Array ( [0] => 15501089 [id] => 15501089 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dnipro [uri] => Dnipro [3] => Dnipropetrovsk view 2015 tov-tob.jpg [img] => Dnipropetrovsk view 2015 tov-tob.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = {{Cizojazyčně|uk|Дніпро}} [2] => | obrázek = 1201044 original (1).jpg [3] => | popisek = [4] => | znak = UA Dnipro COA.svg [5] => | vlajka = Flag of Dnipro.png [6] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina |label=Dnipro |position=left |width=250 |lat=48.45 |long=34.983 |float=center |caption=}} [7] => | stát = Ukrajina [8] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [9] => | název vyššího celku = [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovská]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] [11] => | název nižšího celku = [[Dniperský rajón|Dniperský]] [12] => | administrativní dělení = 8 městských [[rajón]]ů: ''Amur-Nyžnodniprovskyj, Centralnyj, Čečelivskyj, Industrialnyj, Novokodackyj, Samarskyj, Sobornyj, Ševčenkivskyj'' [13] => | rozloha = 405,0 [14] => | počet obyvatel = 980948{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení = ДЕРЖСТАТ [16] => | jméno = УКРАЇНИ [17] => | titul = Чисельність наявного населення України на 1 січня/Number of Present Population of Ukraine, as of January 1 [18] => | url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2021/zb_chuselnist%202021.pdf [19] => | vydavatel = ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ [20] => | místo = 3, ul. Šota Rustaveli, Kyjev, 01601, Ukrajina [21] => | datum vydání = 2021-01-01 [22] => | datum přístupu = 2022-11-21 [23] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220621192308/http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2021/zb_chuselnist%202021.pdf [24] => | datum archivace = 2021-06-21 [25] => }} [26] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [27] => | etnické složení = [[Ukrajinci]], [[Rusové]] [28] => | náboženské složení = [[Pravoslaví|pravoslavné křesťanství]], [[judaismus]] [29] => | zeměpisná šířka = 48.45 [30] => | zeměpisná délka = 34.9833333 [31] => | nadmořská výška = 155 [32] => | psč = 49000 [33] => | telefonní předvolba = +380 562 [34] => | starosta = Borys Filatov [35] => | web = http://www.gorod.dp.ua/eng/ [36] => | vznik = 1776, městem 1778 [37] => | zakladatel = [38] => }} [39] => '''Dnipro''', také '''Dněpr''' ({{Vjazyce2|uk|Дніпро}}; {{Vjazyce2|ru|Днипро́|Dnipro}} nebo Днепр, ''Dněpr'') je [[Ukrajina|ukrajinské]] město a centrum [[Dněpropetrovská oblast|stejnojmenné oblasti]], 400 km jihovýchodně od [[Kyjev]]a na soutoku [[Dněpr]]u a [[Samara (přítok Dněpru)|Samary]]. V roce 2021 zde žilo přes 980 000 obyvatel a patřilo tak mezi pět největších [[Seznam měst na Ukrajině|ukrajinských měst]]. Patřilo k největším sovětským centrům [[Jaderná energetika|jaderné energetiky]], [[Zbrojní průmysl|zbrojního]] a [[Kosmický průmysl|kosmického průmyslu]]. [40] => [41] => Město v roce 1776 založil ruský kníže [[Grigorij Alexandrovič Potěmkin|Grigorij Potěmkin]] na počest [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]] jako '''Jekatěrinoslav''' (na cizojazyčných historických mapách z 19. století lze najít název ''Catharinoslav''http://www.arhivtime.ru/karta/karta_arhiv/image_arhiv/01/1820.jpg), v roce 1926 bylo přejmenováno na '''Dněpropetrovsk''' podle řeky Dněpr a na počest předního ukrajinského komunisty [[Grigorij Petrovský|Grigorije Petrovského]] (1878–1958). Nový oficiální název města Dnipro shodný s ukrajinským názvem řeky byl schválen 19. května 2016 v rámci zákona o [[Dekomunizace Ukrajiny|dekomunizaci Ukrajiny]], jímž Ukrajina vrací původní názvy měst a mění názvy spojené s komunismem.[http://www.dw.com/uk/%D0%B4%D0%B5%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%96%D0%B7%D0%B0%D1%86%D1%96%D1%8F-%D0%B4%D0%BD%D1%96%D0%BF%D1%80%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B2%D1%81%D1%8C%D0%BA-%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2-%D0%B4%D0%BD%D1%96%D0%BF%D1%80%D0%BE%D0%BC/a-19267401 Декомунізація: Дніпропетровськ став Дніпром] [[Deutsche Welle]], 19. května 2016.{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Russian State Media Decries Ukraine for Renaming Its Own Cities [43] => | periodikum = POLYGRAPH.info [44] => | url = https://www.polygraph.info/a/russian-state-news-attacks-ukraine-for-renaming-its-own-cities-/29772360.html [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2020-01-11 [47] => }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.pravda.com.ua/news/2016/05/19/7108936/|titul=Рада перейменувала Дніпропетровськ|website=Українська правда|datum přístupu=2016-05-19|jazyk=ukrajinsky}}{{Citace elektronické monografie|url=http://w1.c1.rada.gov.ua/pls/zweb2/webproc4_1?pf3511=58016|titul=Проект Постанови про перейменування міста Дніпропетровська Дніпропетровської області|website=Офіційний портал Верховної Ради України|datum přístupu=2016-05-19|jazyk=ukrajinsky}} [48] => [49] => == Dějiny == [50] => Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast [[Skytové|skytského]] a následně [[Sarmati|sarmatského]] osídlení. [51] => [52] => V 9. století, za časů [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen [[Byzantská říše|byzantskými]] mnichy monastýr (odtud dnešní název ''Monastýrský ostrov''); v roce 1240 jej však zničili [[Tataři]]. [53] => [54] => Během [[Kozáci|kozácké]] éry náleželo území [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]] a bylo předmětem sporů a bojů [[Ruské carství|Ruské říše]] s [[Polsko|Polskem]] a [[Osmanská říše|Tureckem]]. Roku 1635 byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost [[Kodak (tvrz)|Kodak]]. Roku 1775 zde byla ustavena eparchie pravoslavné církve, jež postupně převzala církevní správu pro celou oblast východní Ukrajiny, včetně Krymu, osvobozeného od Osmanů v roce 1776. V roce 1787 sem z [[Poltava|Poltavy]] přesídlil arcibiskup Ambrosij. Církevní organizace tak předešla výstavbu města. [55] => [56] => [[Soubor:Екатеринослав. Екатеринославский проспект. 159.jpg|300px|vlevo|náhled|Jekatěrinoslav, centrum města kolem roku 1850]] [57] => Město bylo administrativně založeno ruským knížetem [[Grigorij Alexandrovič Potěmkin|Potěmkinem]] roku 1776 v rámci osidlování nově získaného [[Nové Rusko|Nového Ruska]], ale vlastní výstavba se opožďovala. Město se stalo správním centrem nově dobytých území včetně těch, která [[Osmanská říše]] v roce 1774 postoupila [[Smlouva z Küçük Kaynarca|smlouvou z Küçük Kaynarca]]. Dostalo název ''Jekatěrinoslav'' na počest tehdejší carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]]. Ta zde plánovala vybudovat „jižní metropoli“ [[Ruské impérium|Ruského impéria]], která by se vyrovnala Petrohradu a Moskvě; Nejdříve byla založena klasicistní katedrála, jež měla být velkolepější než Svatopetrská bazilika ve [[Vatikán]]u, ale původní projekt byl redukován a realizace o půl století opožděna.[https://gorod.dp.ua/out/attractions/oneplace/?place_id=1199 webová stráka města, přístup 23.10.2021] Urbanistická koncepce a výstavba obytných domů byly po Kateřinině smrti také redukovány a z města se stalo řadové centrum [[gubernie]]. V letech 1796–1802 se město nazývalo ''Novorossijsk'',{{Citace elektronické monografie [58] => | titul = Верховная рада переименовала Днепропетровск в Днепр [59] => | url = https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/3294580 [60] => | datum vydání = 19. 5. 2016 [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = [63] => | vydavatel = TASS [64] => | jazyk = rusky [65] => }} později se vrátilo ke starému jménu. [66] => [67] => Ve 20. století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. Byly zbořeny čtyři velké chrámy (největší z nich byla kupolová Blagoveščenská bazilika) a některé veřejné budovy na Jekatěrinoslavském prospektu. V krátké době [[Ukrajinský stát|Ukrajinského státu]] (německý protektorát na území dnešní Ukrajiny) {{Citace monografie [68] => | titul = Inhalt [69] => | url = http://dx.doi.org/10.14361/9783839403266-toc [70] => | vydavatel = transcript Verlag [71] => | místo = Bielefeld [72] => | isbn = 978-3-8394-0326-6 [73] => }}neslo město neoficiálně název '''Sičeslav'''{{Citace monografie [74] => | příjmení = Zhuk, S. I. (Sergeĭ Ivanovich) [75] => | titul = Rock and roll in the Rocket City : the West, identity, and ideology in Soviet Dniepropetrovsk, 1960-1985 [76] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/468972516 [77] => | vydavatel = Woodrow Wilson Center Press [78] => | místo = Washington, D.C. [79] => | počet stran = xvii, 440 pages [80] => | isbn = 978-0-8018-9550-0 [81] => | isbn2 = 0-8018-9550-2 [82] => | oclc = 468972516 [83] => }} (název odkazoval k [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]], symbolu kozáctví, se kterým se snažili identifikovat ukrajinští nacionalisté z rakouské [[Volyň|Volyně]] a [[Halič]]e, ačkoliv historicky neměli s kozáky nic společného.){{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = board [85] => | jméno = editorial [86] => | titul = TRAFO – Blog for Transregional Research [87] => | url = https://trafo.hypotheses.org/21007 [88] => | datum přístupu = 2020-01-11 [89] => | jazyk = de-DE [90] => }} Název Dněpropetrovsk získalo roku 1926 podle [[Bolševici|bolševického]] revolucionáře [[Grigorij Petrovskij|Grigorije Petrovského]]{{Citace elektronické monografie [91] => | titul = Верховная рада переименовала Днепропетровск в Днепр [92] => | url = https://www.weacom.ru/news/world/politics/170802 [93] => | datum vydání = 20. 5. 2016 [94] => | datum aktualizace = [95] => | datum přístupu = [96] => | vydavatel = weacom.ru [97] => | jazyk = rusky [98] => }} už jako součást Ukrajinské lidové republiky. V roce [[2016]] byl Dněpropetrovsk na základě rozhodnutí ukrajinské vlády k přejmenování města v rámci [[dekomunizace Ukrajiny]] přejmenován na Dnipro.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Procházková | jméno = Petra | odkaz na autora = Petra Procházková| titul = Apoštol ani bolševik, jen Dnipro. Ruská jména měst mizí z map | url = http://www.lidovky.cz/apostol-ani-bolsevik-jen-dnepro-dnf-/zpravy-svet.aspx?c=A160521_200139_ln_zahranici_ELE | datum vydání = 2016-05-22 | datum přístupu = 2018-05-19 | vydavatel = Lidovky.cz}} [99] => [100] => Ve 30. letech probíhala ve městě industrializace, hlavně výstavba závodů těžkého průmyslu. Tehdy zde plnil různé stranické funkce [[Leonid Iljič Brežněv]], pocházející z blízkého [[Kamjanske|Dniprodzeržynska]] (dnes Kamjanske). Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla po obsazení města německým [[Wehrmacht]]em téměř vyhlazena místní početná [[Židé|židovská]] komunita. [101] => [102] => V sobotu 29. dubna 2023 Dnipro, který se o den dříve stal terčem ruského raketového útoku, navštívil český prezident [[Petr Pavel]]. Setkal se zde s [[Serhij Lysak|Serhijem Lysakem]], předsedou správy ([[gubernátor]]em) Dněpropetrovské oblasti, nad jejíž obnovou si [[Česko|Česká republika]] vzala [[patronát]]. Na východ Ukrajiny se od počátku [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze v únoru 2022]] vydal jako první zahraniční prezident. Ukrajinu navštívil společně se slovenskou prezidentkou [[Zuzana Čaputová|Zuzanou Čaputovou]].{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = Hosenseidlová [104] => | jméno = Petra [105] => | odkaz na autora = Petra Hosenseidlová [106] => | příjmení2 = Vrlák [107] => | jméno2 = Marek [108] => | odkaz na autora2 = Marek Vrlák [109] => | titul = Prezident Pavel navštívil Dnipro, které v pátek zasáhl ruský útok. Jednal o pomoci s obnovou [110] => | periodikum = [[ČT24]] [111] => | vydavatel = [[Česká televize]] [112] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3582550-prezident-pavel-pokracuje-v-navsteve-ukrajiny [113] => | datum vydání = 2023-04-29 [114] => | datum přístupu = 2023-04-29 [115] => }} [116] => [117] => == Obyvatelstvo a současný význam == [118] => V Dnipru žije přes milion obyvatel a s nedalekým [[Kamjanske|Kamjanským]] a dalšími městy tvoří tzv. [[Dněperská aglomerace|Dniperskou aglomeraci]] s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovské oblasti]], která je druhá nejlidnatější na Ukrajině. [119] => [120] => V roce 2001 se 72,6% obyvatel bývalé Sičeslavi hlásilo k [[Ukrajinci|ukrajinské]] národnostiРоманцов, В.О.: „Населення України і його рідна мова за часів радянської влади та незалежності“. a 23,5 % k [[Ruská menšina na Ukrajině|ruské]] národnosti.Public Opinion Survey of Residents of Ukraine June 9 – July 7, 2017, [http://www.iri.org/sites/default/files/2017-8-22_ukraine_poll_presentation.pdf] {{Wayback|url=http://www.iri.org/sites/default/files/2017-8-22_ukraine_poll_presentation.pdf|date=20170822212837}}, 80 stran, 22. srpna 2017. Přitom však v červnu 2017 udalo 63 % obyvatel města, že ve svém domově mluví ukrajinsko-[[Ruština|ruským]] [[suržyk]]em. Jen 9 % obyvatel mluví doma výhradně [[Ukrajinština|ukrajinsky]] a 25 % obyvatel používá obě tyto řeči. [121] => [122] => Dnipro je kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století ukrajinský etnolog a historik [[Dmytro Ivanovyč Javornyckyj]]. Rekreačními areály jsou [[Monastýrský ostrov]] či park [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]]. [123] => [124] => == Hospodářství == [125] => [126] => === Průmysl === [127] => Město je průmyslovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či hutnický průmysl, nacházejí se tu také továrny, které byly zapojeny do bývalého [[Sovětský kosmický program|sovětského kosmického programu]]. Do rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] nebyl do města vzhledem ke strategickému významu výroby zbraní povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. Závod [[Južmaš]] byl s více než 100 tisíci zaměstnanci jedním z největších průmyslových závodů SSSR. Při rozpadu SSSR bylo město zároveň nejlidnatější ve své historii: žilo zde tehdy 1,203 milionu obyvatel. [128] => [129] => === Doprava === [130] => Hlavní tepnou města je [[třída Dmytra Javornyckého]]. Je zde také důležitý říční přístav a letiště. Město má velmi rozvinutý dopravní systém městské hromadné dopravy: [131] => * [[Tramvajová doprava v Dnipru]] čítá 12 linek, [132] => * [[Trolejbusová doprava v Dnipru]] provozuje 17 linek, [133] => * [[Metro v Dnipru]] bylo otevřeno v roce 1995, tvoří ho jedna linka o šesti stanicích. Jelikož vede z centrálního nádraží do již značně vylidněné průmyslové oblasti, jeho využití je velice nízké. [134] => [135] => Dnipro je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z [[Kyjev]]a a západní Ukrajiny přes Dnipro do stanice [[Synelnykove]], kde se větví na tratě ve směru [[Charkov|Charkiv]] – [[Moskva]], [[Donbas]] a [[Záporoží]] – [[Krym]]; další tratě vedou do [[Krasnohrad]]u, [[Pavlohrad]]u a [[Apostolove|Apostolova]]. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s [[Praha|Prahou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049 |datum přístupu=2007-03-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070307082420/http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049 |datum archivace=2007-03-07 }} Město je sídlem [[Podněperská dráha|Podniperské dráhy]], jedné z 6 divizí státních drah [[Ukrzaliznycja]].http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk {{Wayback|url=http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk |date=20070928081300 }} uz.gov.ua – Придніпровська залізниця [136] => [137] => == Památky a kultura == [138] => [[Soubor:Sviato-Preobrazhenskyi Cathedral.jpg|vlevo|náhled|''Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor'']] [139] => [[Soubor:Днепропетровская и Павлоградская епархия 4237 Vadim Chuprina.jpg|vlevo|náhled|Sídlo Dniprovské a Pavlogradské eparchie]] [140] => * '''Spaso-preobraženský katedrální chrám''' – významná neoklasicistní cihlová stavba na půdorysu latinského kříže, se třemi sloupovými portiky a kupolí v křížení. Projekt vypracoval petrohradský architekt Andrejan Dmitrovič Zacharov, základní kámen položila roku 1786 carevna Kateřina II. společně s rakouským císařem Josefem II. K realizaci redukovaného rozsahu stavby došlo až v letech 1830–1835; v letech 1930–1988 byl chrám zrušen, v 70. letech byla stavba opravena a od roku 1975 začala sloužit jako muzeum ateismu. Roku 1990 se stal opět sídlem eparchie moskevského episkopátu, v roce 1992 byla zahájena jeho generální rekonstrukce. Bylo obnoveno také vnitřní zařízení a fresková výzdoba kupole. [141] => * '''Eparchie pravoslavné církve''', moderní stavba nahradila původní sídlo z 19. století [142] => * '''Synagoga Zolotaja roza''' [143] => * '''Monastýrský ostrov''', zábavní centrum, mj. zde sídlí akvárium [144] => * '''Dniprovské akademické divadlo dramatu a komedie''' – klasicistní stavba; nejstarší ze 17 městských divadelních scén [145] => * '''Dům varhanní a komorní hudby''' – novobarokní kupolová bazilika z let 1913–1915, odsvěcený Brjanský chrám sv. Mikuláše divotvůrce [146] => * '''Filharmonie Leonida Kogana''' [147] => * '''Národní technická univerzita''' – založena roku 1899 [148] => [149] => == Muzea == [150] => * '''Kamenskoje''' – městské historické muzeum [151] => * '''Historické muzeum D. I. Javornického''' – regionální historické muzeum [152] => * '''Galuškovka''' – kozácký dům, etnografické muzeum [153] => * '''Dioráma bitvy o Dněpr''' – velkoformátový panoramatický obraz s kulisami bitvy Velké vlastenecké války, dílo [[socialistický realismus|socialistického realismu]] [154] => [155] => == Osobnosti == [156] => * [[Lija Achedžakova]] (* 1938), ruská filmová a divadelní herečka [157] => * [[Oksana Bajulová]] (* 1977), krasobruslařka, olympionička [158] => * [[Helena Petrovna Blavatská]] (1831–1891), zakladatelka Theosofické společnosti [159] => * [[Beba Idelson]] (1895–1975), izraelská politička, poslankyně Knesetu [160] => * [[Leonid Kogan]] (1924–1982), houslista [161] => * [[Isaak Markovič Chalatnikov]] (1919–2021), ruský fyzik [162] => * [[Viktor Kravčenko]] (1905–1966), ruský inženýr a diplomat, emigrantský autor [163] => * [[Oleksandr Turčynov]] (* 1964), předseda parlamentu [164] => * [[Julija Tymošenková]] (* 1960), premiérka [165] => [166] => Žil zde i anarchistický politik [[Pjotr Aršinov]]. V letech 1906–1909 zde na Hudebním učilišti působili čeští hudební skladatelé [[Fran Lhotka]] a [[Jaroslav Křička]]. [167] => [168] => == Partnerská města == [169] => * {{partnerské město|Herzlija}} [170] => * {{flagicon|USA}} [[Lexington (Massachusetts)|Lexington]], [[Massachusetts]], [[Spojené státy americké]] [171] => * {{partnerské město|Ostrava|rok=2024}} [172] => * {{partnerské město|Ploješť}} [173] => * {{partnerské město|Si-an|rok=1998}} [174] => * {{partnerské město|Soluň|rok=13. 2. 1993}} [175] => * {{partnerské město|Taškent|rok=1998}} [176] => * {{partnerské město|Valbřich}} [177] => * {{partnerské město|Vilnius|rok=29. 9. 1998}} [178] => * {{partnerské město|Žilina|rok=13. 2. 1993}} [179] => Dne 7. září 2016 v souvislosti s [[Rusko-ukrajinská válka|ruskou ozbrojenou agresí proti Ukrajině]] ukončila městská rada partnerské vztahy s ruskými městy [[Samara]], [[Krasnojarsk]] a [[Ulan-Ude]].{{Citace elektronického periodika [180] => | titul = Дніпро розірвав побратимські відносини з містами РФ {{!}} Українська правда [181] => | periodikum = pravda.com.ua [182] => | url = http://www.pravda.com.ua/news/2016/09/7/7119844/ [183] => | datum vydání = 2016-09-08 [184] => | datum přístupu = 2022-11-21 [185] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160908184313/http://www.pravda.com.ua/news/2016/09/7/7119844/ [186] => | datum archivace = 2016-09-08 [187] => }} [188] => [189] => == Reference == [190] => [191] => [192] => == Externí odkazy == [193] => * {{Commonscat}} [194] => * [http://gorod.dp.ua/eng Městský portál (anglicky, ukrajinsky, rusky)] [195] => * [https://web.archive.org/web/20080229163520/http://style.dp.ua/map/ Elektronická mapa města] [196] => * [http://www.timer.dp.ua/ Tajmer – novinky z města a okolí] {{Wayback|url=http://www.timer.dp.ua/ |date=20201201083625 }} [197] => [198] => {{Dněpropetrovská oblast}} [199] => {{Ukrajina}} [200] => {{Města na Ukrajině}} [201] => {{Města na Dněpru}} [202] => {{Autoritní data}} [203] => {{Portály|Ukrajina}} [204] => [205] => [[Kategorie:Dnipro| ]] [206] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [207] => [[Kategorie:Objekty nazvané po osobách za jejich života]] [208] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla na Ukrajině]] [209] => [[Kategorie:Města v Dněpropetrovské oblasti]] [210] => [[Kategorie:Sídla na Dněpru]] [] => )
good wiki

Dnipro

Dnipro, také Dněpr (nebo Днепр, Dněpr) je ukrajinské město a centrum stejnojmenné oblasti, 400 km jihovýchodně od Kyjeva na soutoku Dněpru a Samary. V roce 2021 zde žilo přes 980 000 obyvatel a patřilo tak mezi pět největších ukrajinských měst.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dněpropetrovská oblast','Kamjanske','Ukrajinci','Grigorij Alexandrovič Potěmkin','Kyjev','Záporožská Sič','Kateřina II. Veliká','Osmanská říše','dekomunizace Ukrajiny','Jaderná energetika','Dněperská aglomerace','Soubor:Екатеринослав. Екатеринославский проспект. 159.jpg'

Kamjanske

Kyjev

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.