Array ( [0] => 14758543 [id] => 14758543 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Diskurz [uri] => Diskurz [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Diskurz''' nebo také '''diskurs''' (z [[francouzština|fr.]] ''discours'', rozprava, přednáška, od [[latina|lat.]] ''dis-currere'', pobíhat sem a tam, rozebírat v řeči) znamená v běžné řeči rozpravu, pojednání nebo výklad o určitém tématu,http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/diskurz-diskurs-diskurs a to buď ve formě [[dialog]]u několika mluvčích, nebo [[monolog]]u. Jedná se o soubor výpovědí v určitém tématu. Neexistuje jeden diskurz. Každý diskurz má určitá pravidla a normy.{{Citace monografie [1] => | příjmení = Irena. [2] => | jméno = Reifová, [3] => | titul = Slovník mediální komunikace [4] => | oclc = 60653763 [5] => | vydavatel = Portál [6] => | isbn = 8071789267 [7] => }} Diskurzy se jednotlivě ovlivňují a regulují. [8] => [9] => Speciální významy dostalo slovo diskurz po roce 1960 díky „teoriím diskurzu“ [[Michel Foucault|Michela Foucaulta]] a dalších. [10] => [11] => == Diskurz ve filosofii == [12] => Vyjdeme-li ze slovníkových významů pojmu diskurz v angličtině a francouzštině (''discourse, discours''), dospějeme k modalitám jako rozhovor, vyprávění, diskuze, rozprava o nějakém tématu. V tomto obecném významu znali tento pojem již [[sofisté]] stejně jako [[Platón]] a [[Aristotelés]]. Díky [[René Descartes|Descartově]] ''Rozpravě o metodě'' se pojem diskurz/rozprava jakožto metodické uvažování stal známým ve filosofii.{{Citace monografie [13] => | titul = Velký sociologický slovník / 1 A - O. [14] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/164841494 [15] => | vydání = Vyd. 1 [16] => | vydavatel = Univ. Karlova, Vyd. Karolinum [17] => | místo = Praha [18] => | počet stran = 747 Seiten [19] => | isbn = 80-7184-164-1 [20] => | isbn2 = 978-80-7184-164-7 [21] => | oclc = 164841494 [22] => }} [23] => [24] => === Diskurz v moderní filosofii === [25] => Při soustavném studiu starých textů si francouzský filosof [[Michel Foucault]] všiml, jak se liší jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] a jak se tento jazykový rozdíl projevuje i v tom, o čem se v různých dobách hovoří a o čem se nehovoří, případně co se o věcech dá a nedá říci. Každý jazykový projev vykazuje znaky svého kulturního prostředí a doby, jež se do jazyka promítají a zároveň působí jako odosobněná struktura řeči ovlivňující a omezující autora. Podobnou zkušenost zmínil už dříve [[Martin Heidegger]] a nazval ji těžko přeložitelným slovem „''Geschick''“, jakýsi „pokyn bytí“, který určuje náš pohled na skutečnost. [26] => [27] => V moderní (zejména francouzské) [[Filosofie|filosofii]] a ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] se dnes pojem diskurz často používá v tomto odlišném smyslu. Podle Foucaulta jde (zjednodušeně řečeno) o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. ''„Diskurz je tedy to, co tvoří pozadí každé promluvy, která jej nutně „opakuje“, pohybuje se v prostoru jím vymezeném; je to zároveň to, co nám umožňuje mluvit, respektive co naše mluvení legitimizuje, a zároveň to, co nám týmž pohybem něco říct znemožňuje.“''J. Matonoha: [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/kolokvia/1/4.pdf „Literárněvědný text jako diskurz, velké vyprávění a výkon moci?“] ''Česká literatura'' 5/2003. Jedná se tedy o systém pravidel, který je určen zevnitř strukturací výpovědí a zvenčí se vymezuje vůči jiným diskurzům. I když se Foucaultova úvaha odehrává ve filosofické a nikoli lingvistické rovině, je do jisté míry obdobou [[jazykový relativismus|jazykového relativismu]] amerických antropologů [[Edward Sapir|Sapira]] a [[Benjamin Lee Whorf|Whorfa]] – přesvědčení o nepřeložitelné specifičnosti různých jazyků, které samy do značné míry určují, o čem a jak se v každém z nich dá hovořit. [28] => [29] => Jinak chápou termín diskurz [[Karl-Otto Apel]] a [[Jürgen Habermas]] v rámci své „[[diskurzivní etika|diskurzivní etiky]]“; jde podle nich o "formu komunikace oproštěnou od kontextů zkušenosti a jednání, diskuzi, v níž nejsou omezeni její účastníci tématy ani příspěvky, není v ní nátlak, jsou vyloučeny všechny motivy krom kooperativního hledání pravdy. Na základě těchto pravidel pak může být přijata rozumnou vůlí nějaká norma."{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/ml0302_05.htm |datum přístupu=2007-11-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081203134420/http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/ml0302_05.htm |datum archivace=2008-12-03 |nedostupné=ano }} [30] => [31] => == Diskurz v lingvistice == [32] => Během 19. a začátkem 20. století se v lingvistice zkoumání postupně přesouvalo od nejnižších jazykových jednotek, jako je hláska, k jednotkám vyšším. V druhé polovině 20. století se v lingvistice začal prosazovat názor, že jako základ zkoumání není dostačující ani věta a měl by se jím stát celý text. [[Teun van Dijk]] zavedl pro označování jazykových útvarů nad úrovní věty právě pojem diskurz.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Černý, Jiří, 1936 February 29- [34] => | titul = Malé dějiny lingvistiky [35] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/892051404 [36] => | vydání = Vyd. 1 [37] => | vydavatel = Portál [38] => | místo = Praha [39] => | počet stran = 1 online resource (239 pages) [40] => | isbn = 80-262-0256-2 [41] => | isbn2 = 978-80-262-0256-1 [42] => | oclc = 892051404 [43] => }} Vstup diskurzu v tomto významu do lingvistiky byl odůvodňován potřebou zkoumat kontext jednotlivých výrazů, neboť každá nižší jazyková jednotka získává svůj význam pouze v rámci určitého textu. [44] => [45] => == Diskurz v sociálních vědách == [46] => K rozšíření diskurzivního přístupu v sociálních vědách významně přispěl zakladatel strukturalismu, [[Ferdinand de Saussure]]. Jazyk pro něj není nástrojem předávání myšlenek, které vytvářejí, předávají si a modifikují autonomní subjekty, ale spíše formou, která se jakožto sociálně závazný fakt autonomně projevuje v jednotlivých řečových aktech.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Saussure, Ferdinand de, 1857-1913. [48] => | titul = Kurs obecné lingvistiky [49] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/33449704 [50] => | vydavatel = Odeon [51] => | místo = Praha [52] => | isbn = 80-207-0070-6 [53] => | isbn2 = 978-80-207-0070-4 [54] => | oclc = 33449704 [55] => }} [56] => [57] => Diskurz postupně získal svůj význam i v rámci současné sociální teorie. Můžeme se s ním setkat například u [[Anthony Giddens|Anthonyho Giddense]] nebo [[Jürgen Habermas|Jürgena Habermase]]. Význam pojmu je tak stále rozmanitější, ale snad lze říci, že společným významem zůstává, že jde o verbalizované vědění, které je sdíleno (významy musí být sdíleny, aby byla vůbec možná komunikace). K tomuto rozšíření mimo oblast filosofie a vědy o jazyce došlo zejména díky [[Michel Foucault|Michelu Foucaltovi]] a také autorům hlásícím se ke [[Diskurzivní analýza|kritické diskurzivní analýze]] nebo [[Diskurzivní psychologie|diskurzivní psychologii]].{{Citace monografie [58] => | příjmení = Šubrt, Jiří, 1958- [59] => | titul = Soudobá sociologie. II, (Teorie sociálního jednání a sociální struktury) [60] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/900886847 [61] => | vydání = Vydání první [62] => | místo = [Prague, Czech Republic] [63] => | počet stran = 1 online resource (392 pages) [64] => | isbn = 978-80-246-2728-1 [65] => | isbn2 = 80-246-2728-0 [66] => | oclc = 900886847 [67] => }} [68] => [69] => === Přístup kritické diskurzivní analýzy === [70] => [[Diskurzivní analýza|Kritická diskurzivní analýza]] rozlišuje dva významy pojmu ''diskurz''. Za prvé diskurz jakožto praxi nebo proces. Za druhé pak jakožto systém pravidel, tento význam je blíže tomu, jak diskurz stanovil [[Michel Foucault]] ve své ''Archeologii vědění (1969)''. Kritická diskurzivní analýza vidí oba významy jako navzájem spjaté aspekty jednoho fenoménu, kdy každá diskurzivní formace musí být produkována a reprodukována skrze praxi a chce oba tyto aspekty zkoumat současně.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Wodak, Ruth, 1950- [72] => | titul = Methods of critical discourse analysis [73] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/70741953 [74] => | vydavatel = SAGE [75] => | místo = London [76] => | počet stran = 1 online resource (viii, 200 pages) [77] => | isbn = 978-0-85702-802-0 [78] => | isbn2 = 0-85702-802-2 [79] => | oclc = 70741953 [80] => }} Analyzován je žánr projevů, jejich styl, slovník. Kritická diskurzivní analýza vychází z lingvistiky, přičemž se kriticky vymezuje vůči [[Michel Foucault|Foucaultově]] odtržení od diskurzivní praxe{{Citace monografie [81] => | příjmení = Fairclough, Norman, 1941- [82] => | titul = Discourse and social change [83] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/25371774 [84] => | vydavatel = Polity Press [85] => | místo = Cambridge, UK [86] => | počet stran = 259 [87] => | isbn = 0-7456-0674-1 [88] => | isbn2 = 978-0-7456-0674-3 [89] => | oclc = 25371774 [90] => }} (odsud také bere kritická diskurzivní analýza přívlastek ''kritická'' ve svém názvu). V jejím rámci jsou prováděny podrobné analýzy použitých výrazů, gramatických tvarů a rétorických figur. Zkoumají se také použité [[Metafora|metafory]], jevy jako [[metonymie]] nebo [[synekdocha]], anebo například používání aktivních nebo pasivních tvarů sloves. [91] => [92] => Přes svou kritiku [[Michel Foucault|Foucaulta]] někteří autoři [[Diskurzivní analýza|kritické diskursivní analýzy]] využívají jeho vybraných pojmů a konceptů. Například [[Norman Fairclough]] využívá [[Michel Foucault|Foucaultova]] konceptu ''řádu diskurzu'', přičemž řád diskurzu chápe jako určitou konfiguraci žánrů, diskurzů a stylů, která konstituuje diskurzivní aspekt sítě sociálních praktik.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Fairclough, Norman, 1941- [94] => | titul = Analysing discourse : textual analysis for social research [95] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/51022957 [96] => | vydavatel = Routledge [97] => | místo = London [98] => | počet stran = vi, 270 pages [99] => | isbn = 0-415-25892-8 [100] => | isbn2 = 978-0-415-25892-0 [101] => | oclc = 51022957 [102] => }} Podle [[Norman Fairclough|Fairclougha]] můžeme také nahlížet ''řády diskurzu'' jako sociální strukturování lingvistických variací nebo diferencí, přičemž v jazyce vždy existuje mnoho různých možností, ale volba mezi nimi je sociálně strukturovaná. [103] => [104] => === Přístup diskurzivní psychologie === [105] => Diskursivní psychologie vychází z představy primárnosti diskurzivního subjektu. Jedná se o subjekt, který používá symboly, jejichž význam je funkcí jejich používání v diskurzu. V pojetí diskurzivní psychologie pojem ''diskurz'' zahrnuje jak symbolické interakce, tak i konvence a vztahy, ve kterých jsou tyto interakce vázané neformálními pravidly.{{Citace monografie [106] => | příjmení = Harré [107] => | jméno = Rom [108] => | příjmení2 = Gillet [109] => | jméno2 = Grant R. [110] => | titul = Diskurz a mysel': (úvod do diskurzívnej psychológie) [111] => | vydání = 1 [112] => | vydavatel = IRIS [113] => | místo = Bratislava [114] => | rok vydání = 2001 [115] => | počet stran = 213 [116] => | strany = [117] => | isbn = 8089018084 [118] => }} Podle diskurzivní psychologie lidé užívají jazyk pro strategické konstruování verzí sociálního světa. [119] => [120] => Například podle [[William Outhwaite|Williama Outhwaita]] jsou efektivními aktéry ve světě lidé. Oni dávají svému světu tvar. Vytvářejí přitom sociální struktury, o nichž se pak nesprávně domnívají, že jsou v nich lapeni.{{Citace periodika [121] => | příjmení = Butler [122] => | jméno = Catherine [123] => | titul = Joint Review: William Outhwaite (ed.) The Blackwell Dictionary of Modern Social Thought, 2nd edition Oxford: Blackwell Publishing, 2006, £21.99 pbk ({{ISBN|1-4051-3456-9}}), xvi+840 pp. William Outhwaite The Future of Society Oxford: Blackwell Publishing, 2006, £17.99 pbk ({{ISBN|0-631-23186-2}}), x+174 pp [124] => | periodikum = Sociology [125] => | datum vydání = 2008-08 [126] => | ročník = 42 [127] => | číslo = 4 [128] => | strany = 770–772 [129] => | issn = 0038-0385 [130] => | doi = 10.1177/00380385080420041102 [131] => | url = http://dx.doi.org/10.1177/00380385080420041102 [132] => | datum přístupu = 2019-11-30 [133] => }} V tomto smyslu diskurz představuje svrchovanou realitu. Na rozdíl od [[Michel Foucault|Foucaulta]] nebo [[Diskurzivní analýza|kritické diskurzivní analýzy]] se diskurzivní psychologie zaměřuje na jednání, a ne na myšlení.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Edwards, Derek. [135] => | titul = Discursive psychology [136] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/300803883 [137] => | vydavatel = Sage [138] => | místo = London [139] => | počet stran = 1 online resource (vi, 200 pages) [140] => | isbn = 978-1-84860-918-1 [141] => | isbn2 = 1-84860-918-3 [142] => | oclc = 300803883 [143] => }} [144] => [145] => == Diskurz v literárních vědách == [146] => V literárních vědách se pod slovem ''diskurz'' rozumí literární, filmové, divadelní a jiné zpracování [[příběh]]u.{{Citace elektronické monografie [147] => | titul = Slovník novější literární teorie O-P: Příběh, Příběh-Diskurz s.411-413 [148] => | url = https://www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/Slovn%C3%ADk%20nov%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20liter%C3%A1rn%C3%AD%20teorie/O-P.pdf [149] => | vydavatel = Academia [150] => | datum_vydání = 2012 [151] => | datum_přístupu = 2020-11-14 [152] => | místo = Praha [153] => | ISBN = 978-80-200-2048-2 [154] => }}{{Citace elektronické monografie [155] => | titul = Slovník novější literární teorie Č-E: Diskurz, s. 104 [156] => | url = https://www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/Slovn%C3%ADk%20nov%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20liter%C3%A1rn%C3%AD%20teorie/%c4%8c-E.pdf [157] => | vydavatel = Academia [158] => | datum_vydání = 2012 [159] => | datum_přístupu = 2020-11-14 [160] => | místo = Praha [161] => | ISBN = 978-80-200-2048-2 [162] => }} [163] => [164] => == Odkazy == [165] => [166] => === Reference === [167] => [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Diskuse]] [171] => * [[Filosofie jazyka]] [172] => * [[Sapir-Whorfova hypotéza]] [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Wikislovník|heslo=diskurz}} [176] => * {{en}} [177] => * [http://www.retrovirology.com/content/3/1/55 Beyond Open Access: Open Discourse, the next great equalizer], ''Retrovirology'' 2006, 3:55 [178] => [179] => === Literatura === [180] => * M. Foucault, ''Archeologie vědění''. Praha: Herrmann 2002 [181] => * M. Foucault, ''Diskurs, autor, genealogie''. Praha: Svoboda 1994 [182] => * M. Foucault, ''Slova a věci''. Brno: Computer Press 2007 [183] => * Ch. Lord, ''Politika: esej k problematice obecné povahy politického diskursu''. Praha: Karolinum, 1999 - 187 s. ; 21 cm {{ISBN|80-7184-743-7}} [184] => * M. Nohejl, ''Jednání, diskurs, kritika: myslet společnost''. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007 - 242 s. {{ISBN|978-80-86429-71-7}} [185] => [186] => {{Autoritní data}} [187] => {{Portály|Jazyk|Filozofie}} [188] => [189] => [[Kategorie:Filozofie jazyka]] [190] => [[Kategorie:Filozofie 20. století]] [191] => [[Kategorie:Mediální studia]] [] => )
good wiki

Diskurz

Diskurz nebo také diskurs (z fr. discours, rozprava, přednáška, od lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Michel Foucault','Diskurzivní analýza','Norman Fairclough','Jürgen Habermas','Teun van Dijk','René Descartes','Anthony Giddens','Metafora','Aristotelés','synekdocha','Benjamin Lee Whorf','Společenské vědy'

Aristotelés

Metafora

Synekdocha

Synekdocha je literární a retorická figura, která spočívá v tom, že se zastoupený celek používá jako název pro jeho část nebo naopak.