Array ( [0] => 15515776 [id] => 15515776 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Denim [uri] => Denim [3] => Denim texture 03.jpg [img] => Denim texture 03.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Denim''' je obchodní název pro pevnou a trvanlivou [[bavlnářská tkanina|bavlněnou tkaninu]] v [[kepr (vazba)|keprové vazbě]], ze které se šijí [[džíny|jeansové]] oděvy. [1] => [2] => „Klasický“ '''blue denim''' se [[tkaní|tká]] v [[vazby tkanin|třívazném kepru]] z modré, [[indigo|indigem]] obarvené [[osnova (textil)|osnovy]] a z režněbílého [[útek|útku]], takže na povrchu [[Tkanina|tkaniny]] převládá modrá barva (viz ''snímek vpravo''). Z původní tkaniny na kalhoty byla zejména ve druhé polovině 20. století odvozena řada variant v použití (košile, sukně, bundy, zimní oděvy, kabelky atd.), různém materiálovém složení, barvách (zelený, černý denim), úpravách (vybledlý, odíraný atd.). Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN|3-87150-848-9}}, str. 148-149[[Soubor:Jeans 1.jpg|náhled|150px|„Klasický“ denim (cca pětinásobně zvětšený)]] [3] => [4] => == Z historie denimu == [5] => Modrý pracovní [[oděv]] z tkanin podobných denimu nosili námořníci v italském [[Janov (Itálie)|Janově]] už v 17. století (ze zkomoleného francouzského ''Jannes'' vzniklo asi o 200 let později slovo '''jeans'''). V polovině 19. století začal [[Levi Strauss]] v USA prodávat pracovní oděvy z bavlněného [[serž]]e dováženého z francouzského [[Nîmes]]. Ze slovního spojení Serge de Nimes (vyslovované ''serž deNim'', tedy serž z Nimes) pak vzniklo pro tuto tkaninu označení denim.{{Citace elektronického periodika [6] => | příjmení1 = Rubín [7] => | jméno1 = Antonín [8] => | titul = Máte kalhoty z Janova, anebo z Nîmes? [9] => | periodikum = Naše řeč [10] => | ročník = 59 (1976) [11] => | číslo = 3 [12] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5920 [13] => | datum_přístupu = 2019-03-12 [14] => }} Výrobky měly na trhu velký úspěch, jejich provedení bylo v roce 1873 zčásti patentováno (upevnění kapes nýty podle ''US patentu č. 139121'') a brzy podle tohoto vzoru začalo šít pracovní oděvy (pro [[zlatokop]]y, [[kovboj]]e apod.) několik dalších výrobců. Asi od 30. let 20. století byl denim známý i v Evropě, v 50. letech si oblíbila část mládeže jeansy jako znamení odporu proti konzervativní společnosti. V 60. letech začali nosit kalhoty z denimu i dospělí a asi o 20 let později přišly už stovky výrobců s nejrůznějšími variantami a imitacemi jeansů.{{Citace elektronické monografie [15] => | titul = Jeans: Trend mit langer Geschichte [16] => | url = https://www.wissen.de/jeans-trend-mit-langer-geschichte [17] => | datum vydání = 2014-2019 [18] => datum přístupu = 2019-10-04 [19] => | vydavatel = wissen [20] => | jazyk = německy [21] => }} [22] => [23] => V české odborné literatuře se až do roku 1989 označení denim nepoužívalo (viz např. ''Pospíšil'' aj.) a jeansy se v češtině nazývaly (asi od 60. let) ''texasky'' a později ''rifle''{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = proč se džíny nesměly ani vyslovit [25] => | url = http://www.e-kniha.com/proc-se-dziny-nesmely-ani-vyslovit.html [26] => | datum vydání = 2019 [27] => datum přístupu = 2019-10-04 [28] => | vydavatel = e-kniha [29] => }} (slovo rifle zdomácnělo zejména v moravských nářečích). [30] => [31] => V roce 2017 dosáhla celosvětová výroba denimu asi 7 miliard m2, v roce 2020 se počítalo s výnosem 19 miliard USD{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Global Denim Market [33] => | url = http://rfdtv.com/story/43584688/global-denim-market-2021-2027 [34] => | datum vydání = 2021-04-01 [35] => | datum přístupu = 2021-06-14 [36] => | vydavatel = RFDTV [37] => | jazyk = anglicky [38] => }}{{Nedostupný zdroj}} a výnos z prodeje hotových oděvů z denimu (z 80 % kalhoty) se odhadoval na 56 miliard USD.{{Citace elektronické monografie [39] => | titul = Denim Market Overview [40] => | url = https://www.psmarketresearch.com/market-analysis/denim-jeans-market [41] => | datum vydání = 2018 [42] => datum přístupu = 2019-10-04 [43] => | vydavatel = Prescient & Strategic Intelligence [44] => | jazyk = anglicky [45] => }} [46] => [47] => == Výroba denimu == [48] => [49] => === Surovina === [50] => Ke tkaní denimu se používá hlavně jednoduchá [[příze]] z [[mykání|mykané bavlny]], výjimečně také [[skaní|skaná]]. Známé jsou rovněž směsi [[polyesterová vlákna|polyesteru]], [[viskózová vlákna|viskózy]], i bavlněných [[výčesky|výčesků]] s [[bavlna|bavlnou]] spřádané jako [[prstencový dopřádací stroj|prstencové]], [[bezvřetenové předení|rotorové]] nebo [[jádrová příze|jádrové příze]] (opřádané elastické [[filament]]y).{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Technology of Denim Production [52] => | url = https://www.fibre2fashion.com/industry-article/5195/technology-of-denim-production-part-iv [53] => | datum vydání = 2019 [54] => datum přístupu = 2019-10-04 [55] => | vydavatel = fibre2fashion [56] => | jazyk = anglicky [57] => }} [58] => [59] => === Příprava ke tkaní === [60] => Odlišně od přípravy materiálu v běžných [[tkaní|tkalcovnách]] probíhá [[snovadlo|snování]] a [[barvení textilií|barvení osnovních nití]] zpracovaných na denim. Na začátku 21. století se používají tři různé technologie: [61] => * Polokontinuální barvení a šlichtování „za široka“ (''Slasher-Dyeing-Process'') [62] => [63] => Nitě z 8-24 snovacích válů probíhají společně v šířce do 1800 mm řadou komor barvicího stroje, kde se materiál v 5–7 cyklech namáčí (asi na 14 sekund) do barviva a oxiduje (asi 60 sekund). Po následujícím [[šlichtování]] je osnova připravena ke tkaní. [64] => [65] => Zařízení je vhodné pro barvení přízí v jemnosti do 15 [[tex (jednotka)|tex]], roční výrobní kapacita se udává s max. 11 milionů metrů [66] => [[Soubor:Warpers, White Oak Cotton Mills. Greensboro, N.C, by H.C. White Co..jpg|náhled|150px|Snování provazců k barvení osnovy indigem (USA v roce 1903)]] [67] => * Diskontinuální zpracování [68] => [69] => tj. barvení „v provazci“ (''Rope-Dyeing-Process'') s následujícím šlichtováním. [70] => [71] => Z cca 300–500 nití se [[snovadlo|snová]] provazec, který se navíjí na válec (viz ''snímek vpravo uprostřed''). 12–36 válců se předkládá barvicímu stroji pracujícím na podobném principu jako ''Slasher Dyeing'' (s opakovaným namáčením cca 21 sekund). Obarvené [[nit]]i se suší a jednotlivé provazce svinují do konví, odtud se pak navinou na osnovní vál a osnovy z 8–24 válů se druží jako předloha pro šlichtovací stroj. [72] => [73] => Výrobní postup se používá pro hrubší příze (průměrně 25 tex), roční kapacita zařízení může dosáhnout 34 milionů metrů.Zařízení k barvení a šlichtování osnov pro denimové tkaniny (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/4040.jsp {{Wayback|url=http://www.karlmayer.com/internet/de/4040.jsp |date=20131021162649 }} [74] => * Barvení osnov „ve smyčce“ (''Loop-Dyeing-Process'') [75] => [76] => je známé teprve od poslední dekády 20. století (zatímco barvení v provazci se používalo už o 100 let dříve). Barvicí stroj sestává jen z jedné komory, kterou materiál opakovaně, ''ve smyčkách'', prochází. Výkon zařízení je srovnatelný se ''Slasher Dyeing'', barvení ve smyčce má být levnější než obě předcházející technologie. Do roku 2011 bylo ve světě instalováno asi 30 agregátů.{{Citace elektronické monografie [77] => | titul = Indigo Dyeing with Loop Dyeing Machinery [78] => | url = https://www.denimsandjeans.com/denim/manufacturing-process/indigo-dyeing-with-loop-dyeing-machinery/2661 [79] => | datum vydání = 2016-08-03 [80] => datum přístupu = 2019-10-04 [81] => | vydavatel = Denim Jeans [82] => | jazyk = anglicky [83] => }} [84] => [85] => === Tkaní === [86] => Ke tkaní denimu se mohou použít prakticky všechny druhy tkacích strojů za předpokladu, že se dají přizpůsobit ke druhu produktu. Požadavky na tkací techniku jsou závislé zejména na plošné hmotnosti denimu běžně udávané v [[unce|oz]]/[[yard|yd]]2 (unce/čtvereční yard) . [87] => Hmotnost, tedy váha v přepočtu na g/m2 se u denimu pohybuje od 140 g/m2 (košilovina) do 850 g/m2 (extrémně těžké kalhoty).{{Citace elektronické monografie [88] => | titul = Ironheart-25 oz Denim [89] => | url = https://www.bestofbest-mode.com/showthread.php/205-IRONHEART-25-oz-Denim [90] => | datum vydání = 2019 [91] => datum přístupu = 2019-10-04 [92] => | vydavatel = Adduco Digital [93] => | jazyk = německy [94] => }}{{Nedostupný zdroj}} [95] => [96] => Standardní výkon na začátku 21. století byl např. pro zboží 14,5 oz/yd2 na [[tkací stroj|pneumatickém tkacím stroji]] 50 m2/hod. [97] => [98] => [[Soubor:Denimjeans.JPG|náhled|150px|Bomber washed denim]] [99] => [100] => === Barvení === [101] => Denim byl původně barven indigovým barvivem získaným z rostlin, často z rodu indigovník. V [[Jižní Asie|jižní Asii]] se indigové barvivo získávalo ze sušených a fermentovaných listů indigovníku pravého; to je rostlina, které se dnes říká „pravé indigo“ nebo „přírodní indigo“. V Evropě lze vysledovat použití borytu barvířského až do 8. století př. n. l., i když byl nakonec nahrazen indigovníkem pravým, který měl vyšší obsahem barviva. Většina denimu je však dnes barvena syntetickým indigovým barvivem. Ve všech případech podléhá příze opakovanému namáčení a oxidaci – čím více namáčení, tím silnější barva indiga.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Denimhunters [103] => | url = https://denimhunters.com/denim-wiki/denim-explained/indigo/ [104] => | datum přístupu = 2020-12-30 [105] => | jazyk = en-GB [106] => }}Barvení denimových tkanin se dělí do dvou kategorií: barvení indigem a barvení sírou. Při barvení indigem se vytváří modrá barva nebo odstíny modré. Barvení sírou vytváří černou barvu a další barvy, jako je červená, růžová, fialová, šedá, rezavá, hořčičná a zelená. [107] => [108] => === Úprava denimu === [109] => Pro různé druhy mechanických a chemických úprav denimových tkanin se používá zejména v obchodě s jeansy řada přívlastků. V odborné literatuře se popisuje např.: ''Color'' nebo ''coloured'' denim, ''fineweave'' (denim z jemné [[příze]]), ''streaky'' (pruhovitý), ''stretch'' (elastický), ''scrubbed'' (škrábaný), ''bleached'' ([[bělení textilií|bělený]]), ''stone washed'' (při praní třený [[pemza|pemzou]]), ''bomber washed'' denim, prewashed, ''mill washed'', ''old blue washed'' a mnoho jiných. [110] => [111] => == Změny vzhledu denimu == [112] => Džínovina, která nebyla po ušití již dále upravována praním, časem vybledne, což se v některých případech považuje za módní. Během procesu opotřebení obvykle dochází k vyblednutí těch částí, které jsou vystaveny největšímu namáhání. Nejčastěji se u džínů namáhá látka kolem kotníků, kolen a stehen.{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Raw Denim 101 - The Essential and Authoritative Guide [114] => | periodikum = Heddels [115] => | url = https://www.heddels.com/2011/09/the-essential-raw-denim-breakdown-our-100th-article/ [116] => | datum vydání = 2011-09-12 [117] => | datum přístupu = 2020-12-31 [118] => }} [119] => [120] => Aby se usnadnil přirozený proces opotřebení, někteří lidé se zdrží praní svých džínů po dobu delší než šest měsíců. Většina denimu se vyrábí ze 100 % bavlny a pochází z různých zemí.{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = When Should I Wash My Raw Jeans? - A Rough Guide [122] => | periodikum = Heddels [123] => | url = https://www.heddels.com/2012/01/when-should-i-wash-my-jeans-a-rough-guide/ [124] => | datum vydání = 2012-01-25 [125] => | datum přístupu = 2020-12-31 [126] => }} [127] => [128] => == Neobvyklé druhy denimu == [129] => * Textilní obchod nabízí různé varianty [[pletenina|pletenin]], které mají napodobit tkaný denim. [130] => [131] => :V roce 2013 byla zveřejněna studie o pokusném zhotovení [[zátažná pletenina|zátažné pleteniny]] v [[chytová klička|chytové vazbě]] jako imitace denimu. Pletenina se dá použít na různé druhy oděvů.Pletený denim (anglicky): http://www.textiletodaybd.com/magazine/599 {{Wayback|url=http://www.textiletodaybd.com/magazine/599 |date=20131021180721 }} [132] => * Podle ''Ilustrované encyklopedie'' (z roku 1995)Kolektiv autorů: ''Ilustrovaná encyklopedie'' svazek 1, Encyklopedický dům Praha 1995, {{ISBN|80-901647-4-9}}, str. 260 je denim „[[ovčí vlna|vlněná]] nebo směsová“ (tj. [[vlnařská tkanina]]) „tkanina“. V roce 2013 nabízí textilní obchod sporadicky tkaniny s označením ''„vlněný denim“'' .{{Doplňte zdroj}} Rozsah výroby a způsob jejich zhotovení není veřejně známý. [133] => * O těchto textiliích není známo, jestli jsou zahrnuty do shora zmíněné prodejní statistiky. [134] => [135] => == Umění == [136] => Britský umělec Ian Berry pracuje pouze s džínovinou již více než deset let a po celém světě je proslulý svými fotorealistickými díly.{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Ian Berry — Art in Denim [138] => | periodikum = IAN BERRY [139] => | url = https://www.ianberry.org/about [140] => | jazyk = en-US [141] => | datum přístupu = 2020-12-30 [142] => }} V roce 2013 byl magazínem Art Business News vyhlášen jedním z 30 nejlepších umělců pod 30 let na světě. Mnoho lidí po celém světě využívá při své tvorbě denim, často na něj kreslí barvami na textil, či akrylovými barvami. [143] => [144] => == Vozidla == [145] => Na počátku 70. let rostla popularita džínů a společnost American Motors, jeden z „nejkreativnějších výrobců aut té doby“, se nechala inspirovat.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Even AMC cars were hit by the blue jeans craze of the 1970s [147] => | periodikum = Me-TV Network [148] => | url = https://www.metv.com/stories/these-vintage-hornets-prove-even-cars-were-hit-by-the-blue-jeans-craze-of-the-1970s [149] => | jazyk = en [150] => | datum přístupu = 2020-12-31 [151] => }} V roce 1983 nabízela výbavu interiéru automobilu v denimu značky Levi’s.{{Citace monografie [152] => | příjmení = Magazines [153] => | jméno = Hearst [154] => | titul = Popular Mechanics [155] => | url = https://books.google.cz/books?id=VNQDAAAAMBAJ&pg=PA119&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [156] => | vydavatel = Hearst Magazines [157] => | počet stran = 258 [158] => | poznámka = Google-Books-ID: VNQDAAAAMBAJ [159] => | jazyk = en [160] => }}{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = The Old Car Manual Project Brochure Collection [162] => | periodikum = oldcarbrochures.org [163] => | url = http://oldcarbrochures.org/United%20States/AMC/1973_AMC/1973-AMC-Full-Line-Prestige-Brochure/slides/1973_AMC_Full_Line_Prestige-06-07.html [164] => | datum přístupu = 2020-12-31 [165] => }} Společnost American Motors měla za cíl nabízet módní interiéry svých aut a interiér v denimu značky Levi‘s byl navržen tak, aby oslovil mladé muže a ženy, kteří si libují v neformálním vzhledu aut a oblečení.{{Citace elektronického periodika [166] => | periodikum = www.hemmings.com [167] => | url = https://www.hemmings.com/stories/2007/06/30/american-flava-the-levis-gremlin-press-release [168] => | datum přístupu = 2020-12-31 [169] => }} Toto provedení bylo dostupné u automobilů Gremlin, Hornet a Pacer. [170] => [171] => Ačkoliv interiér automobilu v denimu vypadá, jako by byl zhotoven z denimu, společnost American Motors použila materiál, který byl vyroben k napodobení džínoviny. To proto, že pravá džínová tkanina není pro automobily dostatečně pevná a nemůže projít bezpečnostními normami, které vyžadují odolnost vůči požáru.{{Citace elektronické monografie [172] => | příjmení = Stopford [173] => | jméno = William [174] => | titul = Top 10 Obscure Special Editions and Forgotten Limited-Run Models: AMC Edition [175] => | url = https://www.curbsideclassic.com/automotive-histories/top-10-obscure-special-editions-and-forgotten-limited-run-models-amc-edition/ [176] => | datum přístupu = 2020-12-31 [177] => | jazyk = en-US [178] => }} Měděné nýty byly pravé a konstrukce sedadla zahrnovala tradiční kontrastní stehy s nášivkami Levi‘s na předních sedadlech. Zákazník měl také možnost si nechat zhotovit unikátní polstrování dveří v denimu Levi’s se snímatelnými kapsami na mapy, a dokonce s nápisem Levi’s na předních blatnících. [179] => [180] => Varianta interiéru Levi’s se prodávala za 135 dolarů, ale byla dostupná jen za 50 dolaru navíc, pokud byla objednána společně s variantou vzhledu „Gremlin X“.{{Citace elektronické monografie [181] => | příjmení = Geek [182] => | jméno = Just A. Car [183] => | titul = 1974 AMC Gremlin X Levi's Edition. [184] => | url = https://www.justacargeek.com/2011/04/1974-amc-gremlin-x-levis-edition.html [185] => | datum přístupu = 2020-12-31 [186] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201129161943/https://www.justacargeek.com/2011/04/1974-amc-gremlin-x-levis-edition.html [187] => | datum archivace = 2020-11-29 [188] => | nedostupné = ano [189] => }} Čalounění interiéru Levi’s se stalo jedním z nejznámějších typů interiérů automobilu Gremlin.{{Citace elektronické monografie [190] => | titul = Hagerty Media [191] => | url = https://www.hagerty.com/media/car-profiles/amc-gremlin-gaining-collector-car-legitimacy/ [192] => | datum vydání = 2019-02-19 [193] => | datum přístupu = 2020-12-31 [194] => | jazyk = en-US [195] => }} [196] => [197] => V letech 1973 až 1975 v Evropě vyráběl Volkswagen automobil Jeans Beetle, který měl interiér v denimu.{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = A Pantload Of Jeans-Themed Cars On The Anniversary Of Levi's Patent [199] => | periodikum = Jalopnik [200] => | url = https://jalopnik.com/a-pantload-of-jeans-themed-cars-on-the-anniversary-of-l-508937868 [201] => | jazyk = en-us [202] => | datum přístupu = 2020-12-31 [203] => }} Tento koncept se opakoval u některých pozdějších modelů.{{Citace elektronického periodika [204] => | titul = chronology [205] => | periodikum = www.jeansbeetles.com [206] => | url = http://www.jeansbeetles.com/chronologieenglish.htm [207] => | datum přístupu = 2020-12-31 [208] => }} [209] => [210] => == Odkazy == [211] => [212] => === Reference === [213] => {{Překlad|en|Denim|996488021}} [214] => [215] => === Literatura === [216] => * T.Meyer zur Capellen: ''Lexikon der Gewebe'', Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, {{ISBN|3-87150-725-3}}, str. 90 [217] => * Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981 [218] => [219] => === Externí odkazy === [220] => * {{Commonscat}} [221] => * {{Wikislovník|heslo=denim}} [222] => {{Autoritní data}} [223] => [224] => [[Kategorie:Druhy tkanin]] [] => )
good wiki

Denim

Denim je obchodní název pro pevnou a trvanlivou bavlněnou tkaninu v keprové vazbě, ze které se šijí jeansové oděvy. „Klasický“ blue denim se tká v třívazném kepru z modré, indigem obarvené osnovy a z režněbílého útku, takže na povrchu tkaniny převládá modrá barva (viz snímek vpravo).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tkaní','příze','snovadlo','bělení textilií','pletenina','polyesterová vlákna','výčesky','unce','útek','osnova (textil)','indigo','vazby tkanin'

Indigo

Pletenina

Příze

Snovadlo

Tkaní

Unce

Útek

Výčesky