Array ( [0] => 15480837 [id] => 15480837 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zeus [uri] => Zeus [3] => Jupiter Smyrna Louvre Ma13.jpg [img] => Jupiter Smyrna Louvre Ma13.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu. Je synem Titánů Krona a Rheii. Po svém narození byl Zeus zachráněn před svým otcem, který se obával, že by se jeho syn mohl jednou stát mocnějším než on sám. Zeus byl vychováván na ostrově Kreta a dospělosti dosáhl poté, co svrhl svého otce Krona. Zeus je znám svou tvárnou, kterou měnil, aby získával přízeň a lásku bohyní i smrtelníků. Měl mnoho dětí s bohyněmi i smrtelnými ženami, z nichž některé se staly slavnými hrdiny a bohyněmi samy. Mezi jeho nejznámější děti patří Héraklés, Athéna, Apollón, Artemis, Afrodíté, Hermés a Dionýsos. Zeus byl také znám jako vládce bouře a nebes, a měl moc nad hromem a blesky. Byl také ochráncem spravedlnosti a zákonů. Jeho neustálým bojem bylo udržení řádu v božském i lidském světě. Zdobilo jej mnoho chrámů a soch a byl uctíván v celém antickém světě. Jeho kult však přežíval i po antice a mnoho oblastí v Evropě má dodnes své jméno po něm. Zeus je jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších bohů v řecké mytologii a jeho příběhy jsou dodnes předmětem studia a zájmu. [oai] => Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu. Je synem Titánů Krona a Rheii. Po svém narození byl Zeus zachráněn před svým otcem, který se obával, že by se jeho syn mohl jednou stát mocnějším než on sám. Zeus byl vychováván na ostrově Kreta a dospělosti dosáhl poté, co svrhl svého otce Krona. Zeus je znám svou tvárnou, kterou měnil, aby získával přízeň a lásku bohyní i smrtelníků. Měl mnoho dětí s bohyněmi i smrtelnými ženami, z nichž některé se staly slavnými hrdiny a bohyněmi samy. Mezi jeho nejznámější děti patří Héraklés, Athéna, Apollón, Artemis, Afrodíté, Hermés a Dionýsos. Zeus byl také znám jako vládce bouře a nebes, a měl moc nad hromem a blesky. Byl také ochráncem spravedlnosti a zákonů. Jeho neustálým bojem bylo udržení řádu v božském i lidském světě. Zdobilo jej mnoho chrámů a soch a byl uctíván v celém antickém světě. Jeho kult však přežíval i po antice a mnoho oblastí v Evropě má dodnes své jméno po něm. Zeus je jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších bohů v řecké mytologii a jeho příběhy jsou dodnes předmětem studia a zájmu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zeus, jakkoli můžeme pojímat jeho postavu jako mýtického boha, představuje v antické kultuře také symbol spravedlnosti a ochrany. V tradičním řeckém panteonu je Zeus znám jako nejvyšší bůh, jenž vládne Olympu a zajišťuje obyvatelům nejen ochranu, ale i sladění přírodních sil. Tento mýtus vyjadřuje lidskou touhu po pořádku a vyváženosti ve světě. Podle legendy byl Zeus synem Krona a Rhey, kteří se obávali ztráty moci, a proto se Kronos rozhodl sežrat své děti. Rhea však skryla Zeusa na ostrově Kréta, odkud se stal vůdcem boje proti Titanům a přivedl nové řády na svět. Tímto příběhem se odráží hodnoty jako odvaha, vytrvalost a statečnost, které nám ukazují, že i v těžkých časech je možné se postavit proti překážkám. Zeus je také považován za patrona spravedlnosti a míru, což obyvatelům antického Řecka poskytovalo naději na lepší zítřky. Jeho symbol, blesk, nesl obrovskou moc, ale zároveň byl také varováním, že s mocí přichází zodpovědnost. Tím se stává inspirací pro nás všechny, abychom usilovali o to být zodpovědní vůdci v našich komunitách. V umění a literatuře se Zeus objevuje jako postava, která inspiruje mnohé generace k zamyšlení nad otázkami moci, spravedlnosti a lidskosti. Jeho příběhy, plné překvapivých zvratů, ukazují, jak důležité je mít odvahu a víru v pozitivní změny. Ačkoli jsou mýty o Zeusovi často plné dramatických událostí, jejich jádro spočívá ve víře, že v každé situaci lze nalézt naději a možnost růstu. Což je poselství, které i dnes může inspirovat k hledání rovnováhy a harmonií v našich životech. [oai_cs_optimisticky] => Zeus, jakkoli můžeme pojímat jeho postavu jako mýtického boha, představuje v antické kultuře také symbol spravedlnosti a ochrany. V tradičním řeckém panteonu je Zeus znám jako nejvyšší bůh, jenž vládne Olympu a zajišťuje obyvatelům nejen ochranu, ale i sladění přírodních sil. Tento mýtus vyjadřuje lidskou touhu po pořádku a vyváženosti ve světě. Podle legendy byl Zeus synem Krona a Rhey, kteří se obávali ztráty moci, a proto se Kronos rozhodl sežrat své děti. Rhea však skryla Zeusa na ostrově Kréta, odkud se stal vůdcem boje proti Titanům a přivedl nové řády na svět. Tímto příběhem se odráží hodnoty jako odvaha, vytrvalost a statečnost, které nám ukazují, že i v těžkých časech je možné se postavit proti překážkám. Zeus je také považován za patrona spravedlnosti a míru, což obyvatelům antického Řecka poskytovalo naději na lepší zítřky. Jeho symbol, blesk, nesl obrovskou moc, ale zároveň byl také varováním, že s mocí přichází zodpovědnost. Tím se stává inspirací pro nás všechny, abychom usilovali o to být zodpovědní vůdci v našich komunitách. V umění a literatuře se Zeus objevuje jako postava, která inspiruje mnohé generace k zamyšlení nad otázkami moci, spravedlnosti a lidskosti. Jeho příběhy, plné překvapivých zvratů, ukazují, jak důležité je mít odvahu a víru v pozitivní změny. Ačkoli jsou mýty o Zeusovi často plné dramatických událostí, jejich jádro spočívá ve víře, že v každé situaci lze nalézt naději a možnost růstu. Což je poselství, které i dnes může inspirovat k hledání rovnováhy a harmonií v našich životech. ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Zeus [2] => | obrázek = Jupiter Smyrna Louvre Ma13.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Diova socha – tzv. ''Jupiter ze Smyrny'', nalezená v roce [[1680]] v [[Malá Asie|maloasijské]] [[Smyrna|Smyrně]] [5] => | bydliště = [[Olymp]] [6] => | symbol = blesk, býk, dub [7] => | partnerka = [[Héra]] [8] => | rodiče = [[Rheia]] a [[Kronos]] [9] => | sourozenci = [[Démétér]], [[Héra]] (zároveň manželkou), [[Hádés]], [[Poseidón]], [[Hestia]], [[Cheirón]] [10] => | děti = [[Athéna]], [[Arés]], [[Hébé]], [[Héfaistos]], [[Dionýsos]], [[Hermés]], [[Apollón]], [[Artemis]], [[Perseus]], [[Héraklés]], [[Mínós]], [[Pollux|Polydeukés]], [[Helena]], [[Tantalos]] [11] => | římský ekvivalent = [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] [12] => | poznámky = je nejvyšší řecký bůh, král bohů , bůh blesků [13] => }} [14] => '''Zeus''' (starověký [[řečtina|řecký]] Ζεύς [Zeús]; moderní řecký Δίας [Dias]; skloňování ''Dia'', ''Diovi'', ''Die'', ''Diem'') je nejvyšší z bohů [[řecká mytologie|řecké mytologie]]. [15] => [16] => [[File:Zeus Hermitage St. Petersburg 20021009.jpg|náhled|upright|Mramorová a bronzová římská socha sedícího Dia ([[Ermitáž]])]] [17] => == Původ == [18] => Zeus je původem [[Indoevropské náboženství|indoevropské]] božstvo nebes. Výraz je odvozen od indoevropského kořene [[Djaus]] a má paralelu ve jménech Deus, Jupiter (řím.), Zeus pater (řec.), Djaus Pitar (védský Nebeský otec), [[Týr]] (germ.) aj. Zeus je jediným bohem olympského panteonu, který má etymologicky jasný indoevropský původ.{{Doplňte zdroj}} [19] => [20] => Nenacházíme u něj ovšem atribut ztracené ruky tak jako u jeho germánské podoby Týra, dále pak [[Frýgové|frýžského]] boha Sabazia, s nímž byl později ztotožněn a který byl zobrazován s bronzovou pravou rukou zdobenou symboly dobrotivosti a laskavosti, a Jupitera, jenž byl při jemu věnovaných oslavách představován mužem jedoucím na voze s pravým předloktím zakrytým v hávu.{{Doplňte zdroj}} [21] => [22] => Ve [[Védy|védách]] se v podobě Djaus Pitar jedná o původně nejstarší božstvo. V mnoha indoevropských náboženstvích byl později buď zastíněn původně nižšími božstvy ([[Ódin|Ódinem]] u severních germánských národů, [[Indra|Indrou]] u Indů), nebo si udržel vůdčí postavení v trojici nejvyšších božstev (keltský Teutatis, baltský Dievs, římský Jupiter a řecký Zeus).{{Doplňte zdroj}} [23] => [24] => Ve slovanském panteonu se pravděpodobně projevil jako [[Svarog]], základem jehož jména je indoevropské ''svar'' (světlo), souvisí i se [[Sanskrt|sanskrtským]] výrazem ''svarga'' (nebe) a íránským ''hvar'' (slunce).{{Doplňte zdroj}} [25] => [26] => == Vývoj Dia == [27] => [[Soubor:Ganymedes Zeus MET L.1999.10.14.jpg|náhled|vlevo|upright|Zeus a Ganymédés (490–480 př. n. l.)]] [28] => Zeus byl původně relativně nedůležitý indoevropský bůh jasného [[nebe]], časem splynul s několika jinými bohy a stal se bohem [[počasí]]. V této podobě se dostal na [[Kréta|Krétu]], kde se stal i ochráncem [[Mykény|mykénských]] [[panovník|králů]]. Tato funkce nejpravděpodobněji vyplynula z jeho původní funkce boha dobrého počasí a jasné oblohy. Pro námořně založenou Krétu mělo počasí velký vliv. V této podobě se dostal do [[Řecko|Řecka]], kde se stal ochráncem řeckých králů.{{Doplňte zdroj}} [29] => [30] => Jak se bůh počasí stal i bohem [[Pohoří|hor]], je doposud nejasné, nejpravděpodobnější teorie hovoří o tom, že vzhledem k proměnlivosti počasí na horách se Řekové domnívali, že vládce počasí vládne i horám. V této podobě ho Řekové začali umisťovat na horu [[Olymp]].{{Doplňte zdroj}} [31] => [32] => Někdy po roce 1000 př. n. l. se z tohoto boha začal, nejprve lokálně, stávat nejvyšší bůh. Tento přerod byl patrně nejsilnější a nejrychlejší v okolí Smyrny ([[Smyrna|Izmir]]), byl velmi dynamický a zdá se, že v době [[Homér]]a (cca 750 př. n. l.) již byl téměř dokončený. Jisté je, že právě Homér a později [[Hésiodos]] dali tomuto bohu základní podobu, nicméně lze usuzovat, že v době, kdy Hésiodos psal ''Zrození bohů'', byl již Zeus všeobecně považován za jedinou alternativu nejvyššího boha.{{Doplňte zdroj}} [33] => [34] => U Homéra je přesto silně patrný Diův vznik z boha počasí; jako takový je velmi prchlivý a často i snadno oklamatelný. V [[Ilias|Iliadě]] se však ukazuje i jeho nová funkce, kdy se pomalu stává ochráncem [[právo|práva]]. Tato funkce je pak zesílena Hésiodem, který ji evidentně považoval za primární. Tím je ukončen jeho přerod v nejvyššího boha a původní vlastnosti boha počasí se dostávají do pozadí.{{Doplňte zdroj}} [35] => [36] => [[Soubor:Stater Zeus Lampsacus CdM.jpg|náhled|upright|Hlava Dia na zlaté minci, [[360 př. n. l.|360]]–[[340 př. n. l.]]]] [37] => Přesto ho ještě [[Aischylos]] v ''Prosebnicích'' (Prosebnice, Hiketides, psáno po [[Bitva u Marathónu|bitvě u Marathónu]] – [[490 př. n. l.]]) a zejména v ''Upoutaném Prométheovi'' vnímá jako boha značně rozporuplného a stále nezpochybňuje jeho některá primitivní jednání či negativní vlastnosti, které pocházejí právě z raného období bohova života. Ve stejné době se však od [[Xenofanés|Xenofana]] objevuje první významnější pokus proměnit Dia v boha bez těchto negativních vlastností. Tato a především pozdější polemika o příliš lidských vlastnostech Dia vedla k tomu, že se z něj pomalu stával všemocný bůh. Ve [[3. století př. n. l.]] někteří filosofové naznačovali, že jde vlastně o jediného boha a že ostatní bohové jsou buď jeho [[vtělení]], nebo pouze pomocníci.{{Doplňte zdroj}} [38] => [39] => Tento vývoj by nepochybně vedl k [[monoteismus|monoteismu]] a k představě jakéhosi universálního, dokonalého Boha. Zajímavé je, že tento trend byl nastolen několika významnými [[stoicismus|stoiky]], což naznačuje, že právě myšlenka rovnosti lidí je jedna z podmínek vytvoření monoteismu. Tyto představy byly nepochybně ovlivněny stylem vlády [[Alexandr Veliký|Alexandra Makedonského]]. Jejich další rozvoj v podobě Boha Dia nebyl umožněn, neboť ten již v tuto dobu začínal splývat s římským bohem [[Jupiter (mytologie)|Jovem]].{{Doplňte zdroj}} [40] => [41] => === Důvody vývoje === [42] => [[Soubor:Temple of Olympian Zeus and the Acropolis.jpg|náhled|Olympieion, chrám Dia Olympského v Athénách (kolem 130 n. l.)]] [43] => Vývoj Dia je relativně zajímavý. Z hlediska vývoje bohů je vcelku typické, že s rozvojem [[společnost]]i dochází ke snižování počtu bohů. Nejběžnější způsob je, že se z boha něčeho dobrého (v případě Dia dobrého počasí) stane bůh, který přijme i aspekty boha k němu opačného. Tento vývoj nastal pravděpodobně v době raně [[Mykény|mykénské]] ([[16. století př. n. l.]]). Zde však Zeus zažil velké povýšení a stal se ochráncem [[panovník|králů]]; to samozřejmě zvýšilo jeho důležitost, což bylo způsobeno právě výjimečnou důležitostí dobrého počasí na krétskou [[ekonomika|ekonomiku]]. Z Mykén se toto pojetí dostalo zpět do [[Řecko|Řecka]] pravděpodobně až někdy ve [[13. století př. n. l.]] U Dia poté nastal relativně nezvyklý přechod, kdy jako bůh počasí přijal funkci boha hor. Tento krok je nezvyklý a u Dia je i problematické ho časově zařadit. V této podobě vydržel až do příchodu [[Dórové|dórských kmenů]] (po roce 1100 př. n. l.). Po celou dobu si však podržel i funkci ochránce řeckých králů.{{Doplňte zdroj}} [44] => [45] => Po roce 1000 př. n. l. se situace v Řecku ustálila a začala vznikat centra. S těmi samozřejmě vznikla potřeba hlavního boha. Je ale zvláštní, že se prosadil právě Zeus, neboť v tomto období se začala projevovat zaostalost řeckých horských oblastí. Dalším nečekaným faktorem je rychlost, s jakou se Zeus jako hlavní bůh prosadil – např. v roce [[776 př. n. l.]] se na jeho počest konaly první [[Olympijské hry]]. Z toho lze vyvodit, že je pravděpodobné, že v dórském pojetí měl tento bůh nějakou významnou roli a představa toho, že by tento bůh byl ochránce panovníka, pro ně nebyla nepřijatelná. Vzhledem k tomu, že moc jednotlivých lokálních vládců stoupala, musela stoupat i moc jejich ochránce. (Srovnatelný vývoj boha-ochránce panovníka lze pozorovat u mnoha společenství, např. v [[Egyptské náboženství|egyptském náboženství]].) Dalším nezanedbatelným faktorem bylo i to, že Dórové přišli do klimaticky příznivé oblasti a jelikož byl původním řeckým kmenům zatlačeným do hor znám i jako bůh hor, byl všemi ochotně přijat za nejvyššího boha. [46] => [47] => Jako nejvyšší bůh měl Zeus příliš lidské vlastnosti, což odpovídá jeho rychlému vzniku, neboť se ještě mýty a báje nestačily posunout z vypravování bardů do fáze odlidštění bohů. (Tento sklon se nejvýrazněji projevila u [[stoicismus|stoiků]], ale tento pohled byl spojen s potřebou vytvořit boha, který by lidi morálně převyšoval.) Tyto tendence sílily s rozvojem vzdělanosti v Řecku; protože na lidskou [[morálka|morálku]] se kladly stále větší nároky, a tak bylo potřeba zmoralizovat i bohy.{{Doplňte zdroj}} [48] => [49] => == Schopnosti a možnosti == [50] => [[Soubor:Zeus Getty Villa.jpg|náhled|upright|Socha Dia od neznámého autora z [[1. století|1. století n. l.]]]] [51] => Z původní funkce vyplývalo, že Zeus byl vládce počasí, a jako takový ovládal i [[blesk]]y, které používal jako [[zbraň]]. Dále z titulu této funkce shromažďoval [[Oblak|mraky]], zařizoval [[déšť]], [[sníh]], [[duha|duhu]] a ostatní počasí – např. „probouzel vítr“.{{Doplňte zdroj}} [52] => [53] => Především z [[Ilias|''Iliady'']] lze usoudit, že nebyl všemocný ani vševědoucí. Mohl se proměňovat v cokoli a kohokoli a zároveň měl možnost proměňovat i lidi. Zajímavé je, že Diova funkce ochránce vladaře se postupně zcela vytratila a přenesla se na ochránce měst. To bylo patrně způsobené rozvojem [[demokracie]], která neměla přímého vládce, jenž by cítil povinnost za svou vládu někomu děkovat. Přesto mu podléhalo nejen lidstvo, ale i jednotlivec. Došlo také k vývoji od pojetí, že člověk pouze plní Diovu vůli až po silné omezení této funkce, která připadla [[Moiry|Moiře]].{{Doplňte zdroj}} [54] => [55] => Jako nejvyšší bůh dohlížel nad řádem [[svět]]a, což znamenalo, že zajišťoval střídání [[noc]]i a [[den|dne]] a ročních dob. Z toho vyplynula jeho funkce ochránce práva, cizinců, přísahy, domu (ve smyslu rodinného krbu) a pohostinnosti. Společensky pak působil jako ochránce sněmu a [[město|měst]].{{Doplňte zdroj}} [56] => [57] => Méně známé je i jeho spojení s [[Věštec|věštěním]]. Byla mu zasvěcena druhá nejvýznamnější řecká [[věštírna]] v [[Dodóna|Dódóně]], kde se věštilo podle šumu listů posvátného [[dub]]u. Kromě věštění mohl svoji vůli lidem zjevovat pomocí snů, dále pak hromem, bleskem, či letem [[orel|orla]]. Především v pozdějším podání vystupuje i jako ochránce práva a [[spravedlnost]]i, v této funkci ho ale častěji zastupuje bohyně [[Diké]].{{Doplňte zdroj}} [58] => [59] => Podle [[Ilias|Iliady]] má v domě dva sudy, ze kterých posílá jednotlivým lidem dobré nebo špatné věci. Výběr a poměr dobra a zla je závislý jen na něm.{{Doplňte zdroj}} [60] => [61] => Podle některých mýtů byl Zeus i tím, kdo rozhodoval o [[válka|válce]] a vítězství. Tato funkce však byla limitována ostatními bohy a Zeus si v této oblasti rozhodně nemohl počínat suverénně. Obvykle byl považován za toho, kdo lidem dává nejen moc, ale i spokojenost a statečnost.{{Doplňte zdroj}} [62] => [63] => Diovy morální vlastnosti mají velice nestálý charakter, každopádně ho lze označit za mstivého, často i záludného a intrikářského. Manželce byl nevěrný a často se s ní hádal. Měl silně [[bisexualita|bisexuální]] sklony, přičemž jeho [[homosexualita|homosexuální]] tendence se z dnešního pohledu pohybovaly na hranici [[pedofilie]].{{Doplňte zdroj}} [64] => [65] => == Zeus podle klasických řeckých autorů == [66] => [[Soubor:0038MAN Poseidon---Zeus.jpg|náhled|upright|vlevo|Zeus z Artemísia – jedná se buď o sochu Dia vrhajícího blesk, nebo [[Poseidón]]a vrhajícího trojzubec (kolem [[470 př. n. l.]])]] [67] => O postavě tohoto boha si děláme představy z mýtů, které sepsali řečtí autoři. Na těchto mýtech je patrný silný neřecký vliv, který pojetí tohoto boha značně ovlivnil. Protože řecké mýty tvoří jakýsi chronologicky pojatý systém, lze sestavit něco jako Diův životopis.{{Doplňte zdroj}} [68] => [69] => Zeus je synem [[Titáni|Titána]] [[Kronos|Krona]] a jeho manželky [[Rheia|Rheie]]. Narodil se na [[Kréta|Krétě]] v jeskyni v pohoří [[Ída]] (nebo v jeskyni v [[Aigaiské pohoří|Aigaiském pohoří]], podle dalších verzí šlo o [[kopec]] [[Dikté]]}, kde ho uschovala jeho matka před Kronem, který se obával vzpoury a každé její dítě preventivně pozřel. Tato obava vycházela z proroctví, že ho jedno z jeho dětí svrhne. Živil se mlékem [[Amaltheia (mytologie)|Amaltheie]] (což byla podle některých verzí [[koza]], podle jiných [[Nymfy|nymfa]] a [[med]]em, kterým ho krmily [[včela|včely]] a pečovaly o něj [[kúréti]] (podle některých verzí i nymfy). Místo Dia dala Rheia Kronovi spolknout kámen zabalený do dětských plen, tento [[hornina|kámen]] Zeus později umístil v [[Delfy|Delfách]]. Mýtus o jeho narození má evidentně krétské kořeny a dochází zde ke spojení Dia s některým z vegetačních božstev mykénské Kréty.{{Doplňte zdroj}} [70] => [71] => Poté, co Zeus vyrostl vedl spolu se svými staršími sourozenci (ty Kronos také původně spolkl, ale jelikož ho tlačil kámen spolknutý místo Dia, vyvrhl je) vzpouru proti Kronovi. V tomto boji, kterého se účastnila většina [[Titáni|Titánů]] na straně Krona, na straně Dia a jeho sourozenců bojovali jednoocí [[obr|obři]] [[Kyklop]]ové a storucí obři [[Hekatoncheirové]]. Zeus a jeho spojenci zvítězili po desetiletém boji. Tato část mýtu je zcela jasně řeckého původu a krétský vliv je zde zcela nepatrný.{{Doplňte zdroj}} [72] => [73] => Poté si losem rozdělil vládu nad světem se svými bratry – Diovi připadla vláda nad nebem a zemí. Sídlo Dia se tak dostalo do pohoří [[Olymp]], kde sídlil s dalšími vybranými bohy nazývanými [[Olympané]]. Diovu vládu vážně ohrozilo povstání obrů [[Gigant|Gigantů]], které za pomoci ostatních bohů a svého pozemského syna [[Héraklés|Hérakla]] potlačil.{{Doplňte zdroj}} [74] => [75] => Další mýty pak popisují různé Diovy zálety, nebo jeho zasahování do lidských záležitostí, nemusí v nich nutně vystupovat jako bůh, který člověku pomáhá (např. [[Prométheus]]), jako dohlížitel na řád se projevil třeba, když bleskem srazil [[Faethón]]ta.{{Doplňte zdroj}} [76] => [77] => == Symboly == [78] => [[Soubor:Marble eagle with open wings, from the sanctuary of Zeus Hypsistos, Archaeological Museum, Dion (7080054119).jpg|náhled|upright|160px|Mramorový orel pocházející z chrámu Dia Hypsista je nyní umístěný v Archeologickém muzeu Dionu]] [79] => [[Soubor:Statue of Zeus dsc02611-.jpg|náhled|upright|vpravo|Neúplná socha pravděpodobně Dia pocházející z [[Gaza|Gazy]], římské období, dnes umístěna v Istanbulském archeologickém muzeu]] [80] => Diovým symbolem byl [[orel]], svazek [[blesk]]ů a [[žezlo]]. Jeho posvátným stromem je [[dub]]. Vlastnil rovněž nezničitelný štít [[aigis]], který mu zhotovil [[Héfaistos]] z kozí kůže.{{Doplňte zdroj}} [81] => [82] => == Rodinné poměry == [83] => Z velkého množství dětí lze říci, že pouze některé si vynutila mytologická logika, v takovýchto případech lze najít u tohoto potomka jistou příbuznost s jasným nebem. U ostatních se jednalo pouze o snahu logicky uspořádat mytologii a vytvořit příbuzenskou linii zpravidla s královskými rody.{{Doplňte zdroj}} [84] => [85] => * '''Rodiče''' [86] => ** [[Kronos]] (otec) [87] => ** [[Rheia]] (matka) [88] => * '''Sourozenci''' [89] => ** ''Sestry'' [90] => *** [[Hestia]] [91] => *** [[Démétér]] [92] => *** [[Héra]] (zároveň manželka...) [93] => ** ''Bratři'' [94] => *** [[Hádés]] [95] => *** [[Poseidón]] [96] => * '''Manželky''' [97] => ** [[Métis]] [98] => ** [[Héra]] (zároveň sestra) [99] => * '''Děti''' [100] => ** ''Manželské (s Hérou)'' [101] => *** [[Arés]] (bůh války) [102] => *** [[Hébé]] (bohyně věčné mladosti) [103] => *** [[Eileithýia]] (bohyně porodu) [104] => *** [[Héfaistos]] (bůh ohně a kovářství) [105] => ** ''Nemanželské'' [106] => *** S bohyněmi (řazeno abecedně podle matky) [107] => **** [[Persefona]] (matka [[Démétér]] – zároveň sestra) [108] => **** [[Afrodita|Afrodíté]] (matka [[Dióna]], pouze u Homéra) [109] => **** [[Grácie|Charitky]] (matka [[Eurynomé]]) [110] => **** [[Apollón]] a [[Artemis]] (matka [[Létó]]) [111] => **** [[Hermés]] (matka [[Maia (mytologie)|Maia]]) [112] => **** [[Múzy]] (devět dětí z devíti nocí strávených s ní po sobě, matka [[Mnémosyné]]) [113] => **** [[Helena (mytologie)|Helena]] (matka [[Nemesis (mytologie)|Nemesis]], někdy je za matku označována [[Léda]]) [114] => **** [[Moiry]] a [[Hóry]] (matka [[Themis]]) [115] => *** S nebohyní (řazeno abecedně podle matky) [116] => **** [[Aiakos]] (matka [[Aigína]]) [117] => **** [[Héraklés]] (matka [[Alkména]], velmi výjimečně za matku považována Semelé) [118] => **** [[Amfíón]] a [[Zéthos]] (matka [[Antiopa]]) [119] => **** [[Perseus]] (matka [[Danaé]]) [120] => **** [[Mínós]], [[Rhadamanthys]] a [[Sarpédón]] (matka [[Európa]]) [121] => **** [[Epafos]] (matka [[Íó]]) [122] => **** [[Arkas]] (matka [[Kallistó]]) [123] => **** [[Pollux|Polydeukés]] (viz též [[Dioskúrové]]) (matka [[Léda]]) [124] => **** [[Dionýsos]] (matka [[Semelé]], velmi výjimečně i matka Hérakla) [125] => **** [[Tantalos]] [126] => *** Bez matky [127] => **** [[Athéna]] (vyskočila mu z hlavy, ale plod pocházel od první manželky [[Métis]], kterou pojal za svou část) [128] => [129] => == Uctívání == [130] => Kolem Dia se jako kolem každého významnějšího boha této oblasti vytvořil docela silný kult, ten neměl ustálená pravidla a nijak nevybočoval z rámce [[rituál]]ů věštných řeckých respektive indoevropských bohů. Co se obětí týče tak v tomto kultu je zaznamenáno několik lidských [[oběť|oběti]], později docházelo ke klasicky řeckému způsobu obětování.{{Doplňte zdroj}} [131] => [132] => K jeho poctě se konaly závody v [[Olympie|Olympii]] ([[olympijské hry]]) a v [[Nemea|Nemei]]. Dále existovala řada běžných oslav na jeho počest a řada mimořádných oslav, kdy si ho bylo třeba naklonit.{{Doplňte zdroj}} [133] => [134] => Zeus měl relativně důležitou roli v očistných a smírných [[Rituál|obřadech]].{{Doplňte zdroj}} [135] => [136] => == Zeus v umění == [137] => Zeus samozřejmě zasáhl výrazným způsobem do umění, jednak mu bylo zasvěceno několik chrámů a jednak byl často zobrazován ve výtvarném umění.{{Doplňte zdroj}} [138] => [139] => Z [[chrám]]ů se nejznámějším stal ''[[Diův chrám v Olympii]]'', který byl dlouhou dobu největším řeckým chrámem. V tomto chrámu byla umístěna nejznámější Diova socha tzv. ''[[Feidiův Zeus v Olympii|Feidiova socha Dia v Olympii]]'' z roku [[453 př. n. l.]], která byla pokládána za jeden ze [[sedm divů světa|sedmi divů světa]]. Jejím autorem byl sochař [[Feidiás]].{{Doplňte zdroj}} [140] => [141] => Další velmi známý chrám byl [[Olympion]] v [[Athény|Athénách]]. Velký význam měla i [[věštírna v Dódóně]], která byla zasvěcena Diovi. Mimo Řecko byl nejznámějším chrámem patrně [[chrám v Akragantu]] na [[Sicílie|Sicílii]].{{Doplňte zdroj}} [142] => [143] => Ve výtvarném umění byl Zeus zobrazován nejčastěji, jak vrhá blesky, nebo při některých výjevech z [[mytologie]], nejvděčnějším tématem se stalo svržení Titánů do [[Tartaros|Tartaru]], či boj s Giganty.{{Doplňte zdroj}} [144] => [145] => Mimo Feidiovy sochy se stalo slavné ''[[sousoší Dia s Ganymédem]]'', či socha ''Zeus s Oticoli''. Z novější doby jsou známa zobrazení především jeho milostných afér jako je ''Léda s labutí'', nebo scény zobrazující všechny Olympské bohy.{{Doplňte zdroj}} [146] => [147] => == Externí odkazy == [148] => * {{Commonscat}} [149] => * {{Wikislovník|heslo=Zeus}} [150] => [151] => {{Řecká mytologie}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => [[Kategorie:Bohové bouře]] [155] => [[Kategorie:Olympští bohové]] [156] => [[Kategorie:Drakobijci]] [] => )
good wiki

Zeus

Zeus, jakkoli můžeme pojímat jeho postavu jako mýtického boha, představuje v antické kultuře také symbol spravedlnosti a ochrany. V tradičním řeckém panteonu je Zeus znám jako nejvyšší bůh, jenž vládne Olympu a zajišťuje obyvatelům nejen ochranu, ale i sladění přírodních sil.

More about us

About

V tradičním řeckém panteonu je Zeus znám jako nejvyšší bůh, jenž vládne Olympu a zajišťuje obyvatelům nejen ochranu, ale i sladění přírodních sil. Tento mýtus vyjadřuje lidskou touhu po pořádku a vyváženosti ve světě. Podle legendy byl Zeus synem Krona a Rhey, kteří se obávali ztráty moci, a proto se Kronos rozhodl sežrat své děti. Rhea však skryla Zeusa na ostrově Kréta, odkud se stal vůdcem boje proti Titanům a přivedl nové řády na svět. Tímto příběhem se odráží hodnoty jako odvaha, vytrvalost a statečnost, které nám ukazují, že i v těžkých časech je možné se postavit proti překážkám. Zeus je také považován za patrona spravedlnosti a míru, což obyvatelům antického Řecka poskytovalo naději na lepší zítřky. Jeho symbol, blesk, nesl obrovskou moc, ale zároveň byl také varováním, že s mocí přichází zodpovědnost. Tím se stává inspirací pro nás všechny, abychom usilovali o to být zodpovědní vůdci v našich komunitách. V umění a literatuře se Zeus objevuje jako postava, která inspiruje mnohé generace k zamyšlení nad otázkami moci, spravedlnosti a lidskosti. Jeho příběhy, plné překvapivých zvratů, ukazují, jak důležité je mít odvahu a víru v pozitivní změny. Ačkoli jsou mýty o Zeusovi často plné dramatických událostí, jejich jádro spočívá ve víře, že v každé situaci lze nalézt naději a možnost růstu. Což je poselství, které i dnes může inspirovat k hledání rovnováhy a harmonií v našich životech.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Héra','Ilias','Héraklés','Rheia','Héfaistos','Kronos','Olymp','Démétér','Dionýsos','dub','Řecko','Athéna'

Athéna

Démétér

Dionýsos

Dub

Héfaistos

Héra

Héra je v řecké mytologii bohyně manželka nejvyššího boha Dia a dcera boha titánů Krona a Rheii.

Héraklés

Ilias

Kronos

Olymp

Řecko

Rheia