Array ( [0] => 14742472 [id] => 14742472 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dolomity [uri] => Dolomity [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Dolomity jsou pohoří v Itálii, které se nachází v severovýchodní části země. Tento pás pohoří je součástí Východních Alp a rozkládá se především v území oblastí Trentino a Jižní Tyrolsko. Dolomity jsou jedinečné svou geologickou strukturou, která je tvořena vápencovými vrstvami z období druhohor, přesněji z období triasu. Vrcholy Dolomitů dosahují výšky až 3500 metrů nad mořem. Tímto pohořím procházejí řeky Adiže a Piavy. Dolomity jsou známé svou malebnou krajinou a jsou oblíbeným cílem turistů, vysokohorských horolezců i lyžařů. Na území Dolomitů se nachází národní parky a rezervace s bohatou faunou a flórou. Tento článek poskytuje přehled o historii výzkumu Dolomitů a důležitých geografických částech pohoří. [oai] => Dolomity jsou pohoří v Itálii, které se nachází v severovýchodní části země. Tento pás pohoří je součástí Východních Alp a rozkládá se především v území oblastí Trentino a Jižní Tyrolsko. Dolomity jsou jedinečné svou geologickou strukturou, která je tvořena vápencovými vrstvami z období druhohor, přesněji z období triasu. Vrcholy Dolomitů dosahují výšky až 3500 metrů nad mořem. Tímto pohořím procházejí řeky Adiže a Piavy. Dolomity jsou známé svou malebnou krajinou a jsou oblíbeným cílem turistů, vysokohorských horolezců i lyžařů. Na území Dolomitů se nachází národní parky a rezervace s bohatou faunou a flórou. Tento článek poskytuje přehled o historii výzkumu Dolomitů a důležitých geografických částech pohoří. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Dolomity
''Dolomiti'' [2] => | obrázek = Tofana - Dolomiti 1.jpg [3] => | popisek = skupina Le Tofane (3244 m n. m.) [4] => | alt = skupina Le Tofane (3244 m n. m.) [5] => | nejvyšší bod = [[Marmolada]] [6] => | maximální výška = 3 343 [7] => | nadřazená jednotka = [[Jižní vápencové Alpy]], [[Alpy]] [8] => | podřazené jednotky = [9] => | sousední jednotky = [[Karnské Alpy]], [[Fleimstalské Alpy]], [[Vicentinské Alpy]], [[Sarntalské Alpy]], [[Zillertalské Alpy]], [[Rieserferner]], [[Villgratenské hory]] [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | stát = {{Vlajka a název|Itálie}} [12] => | hornina = [[vápenec]], [[dolomit]] [13] => | poznámka = [14] => | povodí = [[Adiže|Adige]], [[Eisack]], [[Piava]], [[Brenta (řeka)|Brenta]] [15] => }} [16] => '''Dolomity''' ({{Vjazyce2|it|''Dolomiti''}}, {{Vjazyce2|de|''Dolomiten''}}, v [[ladinština|ladinštině]] ''Dolomites'') jsou jedním z horských masivů [[Italské Alpy|Italských Alp]]. Rozkládá se v severní části [[Itálie]], na východ od [[Bolzano|Bolzanské]] kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých [[horský štít|štítů]]. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny – od horských luk, přes rozmanité skalní masivy, kotliny s jezery až po ledovec na severních svazích nejvyššího vrcholu [[Marmolada|Marmolady]]. Dolomity byly zapsány v roce 2009 na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení = [18] => | jméno = [19] => | titul = The Dolomites [20] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1237 [21] => | vydavatel = UNESCO [22] => | místo = [23] => | datum vydání = 2009 [24] => | datum přístupu = 2020-03-13 [25] => | jazyk = anglicky [26] => }} [27] => [28] => Vzhledem ke značně komplikovanému [[Reliéf (geografie)|reliéfu]] není horopisné členění v některých ohledech jednotné, stejně jako názvosloví. Navíc určité komplikace působí [[Bilingvismus|dvojjazyčnost]] části obyvatelstva. Jména jednotlivých horských skupin, [[Masiv|masivů]] i vrcholů jsou sice ustálená, v médiích se však občas objeví články chybně kombinující názvy italské a německé{{Citace periodika [29] => | příjmení = Šust [30] => | jméno = Pavel [31] => | titul = Na temeni Benátska [32] => | periodikum = Země světa [33] => | datum vydání = 7.6.2022 [34] => | ročník = 21 [35] => | číslo = 6 [36] => | strany = 28–35 [37] => | url = https://zemesveta.cz/dolomity/ [38] => }}. [39] => [40] => == Historie == [41] => Pohoří za své jméno vděčí francouzskému učenci, [[mineralogie|mineralogovi]] a dobrodruhovi [[Déodat Gratet de Dolomieu|Déodatu de Dolomieu]], který si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Chemické složení [[Dolomit (hornina)|dolomitu]] (který je zde spolu s kalcitem horninotvorným minerálem) je [[vápník|Ca]][[hořčík|Mg]]([[uhlík|C]][[kyslík|O]]3)2. Turistický název Dolomity se ale ujal teprve po [[První světová válka|první světové válce]]. V Dolomitech se odehrávala v letech 1915–1917 významná část bojů této války, po nichž zbyla v horách řada pozůstatků, jako jsou pevnostní a ubytovací stavby, skalní chodby a dutiny a množství ve skalách vytesaných přístupových cest k bojovým pozicím. Tyto cesty se staly základem pro pozdější vybudování mnoha [[Zajištěná cesta|zajištěných cest]], kterými jsou Dolomity proslaveny. Na více místech v Dolomitech se nacházejí muzea této války, vojenská pohřebiště a památníky (např. [[Cinque Torri]], [[Lagazuoi|Piccolo Lagazuoi]], Passo Varparola, Passo Pordoi, Monte Grappa a jinde). [42] => [43] => == Poloha == [44] => Dolomity zaujímají území o rozloze 4 750 km² a leží převážně v autonomním regionu [[Tridentsko-Horní Adiže|Trentino-Alto Adige]] na území třech provincií – [[Provincie Belluno|Belluno]], [[Autonomní provincie Trento|Trento]] a [[Autonomní provincie Bolzano|Bolzano]]. Od severu je pohoří ohraničeno údolím [[Pusterské údolí|Val Pusteria/Pustertal]], kterým protéká řeka [[Rienz]]. Po celé východní straně tvoří hranici údolí řeky [[Piava|Piavy]]. Na jihu vybíhají Dolomity až k [[Pádská nížina|Pádské nížině]]. Pokud jde o západní ohraničení, v jižní části Dolomit jej tvoří údolí řek [[Brenta (řeka)|Brenta]], [[Cismon]] a [[Travignolo]], v severní části pak údolí řeky [[Isarco]]. [45] => [46] => Pokud jde o alpské horské skupiny, sousedí Dolomity na severu s Zillertalskými Alpami, skupinou Riesenferner, Villgratenskými horam a Hlavním Karnským hřebenem, na východě Jižními Karnskými Alpami a na západě s Vicentinskými, Fleinstalskými a Sarntalskými Alpami. [47] => [48] => == Geologie a geomorfologie == [49] => [50] => === Vznik === [51] => Specifický [[geomorfologie|morfologický]] tvar Dolomit je dobře známý. Nad určitou [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] převládají vertikální zlomy nad horizontálními takovým způsobem, že zde hory vystupují do výšky v až [[gotika|gotických]] tvarech. Vznik této krajiny je dost komplexní a ne zcela izolovaný od hlavních [[geologie|geologických]] událostí, které zahrnovaly celou jižní [[Alpy|alpskou]] oblast. Vývoj [[alpinské vrásnění|alpinského vrásnění]] v sobě nesl řadu [[zlom]]ů a zhroucení skalní masy, vyvýšeních, hydrologických, [[oceánografie|oceánografických]], [[podnebí|podnebných]], [[vulkanologie|sopečných]] a [[biologie|biologických]] změn. Všechny tyto události lze nalézt v jednotlivých geologických vrstvách, které představují nesporný záznam o sledu těchto změn v [[chronologie|chronologických]] pořadích, kde nejstarší jsou dole a nedávné nahoře. [52] => [53] => === Geologie === [54] => Hory mají dosti hluboký a poměrně jednotný geologický základ, na kterém sestávají další vrstvy a [[sediment]]y. Základ sestává z [[metamorfovaná hornina|metamorfovaných hornin]], nebo krystalické [[břidlice]] patřící do nejstarších formací odvozených z prehistorických kamenných mas. Tyto základní horniny byly díky velkému [[tlak]]u, vysoké [[teplota|teplotě]] postupně zatlačovány do velmi hlubokých vrstev. Nad tímto základem se rozkládá obrovský talíř porfyrické skály zvaný „Bolzanoa“ ([[ignimbrit]], [[tuf]] a [[láva]]) vsazený v důsledku obrovského a dlouhého období sopečné činnosti během [[perm]]u (zhruba před 250 miliony lety). Tento [[porfyrický talíř]] je největší oblasti [[porfyr]]u v Alpách a [[Evropa|Evropě]], který se rozkládá nalevo od údolí [[Valle dell'Adige]] z [[Merano|Merana]] do [[Pergine]] a pokračuje na východ k Agordu. Oblast poryfyrického talíře zaujímá plochu kolem 1500 km². Nad tímto porfyrickým talířem jsou [[Písek (materiál)|písčité]] depozity se stmelenými říčními naplaveninami. Ty jsou vloženy spolu s vápenitými [[depozit]]y vzniklými z rozšiřujícího se [[Mezozoikum|druhohorního]] moře zvaného [[Tethys (moře)|Tethys]], které existovalo před více než 180 miliony lety. Na dně tohoto moře, v různých hloubkách, při různé [[slanost]]i a teploty vody s pomocí nové vulkanické činnosti, se vytvářely skály a masivy, které se postupně formovaly až do dnešní podoby. [55] => [56] => V Dolomitech jsou přítomny čtyři hlavní geomorfologické procesy: [57] => * Tendence skal k tomu, aby se zhroutily či drolily ve vertikálním směru spíše než v horizontálním. [58] => * Vznik skalních říms a vytvoření obrovských [[balkon]]ů, které přerušují skalní stěny v poměrně stejných nadmořských výškách. [59] => * Přítomnost obrovského úlomkovitého, [[vápenec|vápencového]] pláště, který přikrývá a zatlačuje prapůvodní základ skalních masivů. [60] => * [[Glaciál]]ní modelace, která může být viděna zvláště v dolinách a zdůrazňuje svislost skalních stěn. [61] => [62] => === Dolomit === [63] => [[Soubor:Mineraly.sk - dolomit.jpg|náhled|Dolomit]] [64] => Dolomit chemicky sestává z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] a [[hořčík|hořečnatého]]. Skály jsou zde složeny z [[dolomit]]u obsahujícího 50–90 % karbonátů. Ten nahradil samotný uhličitan vápenatý procesem výměny nazvané [[diageneze]]. To také způsobuje rozličné tvary dolomitských vrcholů, věží, říms či nakloněných rovin. Skalní stěny jsou méně odolné proti [[eroze|erozi]] a tak získávají na své strmosti a hřebeny na rozeklanosti. [65] => [66] => === Glaciál === [67] => Na změně a vzhledu Dolomit měla svůj vliv také [[doba ledová]], která zde během [[Kvartér|čtvrtohor]] působila celkem čtyřikrát. [[ledovec|Ledovce]] formovaly hluboká údolí a zároveň narušily již tak dost křehké skalní masivy. [68] => [69] => == Členění == [70] => [[Soubor:Dolomiti 3.jpg|náhled|Sella a Marmolada]] [71] => [[Soubor:Dolomiti 4.jpg|náhled|[[Tre Cime]] (2999 m n. m.)]] [72] => [73] => Pro svou odlišnou stavbu, [[Vegetace|vegetaci]] a charakter dělíme Dolomity na dvě základní skupiny. Východní a Západní Dolomity, které jsou od sebe odděleny spojnicí [[Val Badia]] – [[Campolongopass]] – údolí Cordevole ([[Agordino]]). V masivu se nachází více než 40 malých ledovců. Jediným opravdovým ledovcem je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit. [74] => [75] => === Východní Dolomity === [76] => Východní Dolomity tvoří několik velmi vysokých pohoří a představují koncentraci štítů, rozeklaných hřebenů a hlubokých údolí. [77] => [78] => Na severu je to skupina Dolomiti di Sesto (Sextenské Dolomity) s nejslavnějším útvarem Dolomit – [[Tre Cime]]. Na tuto část navazuje na jihu menší samostatná skupina Cadini. Jižně od těchto hor leží zajímavý, jen zřídka navštěvovaný horský hřeben [[Marmarole]], který bezprostředně sousedí se samostatnými celky skládajícími se prakticky ze dvou samostatných vrcholů [[Antelao]] a hradby [[Sorapis]]s. Údolí řeky [[Boite]] odděluje svým charakterem poněkud odlišnou jižní část Dolomit. Zde leží vedle sebe hory [[Monte Pelmo]] a [[Monte Civetta]] s navazujícím masivem [[Moiazza]]. Jižně od údolí Cordevole se nalézají spletité hřebeny masivů Tamer, Pramper, Talvena a Bosconero zakončené poslední vysokou částí [[Monte Schiara]] (Dolomiti Bellunesi). Město [[Cortina d'Ampezzo]] leží takřka uprostřed Dolomit a je obklopeno dalšími významnými skupinami Východních Dolomit. [[Monte Cristallo]] se nachází na severu, na západě vyrůstá mohutná hradba skupiny [[Tofana]] tvořící s menším masivem [[Fanis]] jeden celek. Naproti na jihu je skupina Nuvolau – Averau. Dále na severu patří pod Východní Dolomity ještě horské masivy Sennes, Fanes a Dolomiti di Braies. Celá východní část je dobře zpřístupněna hustou sítí horských silnic přes vysoko položená sedla (Passo Falzarego, Passo Tre Croci, Passo Cibiana apod.). [79] => [[Soubor:Karte Dolomiten.png|náhled|Dolomity – schematická mapa]] [80] => [81] => === Západní Dolomity === [82] => Doliny Badia a Cordevole oddělují východní část Dolomit od západní. Zde leží zcela ve středu nejvyšší vrchol celých Dolomit: Marmolada. Severně od tohoto masivu je barikáda masivu [[Sella]] s navazujícími horskými celky Puez – Odle, Resciesa, Plose a Luson, z nichž některé již postrádají typický dolomitický charakter. Západ území tvoří rozlehlé plošiny Sciliar a Alpe di Siusi. K jihu leží protáhlý masiv Cattinacio a osamělé Sassolungo, malý Latemar, ale především divoce rozeklaný masiv Pala di San Martino. Dále k jihu se Dolomity celkově snižují. Jsou zde masivy Sole, Le Vette Feltrine, Cismon a Monte Grappa. Komunikační spojení je odpovídající pouze na severu (sedla Pordoi, Sella, Gardena, Campagnolo a Rolle). Jih území je značně nepřehledný a relativně i špatně dostupný. [83] => [84] => == Nejvýznamnější hory == [85] => * [[Marmolada]] (3343 m) [86] => * [[Antelao]] (3264 m) [87] => * [[Tofana|Tofana di Mezzo]] (3244 m) [88] => * [[Monte Cristallo]] (3221 m) [89] => * [[Monte Civetta]] (3220 m) [90] => * [[Gran Vernel]] (3210 m) [91] => * [[Sorapis]] (3205 m) [92] => * [[Cima Vezzana]] (3192 m) [93] => * [[Cimon de la Pala]] (3184 m) [94] => * [[Langkofel]] (italsky Sassolungo) (3181 m) [95] => * [[Monte Pelmo]] (3168 m) [96] => * [[Piz Boé]] (3152 m) [97] => * [[Hohe Gaisl]] (italsky Croda Rossa) (3146 m) [98] => * [[Dreischusterspitze]] (3145 m) [99] => * [[Sasso Vernale]] (3058 m) [100] => * [[Lavarella]] (3055 m) [101] => * [[Sas Rigais]] (3025 m) [102] => * [[Monte Popera]] (3015 m) [103] => * [[Tre Cime]] (2999 m) [104] => * [[Dürrenstein (Dolomity)|Dürrenstein]] (2839 m) [105] => * [[Seekofel]] (2810 m) [106] => * [[Monte Schiara]] (2565 m) [107] => * [[Sciliar]] (2563 m) [108] => * [[Col di Lana]] (2462 m) [109] => [110] => == Údolí == [111] => Dolomity jsou protkány četnými a někdy i hlubokými dolinami. Geologicky nejzajímavější je údolí [[Fassatal]], které je uloženo na žulovém základě a vyskytují se zde nejrozmanitější plutonické a sedimentérní horniny. Na sever od údolí [[Pusterské údolí|Pustertal]] směřují spojená údolí [[Val Badia|Gadertal]] a [[Ennebertal]], na západ od řeky [[Eisack]] se nachází údolí [[Val Gardena|Grödnertal]]. Jihozápadně od řeky [[Adiže]] je to údolí [[Avisia]], které se spojuje s údolím [[Fassatal]] na horním konci, dále údolím [[Val di Fiemme|Fleimstal]] a nejníže s dolinou [[Val Fembra]]. Jih Dolomit je lemován dolinou [[Val Sugano]], kde protéká řeka Brenta. Na jihozápadě potom směřuje podle řeky [[Brenta (řeka)|Brenta]] dolina [[Cordevole Val d'Agordo]] a podél řeky [[Boite]] údolí [[Ampezztal]], které je jedním z nejmalebnějších v celých Dolomitech a je také podle toho navštěvováno. [112] => [[Soubor:Villnoess eisacktal.jpg|náhled|Villnösstal a skupina Geisler]] [113] => * [[Val Gardena|Grödnertal]] [114] => * [[Val Badia|Gadertal]] [115] => * [[Villnösstal]] [116] => * [[Fassatal]] [117] => * [[Val di Fiemme|Fleimstal]] [118] => * [[Eggental]] [119] => * [[Primierotal]] [120] => * [[Pusterské údolí|Pustertal]] [121] => * [[Val di Zoldo]] [122] => * [[Val Boite]] [123] => * [[Valbelluna]] [124] => * [[Valle Agordina]] [125] => * [[Stava]] [126] => [127] => == Vodstvo == [128] => [[Soubor:Lago di misurina.jpg|náhled|Lago di Misurina, vzadu skupina Sorapiss]] [129] => [130] => === Řeky === [131] => Největší [[řeka|řekou]], odvodňující severní a západní část Dolomit je [[Adiže|Adige]]. Pramení pod sedlem Reschenpass, v oblasti centrálních Dolomit jižně od [[Bolzano|Bolzana]] do ní ústí největší přítok [[Isarco|Isarco (Eisack)]]. Druhou největší řekou, která odvodňuje horstvo na východě, je [[Piava]]. Vody z jižní oblasti odvádí říčka [[Brenta (řeka)|Brenta]], pramenící v jezeru Lago di Caldonazzo. Všechny tyto řeky ústí do [[Jaderské moře|Jaderského moře]] poblíž [[Benátky|Benátek]]. [132] => [133] => === Jezera === [134] => I když jsou Dolomity vyprahlé, na jezera jsou poměrně bohaté. Uvést lze například [[Lago di Misurina]], [[Lago di Braies]] nebo [[Toblacher See]]. [135] => [136] => == Správní uspořádání == [137] => Dolomity leží na území dvou italských regionů (krajů) – samosprávného regionu [[Tridentsko-Horní Adiže|Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige)]] a regionu [[Benátsko|Benátsko (Veneto)]]. Region Trentino-Alto Adige se skládá ze dvou samosprávných provincií, Bolzano a Trento, velmi odlišných z hlediska skladby obyvatelstva. [[Autonomní provincie Bolzano|Provincie Bolzano]] je osídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem, jižně od průsmyku Salurn v [[Autonomní provincie Trento|provincii Trento]] žijí téměř výhradně [[Italové]], stejně jako v regionu Veneto. V centru Dolomit, v oblasti [[Cortina d'Ampezzo|Cortiny d'Ampezzo]], to jsou převážně [[Ladinové]], příbuzní švýcarských [[Rétorománi|Rétorománů]]. Od konce [[první světová válka|první světové války]] jsou v regionu Trentino-Alto Adige zavedeny dva úřední jazyky – němčina a italština. Pojmenování většiny míst, řek a hor je proto většinou dvojjazyčné. Zajímavostí je že v údolích [[Val Badia]] a [[Val Gardena]] je studium [[Ladinština|ladinštiny]] povinné ve školách ještě dnes. [138] => [139] => == Kultura == [140] => Dolomity mají tisíciletou historii a kulturu, která s menšími obměnami přetrvává na mnohých místech dodnes. Tato historie spolu s důležitými faktory jako je např. krása krajiny či drsné klima se přímo odráží na celé oblasti a jejích obyvatelích. Oddanost a pohostinství, určitý smysl sounáležitosti a láska k horám se dědila po generace již od prvních obyvatel Monti Pallidi a ještě dnes je pozorovatelná na lidech žijících v dolomitských údolích, kde stále dodržují tradice jako jsou dobové slavnosti, legendy, dřevařská práce a jiná typická řemesla. Stále více se zde hledí na ochranu životního prostředí, což se dotýká např. architektury staveb, použitých materiálů, které se v jistém moderním pojetí vracejí ke svým kořenům. [141] => [142] => == Turismus == [143] => Dolomity jsou turisticky velmi vyhledávané. Mají zde své místo milovníci zimních sportů, horolezci, turisté, ale i obdivovatelé historických památek nebo moderních středisek. Hlavními centry jsou: [[Rocca Pietore]] ležící hned vedle nejvyšší hory Marmolada, [[Alleghe]], [[Falcade]], [[Auronzo]], [[Cortina d'Ampezzo]], [[Arabba]], [[Ortisei]] a [[San Martino di Castrozza]]. Pohoří je propojeno řadou dálkových cest, z nichž jedna z nejslavnějších je [[Alta Via 1|Alta Via n. 1]], na jejíž absolvování je třeba až 8 dní a spojuje také několik horských chat. [144] => [145] => === Via ferraty === [146] => Mnoho lidí dnes navštěvuje Dolomity kvůli množství [[zajištěná cesta|zajištěných cest]] „via ferrata“. Ferraty mají v pohoří velkou tradici. Zde se pravděpodobně za první světové války zrodila myšlenka zajištěných cest, které měly zprvu pouze napomáhat pohybu vojáků v nepřístupném terénu, jakým Dolomity jistě jsou. [147] => [148] => === Horolezectví === [149] => Dolomity jsou také rájem horolezců. Zde se psala historie světového horolezectví. V létě zde lze absolvovat mnoho výstupů od lehoučkých, skoro chodeckých až po nejextrémnější výstupy. V zimě jsou pak Dolomity velmi tvrdým terénem. Horolezecky významné jsou severní stěny skupiny Tre Cime/Drei Zinnen, jižní stěna Marmolady, velmi populární je skupina Sella, Tofana a řada dalších. Mnoho významných prvovýstupů zde vykonali i čeští a předtím českoslovenští horolezci. Nejznámějším prvovýstupem československých horolezců je [[Cesta přes Rybu]] v Jižní stěně [[marmolada|Marmolady]], československé dvojice [[Jindřich Šustr]] a [[Igor Koller]]. Uskutečnil se v roce 1981 a vzhledem k obtížnosti a minimálnímu použití technických pomůcek je dodnes uznáván za přelomový. [150] => [151] => == Příroda == [152] => [[Soubor:Marmota_marmota_Alpes2.jpg|náhled|Alpský svišť]] [153] => [154] => === Fauna === [155] => Z fauny lze v lesích Dolomit spatřit [[jelen evropský|jelena evropského]], na travnatých svazích píská [[Svišť|svišť horský]] a skalami a stráněmi se prohánějí stáda [[kamzík]]ů. Opravdovými vládci horských pustin jsou [[kozorožec|kozorožci]]. V dřívějších dobách bylo vcelku běžné setkat se zde i s [[medvěd hnědý|medvědem hnědým]], který odsud již prakticky vymizel. V poslední době jsou však hlášeny případy, kdy byla tato [[Šelmy|šelma]] na území Dolomit spatřena. Mezi další, drobnější [[Živočichové|živočichy]] obývající oblasti Dolomit jsou např. [[lasice]], [[kuna]], [[zajíc]] a [[Veverkovití|veverka]]. Z [[ptáci|ptáků]] můžeme vidět [[Koroptev polní|koroptve]], [[orel skalní|orli skalní]], [[havran polní|havrany]] a [[vrána|vrány]]. V lesích poletují [[datel|datli]], [[Tetřev hlušec|tetřevi]] a [[sovy]]. Množství pestrobarevných [[Motýli|motýlů]] a [[pstruh|pstruzi]] v řekách jen dokládají barevnost zdejšího života. [156] => [157] => === Flora === [158] => Skalnaté vrcholy Dolomitů kontrastují se zelenými [[louka]]mi a [[les]]y rostoucích na jejich úpatích. V Dolomitech roste více než 1500 různých druhů [[Rostliny|rostlin]], převládají zde rozsáhlé druhově rozmanité lesy, na alpinských loukách roste nespočet horských květin. V nejvyšších nadmořských výškách se objevují [[pinie]] a [[mech]]y, o něco níže můžeme pozorovat [[kleč|borovici kleč]]. V pásmu lesů se daří [[jedle červená|červeným]] a [[jedle skotská|skotským jedlím]], [[modřín]]ům, [[borovice|borovicím]]. Listnaté lesy jsou tvořeny porosty [[Buk lesní|buků]], [[bříza|bříz]], [[vrba|vrb]], [[cedr]]u a [[olše šedá|olše šedé]]. Méně se zde vyskytují také [[dub]], [[habr]], [[javor]] a [[jasan]]. Na jaře je zde vidět exploze barev z padesáti různých druhů [[orchidej]]í a tisíců květin na vysokých alpských pastvinách. V Dolomitech roste mnoho [[endemit|endemických]] druhů, léčivých rostlin i [[houby|hub]]. Tuto rozmanitost zapříčinilo také skalní vápencové podloží. [159] => [160] => === Přírodní parky === [161] => ; [[Parco Naturale delle Dolomiti d'Ampezzo]] [162] => : Rozkládá se na území [[Provincie Belluno]], tento [[přírodní park]] byl založen v roce [[1990]], rozloha 11 000 [[hektar|ha]]. Oblast: do území parku patří hory v dolinách [[Val D'Ampezzo]], od sedla [[Passo Falzarego]] k sedlu [[Passo Tre Croci]], zahrnujíc také masiv [[Tofana]], dolinu [[Val Travennan]]zes, masiv [[Croda Rossa]], dolinu [[Val Padeon]] a oblasti Foses, Lerosa, Cianco de Crosc, Ra Stua a Antruiles. [163] => ; [[Parco Naturale delle Dolomiti Friulane]] [164] => : Rozkládá se na území [[Provincie Pordenone]] a bývalé provincie [[provincie Udine|Udine]], založen v roce 1996, rozloha 36 950 ha. Oblast: Údolí [[Val Cellina]], [[Valle del Tagliamento]], [[Val Tramontina]], [[Val Colvera]] včetně věží Toro, hřebene [[Monfalconi]], vrcholu [[Monte Duranno]], vrcholu [[Cima dei Preti]] (2703 m) a [[Monte Pramaggiore]] (2479 m). [165] => ; [[Parco Naturale di Paneveggio]] – [[Pale di San Martino]] [166] => : [[Soubor:Pale San Martino 3.jpg|náhled|vpravo|300px|Pale di San Martino]]Rozkládá se na území [[Autonomní provincie Trento|provincie Trento]], založen v roce [[1967]], rozloha 19 711 ha. Oblast: území na jihu od hřebene [[Lagorai]] a [[Pale di San Martino]]. [167] => ; [[Přírodní park Fanes-Sennes-Prags]] [168] => : Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1980]], rozloha 25 680 ha. Oblast: území vedle dolin [[Pustertal]], [[Val di San Cassiano]], [[Val di Landro]] a sousedí s parkem Parco Naturale Dolomiti d'Ampezzo. Součástí parku jsou skupiny [[Fanes-Sennes]], [[Dolomiti di Braies]], [[Sasso della Croce]] a vrchol [[Dürrenstein (Dolomity)|Dürrenstein]]. [169] => ; [[Parco Naturale delle Dolomiti Bellunesi]] [170] => : Rozkládá se na území [[Provincie Belluno]], založen byl v roce [[1990]], plocha parku je 32 000 ha. Oblast: zahrnuje území poblíž dolin [[Val Cismon]] a [[Valle del Piave]] a území táhnoucí se směrem k [[jezero|jezeru]] [[Lago del Mis]]. Mezi masivy chráněné parkem patří [[Vette Feltrine]], [[Monti del Sole]], [[Monte Schiara|Schiara]] a [[Talvena]]. [171] => ; [[Parco Naturale Puez - Odle]] [172] => : Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1978]], plocha parku činí 9400 ha. Oblast: zahrnuje horskou skupinu [[Odle-Puetz]], dolinu [[Villnösstal]], masivy [[Sasso di Putia]], [[Gardenaccia]] (2500 m), [[Sassongher]] (2665 m), [[Sas Rigais]] (3025 m). [173] => ; [[Parco Naturale delle Dolomiti di Sesto]] – [[Sextenské Dolomity]] [174] => : [[Soubor:Paternkofel Zinnen Panorama.jpg|náhled|300px|vpravo|Sextenské Dolomity]]Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1982]], plocha parku je 11650 ha. Oblast: údolí Pustertal, části dolin [[Valle di Landro]] a [[Valle di Sesto]], chráněné území také zahrnuje celou řadu skalních masivů jako např. [[Cima Undici]], [[Croda dei Baranci]], [[Dreischusterspitze]], [[Croda dei Toni]] a severní stěny [[Tre Cime]]. [175] => ; [[Parco Naturale dello Sciliar]] [176] => : Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1974]], je nejmenším přírodním parkem Dolomit s rozlohou 6386 ha. Oblast: zahrnuje zejména skupinu [[Sciliar]] (2662 m), [[Alpe di Ciapit]], [[Rosengarten]], [[Siusi]] a údolí [[Val Ciamin]]. [177] => ; [[Parco Naturale Monte Corno]] [178] => : Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], rozloha 6500 ha, Oblast: území vedle dolin [[Val d'Adige]], [[Val di Cembra]] a masivy [[Sella di San Lugano]] a [[Chiusa di Salorno]] [179] => [180] => [[Soubor:070406-10 Sellajoch.jpg|náhled|550px|střed|Zleva [[Plattkofel]]/Sass Platt, [[Langkofel]]/Sasso Lungo, Passo di Sella/[[Sellajoch]] a jižní stěna [[Pic Ciavázes]]]] [181] => [182] => == Odkazy == [183] => [184] => === Reference === [185] => [186] => [187] => === Literatura === [188] => * Průvodce po Italských horách 1. východ (vydavatelství Mirago). {{ISBN|80-85922-78-9}} [189] => * {{Citace monografie [190] => | příjmení1 = Čepelka [191] => | jméno1 = Milan [192] => | titul = Fronta v Dolomitech 1915–1917 [193] => | vydavatel = M. Čepelka [194] => | místo = Lysá nad Labem [195] => | rok = 1993 [196] => | počet_stran = 287 [197] => | isbn = 978-80-254-4618-8 [198] => }} [199] => * {{Citace monografie [200] => | příjmení1 = Hüsler [201] => | jméno1 = Eugen E. [202] => | titul = Vojenské stezky v Dolomitech [203] => | vydavatel = Junior [204] => | rok = 2022 [205] => | počet_stran = 160 [206] => | isbn = 978-80-7267-752-8 [207] => }} [208] => [209] => === Externí odkazy === [210] => * {{Commonscat}} [211] => * [http://www.summitpost.org/area/range/150874/dolomites-mountains.html Dolomity na Summitpost] {{en}} [212] => * [https://www.natreku.cz/turistika-treking-alpy/?country=20&mountain=193 Detailní popisy horských výstupů v Dolomitech] [213] => [214] => {{Italské Alpy}} [215] => {{Světové dědictví - Itálie}} [216] => {{Autoritní data}} [217] => {{Portály|Geografie|Itálie}} [218] => [219] => [[Kategorie:Dolomity| ]] [220] => [[Kategorie:Pohoří v Itálii]] [221] => [[Kategorie:Geografie autonomní provincie Bolzano]] [222] => [[Kategorie:Jižní vápencové Alpy]] [223] => [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] [] => )
good wiki

Dolomity

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Provincie Bolzano','Val Badia','Brenta (řeka)','Provincie Belluno','Fassatal','Val Gardena','Tofana','Marmolada','Piava','Autonomní provincie Trento','Monte Schiara','Pusterské údolí'

Marmolada

Piava

Tofana

Tofana je vrchol v Itálii, který se nachází v Dolomitech.