Array ( [0] => 15480393 [id] => 15480393 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Literatura [uri] => Literatura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Old_book_bindings.jpg|náhled|Staré knihy na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]]]] [1] => [2] => '''Literatura''' (z [[latina|latinského]] ''littera'', písmeno) neboli '''písemnictví''', někdy také '''slovesnost''', je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných [[text]]ů, v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například [[ústní lidová slovesnost]]). Kromě umělecké literatury se k ní v tomto smyslu řadí také [[odborná literatura]], [[náboženství|náboženské spisy]], [[autobiografie|autobiografická literatura]], [[Dopis|korespondence]] a další typy textů. V užším slova smyslu se literaturou obvykle myslí pouze umělecká literatura (krásná literatura, [[beletrie]]). Někdy může být vymezena ještě úžeji význačností nebo hodnotou jednotlivých děl, [[imaginace|imaginativností]] či [[Literární fikce|fikčností]] textů, popřípadě [[ozvláštnění|ozvláštňující]] funkcí použitého [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]]. Výpovědi předkládané v umělecké literatuře nejsou obvykle hodnoceny coby pravdivé nebo nepravdivé, nýbrž jako fikční. Umělecké literární dílo je zároveň vysoce komplexní a rozvětvené, s mnoha vrstvami, významy a vztahy a není možné ho jednoduše uchopit, popsat či redukovat.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Wellek [4] => | jméno = René [5] => | příjmení2 = Warren [6] => | jméno2 = Austin [7] => | titul = Teorie literatury [8] => | vydavatel = Votobia [9] => | místo = Olomouc [10] => | rok = 1996 [11] => | počet stran = 555 [12] => | strany = 25–37 [13] => | isbn = 978-80-7198-150-3 [14] => }} [15] => [16] => Literatura je výraznou součástí lidské [[kultura|kultury]] a [[civilizace]]. Má značný význam při konstituci lokálních (zejména [[národ]]ních) podob kultury a umožňuje šířit standardizovaný jazyk a vytvářet vědomí moderních jazykových a národních komunit.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Anderson [18] => | jméno = Benedict Richard O’Gorman [19] => | titul = Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu [20] => | vydavatel = Karolinum [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 2008 [23] => | počet stran = 24 [24] => | strany = 59–62 [25] => | isbn = 978-80-246-1490-8 [26] => }} Literatura je však zároveň [[kosmopolitismus|kosmopolitním fenoménem]] a je možné ji chápat jako propojený celek – autoři literárních děl bývají ovlivněni také cizojazyčnými texty a mezi jednotlivými národními literaturami probíhá výměna vlivů a idejí.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Guillén [28] => | jméno = Claudio [29] => | titul = Mezi jednotou a růzností: úvod do srovnávací literární vědy [30] => | vydavatel = Triáda [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 2008 [33] => | počet stran = 453 [34] => | strany = 16–22 [35] => | isbn = 978-80-86138-88-6 [36] => }} Přestože značná část literatury oficiálně vychází [[tisk]]em, některá literární díla zůstávají v [[rukopis]]ech, popřípadě jsou rozšiřována [[samizdat]]em nebo publikována na [[internet]]u. V minulosti byla literatura tradičně rozlišována na [[klasická literatura|klasickou]] ([[kánon (literatura)|kanonickou]], uměleckou, kvalitní a hodnou pozornosti) a na [[populární literatura|populární]] ([[brak (literatura)|brakovou]], nehodnotnou). V souvislosti s [[Postmoderna|postmodernismem]] a novými přístupy a proudy v [[literární věda|literární vědě]] bylo však toto rigidní rozdělení zpochybněno a upouští se od něj, přičemž také populární literatura se stává předmětem výzkumu.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Radway [38] => | jméno = Janice A [39] => | titul = A Feeling for Books: The Book-of-the-Month Club, Literary Taste, and Middle-Class Desire [40] => | vydavatel = The University of North Carolina Press [41] => | místo = Chapel Hill [42] => | rok = 1997 [43] => | počet stran = 448 [44] => | strany = 8–9 [45] => | isbn = 978-0-8078-6397-8 [46] => }}{{Citace sborníku [47] => | příjmení = David [48] => | jméno = Johnson [49] => | titul = Introduction to part 1 [50] => | příjmení sestavitele = Johnson [51] => | jméno sestavitele = David [52] => | sborník = The Popular & the Canonical: Debating Twentieth-century Literature 1940-2000 [53] => | vydavatel = Routledge [54] => | místo = London [55] => | rok = 2005 [56] => | isbn = 978-0-415-35169-0 [57] => | strany = 4–6 [58] => }} [59] => [60] => Literaturou se zabývá [[literární věda]]. Pod tu spadá [[literární teorie]] (zkoumá a popisuje obecné zákonitosti literatury jako uměleckého jevu), [[literární historie]] (zkoumá dějiny literatury) a [[literární kritika]] (zkoumá, hodnotí a třídí literární díla). Významnou disciplínou literární vědy je také [[literární komparatistika]], někdy nazývaná pouze komparatistika či obecná a srovnávací literatura. [61] => [62] => == Definice literatury == [63] => V užším slova smyslu je jako literatura chápán pouze umělecký text. Ten může být vymezen čistě [[naratologie|naratologicky]], tedy jako [[Literární fikce|fikce]], imaginativní, smyšlené psaní. Slabinou tohoto pojetí je však existence nefikčních literárních děl, stejně jako fikcí, jež se za literaturu obecně nepovažují, popřípadě také děl o jejichž fikčnosti či historičnosti nelze rozhodnout.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Hodrová [65] => | jméno = Daniela [66] => | titul = ...na okraji chaosu...: poetika literárního díla 20. století [67] => | vydavatel = Torst [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2001 [70] => | počet stran = 865 [71] => | strany = 13–14 [72] => | isbn = 978-80-7215-140-0 [73] => }} [74] => [75] => Existuje také [[lingvistika|lingvistické]] vymezení, chápání literatury jako textů zvláštním způsobem zacházejících s jazykem, přesněji řečeno textů obsahující jazykovou intenzifikaci, deformaci a [[ozvláštnění]]. Tento názor zastávali [[estetický formalismus|formalisté]], například [[Viktor Šklovskij|Šklovskij]] nebo [[Roman Jakobson|Jakobson]]. Zde se však nabízí námitka, že ozvláštnění a neobvyklý styl se často objevují i při běžném použití jazyka a literárnost textu je často zřejmá až z [[Kontext (lingvistika)|kontextu]].{{Citace sborníku [76] => | příjmení = Barsch [77] => | jméno = Achim [78] => | titul = literárnost [79] => | příjmení sestavitele = Nünning [80] => | jméno sestavitele = Ansgar [81] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [82] => | jméno sestavitele2 = Jiří [83] => | odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček [84] => | příjmení sestavitele3 = Holý [85] => | jméno sestavitele3 = Jiří [86] => | odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik) [87] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [88] => | vydavatel = Host [89] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [90] => | místo = Brno [91] => | rok vydání = 2006 [92] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [93] => | strany = 458–459 [94] => }}{{Citace monografie [95] => | příjmení = Eagleton [96] => | jméno = Terry [97] => | titul = Úvod do literární teorie [98] => | vydavatel = Triáda [99] => | místo = Praha [100] => | rok = 2005 [101] => | počet stran = 363 [102] => | strany = 14–21 [103] => | isbn = 978-80-86138-72-5 [104] => }} [105] => [106] => Vhodným měřítkem může být hodnotový soud: literární texty neobsahují žádnou inherentní vlastnost, důležité je pouze, jak se lidé k literatuře sami vztahují; jednotlivé texty mohou proto s postupem času nebo v různých společnostech status literatury získávat či ztrácet. Literatura je v tomto smyslu funkčním pojmem, nikoliv pojmem [[ontologie|ontologickým]].Eagleton (2005), s. 22–23 Tento přístup k věci však může být spojen s rigidním chápáním hodnotných literárních děl – a sice v tom smyslu, že za hodnotná (a tudíž literární) jsou považována pouze vrcholná díla, případně díla spojená s výraznými autorskými individualitami.Hodrová (2001), s. 24Eagleton (2005), s. 22 [107] => [108] => Podle [[strukturalismus|strukturalistického]] pojetí je základním rozlišovacím znakem umělecké literatury její funkce: plní v první řadě [[funkce (lingvistika)|funkci estetickou či poetickou]]. V pojetí [[sémiotika]] a [[lingvistika|lingvisty]] [[Roman Jakobson|Romana Jakobsona]], který pojem poetické funkce zavedl, je důležité zejména oddělení [[znak (lingvistika)|znaku]] od jím označovaného objektu. Pozornost pak strhává znak sám, stává se samostatnou a [[autoreference|autorefenční]] jednotkou. Pro poetickou funkci je také důležitý princip kombinace: znak není mluvčím vybírán bez kontextu, nýbrž ve vztahu k ostatním použitým znakům, v rámci výstavby znakové řady. Například spojení „Jana a Magdaléna“ může být preferováno před opačným pořadím, protože v něm funguje princip slabičného narůstání, bývají vytvářeny [[aliterace]] a podobně. V literárním díle jsou však v menší míře přítomné i ostatní funkce jazyka (emotivní, poznávací, fatická, metajazyková a konotativní) a působí jako podřízená, přídatná složka. [[Epika]] do velké míry obsahuje referenční funkci jazyka, [[Lyrická poezie|lyrika]] je většinou spojena s emotivní funkcí a básnictví oslovující druhou osobu se silně pojí s funkcí konotativní.{{Citace monografie [109] => | příjmení = Jakobson [110] => | jméno = Roman [111] => | titul = Poetická funkce [112] => | vydavatel = H&H [113] => | místo = Jinočany [114] => | rok = 1995 [115] => | počet stran = 747 [116] => | strany = 81–83 [117] => | isbn = 978-80-85787-83-2 [118] => }} [119] => [120] => V současném západním hodnotovém a uměleckém [[diskurz|diskursu]] platí, že text se stává literárním dílem teprve tehdy, kdy je v něm přítomno a čtenáři vnímáno určité uspořádání, [[Kompozice literárního díla|kompozice]] a postupy tradičně přijímané jako literární. Takovým tradičním postupem může být v případě [[poezie]] básnickost, tedy [[Rytmus (literatura)|rytmičnost]], [[metafora|metaforičnost]], grafické uspořádání a podobně; v případě [[próza|prózy]] uspořádání pomocí [[syžet]]ového vyprávění vytvářejícího [[fikční svět]]. Důležitým postupem může být také přímé označení textu za literární dílo, popřípadě [[žánr]]ová specifikace. Tyto postupy ukotvují dílo v literární tradici, zároveň se však proti nim text může vymezovat nebo je deformovat a aktualizovat, čímž je vytvářena tradice nová.Hodrová (2001), s. 26–27 [121] => [122] => == Zkoumání literatury == [123] => {{Viz též|Literární věda}} [124] => [125] => [[Soubor:Umberto_Eco_02.jpg|vlevo|náhled|[[Umberto Eco]], jeden z významných literárních vědců]] [126] => Odborným zkoumáním literatury se zabývá [[literární věda]], rozdělovaná na [[literární teorie|literární teorii]], [[literární historie|literární historii]] a [[literární kritika|literární kritiku]]. Mezi obory, které v rámci literární vědy existují nebo kterých literární věda využívá, patří mimo jiné [[literární interpretace]], [[Textová kritika|textologie]], [[stylistika]], [[naratologie]], [[tematologie]], [[Verš|versologie]] a [[prozódie (poezie)|prozódie]]. Četné podněty přijímá literární věda také z [[teorie komunikace]], [[teorie médií]], [[genderová studia|genderových studií]], [[queer studia|queer studií]], [[sémiotika|sémiotiky]], [[kulturologie]] či [[estetika|estetiky]]. [127] => [128] => Literatura byla teoreticky reflektována již ve [[starověk]]u. Mezi významné [[antika|antické]] spisy o literatuře patří [[Aristotelés|Aristotelova]] ''[[Poetika]]'' nebo [[Longinos|Longinovo]] pojednání ''[[O vznešenu]]''. Současná podoba literární vědy je však spojena až s rozvojem moderní [[filologie]] v 19. a 20. století. Myšlení o literatuře výrazně ovlivnil ruský [[estetický formalismus|formalismus]] – [[Viktor Šklovskij]] (1893–1984), [[Jurij Tyňanov]] (1894–1943), [[Boris Ejchenbaum]] (1886–1959) – a na něj navazující [[strukturalismus]] (případně [[poststrukturalismus]]) a [[sémiotika]] – [[Vladimir Jakovlevič Propp|Vladimir Propp]] (1895–1970), [[Jurij Michajlovič Lotman|Jurij Lotman]] (1922–1993), [[Roland Barthes]] (1915–1980), [[Tzvetan Todorov]] (1939–2017), [[Julia Kristevová|Julia Kristeva]] (1941), [[Umberto Eco]] (1932–2016). Literární díla však vlastním prizmatem a metodami zkoumá také angloamerická [[nová kritika]], [[marxismus|marxistická literární věda]], [[feministická literární teorie]] nebo [[dekonstruktivismus]]. [129] => [130] => V českém prostředí je zkoumání literatury spojeno především se jménem kritika [[František Xaver Šalda|Františka Xavera Šaldy]] (1867–1937). České myšlení o literatuře později značně ovlivnil literární vědec a [[filozof]] [[Václav Černý]] (1905–1987) a také [[strukturalismus|strukturalista]] [[René Wellek]] (1903–1995). S vlivnou teorií [[fikční svět|fikčních světů]] je spojen literární teoretik [[Lubomír Doležel]] (1922–2017). Mezi současné významné literární vědce patří [[Petr A. Bílek]] (1962), [[Jiří Pelán]] (1950), [[Josef Vojvodík]] (1964) nebo [[Vladimír Papoušek]] (1957). [[Anglická literatura|Anglickou literaturou]] se zabývá [[Martin Hilský]] (1943). [131] => [132] => === Literární teorie === [133] => {{Viz též|Literární teorie}} [134] => Literární teorie se pokouší o popis obecných literárních zákonitostí, které hrají roli při vzniku literárního díla (problematika geneze), při jeho zařazování do literárního procesu a jeho čtenářské (případně posluchačské či divácké) konkretizaci.{{Citace monografie [135] => | příjmení = Petrů [136] => | jméno = Eduard [137] => | odkaz na autora = Eduard Petrů [138] => | titul = Úvod do studia literární vědy [139] => | vydavatel = Rubico [140] => | místo = Olomouc [141] => | rok = 2000 [142] => | počet stran = 187 [143] => | strany = 24 [144] => | isbn = 978-80-85839-44-9 [145] => }} Jednotlivé literární teorie, které v rámci obecné literární teorie vznikají, lze rozdělovat na normativní, deskriptivní a empirické. Normativní teorie stanovují [[estetika|estetická]] kritéria, která musejí texty splňovat, aby byly akceptovány jako literární umělecká díla. Deskriptivní teorie naopak vycházejí ze stanoveného souboru textů ([[jazykový korpus|korpusu]]) a pokoušejí se vydestilovat jejich společné a zvláštní rysy (například za účelem vytvoření [[literární žánr|žánrové klasifikace]]). Empirické teorie stanovují [[hypotéza|hypotetické]] [[kauzalita|kauzální]] souvislosti a zákonitosti a ty následně v literárních textech ověřují nebo vyvracejí.{{Citace sborníku [146] => | příjmení = Barsch [147] => | jméno = Achim [148] => | titul = teorie, literárněvědná [149] => | příjmení sestavitele = Nünning [150] => | jméno sestavitele = Ansgar [151] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [152] => | jméno sestavitele2 = Jiří [153] => | odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček [154] => | příjmení sestavitele3 = Holý [155] => | jméno sestavitele3 = Jiří [156] => | odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik) [157] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [158] => | vydavatel = Host [159] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [160] => | místo = Brno [161] => | rok vydání = 2006 [162] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [163] => | strany = 790–791 [164] => }} [165] => [166] => === Literární historie === [167] => {{Viz též|Literární historie}} [168] => Literární historie se zabývá zaznamenáváním a zkoumáním relevantních událostí v kontextu literatury (publikace knih, proměny [[Trh (ekonomie)|trhu]], životní data autorů), dále pak jejich zasazováním do vzájemných souvislostí a vytvářením systematizujících literárněhistorických [[sociální konstruktivismus|konstruktů]]. V současnosti se objevuje šest hlavních badatelských směrů:
    [169] =>
  1. [[sociální dějiny]] literatury (literatura a její vzájemné ovlivňování se společností)
    2. [170] =>
  2. [[Michel Foucault|foucaultovská]] [[diskurzivní analýza|diskursivní analýza]]
  3. [[média|mediální]] interpretace (vliv materiálních médií a kulturních činností, například [[tisk]]u, moderních [[masmédia|masmédií]], [[stát]]ního mocenského aparátu, [[školství]] a podobně)
    4. [171] =>
  4. systémově-teoretické přístupy
    5. [172] =>
  5. [[Eklekticismus|eklektické]] práce [[nový historismus|nového historismu]] (rozvolněný přístup bez hlavní řídící teorie či diskursu)
    6. [173] =>
  6. [[revizionismus|revizionistické]] studie například [[feminismus|feministické]] nebo [[Genderová studia|genderové]]
[174] => V české vědě od 19. století dlouho přetrvávalo členění literární historie na dějiny jednotlivých [[národní literatura|národních literatur]] a jejich oddělené zkoumání. Od přelomu tisíciletí se objevují snahy tento přístup nahradit komparativnějšími metodami, zkoumáním literárních dějin v širších kulturních kontextech, například [[střední Evropa|středoevropském]].{{Citace sborníku [175] => | příjmení = Nűnning [176] => | jméno = Ansgar [177] => | příjmení2 = Holý [178] => | jméno2 = Jiří [179] => | odkaz na autora2 = Jiří Holý (literární teoretik) [180] => | titul = literárnost [181] => | příjmení sestavitele = Nünning [182] => | jméno sestavitele = Ansgar [183] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [184] => | jméno sestavitele2 = Jiří [185] => | odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček [186] => | příjmení sestavitele3 = Holý [187] => | jméno sestavitele3 = Jiří [188] => | odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik) [189] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [190] => | vydavatel = Host [191] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [192] => | místo = Brno [193] => | rok vydání = 2006 [194] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [195] => | strany = 126–129 [196] => }} [197] => [198] => == Druhy a žánry umělecké literatury == [199] => {{Viz též|Literární žánr}} [200] => Druhy a žánry umělecké literatury se zabývá [[genologie]]. Otázka literárních žánrů hrála v dějinách poetiky klíčovou úlohu už od [[antika|antiky]].Guillén (2008), s. 115 V [[Aristotelés|Aristotelově]] [[Poetika (Aristotelés)|''Poetice'']] už dokonce nalezneme určitý zárodek moderního členění literárních druhů, Aristoteles od sebe odlišuje různé druhy básnictví, zejména [[epika|epické]], a drama, které rozděluje na [[tragédie]] a [[komedie]].{{Citace monografie [201] => | příjmení = Aristoteles [202] => | titul = Poetika [203] => | vydavatel = OIKOYMENH [204] => | místo = Praha [205] => | rok = 2008 [206] => | počet stran = 289 [207] => | isbn = 978-80-7298-131-1 [208] => }} [209] => [210] => Základní a obecně přijímané [[Genologie|genologické]] dělení literatury na [[literární druh]]y či oblasti však vzniklo až v [[klasicismus|klasicismu]]. Literární druhy se dělí podle výrazu na [[epika|epiku]] (vyprávěcí literaturu), [[Lyrická poezie|lyriku]] a [[drama]]. Podle textové organizace lze rozlišit [[poezie|poezii]], [[próza|prózu]] a drama.{{Citace monografie [211] => | příjmení = Pospíšil [212] => | jméno = Ivo [213] => | odkaz na autora = Ivo Pospíšil [214] => | titul = Genologie a proměny literatury [215] => | vydavatel = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [216] => | místo = Brno [217] => | rok = 1998 [218] => | počet stran = 154 [219] => | strany = 118 [220] => | isbn = 978-80-210-1872-3 [221] => }} Výraz žánr pak označuje specifickými kritérii definované typy literárních textů. Každý žánr má vlastní pravidla a konvence, která čtenář musí znát, aby dokázal text číst správným způsobem – například u detektivky se předpokládá čtenářova obeznámenost s tím, že řešení bude nalezeno teprve po jisté době a že bude překvapivé.{{Citace sborníku [222] => | příjmení = Wenzel [223] => | jméno = Peter [224] => | příjmení2 = Holý [225] => | titul = druh/žánr, literární (Gattung) [226] => | příjmení sestavitele = Nünning [227] => | jméno sestavitele = Ansgar [228] => | příjmení sestavitele2 = Trávníček [229] => | jméno sestavitele2 = Jiří [230] => | odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček [231] => | příjmení sestavitele3 = Holý [232] => | jméno sestavitele3 = Jiří [233] => | odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik) [234] => | sborník = Lexikon teorie literatury a kultury [235] => | vydavatel = Host [236] => | odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství) [237] => | místo = Brno [238] => | rok vydání = 2006 [239] => | isbn = 978-80-7294-170-4 [240] => | strany = 163–164 [241] => }} Mezi epické žánry patří [[román]], [[Novela (literatura)|novela]] nebo [[povídka]]. Dále je možné rozlišovat žánrové varianty (v případě románu jde například o [[psychologický román]], [[historický román]], [[milostný román]] a podobně) a žánrové formy (uvedený román může mít formu [[Deník (literatura)|deníku]], [[Dopis|korespondence]], [[kronika|kroniky]] a tak dále).Petrů (2000), s. 74 [242] => [243] => Některé genologické koncepce a úvahy byly silně ovlivněny dobou vzniku. [[Ferdinand Brunetiěre]] například na konci 19. století prosazoval analogii žánru s biologickým druhem a v souladu s rozkvětem [[přírodní vědy|přírodních věd]] a [[Charles Darwin|darwinovského]] pojetí [[přirozený výběr|přirozeného výběru]] uvažoval o genezi a vývoji žánrů od jejich vzniku až k nevyhnutelnému postupnému zániku.Pospíšil (1998), s. 13 [244] => [245] => == Literatura podle země, oblasti či kulturního okruhu == [246] => [247] => === Evropa === [248] => {{sloupce|4| [249] => * [[Albánská literatura]] [250] => * [[Anglická literatura]] [251] => * [[Belgická literatura]] [252] => * [[Běloruská literatura]] [253] => * [[Bulharská literatura]] [254] => * [[Česká literatura]] [255] => * [[Dánská literatura]] [256] => * [[Estonská literatura]] [257] => * [[Finská literatura]] [258] => * [[Francouzská literatura]] [259] => * [[Chorvatská literatura]] [260] => * [[Irská literatura]] [261] => * [[Islandská literatura]] [262] => * [[Italská literatura]] [263] => * [[Latinská literatura]] [264] => * [[Litevská literatura]] [265] => * [[Lotyšská literatura]] [266] => * [[Maďarská literatura]] [267] => * [[Makedonská literatura]] [268] => * [[Moldavská literatura]] [269] => * [[Německá literatura]] [270] => * [[Nizozemská literatura]] [271] => * [[Norská literatura]] [272] => * [[Polská literatura]] [273] => * [[Portugalská literatura]] [274] => * [[Rakouská literatura]] [275] => * [[Ruská literatura]] [276] => * [[Řecká literatura]] [277] => * [[Slezská literatura]] [278] => * [[Slovenská literatura]] [279] => * [[Slovinská literatura]] [280] => * [[Srbská literatura]] [281] => * [[Španělská literatura]] [282] => * [[Švédská literatura]] [283] => * [[Švýcarská literatura]] [284] => * [[Ukrajinská literatura]]}} [285] => [286] => === Amerika === [287] => {{sloupce|4| [288] => * [[Americká literatura]] [289] => * [[Kanadská literatura]] [290] => * [[Latinskoamerická literatura]]}} [291] => [292] => === Asie === [293] => {{sloupce|4| [294] => * [[Čínská literatura]] [295] => * [[Izraelská literatura]] [296] => * [[Japonská literatura]] [297] => * [[Korejská literatura]] [298] => * [[Vietnamská literatura]] [299] => }} [300] => [301] => === Afrika === [302] => {{sloupce|4| [303] => * [[Egyptská literatura]] [304] => * [[Jihoafrická literatura]] [305] => * [[Nigerijská literatura]]}} [306] => [307] => === Austrálie a Oceánie === [308] => {{sloupce|4| [309] => * [[Australská literatura]] [310] => * [[Novozélandská literatura]]}} [311] => [312] => Mimo geografické rozčlenění stojí [[esperantská literatura]]. [313] => [314] => == Reference == [315] => [316] => [317] => == Související články == [318] => * [[Literární věda]] [319] => * [[Seznam českých spisovatelů]] [320] => * [[Česká literatura]] [321] => [322] => == Externí odkazy == [323] => * {{Commonscat|Literature}} [324] => * {{Wikicitáty|téma=Literatura}} [325] => * {{Wikislovník|heslo=literatura}} [326] => * {{Wikiknihy|kniha=Literatura}} [327] => [328] => {{Autoritní data}} [329] => {{Portály|Literatura}} [330] => [331] => [[Kategorie:Literatura| ]] [332] => [[Kategorie:Umění]] [333] => [[Kategorie:Psaní a čtení]] [] => )
good wiki

Literatura

Oxfordské univerzitě Literatura (z latinského littera, písmeno) neboli písemnictví, někdy také slovesnost, je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných textů, v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například ústní lidová slovesnost). Kromě umělecké literatury se k ní v tomto smyslu řadí také odborná literatura, náboženské spisy, autobiografická literatura, korespondence a další typy textů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'literární věda','strukturalismus','sémiotika','literární historie','ozvláštnění','Literární fikce','literární teorie','antika','Lyrická poezie','poezie','naratologie','tisk'

Antika

Naratologie

Ozvláštnění

Poezie

Sémiotika

Sémiotika je interdisciplinární studium znakových systémů a procesů komunikace.

Strukturalismus

Strukturalismus je myšlenkový směr v oblasti humanitních a sociálních věd, který se zaměřuje na analýzu a dekonstrukci struktur a systémů.

Tisk