Array ( [0] => 14922967 [id] => 14922967 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Držba [uri] => Držba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Držba''' (lat. ''possessio'', angl. ''possession'', něm. ''Besitz'') je právní pojem vyjadřující kontrolu, kterou osoba úmyslně vykonává nad [[Věc (právo)|věcí]], přičemž držitel (''posesor'') s ní nakládá jako s vlastní. Tím se držba liší od pouhé [[detence]], protože ''detentor'' věc pouze ovládá. Držitelem tedy může být především samotný [[vlastník]] věci, ale kromě něj i jiná osoba, pokud se chová tak, jakoby jí věc patřila. [1] => [2] => == Držba v římském právu == [3] => Držba v římském právu (''possessio'') představuje vztah subjektu k objektu – věci – tvořený dvěma složkami: ''corpus possessionis'' a ''animus possidendi''.{{Citace monografie [4] => | příjmení = Skřejpek [5] => | jméno = Michal [6] => | titul = Římské soukromé právo – Systém a instituce [7] => | vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. [8] => | místo = Plzeň [9] => | rok = 2011 [10] => | vydání = 1 [11] => | počet stran = 350 [12] => | kapitola = Rodina a manželství [13] => | strany = 122 [14] => | isbn = 978-80-7380-334-6 [15] => }} Držbou se pak rozumí faktická vláda nad věcí, kterou držitel ovládá (''corpus possessionis'') a má vůli být jejím vlastníkem (''animus possidendi'').''Římské soukromé právo – Systém a instituce''. s. 123 [16] => [17] => Držitel (''possesor'') splňuje oba prvky držby. Pokud však nemá vůli být vlastníkem a věc ovládá pro jiného, jedná se buď o detenci, nebo odvozenou držbu. [18] => [19] => Držba může být civilní (''possesio civile''), která je založená na způsobu uznaném římským civilním právem a může vést k vydržení. Dále se rozlišují držba bezvadná a vadná.''Římské soukromé právo – Systém a instituce''. s. 124 [20] => [21] => == Držba v českém právu == [22] => V Česku je držba definována [[občanský zákoník (Česko, 2012)|novým občanským zákoníkem]]. Zákon definuje držbu tak, že držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.§ 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 zákony pro lidi.cz]. Aby mohl být někdo považován za držitele, musí mít nad věcí faktickou moc a musí mít úmysl nakládat s věcí jako s věcí vlastní. Tato situace pravidelně nastává u vlastníka věci, ale držitelem může být i někdo jiný než vlastník. Držitelem může být například osoba, která je v [[Dobrá víra|dobré víře]], že nabyla vlastnické právo k předmětu, ale ve skutečnosti jej nenabyla z důvodu neplatné smlouvy. Držba však může vzniknout i tomu, kdo věc odcizil. Zákon tak proto rozlišuje různé druhy držby (řádnou, poctivou, pravou a jejich protiklady) a poskytuje jim různou [[Právní ochrana|právní ochranu]]. Zákon zároveň stanoví vyvratitelnou domněnku, že držba je řádná, poctivá a pravá. [23] => [24] => [[Zákon]] nerozlišuje mezi držbou věci a držbou [[Subjektivní právo|práva]], neboť i držba věci je držbou práva vlastnického. Držet lze však pouze majetkové právo, které lze právním jednáním převést na jiného, a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Osobní právo není předmětem držby ani [[vydržení]]. Zákon však poskytuje ochranu osobě, která vykonává osobní právo v dobré víře, ač jí ve skutečnosti nenáleží, neboť stanoví, že kdo vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit. Tato ochrana se použije, například pokud jsou vykonávána rodičovská práva k cizímu dítěti v důsledku záměny obou dětí ve zdravotnickém zařízení. Zákon dále upravuje ochranu, uchování a zánik držby. [25] => [26] => === Řádná držba === [27] => Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku [[Orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]], je řádným držitelem.§ 991 občanského zákoníku. [28] => [29] => === Poctivá držba === [30] => Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Nepoctivost zástupce při [[nabytí]] držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.§ 992 občanského zákoníku. [31] => [32] => === Pravá držba === [33] => Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen [[Výprosa|výprosou]], jde o pravou držbu.§ 993 občanského zákoníku. [34] => [35] => === Držba vlastnického práva === [36] => Poctivý držitel smí v mezích [[Český právní řád|právního řádu]] věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný. Poctivému držiteli náležejí všechny plody věci, jakmile se oddělí. Jeho jsou také všechny již vybrané [[Užitek|užitky]], které za držby dospěly. Nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu [[Újma|škodu]], která vzešla z jeho držby. [37] => [38] => === Ochrana, uchování a zánik držby === [39] => Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany. Držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo [[Žaloba z rušené držby|žalobou]]. Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby. [40] => [41] => Řízení o žalobě z rušené držby je upraveno v § 176 až 180 občanského soudního řádu.Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 zákony pro lidi.cz]. [42] => [43] => == Reference == [44] => [45] => [46] => == Externí odkazy == [47] => * Decker, John F. "Illinois Criminal Law." Newark, NJ: Matthew Bender & Co. 4th Ed. 2006. [48] => * {{Otto|heslo=Držba}} [49] => * {{Wikislovník|heslo=držba}} [50] => * {{Wikizdroje|dílo=Občanský zákoník (2012)}} [51] => [52] => {{Věcná práva}} [53] => {{Autoritní data}} [54] => {{Portály|Právo}} [55] => [56] => [[Kategorie:Věcná práva]] [57] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [] => )
good wiki

Držba

Držba (lat. possessio, angl.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Věc (právo)','Subjektivní právo','Kategorie:Věcná práva','vlastník','občanský zákoník (Česko, 2012)','Dobrá víra','Právní ochrana','Zákon','detence','Orgán veřejné moci','vydržení','nabytí'

Detence

Nabytí

vlastník

Vydržení

Zákon