Array ( [0] => 15480792 [id] => 15480792 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Družstvo [uri] => Družstvo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=právnické osobě}} [1] => {{Globalizovat}} [2] => '''Družstvo''', dříve ''společenstvo'' (někdy též ''kooperativa''KRAUS, Jiří a Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR). ''[[Nový akademický slovník cizích slov]] A-Ž.'' Praha: Academia, 2005. s. 441. ISBN 978-80-200-1351-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:16ff4f50-d062-11e3-93a3-005056825209), je [[právní forma]] pro sdružování osob zejména za účelem podpory svých členů. Někdy mohou být chápána jako klasické [[obchodní společnost]]i nebo jako [[Spolek|spolky]], v českém právu jsou družstva spolu s obchodními společnostmi považována za [[obchodní korporace]]. Odlišnosti družstev od obchodních společností spočívají v možnosti originárně nabývat členství beze změny zakladatelského dokumentu, rovnosti hlasů společníků při hlasování, např. o změně [[Stanovy|stanov]], a variabilním [[základní kapitál|základním kapitálu]] (kmenovém jmění). [3] => [4] => Český [[zákon o obchodních korporacích]] definuje družstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem [[podnikání]]. Družstvo musí mít nejméně tři členy a jeho [[obchodní firma]] musí obsahovat označení „družstvo“. Ve zvláštních ustanoveních zákon o obchodních korporacích upravuje [[bytové družstvo]] a [[sociální družstvo]]. Základním dokumentem družstva jsou stanovy. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze a statutárním orgánem družstva je [[představenstvo]], za které navenek většinou může jednat jeho předseda nebo místopředseda. Vznik a zánik družstva je totožný se zápisem do resp. výmazem z [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]]. [5] => [6] => == Družstevnictví == [7] => U družstva se v zásadě jedná o sociálně-ekonomický fenomén mající různé právní formy. V zemích románského práva jsou družstva vždy [[Obchodní společnost|obchodními společnostmi]].{{Citace monografie [8] => | příjmení = Pelikánová [9] => | jméno = Irena [10] => | příjmení2 = Černá [11] => | jméno2 = Stanislava [12] => | odkaz na autora = [13] => | titul = Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. [14] => | svazek = II [15] => | vydavatel = Wolters Kluver [16] => | místo = Praha [17] => | rok = 2006 [18] => | isbn = 80-7357-149-8 [19] => | kapitola = [20] => | strany = 459 [21] => | jazyk = [22] => }} V rakouském právu, které převzalo právo československé, byla družstva považována za [[Spolek|spolky]]. Po roce 1948 byla řada družstev zlikvidována, rozvíjena byla pouze [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotná zemědělská družstva]] sloužící k násilné kolektivizaci zemědělství,{{Citace monografie [23] => | příjmení = Černá [24] => | jméno = Stanislava [25] => | příjmení2 = Štenglová [26] => | jméno2 = Ivana [27] => | příjmení3 = Pelikánová [28] => | jméno3 = Irena [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Právo obchodních společností [31] => | vydavatel = Wolters Kluver [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 2015 [34] => | isbn = 978-80-7478-735-5 [35] => | kapitola = [36] => | strany = 445 [37] => | jazyk = [38] => }} a ta byla považována za socialistické organizace. Právní úprava [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] v letech 1992–2013 je nepovažovala přímo za [[obchodní korporace]],{{Citace monografie [39] => | příjmení = Pelikánová [40] => | jméno = Irena [41] => | příjmení2 = Černá [42] => | jméno2 = Stanislava [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. [45] => | svazek = II [46] => | vydavatel = Wolters Kluver [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 2006 [49] => | isbn = 80-7357-149-8 [50] => | kapitola = [51] => | strany = 458 [52] => | jazyk = [53] => }} od rekodifikace soukromého práva jimi s účinností od 1. ledna 2014 v českém právním řádu podle [[Zákon o obchodních korporacích|zákona o obchodních korporacích]] jsou.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Černá [55] => | jméno = Stanislava [56] => | příjmení2 = Štenglová [57] => | jméno2 = Ivana [58] => | příjmení3 = Pelikánová [59] => | jméno3 = Irena [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = Právo obchodních společností [62] => | vydavatel = Wolters Kluver [63] => | místo = Praha [64] => | rok = 2015 [65] => | isbn = 978-80-7478-735-5 [66] => | kapitola = [67] => | strany = 443 [68] => | jazyk = [69] => }} [70] => [71] => Družstevnictví je součástí konceptu [[Participativní ekonomika|participativní ekonomiky]], která usiluje o snižování příjmových a majetkových nerovností ve společnosti prostřednictvím zvyšování [[Participativní demokracie|participativní]] a ekonomické demokracie. Ekonomická demokracie znamená, že na rozhodnutí by měli mít vliv minimálně všichni ti, jichž se budou dotýkat jeho důsledky.{{Citace elektronické monografie|titul = Participatory Economics|url = http://www.participatoryeconomics.info/values/|vydavatel = Participatory Economics|datum přístupu = 2016-01-25|jazyk = en-US|url archivu = https://web.archive.org/web/20160202200553/http://www.participatoryeconomics.info/values/|nedostupné = ano}} Tomuto požadavku vyhovují [[Výrobní družstvo|výrobní družstva]], protože široká základna zaměstnanců-majitelů je většinou zároveň složena z obyvatelů regionu, kde dochází k výrobě. Proto je nepravděpodobné, že by taková firma přijala rozhodnutí s potenciálně negativními důsledky na místní komunitu jako jsou např. [[Hromadné propouštění|hromadná propouštění]], [[Outsourcing|přesunutí výroby do zahraničí]] nebo zavádění výrobních postupů, které kontaminují životní prostředí. Družstevnictví je také jedním z klíčových témat pro [[udržitelný rozvoj]]. [72] => [73] => === Historie družstevnictví na Ostravsku === [74] => Kořeny [[družstevnictví]] na [[Ostrava|Ostravsku]] sahají ke konci druhé poloviny [[19. století]], kdy došlo v regionu k rozvoji [[hutnictví]] a [[hornictví]]. Tzv. [[dělnické hnutí]] se postupem rozvoje [[Těžký průmysl|těžkého průmyslu]] rozrůstá, soustřeďuje se na [[Odbory|odborovou politiku]] a současně s ním rozvíjí se snaha po [[Svépomocné spolky|hospodářské svépomoci]]. Od roku [[1890]] se [[dělnické hnutí]] snažilo odpoutat od hospodářské závislosti na závodních obchodech (tzv. ''závodních konsumech'') a chtělo vytvořit své vlastní [[Svépomocné spolky|svépomocné organizace]], které by zajišťovaly jejich vlastní zásobováni{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = Grobelný [76] => | jméno = Andělín [77] => | příjmení2 = Sobotík [78] => | jméno2 = Bohumil [79] => | titul = Dělnické hnutí na Ostravsku [80] => | periodikum = Publikace Slezského studijního ústavu, Svazek 16 [81] => | vydavatel = Krajský národní výbor v Ostravě [82] => | url = https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:8ddcaba0-84d6-11dd-8c50-0013d398622b&q=Dr%20Chleborad [83] => | datum vydání = 1957 [84] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200607001801/https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid%3A8ddcaba0-84d6-11dd-8c50-0013d398622b&q=Dr+Chleborad [85] => | datum přístupu = 2019-12-04 [86] => | datum archivace = 2020-06-07 [87] => }} [88] => [89] => Jedním z průkopníků družstevnictví na [[Ostrava|Ostravsku]] byl [[advokát]] [[Doktor|Dr.]] [[František Ladislav Chleborád|František Chleborad]], který v letech [[1868]]–[[1875]] založil [[Oul (družstvo)|Oul]], což bylo dělnické konzumní družstvo. Existovalo jen 4 roky. Svou činnost ukončilo v důsledku tlaku na poněmčování [[dělník]]ů, ti více důvěřovali závodním konzumům, než vlastním družstvům. V letech [[1880]]–[[1888]] mezi dělníky šířil teorie německého ekonoma [[Franz Hermann Schulze-Delitzsch|Franz Hermanna Schulze-Delitzscha]] (29. srpna [[1808]], [[Delitzsch]] – 29. dubna 1883, [[Postupim]]) o tzv. „svépomocných akcích pomocí spoření a družstev".František Papoušek. Český národohospodář F.  L. Chleborad na Ostravsku, SI. sb. 1945. str. 5– 22. Viz též ČMM 1954. str. 99. 2019-12-03. Nabádal [[dělník]]y ke sjednocení, podnikavosti a ke vzdělání. V návaznosti na tuto činnost založil [[Moravská záložna v Ostravě|Moravskou záložnu v Ostravě]]. [90] => [91] => Závodní konzumy byly především pod podnikem [[Vítkovické železárny]], kde byla v roce [[1886]] otevřena závodní [[tržnice]]. Přípravy na založení konzumního spolku se uskutečnily dne 14. října [[1894]], kdy došlo k konání ustavující valné hromady „[[První dělnický a zásobovací spolek pro Vítkovice a politický okres místecký|Prvního dělnického a zásobovacího spolku pro Vítkovice a politický okres místecký]]". Přípravy se prováděly tajně, aby se o nich v závodě a soukromí obchodníci nedověděli, protože všem družstevním činovníkům hrozilo propuštění ze závodů. Když měla být otevřena první prodejna, byl majitel domu podplacen 150 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatými]], aby družstevníkům místnost na prodejnu nepronajímal. Prodejna byla otevřena a postupně otevírány další. Byla zakládána i nová družstva. Snaha pracujícího lidu po hospodářské nezávislosti byla podporována ušlechtilou myšlenkou svépomoci a solidarity, které se staly hnací silou vývoje družstevnictví.{{Citace elektronického periodika [92] => | příjmení = Zahradník [93] => | jméno = Jaroslav [94] => | autor2 = Zdeněk Podlipský [95] => | autor3 = JUDr. Květoslava Čejdová - Mathonová [96] => | titul = OSTRAVA, MĚSTO UHLÍ A ŽELEZA [97] => | periodikum = [98] => | vydavatel = NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE [99] => | url = https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1a6d5b56-7c5b-11e4-b535-001b63bd97ba [100] => | datum vydání = 1947 [101] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200602080809/https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid%3A1a6d5b56-7c5b-11e4-b535-001b63bd97ba [102] => | datum přístupu = 2019-12-04 [103] => | datum archivace = 2020-06-02 [104] => }} [105] => [106] => V [[Ostrava|Ostravě]] vznikly družstva jako např. [[Zádruha (družstvo)|„ZÁDRUHA", velkoobchodní společnost s r. o.]] ([[1915]]), [[Budoucnost (družstvo)|Ústřední konsumní a úsporné družstvo „Budoucnost", z.s.s.r.o. v Moravské Ostravě]] ([[1919]]), [[Produktiva (družstvo)|„PRODUKTIVA" Ústřední výrobní, nákupní a prodejní společnost]] (po [[1919]]).„ZÁDRUHA“, velkoobchodní společnost s r. o. byla pojmenována podle právního institutu Zádruha (též ''kuča''), který se vyskytoval u Jihoslovanů v novověku. Viz heslo [[Zádruha]] na Wikipedii). [107] => [108] => == Členství a orgány družstva == [109] => Členství v družstvu vzniká především jeho zakladatelům dnem vzniku družstva, později rozhodnutím představenstva (příp. jiného orgánu družstva podle [[Stanovy|stanov]]) o přijetí za člena nebo převodem nebo přechodem družstevního podílu. Podmínkou je především uhrazení základního členského vkladu, další podmínky mohou určit stanovy družstva. Členství vždy vzniká na dobu neurčitou. Zaniká písemnou dohodou, vystoupením člena, jeho vyloučením, převodem nebo přechodem družstevního podílu, prohlášením [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkursu]] na majetek člena nebo zánikem družstva či smrtí člena. [110] => [111] => Orgány družstva jsou: [112] => [113] => # ''Členská schůze'' rozhoduje o nejvýznamnějších družstevních záležitostech, volí ostatní orgány družstva, které jsou povinny skládat účty ze své činnosti. [114] => # ''[[Představenstvo]]'' je výkonným orgánem družstva s všeobecnou kompetencí, tj. řídí a rozhoduje v těch věcech, které nejsou v kompetenci jiných orgánů družstva. Je statutárním zástupcem družstva. [115] => # ''Kontrolní komise'' je kontrolní orgán, který kontroluje činnost družstva, všech jeho členů a orgánů. [116] => [117] => Stanovami lze zřídit i další orgány. U malých družstev do 50 členů se představenstvo ani kontrolní komise zřizovat nemusí, [[statutární orgán|statutárním orgánem]] je potom předseda družstva a pravomoc kontrolní komise má vůči statutárnímu orgánu družstva každý člen družstva. [118] => [119] => == Vkladová povinnost a základní kapitál == [120] => Jedním ze základních předpokladů vzniku členství v družstvu je převzetí a splnění vkladové povinnosti v rozsahu vyplývajícím ze [[Stanovy|stanov]] družstva. Podmínkou vzniku členství při založení družstva je tak jednak převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, jednak včasné a řádné splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, případně, určí-li tak stanovy, alespoň k jeho části – vstupnímu vkladu. [121] => [122] => Zákon nestanoví minimální výši členského vkladu. Výše základního členského vkladu, případně vstupního vkladu, musí být (na rozdíl od [[Kapitálová obchodní společnost|kapitálových obchodních společností]]) pro všechny členy družstva stejná{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 90/2012 Sb. | název = [[Zákon o obchodních korporacích|o obchodních korporacích]] | poznámka = dále jen „ZOK“ | paragraf = 564 odst. 2 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 | datum přístupu = 2014-01-01}} a zapisuje se do [[Obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]].{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 304/2013 Sb. | název = o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob | paragraf = § 48 odst. 1 písm. l) | vydání = 12. září 2013 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-304 | datum přístupu = 2014-01-01}} Vklad může být peněžitý i nepeněžitý (s výjimkou [[Spořitelní a úvěrní družstva|družstevních záložen]], kde může být vklad pouze peněžitý), nepeněžitý vklad musí být oceněn [[Soudní znalec|znalcem]]. V případě družstva mohou být, na rozdíl od [[obchodní společnost|obchodních společností]], nepeněžitým vkladem i práce a služby.§ 17 a § 573 ZOK [123] => [124] => Souhrn všech členských vkladů, k jejichž splacení se členové družstva ve stanovách zavázali, představuje [[základní kapitál]] družstva. S výjimkou [[Spořitelní a úvěrní družstva|družstevních záložen]]{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 87/1995 Sb. | název = o spořitelních a úvěrních družstvech | paragraf = 2 odst. 2 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-87 | datum přístupu = 2014-01-01}} není minimální výše základního kapitálu družstva stanovena a základní kapitál se nezapisuje do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]]. Určí-li tak stanovy, může se člen podílet na [[základní kapitál|základním kapitálu]] jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských vkladů může být pro různé členy odlišná. Zvýšení základního členského vkladu doplatky členů je možné, určují-li tak stanovy. Základní členský vklad lze zvýšit doplatky členů pouze jednou za 3 roky a nejvýše na trojnásobek stávající výše. [125] => [126] => == Ručení družstva, uhrazovací povinnost == [127] => Za porušení svých závazků odpovídá družstvo celým majetkem. Členové neodpovídají ani neručí za nesplnění povinností družstva, družstvo však za [[Zákon o obchodních korporacích|zákonem]] a [[Stanovy|stanovami]] stanovených podmínek může po členech žádat plnění z titulu uhrazovací povinnosti, na základě které jsou členové povinni poskytnout družstvu finanční prostředky, které smí družstvo použít výhradně na úhradu vzniklé ztráty. Uhrazovací povinnost nesmí být vyšší než trojnásobek základního členského vkladu.§ 587-594 ZOK [128] => [129] => Uhrazovací povinnost členů [[Spořitelní a úvěrní družstva|družstevních záložen]] byla zrušena zákonem č. 230/2009 Sb. [130] => [131] => == Typy družstev == [132] => [133] => === Bytové družstvo === [134] => [[Bytové družstvo]] (§ 727–757 [[Zákon o obchodních korporacích|ZOK]]) může být založeno jen za účelem zajišťování [[byt]]ových potřeb svých členů. Bytové družstvo může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob. Za podmínek stanovených zákonem může provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. [[Obchodní firma|Firma]] bytového družstva obsahuje označení „bytové družstvo“. [135] => [136] => === Sociální družstvo === [137] => [[Sociální družstvo|Sociálním družstvem]] (§ 758–773 [[Zákon o obchodních korporacích|ZOK]]) je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu [[Sociální koheze|sociální soudržnosti]] za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. [[Obchodní firma|Firma]] sociálního družstva obsahuje označení „sociální družstvo“. [138] => [139] => V České republice existují i jiné formy právnické osoby fungující na bázi obecné prospěšnosti (např. [[nadace]], [[Spolek|spolky]]). Jejich nevýhodou však je, že se jedná o právnické osoby nepodnikatelské povahy, které nemohou vůbec nebo mohou jen velmi omezeně podnikat. Naproti tomu [[Právnická osoba|právnické osoby]], které jsou [[podnikatel]]i ve vlastním smyslu a které mohou vykonávat i jiné než čistě podnikatelské aktivity (např. [[společnost s ručením omezeným]] nebo [[akciová společnost]]) se k výkonu sociální a charitativní činnosti nehodí buďto vůbec, anebo jen s nepoměrnými obtížemi. Úprava sociálního družstva se snaží sloučit výhody obou modelů.{{Citace monografie | příjmení = Štenglová | jméno = Ivana | příjmení2 = Havel | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora2 = Bohumil Havel | příjmení3 = Cileček | jméno3 = Filip | příjmení4 = Kuhn | jméno4 = Petr | příjmení5 = Šuk | jméno5 = Petr | odkaz na autora = | titul = Zákon o obchodních korporacích. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2013 | isbn = 978-80-7400-480-3}} [140] => [141] => === Spořitelní a úvěrní družstva === [142] => Spořitelní a úvěrní družstva jsou upravena zvláštním zákonem (zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech). Pro spořitelní a úvěrní družstva se používá také zkrácený pojem [[spořitelní a úvěrní družstva]]. Spořitelní a úvěrní družstvo je družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování [[úvěr]]ů, ručení a peněžních služeb v různých formách.{{Citace monografie | příjmení = Hendrych | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Hendrych | spoluautoři = a kol. | titul = Právnický slovník | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-7400-059-1}} Dohled nad jeho činností vykonává [[Česká národní banka]]. [143] => [144] => [[Obchodní firma|Firma]] družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní a úvěrní družstvo“, „družstevní záložna“, „spořitelní družstvo“ nebo „úvěrní družstvo“. [145] => [146] => === Výrobní družstvo === [147] => [[Výrobní družstvo]] je takový typ podniku, který je z většiny vlastněn zaměstnanci. Ti se kolektivně podílejí na rozhodování, a to buď pomocí přímé volby nebo pomocí volených zástupců. Aby se udržela vysoká úroveň participativity a demokracie, nejsou výrobní družstva volně obchodovatelná. Důležitý je tu také [[princip subsidiarity]], protože se předpokládá, že zaměstnanci, kteří se potýkají s problémem přímo, budou mít také nejvíce informací k tomu, aby mu mohli čelit. [148] => [149] => == Evropská družstevní společnost == [150] => [[Evropská družstevní společnost]] (SCE) je nadnárodní forma podnikání, upravená přímo použitelným [[Nařízení Evropské unie|nařízením]] [[Rada Evropské unie|Rady]] 1435/2003/ES o statutu evropské družstevní společnosti, které je v České republice prováděno zákonem č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti. [151] => [152] => == Odkazy == [153] => [154] => === Poznámky === [155] => [156] => [157] => === Reference === [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * JOHANISOVÁ, Naďa: ''Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem'', Stehlík, 2008, S 126, {{ISBN|978-80-86913-05-6}} [162] => [163] => * REDAKCE KULT-POL. A PROP. ODDĚLENÍ. ''Třicet let naší družstevní práce pro pracující lid Ostravska 1919-1949''. Opava: Knihtiskárna České Opavsko, 1949. 30 s. [164] => * ZAHRADNÍK, Jaroslav; PODLIPSKÝ, Zdeněk; JUDR. ČEJDOVÁ - MATHONOVÁ, Květoslava. ''OSTRAVA, MĚSTO UHLÍ A ŽELEZA''. NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA V PRAZE, 1947. 274 s. S. 207-212. [165] => * ŠRENK, Vladislav; HABROVANSKÝ, Jindra. Moravská Ostrava. ''NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ PROPAGACE ČESKOSLOVENSKA ŘADA A - SVAZEK XV. 1937''. Město Moravská Ostrava, 1938 [166] => * JEDNOTA. ''1. celostátní manifestační sjezd Jednoty čsl. soukromých úředníků, dílovedoucích, zřízenců a Svazu báňských a hutních úředníků pod protektorátem městské rady''. Třída čsl. legií 36, Moravská Ostrava: Moravskoslezská knihtiskárna, 1937. 100 s. S. 92. [167] => * SCHULZ, M. ''Mor. Ostrava a Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír (Mähr. Ostrau und das Ostrau-Karwiner Steinkohlenrevier)''. První. vyd. Městská rada v Mor. Ostravě. Tisk: Nakladatelství DARI, Berlín, 1930. 204 s. S. 128. [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Evropská družstevní společnost]] [171] => * [[Jednotné zemědělské družstvo]] [172] => * [[Spořitelní a úvěrní družstva]] [173] => * [[Ústřední rada družstev]] [174] => * [[:Kategorie:Pořadatelé družstev|Seznam pořadatelů družstev]] [175] => [176] => === Externí odkazy === [177] => * {{Commonscat|Cooperatives}} [178] => * {{Otto|heslo=Společenstva}} [179] => * [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90#cast1-hlava6 Část zákona o obchodních korporacích, věnující se družstvu], zakonyprolidi.cz [180] => * [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-87 Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech], zakonyprolidi.cz [181] => * [https://web.archive.org/web/20140101114236/http://new.eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003R1435&qid=1388492399811&from=CS Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)], eur-lex.europa.eu [182] => * [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-307 Zákon o evropské družstevní společnosti], zakonyprolidi.cz [183] => * [http://www.dacr.cz/ Družstevní Asociace České republiky] [184] => * [http://www.asociacedz.cz/ Asociace družstevních záložen] [185] => * [http://www.scmsd.cz/ COOP - Svaz českých a moravských spotřebních družstev] [186] => * [http://www.scmvd.cz/ Svaz českých a moravských výrobních družstev] [187] => * [http://www.scmbd.cz/ Svaz českých a moravských bytových družstev] [188] => [189] => {{Formy podnikání v Česku}} [190] => {{Autoritní data}} [191] => {{Portály|Ekonomie|Právo}} [192] => [193] => [[Kategorie:Družstva| ]] [194] => [[Kategorie:Obchodní právo]] [195] => [[Kategorie:Formy právnických osob]] [196] => [[Kategorie:Obchodní modely]] [] => )
good wiki

Družstvo

Družstvo, dříve společenstvo (někdy též kooperativa), je právní forma pro sdružování osob zejména za účelem podpory svých členů. Někdy mohou být chápána jako klasické obchodní společnosti nebo jako spolky, v českém právu jsou družstva spolu s obchodními společnostmi považována za obchodní korporace.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zákon o obchodních korporacích','Spořitelní a úvěrní družstva','Stanovy','Obchodní firma','základní kapitál','Ostrava','Spolek','dělník','Evropská družstevní společnost','dělnické hnutí','1919','obchodní korporace'

1919

Dělník

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Spolek

Stanovy