Array ( [0] => 14678374 [id] => 14678374 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Divišovsko [uri] => Divišovsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{Přesnost}} [2] => {{Neověřeno}} [3] => {{infobox - region}} [4] => '''Divišovsko''' je historicky [[zemědělství|zemědělská]] oblast v okolí [[Divišov|Divišova]] ([[okres Benešov]]), se silným vlivem [[Protestantismus|protestantské]] ([[Církev husitská|husitské]]) a [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] vč. nové [[Tomáš Garrigue Masaryk|promasarykovsky]] orientované československé církve po roce [[1918]]. V minulém století byla obohacena o příliv městské chatové kultury, „střediskové architektury“ a o některé [[průmysl]]ové podniky, které dnes žijí vedle sebe a teprve krátký přirozený vývoj oblasti od počátku 90. let minulého století začíná oddělovat životaschopné [[Urbanismus|urbanistické]] celky od těch umělých. [5] => [6] => Divišovsko vzhledem k zatím nízkému počtu [[chata|chat]] a [[chalupa|chalup]] a blízké poloze k [[Praha|Praze]] považujeme za běžný zachovalý vesnický spíše než rekreační typ osídlení a tomu by měla odpovídat i urbanistická stránka harmonie výstavby lidských obydlí a okolní krajiny. [7] => [8] => == Chatové osady == [9] => [[Chatová osada|Chatové osady]] a [[tramping]] se v [[Posázaví]] začaly prosazovat již na konci 20. let [[20. století|minulého století]] s tím, že konjunktura výstavby chat nastala na konci padesátých let a vyvrcholila na přelomu 70. a 80. let. Lákadlem byla netknutá příroda v dosahu hlavního města a [[meandr]]y [[Sázava|Sázavy]]. [10] => [11] => Nejhustší chatové oblasti naleznete kolem řeky Sázavy ([[Hvězdonice]], [[Chocerady]], [[Stříbrná Skalice]], [[Kloučky]], [[Černé Budy]], [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]], [[Samopše]], [[Ledečko]], [[Rataje nad Sázavou]], [[Poříčko]], [[Český Šternberk]], [[Pelíškův Most]] a [[Kácov]]). [12] => [13] => V západní části je možné narazit na chaty v katastru obce [[Okrouhlice (Benešov)|Okrouhlice]] a pak až na oblasti u [[Benešov]]a, které se táhnou přes [[Mrač]], [[Vidlákova Lhota|Vidlákovou Lhotu]] a končí v rozsáhlém „chatařském trianglu“ s vrcholy: [[Týnec]], [[Mnichovice]] a [[Hvězdonice]]. Z hlediska zasažených obcí jde v dlouhodobém horizontu o závažný problém, protože chataři nejsou ochotni platit za obecní služby dvakrát (jednou doma a jednou v lokalitě chaty, když tyto služby využívají jen jednou), takže dříve zajímavé lokality ztrácejí na ceně i na půvabu. [14] => [15] => == Průmyslové stavby == [16] => Kraj okolo [[Divišov]]a byl především zemědělskou oblastí, takže větší stavby jsou zastoupeny povětšinou areály [[zemědělské družstvo|zemědělských družstev]] s klasickými [[obilné silo|obilnými sily]]. Největší stavbou oblasti je [[logistika|logistický]] areál v Divišově o kapacitě cca 31 000 m² plochy pro uskladnění suchého zboží a cca 5 000 m² plochy pro uskladnění chlazeného zboží. Sedmimetrové okolní valy tlumí projektovou přímočarost areálu postavenéhno na nejvyšším kopci v okolí jménem [[Vrcha]] ležícího pár metrů od sjezdu [[dálnice D1]] [[Šternov]]. Ostatní stavby (např. sídlo firmy [[Jawa]], menší sklady a malé provozovny) mají spíše význam hospodářský než [[architektura|architektonický]]. [17] => [18] => == Rodinné domy == [19] => Drtivá většina populace Divišovska žije ve vlastních [[rodinný dům|rodinných domech]]. Rozsáhlejší [[panelový dům|panelová]] [[sídliště]] byla postavena pouze v Benešově, ve [[Vlašim]]i a v Sázavě. Panorama větších obcí jako Divišov, Týnec, [[Čerčany]] nebo [[Poříčí nad Sázavou]] zkrášluje zpravidla 3 až 5 osamocených paneláků, které na život obce nemají patrnější dopad. Individuální obytné stavby je možné rozdělit dle typu obce do čtyř hlavních kategorií. [20] => [21] => Asi tou nejzajímavější skupinou jsou menší [[vila|vilky]] pravidelného [[půdorys]]u z předválečného období v obcích Český Šternberk, Rataje nad Sázavou a Čerčany. Podobné domy se dnes z již prakticky nestaví a pozvolna dochází pouze k rekonstrukcím stávajících domů, tak jak se dostávají do soukromých rukou, neboť mnoho z nich dříve sloužilo jako [[mateřská škola|školka]], [[obecní úřad]], [[Internát|domov mládeže]] nebo [[Domov pro seniory|důchodců]] bez dlouhodobého vynakládání nákladů na jejich údržbu a pozvolna chátraly. Za své vzaly i členité [[zahrada|zahrady]] s bohatou květenou. [22] => [23] => Dochované starší zemědělské usedlosti a selská stavení, dnes rekonstruované na ranče a luxusnější uzavřené obytné celky tvoří druhou skupinu, která jednak obohacuje vzhled krajiny a dlouhodobě oživuje danou lokalitu chovem [[kůň|koní]] a pravidelnou údržbou okolí. [[Les]]y patří zpravidla [[šlechta|šlechtickým]] [[restituce|restituentům]] nebo [[obec|obcím]]. [24] => [25] => Novostavby a nově opravené chalupy se objevují na Divišovsku čím dál víc častěji hlavně v obcích nad 1 000 obyvatel, ve kterých je alespoň minimální rozsah služeb (prodejna potravin, školka a [[základní škola]], lékařská ordinace a [[kostel]]). Vzhledem k nižší ceně zasíťovaných stavebních [[Pozemek|parcel]] (cca 400 Kč/m² až 700 Kč/m²) přitahující [[střední třída|"střední" třídu]] stavebníků, který na pozemek v Praze nebo v blízkém okolí nemají volné prostředky, je vzhled novostaveb spíše skromnější, který je kompenzován vyšší rozlohou zahrady (cca 800 až 1600 m²) a větší různorodostí stavebního řešení (typizované projekty lze najít spíše v Benešově a v okolí Sázavy). [26] => [27] => Některé obce se snaží zabránit přísunu typizovaných a architektonicky nekvalitních projektů ze [[Satelitní město|satelitních městeček]] nacházejících se v okolí Prahy někdy nesmyslnými požadavky obsaženými v územním rozhodnutí na vzhled stavby, takže je možné najít jinak pěkné a originální [[funkcionalismus|funkcionalistické]] domy se šikmou střechou (sklon 40°) doplněnou [[polovalba|polovalbou]], čímž dobře míněná snaha místních úřadů přispívá k necitlivému (ale z části pochopitelnému) urbanistickému řešení vedoucí k projektové unifikaci celých lokalit. [28] => [29] => == Dopravní a vodní díla == [30] => Mezi díla, která ovlivnila charakter rozsáhlého regionu bezesporu patří [[dálnice D1]] a [[vodní nádrž Švihov]] s okolním vodním pásmem, které končí v těsné blízkosti východní hranice katastru Divišov. [[Přehradní nádrž]] má délku [[vzdutí]] 38 km, zatopena byla plocha 1432 ha. Vodní nádrž Švihov (Želivka) je největší vodárenskou nádrží v [[Česko|České republice]]. Voda z nádrže zásobuje nejen Prahu, ale i část [[okres Benešov|okresu Benešov]], [[okres Beroun]], [[okres Praha-východ|Prahu-východ]] a [[okres Praha-západ|Prahu-západ]]. Tuto vodu pijí i lidé z oblasti [[Humpolecko|Humpolecka]], [[Pelhřimovsko|Pelhřimovska]], [[Pacovsko|Pacovska]], [[Ledečsko|Ledečska]], [[Kladensko|Kladenska]], [[Slaný|Slaného]], [[Kralupy nad Vltavou|Kralup nad Vltavou]], [[Mělník]]a a [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]] s okolím. Vodní dílo Švihov (Želivka) je rozsáhlým souborem staveb. Sypaná zemní [[hráz]] byla vybudována v letech [[1965]] až [[1972]] 4 km nad soutokem se Sázavou. Hráz je vysoká 58 m, v koruně má délku 850 m. [[Úpravna vody]] má dnes výkon 7 tisíc litrů za sekundu. Tlakový [[štolový přivaděč]] z úpravny vody do hlavního vodojemu v [[Jesenice|Jesenici]] je dlouhý 51 km. Štolový přivaděč podchází 31 katastrálních území, 11 obcí a osad, 34 potoků, 2 řeky, 29 silnic a 2 železniční tratě. [31] => [32] => Výstavba vodní nádrže pohřbila možnost využití dvou mostů tzv. [[Protektorátní dálnice]], jejíž přípravné práce v této lokalitě začaly 24. ledna [[1939]] projekční dokumentací a kácením některých průseků. Současně se objevuje slovo „dálnice“ (autor št. kap. Ing. K. Chmel). V době, kdy projektové práce vrcholily, zanikla [[první republika|republika]]. Práce na území [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] pokračovaly, pouze [[Německo|němečtí]] technici upravili návrhovou rychlost na 160 km/hod. a některé příčné sklony a šířky. Vlastní stavba byla zahájena 2. května [[1939]] u [[Průhonice|Průhonic]]. (Němci zahájili 1. prosince [[1938]] stavbu [[sudety|sudetské]] [[dálnice]] [[Bayreuth]]–[[Cheb]]–[[Liberec]]–[[Görlitz]] a [[11. září]] [[1939]] dálnici [[Vratislav (město)|Breslau]]–[[Brno]]–[[Vídeň]]). Osud dálnice nebyl nejlepší, 1. května [[1942]] byly práce zastaveny a na [[most]]ech dokončeny do [[technologická etapa|technologických etap]] 30. května [[1942]]. V roce [[1946]] byly práce na trase [[Praha]]–[[Brno]] obnoveny a výstavba byla zahrnuta do dvouletého plánu. V roce [[1950]], za nevyjasněných okolností, byla náhle zastavena. (Řada prací nebyla dotažena ani do technologických spár.) Teprve koncem padesátých let se začalo o dálnici znovu uvažovat. Po mnoha jednáních byla 10. dubna [[1963]] schválena dálniční síť. [[Ředitelství silnic a dálnic|Ředitelství dálnic]] vzniklo 1. července [[1967]], souhlas [[předsednictvo vlády|předsednictva vlády]] byl dán 8. srpna [[1967]]. Práce na trase Praha–Brno byla zahájena 8. září [[1967]]. [33] => [34] => Bohužel ani nebylo možné použít jednotlivé stavby. Samy o sobě nebyly k užitku a rozestavěné dílo muselo být použito jen jako celek. Trasa dálnice totiž vedla v téměř přímé linii, aby spojení mezi jejími konci bylo co nejkratší. Nevedla samozřejmě úplně rovně, ale jako had se vlnila doposud málo obydleným územím, daleko od dopravních tepen a průmyslových [[aglomerace|aglomerací]]. Tehdejším záměrem totiž bylo postavit páteř vedoucí napříč republikou, z níž by teprve odbočovaly silnice k významným městům. Proto se stavělo nejkratší cestou v ose Praha-Brno, a ne podél původní silnice. Je jisté, že pokud by se stavěla dálnice dnes, vedla by pravděpodobně podél staré silnice z Prahy do [[Kolín]]a a odtud teprve do [[Jihlava|Jihlavy]]. To, že okolo Jihlavy měla vést i původní dálnice je spíše náhoda. Jihlava leží v ose mezi Prahou a Brnem. [35] => [36] => == Sakrální díla == [37] => Divišov patřil mezi města, jejichž obyvatelstvo tvořili [[Katolicismus|katolíci]] a [[židé]]. [[Protestantismus|Protestantů]], resp. [[Husitství|husitů]] zde mnoho nebylo, takže evangelické kostely zde nemá smyslu hledat. Dnes bychom mezi 1 100 dospělými obyvateli Divišova našli 548 [[Víra|věřících]], z toho 511 lidí [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], 8 husitů a 5 [[Protestantismus|evangelíků]]. Ostatní tvoří [[Ateismus|ateisté]]. Kromě katolických kostelů se přímo v Divišově dochovala [[synagoga]] a prastarý židovský hřbitov. Na oficiálním webu obce lze najít fotografie obou památek. Mezi menší sakrální díla možno započítat i kapličky a četné kříže u cest. [[Boží muka]] v [[Pihavky|Pihavkách]] byla poničena [[Rusko|ruským]] vojskem při osvobození na sklonku [[Druhá světová válka|války]] v červnu roku [[1945]]. Momentálně slouží synagoga jako muzeum. [38] => [39] => [[Kategorie:Geografie Středočeského kraje]] [] => )
good wiki

Divišovsko

Divišovsko je historicky zemědělská oblast v okolí Divišova (okres Benešov), se silným vlivem protestantské (husitské) a římskokatolické církve vč. nové promasarykovsky orientované československé církve po roce 1918.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1967','Protestantismus','1939','okres Benešov','dálnice D1','Praha','Divišov','1942','Hvězdonice','Brno','římskokatolická církev','Česko'

1939

1942

1967

Brno

Česko

Divišov

Hvězdonice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.