Array ( [0] => 15502681 [id] => 15502681 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dionýsos [uri] => Dionýsos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Bakchus|jiné=[[Bakchus (skupina)]]}} [1] => {{Infobox - osoba [2] => |příbuzní = Manes(sourozenec) [3] => Pentheus(bratranec) [4] => Hypsipilé(vnučka) [5] => }} [6] => '''Dionýsos''' ([[řečtina|řecky]] ''Διόνυσος'', [[latina|latinsky]] ''Dionysus, Bacchus'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] synem nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] a jeho milenky [[Semelé|Semely]]. Je bohem vína a nespoutaného veselí. Původně byl i bohem úrody a plodnosti. [7] => [8] => == Původ == [9] => Narodil se v [[Théby|Thébách]], ale uvádí se také [[Naxos (ostrov)|Naxos]], [[Kréta]], Élis a další místa. Když se žárlivá manželka [[Héra]] dozvěděla, že její manžel [[Zeus]] přivede na svět dítě se svou milenkou [[Semelé]], dcerou Thébského krále [[Kadmos|Kadma]], rozhodla se, že to tak nemůže nechat. Navštívila ve změněné podobě Semelu a přesvědčila ji, že se má ujistit o tom, že její milenec je skutečně bůh. Ať ho požádá, aby se před ní objevil v celé své božské nádheře. Protože jí Zeus předem slíbil splnit jakékoliv přání, objevil se před ní opravdu s celou parádou, se všemi svými blesky a hromy. Následky byly hrozné: Jeden blesk zapálil Kadmův palác, plameny zasáhly Semelu a ta předčasně porodila. Pomoci jí už nebylo, ale Zeus zachránil dítě, nechal kolem něj vyrůst šlahouny břečťanu, které ho uchránily. Potom si dítě nechal zašít do boku a sám ho donosil. V pravý čas se syn „podruhé“ narodil a dostal jméno Dionýsos. [10] => [11] => Posel bohů [[Hermés]] předal chlapce do výchovy Semelině sestře [[Ínó]], která byla manželkou orchomenského krále [[Athamás|Athamanta]]. Netrvalo dlouho a dopátrala se toho Héra, seslala na Athamanta šílenství, ve kterém zabil své syny, ale Dionýsa Hermés zachránil. Pak ho vychovávaly [[nymfy]] v jeskyni porostlé vinnou révou. Odtud později přinesl lidem první sazenici [[réva vinná|révy vinné]]. Dal ji [[Íkarios|Íkariovi]], athénskému pastýři, a naučil ho, jak z hroznů vyrábět víno. [12] => [13] => == Povaha, působení == [14] => [[Soubor:Dionysos Mosaic.jpg|náhled|Dionýsos na mozaice z Antiochie]] [15] => Dionýsos se se svou družinou, v níž byl [[Silénos]] - jeho učitel, [[Satyr]]ové a Mainady (známější jako [[Bakchantky]] podle latinského jména Bakchus), vydal na tažení světem - přes Egypt, Indii, Frýgii, Thrákii, Boiótii - tam všude šířil bujné veselí a kult vinné révy, v případě nutnosti i násilím. Dionýsa a jeho opojný nápoj totiž lidé přijímali se smíšenými pocity, mnohdy s nedůvěrou, bázní nebo dokonce s odporem. Své odpůrce Dionýsos nešetřil a některé z nich potrestal velmi tvrdě. Například [[Thrákie|thrácký]] král [[Lykúrgos]] přikázal Dionýsa vyhnat ze země. Byl proto potrestán slepotou, v pomatení mysli ubil vlastního syna a nakonec sám zemřel, usmýkán divokými koňmi. Podobně krutě byl potrestán thébský král [[Pentheus]], Dionýsův bratranec. Protože zakázal svým poddaným účast na oslavách Dionýsa, byl za trest rozsápán rozlícenými Bakchantkami, mezi nimiž byla i Pentheova vlastní matka. Dcery [[Orchomenos|orchomenského]] krále Minya zase zešílely a nakonec byly proměněny v noční ptáky nebo podle jiné verze v netopýry. Špatně dopadli také [[Tyrhénské moře|tyrhénští]] piráti, kteří na své lodi Dionýsa a jeho družinu převáželi a chtěli ho prodat do otroctví. Bůh vína nechal loď zarůst révou, vesla proměnil v hady a loď zahnal na širé moře, kde z pirátů udělal delfíny.[[Soubor:Dioniso del tipo Madrid-Varese (M. Prado) 01.jpg|náhled|Římská kopie původní řecké sochy Dionýsa ze 2. století př. n. l.]] [16] => [17] => == Mezi olympskými bohy == [18] => Po svém vítězném tažení světem se na ostrově [[Naxos (ostrov)|Naxu]] Dionýsos oženil s [[Ariadna|Ariadnou]], dcerou krétského krále [[Mínós|Mínóa]] (když ji tam zanechal athénský princ [[Théseus]], ač jí předtím sliboval manželství). Dionýsos poté usedl po pravici nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] na [[Olymp]]u. Sestoupil do podsvětí, vyvedl svou matku Semelé na Olymp a dal jí nové jméno Thyóné. [19] => [20] => Zeus daroval Dionýsovi palác a bohyně Héra se musela s novým stavem věcí smířit. [21] => [22] => == Slavnosti a uctívání == [23] => [[Soubor:Dionysos kantharos BM B589.jpg|náhled|Vázová malba sedícího Dionýsa s kantharem]] [24] => Dionýsova tažení světem byla provázena hlučným veselím, hrála bouřlivá divoká hudba. Provázeli ho nejen [[Siléni]], [[Satyr]]ové a [[Bakchantky]], ale také [[Kentaur|Kentauři]], [[nymfy]] i [[Múzy]]. Dionýsos dostával stále nová jména - Bakchos - třeštící, Bromios - bouřící, Lénios - ochránce lisu a mnohá další. [25] => [26] => Dionýsos nebyl jenom bohem vína, ale také bohem veškerého růstu v přírodě, rozdával básnické a věštecké nadšení, přinášel i zdraví, nemocným zjevoval ve snu léčebné prostředky. K jeho poctě se konaly mnohé velkolepé bouřlivé slavnosti. Řekové ho ctili jako ochránce ovocných stromů a keřů, uctívali ho jako původce píle, dovedností a pracovitosti v pěstování plodin. Oceňovali i to, že přinášel radost ze života, osvěžoval ducha i tělo, podněcoval lásku, uvolňoval inspiraci a tvůrčí nadšení. To vše ale jenom tehdy, byla-li dodržena zásada „ničeho příliš“. [27] => [28] => Postupem času však se slavnosti začaly měnit v bouřlivější, účastníci upadali mnohdy do extáze, tažení byla divoká a nespoutaná. Oficiální slavnosti se v [[Athény|Athénách]] konaly několikrát do roka, nejvýznamnější byly „velké dionýsie“ koncem března. Končily obvykle velkým závěrečným představením se sborem pěvců v kozlích kůžích a zpěvy s doprovodem tance. [29] => [30] => == Ženy/Děti == [31] => [[Soubor:Baco y Ariadna (C. Albacini, MRABASF E-75) 01.jpg|náhled|140px|vpravo|''Bacchus a Ariadna'' ([[Carlo Albacini|C. Albacini]], [[18. století]]).]] [32] => [33] => # [[Afrodita|Afrodíté]] [34] => ## [[Charitky]] (možný otec spolu s Diem, Uránem a [[Hélios|Héliem]]){{Citace monografie| příjmení = Hastings| jméno = James| odkaz na autora = | titul = Encyclopedia of Religion and Ethics, Díl 5| vydavatel = Kessinger Publishing| místo = | rok = 2003| isbn = 978-0-76613-675-5| kapitola = | strany = 372| jazyk = angličtina}} [35] => ### [[Aglaia]] [36] => ### [[Eufrosyné]] [37] => ### [[Thaleia]] [38] => ## [[Hymén]] [39] => ## [[Priápos]] [40] => # [[Ariadna]] [41] => ## [[Oinopión]] [42] => ## [[Thoás]] [43] => ## [[Stafylos]] [44] => ## [[Peparethus]] [45] => # [[Nyx]] [46] => ## [[Zélos]] (lat. Zelus) [47] => # Neznámá matka [48] => ## [[Ákis]] (Acis) [49] => # [[Althaia]] [50] => ## [[Déianeira]] (spekulativní otec namísto Oinea){{Citace monografie| příjmení = Patterson| jméno = Lee E.| odkaz na autora = | titul = Kinship Myth in Ancient Greece | url = https://archive.org/details/kinshipmythancie00patt| vydavatel = Kessinger Publishing| místo = | rok = 2010| isbn = 978-0-29272-275-0| kapitola = | strany = [https://archive.org/details/kinshipmythancie00patt/page/n116 100]| jazyk = angličtina}} [51] => # [[Kirké]] [52] => ## [[Komos]] (Comus) [53] => [54] => == Jména vycházející ze základu ''Dionysus'' == [55] => * Denise (nebo její podoby: Denice, Daniesa, Denese, a Denisse) [56] => * Denis nebo Dennis (obsahuje obměny příjmení Denison, Dennison a [[Alfred Tennyson|Tennyson]]) [57] => * Denny [58] => * Nis ([[Norsko|norské]] příjmení Nissen, ale pozor, jméno Nils, Niels je z jiného základu - podoba [[Mikuláš|Nicolase]]) [59] => * Dion, Deon, Deion [60] => * Dénes ([[Maďarsko|maďarsky]]) [61] => * Bacchus ([[Rumunsko|rumunsky]]) [62] => * Dionisio, Dyonisio, Dionigi ([[Itálie|italsky]]) [63] => * Dionyssios (Διονύσιος, Διονύσης [[Řecko|řecky]]) [64] => * Denis, Denisa, Deniska (česky, rusky, slovansky) [65] => * Diviš, Diviška [66] => [67] => == Odraz v umění == [68] => Antičtí umělci zobrazovali Dionýsa buď jako vážného muže s hustými vlasy a vousy nebo jako mladíka. [69] => * jedna z nejlepších soch je [[Praxiteles|Praxitelova]] socha ''Hermés s Dionýsem'' (z doby kolem r. 340 př. n. l., dnes v Olympijském muzeu), na ní je zobrazen jako dítě [70] => * ''Vousatý Dionýsos'' je proslulá socha, pravděpodobná římská kopie je ve Vatikánském muzeu [71] => * slavné jsou sochy ''Dionýsos Kapitolský'', ''Dionýsos Vatikánský'', ''Dionýsos zv. Richelieův'' (jsou v pařížském [[Louvre|Louvru]]) [72] => * z obrazů jsou slavné ''Dionýsova svatba s Ariadnou'' (vázová malba) [73] => * Obraz ''Venuše, Kupido, Bacchus a Pomona'', [[Godfried Schalcken]], [[1643]], [[Haag]] (Národní Galerie v Praze) [74] => * [[Michelangelo|Michelangelův]] ''Bacchus'' (asi z roku 1497, dnes v Národním muzeu ve Florencii) [75] => * [[Rubens]]ův ''Bacchus'' (z roku 1635, dnes v petrohradské [[Ermitáž]]i) [76] => * [[Velasquez]]ovi ''Pijáci'' (z let 1625 až 1629, dnes v madridském [[Prado|Pradu]]. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [85] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'', nakl. DEUS, Praha, 2013, {{ISBN|978-80-87408-26-1}} [86] => * Graves, Robert, Řecké mýty, nakl. Levné knihy KMa, Praha, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [87] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, nakl. Rebo Productions, Dobřejovice, 2003, {{ISBN|80-7234-287-8}} [88] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'', nakl. Železný, Praha, 2005, {{ISBN|80-237-3938-7}} [89] => [90] => === Související články === [91] => * [[Acratopótes]] [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{commonscat}} [95] => * [http://spqr.cz/content/v-doprovodu-silenych-zen-jedine-dionysos Dionýsos (stránky Antika)] {{Wayback|url=http://spqr.cz/content/v-doprovodu-silenych-zen-jedine-dionysos |date=20131023061033 }} [96] => {{Řecká mytologie}}{{Autoritní data}} [97] => [98] => [[Kategorie:Muži]] [99] => [[Kategorie:Olympští bohové]] [100] => [[Kategorie:Víno]] [101] => [[Kategorie:Božstva zemědělství]] [102] => [[Kategorie:Umírající a znovu se rodící bohové]] [] => )
good wiki

Dionýsos

Dionýsos (řecky Διόνυσος, latinsky Dionysus, Bacchus) je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely. Je bohem vína a nespoutaného veselí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zeus','Semelé','Ariadna','nymfy','Naxos (ostrov)','Bakchantky','Satyr','Hélios','Ermitáž','Aglaia','Mínós','1643'

1643

Aglaia

Ariadna

Bakchantky

Ermitáž

Hélios

Mínós

Nymfy

Satyr

Semelé

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.