Array ( [0] => 15491246 [id] => 15491246 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dopamin [uri] => Dopamin [3] => Böhse Onkelz - Keine Amnestie für MTV.jpg [img] => Böhse Onkelz - Keine Amnestie für MTV.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Dopamin [2] => | obrázek = Dopamin - Dopamine.svg [3] => | velikost obrázku = 200px [4] => | popisek = Vzorec [5] => | systematický název = 4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diol [6] => | triviální název = Dopamin [7] => | funkční vzorec = [8] => | sumární vzorec = C8H11NO2 [9] => | číslo CAS = 51-61-6 [10] => | molární hmotnost = 153,18 g/mol [11] => | pKa = [12] => | teplota tání = 128 °C [13] => | hustota = 1,26 g/cm3 [14] => | R-věty = {{R|36/37/38}} [15] => | S-věty = {{S|26}} {{S|36}} [16] => }} [17] => '''Dopamin''' je chemická látka ze skupiny [[katecholamin]]ů, která přirozeně vzniká v [[mozek|mozku]] [[obratlovci|obratlovců]], ale i v [[nervová soustava|nervové soustavě]] většiny [[bezobratlí|bezobratlých]] živočichů. [18] => {{Citace periodika [19] => | příjmení = Kerkut [20] => | jméno = G. A. [21] => | titul = Catecholamines in invertebrates [22] => | periodikum = Br Med Bull. [23] => | rok = 1973 [24] => | číslo = 2 [25] => | ročník = 29 [26] => | strany = 100–3 [27] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4356548 [28] => | issn = 0007-1420 [29] => }} Dopamin funguje jako [[neurotransmiter|neuropřenašeč]], který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovy choroby]], jiné poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti se vznikem [[schizofrenie]] či [[Bipolární afektivní porucha|bipolární afektivní poruchy]]. [30] => [31] => Dopamin funguje také jako [[neurohormon]], jako takový je vytvářen v [[hypothalamus|hypotalamu]] a označuje se tam též jako '''prolaktin inhibující hormon''' (PIH), v malém množství ho tvoří také dřeň [[nadledvina|nadledvin]].{{Citace monografie| titul = Human Physiology: The Mechanism of Body Function| url = https://archive.org/details/humanphysiologym08edvand| vydání=8|příjmení=Vander| jméno=Arthur J. |vydavatel=The McGraw–Hill Companies|rok= 2001}} [32] => [33] => == Objev == [34] => Funkci dopaminu v [[nervová soustava|nervové soustavě]] odhalil v polovině [[1950–1959|50. let 20. století]] švédský [[neurověda|neurobiolog]] a [[biochemie|biochemik]] [[Arvid Carlsson]]. V roce [[2000]] za tento objev dostal [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství]].{{Citace monografie| titul = Encyclopedia of Neuroscience| jméno = Marc D. | příjmení=Binder|jméno2= Nobutaka |příjmení2=Hirokawa| jméno3=Uwe |příjmení3=Windhorst | isbn = 978-3-540-23735-8|vydavatel=Springer-Verlag GmbH |místo=Berlin Heidelberg |rok=2009}} [35] => [36] => == Funkce == [37] => [[Soubor:Dopamine pathways.svg|náhled|vlevo|upright=1.3|Oblasti mozku, v nichž figuruje dopamin (modře) – [[čelní lalok|čelní kůra]], [[striatum]], [[nucleus accumbens]], [[substantia nigra]], VTA ([[ventrální tegmentum]]) a [[hipokampus]]]] [38] => Dopamin má v nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí. V lidské [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]] se váže na pět základních typů [[dopaminový receptor|dopaminových receptorů]] ([[D1 receptor|D1]], [[D2 receptor|D2]], [[D3 receptor|D3]], [[D4 receptor|D4]], [[D5 receptor|D5]]). Zjednodušeně řečeno je dopamin v určitých nervových drahách uvolňován [[neuron|nervovými buňkami]] na [[synapse|synapsích]], kde se váže na příslušné receptory a umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Udává se nejméně šest nervových drah, v nichž dopamin hraje důležitou funkci ('''dopaminergní''' dráhy). Produkující buňka uvolňuje dopamin klasickým způsobem závislým na [[vápník|vápenatých]] [[ion]]tech; dopamin se rozlije do [[synaptická štěrbina|synaptické štěrbiny]] a váže se na dopaminové receptory, následně je však velmi rychle vstřebáván zpět do produkující buňky. Uvolnění dopaminu může však způsobit také dávka [[amfetamin]]ů.{{Citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M. |příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}} [39] => [40] => === Centra odměny === [41] => Pravděpodobně nejznámější funkce plní dopamin v [[mezolimbická dopaminová dráha|mezolimbické dopaminové dráze]] vedoucí ze [[střední mozek|středního mozku]] přes [[nucleus accumbens]] až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých [[psychoaktivní droga|drog]] a to především stimulačních, například [[kokain]]u. [[Drogová závislost]] je dávána do souvislosti právě s touhou jedince po příjemných pocitech navozených dopaminem. [42] => [43] => === Pohyb === [44] => Důležitou dopaminergní drahou je spojení mezi [[substantia nigra]] a oblastí zvanou [[striatum]]. Substantia nigra je součástí bazálních [[ganglion|ganglií]] a hraje roli v plánování a programování pohybu – v procesu, kdy se abstraktní myšlenka mění na vůlí řízenou akci. Oblast je bohatě propojena s dalšími pohybovými centry. Degenerace dopaminových center v oblasti substantia nigra může způsobit [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovu chorobu]], která se projevuje právě poruchami pohybu.{{Citace monografie| jméno=William F. |příjmení=Ganong| titul = Review of Medical Physiology| rok=2001 | url=https://archive.org/details/reviewofmedicalp0000gano_m6s1 |vydání= 21|vydavatel = Lange Medical Books/McGraw-Hill}} [45] => [46] => == Farmakologie == [47] => Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na [[autonomní nervová soustava|vegetativní nervovou soustavu]] – například povede ke zrychlení [[puls (tep)|tepu]] nebo zvýšení krevního tlaku. Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z [[krev|krve]] do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Ke zvýšení hladiny dopaminu např. v mozku pacientů trpících Parkinsonovou chorobou je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu, například [[fenylalanin]]u. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => [51] => === Reference === [52] => [53] => [54] => === Externí odkazy === [55] => * {{Commonscat}} [56] => * {{Wikicitáty|téma=Dopamin}} [57] => * {{Wikislovník|heslo=dopamin}} [58] => * [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dopamin Dopamin] (WikiSkripta) [59] => {{Neurotransmiter}} [60] => {{Autoritní data}} [61] => [62] => {{Portály|Chemie|Biologie}} [63] => [64] => [[Kategorie:Neurotransmitery]] [65] => [[Kategorie:Aminokyselinové hormony]] [66] => [[Kategorie:Katecholy]] [67] => [[Kategorie:Primární aminy]] [] => )
good wiki

Dopamin

Dopamin je chemická látka ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku obratlovců, ale i v nervové soustavě většiny bezobratlých živočichů. Dopamin funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parkinsonova nemoc','centrální nervová soustava','nervová soustava','Kategorie:Neurotransmitery','hypothalamus','střední mozek','D3 receptor','D1 receptor','Nobelova cena za fyziologii a lékařství','biochemie','neurověda','Arvid Carlsson'

Biochemie

Hypothalamus

Kategorie:Neurotransmitery

Neurověda