Array ( [0] => 14672633 [id] => 14672633 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dusičnany [uri] => Dusičnany [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Nitrate-3D-balls.png|náhled|148x148pixelů|Kuličkový model dusičnanového iontu]] [1] => '''Dusičnany''' (též '''ledky''', '''nitráty''') jsou [[soli]] [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]], často využívané v zemědělství na výrobu [[Hnojivo|hnojiv]] (pro přítomnost [[dusík]]u) a v [[Pyrotechnika|pyrotechnice]] (protože jde o [[oxidační činidlo|oxidační činidla]]) např. pro výrobu [[Střelný prach|střelného prachu]]. Základem dusičnanů je [[anion]] NO{{Su|b=3|p=-}} o [[molární hmotnost]]i 62,01 g/mol. [2] => [3] => Dusičnany se vyskytují i v přírodě v podobě několika nerostů, avšak jejich těžba by nebyla schopna pokrýt celosvětovou spotřebu, proto se vyrábějí uměle. Jsou přítomny i v [[Mořská voda|mořské vodě]], kde jejich nadměrné zastoupení umožňuje život [[fytoplankton]]u (například v oblasti [[Aljaška|Aljašky]]); nadměrné zastoupení dusičnanů ve [[Sladká voda|sladké vodě]] (zejména [[Jezero|jezerech]]) naopak způsobuje množení [[řasy|řas]] a [[sinice|sinic]]. Téměř všechny dusičnany jsou ve vodě dobře rozpustné. [4] => [5] => [[Soubor:Nitrate-ion-resonance-2D.png|náhled|Skutečná strutura NO3− skupiny je „průměrem“ tří rezonančních struktur.]] [6] => [7] => == Přírodní koloběh dusíku == [8] => {{Podrobně|Koloběh dusíku}}Rozkladem [[Bílkovina|bílkovin]] a jiných dusíkatých sloučenin vzniká [[amoniak]]. Působením nitrifikačních bakterií dochází k jeho přeměně na dusitany, které se dále oxidují na dusičnany. [[Anorganická sloučenina|Anorganické sloučeniny]] [[dusík]]u obsažené v [[Půda|půdě]] se stávají součástí rostlinných potravin.{{Citace periodika [9] => | titul = DUSIČNANY A DUSITANY - Documents [10] => | periodikum = Documents.tips [11] => | url = http://documents.tips/documents/dusicnany-a-dusitany.html [12] => | datum přístupu = 2016-12-08 [13] => }} {{Wayback|url=http://documents.tips/documents/dusicnany-a-dusitany.html |date=20161220082431 }} Do živočišných se dostávají z [[Krmivo|krmiva]] nebo záměrným přidáváním dusitanových a dusičnanových solí plnící funkci konzervace a stabilizace barvy [[Maso|masa]].{{Citace monografie [14] => | titul = Obecná hygiena potravin [15] => | oclc = 56871275 [16] => | vydavatel = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita [17] => }} [18] => [19] => == Obsah dusičnanů == [20] => Mezi hlavní potravinové zdroje dusičnanů řadíme [[Lilek brambor|brambory]], [[Zelenina|zeleninu]] a [[Pitná voda|pitnou vodu]]. Vysoký obsah dusičnanů (nad 1000 mg/kg) se vyskytuje především v [[Locika setá|salátu]], [[špenát]]u, [[Endivie|endivii]], [[Ředkvička|ředkvičce]], [[Miřík celer|celeru]], [[Reveň|reveni]] a [[Kukuřice setá|kukuřici]], středně vysoký obsah mají brambory, [[brokolice]], [[petržel]], [[Mrkev obecná|mrkev]], [[lilek]], [[květák]], [[zelí]], [[kapusta]] a [[česnek]]. Nízký obsah (pod 250 mg/kg) obsahují [[Okurka setá|okurky]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Hrách setý|hrách]], [[Cibule kuchyňská|cibule]] a [[růžičková kapusta]]. Významné zastoupení dusičnanů v [[Ovoce|ovoci]] mají zejména [[banán]]y, [[meloun]]y a [[Jahoda|jahody]].{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Bezpečnost potravin A-Z [22] => | periodikum = www.bezpecnostpotravin.cz [23] => | url = http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76479.aspx [24] => | datum přístupu = 2016-12-08 [25] => }} [26] => [27] => Hlavní zástupci přídatných látek jsou [[dusičnan sodný]] (E 251) a [[dusičnan draselný]] (E 252).{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení = Miroslav [29] => | jméno = Šuta [30] => | odkaz na autora = Miroslav Šuta [31] => | příjmení2 = Šťovíček [32] => | jméno2 = Vladimír [33] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šťovíček [34] => | titul = Dusičnany a dusitany v potravinách. Je důvod k obavám? [35] => | periodikum = [[Český rozhlas Plzeň]] [36] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/dusicnany-a-dusitany-v-potravinach-je-duvod-k-obavam-6715495 [37] => | datum vydání = 2017-08-25 [38] => | poznámka = Zdraví v cajku [39] => | jazyk = cs [40] => | datum přístupu = 2024-03-04 [41] => }} [42] => [43] => == Toxicita == [44] => Pro dospělé osoby nejsou dusičnany v obvyklých koncentracích nebezpečné, jsou téměř netoxické, neboť se docela rychle dostávají z organismu [[moč]]í. Otrava vzniká v případě požití extrémní dávky. Mezi příznaky dusičnanové intoxikace patří žízeň, [[Průjem|průjmy]], [[Kolika|koliky]], excitace a [[křeč]]e přítomné do 3 až 7 hodin po expozici. Činností [[Bakterie|bakterií]] v gastrointestinálním traktu může docházet k nepřímé toxicitě dusičnanů. Tyto bakterie snadno redukují dusičnany na dusitany, které svojí toxicitou vyvolávají vlastní otravu. Nejvyšší přípustná dávka je asi 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti (kolem 245 mg). [[Evropský úřad pro bezpečnost potravin]] (EFSA) v červnu 2017 stanovil přijatelný denní příjem dusičnanů na 3,7 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti a den. [45] => [46] => Mezi další potíže způsobené příjmem dusičnanů se řadí [[inhibice]] růstového faktoru na úrovni [[Hypothalamus|hypothalamu]] a interference s metabolismem [[Vitamín|vitaminů]] A a E. Kompetitivní snížením příjmu jódu může způsobovat případný strumigenní účinek.{{Citace periodika [47] => | titul = Hodnocení zdravotního rizika dusičnanů a dusitanů z pitné vody [48] => | periodikum = Informační Centrum Bezpečnosti Potravin.cz [49] => | jazyk = cs-CZ [50] => | url = http://www.bezpecnostpotravin.cz/hodnoceni-zdravotniho-rizika-dusicnanu-a-dusitanu-z-pitne-vody.aspx [51] => | datum přístupu = 2016-12-10 [52] => }} [53] => [54] => Redukcí dusičnanů ve slinách mohou vznikat [[dusitany]]. Prostřednictví reakce nitrosace mohou za určitých podmínek reagovat dusitany s aminokyselinami za vzniku [[Nitroamin|nitrosaminů]]. Vztah mezi příjmem dusičnanů a tvorbou NOC (N-nitrosloučeniny) podporuje několik studií.{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = Hlobilová [56] => | jméno = Veronika [57] => | titul = Dusitany a dusičnany ve stravě - jejich negativa a pozitiva [58] => | url = http://is.muni.cz/th/381442/lf_b/Dusitany_a_dusicnany_ve_strave_-_jejich_pozitiva_a_negativa.pdf [59] => | vydavatel = [60] => | místo = [61] => | datum vydání = [62] => | datum přístupu = 10.12.2016 [63] => }} Doposud však nebyly předloženy přímé důkazy o souvislosti dusičnanů s karcinogenními účinky. V roce 2003 FAO/WHO Expert Committee on Food Additives prohlásil, že epidemiologické studie neprokázaly zvýšené riziko rakoviny s rostoucí spotřebou dusičnanů. [64] => [65] => === Dusičnany v pitné vodě === [66] => [[Soubor:WOA05 sea-surf NO3 AYool.png|náhled|Světové zastoupení dusičnanů v mořích]]Česká norma pro pitnou vodu uvádí pro obsah dusičnanů maximální povolené množství pro dospělého 50 mg/l, pro dítě 15 mg/l. V českých veřejných vodovodech se běžně vyskytuje 30 až 40 mg/l dusičnanů, individuální zdroje vody mívají obsah dusičnanů často i několikanásobně vyšší. Odstranit dusičnany běžnými mechanickými nebo uhlíkovými filtry na vodu není možné, je nutné použít speciální denitratační anex. [67] => [68] => == Význam dusičnanů v lidské stravě == [69] => Navzdory výše zmiňovaným negativním efektům dusičnanů na zdraví přibývají důkazy o jejich zdravotní prospěšnosti. Redukcí dusitanů a dusičnanů ve formě nitritu, respektive nitrátu vzniká oxid dusnatý (NO). Ten ovlivňuje krevní tlak a [[Homeostáza|cévní homeostázu]]. Přibývají důkazy o tom, že biologickou aktivitu NO mohou zlepšit dusičnany a dusitany. Tento jev způsobí vazodilataci, inhibici krevních destiček a tím se dusičnany a dusitany podílejí na kardiovaskulárním zdraví.{{Citace periodika [70] => | příjmení = Machha [71] => | jméno = Ajay [72] => | příjmení2 = Schechter [73] => | jméno2 = Alan N. [74] => | titul = Dietary nitrite and nitrate: a review of potential mechanisms of cardiovascular benefits [75] => | periodikum = European Journal of Nutrition [76] => | ročník = 50 [77] => | číslo = 5 [78] => | strany = 293–303 [79] => | issn = 1436-6207 [80] => | pmid = 21626413 [81] => | doi = 10.1007/s00394-011-0192-5 [82] => | jazyk = en [83] => | url = http://link.springer.com/article/10.1007/s00394-011-0192-5 [84] => | datum přístupu = 2016-12-10 [85] => | datum = 2011-05-31 [86] => }} Na základě výsledků několika studií vyplývá, že požití dusičnanů snižuje krevní tlak, a to u zdravých i hypertenzních pacientů.{{Citace periodika [87] => | příjmení = Larsen [88] => | jméno = Filip J. [89] => | příjmení2 = Ekblom [90] => | jméno2 = Björn [91] => | příjmení3 = Sahlin [92] => | jméno3 = Kent [93] => | titul = Effects of Dietary Nitrate on Blood Pressure in Healthy Volunteers [94] => | periodikum = New England Journal of Medicine [95] => | ročník = 355 [96] => | číslo = 26 [97] => | strany = 2792–2793 [98] => | issn = 0028-4793 [99] => | pmid = 17192551 [100] => | doi = 10.1056/NEJMc062800 [101] => | url = http://dx.doi.org/10.1056/NEJMc062800 [102] => | datum přístupu = 2016-12-10 [103] => | datum = 2006-12-28 [104] => }} [105] => [106] => Další potenciální skupinou využívající výhod působení dusičnanů, respektive dusitanů na dilataci cév jsou sportovci nebo lidé s vyšším fyzickým výkonem. [107] => [108] => Vzhledem k těmto působením na kardiovaskulární systém příjem dusičnanů v přiměřeném množství přináší zdravotní benefity. Bohatým zdrojem těchto látek je mimo jiné zelenina. Jejich množství kolísá a je ovlivněno klimatickými podmínkami, obecně jsou ale dobrým zdrojem dusičnanů v rámci zeleniny salát, ředkvičky, špenát, celer a cukrová kukuřice. Konzumace těchto plodin přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a zlepšuje celkovou kondici kardiovaskulárního systému.{{Citace periodika [109] => | příjmení = Bailey [110] => | jméno = Stephen J. [111] => | příjmení2 = Fulford [112] => | jméno2 = Jonathan [113] => | příjmení3 = Vanhatalo [114] => | jméno3 = Anni [115] => | titul = Dietary nitrate supplementation enhances muscle contractile efficiency during knee-extensor exercise in humans [116] => | periodikum = Journal of Applied Physiology [117] => | ročník = 109 [118] => | číslo = 1 [119] => | strany = 135–148 [120] => | issn = 8750-7587 [121] => | pmid = 20466802 [122] => | doi = 10.1152/japplphysiol.00046.2010 [123] => | jazyk = en [124] => | url = http://jap.physiology.org/content/109/1/135 [125] => | datum přístupu = 2016-12-10 [126] => | datum = 2010-07-01 [127] => }} [128] => [129] => == Dělení dusičnanů == [130] => [131] => === Dusičnany alkalických kovů === [132] => {{Podrobně|Dusičnany alkalických kovů}} [133] => Do této skupiny náleží [[dusičnan lithný]] (LiNO3), [[dusičnan sodný]] (NaNO3), [[dusičnan draselný]] (KNO3), [[dusičnan rubidný]] (RbNO3), [[dusičnan cesný]] (CsNO3) a [[dusičnan francný]] (FrNO3). [134] => [135] => Tyto dusičnany jsou bílé, krystalické látky, rozpustné ve vodě. Lze je připravit reakcí [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] s příslušným [[hydroxidy|hydroxidem]]. Při zahřívání se rozpadají na [[dusitany|dusitan]] a [[kyslík]], dle reakce (''Me'' označuje prvek alkalického kovu):
[136] => :2 ''Me''NO3 —t→ 2 ''Me''NO2 + [[kyslík|O2]] [137] => Díky vzniklému kyslíku jsou tyto dusičnany dobrými oxidačními činidly. Tyto látky mají velký průmyslový význam. [138] => [139] => === Dusičnany kovů alkalických zemin === [140] => Do této skupiny náleží [[dusičnan berylnatý]] (Be(NO3)2), [[dusičnan hořečnatý]] (Mg(NO3)2), [[dusičnan vápenatý]] (Ca(NO3)2), [[dusičnan strontnatý]] (Sr(NO3)2)), [[dusičnan barnatý]] (Ba(NO3)2) a [[dusičnan radnatý]] (Ra(NO3)2). [141] => [142] => Tyto ve vodě rozpustné látky při zahřívání tvoří oxid kovu a [[oxid dusičitý]]:
[143] => :''Me''NO3 —t→ ''Me''O + NO2 [144] => Tyto látky mají své uplatnění obvykle v pyrotechnice, skoro vůbec se neužívají jako hnojiva. [145] => [146] => === Dusičnany přechodných kovů === [147] => Do této skupiny náleží [[dusičnan stříbrný]] (AgNO3), [[dusičnan měďnatý]] (Cu(NO3)2) a [[dusičnan olovnatý]] (Pb(NO3)2). [148] => [149] => Tyto ve vodě rozpustné látky při zahřívání tvoří oxid kovu a [[oxid dusičitý]]:
[150] => :''Me''NO3 —t→ ''Me''O + NO2 [151] => Tyto látky se neužívají obvykle jako pyrotechnika ani hnojiva. Často se užívají v chemii na další syntézy. [152] => [153] => === Dusičnany s nekovovými kationty === [154] => Do této skupiny náleží např. [[dusičnan amonný]] (NH4NO3). [155] => [156] => Tyto dusičnany mají místo atomu kovu v molekule jiný prvek či skupinu látek. Vlastnosti jsou pro každý dusičnan individuální. [157] => [158] => === Organické dusičnany === [159] => Do této skupiny náleží [[nitroglycerin]] či [[nitrocelulóza]]. [160] => [161] => [[Kyselina dusičná]] je schopna reagovat s [[alkoholy]] za vzniku [[Estery|esterů]]. Tyto látky mají na molekule navázánu skupinu NO3−, která se označuje předponou ''nitroxy'', ale je běžné se setkat s ''nitro''. Některé mají průmyslový význam, část má význam jako trhaviny a některé jsou důležitými biochemickými látkami. [162] => [163] => Část z nich lze vyrobit reakcí organické sloučeniny s kyselinou dusičnou za přítomnosti kyseliny sírové nebo fosforečné (nelze tak připravit zejména [[hexogen|1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin]], jelikož reaguje s kyselinou sírovou i fosforečnou. Jako alternativa se v tomto případě užívá [[dusičnan amonný]]). [164] => [165] => == Galerie == [166] => [167] => soubor:Dusičnan zinečnatý.JPG|[[Dusičnan zinečnatý]] Zn(NO3)2 [168] => soubor:Dusičnan vápenatý.JPG|[[Dusičnan vápenatý]] Ca(NO3)2 [169] => soubor:Dusičnan stříbrný.JPG|[[Dusičnan stříbrný]] AgNO3 (Je patrná přítomnost stříbra na povrchu) [170] => soubor:Dusičnan sodný.JPG|[[Dusičnan sodný]] NaNO3 [171] => soubor:Dusičnan olovnatý.JPG|[[Dusičnan olovnatý]] Pb(NO3)2 [172] => soubor:Dusičnan kobaltnatý.JPG|[[Dusičnan kobaltnatý]] Co(NO3)2 [173] => soubor:Dusičnan kademnatý.JPG|[[Dusičnan kademnatý]] Cd(NO3)2 [174] => soubor:Dusičnan hořečnatý.JPG|[[Dusičnan hořečnatý]] Mg(NO3)2 [175] => soubor:Dusičnan hlinitý.JPG|[[Dusičnan hlinitý]] Al(NO3)3 [176] => soubor:Dusičnan draselný.JPG|[[Dusičnan draselný]] KNO3 [177] => soubor:Dusičnan bismutitý.JPG|[[Dusičnan bismutitý]] Bi(NO3)3 [178] => soubor:Dusičnan barnatý.JPG|[[Dusičnan barnatý]] Ba(NO3)2 [179] => soubor:Dusičnan manganatý.PNG|[[Dusičnan manganatý]] Mn(NO3)2 [180] => soubor:Dusičnan amonný.PNG|[[Dusičnan amonný]] NH4NO3 [181] => soubor:Sr(NO3)2.png|[[Dusičnan strontnatý]] Sr(NO3)2 [182] => [183] => [184] => == Seznam (výběr) == [185] => {{Sloupce|3| [186] => * [[Dusičnan aktinitý]] [187] => * [[Dusičnan amonný]] [188] => * [[Dusičnan barnatý]] [189] => * [[Dusičnan berylnatý]] [190] => * [[Dusičnan bismutitý]] [191] => * [[Dusičnan ceritý]] [192] => * [[Dusičnan cesný]] [193] => * [[Dusičnan draselný]] [194] => * [[Dusičnan močoviny]] [195] => * [[Dusičnan-oxid bismutitý]] [196] => * [[Dusičnan dysprositý]] [197] => * [[Dusičnan europitý]] [198] => * [[Dusičnan gadolinitý]] [199] => * [[Dusičnan gallitý]] [200] => * [[Dusičnan hlinitý]] [201] => * [[Dusičnan holmitý]] [202] => * [[Dusičnan hořečnatý]] [203] => * [[Dusičnan hydrazinu]] [204] => * [[Dusičnan hydroxylamonný]] [205] => * [[Dusičnan chlorný]] [206] => * [[Dusičnan chromitý]] [207] => * [[Dusičnan kademnatý]] [208] => * [[Dusičnan kalifornitý]] [209] => * [[Dusičnan kobaltitý]] [210] => * [[Dusičnan kobaltnatý]] [211] => * [[Dusičnan lithný]] [212] => * [[Dusičnan manganatý]] [213] => * [[Dusičnan měďnatý]] [214] => * [[Dusičnan močoviny]] [215] => * [[Dusičnan neodymitý]] [216] => * [[Dusičnan nikelnatý]] [217] => * [[Dusičnan olovnatý]] [218] => * [[Dusičnan palladnatý]] [219] => * [[Dusičnan plutoničitý]] [220] => * [[Dusičnan rhoditý]] [221] => * [[Dusičnan rtuťnatý]] [222] => * [[Dusičnan rtuťný]] [223] => * [[Dusičnan rubidný]] [224] => * [[Dusičnan skanditý]] [225] => * [[Dusičnan sodný]] [226] => * [[Dusičnan strontnatý]] [227] => * [[Dusičnan stříbrný]] [228] => * [[Dusičnan terbitý]] [229] => * [[Dusičnan tetraamminměďnatý]] [230] => * [[Dusičnan thallitý]] [231] => * [[Dusičnan thoričitý]] [232] => * [[Dusičnan thulitý]] [233] => * [[Dusičnan titaničitý]] [234] => * [[Dusičnan uranylu]] [235] => * [[Dusičnan vápenatý]] [236] => * [[Dusičnan yttritý]] [237] => * [[Dusičnan zinečnatý]] [238] => * [[Dusičnan zirkoničitý]] [239] => * [[Dusičnan železitý]] [240] => }} [241] => [242] => == Odkazy == [243] => [244] => === Reference === [245] => [246] => [247] => === Externí odkazy === [248] => * {{Commonscat}} [249] => * {{Wikislovník|heslo=Dusičnany}} [250] => [251] => {{Autoritní data}} [252] => {{Portály|Chemie}} [253] => [254] => [[Kategorie:Dusičnany| ]] [255] => [[Kategorie:Oxyanionty]] [] => )
good wiki

Dusičnany

Kuličkový model dusičnanového iontu Dusičnany (též ledky, nitráty) jsou soli kyseliny dusičné, často využívané v zemědělství na výrobu hnojiv (pro přítomnost dusíku) a v pyrotechnice (protože jde o oxidační činidla) např. pro výrobu střelného prachu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dusík','Dusičnan zinečnatý','dusičnan draselný','Dusičnan strontnatý','Dusičnan amonný','kyselina dusičná','Dusičnan draselný','Dusičnan vápenatý','Dusičnan hořečnatý','Dusičnan stříbrný','Dusičnan bismutitý','Dusičnan kademnatý'

Dusík