhodně v prostoru (strom od stromu či stanoviště od stanoviště), je nejlepším řešením pro kompenzaci "šumů" shromáždit dostatečné množství dat (více vzorků). Věk stromu lze korigovat různými statistickými metodami. Rušivé faktory lze ovlivnit pečlivým výzkumem a výběrem lokality, např. tak, aby se vybraly lokality, které nebyly narušeny působením lidí. [28] => [29] => ==== Nelineární efekty ==== [30] => Obecně klimatologové předpokládají lineární závislost šířky letokruhu na zkoumané proměnné (např. na vlhkosti). Nicméně, pokud se proměnná změní výrazně, nemusí být reakce lineární, nebo dokonce může dojít k opačnému trendu. Kromě toho může dojít k interakci jednotlivých proměnných (např. kombinace srážek a teploty, může mít vliv na růst podobný, jako teplota či srážky samotné. I tady pomáhají "mezní stanoviště" izolovat jednotlivou proměnnou. Například u stromů, rostoucích v místech, kde je hranice lesa ve velkých nadmořských výškách se nedá očekávat nelineární účinky vysoké teploty. [31] => [32] => ==== Problém divergence ==== [33] => {{podrobně|Problém divergence}} [34] => Jako '''problém divergence''' je v dendroklimatologii označována anomálie, která je pozorována při studiu klimatu pomocí starých stromu a jejich letokruhů. Je to neshoda mezi teplotami získanými z přístrojových měření teploty (teploměry) a teploty rekonstruované z hustoty dřeva nebo šířky letokruhů v severských oblastech. [35] => Zatímco záznamy z teploměrů ukazují podstatný trend oteplování, hustota dřeva vykazuje hodnoty, které by měly svědčit o ochlazování. V některých studiích byl tento problém identifikován i u šířky letokruhů.{{Citace periodika [36] => | příjmení = D'Arrigo [37] => | jméno = Rosanne [38] => | titul = On the ‘Divergence Problem’ in Northern Forests: A review of the tree-ring evidence and possible causes [39] => | periodikum = Global and Planetary Change [40] => | ročník = 60 [41] => | číslo = 3–4 [42] => | datum = 2008-02-01 [43] => | strany = 289–305 [44] => | datum_přístupu = 2014-02-10 [45] => | doi = 10.1016/j.gloplacha.2007.03.004 [46] => | spoluautoři = Wilson, Rob; Liepert, Beate; Cherubini, Paolo [47] => }} Začátek této pozorované odchylky se datuje do roku 1950, nevyskytuje se však ve všech studiích.{{Citace periodika [48] => | příjmení = D'Arrigo [49] => | jméno = Rosanne [50] => | titul = On the ‘Divergence Problem’ in Northern Forests: A review of the tree-ring evidence and possible causes [51] => | periodikum = Global and Planetary Change [52] => | ročník = 60 [53] => | číslo = 3–4 [54] => | datum = 2008-02-01 [55] => | strany = 289–305 [56] => | datum_přístupu = 2014-03-27 [57] => | doi = 10.1016/j.gloplacha.2007.03.004 [58] => | spoluautoři = Wilson, Rob; Liepert, Beate; Cherubini, Paolo [59] => }} [60] => [61] => === Geografické pokrytí === [62] => Stromy nepokrývají celou Zemi. Průběh klimatu v oceánech a v polárních oblastech nelze rekonstruovat z letokruhů. V perhumidních tropických oblastech, v Austrálii a jižní Africe rostou stromy celoročně a letokruhy nejsou pozorovatelné. V některých lesnatých oblastech je růst stromů ovlivněn tolika faktory, že nejsou k rekonstrukci klimatu použitelné. V těchto problematických oblastech je nutno použít jiná [[proxy data]], například vrtná jádra ledovců, korály apod. [63] => [64] => == Další měření == [65] => V prvních výzkumech byla prostě měřena šířka letokruhů - tato měření byla jednoduchá a lehko je lze vztáhnout k parametrům klimatu. Dalším zajímavým parametrem se ukázala maximální hustota letního dřeva (MxD).{{cite web |first=Brian H. |last=Luckman |title=Tree Rings as Temperature Proxies |format=PDF |work=2008 Gussow-Nuna Geoscience Conference |publisher=cspg.org |url=http://www.cspg.org/documents/Conventions/Archives/Gussow/2008Gussow/015.pdf |access-date=2014-03-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140327235043/http://www.cspg.org/documents/Conventions/Archives/Gussow/2008Gussow/015.pdf |archive-date=2014-03-27 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-03-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140327235043/http://www.cspg.org/documents/Conventions/Archives/Gussow/2008Gussow/015.pdf |datum archivace=2014-03-27 }} Tu je však již obtížnější měřit. Byly uskutečněny také výzkumy pomocí isotopové a chemické analýzy.{{Citace periodika [66] => | příjmení = Libby [67] => | jméno = L. M. [68] => | titul = Temperature Dependence of Isotope Ratios in Tree Rings [69] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [70] => | ročník = 71 [71] => | číslo = 6 [72] => | datum = 1974-06-01 [73] => | strany = 2482–2486 [74] => | datum_přístupu = 2014-03-27 [75] => | doi = 10.1073/pnas.71.6.2482 [76] => | spoluautoři = Pandolfi, L. J. [77] => }} Teoreticky by mělo měření různých vlastností daného letokruhu přinést určení více klimatických veličin (například srážek a teploty). Stále však nejvíce studií používá prosté měření šířek letokruhů stromů na limitních stanovištích. [78] => [79] => Dalším směrem výzkumu je měření radiokarbonových koncentrací letokruhů, které je užitečné při určování aktivity Slunce v minulosti - konkrétně množství [[sluneční skvrna|slunečních skvrn]]. Tyto studie jdou až do minulosti 11 000 let.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Solanki [81] => | jméno = S. K. [82] => | titul = Unusual activity of the Sun during recent decades compared to the previous 11,000 years [83] => | periodikum = Nature [84] => | ročník = 431 [85] => | číslo = 7012 [86] => | datum = 2004-10-28 [87] => | strany = 1084–1087 [88] => | datum_přístupu = 2014-03-27 [89] => | doi = 10.1038/nature02995 [90] => | spoluautoři = Usoskin, I. G.; Kromer, B.; Schüssler, M.; Beer, J. [91] => }} [92] => [93] => === Reference === [94] => {{překlad|en|Dendroclimatology|600091049}} [95] => [96] => [97] => === Literatura === [98] => * {{citace monografie |jméno=K. |příjmení=Briffa |jméno2=E. |příjmení2=Cook |kapitola=Sect. 5.6: Methods of response function analysis |editoři=Edward Cook, Leonardas Kairiūkštis |titul=Methods of Dendrochronology: Applications in the Environmental Sciences |url=http://books.google.com/books?id=zr8Ucld6FYcC |rok=1990 |vydavatel=Springer |isbn=978-0-7923-0586-6}} [99] => * {{citace monografie |jméno=Harold C. |příjmení=Fritts |titul=Tree rings and climate |url=http://books.google.com/books?id=cYYuAAAAIAAJ |rok=1976 |vydavatel=Academic Press |isbn=978-0-12-268450-0}} [100] => * {{citace monografie |editoři=Malcolm K. Hughes, Thomas W. Swetman, Henry Diaz |titul=Dendroclimatology: Progress and Prospects |url=http://books.google.com/books?id=e9Ez2dRGmioC |rok=2010 |vydavatel=Springer |isbn=978-1-4020-4010-8}} [101] => * {{citace monografie |jméno=B.H. |příjmení=Luckman |kapitola=Dendroclimatology |editoři=Scott A. Elias |titul=Encyclopedia of Quaternary Science |rok=2007 |vydavatel=Elsevier |isbn=978-0-444-51919-1 |svazek=1 |strany=465–475}} [102] => * {{citace monografie |kapitola=Ch. 19 |jméno=Fritz Hans |příjmení=Schweingruber |autor2=Eidgenössische Forschungsanstalt für Wald, Schnee und Landschaft |titul=Tree Rings and Environment Dendroecology |url=http://books.google.com/books?id=zNYsAQAAMAAJ |rok=1996 |vydavatel=Paul Haupt |místo=Berne |isbn=978-3-258-05458-2}} [103] => [104] => == Odkazy == [105] => [106] => === Související články === [107] => * [[Dendrochronologie]] [108] => * [[Paleoklimatologie]] [109] => * [[Varva]] [110] => [111] => === Externí odkazy === [112] => * [http://leccos.com/index.php/clanky/dendroklimatologie Definice dendroklimatologie na leccos.com] {{Wayback|url=http://leccos.com/index.php/clanky/dendroklimatologie |date=20140323121847 }} [113] => {{Autoritní data}} [114] => [115] => [[Kategorie:Klimatologie]] [116] => [[Kategorie:Proměnlivost a změny klimatu]] [] => )
good wiki

Dendroklimatologie

holocenních nálezech stromů z poloostrova Jamal a na základě žijících sibiřských jehličnanů. Dendroklimatologie nauka o vlivu vnějších klimatických faktorů na přírůst stromů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'proxy data','archeologie','Kategorie:Klimatologie','Paleoklimatologie','sluneční skvrna','býložravec','genetika','požár','půda','oblačnost','vlhkost','dendrochronologie'

Archeologie

Býložravec

Dendrochronologie

Dendrochronologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem růstových kroužků stromů.

Genetika

Kategorie:Klimatologie

Oblačnost

Paleoklimatologie

Požár

Půda