Array ( [0] => 15480475 [id] => 15480475 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Divadlo [uri] => Divadlo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => [[Soubor:Panorámica interior del Teatro Colón (cropped).jpg|náhled|Interiér Divadla Colón v [[Buenos Aires]]]] [3] => [[Soubor:Žimrovice, ochotnické divadlo - Blázinec v prvním poschodí.r.1972.jpg|náhled|Fotografie z představení ''Blázinec v prvním poschodí'' (1972)]] [4] => [[Soubor:Prague 07-2016 View from Petrinska Tower img4.jpg|náhled|upright=1.4|[[Národní divadlo]] v Praze]] [5] => [[Soubor: Brno, Rooseveltova, Janáčkovo divadlo (01).jpg|náhled|upright=1.4|[[Janáčkovo divadlo]] v Brně]] [6] => [7] => '''Divadlo''' je výkonné čili [[Múzická umění|múzické umění]], při němž [[herec|herci]] (případně [[zpěvák|zpěváci]] a [[tanečník|tanečníci]]) na [[jeviště|jevišti]] předvádějí [[drama|divadelní hru]]. [[Divák|Diváci]] obvykle sedí v [[hlediště|hledišti]] [[divadlo (budova)|divadelní budovy]] nebo v hledišti tzv. otevřené scény (příp. tzv. letní divadelní scény). [8] => [9] => Divadlem se zabývá divadelní věda čili [[teatrologie]]. [10] => [11] => == Tvorba == [12] => {{Neověřeno část}} [13] => Divadlo vzniká tak, že kolektiv tvůrců ([[dramaturgie|dramaturgové]], [[herec|herci]], [[režisér|režiséři]], [[choreografie|choreografové]], [[Scénář|scenáristé]], [[inspicient]], [[korepetitor]], [[scénografie|scénograf]] atd.) a technických spolupracovníků (technici, [[zvukař]]i, [[osvětlovač]]i) tvoří společně [[Divadelní inscenace|divadelní inscenaci]], která je předvedena buďto jednorázově nebo ve vícero [[Repríza|reprízách]] [[divák]]ům. [14] => [15] => === Fáze tvorby === [16] => # volba dramatického [[text]]u ([[scénář]]e, [[drama]]tu, [[komedie]], [[tragédie]]) [17] => # zkoušky, na kterých je [[drama]]tický [[text]] převáděn do jevištní podoby hry [[herec|herců]], [[scénografie|scénografií]], [[hudba|hudbou]] a [[tanec|tancem]] pod vedením [[režisér]]a (u hudebně-dramatických [[žánr]]ů také v úzké spolupráci s [[dirigent]]em divadelního [[orchestr]]u) [18] => [19] => == Charakteristické znaky == [20] => {{Neověřeno část}} [21] => [22] => === Kolektivní pojetí === [23] => Jedná se o [[kolektivní umění]] (na rozdíl od [[literatura|literatury]] apod.), tedy o společné dílo několika tvůrců ([[dramatik]], [[režisér]], [[herec]], [[scénograf]], případně [[hudební skladatel]] atd.), které také publikum v [[hlediště|hledišti]] vnímá kolektivně. Žádné umění není v tak úzkém vztahu ke společnosti jako divadlo. Divadlo však též ovlivňuje [[společnost]], a to např. z pohledu nahlížení na svět. [24] => [25] => === Interaktivní pojetí === [26] => Zatímco u [[výtvarné umění|výtvarných umění]] a [[literatura|literatury]] divák a čtenář vnímá definitivně ukončené umělecké dílo, divadla se účastní jako aktivní složka při jeho dotváření. Obdobně je tomu i u jiných interaktivně vytvářených děl, kde divák dotváří výsledné dílo svou účastí (např. [[zvuk]]ové objekty, speciální umělecké instalace, digitální interaktivní díla apod.) [27] => [28] => === Tematická omezenost === [29] => Tématem klasického divadla (na rozdíl od jiných typů umění) musí být vždy nějaká lidská nebo [[společenská událost]], divadlo se musí zabývat člověkem, neboť hlavním nositelem divadelního výrazu je vždy [[člověk]]-[[herec]]. To však nemusí platit pro experimentální divadlo. [30] => [31] => === Paralelnost smyslových vnímání === [32] => Divadlo je [[umění]] opticko-akustické a časově-prostorové. Ostatní druhy [[umění]] vnímáme buď [[zrak]]em ([[literatura]], klasické [[výtvarné umění]]), nebo jen [[sluch]]em ([[hudba]], [[zpěv]]), kdežto divadlo všemi [[smysl (biologie)|lidskými smysly]] současně. [33] => [34] => Obdobně je tomu v některých proudech současného [[výtvarné umění|výtvarného umění]], jako je procesuální umění, [[akční umění]], [[performance]], [[kinetické umění]], [[multimediální umění]], [[interaktivní umění]] apod. [35] => [36] => === Podíl jiných umění === [37] => Do divadelní struktury vstupují i jiné druhy umění jako její složky. Některé jsou i mimo divadlo samostatnými uměními ([[malířství]], [[hudba]], [[architektura]], [[zpěv]], [[tanec]]), jiné existují v divadle ([[herectví]], [[režie]], [[scenáristika]]) a v divadlu příbuzných oborech, jako je [[film]], [[rozhlas]] nebo [[televize]]. V současném výtvarném umění od začátku [[20. století]] ([[Futurismus|futuristé]] a [[Dadaismus|dadaisté]]) a potom od poloviny 50. let ([[Jackson Pollock]], [[Robert Rauschenberg]], [[akční umění]] a [[performance]]) je umělec též integrovanou součástí [[umělecké dílo|uměleckého díla]]. [38] => [39] => == Úlohy == [40] => [[Soubor:Teatr Polski w Bielsku-Białej 2.jpg|náhled|vpravo|Budova divadla v [[Bílsko-Bělá|Bílsku-Bělé]]]] [41] => Kromě základní [[estetika|estetické]] úlohy může divadlo plnit i mnoho dalších funkcí – [[etika|etickou]], [[výchova|výchovnou]], [[politika|politickou]], [[zábava|zábavní]], [[náboženství|náboženskou]] nebo [[didaktika|didaktickou]] – které podporují účinek divadla a zvyšují jeho celkovou společenskou [[prestiž]] v [[kultura|kultuře]]. [42] => [43] => == Členění == [44] => {{Neověřeno část}} [45] => [46] => === Podle prostorového členění a hereckého projevu === [47] => Divadlo zahrnuje rozličné [[žánr]]y [[dramatické umění|dramatického umění]] nebo [[hudebně-dramatické umění|hudebně-dramatického umění]] podle prostorového členění a hereckého projevu: [48] => [49] => * [[jevištní formy]] [50] => ** [[činohra]] [51] => ** [[hudební divadlo]] [52] => *** [[opera]] [53] => *** [[opereta]] [54] => *** [[muzikál]] [55] => *** [[zpěvohra]] [56] => ** pohybové [57] => *** [[balet]] [58] => *** [[pantomima]] [59] => *** [[tanec]] [60] => ** [[loutkové divadlo]] (případně [[stínové divadlo]] nebo [[černé divadlo]]) [61] => [62] => * nejevištní [[audiovizuální umění|audiovizuální formy]] [63] => ** [[rozhlasová hra]] a [[televize|televizní]] hra [64] => ** [[film]] a [[video]] [65] => [66] => Někdy se nejevištní formy nepovažují za divadlo a divadlo se spolu s rozhlasem, televizí a filmem řadí mezi dramatická ([[scénické umění|scénická]]) umění. [67] => [68] => === Lidové divadlo === [69] => {{Neověřeno část}} [70] => Zvláštním druhem je [[lidové divadlo]], tedy celá škála dramatických prvků v různých projevech lidové kultury ([[lidový zvyk|lidové zvyky]] a [[obřad]]y, [[pohádka|pohádky]], [[pověst]]i, dětské hry, [[lidový tanec|lidové tance]], [[lidová píseň|lidové písně]]) a samostatné lidové dramatické útvary (různé [[Vánoce|vánoční]] [[kolední hry]], hra o Dorotě apod.). Zařazujeme sem i [[loutkové divadlo]]. [71] => [72] => Například v [[pohádka|pohádkách]] [[lidový vypravěč]] vlastně zčásti hraje divadlo (svým projevem [[dramatizace|dramatizuje]] děj pohádky, používá [[mimika|mimiku]] apod.). Pokud jde o [[zvyk]]y, různé divadelní prvky je možné nalézt hlavně při [[svatba|svatebním obřadu]] ([[námluvy]] prováděné [[obrazné vyjadřování|obrazným vyjadřováním]], výstupy maskovaných postav v době [[svatba|svatby]]) a jiných [[obřad]]ech (chození [[Mikuláš]]e a [[Lucie]], průvody [[karnevalová maska|masek]] na konci [[masopust]]u, vynášení [[Morana|Morany]] apod.). Patrně nejvyspělejším lidovým divadelním útvarem jsou vánoční [[koleda|kolední]] a [[pašije|pašijové hry]] ([[betlém]]ská hra s [[námět]]em narození [[Kristus|Krista]], [[hra chození s hadem]] prezentující [[bible|biblický]] [[příběh]] vyhnání [[Adam a Eva|Adama a Evy]] z [[Ráj]]e, chození s [[kolébka|kolíbkou]] va [[Tři králové|Tři krále]], chození s hvězdou na Tři krále). [[Hra o Dorotě]] je zdramatizovaná [[středověk]]á [[legenda]] o vztahu [[vladař]]e a [[poddaný|poddaného]] (krále a Doroty). [73] => [74] => == Dějiny == [75] => [76] => === Vznik divadla === [77] => O vzniku divadla neexistují žádné přímé prameny, jedná se pouze o [[domněnka|domněnky]] a [[teorie]]. Podle těchto teorií divadlo pravděpodobně vzniklo z pravěkých slavností a rituálů. Tyto [[obřad]]y měly snad také zabezpečit úspěšný [[lov]], od kterého bylo přímo závislé přežití [[pravěký člověk|pravěkých lidí]]. Při těchto [[rituál]]ech člověk používal, mimo jiné, zvířecí [[maska|masky]], aby se co nejvíce připodobnil lovenému zvířeti. [[Maska]] se tak možná stala jednou z prvních divadelních [[rekvizita|rekvizit]]. Jisté však je, že ještě starověké řecké divadlo se chápalo jako součást kultu a uprostřed jeviště (''orchestra'') stával obětní [[oltář]].Divadlo. In: SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. ''Encyklopedie antiky.'' 2. vyd. Praha: Academia, 1974, s. 152 a násl. [78] => [79] => === Divadlo v období starověku (Mezopotámie, Starověký Egypt) === [80] => Šlo o divadlo provozované v [[kontext]]u [[rituál]]ů a náboženských [[obřad]]ů. [81] => V [[Mezopotámie|Mezopotámii]] šlo o oslavy nového roku, které tehdy probíhaly v březnu. [82] => Předváděna byla [[Marduk]]ova smrt a zánik Sarpanit, což bylo symbolizováno rozsekáním a spálením soch. [83] => Pozůstatky byly poté převezeny do chrámu. Rituál souvisel se vzkříšením přírody a vyznačoval se kultivovaným [84] => [[Tanec|tanečním]] projevem a integrací hudby i [[Akrobacie|akrobatických]] prvků. [85] => [86] => Ze [[Starověký Egypt|starověké egyptské]] kultury se do dnešních dob dochovalo množství různých svitků v kontextu [87] => egyptských bohů ([[Usírova mystéria|Usírův]] cyklus zachovaný v [[Kniha mrtvých|Knize mrtvých]]). [88] => [89] => V Číně se za dynastie [[Šang]] také objevují počátky divadla.The Early History of Chinese Theatre. In: ''Asian traditional theatre & dance'' [online]. ©2010 [cit. 21. 10. 2017]. ISBN 978-952-9765-56-0. http://www.xip.fi/atd/china/the-early-history-of-chinese-theatre.html {{Wayback|url=http://www.xip.fi/atd/china/the-early-history-of-chinese-theatre.html|date=20171021225112}} [90] => [91] => === Divadlo v antickém Řecku === [92] => [[Soubor: D70-0404-dodona.jpg|náhled|upright=1.2|Divadlo v Dodoně (Řecko)]] [93] => [[Soubor:Kos7.jpg|náhled|Řecké divadlo na ostrově Kos| upright=1.1]] [94] => [95] => Vývoj [[Starověké Řecko|řeckého]] divadla můžeme sledovat od [[6. století př. n. l.|5.]] do [[4. století př. n. l.]], kdy nastal jeho úpadek. Divadelní umění se zde vyvinulo z náboženských [[slavnost]]i, zejména [[dionýsie|dionýsií]], které doprovázel sborový [[zpěv]], živé obrazy a [[tanec]] a teprve později je doplnil [[drama]]tický děj, předváděný jedním, dvěma a později třemi herci. Divadelní představení se pořádala o velkých svátcích a měla podobu soutěže. Herci byli pouze muži, účastnili se jich však všichni včetně žen a dětí. Thespis snad uvedl v letech 636–633 př. n. l. první [[tragédie|tragédii]], která se pokládala za vyšší formu, ale brzy se k ní připojila i [[komedie]]. Řecké divadlo v této době položilo základ [[Evropa|evropskému]] divadlu, na toto divadlo navázal [[starověký Řím]] a tím se rozšířilo do celého světa. [96] => [97] => Tragédie i komedie se hrály v přírodních divadlech (''theatron'' od ''theaomai'', dívat se, pozorovat), která se stavěla na návrších. Divadelní prostor byl rozdělen na tři části: [98] => # [[Theatron]], tj. stupňovitý, terasovitý půlkruhový prostor pro sedící [[divák]]y. Některá divadla mohla pojmout i více než 10 tisíc diváků (Epidauros). [99] => # [[Orchestra]], tj. kruhový či půlkruhový prostor dole uprostřed hlediště, kde původně vystupoval pouze [[Chór (sbor)|chór]], později i herci. [100] => # [[Skené]] čili divadelní budova, obvykle patrová, se sloupovím, balkony a branami, která uzavírala orchestru. Později před ní vzniklo [[předscéna|proscénium]], vyvýšené nad orchestrou, kde vystupovali jednotliví herci. Když Římané zavedli [[divadelní opona|oponu]], vznikla zde „naše“ [[předscéna]]. [101] => [102] => První [[divadelní hra|divadelní hry]] měly přesná a poměrně přísná pravidla: [103] => * ještě v [[Aischylos|Aischylových]] hrách převládá úloha sboru [104] => * hráli pouze [[muž]]i, a to i [[žena|ženské]] role [105] => * od Aischyla hráli dva herci, třetího zavedl [[Sofoklés|Sofokles]]; každý však mohl hrát i více rolí, které odlišoval hlasem [106] => * hrálo se ve slavnostních [[kostým (převlek)|kostýmech]] s maskami. [[Maska]] [[symbol]]izovala danou postavu a při změně role se měnila maska, ne oblek. Dutá maska a paruka zvýrazňovala nějakou typickou vlastnost postavy, a zároveň podporovala slyšitelnost [[mluvené slovo|mluveného slova]] pod širým nebem. [107] => [108] => ==== Významné osobnosti starověkého řeckého divadla ==== [109] => * [[Thespis]] (asi 7. století př. n. l.) [110] => * [[Aischylos]] (asi 525–456 př. n. l.) [111] => * [[Sofoklés]] (asi 496 – 405 př. n. l.) [112] => * [[Aristofanés]] (asi 445 – 380 př. n. l.) [113] => [114] => === Divadlo v antickém Římě === [115] => [[Soubor:Taormina 2008 IMG 1612.jpg|náhled|upright=1.2|Divadlo v Taormině (Sicílie)]] [116] => Divadlo [[Starověký Řím|Starověkého Říma]] je pokračováním [[Starověké Řecko|starořeckého]] divadla, do něhož vstoupily i prvky [[Etruskové|etruského]] divadla. Římané spojili amfiteatrální hlediště s divadelní budovou (''scaena'') v jeden celek, proscenium bylo nižší a hlubší a orchestra polokruhová. Zavedli také oponu, která se původně vytahovala zespodu. Římská divadla se často stavěla v rovině, což bylo daleko náročnější. Původně byla dřevěná, první kamenné divadlo dal postavit [[Pompeius]] v Římě roku 55 př. n. l. [117] => [118] => Představení se konala v době [[slavnost]]í ''ludi Romani'' ([[Římské hry]]) – představení se odehrávala na [[veřejné prostranství|veřejných prostranstvích]], později se začalo se stavbou [[dřevo|dřevěných]] a [[Stavební kámen|kamenných]] [[Divadlo (budova)|divadel]]. Ve velkých městech císařské doby účelem [[divadelní představení|divadelních představení]] bylo především [[zábava|bavit]], podle státnického hesla ''panem et circenses'' – [[chléb a hry]]. [119] => [120] => Latinský výraz [[herec]] (''histrio'') pochází z pojmenování profesionálních aktérů (''ister'') [[Etruskové|etruských]] představení, která zahrnovala [[pantomima|pantomimu]], [[zpěv]], [[tanec]] a později i [[improvizace|improvizovaný]] [[dialog]]. Herci přestali používat masky a namísto toho se po vzoru Etrusků [[divadelní líčení|líčili]]. Herci nedávali důraz na správnou výslovnost a procítěné deklamování textu, ale na [[výřečnost]] a přesvědčivost, na výraznou [[mimika|mimiku]] a [[gestikulace|gestikulaci]], obzvlášť pokud nepoužívali [[maska|masky]]. Římané neomezovali počet herců na jevišti, vystupovalo zde tolik herců, kolik hra vyžadovala. Ženské role také začaly hrát [[žena|ženy]]-[[Herec|herečky]]. [121] => [122] => Římané především inscenovali [[latina|latinské]] překlady řeckých dramat; [[komedie]] přebásněné podle řeckých předloh, tzv. ''fabulae palliatae'' a [[komedie]] čerpající náměty z římského života, tzv. ''fabulae togatae''. [123] => [124] => ==== Nejznámější tvůrci římských komedií ==== [125] => * [[Titus Maccius Plautus]] [126] => * [[Publius Terentius Afer]] [127] => [128] => Mezi publikem byly nejoblíbenější tzv. [[attelánské frašky]]. [129] => [130] => Římské divadlo nikdy nedosáhlo tak vysoké úrovně jako divadlo řecké. Jeho význam však spočívá v tom, že Římané zprostředkovali řecké divadelní [[umění]] a jeho pokrok dalším národům žijícím na území [[Starověký Řím|Římské říše]]. S úpadkem říše upadlo i divadlo, které bylo později považováno nastupující [[křesťanství|křesťanskou]] [[církev|církví]] za nežádoucí a bylo zakázáno. [131] => [132] => === Středověké divadlo === [133] => [[Soubor: Sainte Apolline.jpg|náhled|upright=0.9|Středověké divadlo o sv. Apoléně]] [134] => Rozvoj [[středověk]]ého divadla trval v [[Evropa|Evropě]] od [[9. století]] do poloviny [[16. století]]. Šlechta a církev se snažili o vybudování nové, [[Křesťanství|křesťanské]] [[civilizace]]. Církev sice udržovala antickou literární i filozofickou tradici, populární pozdně římské divadlo však pro jeho pohanský ráz odmítala a účast na něm věřícím zakazovala. [135] => [136] => V [[9. století]] sa divadlo začalo rodit znova,{{Doplňte zdroj}} tentokrát však vycházelo z křesťanského [[kult]]u. Církev potřebovala oslovit i negramotné [[lid]]ové masy a přiblížit jim [[Bible|biblické]] příběhy a postavy. V [[kostel]]ech se začaly hrát [[latina|latinské]] dramatické výstupy při [[Velikonoce|velikonočních]] [[bohoslužba|bohoslužbách]] (tzv. velikonoční tropy). Vznikaly i další náboženské [[žánr]]y jako [[mystérium]], [[mirákulum]] a [[moralita]]. Kromě náboženských žánrů vznikly později i žánry světské – plebejské: [[fraška]] a [[pastorála]]. [137] => [138] => Hlavní budovou pro [[středověk]]é divadlo byl [[kostel]]. Dramatické výstupy se odehrávaly nejprve při hlavním, později i u vedlejších [[oltář]]ů. Později divadlo přešlo na veřejná prostranství – na tzv. '''simultánní jeviště''', simultánní proto, že bylo společné pro všechny výstupy. Na jevišti bývaly umístěny malé domečky, tzv. ''mansiony'' – na nich byla namalována [[divadelní dekorace|dekorace]] a herci stáli vždy před tím, ve kterém se odehrával děj. [139] => [140] => === Renesanční divadlo === [141] => Období [[humanismus|humanistického]] a [[renesance|renesančního]] divadla sahá přibližně od počátku [[16. století|16.]] do poloviny [[17. století]]. V bohatých městech severní Itálie se od počátku 14. století objevuje nové pojetí umění a krásy, jak v malířství ([[Giotto di Bondone]]), tak také v básnictví a literatuře. [[Dante Alighieri]] ve svých náboženských básních zdůrazňuje samostatnost a svobodu člověka a od poloviny 15. století s objevem a překlady zejména řecké starověké literatury vzniká [[renesanční humanismus]]. Proti asketickým ideálům středověku staví ideál krásy a radosti, zájem o přírodu a starověké dědictví.HEER, Friedrich. ''Evropské duchovní dějiny.'' Překlad Martin Žemla. 2., oprav. vyd. Praha: Vyšehrad, 2014, s. 235 a násl. ISBN 978-80-7429-470-9. [142] => [143] => Roku 1531 ve [[Ferrara|Ferraře]] a roku 1545 v [[Řím]]ě byla postavena první krytá divadla, zachovalo se jen [[Teatro Olimpico]] ve [[Vicenza|Vicenze]] z roku [[1585]]. [[Andrea Palladio]] se na základě důkladného studia římských divadel a literatury pokusil obnovit přesnou podobu starověkého divadla (ovšem pod střechou) a provoz byl zahájen [[Sofoklés|Sofoklovou]] tragédií ''Oidipus král''. V [[Itálie|Itálii]] vznikly také nové divadelní [[žánr]]y, a to [[opera]] ([[Claudio Monteverdi]], ''Orfeo'' z roku 1607) a [[balet]]. První [[opera|operní]] divadlo vzniklo v [[Benátky|Benátkách]], odkud se šířilo dále do Evropy. [144] => [145] => Změnily se i [[inscenační techniky]] – simultánní [[jeviště]] vystřídalo jeviště s pohyblivými dekoracemi. Při výrobě dekorací Italové využili objev [[perspektiva|perspektivy]]. Dekorace byly malované na plátně, které bylo napnuto na [[trojboký hranol|trojbokých hranolech]], tzv. ''telari''. Jednalo se o předchůdce dnešních [[Kulisa (divadlo)|kulis]]. Takovéto uspořádání [[jeviště]] přetrvalo až do našich dob. [146] => [147] => Viz též [[Commedia dell'arte]], [[Alžbětinské divadlo]] a [[William Shakespeare]]. [148] => [149] => === Barokní divadlo === [150] => {{Podrobně|Barokní divadlo}} [151] => [[Soubor:Divadlo Krumlov.JPG|náhled|upright=1.0|Scéna [[Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově|zámeckého divadla v Českém Krumlově]]]] [152] => [[Soubor: Prag Staendetheater 2.jpg|náhled|upright=0.9|Stavovské divadlo v Praze]] [153] => V [[17. století]] pronikl [[barok]] do všech uměleckých sfér. Divadlo obohatil hlavně o [[monumentálnost]] a technické vymoženosti. V městech vznikaly reprezentační [[divadlo (budova)|divadelní budovy]]. [154] => [155] => Jeviště se proměnilo na kulisové nebo také kukátkové. Mělo velký prostor před oponou, zvaný rampa. Jevištní systém se skládal z několika párů malovaných stěn po stranách ([[Kulisa (divadlo)|kulisy]]), rovnoběžně s rampou a oddělených uličkami. Prostor uzavírala zadní stěna – prospekt a nahoře sufity – závěsné pásy látky, které tvořily horní část [[jevištní dekorace]]. Objev kulis umožnil využít celou hloubku jeviště a několikrát změnit scénu během představení. Příkladem takové značně mechanizované barokní scény je [[Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově|zámecké divadlo v Českém Krumlově]]. Tento jevištní systém se používal až do poloviny 19. století a s jistými úpravami v zásadě dodnes. [156] => [157] => === Divadlo od baroka po preromantismus – klasicistní drama === [158] => {{Neověřeno část}} [159] => [[Klasicismus]] vznikl a vyvrcholil v [[17. století|17.]] a [[18. století]] na francouzském královském dvoře za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], odkud se postupně rozšířil do celé Evropy. Vzorem pro klasicistické [[umění]] se stala [[Starověk|antika]]. Umělci viděli smysl v napodobování přírody. Klasicismus sa utvářel pod vlivem [[racionalismus|racionalistické]] [[filozofie]] (»''Myslím, tedy jsem''.« – [[René Descartes]]). Umění nesmělo protiřečit [[rozum]]u, za nejvyšší zákon byl považován soulad pravdy, krásy a dobra. [160] => [161] => ==== Klasicismus v dílech francouzských autorů ==== [162] => * [[Pierre Corneille]] [163] => * [[Jean Racine]] [164] => * [[Molière]] [165] => [166] => Na počátku německého klasicismu stál profesor [[Johann Christoph Gottsched]]. Uvedl do Německa francouzské klasické [[drama]] a s pomocí divadelní [[ředitel]]ky a herečky Friederiky Karoliny Neuberové reformoval německé divadlo. Jejich cílem bylo očistit [[Německo]] od laciných a bezcenných her a nahradit je [[překlad]]y francouzské [[divadelní klasika|klasiky]] a vlastní tvorbou. Kritik, teoretik a dramatik [[Gotthold Ephraim Lessing]] je považován za tvůrce německého měšťanského dramatu. [167] => [168] => [[Preromantismus]] v německém dramatu se objevuje hlavně v tvorbě skupiny [[Sturm und Drang]], které se postavila jak proti aristokratickému [[klasicismus|klasicismu]], tak také proti [[osvícenství|osvícenskému]] racionalismu. Hnutí zdůrazňovalo [[tvůrčí svoboda|tvůrčí svobodu]] [[osobnost]]i odmítající společenské [[úzus|konvence]] a [[předsudek|předsudky]] a řídící se vlastním srdcem. Upřednostňovalo [[cit]] a [[vášeň]] před [[racionalismus|racionalismem]] a [[intelektualismus|intelektualismem]]. Do protikladu k městu dávalo volnost přírody. Přiklánělo se k [[lidové tradice|lidovým tradicím]]. Nejznámější představitelé tohoto hnutí jsou [[Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang Goethe]] ([[1749]]–[[1832]]) a [[Friedrich Schiller]] ([[1759]]–[[1805]]). [169] => [170] => V [[Itálie|Itálii]] se proměny zastaralé [[Commedia dell'arte|''commedia dell'Arte'']] ujal [[Carlo Goldoni]] – nahradil starou [[improvizace|improvizovanou]] komedii typových figur ''charakterovou komedií''. Jeho nejznámější hry: [171] => * ''Sluha dvou pánů'' [172] => * ''Čertice'' [173] => * ''Mirandolina'' [174] => [175] => === Divadlo 19. století, romantismus a realismus === [176] => {{Neověřeno část}} [177] => [[Soubor:Hamlet play scene cropped.png|náhled|upright=1.4|Romantická inscenace [[William Shakespeare|Shakespearova]] [[Hamlet]]a]] [178] => [[Soubor:Mumraj 2009 photo01.jpg|náhled|upright=1.0|"Mumraj" ve vinohradském divadle]] [179] => [[Romantismus]] se rozšířil jako reakce na příliš [[rozum]]ové [[osvícenství]] a na [[vzdělanec|vzdělance]] zaměřený [[klasicismus]]. Proti vládě rozumu hájili romantici právo [[cit]]u. Vyžadovali tvůrčí [[originalita|originalitu]], vytváření neskutečných světů. Drama obohatili o [[Lyrická poezie|lyrické]] prvky a opisy [[duše]]vních stavů. Jejich základním motivem bylo osobní [[rozčarování]] a [[zklamání]]. Vynalezli pochmurné „osudové“ drama. Romantismus neměl na divadlo podstatný vliv – působil však na vnitřní strukturu dramatu a na [[herec]]ké [[umění]]. Vnesl do divadla [[svoboda|svobodu]] a [[pestrost]]. Oslňoval rušným dějem, [[Imaginace|fantazií]], [[tajuplnost]]í, [[dobrodružství]]m, cizokrajností, velkými tragédiemi lásky a vášně a bohatou výpravou a dekorací. [180] => [181] => ==== Nejvýznamnější představitelé romantického dramatu ==== [182] => * [[Victor Hugo]] [183] => * [[George Gordon Byron|George Gordon Noël Byron]] [184] => * [[Percy Bysshe Shelley]] [185] => * [[Alexandr Sergejevič Puškin]] [186] => * [[Michail Jurjevič Lermontov]] [187] => [188] => [[realismus (literatura)|Realismus]] vznikl ve [[Francie|Francii]] v 40. letech [[19. století]] jako protipól romantismu, podmíněný také [[politika|politicky]], protože po neúspěšné revoluci v roce [[1848]] bylo třeba na svět nazírat bez [[iluze|iluzí]] a [[imaginace|fantazie]] (z latinského ''realis'', skutečný). Jeho nástup podpořil i pokrok [[věda|vědy]] a [[technika|techniky]] → [[pozitivismus]]. Preferováno bylo objektivní zkoumání, [[metafyzika]] byla zavržena a [[umění]] si začalo osvojovat metody objektivního [[pozorování]]. V divadle realismus reprezentovala metoda Meiningenčanů – divadelního souboru Jiřího II., vévody sasko-meiningenského. Usilovali o co nejvěrnější zobrazení [[skutečnost]]i, ať už šlo o lidi, [[kostým (převlek)|kostýmy]] nebo [[divadelní dekorace|dekorace]]. [189] => [190] => [[Naturalismus (umění)|Naturalismus]] (z latinského ''natura'', [[příroda]]) je metoda uměleckého zobrazení [[skutečnost]]i založená na filozofii pozitivismu a [[darwinismus|darwinismu]]. Popisoval temné stránky lidského života, vyznačoval se [[vulgarita|vulgárním]] [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]], drastickými a krutými [[výjev|scénami]]. Život však jen „fotografoval“, nevysvětloval jej, a tak zůstal jen na jeho povrchu. Dekorace měla být odrazem konkrétního životního prostředí, a tak vzbuzovat dokonalý obraz [[skutečnost|reality]]. [191] => [192] => ==== Nejvýznamnější představitelé období realismu a naturalismu ==== [193] => * [[Honoré de Balzac]] [194] => * [[Anton Pavlovič Čechov]] [195] => * [[Nikolaj Vasiljevič Gogol]] [196] => * [[Henrik Ibsen]] [197] => * [[Alexander Nikolajevič Ostrovskij]] [198] => * [[George Bernard Shaw]] [199] => * [[August Strindberg]] [200] => * [[Ivan Sergejevič Turgeněv]] [201] => * [[Oscar Wilde]] [202] => * [[Émile Zola]] [203] => [204] => === Proměny divadla v první polovině 20. století – vlivy avantgardy === [205] => Jedním z prvních [[avantgarda|avantgardních]] [[umělecký směr|uměleckých směrů]], které ovlivnily divadlo, byl [[impresionismus]]. Jeho snahou bylo vyjádření okamžitého [[smysl (biologie)|smyslového]] [[dojem|dojmu]], nikoliv zobrazovaná [[skutečnost]], ale nálada ([[imprese]]). V dramatu se do popředí dostávaly lyrické opisy a epizodní [[příběh]]y. [206] => [207] => Kromě impresionismu je znát i vliv [[symbolismus|symbolismu]], který přikládal velký význam hlavně [[obraznost]]i a [[imaginace|fantazii]], skutečnost vyjadřoval jen náznakem, [[symbol]]em. Do dramatu přinesl maximální [[stylizace|stylizaci]], která někdy přerostla až do nežádoucí [[abstrakce]] – v herectví i ve výpravě. [208] => [209] => Německým přínosem do vlny [[avantgarda|avantgardního]] umění byl [[expresionismus]]. Usiloval o ponor do [[skutečnost]]i, vystižení její podstaty, jejího nitra a nejen o zobrazení její vnější podoby. Byl poznamenán životním [[pesimismus|pesimismem]], tísní, napětím a [[emoce]]mi, způsobenými hlavně [[První světová válka|první světovou válkou]]. Expresionistické herectví se liší od realistického tím, že nezobrazuje postavu jako celek, ale jen jako její náčrt a jeho pomocí se snaží zdůvodnit jednání postavy. [210] => [211] => V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vznikl [[konstruktivismus]], inspirovaný technikou, [[jednoduchost]]í a [[účelnost]]í technických zařízení, konstrukcí [[stavba|staveb]] a [[stroj]]ů, a to zejména ve [[scénografie|scénografii]]. [212] => [213] => ==== Další směry a představitelé ==== [214] => {{Sloupce|2| [215] => [[Impresionismus]] [216] => * [[Adolphe Appia]] (scénograf) [217] => * [[Edward Gordon Craig]] (scénograf) [218] => * [[Stéphane Mallarmé]] (dramatik) [219] => [[Symbolismus]] [220] => * [[Paul Claudel]] (dramatik) [221] => * [[Maurice Maeterlinck]] (dramatik) [222] => * [[Edmond Rostand]] (dramatik) [223] => * [[Émile Verhaeren]] (dramatik) [224] => [[Avantgarda]] [225] => * [[Georg Keiser]] (dramatik) [226] => * [[Max Reinhardt]] (režisér) [227] => * [[Ernst Toller]] (dramatik) [228] => [[Dadaismus]] [229] => * [[Hugo Ball]] [230] => * [[Richard Huelsenbeck]] (dramatik, bubeník, básník) [231] => * [[Alfred Jarry]] (dramatik) [232] => * [[Tristan Tzara]] [233] => [[Surrealismus]] [234] => * [[Guillaume Apollinaire]] [235] => * [[Antonin Artaud]] [236] => * [[André Breton]] [237] => * [[Jean Cocteau]] [238] => [[Futurismus]] [239] => * [[Filippo Tommaso Marinetti]] (dramatik) [240] => * [[Luigi Pirandello]] (dramatik) [241] => * [[Enrico Prampolini]] (scénograf) [242] => [[Konstruktivismus]] [243] => * [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]] (režisér) [244] => * [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij]] (dramatik) [245] => * [[Vsevolod Emiljevič Mejerchold]] (režisér) [246] => * [[Alexandr Jakovlevič Tairov]] (režisér) [247] => * [[Jevgenij Bagrationovič Vachtangov]] (režisér) [248] => }} [249] => [250] => === Stanislavskij, absurdní drama a epické divadlo (Brecht) === [251] => {{Neověřeno část}} [252] => [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] a [[Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko]] se stali zakladateli jedné z nejvýznamnějších divadelních institucí na světě – [[Moskevské umělecké akademické divadlo|Moskevského uměleckého akademického divadla]], známého také pod zkratkou MCHAT. Stanislavskij vytvořil svoji vlastní hereckou metodu, kterou sám nazval psychickým realismem. Herci se museli plně ztotožnit s rolí, museli ji prožívat, museli umět zdůvodnit své chování na jevišti. Do hry vstoupily nálady, náznaky, odstíny citů namísto okázalých gest a efektních pohybů. [253] => [254] => Ze Stanislavského školy vyšly režisérské osobnosti sovětského divadla: [255] => * [[Vsevolod Emiljevič Mejerchold]] [256] => * [[Jevgenij Bagrationovič Vachtangov]] [257] => * [[Alexander Jakovlevič Tairov]] [258] => [259] => ==== Epické divadlo a efekt odcizení (''Verfremdungseffekt'') ==== [260] => {{Podrobně|Epické divadlo|Zcizovací efekt}} [261] => [262] => Dramatický a divadelní model je postaven na rozbití divákovy [[iluze]], že na jevišti není předváděn skutečný život skutečných postav, ale že jde jen o iluzi, o [[divadelní představení]]. [[Divák]] má být takto veden k aktivnímu porovnávání divadelního [[příběh]]u s [[skutečnost|realitou]] a svým vlastním životem. [263] => [264] => Po formální stránce dramatici nahradili přítomný dramatický čas časem minulým a epickým, v hrách vystupuje množství postav a [[vypravěč]], scéna se často mění. Podstatou je [[odcizení (psychologie)|odcizení]]: herec musí mít odstup od [[text]]u, nesmí se ztotožnit s úlohou, postavu má představovat, [[racionalita|racionálně]] objasnit a nemá [[divák]]a citově vázat. Mezi zcizovací efekty patří písně, [[komentář]]e, transparenty, přestavba scény bez spuštění [[divadelní opona|opony]] apod. [265] => [266] => Hlavním představitelem epického divadla se stal německý [[dramatik]], [[režisér]] a divadelní teoretik [[Bertolt Brecht]]. Mezi jeho nejznámější díla patří: ''Baal'', ''[[Žebrácká opera]]'', ''Matka Kuráž a její děti'', ''Život Galileiho'', ''Dobrý člověk ze Sečuanu'' a ''Kavkazský křídový kruh''. [267] => [268] => ==== Absurdní drama ==== [269] => {{Podrobně|Absurdní drama}} [270] => {{Neověřeno část}} [271] => Nazýváno někdy i jako tzv. '''antidrama''', neboť je postaveno na [[nihilismus|nihilistické]] koncepci a vychází z [[existencialismus|existencialismu]]. Dílům často chybí souvislý děj a [[zápletka]]. Motivace postav je neznámá, (ne)komunikace mezi postavami nabývá [[absurdita|absurdní]] charakter, chybí i rozuzlení hry. Postava je obyčejně osamělý člověk, neschopný komunikovat s ostatními. [272] => [273] => ==== Představitelé absurdního dramatu ==== [274] => * [[Eugène Ionesco]] (''Židle'', ''Plešatá zpěvačka'') [275] => * [[Samuel Beckett]] (''Čekání na Godota'', ''Šťastné dny'') [276] => * [[Václav Havel]] (''Zahradní slavnost'', ''Audience'') [277] => * [[Norman Frederick Simpson]] [278] => [279] => ==== Experimentální divadlo ==== [280] => [[Experimentální divadlo]] je souhrnné označení pro vizuální i akusticky orientované představení, které není narativního charakteru. Vychází více z [[vizualita|vizuality]], [[gesto|gesta]], [[tanec|tance]] (současného), [[nonverbalita|nonverbality]], [[zvuk]]u, absentuje [[literární příběh]] a [[dramatizace]]. [281] => [282] => Futuristické divadlo. Totální divadlo. Drama předmětů. Merz – divadlo. Figurální kabinet. Divadlo rukou. Performance. Butó. Taneční divadlo. Pohybové divadlo. Experimentální akustická poezie. Multimediální divadlo. Interaktivní divadlo. [283] => [284] => [[Edward Gordon Craig]]: ''Umění divadla vzniklo z gesta a tance. Dnešní dramatici nejsou dětmi divadla, ale literatury''. [285] => [286] => === Divadlo 20. a 21. století === [287] => {{Neověřeno část}} [288] => [289] => ==== Americká dramatika psychologického realismu ==== [290] => * [[Tennessee Williams]] [291] => [292] => ==== Malé formy ==== [293] => V reakci na složitý provoz a honosné budovy "kamenných" divadel vznikala už začátkem 20. století ve Francii, v Německu i v USA malá divadélka s několika herci, komickými, satirickými a často improvizovanými představeními. V Praze mělo velký úspěch [[Osvobozené divadlo]] (1927) s [[Jiří Voskovec|Voskovcem]], [[Jan Werich|Werichem]] a [[Jaroslav Ježek|Ježkem]], od 60. let vzniklo mnoho malých divadel ([[Divadlo Na zábradlí]], [[Semafor (divadlo)|Semafor]], [[Divadlo Járy Cimrmana]] v Praze, [[Divadlo Husa na provázku]] v Brně a řada jiných). [294] => [295] => Světově proslula polská malá a experimentální divadla, například „Laboratorium“ [[Jerzy Grotowski|J. Grotkowského]] v [[Opolí|Opole]] se 34 sedadly. [296] => [297] => ==== Dramatici posledních desetiletí 20. století a začátku 21. století ==== [298] => {{Sloupce|2| [299] => * [[Graham Greene]] [300] => * [[Václav Havel]] [301] => * [[Elfriede Jelineková]] [302] => * [[Sarah Kane]] [303] => * [[Bernard-Marie Koltès]] [304] => * [[Dea Loher]] [305] => * [[Marius von Mayenburg]] [306] => * [[Martin McDonagh]] [307] => * [[Carlos Murillo]] [308] => * [[Caryl Phillips]] [309] => * [[Harold Pinter]] [310] => * [[Virgilio Piñera]] [311] => * [[Mark Ravenhill]] [312] => * [[Roland Schimmelpfennig]] [313] => * [[Tom Stoppard]] [314] => * [[Arnold Wesker]]}} [315] => [316] => == Mimoevropské divadelní formy == [317] => [318] => === Japonsko === [319] => * [[Nó]] – japonské tradiční divadlo [320] => * [[Kabuki]] – japonské stylizované divadlo [321] => * [[Bunraku]] – japonské loutkové divadlo [322] => [323] => == Odkazy == [324] => [325] => === Reference === [326] => {{Překlad|sk|Divadlo|2250030}} [327] => [328] => [329] => === Literatura === [330] => * {{Citace monografie [331] => | příjmení = Blahník [332] => | jméno = Vojtěch Kristián [333] => | odkaz na autora = Vojtěch Kristián Blahník [334] => | titul = Umění divadelní [335] => | vydavatel = Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol [336] => | místo = V Praze [337] => | rok = 1946 [338] => | počet stran = 249 [339] => | edice = Knihovna divadelního prostoru. Řada C, sv. 14. Spisy Vojtěcha Kristiana Blahníka, sv. 1 [340] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:8EEACE50-5A50-11DE-9746-0030487BE43A?page=uuid:7815A9B0-5A51-11DE-8088-0030487BE43A [341] => }} [342] => * {{Citace monografie [343] => | příjmení = Brockett [344] => | jméno = Oscar Gross [345] => | příjmení2 = Hildy [346] => | jméno2 = Franklin J. [347] => | titul = Dějiny divadla [348] => | titul původní = History of the Theatre [349] => | překladatelé = [[Milan Lukeš]], Jan Prokeš [350] => | vydavatel = Rybka Publishers [351] => | místo = Praha [352] => | rok vydání = 2019 [353] => | vydání = [3., rozšíř.] [354] => | typ vydání = [355] => | počet stran = 1142 [356] => | isbn = 978-80-87950-66-1 [357] => }} [358] => * {{Citace monografie [359] => | příjmení = Černý [360] => | jméno = Václav [361] => | odkaz na autora = Václav Černý [362] => | titul = Barokní divadlo v Evropě [363] => | vydavatel = Pistorius & Olšanská [364] => | místo = Příbram [365] => | rok = 2009 [366] => | počet stran = 246 [367] => | edice = Scholares, sv. 20 [368] => | isbn = 978-80-87053-33-1 [369] => }} [370] => * [[Friedrich Heer|HEER, Friedrich]]. ''Evropské duchovní dějiny.'' Překlad Martin Žemla. 2., oprav. vyd. Praha: Vyšehrad, 2014. 768 s. ISBN 978-80-7429-470-9. [371] => * {{Citace monografie [372] => | jméno = Karel [373] => | příjmení = Kamínek [374] => | odkaz na autora = Karel Kamínek [375] => | jméno2 = Karel [376] => | příjmení2 = Engelmüller [377] => | odkaz na autora2 = Karel Engelmüller [378] => | titul = Ottův divadelní slovník [379] => | vydavatel = Otto [380] => | místo = V Praze [381] => | rok = 1914–1919 [382] => | počet stran = 912 [383] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:cc2432b0-8198-11de-8e40-0030487be43a?page=uuid:52439730-865f-11de-b1c0-0030487be43a [384] => }} [385] => * {{Citace monografie [386] => | příjmení = Máchal [387] => | jméno = Jan [388] => | titul = Dějiny českého dramata [389] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [390] => | vydavatel = Topič [391] => | místo = Praha [392] => | rok = 1917 [393] => | počet stran = 244 [394] => | poznámka = Dějiny českého dramatu od jeho počátků (staročeské drama, drama za renesance a reformace, kočovné společnosti, české drama národního obrození) až do konce 19. stol [395] => | edice = Sbírka souvislé četby školní, 37 [396] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:de6281b0-25f0-11de-8173-0030487be43a?page=uuid:6608e730-268c-11de-953f-0030487be43a [397] => }} [398] => * {{Citace monografie [399] => | příjmení = Pavis [400] => | jméno = Patrice [401] => | odkaz na autora = [402] => | překladatelé = Daniela Jobertová [403] => | titul = Divadelní slovník [404] => | url = [405] => | vydavatel = Divadelní ústav [406] => | místo = Praha [407] => | rok = 2003 [408] => | počet stran = 493 [409] => | kapitola = [410] => | strany = [411] => | isbn = 80-7008-157-0 [412] => }} [413] => * PROKOP, Vladimír. ''Přehled české literatury 20. století: (pro výuku literatury na středních školách).'' Sokolov: O.K.-Soft, 2011. 82 s. [414] => * {{Citace monografie [415] => | jméno = Ludvík, ed. a kol [416] => | příjmení = SVOBODA [417] => | odkaz na autora = Ludvík Svoboda (filozof) [418] => | titul = Encyklopedie antiky [419] => | vydání = 2 [420] => | vydavatel = Academia [421] => | místo = Praha [422] => | rok = 1974 [423] => }} [424] => * {{Citace monografie [425] => | příjmení = Šesták [426] => | jméno = Jiří [427] => | odkaz na autora = Jiří Šesták [428] => | titul = Divadlo – kultura – podmínky: (osobní zkušenost) [429] => | vydavatel = KANT pro AMU [430] => | místo = Praha [431] => | rok vydání = 2012 [432] => | isbn = 978-80-7437-079-3 [433] => | edice = Disk. Velká řada, sv. 20 [434] => }} [435] => [436] => === Související články === [437] => * [[České divadlo]] [438] => * [[Činohra]] [439] => * [[Drama]] [440] => * [[Dramaterapie]] [441] => * [[Komedie]] [442] => * [[Loutkové divadlo]] [443] => * [[Muzikál]] [444] => * [[Opera]] [445] => * [[Opereta]] [446] => * [[Pantomima]] [447] => * [[Tragédie]] [448] => [449] => === Externí odkazy === [450] => * {{Wikislovník|heslo=divadlo}} [451] => * {{Wikizprávy|kategorie=Divadlo}} [452] => * {{Commons|theatre}} [453] => * {{Commonscat}} [454] => * {{Wikicitáty|téma=Divadlo}} [455] => {{Autoritní data}} [456] => {{Portály|Umění}} [457] => [458] => [[Kategorie:Divadlo| ]] [459] => [[Kategorie:Dějiny divadla| ]] [460] => [[Kategorie:Umění]] [] => )
good wiki

Divadlo

Interiér Divadla Colón v Buenos Aires Fotografie z představení Blázinec v prvním poschodí (1972) Národní divadlo v Praze Janáčkovo divadlo v Brně Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci) na jevišti předvádějí divadelní hru. Diváci obvykle sedí v hledišti divadelní budovy nebo v hledišti tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'herec','umění','skutečnost','tanec','drama','režisér','obřad','zpěv','komedie','žánr','17. století','literatura'

Drama

Herec

Komedie

Literatura

Režisér

Režisér je osoba, která má na starosti vedení filmového, televizního nebo divadelního projektu.

Skutečnost

Tanec

Umění

Žánr

Zpěv