Array ( [0] => 15483534 [id] => 15483534 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dioda [uri] => Dioda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|rozlišovač=elektronka|tento=polovodičové diodě|druhý=elektronce}}[[Soubor:Diode symbol cs.svg|náhled|vpravo|Schematická značka polovodičové diody]][[Soubor:Diode-photo.JPG|náhled|vpravo|270px|Typy polovodičových diod shora: usměrňovací výkonová dioda, [[Schottkyho dioda]], univerzální dioda, [[hrotová dioda]] a [[usměrňovací můstek]]
(což je sestava 4 diod v jednom pouzdře zapojených jako dvoucestný /Grätzův, také Graetzův/ usměrňovací můstek)]] [1] => [2] => '''Dioda''' je [[elektrotechnická součástka]] se dvěma elektrodami, označovanými jako '''[[anoda]]''' a '''[[katoda]]''', která se vyznačuje velmi odlišným tvarem [[voltampérová charakteristika|voltampérové charakteristiky]] v závislosti na polaritě přiloženého [[Elektrické napětí|napětí]]. Po připojení anody na kladnější napětí, nežli je na katodě, klade dioda jen malý [[Elektrický odpor|odpor]] průchodu [[Elektrický proud|elektrického proudu]], zatímco při opačném zapojení je dioda téměř [[Elektrická vodivost|nevodivá]]. [3] => [4] => Pro vytvoření diody lze použít více fyzikálních principů, dříve se obvykle používala [[Dioda (elektronka)|vakuová dioda]] ([[elektronka]]), nyní jsou používány [[Polovodičová dioda|polovodičové diody]] využívající usměrňovací efekt na [[PN přechod|PN přechodu]] nebo [[Přechod kov-polovodič|styku kov-polovodič]] ([[Schottkyho dioda]]). [5] => [6] => == Pracovní stavy diody == [7] => '''Propustný směr''' – na anodě je kladnější napětí než na katodě – dioda zpočátku, až do určitého prahového napětí (pro běžnou [[Křemík|křemíkovou]] diodu je to cca 0,6 - 0,7 V) téměř nevede, pak ale začne proud se zvyšujícím se napětím prudce růst a pokud není omezen dalšími obvodovými prvky, brzy dosáhne maximálního propustného proudu ''(pro obvyklé usměrňovací diody jsou to jednotky ampér, ale existují i výkonové diody běžně snášející proudy tisíců ampér)'' a dojde k tepelné destrukci diody. Omezujícím parametrem v propustném směru je tedy '''maximální proud.''' [8] => [9] => '''Závěrný směr''' – na anodě je zápornější napětí než na katodě – diodou protéká jen minimální proud ''(pro běžnou křemíkovou usměrňovací diodu jde o proud v řádech mikroampér)'' prakticky bez ohledu na napětí až do dosažení závěrného napětí ''(což mohou být řádově volty pro LED nebo tisíce voltů pro speciální diody)'' při kterém začne proud opět prudce růst a pokud není omezen ostatními prvky obvodu dojde k destrukci diody ''(pokud je ovšem proud omezen na přípustnou hodnotu, je tento proces vratný a dioda v této oblasti může pracovat, toho využívají [[Zenerova dioda|Zenerovy]] a [[Lavinová dioda|lavinové diody]]).'' Omezujícím parametrem v závěrném směru je tedy '''maximální napětí.''' [10] => [[Soubor:V-I diode.png|střed|náhled|346x346pixelů|[[Voltampérová charakteristika|Volt-ampérová charakteristika]] diody]] [11] => [12] => == Dělení diod == [13] => Podle konstrukčního principu a účelu to může být dioda: [14] => * [[Hrotová dioda]] – historicky nejstarší typ polovodičových diod, základ [[krystalka|krystalky]] [15] => * [[Plošná dioda]] [16] => * [[Schottkyho dioda]] – nevyužívá [[P-n přechod|PN přechodu]], ale [[Přechod kov-polovodič|přechodu kov-polovodič]] [17] => * [[Elektronka]] [18] => ** dvojitá dioda – elektronka pro dvoucestné usměrnění [19] => ** [[Spínací dioda]] – 0,1 až 0,2 V [20] => ** [[Usměrňovací dioda]] – 0,5 V [21] => [22] => Na polovodičovém přechodu dochází k mnoha, z fyzikálního hlediska zajímavým, efektům, které jsou při využití diody pro usměrňování na překážku. Proto je vhodnou konstrukcí potlačujeme ''(např. běžná usměrňovací dioda se chová jako [[fotodioda]], pokud je zbavena neprůsvitného pouzdra) ''a naopak, vyrábíme speciální diody, u kterých tyto jevy využíváme a vhodnou konstrukcí podporujeme. Příklady jsou: [23] => [24] => * [[Fotodioda]] – dopadající [[Světlo|světelné]] nebo jiné [[záření]] způsobí v oblasti přechodu PN vytvoření dvojice [[elektron]] – [[kladná díra]], a tím podle způsobu zapojení dojde ke zvýšení [[Elektrická vodivost|vodivosti]] nebo ke zvýšení [[Elektrické napětí|napětí]] na přechodu PN [25] => * [[LED]] – svítivá dioda. [[Rekombinace (fyzika)|Rekombinace]] v oblasti přechodu PN při průchodu proudu v propustném směru způsobují vznik světelného záření. [26] => * [[Zenerova dioda]] – je konstruována speciálně pro práci v závěrném směru [27] => * [[Tunelová dioda|Tunelová (Esakiho) dioda]] – má efektivně „[[záporný odpor]]“ díky [[Kvantová mechanika|kvantově mechanickému]] [[Tunelový jev|tunelovému jevu]], tunelové diody mají silně [[Dopování|dopovaný]] přechod PN široký asi 10 [[Nanometr|nm]] a obvykle se vyrábějí z [[Germanium|germania]], ale mohou být vyrobeny i z [[Arsenid galia|arsenidu galia]] a křemíku [28] => * [[Inverzní dioda|Inverzní (zpětná) dioda]] – variace [[Zenerova dioda|Zenerovy]] nebo [[Tunelová dioda|tunelové diody]], která má lepší vodivost pro malá zpětná přepětí oproti přímému předpětí napětí, zpětný proud v inverzní (zpětné) diodě vzniká tunelováním, které je také známé jako [[tunelový jev]] [29] => * [[Kapacitní dioda]] ([[varikap]], [[varaktor]]) – speciální dioda konstruovaná pro dosažení vyšší kapacity PN-přechodu v závěrném směru, využívá se k vytvoření napětím řízené [[Elektrická kapacita|kapacity]], např. v ladících obvodech [[Rádiový přijímač|rádiových přijímačů]] [30] => * [[PIN dioda]] – speciální dioda, která má uprostřed širokou [[Dopování|nedopovanou]] (nedotovanou, vlastní, intrinsickou) vnitřní polovodičovou oblast mezi polovodičovými oblastmi typu p a typu n, která z PIN diody činí horší [[usměrňovač]] (jedna z typických funkcí diody), ale díky ní je vhodná pro [[Atenuátor|atenuátory]] (speciální zařízení na přesné nebo regulovatelné zeslabení signálu, zejména ve [[vysokofrekvenční]] technice), rychlé [[Spínač|spínače]], [[Fotodetektor|fotodetektory]] a vysokonapěťové aplikace [[Výkonová elektronika|výkonové elektroniky]] [31] => [32] => == Související články == [33] => * [[Dioda (elektronka)]] [34] => *[[Polovodičová dioda]] [35] => * [[PN přechod]] – vysvětlení fyzikálního principu diody [36] => * [[Usměrňovač]] [37] => * [[Shockleyova rovnice]] [38] => [39] => == Externí odkazy == [40] => * {{Commonscat}} [41] => * {{Wikislovník|heslo=dioda}} [42] => [43] => {{Autoritní data}} [44] => [45] => [[Kategorie:Diody| ]] [46] => [[Kategorie:Elektronky]] [47] => [[Kategorie:Diskrétní součástky]] [] => )
good wiki

Dioda

Schematická značka polovodičové diodyTypy polovodičových diod shora: usměrňovací výkonová dioda, Schottkyho dioda, univerzální dioda, hrotová dioda a usměrňovací můstek (což je sestava 4 diod v jednom pouzdře zapojených jako dvoucestný /Grätzův, také Graetzův/ usměrňovací můstek) Dioda je elektrotechnická součástka se dvěma elektrodami, označovanými jako anoda a katoda, která se vyznačuje velmi odlišným tvarem voltampérové charakteristiky v závislosti na polaritě přiloženého napětí. Po připojení anody na kladnější napětí, nežli je na katodě, klade dioda jen malý odpor průchodu elektrického proudu, zatímco při opačném zapojení je dioda téměř nevodivá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zenerova dioda','Polovodičová dioda','Dioda (elektronka)','Tunelová dioda','PN přechod','Přechod kov-polovodič','Dopování','Elektrické napětí','Schottkyho dioda','Elektrická vodivost','Tunelový jev','Spínač'

Spínač