Array ( [0] => 15481259 [id] => 15481259 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Egypt [uri] => Egypt [3] => All Gizah Pyramids.jpg [img] => All Gizah Pyramids.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Egypt** Egypt, země s bohatou historií a pestrou kulturou, se nachází na severovýchodě Afriky. Je známý svými úchvatnými památkami, které svědčí o jedné z nejstarších civilizací světa. S více než 5000 lety civilizačního vývoje je Egypt domovem ikonických věcí, jako jsou pyramidy, chrám Karnak a Velká sfinga. Nejen turisté, ale i odborníci obdivují tyto monumenty, které svědčí o architektonických a inženýrských dovednostech starověkých Egypťanů. Kromě historických atrakcí se Egypt může pochlubit krásnou přírodní scenérií. Od majestátní řeky Nil, která protéká zemí a poskytuje životodárnou vodu, po oslnivé pláže na pobřeží Středozemního a Rudého moře, Egypt nabízí rozmanité možnosti pro rekreaci a dobrodružství. Země je také domácím místem fascinující flóry a fauny, včetně chráněných oblastí, které podporují biodiverzitu. Egyptská kultura je živá a rozmanitá, mísí se v ní tradiční zvyky s moderním životním stylem. Lidé jsou známí svou pohostinností a srdečností, což dává návštěvníkům pocit vítanosti. Místní kuchyně nabízí vynikající pokrmy, které kombinují chutě a vůně, ať už jde o slavné falafely, nebo tradiční jídlo koshari. V posledních letech se Egypt zaměřuje na obnovu a rozvoj svého turistického sektoru a ekonomiky. Iniciativy na zlepšení infrastrukturálního zázemí a podpora udržitelného turismu naznačují, že země se snaží maximalizovat své přírodní i kulturní bohatství. Egypt se tak i nadále profiluje jako mimořádná destinace, která láká návštěvníky nejen historií, ale i potenciálem pro budoucnost. I přes výzvy, kterým čelí, jako například sociální a ekonomické problémy, vykazuje země odolnost a odhodlání k progresi. Občané se aktivně podílejí na formování své budoucnosti a Egypt má divokou energii, která naznačuje, že i v těžkých obdobích je možné dosažení pokroku. Toto spojení bohaté historie a dynamického současného vývoje dělá z Egypta fascinující místo pro objevování a vzdělávání. [oai_cs_optimisticky] => **Egypt** Egypt, země s bohatou historií a pestrou kulturou, se nachází na severovýchodě Afriky. Je známý svými úchvatnými památkami, které svědčí o jedné z nejstarších civilizací světa. S více než 5000 lety civilizačního vývoje je Egypt domovem ikonických věcí, jako jsou pyramidy, chrám Karnak a Velká sfinga. Nejen turisté, ale i odborníci obdivují tyto monumenty, které svědčí o architektonických a inženýrských dovednostech starověkých Egypťanů. Kromě historických atrakcí se Egypt může pochlubit krásnou přírodní scenérií. Od majestátní řeky Nil, která protéká zemí a poskytuje životodárnou vodu, po oslnivé pláže na pobřeží Středozemního a Rudého moře, Egypt nabízí rozmanité možnosti pro rekreaci a dobrodružství. Země je také domácím místem fascinující flóry a fauny, včetně chráněných oblastí, které podporují biodiverzitu. Egyptská kultura je živá a rozmanitá, mísí se v ní tradiční zvyky s moderním životním stylem. Lidé jsou známí svou pohostinností a srdečností, což dává návštěvníkům pocit vítanosti. Místní kuchyně nabízí vynikající pokrmy, které kombinují chutě a vůně, ať už jde o slavné falafely, nebo tradiční jídlo koshari. V posledních letech se Egypt zaměřuje na obnovu a rozvoj svého turistického sektoru a ekonomiky. Iniciativy na zlepšení infrastrukturálního zázemí a podpora udržitelného turismu naznačují, že země se snaží maximalizovat své přírodní i kulturní bohatství. Egypt se tak i nadále profiluje jako mimořádná destinace, která láká návštěvníky nejen historií, ale i potenciálem pro budoucnost. I přes výzvy, kterým čelí, jako například sociální a ekonomické problémy, vykazuje země odolnost a odhodlání k progresi. Občané se aktivně podílejí na formování své budoucnosti a Egypt má divokou energii, která naznačuje, že i v těžkých obdobích je možné dosažení pokroku. Toto spojení bohaté historie a dynamického současného vývoje dělá z Egypta fascinující místo pro objevování a vzdělávání. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Starověký Egypt]]}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Egypta [3] => | úřední název česky = ''Egyptská arabská republika'' [4] => | úřední název = {{Cizojazyčně|ar|جمهوريّة مصر العربيّة}}
{{Malé|Džumhúríja Misr al-arabíja}} [5] => | vlajka = Flag of Egypt.svg [6] => | velikost vlajky = 110px [7] => | článek o vlajce = Egyptská vlajka [8] => | znak = Coat_of_arms_of_Egypt.svg [9] => | velikost znaku = 90px [10] => | článek o znaku = Státní znak Egypta [11] => | hymna = Biládí, biládí, biládí ({{Cizojazyčně|ar|بلادى، بلادى، بلادى}}) [12] => | článek o hymně = Egyptská hymna [13] => | motto = [14] => | článek o mottu = [15] => | motto překlad = [16] => | mapa umístění = EGY orthographic.svg [17] => | velikost mapy = 290px [18] => | hlavní město = [[Káhira]] [19] => | rozloha = {{formatnum:1001739}} [20] => | rozlmisto = 29 [21] => | procent vody = 0,6 [22] => | nejvyšší hora = [[Hora svaté Kateřiny]] [23] => | výška nejvyšší hory = {{formatnum:2642}} [24] => | čas = +2
+3 ([[letní čas]]) [25] => | počet obyvatel = {{formatnum:101606000}} [26] => | obyvmisto = 14 [27] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [28] => | hustota = 99 [29] => | hustmisto = 126 [30] => | HDI = 0,707 [31] => | HDIvývoj = růst [32] => | HDIvýše = vysoký [33] => | HDI aktuální k = 2019 [34] => | HDImísto = 116 [35] => | jazyk = [[arabština]], [[egyptská arabština]] [36] => | národnosti = [[Egypťané]] [37] => | náboženství = [[islám]] 90 %, koptské ortodoxní [[křesťanství]] 10 % [38] => | státní zřízení = [[Unitární stát|Unitární]] [[poloprezidentská republika]] [39] => | datum vzniku = [[28. únor]]a [[1922]] [40] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [41] => | funkce1 = Prezident [42] => | vládce1 = [[Abdal Fattáh Sísí]] [43] => | funkce2 = Předseda vlády [44] => | vládce2 = [[Mustafa Madbúlí]] [45] => | měna = [[egyptská libra]] (=100 piastrů) [46] => | kód měny = EGP [47] => | HDP/ob. = 10 913{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [48] => | HDP/ob.misto = 99 [49] => | HDP aktuální k = 2015 [50] => | ison = 818 [51] => | iso3 = EGY [52] => | iso2 = EG [53] => | mpz = ET [54] => | předvolba = +20 [55] => | domény = [[.eg]], [[.مصر]] [56] => | commonscat = Egypt [57] => }} [58] => '''Egypt''', plným názvem '''Egyptská arabská republika''' ({{Vjazyce2|ar|جُمهورِيّةُ مِصرَ العَرَبيّةِ}}),http://www.mzv.cz/cairo/cz/viza_a_konzularni_informace/aktualni_bezp_situace/egypt_informace_pro_cesty_a_pobyt.html {{Wayback|url=http://www.mzv.cz/cairo/cz/viza_a_konzularni_informace/aktualni_bezp_situace/egypt_informace_pro_cesty_a_pobyt.html |date=20151222164150 }}, navštíveno 18. prosince 2015 je [[Seznam transkontinentálních zemí|transkontinentální]] země překlenující [[Severní Afrika|severovýchodní roh Afriky]] a [[Jihozápadní Asie|jihozápadní roh Asie]] [[Pozemní most|pozemním mostem]] tvořeným [[Sinajský poloostrov|Sinajským poloostrovem]]. Egypt je [[Středozemní moře|středomořská země]] ohraničená [[Pásmo Gazy|pásmem Gazy]] ([[Stát Palestina|Palestina]]) a [[Izrael]]em na severovýchodě, [[Akabský záliv|Akabským zálivem]] a [[Rudé moře|Rudým mořem]] na východě, [[Súdán]]em na jihu a [[Libye|Libyí]] na západě. Na druhé straně Akabského zálivu leží [[Jordánsko]], přes Rudé moře leží [[Saúdská Arábie]] a přes Středozemní moře leží [[Řecko]], [[Turecko]] a [[Kypr]], přestože ani jedna z těchto zemí s Egyptem přímo nehraničí. [59] => [60] => Egypt patří k zemím s nejdelší historií, jeho dědictví můžeme sledovat podél [[Delta Nilu|delty Nilu]] zpět do 6.–4. tisíciletí př. n. l. Uznáván jako [[kolébka civilizace]], [[starověký Egypt]] viděl jedny z nejranějších vývojových etap psaní, zemědělství, urbanizace, organizovaného náboženství a centralizované vlády. Ikonické památky jako [[Gízská nekropole]] a její [[Velká sfinga v Gíze|Velká sfinga]], stejně tak jako ruiny [[Mennofer]]u, [[Veset]]u, [[Karnak]]u a [[Údolí králů]] odrážejí toto dědictví a zůstávají významným středem zájmu vědeckého i amatérského. Dlouhé a bohaté kulturní dědictví Egypta je nedílnou součástí národní identity, která odráží jeho unikátní transkontinentální umístění – je zároveň [[Seznam středomořských zemí|středomořskou]], [[Střední východ|středovýchodní]] i [[Severní Afrika|severoafrickou]] zemí.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Egyptian Identity [62] => | periodikum = www.ucl.ac.uk [63] => | url = https://www.ucl.ac.uk/3dpetriemuseum/stories/ancient-life/egyptian-life/egyptian-identity.html [64] => | datum přístupu = 2021-04-19 [65] => }} Egypt byl raným a důležitým [[Křesťanství v Egyptě|centrem křesťanství]], ale byl z velké části [[Islamizace Egypta|islamizován]] v sedmém století a stále zůstává převážně [[muslim]]skou zemí, i když s významnou [[Kopti v Egyptě|křesťanskou menšinou]]. [66] => [67] => Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina z přibližně 100 milionů obyvatel (k roku 2020) žije poblíž břehů řeky Nil na ploše 40 000 čtverečních kilometrů, kde se nachází jediná [[Pole|orná půda]] v zemi. Většina nehostinné pouště [[Sahara|Sahary]] je pouze velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, většina z nich v hustě obydlených centrech [[Káhira|Káhiry]], [[Alexandrie]] a dalších velkých měst [[Delta Nilu|Nilské delty]]. [68] => [69] => Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například [[Gízská nekropole|pyramidy v Gíze]] a [[Velká sfinga v Gíze|Velká sfinga]]. Město [[Luxor]], které se nachází na jihu Egypta, skrývá početné starověké artefakty, jako například chrámový komplex [[Karnak]] a [[Údolí králů]]. Egypťané jsou obecně považováni za kulturně a politicky důležitý národ [[Střední východ|Středního východu]]. [70] => [71] => == Etymologie == [72] => [[Soubor:Mapa egypta.png|náhled|vlevo|Mapa Egypta]] [73] => Egypt měl svůj odlišný etymologický vývoj ve starověku. [74] => [75] => Základ dnešního výrazu Egypt je třeba hledat v označení [[Ptah]]ova [[Egyptský chrám|chrámového komplexu]] v městě [[Mennofer]] (řecky Memfis). Komplex byl nazýván „'''''Palác Ptahova [[Ka (starověký Egypt)|Ka]]'''''“, ve staré [[Egyptština|egyptštině]] „''hat ka ptah''“. Další vývoj výslovnosti vedl až podobě „''hykupta''“ (srovnej české půl dne → poledne). [76] => [77] => Staří [[Řekové]] výraz ''hykupta'' přizpůsobili své výslovnosti a použili jej i pro svůj mýtus o založení Egypta králem jménem '''[[Aigyptos|ΑΙΓΥΠΤΟΣ]]''' (Aigyptos). S nástupem a rozšířením římské civilizace dostává název země novou podobu '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus). Po připojení Egypta k [[Římská říše|Římskému impériu]] zůstal termín Égyptus zachován v názvu nové římské provincie a přešel i do většiny jazyků jako Egypt. [[Staroegyptské názvy Egypta]] prozrazují, že starověké obyvatelstvo svou zemi nazývalo odlišně a mnohotvárně. Podle archeologických nálezů a hieroglyfických nápisů byl starověký Egypt svými obyvateli nejčastěji nazýván „''Kemet''“ (Černá země). [78] => [79] => Také současný oficiální název země je odlišný a zní ''Džumhúríjat Misr al-arabíja'', což v arabském světě a v Egyptě samotném se nahrazuje hovorovým ''Maṣr'' či ''Miṣr''. [80] => [81] => Ve [[Staročeština|staré češtině]] se Egypt nazýval buď Egypt, nebo Egyptus, Ejiptus či Ejipt.http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, heslo Ejipt, navštíveno 18. prosince 2015 [82] => [83] => == Dějiny == [84] => {{Podrobně|Dějiny Egypta}} [85] => Historie Egypta patří mezi nejdelší souvislé historie sjednoceného státu. Nilské údolí vytváří přirozenou zeměpisnou oblast ohraničenou na východě a západě pouštěmi, na severu mořem a na jihu [[Nilské katarakty|nilskými katarakty]]. Snaha ovlivnit nilské záplavy vedla v době 3 000 př. n. l. ke vzniku jednoho z prvních států na světě. [86] => [87] => === Pravěk a starověk === [88] => {{Podrobně|Pravěký Egypt|Starověký Egypt}} [89] => [[Soubor:Giza Necropolis.jpg|náhled|[[Gízská nekropole]] je nejstarší ze [[Sedm divů světa|sedmi divů světa]] a jediný, který dosud existuje.]] [90] => [[Soubor:Egypt 1450 BC CZ.svg|náhled|Rozsah egyptské říše za vlády [[Thutmose I.]] (1504–1492 př. n. l.)]] [91] => [[Soubor:Ramses II charging Nubians.jpg|náhled|300px|Egyptský faraon [[Ramesse II.]] na svém válečném voze poráží [[Núbie|Núbijce]]. Reliéf z chrámu v Beit El Wali.]] [92] => Skupinky člověka rodu [[Člověk vzpřímený|Homo erectus]] se při rozšiřování z Afriky do západní a jižní Asie pravděpodobně též usadily v údolí [[Nil]]u. Ze středního [[paleolit]]u pochází mnoho lokalit, kde bylo doloženo využívání [[Rohovec|rohovce]] vhodného pro výrobu [[pazourek|pazourků]].Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, {{ISBN|80-7257-975-4}} [93] => [94] => Postupně se skupiny [[Lovci a sběrači|lovců a sběračů]] začaly usazovat a zhruba od 10. tisíciletí př. n. l. začaly v Nilském údolí vznikat trvalejší [[Zemědělství|zemědělská]] sídliště. Lidé využívali bohatství, které jim nabízelo údolí Nilu. Nilské bahno poskytovalo materiál na stavbu nízkých stěn chatrčí, na výrobu [[Keramika|keramiky]] a také každoroční nilské záplavy přinášely živiny pro rostlinstvo v okolí. Kolem 8000 př. n. l. začalo masivnější sestěhovávání [[pastevec]]kých národů k Nilu, v důsledku vysychání širokých oblastí (zárodky [[Sahara|Sahary]]), na jehož příčině se odborníci zatím neshodli (možná je klimatická změna i nadměrné spásání v důsledku populační exploze). [95] => [96] => Okolo roku 6000 př. n. l. vstoupil Egypt do [[neolit]]u. V této době vzniklo několik kultur, z nichž nejvýznamnější jsou [[badárská kultura]] a [[nakáda|nakádská]] kultura. Ty jsou považovány za bezprostřední předchůdce egyptské říše (tzv. [[předdynastická doba]]). V pozdní nakádské kultuře (archeologové hovoří většinou o kultuře Nakáda III) nacházíme nejstarší doklady o užití [[hieroglyf]]ického písma, zhruba kolem roku 3200 př. n. l.{{Citace periodika [97] => | příjmení = Aboelnour [98] => | jméno = Eman Ahmad Elsayed [99] => | titul = Drawings and Inscriptions on Pottery Naqada Civilizations and Benefit from them in Enriching the Roofs of Contemporary Ceramic Pots [100] => | periodikum = Mediterranean Journal of Social Sciences [101] => | datum vydání = 2013-10-01 [102] => | ročník = 4 [103] => | číslo = 11 [104] => | strany = 250 [105] => | issn = 2039-2117 [106] => | jazyk = en [107] => | url = https://www.mcser.org/journal/index.php/mjss/article/view/1294 [108] => | datum přístupu = 2021-08-22 [109] => }} Centralizačnímu procesu předcházelo vytváření kmenových svazů, vyvolané potřebou organizovat odvodňovací práce. V [[Horní Egypt|Horním Egyptě]] nabyl převahy kmen, který sídlil v okolí osady [[Nechen]] (pozdější Hierakonpolis), v [[Dolní Egypt|Dolním Egyptě]] to byl kmen sídlící v severozápadní deltě Nilu v okolí osady [[Bútó]]. [110] => [111] => Roku 3150 př. n. l. sjednotil [[faraon]] [[Meni]] [[Horní Egypt|Horní]] a [[Dolní Egypt]]. Vznikl tak tzv. dynastický Egypt, spolu se [[Sumer]]em první významná říše [[starověk]]u. Při uspořádávání staroegyptské historie se většinou využívá relativního datování podle vlády panovníků a egyptských dynastií, jež vychází převážně z díla řeckého historika [[Manehto|Manehta]]. Podle této tradice se od [[3. dynastie]] hovoří o tzv. [[Stará říše|Staré říši]] (zhruba 2700–2200 př. n. l.). Panovníci této říše byli považováni za ztělesnění bohů (zpočátku zejména slunečního boha [[Re (bůh)|Re]]) a měli neomezenou moc. Nazývali se [[faraon]]i. Nechávali budovat [[egyptské pyramidy|pyramidy]], jež jsou dodnes jedněmi z nejcennějších památek lidské historie. [112] => [113] => Za vlády faraona [[Džoser]]a (kolem 2610–2590 př. n. l.) a panovníků [[4. dynastie|4.]] a [[5. dynastie]] se hranice Egypta posunuly až k [[Asuán]]u na jihu. Džoser nechal postavit první pyramidu [[Džoserova pyramida|(stupňovitou)]], za 4. dynastie pak vznikly slavné [[Gízská nekropole|pyramidy v Gíze]]. [114] => [115] => Po rozpadu Staré říše a následném stopadesátiletém období zmatku se podařilo vládcům města [[Veset]]u (Théby) v Horním Egyptě, konkrétně [[Mentuhotep II.|Mentuhotepovi II.]], říši znovu sjednotit a pod vládou [[11. dynastie]] vznikla [[Střední říše]] (2040–1650 př. n. l.).Vilímková M.: Starověký Egypt, Mladá fronta, Praha 1977 Hospodářský a kulturní vrchol zažila za dlouhé vlády [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] (1818–1773 př. n. l.). [116] => [117] => Kolem roku 1650 př. n. l. se zmocnily vlády v Egyptě [[Semité|semitské]] kmeny z Asie, jimž se později začalo říkat [[Hyksósové]]. Ti Dolní Egypt načas ovládli. Přinesli s sebou inovace – nový typ luku, nové typy [[bronz]]ových zbraní, chov koní a užití válečných vozů, čímž se změnil způsob vedení válečných bojů. Hlavním městem učinili [[Avaris|Hatueret]]. Faraonu [[Ahmose I.|Ahmosi I.]] se nicméně kolem roku 1550 př. n. l. podařilo vládu Hyksósů zlomit. Založil tak [[18. dynastie|18. dynastii]] a tzv. [[Nová říše|Novou říši]] (1550–1077 př. n. l.). Egyptská říše se v té době rozšířila až k [[Núbie|Núbii]] a k údolí [[Eufrat]]u. Faraoni této éry již nestavěli mohutné pyramidy, pohřbíváni byli v [[Údolí králů]] a o jejich architektonickém vkusu svědčí zejména stavby v chrámovém komplexu [[Karnak]] u Vesetu. Úroveň egyptského umění té doby dokládá například slavná [[Tutanchamon]]ova zlatá maska (dnes v [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu v Káhiře]]).{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = Opravená Tutanchamonova maska je znovu k vidění v muzeu [119] => | periodikum = Novinky.cz [120] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [121] => | vydavatel = Borgis [122] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/opravena-tutanchamonova-maska-je-znovu-k-videni-v-muzeu-335547 [123] => | datum přístupu = 2021-08-22 [124] => }} [125] => [126] => Panovník Amenhotep IV. (1364–1347 př. n. l.), jehož manželkou byla [[Nefertiti]], si změnil své jméno na [[Achnaton]] a provedl významnou náboženskou reformu, kterou se pokusil zavést [[monoteismus]]. Za jeho vlády byl jediným uctívaným bohem [[Aton]], sluneční kotouč. Nový vládce Tutanchamon nicméně tento kult zrušil, vrátil se k [[Polyteismus|polyteismu]] a jméno Achnatona bylo ze seznamu králů vymazáno. [127] => [128] => Za vlády [[Ramesse II.]] (1290–1224 př. n. l.) zažila Nová říše ještě jednou dobu rozkvětu. Po smrti [[Ramesse III.]] (1184–1153 př. n. l.) však došlo k rychlému úpadu Egypta a nepokojům. Zmar dovršil vpád [[Libye#Dějiny|Libyjců]] a [[Mořské národy|mořských národů]].{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení = Mark [130] => | jméno = Joshua J. [131] => | titul = Sea Peoples [132] => | periodikum = World History Encyclopedia [133] => | url = https://www.worldhistory.org/Sea_Peoples/ [134] => | jazyk = en [135] => | datum přístupu = 2021-08-22 [136] => }} I když se podařilo Libyjce vyhnat a mořské národy odrazit, faraoni již poté fakticky vládli jen v deltě Nilu a Egypt se rozdrobil. [137] => [138] => === Ptolemaiovský a římský Egypt === [139] => {{viz též|Ptolemaiovský Egypt|Aegyptus}} [140] => [[Soubor:Ancientlibraryalex.jpg|náhled|[[Alexandrijská knihovna]] (rytina z 19. století)]] [141] => V roce 525 př. n. l. se Egypta poprvé zmocnila [[Achaimenovská říše]]. Na konci 5. století př. n. l. se naposled osamostatnil pod vládou domácích dynastií (XXVIII.–XXX.). Poté se Egypta znovu zmocnili Peršané. Přisvojili si sice titul faraona, zemi však vládli ze [[Súsy|Sús]] (dnes na území [[Írán]]u). [142] => [143] => V roce 333 př. n. l. porazil [[Makedonie (království)|makedonský]] vládce [[Alexandr Veliký]] perského krále [[Dareios III.|Dáreia III.]] a získal tak egyptské území. Po Alexandrově smrti (323 př. n. l.) jeden z jeho vojevůdců Ptolemaios provincii ovládl a v roce 305 př. n. l. přijal titul krále. Panoval jako [[Ptolemaios I. Sótér]]. [[Ptolemaiovská dynastie]], již založil, pak vládla Egyptu až do roku 30 př. n. l. Hlavním městem byla [[Alexandrie]], nejvýznamnější vědecké středisko [[Helénismus|helénského]] světa a sídlo proslulé [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijské knihovny]], největší knihovny starověku, jejíž bohatství (700 000 [[Papyrus|papyrových]] svitků) bylo však později plně zničeno, dle legendy snad při požáru způsobeném [[Starověký Řím|římským]] vojevůdcem [[Julius Caesar|Caesarem]].{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Požár alexandrijské knihovny: Kdo zničil starověký chrám poznání? [145] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [146] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/pozar-alexandrijske-knihovny-kdo-znicil-staroveky-chram-poznani [147] => | datum vydání = 2019-12-31 [148] => | jazyk = en [149] => | datum přístupu = 2021-08-22 [150] => }} [151] => [152] => Po smrti [[Kleopatra VII.|Kleopatry VII.]] v roce 30 př. n. l., poslední panovnice dynastie Ptolemaiovců, se stal Egypt [[Římské provincie|římskou provincií]]. V římské době proniklo do Egypta [[křesťanství]]. [[Marek Evangelista]] působil v Alexandrii.{{Citace periodika [153] => | příjmení = Barnard [154] => | jméno = L. W. [155] => | titul = St. Mark and Alexandria [156] => | periodikum = The Harvard Theological Review [157] => | datum vydání = 1964 [158] => | ročník = 57 [159] => | číslo = 2 [160] => | strany = 145–150 [161] => | issn = 0017-8160 [162] => | url = https://www.jstor.org/stable/1508784 [163] => | datum přístupu = 2021-08-22 [164] => }} Ta byla v 1. století spolu s [[Antiochie|Antiochií]], [[Jeruzalém]]em a [[Řím]]em nejvýznamnějším křesťanským centrem. Velké ztráty utrpěli místní křesťané v roce 284, kdy za vlády císaře [[Dioklecián]]a (284-305) nastalo jejich velké pronásledování. Při dělení římské říše roku 395 se Egypt dostal pod východořímskou ([[Byzantská říše|byzantskou]]) vládu. Ztratil dosavadní hospodářský význam a nábožensky to znamenalo vliv [[Pravoslaví|východní církve]]. Po [[Chalkedonský koncil|Chalkedonském koncilu]] v roce 451 se však egyptští křesťané s [[konstantinopol]]ským duchovním centrem rozešli a založili si samostatnou [[Koptská pravoslavná církev|koptskou církev]], jež existuje dodnes.{{Citace monografie [165] => | příjmení = Armanios [166] => | jméno = Febe [167] => | titul = Coptic Christianity in Ottoman Egypt [168] => | url = https://books.google.cz/books/about/Coptic_Christianity_in_Ottoman_Egypt.html?id=pYH6rQEACAAJ&redir_esc=y [169] => | vydavatel = Oxford University Press [170] => | počet stran = 272 [171] => | isbn = 978-0-19-024722-5 [172] => | poznámka = Google-Books-ID: pYH6rQEACAAJ [173] => | jazyk = en [174] => }} [175] => [176] => === Středověk a osmanská nadvláda === [177] => {{viz též|Křižácká tažení do Egypta|Egyptský ejálet}} [178] => [[Soubor:Mosque MG 0995.jpg|náhled|Amrova mešita ve Fustatu, nejstarší v Africe]] [179] => Mezi lety 639–646 přemohli [[islám|muslimští]] [[Arabové]] veškerý odpor byzantských armád a původního obyvatelstva, jehož potomky je současná etnonáboženská skupina [[Koptové|Koptů]] (zhruba 10% obyvatel Egypta). Za vlády [[Chalífa|chalífy]] [[Mu'ávija I.|Mu'áviji I.]] (661–750) začala postupná arabizace a [[Islám|islamizace]] Egypta. Koptové sice několikrát povstali, ovšem marně. Arabové založili nové hlavní město zvané [[Fustat]], které bylo později vypáleno během křížových výprav.{{Citace elektronického periodika [180] => | titul = al-Fustat {{!}} History, Egypt, & Meaning [181] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [182] => | url = https://www.britannica.com/place/Al-Fustat-historical-city-Egypt [183] => | jazyk = en [184] => | datum přístupu = 2021-08-22 [185] => }} [[Káhira]] byla založena v roce 986.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Egypt - Major Cities [187] => | periodikum = countrystudies.us [188] => | url = http://countrystudies.us/egypt/57.htm [189] => | datum přístupu = 2021-08-22 [190] => }} Časem se z ní stalo centrum země. [191] => [192] => Arabové vládli zemi z [[Bagdád]]u, nicméně při oslabení moci [[Abbásovci|Abbásovců]] se vlády nad Egyptem chopili [[mamlúci]], původně vojenští otroci [[Turkické národy|turkického]] původu. První mamlúcká dynastie nastoupila již roku 868, formálně ještě podrobena Abbásovcům. Mamlúci ztratili moc na úkor Arabů roku 909. Ti založili [[Ší'itský islám|šíitský]] [[Fátimovský chalífát]], jemuž časem vládli z Káhiry. Arabsko-šíitská moc skončila s nástupem [[Kurdové|kurdského]] vojevůdce [[Saladin]]a, zakladatele dynastie [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] (1171–1249). Za jeho vlády se [[Káhira]] mj. stala centrem muslimského odporu proti [[Křižácká tažení do Egypta|křížovým tažením]]. Rozšířil se [[sunnitský islám]], který se intenzivně mísil s místními tradicemi, v důsledku čehož se velmi rozšířila islámská [[mystika]], tedy [[súfismus]]. Tento jev začal být velmi patrný od 12. století a je v náboženském systému Egypta přítomný doposud.{{Citace monografie [193] => | příjmení = Hofer [194] => | jméno = Nathan [195] => | titul = The Popularisation of Sufism in Ayyubid and Mamluk Egypt, 1173-1325 [196] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/popularisation-of-sufism-in-ayyubid-and-mamluk-egypt-11731325/1559222639A97EA8DAC4A042B1FCA882 [197] => | vydavatel = Edinburgh University Press [198] => | isbn = 978-0-7486-9421-1 [199] => }} Kolem roku 1250 povstala palácová garda a [[mamlúci]] znovu uzmuli trůn. Tentokráte již vládli jako zcela suverénní panovnická dynastie. [200] => [201] => V roce 1517 dobyl Egypt turecký sultán [[Selim I.]] Země se tak stala provincií [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Správa Egypta byla nadále svěřena [[mamlúci|mamlúkům]], nicméně osmanská nadvláda rozbila ekonomickou strukturu Egypta a krize vyvrcholila [[Černá smrt|černou smrtí]], která v polovině 14. století zabila asi 40 % populace země. Poté Egypťané ztratili vládu nad námořním obchodem ve svém okolí, na úkor [[Portugalci|Portugalců]]. To ještě prohloubilo ekonomický úpadek. V letech 1687 až 1731 zažil Egypt šest [[hladomor]]ů. Ten z roku 1784 ho připravil zhruba o šestinu populace.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = Icelandic Volcano Caused Historic Famine In Egypt, Study Shows [203] => | periodikum = ScienceDaily [204] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2006/11/061121232204.htm [205] => | jazyk = en [206] => | datum přístupu = 2021-08-22 [207] => }} [208] => [209] => === Novověk === [210] => {{viz též|Dynastie Muhammada Alího}} [211] => [[Soubor:Louis-François Baron Lejeune 001.jpg|náhled|260px|V [[Bitva u pyramid|bitvě u pyramid]] porazil Napoleon egyptské [[mamlúci|mamlúky]]]] [212] => [[Soubor:Masakra mameluków.jpg|náhled|[[Muhammad Alí]]]] [213] => [[Soubor:Egypt under Muhammad Ali Dynasty map en.png|náhled|Expanze Egyptské říše za vlády [[dynastie Muhammada Alího]] v 19. století]] [214] => Teprve [[Napoleonovo egyptské tažení]] v roce [[1798]] ukončilo [[Osmanská říše|osmanskou]] nadvládu nad Egyptem. Po neúspěšném tažení do Palestiny a z důvodu změny politické situace v Evropě [[Napoleon Bonaparte]] příštího roku zemi opustil. Zbytky francouzských expedičních sil poté v roce 1801 kapitulovaly před britsko-tureckou armádou. Od roku 1805 intrikami a násilím Egypt postupně ovládl [[Albánci|albánský]] důstojník tureckého vojska v Egyptě [[Muhammad Alí]]. Zamezil [[Spojené království Velké Británie a Irska|britským]] pokusům o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 svou moc plně stabilizoval vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – [[mamlúci|mamlúků]]. Stal se tak faktickým vládcem země, neboť [[Osmanská říše]] neměla prostředky na znovudobytí Egypta. [215] => [216] => Muhammad Alí anektoval severní Súdán (1820–1824), Sýrii (1833) a části Arábie a [[Malá Asie|Anatolie]], nicméně v roce 1841 evropské mocnosti, obávající se, že by mohl ovládnout i samotnou Osmanskou říši, přinutily Alího vrátit většinu svých územních zisků Osmanům. Alí zemi modernizoval. V roce 1820 bylo zavedeno pěstování [[Bavlna|bavlny]]. Bylo natolik výnosné, že učinilo egyptské zemědělství téměř monokulturním. Alí budoval též průmysl, systém kanálů pro zavlažování i dopravu a reformoval státní službu. Učinil z Egypta silně vojenský stát, čtyři procenta populace byli vojáci (tato tradice má dosah až do současnosti). Vojáci se také stali nositeli nové ideologie, moderního egyptského [[Nacionalismus|nacionalismu]].{{Citace monografie [217] => | příjmení = Fahmy [218] => | jméno = Khaled [219] => | příjmení2 = Fahmī [220] => | jméno2 = Ḵālid Maḥmūd [221] => | příjmení3 = Tripp [222] => | jméno3 = Professor of Middle East Politics Charles [223] => | titul = All the Pasha's Men: Mehmed Ali, His Army and the Making of Modern Egypt [224] => | url = https://books.google.cz/books/about/All_the_Pasha_s_Men.html?id=IlQsbY3REP4C&redir_esc=y [225] => | vydavatel = Cambridge University Press [226] => | počet stran = 356 [227] => | isbn = 978-0-521-56007-8 [228] => | poznámka = Google-Books-ID: IlQsbY3REP4C [229] => | jazyk = en [230] => }} [231] => [232] => V roce [[1848]] se Muhammad Alí vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ibráhíma. [[Dynastie Muhammada Alího|Dynastie]], kterou založil, pak vládla Egyptu – zprvu pod formální osmanskou správou (tzv. [[Egyptské chedivství]], existující v letech 1867–1914). Stále více však rostl vliv Britů. Velkou roli v jeho posilování hrál [[Suezský průplav]], dokončený v roce 1869. Jeho stavba pod [[Francie|francouzským]] [[patronát]]em zemi zadlužila. Již krátce po otevření průplavu, a to v roce [[1875]], se stala největším akcionářem společnosti provozující tuto důležitou vodní cestu právě [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velká Británie]]. Brzy již seděli britští kontroloři přímo v egyptské vládě. To vyvolávalo nacionalistický odpor, u politiků jako byl například [[Ahmed ʻUrabi]]. Nakonec to vedlo ke vzpouře, proti níž zasáhli Britové. Rozdrtili vzbouřence v bitvě u Tell El Kebiru a od roku 1882 Egypt oficiálně okupovali.{{Citace periodika [233] => | příjmení = Galbraith [234] => | jméno = John S. [235] => | příjmení2 = al-Sayyid-Marsot [236] => | jméno2 = Afaf Lutfi [237] => | titul = The British Occupation of Egypt: Another View [238] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [239] => | datum vydání = 1978 [240] => | ročník = 9 [241] => | číslo = 4 [242] => | strany = 471–488 [243] => | issn = 0020-7438 [244] => | url = https://www.jstor.org/stable/162074 [245] => | datum přístupu = 2021-08-22 [246] => }} V roce [[1888]] byla uzavřena tzv. [[Konstantinopolská konvence]], kterou byl Suezský průplav prohlášen za neutrální území pod správou Velké Británie.{{Citace periodika [247] => | příjmení = Valkoun [248] => | jméno = Jaroslav [249] => | titul = Britská zahraniční politika a Egypt v 80. letech 19. století [250] => | datum vydání = 2010 [251] => | jazyk = cs [252] => | url = http://dspace5.zcu.cz/handle/11025/6421 [253] => | datum přístupu = 2021-08-22 [254] => }} [255] => [256] => Po porážce [[Mahdího povstání]] v Súdánu byla v roce 1899 podepsána anglo-egyptská dohoda o [[Kondominium Anglo-egyptský Súdán|kondominiu Anglo-egyptský Súdán]]: Dohoda stanovila, že Súdán bude společně řízen egyptským chedivem a Spojeným královstvím. Skutečná kontrola nad Súdánem byla však pouze v britských rukou. [257] => [258] => Zpočátku vnímala řada Egypťanů britskou moc neutrálně, ale tzv. Dinšavský incident z roku 1906, kdy se britští důstojníci dostali do konfliktu s několika vesničany a popravili je, vyvolal bouři nevole a zesílil nacionalistický protibritský odpor v egyptské společnosti.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Dinshaway Incident {{!}} Egyptian history [260] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [261] => | url = https://www.britannica.com/event/Dinshaway-Incident [262] => | jazyk = en [263] => | datum přístupu = 2021-08-22 [264] => }} [265] => [266] => === Sultanát a království === [267] => [[Soubor:1stAlameinBritDefense.jpg|náhled|Britští vojáci v [[Bitva u El Alameinu|bitvě u El Alameinu]]]] [268] => Aby Británie zabránila [[chediv]]ovi [[Abbás II. Hilmí|Abbásovi II. Hilmímu]] vstoupit do [[První světová válka|první světové války]] po boku Osmanů, což zamýšlel, sesadila ho a nahradila [[Husajn Kámil|Husajnem Kámilem]], který byl jmenován sultánem, čímž vznikl na šest let Egyptský sultanát, jenž byl ihned po jeho vyhlášení, 18. prosince 1914, prohlášen britským [[protektorát]]em.{{Citace periodika [269] => | příjmení = McIlwraith [270] => | jméno = Malcolm [271] => | titul = The Declaration of a Protectorate in Egypt and Its Legal Effects [272] => | periodikum = Journal of the Society of Comparative Legislation [273] => | datum vydání = 1917 [274] => | ročník = 17 [275] => | číslo = 1/2 [276] => | strany = 238–259 [277] => | issn = 1479-5973 [278] => | url = https://www.jstor.org/stable/752256 [279] => | datum přístupu = 2021-08-22 [280] => }} Po smrti Husajna Kámila v roce 1917 se sultánem stal [[Fuad I.|Ismáíla Ahmad Fu´ád]]. Britové poté zatížili egyptské obyvatelstvo nucenými pracemi pro budování komunikací a vodovodů s velkými ztrátami na lidských životech.Gombár E. str. 382 Omezení dovozu zboží však podnítilo rozvoj egyptského lehkého průmyslu. [281] => [282] => Po první světové válce získal [[Saad Zaghlul]] a jeho nacionalistická strana [[Wafd]] většinu v místním zákonodárném sboru. Britové vyhnali Zaghlula a jeho společníky na [[Malta|Maltu]], nicméně vzpoura přiměla vládu Spojeného království k vydání jednostranného vyhlášení nezávislosti Egypta dne 28. února 1922. O čtyři dni později pak vyhlásil Egypt pod vládou [[Fuad I.|Fuada I.]] [[Egyptské království]]. Britští vojáci však v zemi zůstali. [283] => [284] => Ústava z roku 1923 zavedla parlamentní systém. Volby vyhrál Zaghlul a stal se premiérem. V roce 1936 byla uzavřena anglo-egyptská smlouva a britská vojska se stáhla z Egypta, kromě Suezského průplavu. Brzy se tam ale musela vrátit, neboť Egypt se za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] stal dějištěm urputných bitev britských vojsk pod velením [[maršál]]a [[Bernard Montgomery|Bernarda Montgomeryho]] s [[Nacistické Německo|německou]] a [[Fašistická Itálie|italskou]] armádou pod velením německého [[generál]]a [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]]. Sama egyptská armáda nebojovala. I po skončení světové války zůstala britská vojska až do roku [[1946]] v zemi. Poté Britové zůstali jen v Suezu. [285] => [286] => Po vyhlášení státu [[Izrael]] v roce [[1948]] egyptská armáda spolu s dalšími arabskými státy napadla Izrael s cílem židovský stát zničit a „vyhnat Židy do moře“ při [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské válce]]. Výsledkem byla porážka arabské koalice, vítězství Izraele a zabránění vzniku palestinského státu. Egypt totiž vzápětí okupoval [[Gaza|Gazu]], zatímco Zajordánsko [[Západní břeh Jordánu|Západní břeh]].{{Citace elektronického periodika [287] => | příjmení = Čejka [288] => | jméno = Marek [289] => | titul = Před 70 lety Arabové odmítli plán na vznik Izraele a Palestiny, důležitou roli sehrálo Československo [290] => | periodikum = ČT24 [291] => | vydavatel = Česká televize [292] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2313490-pred-70-lety-arabove-odmitli-vznik-izraele-a-palestiny-dulezitou-roli-sehralo [293] => | jazyk = cs [294] => | datum přístupu = 2021-08-22 [295] => }} [296] => [297] => V roce [[1951]] Egypt vypověděl Konstantinopolskou konvenci, přičemž Velká Británie souhlasila, že se z oblasti Suezského průplavu do roku 1954 stáhne. [298] => [299] => === Panarabská éra === [300] => [[Soubor:Nasser in Mansoura, 1960.jpg|náhled|[[Gamál Násir|Gamál Abd an-Násir]]]] [301] => [[Soubor:Egyptian Armor.jpg|náhled|Egyptské tanky v sinajské poušti během [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]], 1973.]] [302] => 23. července 1952 byl v Egyptě převratem svržen král [[Farúk I.]] a byla vyhlášena Egyptská republika. Hlavou státu byl nejdříve generál [[Muhammad Nadžíb]], později vůdce revoluce, plukovník [[Gamál Násir|Gamál Abd an-Násir]] (1954–1970). [303] => [304] => Ten zavedl [[Socialismus|socialistický]] způsob vlády a začal spolupracovat s [[Východní blok|východním blokem]] (přestože patřil k oporám [[hnutí nezúčastněných zemí]]). [[Znárodnění|Zestátnění]] Suezského průplavu v roce 1956 vedlo k vojenskému napadení Izraelem, které bylo součástí tajné dohody mezi Jeruzalémem, [[Londýn]]em a [[Paříž]]í. Vzápětí vyslala Velká Británie a Francie své jednotky údajně pro udržení svobody mezinárodní plavby Suezským průplavem. Vypukla tzv. [[suezská krize]]. Poté, co USA daly ruce pryč od celé akce, o které nebyl [[Washington, D.C.|Washington]] informován dopředu, a [[Moskva]] pohrozila bombardováním Paříže a Londýna, všechny tři útočící strany se stáhly. Výsledkem bylo posílení egyptské pozice a zvýšení vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]].{{Citace elektronického periodika [305] => | příjmení = [306] => | jméno = [307] => | titul = Válka o Suez před 60 lety ukázala silný vliv USA, Izrael si vybojoval prestiž [308] => | periodikum = ČT24 [309] => | vydavatel = Česká televize [310] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1952073-valka-o-suez-pred-60-lety-ukazala-silny-vliv-usa-izrael-si-vybojoval-prestiz [311] => | jazyk = cs [312] => | datum přístupu = 2021-08-22 [313] => }} [314] => [315] => V roce 1958 se rozhořel vleklý diplomatický spor se Súdánem o [[Halaibský trojúhelník]] a [[Bír Tavíl]]. Zatímco Halaibský trojúhelník má velká naleziště zlata, Bír Tavíl je jen poušť. Obě země tedy stojí o první území, které Britové kdysi připojili k Súdánu, a Bír Tavíl naopak označují za území náležející druhému státu.{{Citace elektronického periodika [316] => | příjmení = Sedláček [317] => | jméno = Mojmír [318] => | titul = Země, kterou nikdo nechce. Kde se nachází jediný neobsazený kus půdy na světě? [319] => | periodikum = Zoom magazin [320] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/bir-tavil-zeme-kterou-nikdo-nechce [321] => | jazyk = cs [322] => | datum přístupu = 2021-08-23 [323] => }} [324] => [325] => V roce [[1958]] vytvořil Egypt spolu se [[Sýrie|Sýrií]] [[Sjednocená arabská republika|Sjednocenou arabskou republiku]] vedenou Násirem. V té dominoval Egypt (roku [[1961]] Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku [[1971]]). Založení státu vycházelo z ideologií [[Panarabismus|panarabismu]] a arabského nacionalismu, které byly pro Násirův režim klíčové. Násir věřil, že Arabové jsou jeden národ a měli by vytvořit jediný stát, s centrální rolí Egypta.{{Citace periodika [326] => | příjmení = Hajjaj [327] => | jméno = Aref S. [328] => | titul = Der Panarabismus Gamal Abdel-Nassers [329] => | periodikum = Die Welt des Islams [330] => | datum vydání = 1974 [331] => | ročník = 15 [332] => | číslo = 1/4 [333] => | strany = 247–251 [334] => | issn = 0043-2539 [335] => | doi = 10.2307/1570129 [336] => | url = https://www.jstor.org/stable/1570129 [337] => | datum přístupu = 2021-08-23 [338] => }}{{Citace elektronického periodika [339] => | příjmení = Vokál [340] => | jméno = Vladimír [341] => | titul = Násir chtěl sjednotit Araby. Znárodnil Suez a prohrál válku s Izraelem [342] => | periodikum = iDNES.cz [343] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/nasir-egypt-pred-100-lety.A180114_220730_pred-100-lety_vov [344] => | datum vydání = 2018-01-15 [345] => | jazyk = cs [346] => | datum přístupu = 2021-08-23 [347] => }} Podmínkou bylo upozadění náboženských rozdílů, proto Násir podporoval [[sekularismus]] a socialismus. [348] => [349] => V roce [[1967]] vyslal Násir armádu na Sinajský poloostrov a donutil pozorovatelskou misi [[Organizace spojených národů|OSN]] se stáhnout, vzápětí uzavřel [[Tiránský průliv|Tiránskou úžinu]], což Izrael předtím prohlásil za ''[[casus belli]]''. 5. června zahájil [[Izrael]] preventivní letecký úder, zničil [[Egyptské vojenské letectvo|egyptské letectvo]] a během [[Šestidenní válka|šestidenní války]] obsadil nejen Gazu, ale i celý Sinajský poloostrov.{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Šestidenní válka den po dni: zdrcující porážka arabských sil Izraelem [351] => | periodikum = iDNES.cz [352] => | url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/sestidenni-valka.A170602_114958_vojenstvi_erp [353] => | datum vydání = 2017-06-05 [354] => | jazyk = cs [355] => | datum přístupu = 2021-08-22 [356] => }} [357] => [358] => Po Násirově smrti v roce 1970 se stal prezidentem jeho viceprezident [[Anvar as-Sádát]]. [359] => [360] => V roce [[1973]] Egypt a Sýrie znovuvyzbrojené moderními sovětskými zbraněmi zaútočily za [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] na Izrael. Po prvních dvou dnech, kdy se Egyptu podařilo překročit Suezský průplav a postupovat do hloubi Sinajského poloostrova, zatímco syrské obrněné jednotky dobyly zpět severní polovinu [[Golanské výšiny|Golanských výšin]] ztracených v roce 1967, zahájil Izrael protiofenzivu. V důsledku porazil útočící arabské armády a jednotky [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] dokonce obsadily [[Port Said]] na africkém břehu Suezského průplavu.{{Citace elektronického periodika [361] => | příjmení = Šajtar [362] => | jméno = Jaroslav [363] => | titul = Jomkipurská válka 1973: Jak Izrael vyhrál válku soudného dne z beznadějné situace [364] => | periodikum = Reflex.cz [365] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/87089/v-rijnu-1973-byl-izrael-na-pokraji-zaniku-nakonec-vybojoval-valku-soudneho-dne-zvanou-jomkipurska.html [366] => | jazyk = cs [367] => | datum přístupu = 2021-08-22 [368] => }} [369] => [370] => === Sadatův obrat a mubarakismus === [371] => [[Soubor:Anwar Sadat Jimmy Carter Menachem Begin sign Camp David Accords-1978.jpg|náhled|Mírová jednání v Camp Davidu, Sádát zcela vlevo]]Po jomkipurské blamáži se začal Egypt odvracet od Sovětského svazu, jemuž prohru připisoval (neúspěšný útok řídilo 10 000 sovětských „vojenských poradců“). Sádát se též začal sbližovat se Spojenými státy a svůj režim značně [[Liberalizace|liberalizoval]], pod heslem „politika otevřených dveří“ (''infitah''), čímž ale dráždil fundamentalisty a konzervativce. [372] => [373] => V roce [[1977]] zahájil Anvar Sádát odvážná mírová jednání s Izraelem. To vedlo k podpisu [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírové smlouvy]] v roce [[1979]] a k odchodu izraelského vojska ze Sinajského poloostrova (viz též [[dohody z Camp Davidu]]). Smlouva s Izraelem však vyvolala odpor ostatních arabských států i místních [[Islamismus|islamistů]] z [[Muslimské bratrstvo|Muslimského bratrstva]] a jiných organizací. V roce 1981 byl Sádát nakonec islamisty z hnutí al-Džihád [[Atentát na Anvara as-Sádáta|zavražděn]].{{Citace elektronického periodika [374] => | titul = Prezidenta Sadata zavraždili islamisté v přímém televizním přenosu [375] => | periodikum = iDNES.cz [376] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/anvar-sadat-egypt-vrazda-100-let-atentat.A181218_112335_pred-100-lety_vov [377] => | datum vydání = 2018-12-25 [378] => | jazyk = cs [379] => | datum přístupu = 2021-08-22 [380] => }} [381] => [382] => Jeho nástupcem se stal [[Husní Mubárak|Muhammad Husní Mubarak]]. Byl zvolen v referendu, v němž byl ovšem jediným kandidátem. Zakázal strany založené na náboženství, ale islamistický teror se mu dařilo držet na uzdě jen s obtížemi – například 17. listopadu 1997 bylo [[Luxorský masakr|62 lidí, většinou zahraničních turistů, islamisty zmasakrováno]] poblíž [[Luxor]]u.{{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = [384] => | jméno = [385] => | titul = Masakr si vyžádal 68 životů [386] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [387] => | url = https://hn.cz/c1-931248-masakr-si-vyzadal-68-zivotu [388] => | datum vydání = 1997-11-19 [389] => | jazyk = cs [390] => | datum přístupu = 2021-08-22 [391] => }} Aby si získal konzervativce, Mubarak deliberalizoval režim v některých otázkách, například zakázal pití [[Alkoholický nápoj|alkoholu]]. Obnovil vztahy s ostatními arabskými zeměmi a zajistil Egyptu opětovné přijetí do [[Liga arabských států|Ligy arabských států]], z níž byl vyloučen po mírové smlouvě s Izraelci. Posílil také pozici Egypta vůči Súdánu – v roce 2000 se Egypt ''de facto'' ujal správy nad [[Halaibský trojúhelník|Halaibským trojúhelníkem]]. Svůj [[Autoritarismus|autoritářský]] režim založil, podobně jako předchůdce, na armádě. Před arabským jarem čelil největším protestům v roce 1986, bylo během nich zabito 107 lidí.{{Citace elektronického periodika [392] => | příjmení = Ross [393] => | jméno = Michael [394] => | titul = Egyptian Security Forces Riot, Burn Hotels at Pyramids [395] => | periodikum = Los Angeles Times [396] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1986-02-26-mn-5-story.html [397] => | datum vydání = 1986-02-26 [398] => | jazyk = en-US [399] => | datum přístupu = 2021-08-23 [400] => }} Krize Mubarak řešil [[Výjimečný stav|výjimečnými stavy]] a represemi opozice. Úzce spolupracoval se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], která mu za to umazala velkou část obřího státního dluhu, a se Spojenými státy. Podporoval jejich zásah v [[Irák]]u roku 1991, jejich pozdější [[Válka proti terorismu|válku proti teroru]] i tažení proti [[Írán]]u.{{Citace periodika [401] => | příjmení = Cummins [402] => | jméno = Chip [403] => | titul = Saudi Arabia Voices Support for Mubarak [404] => | periodikum = Wall Street Journal [405] => | datum vydání = 2011-01-29 [406] => | issn = 0099-9660 [407] => | jazyk = en-US [408] => | url = https://www.wsj.com/articles/SB10001424052748704653204576111780673298292 [409] => | datum přístupu = 2021-08-23 [410] => }} Hrál roli prostředníka v izraelsko-palestinských jednáních. K velkým sociálním problémům patřil překotný populační růst, z Káhiry se stala obří megapole, naplněná ovšem chudinskými [[slum]]y.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Egypt překonal sto milionů obyvatel. Nemnožte se tolik, nabádá vláda [412] => | periodikum = iDNES.cz [413] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/egypt-populace-demografie-prelidneni-sto-milionu.A200214_112725_zahranicni_aha [414] => | datum vydání = 2020-02-15 [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2021-08-23 [417] => }} [418] => [419] => === Arabské jaro a Sísího režim === [420] => {{podrobně|Egyptská revoluce 2011|Vojenský převrat v Egyptě 2013}} [421] => [[Soubor:Tahrir Square - February 9, 2011.png|náhled|[[Arabské jaro]]: protest na náměstí Tahrir]] [422] => [[Soubor:President Biden met with President El-Sisi of Egypt at the margins of COP27.jpg|náhled|Generál [[Abd al-Fattáh as-Sísí|Sísí]] (vpravo) vládne Egyptu od roku 2013. Vlevo [[Joe Biden]].]] [423] => Od konce roku 2010 probíhaly ve většině arabských států protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které byly nazvány „[[arabské jaro]]“. Egypt byl jedním z epicenter, nepokoje zde začaly na začátku roku 2011. [424] => [425] => Na konci ledna roku 2011 egyptský prezident [[Husní Mubárak|Husní Mubarak]] poprvé po čtyřech dnech násilností v hlavním městě promluvil o událostech, které si v zemi vyžádaly nejméně 18 mrtvých a přes 1000 zraněných. Ve svém projevu oznámil občanům, že vyzval vládu k rezignaci, a slíbil demokratické reformy. Podle agentury AP Mubarak ujišťoval občany, že prosadí sociální, ekonomické a politické reformy. Protivládní demonstrace, které ochromily celou zem, pak označil za součást spiknutí k destabilizaci Egypta a zničení legitimity jeho režimu. Celá země byla také odpojena od [[internet]]u. O několik dní později se situace v [[Káhira|Káhiře]] a ostatních velkoměstech ještě více vyhrotila. Podle komisařky [[Organizace spojených národů|OSN]] si nepokoje vyžádaly až 300 životů. Odpůrci prezidenta Husního Mubaraka se 31. ledna 2011 rozhodli vyhlásit časově neomezenou [[Generální stávka|generální stávku]]. Následující den ji měl doprovodit „miliónový pochod“. Dne 11. února 2011 prezident Mubarak rezignoval, podle svých slov chtěl dožít v letovisku [[Šarm aš-Šajch]].{{Citace elektronického periodika [426] => | titul = Egyptský prezident Mubarak rezignoval, zemi povede armáda [427] => | periodikum = iDNES.cz [428] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mubarak-rezignace.A110211_170907_zahranicni_aha [429] => | datum vydání = 2011-02-11 [430] => | jazyk = cs [431] => | datum přístupu = 2021-08-22 [432] => }} Moc převzala armáda ([[vojenská junta]]) a faktickou hlavou státu se stal předseda Nejvyšší vojenské rady [[Muhammad Hosejn Tantaví]]. [433] => [434] => V květnu [[2012]] se v Egyptě konaly demokratické prezidentské volby, které vyhrál [[islamista]] [[Muhammad Mursí]].{{Citace elektronické monografie|autor=Mediafax.cz|titul=Islamista Mursí vyhrál prezidentské volby v Egyptě|url=http://www.mediafax.cz/zahranici/4073683-Islamista-Mursi-vyhral-prezidentske-volby-v-Egypte|datum přístupu=24.6.2012}} V prosinci [[2012]] se konalo referendum o nové ústavě. Ta byla kritizována proto, že podle některých kritiků mohla umožnit vznik islamistického státu a nezaručovala stejná práva všem obyvatelům.{{Citace elektronické monografie|autor=[[Lidovky.cz]]|titul= Islamisté v Egyptě hlásí vítězství. Prosadili ústavu|url=http://www.lidovky.cz/zpravy-svet.aspx?c=A121216_111255_ln_zahranici_mc|datum přístupu=26.12.2012}} Referendum se konalo ve dvou termínech, v každém volila polovina země. Podle oficiálních výsledků byla ústava přijata – pro hlasovalo 63,8 %. Volební účast ale byla velice nízká – 32,9 %.{{Citace elektronické monografie|autor=[[Lidovky.cz]]|titul= Egypťané schválili islamistickou ústavu, volila však jen třetina lidí|url=http://www.lidovky.cz/zpravy-svet.aspx?c=A121225_192808_ln_zahranici_jv|datum přístupu=26.12.2012}} Mursí byl po roce vlády sesazen [[Vojenský převrat v Egyptě 2013|armádním pučem]]. Egyptská armáda při potlačování protestů vůči puči zabila nejméně 817 stoupenců vlády prezidenta Mursího, podle některých údajů i přes 1 000."[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/egyptske-urady-pred-rokem-planovali-masakr-rika-zprava-hrw/r~647d4e2a222511e4a8700025900fea04/ Loňský masakr v ulicích Káhiry byl naplánovaný, tvrdí HRW]". Aktuálně.cz. 12. srpna 2014. [[Muslimské bratrstvo]] bylo postaveno mimo zákon a v následných zinscenovaných volbách zvítězil bývalý náčelník generálního štábu egyptské armády [[Abd al-Fattáh as-Sísí]]. Od as-Sísího nástupu k moci čelí společnost ostrým represím a dochází k prohlubování krize lidských práv. Systematicky jsou omezovány svobody shromažďování a svobodného vyjádření protestu.{{Citace elektronického periodika|titul=Egypt {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/egypt|datum přístupu=2017-03-09}} Od vojenského převratu v roce 2013 bylo zatčeno a uvězněno více než 16 000 odpůrců režimu (dle některých odhadů až 40 000"[http://www.economist.com/news/middle-east-and-africa/21603071-president-abdel-fattah-al-sisi-fails-bring-enough-voters-ballot-box A coronation flop: President Abdel Fattah al-Sisi fails to bring enough voters to the ballot box]." [[The Economist]]. 31. března 2014.), stovky členů Muslimského bratrstva byly odsouzeny k smrti."[http://www.theguardian.com/world/2014/mar/24/egypt-death-sentence-529-morsi-supporters Egypt sentences to death 529 supporters of Mohamed Morsi]". ''The Guardian''. 24. března 2014. 16. května 2015 byl k [[trest smrti|trestu smrti]] odsouzen i Muhammad Mursí.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = Egyptský exprezident Mursí dostal trest smrti [436] => | periodikum = Novinky.cz [437] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [438] => | vydavatel = Borgis [439] => | datum_vydání = 2015-05-16 [440] => | datum_přístupu = 2015-05-16 [441] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/369666-egyptsky-exprezident-mursi-dostal-trest-smrti.html [442] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518185739/http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/369666-egyptsky-exprezident-mursi-dostal-trest-smrti.html [443] => | datum archivace = 2015-05-18 [444] => }} Sísímu se však podařilo zemi stabilizovat, jak konstatovala a ocenila například [[Visegrádská skupina]].{{Citace elektronického periodika [445] => | příjmení = [446] => | jméno = [447] => | titul = Egypt je jedna z mála stabilizovaných zemí v regionu, řekl Sobotka a pozval tamního prezidenta [448] => | periodikum = ČT24 [449] => | vydavatel = Česká televize [450] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2172073-egypt-je-jedna-z-mala-stabilizovanych-zemi-v-regionu-rekl-sobotka-a-pozval-tamniho [451] => | jazyk = cs [452] => | datum přístupu = 2021-08-23 [453] => }} Sísí rovněž spustil mohutné investiční projekty, k největším patří výstavba zcela [[Nové administrativní hlavní město|nového hlavního města]], Nové Káhiry.{{Citace elektronického periodika [454] => | příjmení = [455] => | jméno = [456] => | titul = Nová Káhira za desítky miliard dolarů přivítá první obyvatele i hlavní úřady [457] => | periodikum = ČT24 [458] => | vydavatel = Česká televize [459] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3285428-nova-kahira-za-desitky-miliard-dolaru-privita-prvni-obyvatele-i-hlavni-urady [460] => | jazyk = cs [461] => | datum přístupu = 2021-08-23 [462] => }} Od roku 2015 roste na území o rozloze přes 700 km2 moderní [[chytré město]] pro téměř šest milionů obyvatel. Jeho výstavbu v ceně 45 miliard amerických dolarů financují čínští, indičtí a saudští investoři.{{Citace elektronického periodika [463] => | příjmení = Bělka [464] => | jméno = Michal [465] => | titul = Číňané zaplatí pro Egypt novou metropoli. Káhiru má zastínit za pět let [466] => | periodikum = iDNES.cz [467] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nove-hlavni-mesto-egypta-kahira.A161010_140625_zahranicni_mlb [468] => | datum vydání = 2016-10-11 [469] => | jazyk = cs [470] => | datum přístupu = 2023-12-18 [471] => }}{{Citace elektronického periodika [472] => | titul = Fotky: Egypt v poušti dokončuje nové megalomanské hlavní město [473] => | periodikum = www.seznamzpravy.cz [474] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fotky-kahira-je-mala-egypt-finisuje-nove-hlavni-mesto-bezkontaktni-s-ai-235492 [475] => | jazyk = cs [476] => | datum přístupu = 2023-12-18 [477] => }} Sísí zlepšil vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou a Ruskem. [478] => [479] => == Státní symboly == [480] => === Vlajka === [481] => [482] => {{Podrobně|Egyptská vlajka}} [483] => [484] => Egyptská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, červeným, bílým a černým. Uprostřed je umístěn státní znak, žlutý [[Saladinův orel]] hledící směrem k [[Žerď|žerdi]]. Orel má na hrudi štít, rozdělený na tři části (levý a pravý pruh má žlutou barvu). V drápech drží panel s textem ''AL-GUMHURÍJA MISR AL-ARABÍJA'' (Egyptská arabská republika). Znak na vlajce je pozměněný od státního znaku, liší se barvou. [485] => [486] => === Znak === [487] => [488] => {{Podrobně|Státní znak Egypta}} [489] => [490] => Egyptský státní znak je tvořen zlatým tzv. [[Saladinův orel|Saladinovým orlem]]. Letky a ocasní pera jsou černá. Na hrudi je položen štít v egyptských národních barvách (červeno-bílo-černé svislé pruhy). Orel stojí na zelené (na obrázku zlaté) [[Kartuš|kartuši]] se zlatým (na obrázku černým), arabským opisem názvu státu جمهوريّة مصر العربيّة‎ ({{Vjazyce2|cs|Egyptská arabská republika}}). [491] => [492] => === Hymna === [493] => [494] => {{Podrobně|Egyptská hymna}} [495] => [496] => Egyptská hymna je píseň ''Bilady, Bilady, Bilady'' ({{Vjazyce2|ar|بلادي بلادي بلادي}} – „Má vlast, má vlast, má vlast“). Hudbu složil a slova napsal Sayed Darwish. Přestože má tři sloky, běžně se zpívá pouze první z nich. [497] => [498] => == Geografie == [499] => {{Podrobně|Geografie Egypta}} [500] => [[Soubor:Egypt sat.png|náhled|Satelitní snímek Egypta]] [501] => [[Soubor:Tanta-1.jpg|náhled|Desáté nejlidnatější město Egypta [[Tanta]]]] [502] => Egypt je stát ležící na pomezí [[Severní Afrika|severní Afriky]] a [[jihozápadní Asie]]. Jeho rozloha je {{formatnum:1002450}} km², což z Egypta činí 30. největší zemí světa. Fyzicky tvoří Egypt východní část [[Sahara|Sahary]]. Je tvořen vysoko položenou tabulí, rozdělenou údolím [[Nil]]u na západní část, tvořenou [[Libyjská poušť|Libyjskou pouští]] a východní část, tvořenou [[Arabská poušť|Arabskou pouští]]. Podložím tabule je většinou [[Rula (hornina)|rula]] a [[žula]]. V jižní části Libyjské pouště se nachází náhorní plošina [[Džilf al-Kabír]], která je se svojí průměrnou výškou 1000 m nejvyšším místem této pouště. V Libyjské poušti se rovněž nachází velké množství proláklin, přičemž v největší z nich, [[Kattarská proláklina|Kattarské proláklině]], se v hloubce 137 metrů pod hladinou moře nachází nejnižší bod Egypta. Vítr na této poušti vytváří písečné [[Duna|duny]], které dosahují výšky více než 30 metrů. Východní část Egypta tvoří Arabská poušť, která se rozprostírá od nilského údolí až k [[Rudé moře|Rudému moři]]. Na rozdíl od Libyjské pouště je velmi hornatá. Pro tuto oblast jsou charakteristická suchá údolí, která se nazývají [[vádí]]. Pomyslný střed této oblasti tvoří řeka Nil, která protéká Egyptem od jižních hranic se [[Súdán]]em až na sever, kde ústí do [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Právě tato řeka, která na území Egypta dosahuje přibližné délky 1 600 km, dala vzniknout egyptské civilizaci. I v současné době žije v jejím údolí a deltě 99 % obyvatelstva, které tak využívá pouze 5,5 % rozlohy své země. 98 % Egypťanů žije na 3 % území. [503] => [504] => K Egyptu rovněž patří [[Sinajský poloostrov]], který je ohraničen [[Suezský záliv|Suezským]] a [[Akabský záliv|Akabským]] zálivem. Sinajský poloostrov patří geograficky již k Asii. Jeho jižní část je hornatá a nachází se zde nejvyšší hora Egypta, [[Hora svaté Kateřiny|Hora sv. Kateřiny]] (Gebel Katherína), která dosahuje výšky 2 642 metrů nad mořem. [505] => [506] => === Podnebí === [507] => [[Soubor:Aswan Nile R09.jpg|náhled|300px|vlevo|[[Nil]] poblíž Asuánu.]] [508] => Egypt je nejsušší a nejslunnější zemí na světě. Klima se mění od severu k jihu, stejně tak, jako od východu na západ. [509] => [510] => Severní pobřeží u [[Středozemní moře|Středozemního moře]] má horká suchá léta a mírné zimy, kdy se objevují přiměřené deště. Průměrná teplota nejteplejšího července v [[Alexandrie|Alexandrii]] je 26 °C, resp. 13 °C v lednu. Na rozdíl od většiny území zde nejsou srážky neobvyklé. [511] => [512] => Směrem k jihu se podnebí ze [[Subtropické klima|subtropického]] mění na [[Aridní podnebí|aridní]], které je vyznačováno obecně vyššími teplotními rozdíly, vyššími teplotami a menším či zanedbatelným úhrnem srážek. [513] => [514] => [[Luxor]] uprostřed země má velmi horká léta, kdy teploty běžně překračují 40 °C a krátké slunné zimy, kdy v nejchladnější části mohou teploty klesnout k ránu pod 10 °C. [515] => [516] => [[Asuán]] na jihu leží takřka na [[Obratník Raka|obratníku raka]] a má klima nejteplejší z celého Egypta. Průměrná teplota letních měsíců přesahuje 34 °C, během dne mohou teploty vystoupit až na 47 °C, v noci neklesají pod 25 °C. Zimy jsou velmi krátké, slunné a teplé, s průměrnými teplotami 25 °C během dne, resp. 5–15 °C v noci. Asuán je jedním z nejsušších trvale obydlených míst na zemi, kdy se déšť nemusí objevit i několik let. Rovněž vlhkost vzduchu je velmi nízká, v extrému dosahuje pouhých 10 %. Kromě všeho patří mezi nejslunnější místa na planetě, s více než 3800 hodinami slunečního svitu za rok se pohybuje na teoretickém maximu a zaujímá místo hned za severoamerickou [[Yuma County (Arizona)|Yumou]], která má díky vyšší zeměpisné šířce a tím pádem delším dnům počet slunečních hodin 4000. [517] => [[Soubor:Crop limit, Nile Valley-2.jpg|náhled|Údolí Nilu a zavlažovací systém nedaleko egyptského [[Luxor]]u]] [518] => Pobřeží u Rudého moře má klima obecně mírnější, maximální teploty obvykle nestoupají tak vysoko, jako ve vnitrozemí, zato noci jsou tu teplejší, především v zimních měsících. Průměrná teplota nejteplejšího července v letoviscích [[Šarm aš-Šajch]], [[Hurghada]], [[Marsá Alam]] je 34 °C, 34 °C, resp. 33 °C, zatímco nejchladnějšího ledna 18 °C, 17 °C, resp. 19 °C. Velmi zrádný je vítr zvaný [[chamsin]], horký a suchý vítr, který vane v Egyptě na jaře nebo na začátku léta od jihu a jihozápadu, a s jehož příchodem bývají měřeny teplotní rekordy, teplota vzduchu může ojediněle vystoupit až k 47 °C. [519] => [520] => [[Marsá Alam]] a [[Šarm aš-Šajch]] mají vůbec nejteplejší noci ze všech egyptských měst a obecně nejkonstantnější klima, s malými teplotními výkyvy. Nejpříhodnější období pro návštěvu jsou měsíce březen a duben, resp. říjen a listopad, které průměrnými teplotami v rozmezí 26 °C–29 °C připomínají léta ve [[Středomoří]]. [521] => [522] => Potenciální nárůst hladin moří v důsledku [[Globální oteplování|globálního oteplování]] by podle některých odborníků mohl ohrozit hustě osídlené pobřežní pásmo Egypta a mít vážné důsledky pro ekonomiku země, zemědělství a průmysl. V kombinaci s rostoucími demografickými tlaky by mohl významný nárůst hladiny moří do konce 21. století udělat z milionů Egypťanů [[Environmentální migrace|environmentální uprchlíky]].{{Citace elektronického periodika [523] => | titul = Contingency planning for rising sea levels [524] => | periodikum = The New Humanitarian [525] => | url = https://www.thenewhumanitarian.org/report/77240/egypt-contingency-planning-rising-sea-levels [526] => | datum vydání = 2008-03-12 [527] => | jazyk = en [528] => | datum přístupu = 2021-08-24 [529] => }} [530] => [531] => == Politika == [532] => {{Podrobně|Politický systém Egypta}} [533] => [[Soubor:Vladimir Putin and Abdel Fattah el-Sisi.jpeg|náhled|Egyptský prezident [[Abd al-Fattáh as-Sísí|as-Sísí]], který svrhnul svého předchůdce Mursího, s [[Vladimir Putin|Vladimirem Putinem]], 10. února 2015]] [534] => Do roku 2011 byl Egypt [[Prezidentská republika|prezidentskou republikou]]. Vládu si od roku [[1978]] držela [[Národní demokratická strana (Egypt)|Národní demokratická strana]]. Do 454členného parlamentu se volilo jednou za 5 let. Významným opozičním hnutím bylo [[Muslimské bratrstvo]], jemuž bylo z náboženských důvodů zakázáno vytvořit politickou stranu. Tehdejší prezident [[Husní Mubárak|Muhammad Husní Mubarak]], který byl v čele Egypta od roku [[1981]], byl po [[Egyptská revoluce 2011|revoluci z roku 2011]] donucen odstoupit, a to dne 11. února 2011. Prezidentovu rezignaci oznámil viceprezident [[Umar Sulajmán]] v krátkém televizním prohlášení. Podle něj prezident odstoupil pro dobro republiky. Moc poté převzala armáda. [535] => [536] => Nová demokratická ústava byla přijata v [[Referendum|referendu]]. Ta mimo jiné ustavila [[Poloprezidentská republika|poloprezidentskou republiku]]. V následných parlamentních i prezidentských volbách zvítězili [[Islamismus|islamisté]]. Islamistická [[Strana svobody a spravedlnosti]], vytvořená Muslimským bratrstvem, získala 37,5 % hlasů ve volbách do dolní komory a 45 % hlasů ve volbách do horní komory Parlamentu. Druhou skončila také islamistická [[Strana světla]], která se hlásí k [[Salafismus|salafismu]] (či [[Wahhábismus|wahhábismu]]) se ziskem okolo 28 % hlasů. [[Liberalismus|Liberální]] strany vstoupily do opozice, když celkem získaly okolo 20 % hlasů. Prezidentem byl v přímé volbě zvolen [[Muhammad Mursí]] (ze strany Svobody a spravedlnosti), když ve dvoukolové volbě získal 24,78 %, respektive 51,73 % hlasů. Noví vládci Egypta přijali novou ústavu, která otevírala cestu islamistickému státu. [537] => [538] => [[Soubor:President Sisi not welcome.jpg|náhled|Egypťané v Londýně protestují proti represivnímu režimu prezidenta as-Sísího]] [539] => Po další vlně lidových demonstrací, protestujících proti Mursího vládě, se armáda na začátku července 2013, ve jménu nespokojeného lidu, chopila moci a svrhla Mursího i jeho vládu. Ústava byla suspendována, prozatímním prezidentem byl jmenován předseda Ústavního soudu [[Adlí Mansúr]], který poté rozpustil Parlament s plánem vytvořit úřednickou vládu, která navrhne novou ústavu a dovede zemi k novým volbám. Nové prezidentské volby proběhly v roce 2014 a jasně je kontrolovala armáda. V nich byl zvolen prezidentem [[Abd al-Fattáh as-Sísí|as-Sísí]] se ziskem 96,9 % hlasů. Sísí od té doby Egyptu vládne. V roce 2020 bylo v Egyptě více než 60,000 politických vězňů.{{cite news |title=No political prisoners freed as Egypt pardons thousands on Eid |url=https://www.aljazeera.com/news/2020/5/24/no-political-prisoners-freed-as-egypt-pardons-thousands-on-eid |work=Al-Jazeera |date=24 May 2020}} [540] => [541] => Stálé sídlo [[Liga arabských států|Ligy arabských států]] se nachází v Káhiře a generální tajemníkem této organizace je tradičně Egypťan. Liga se v roce 1978 krátce přesunula z Egypta do Tunisu, na protest proti mírové smlouvě mezi Egyptem a Izraelem, ale později se v roce 1989 vrátila do Káhiry. Sísíovský Egypt má blízko k [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]], napjaté vztahy má naopak s [[Írán]]em a [[Turecko|Tureckem]]. Udržuje dobré vztahy s Ruskem, Čínou i Spojenými státy. Egypt se v roce 2015 zapojil do [[Vojenská intervence v Jemenu|vojenské intervence v Jemenu]] pod vedením Saúdské Arábie.{{Citace elektronického periodika [542] => | titul = Do Jemenu dorazily stovky egyptských vojáků [543] => | periodikum = Novinky.cz [544] => | datum_vydání = 9. září 2015 [545] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-do-jemenu-dorazily-stovky-egyptskych-vojaku-325214 [546] => }} Egypt se také angažoval v [[Druhá občanská válka v Libyi|občanské válce v Libyi]].{{Citace elektronického periodika [547] => | titul = Egypt se hlásí do války v Libyi, chce utnout tureckou expanzi [548] => | periodikum = iDNES.cz [549] => | datum_vydání = 23. července 2020 [550] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/libye-egypt-truecko-valky-intervence.A200721_222213_zahranicni_aha [551] => }} Kvůli stavbě [[Velká přehrada etiopského znovuzrození|přehrady]] na [[Modrý Nil|Modrém Nilu]] má napjaté vztahy s [[Etiopie|Etiopií]].{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Velká přehrada etiopského znovuzrození už teď vyvolává spory. Ovlivní život čtvrt miliardy lidí [553] => | periodikum = Český rozhlas [554] => | datum_vydání = 30. ledna 2022 [555] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/stavba-prehrady-modry-nil-etiopie-egypt-sudan_2201302205_ern?_gl=1*g255x7*_up*MQ..*_ga*MjA4OTE0MDAwOS4xNjkyOTk2NTU5*_ga_PHLY4J7WBV*MTY5Mjk5NjU1OC4xLjAuMTY5Mjk5NjU1OC4wLjAuMA.. [556] => }} [557] => [558] => === Ozbrojené síly === [559] => [[Soubor:SRSG first visit to Bukavu (10225409304).jpg|náhled|Egyptští vojáci během přehlídky]] [560] => Egypt má v současnosti (2010) největší a nejsilnější [[Egyptské ozbrojené síly|armádu]] na africkém kontinentu. Jde současně o největší armádu v [[arabský svět|arabském světě]]; celosvětově na 11. místě. V aktivní službě má Egypt asi 468 000 vojáků, počet vojáků záložních vojsk přesahuje 800 000. Ve výzbroji egyptské armády jsou ve velkém počtu zastoupeny nejmodernější zbraně. Platí to zejména o [[Egyptské vojenské letectvo|letectvu]] a pozemním vojsku (armáda má k dispozici odhadem 3750 tanků, z toho nejméně 1000 špičkových těžkých tanků [[M1 Abrams]]). [561] => [562] => Egyptská armáda, která byla založena ve třicátých letech 19. století, vedla během 20. století čtyři války se státem [[Izrael]] (v letech 1948, 1956, 1967 a 1973). V roce 1991 se egyptské vojsko účastnilo [[operace Pouštní bouře]] na straně vojsk koalice. Egypt je silným strategickým partnerem [[Severoatlantická aliance|NATO]].Informace o egyptské armádě a jejím zbrojním arzenálu aktuálním v r. [[1997]] viz článek: {{Citace elektronické monografie [563] => | vydavatel = Freeman Center for Strategic Studies [564] => | titul = Egypt: Rising Phoenix in the Middle East (July, 1997): [565] => | url = http://www.freeman.org/m_online/pinea.htm [566] => | datum přístupu = 2011-03-01 [567] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110310171632/http://www.freeman.org/m_online/pinea.htm [568] => | datum archivace = 2011-03-10 [569] => | nedostupné = ano [570] => }}) [[Spojené státy americké|Spojené státy]] poskytují Egyptu pravidelnou roční vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů."[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/365825-spojene-staty-obnovi-dodavky-zbrani-pro-egypt.html Spojené státy obnoví dodávky zbraní pro Egypt]". Novinky. 31. března 2015 [571] => [572] => Armáda má vliv na politický a ekonomický život Egypta. Nejenže byla a je mocenskou základnou sádátovského, mubarakovského i sísíovského režimu, ale vlastní také desítky továren, které vyrábějí nejen zbraně, ale i spotřební zboží. [573] => [574] => == Administrativní dělení == [575] => {{Podrobně|Administrativní dělení Egypta}} [576] => [[Soubor:Egypt - Administrative Divisions - Nmbrs - colored.png|náhled|350px|Egyptské guvernoráty]] [577] => [578] => === Největší egyptská města === [579] => {{Podrobně|Seznam měst v Egyptě}} [580] => k 1. lednu 2012{{Citace elektronického periodika |titul=World Gazetteer: Egypt: largest cities and towns and statistics of their population |url=http://world-gazetteer.com/wg.php?x=&men=gcis&lng=en&des=wg&geo=-69&srt=pnan&col=abcq&msz=1500&pt=c&va=&srt=pnan |datum přístupu=2012-06-22 |url archivu=https://archive.today/20120721210145/http://world-gazetteer.com/wg.php?x=&men=gcis&lng=en&des=wg&geo=-69&srt=pnan&col=abcq&msz=1500&pt=c&va=&srt=pnan |datum archivace=2012-07-21 }} [581] => [582] => {| class="wikitable" [583] => |- [584] => ! Pořadí !! Město !! Guvernorát !! Počet obyvatel [585] => |- [586] => | 1. || [[Káhira]] || [[Káhira (guvernorát)|Káhira]] || 8 300 472 [587] => |- [588] => | 2. || [[Alexandrie]] || [[Alexandrie (guvernorát)|Alexandrie]] || 4 532 174 [589] => |- [590] => | 3. || [[Gíza]] || [[Gíza (guvernorát)|Gíza]] || 3 628 062 [591] => |- [592] => | 4. || [[Šubrá al-Chejma]] || [[Kaljúbíja]] || 1 099 354 [593] => |- [594] => | 5. || [[Port Said]] || [[Port Said (guvernorát)|Port Said]] || 625 953 [595] => |- [596] => | 6. || [[Suez]] || [[Suez (guvernorát)|Suez]] || 565 716 [597] => |- [598] => | 7. || [[Luxor]] || [[Luxor (guvernorát)|Luxor]] || 506 588 [599] => |- [600] => | 8. || [[Al-Mansura]] || [[Dachílija]] || 495 630 [601] => |- [602] => | 9. || [[El-Mahalla El-Kubra]]|| [[Gharbíja]] || 465 278 [603] => |- [604] => | 10. || [[Tanta]] || [[Gharbíja]] || 445 560 [605] => |} [606] => [607] => == Ekonomika == [608] => {{Podrobně|Ekonomika Egypta}} [609] => [[Soubor:S F-E-CAMERON EGYPT nile-aswan.JPG|náhled|vlevo|Řeka [[Nil]] ve starověkém městě [[Asuán]], populární turistická destinace]][[Soubor:USS America (CV-66) in the Suez canal 1981.jpg|náhled|[[Suezský průplav]]]] [610] => [[Soubor:Шарм-еш-Шейх_-_отель_Монте-Карло_пляж-1.jpg|náhled|Pláž v [[Šarm aš-Šajch]]u]] [611] => Podle odhadu [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] byla egyptská ekonomika v roce 2021 dvacátou největší ekonomikou světa (z hlediska [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]). [612] => [613] => Ekonomika Egypta závisí především na zemědělství, mediální sféře, vývozu ropy a turistice; více než tři miliony Egypťanů však přitom pracuje v zahraničí, především v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]], zemích [[Perský záliv|Perského zálivu]] a Evropě. Dokončení [[Vysoká Asuánská přehrada|přehrady v Asuánu]] roku 1971 a výsledné [[Násirovo jezero]] změnilo časem prověřenou úlohu řeky Nilu v [[zemědělství]] a ekologii Egypta. Rychle rostoucí populace, omezené množství zemědělské půdy a závislost na Nilu však stále zdražují zdroje a stresují ekonomiku. [614] => [615] => Vláda se snažila připravit ekonomiku na nové milénium pomocí reforem a rozsáhlých investic do dopravy a fyzické infrastruktury. Egypt přijímal zahraniční pomoc Spojených států od roku 1979 (průměrně 2,2 miliardy ročně) a je třetím největším cílem zahraničních fondů Spojených států, hned po válce v Iráku. Jeho hlavní příjmy jsou však z cestovního ruchu a také z lodní přepravy skrze [[Suezský průplav]]. [616] => [617] => Egypt má vyvinutý energetický trh založený na [[uhlí]], [[ropa|ropě]], [[zemní plyn|zemním plynu]] a [[vodní elektrárna|vodní energetice]]. Značné zásoby uhlí se nalézají na severovýchodě [[Sinajský poloostrov|Sinaje]] a těží se zde přibližně 600 000 tun ročně. Ropa a plyn se těží v pouštních oblastech na západě, [[Suezský záliv|Suezském zálivu]] a v Nilské deltě. Egypt vlastní značné rezervy plynu, v 90. letech 20. století se odhadovalo kolem 1 100 000 m³, a vyváží jej také do mnoha zemí. [618] => [619] => Egypt je také jednou z mála afrických zemí, které usilují o stavbu jaderné elektrárny v horizontu příštích deseti let. V roce 2011 měl být zahájen tendr na hlavního dodavatel a elektrárna měla být podle původního plánu spuštěna v roce 2020. Elektrárna bude pravděpodobně stát v blízkosti obce Ad Dabaá na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]].[http://atominfo.cz/2011/01/prvni-egyptsky-jaderny-tendr-bude-zahajen-do-konce-ledna-%E2%80%93-ministr-energetiky/ Článek o vyhlášení tendru na první egyptskou jadernou elektrárnu na atominfo.cz ] Vzhledem k nestabilní situaci po protestech, pádu vlády a prezidenta na začátku roku 2011 bylo ale zahájení tendru prozatímní vládou odloženo na neurčito.[http://atominfo.cz/2011/02/egypt-odlozil-zahajeni-tendru-na-stavbu-prvni-jaderne-elektrarny-v-zemi/ Zpráva o odkladu zahájení tendru na jadernou elektrárnu] V roce 2012 vláda zahájila přípravné práce, avšak stavbu zablokovali místní beduíni, které elektrárna připravila o půdu, konflikt zatím nebyl vyřešen.{{Citace elektronického periodika|titul=Beduíni blokují stavbu egyptské jaderné elektrárny, došlo ke krádeži radioaktivního materiálu, novější informace nejsou k dispozici {{!}} Atominfo.cz|periodikum=atominfo.cz|url=http://atominfo.cz/2012/01/beduini-blokuji-stavbu-egyptske-jaderne-elektrarny-doslo-ke-kradezi-radioaktivniho-materialu-novejsi-informace-nejsou-k-dispozici|jazyk=cs-CZ|datum přístupu=2017-02-23}} [620] => [621] => V zemi je asi 10% míra [[nezaměstnanost]]i a 11% míra [[inflace]]. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele zde dosahovalo v roce [[2009]] 2355 USD. Měna je [[Egyptská libra]] (LE) = 100 piastrů (1 USD = 5,70 LE). [622] => [623] => === Cestovní ruch === [624] => {{Podrobně|Turismus v Egyptě}} [625] => Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších sektorů egyptské ekonomiky. Hlavními turistickými lákadly jsou tisíce let staré památky, kvůli nimž je Egypt světově proslulou destinací. Hlavními z nich jsou [[Egyptské pyramidy|pyramidy]] a [[Velká sfinga v Gíze]], chrám [[Abú Simbel]] ležící jižně od [[Asuán]]u, [[Karnak|Karnacký chrámový komplex]] a [[Údolí králů]] nedaleko [[Luxor]]u. Hlavní město [[Káhira]] se může pochlubit [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptským muzeem]] či [[Mešita Muhammada Alího|mešitou Muhammada Alího]]. Turisty rovněž láká pestrobarevný podvodní svět [[Rudé moře|Rudého moře]]. Podmínky pro potápění a šnorchlování jsou zde jedny z nejlepších na světě. Přímořská letoviska jako například [[Hurghada]], [[Šarm aš-Šajch]], [[Marsá Alam]] či [[Taba]] navštíví ročně několik milionů turistů. [626] => [627] => V roce 2022 v Egyptě trávilo svou dovolenou 470,000 českých turistů.{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = Češi v loňském roce nejčastěji létali na dovolenou do Egypta [629] => | periodikum = Finance.cz [630] => | datum_vydání = 15. května 2023 [631] => | url = https://www.finance.cz/novinky/cesi-v-lonskem-roce-nejcasteji-letali-na-dovolenou-do-egypta/ [632] => }} [633] => [634] => == Obyvatelstvo == [635] => {{Podrobně|Demografie Egypta}} [636] => [[Soubor:Egypt demography.png|náhled|vlevo|Vývoj Egyptské populace od roku 1961]] [637] => [[Soubor:Egypt 2010 population density1.png|náhled|Hustota zalidnění na km2]] [638] => [[Soubor:The River Nile, Cairo, Egypt.JPG|náhled|V aglomeraci [[Káhira|Káhiry]] žije více než 20 milionů obyvatel]] [639] => Egypt je nejlidnatější zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] a třetí nejlidnatější zemí na [[Afrika|africkém kontinentu]]. Rychlý růst populace v letech 1970 až 2010 byl způsoben zlepšením lékařské péče a nárůstem produktivity zemědělství. Během Napoleonovy invaze od Egypta v roce 1798 byla místní populace odhadnuta na 3 000 000 lidí. V roce 1939 měl Egypt již 16 500 000 obyvatel. V roce 2020 Egypt překonal hranici sto milionů obyvatel. [640] => [641] => Populace je koncentrovaná v okolí řeky [[Nil]], zejména pak v [[Nilská delta|nilské deltě]] a také v okolí [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. 90 % obyvatel jsou muslimové a zbytek je tvořen převážně [[Koptská pravoslavná církev|koptskými]] křesťany. Kromě příslušnosti k náboženství se obyvatelé Egypta dělí na obyvatele měst a [[feláh]]y, venkovské zemědělce. [642] => [643] => Největší etnickou skupinou v zemi jsou Egypťané. Etnickými minoritami jsou [[Turci]], [[Řekové]], kmeny arabských [[Beduíni|Beduínů]] žijících v [[Arabská poušť|Arabské poušti]] a na Sinajském poloostrově a také [[Berbeři]] žijící na západě země. Asi 2,7 milionu Egypťanů žije v zahraničí. [644] => [645] => === Jazyky === [646] => {{Podrobně|Jazyky Egypta}} [647] => Oficiálním jazykem je [[moderní standardní arabština]]. V hovorové formě se nejvíce využívají následující jazyky: [[egyptská arabština]] (68 %), saidi (29 %), bedáwí (1,6 %), súdánská arabština (0,6 %), domari (0,3 %), núbijský jazyk (0,3 %) a bedža (0,1 %). Navíc se v Egyptě vyskytuje [[řečtina]], [[arménština]] a [[italština]], což jsou hlavní jazyky početné skupiny přistěhovalců. Mezi cizí jazyky, které se vyučují na školách, patří [[angličtina]], [[francouzština]], [[němčina]] a v menším rozsahu i italština. Historická [[egyptština]], skládající se ze starověké egyptštiny a [[Koptština|koptštiny]], tvoří samostatnou větev mezi rodinami [[Afroasijské jazyky|afroasijských jazyků]]. [648] => [649] => === Náboženství === [650] => {{Podrobně|Náboženství v Egyptě}} [651] => [[Soubor:Mohamed Ali Mosque HDR.jpg|náhled|[[Mešita Muhammada Alího]]]] [652] => Hlavním náboženstvím v Egyptě je [[islám]], ke kterému se hlásí přibližně 90 % obyvatel. Drtivou většinu z nich tvoří [[Sunnitský islám|sunnité]]. Islám se do země dostal s příchodem Arabů v 7. století našeho letopočtu a následně se Egypt stal politickým a kulturním centrem muslimského světa. Za vlády prezidenta [[Anvar as-Sádát|Anvara as-Sádáta]] se islám stal oficiálním [[Státní náboženství|státním náboženstvím]] a islámské právo [[šaría]] bylo v egyptské ústavě zakotveno jako hlavní zdroj egyptského zákonodárství.[https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/egyptsti-odbornici-dokoncuji-novou-ustavu-pravo-saria-v-ni-zustane_201308191454_mdvorakova Egyptští odborníci dokončují novou ústavu. Právo šaría v ní zůstane]. Český rozhlas. 19. srpna 2013. Zbylých 10 % obyvatelstva tvoří [[křesťané]]. 90 % z nich se hlásí ke [[Koptská pravoslavná církev|koptské pravoslavné církvi]] a zbytek ke [[Koptská katolická církev|koptské katolické církvi]] a [[Egyptská evangelická církev|egyptské evangelické církvi]]. Posledním ze tří náboženství, které jsou v Egyptě uznávané, je [[judaismus]], ke kterému se hlásí pouze několik stovek občanů. Mezi další minoritní náboženství patří například [[Bahá'í]], avšak to není společně s dalšími státem uznané. Občanům, kteří chtěli mít takové náboženství napsané v jejich průkazu totožnosti, bylo vydání průkazu odepřeno. Egypťané tak byli postaveni do situace, kdy museli lhát o svém náboženství nebo nezískali průkaz totožnosti. Změna zákona v roce 2008 umožnila těmto lidem získat průkaz totožnosti a zanechat kolonku ''„''Náboženství''“'' prázdnou.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.state.gov/j/drl/rls/irf/2008/108481.htm | titul=Egypt, International Religious Freedom Report 2008 | vydavatel= Bureau of Democracy, Human Rights, and Labor | datum aktualizace=2008-09-19 | datum přístupu=2012-07-01 | jazyk=Anglicky}} [653] => [[Soubor:1 Al-Azhar Mosque, Cairo, Egypt.tif|náhled|Modlitba v mešitě [[Al-Azhar (mešita)|Al-Azhar]]]] [654] => [655] => Přibližně 15 milionů Egypťanů patří k různým [[Taríka|súfistických řádům]], které radikální islamisté považují za [[Hereze|kacířské]].[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tnyt-nekompromisni-strategie-kahiry-na-sinaji-selhava/1555483 TNYT: Nekompromisní strategie Káhiry na Sinaji selhává]. České noviny. 27. listopadu 2017. Při [[Teroristický útok v Bir al-Abed v listopadu 2017|teroristickém útoku]] v [[súfismus|súfistické]] mešitě al-Rawda na severu Sinaje 24. listopadu 2017 zemřelo přes 300 lidí.[https://zpravy.idnes.cz/sufismus-sufite-muslimove-mysticka-verze-islamu-utok-egypt-sinaj-teroriste-18p-/zahranicni.aspx?c=A171127_102937_zahranicni_fka V egyptské mešitě umírali súfiové, podle islamistů kacíři a modloslužebníci]. [[iDNES.cz]]. 27. listopadu 2017. [656] => [657] => [[Dějiny|Historie]] Egypta je v oblasti [[náboženství]] nevídaně bohatá. Nejstarší dochované náboženské texty [[Egyptské náboženství|staroegyptského náboženství]] vytesané do kamene pochází z přelomu 4. a 3. tis. př. n. l. Staroegyptské náboženství bylo velmi rozvinuté a kvalitně zaznamenané.{{Citace monografie [658] => | příjmení = Bolshakov [659] => | jméno = Andrey O. [660] => | titul = The Ancient Gods Speak: A Guide to Egyptian Religion [661] => | url = https://archive.org/details/ancientgodsspeak0000unse [662] => | vydání = 1 [663] => | vydavatel = Oxford University Press [664] => | místo = Oxford, New York [665] => | rok vydání = 2002 [666] => | počet stran = 405 [667] => | strany = [https://archive.org/details/ancientgodsspeak0000unse/page/32 32]-56 [668] => | isbn = 9780195154016 [669] => }} [[Křesťanství]] proniklo do Egypta bezprostředně po svém vzniku na přelomu letopočtu a má v Egyptě nepřetržitou tradici.{{Citace elektronické monografie [670] => | příjmení = Havelka [671] => | jméno = Ondřej [672] => | titul = Symbolika kříže v oblasti toku řeky Nil [673] => | url = https://info.dingir.cz/2020/06/symbolika-krize-v-oblasti-toku-reky-nil/ [674] => | vydavatel = Dingir [675] => | datum přístupu = 2022-10-08 [676] => | jazyk = cs [677] => }} [[Islám]] se do země dostal rovněž nedlouho po svém vzniku v 7. století. Egypt má dnes největší muslimskou [[Populace|populaci]] v [[Arabský svět|arabském světě]] a šestou největší muslimskou populaci na [[Svět|světě]]; je domovem 5 % světové muslimské populace.{{Citace elektronické monografie [678] => | příjmení = [679] => | jméno = [680] => | příjmení2 = [681] => | příjmení3 = [682] => | jméno3 = [683] => | titul = The Global Religious Landscape [684] => | url = https://www.pewresearch.org/religion/2012/12/18/global-religious-landscape-exec/ [685] => | datum vydání = 2012-12-18 [686] => | datum přístupu = 2022-10-08 [687] => | jazyk = en-US [688] => }} Egypt má ovšem zároveň největší [[Křesťan|křesťanskou]] populaci na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a v [[Severní Afrika|severní Africe]].{{Citace elektronické monografie [689] => | příjmení = [690] => | jméno = [691] => | příjmení2 = [692] => | příjmení3 = [693] => | jméno3 = [694] => | titul = World’s Christian Population – The Global Religious Landscape [695] => | url = https://www.pewresearch.org/religion/2012/12/18/global-religious-landscape-exec/ [696] => | datum vydání = 2012-12-18 [697] => | datum přístupu = 2022-10-08 [698] => | jazyk = en-US [699] => }} Většina [[Muslim|muslimů]] jsou [[Sunnitský islám|sunnité]], asi 12 % jsou nekonfesní muslimové, menšina je rovněž [[Ší'itský islám|šiítská]] (přibližně 2 miliony lidí).{{Citace elektronického periodika [700] => | titul = Egypt’s Shiite Minority: Between the Egyptian Hammer and the Iranian Anvil [701] => | periodikum = Jerusalem Center for Public Affairs [702] => | url = https://jcpa.org/article/egypts-shiite-minority-between-the-egyptian-hammer-and-the-iranian-anvil/ [703] => | jazyk = en-US [704] => | datum přístupu = 2022-10-08 [705] => }} Počet [[Salafíja|salafistů]] je odhadován na 5–6 milionů lidí, zatímco [[Ahmadíja]] má v Egyptě jen asi 50 tisíc stoupenců.{{Citace monografie [706] => | příjmení = Khalil [707] => | jméno = Mohammad Hassan [708] => | titul = Between Heaven and Hell: Islam, Salvation, and the Fate of Others [709] => | vydání = 1 [710] => | vydavatel = Oxford University Press [711] => | místo = Oxford [712] => | rok vydání = 2013 [713] => | počet stran = 335 [714] => | strany = 292–303 [715] => | isbn = 9780199945399 [716] => }} Mimořádný význam pro světový islám má [[Káhira|káhirská]] islámská [[Univerzita al-Azhar]] založená v roce 970. Největší křesťanská církev v Egyptě je [[Koptská pravoslavná církev]], která se oddělila od univerzální církve po [[Chalkedonský koncil|koncilu v Chalcedonu]] (451), jehož závěry nepřijala a označila se za nechalcedonskou, tzv. [[Miafyzitismus|miafyzitskou]] církev.{{Citace periodika [717] => | příjmení = Havelka [718] => | jméno = Ondřej [719] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [720] => | titul = Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality [721] => | periodikum = Theologická revue [722] => | datum vydání = 2022 [723] => | ročník = 92 [724] => | číslo = 3 [725] => | strany = 291–309 [726] => }} Podle teologa a afrikanisty [[Ondřej Havelka (cestovatel)|O. Havelky]] jsou v Egyptě dále přítomné: [[koptská katolická církev]], egyptské [[Evangelická církev|evangelické církve]], [[Řeckokatolická církev|řecko-katolická církev]], [[řecká pravoslavná církev]] a další (v malých počtech věřících zastoupené) církve. Egypt oficiálně uznává pouze tři náboženství: [[islám]], [[křesťanství]] a [[judaismus]]. Jiná náboženství nejsou státem uznávána a bývají vládou označována za hrozbu pro národní bezpečnost Egypta.{{Citace elektronického periodika [727] => | příjmení = Department Of State. The Office of Electronic Information [728] => | jméno = Bureau of Public Affairs [729] => | titul = Egypt [730] => | periodikum = 2001-2009.state.gov [731] => | url = https://2001-2009.state.gov/g/drl/rls/irf/2008/108481.htm [732] => | datum vydání = 2008-09-19 [733] => | jazyk = en [734] => | datum přístupu = 2022-10-08 [735] => }} [736] => [737] => == Kultura == [738] => Egyptská kultura sahá do doby starší než šest tisíc let. [[Starověký Egypt]] patřil mezi nejstarší civilizace a po celá tisíciletí si svoji kulturu, která ovlivnila mnohé kultury v zemích Evropy, Afriky a středního východu, udržel. Po éře faraonů se Egypt dostal pod vliv [[Helénismus|helénistické]], [[Křesťanství|křesťanské]] a [[islám]]ské kultury. V dnešní době je mnoho aspektů staroegyptské kultury propojeno s novějšími prvky obsahujícími vliv západní kultury, která je již sama o sobě ovlivněna staroegyptskou kulturou. [739] => [740] => Hlavní město Egypta, [[Káhira]], je největším městem [[Afrika|Afriky]] a po celá staletí bylo centrem vzdělání, kultury a obchodu. Egypt se rovněž pyšní nejvyšším počtem laureátů [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] z celé Afriky a arabského světa. Někteří egyptští politici byli nebo jsou v čele významných mezinárodních organizací. Mezi ně například patří [[Butrus Butrus-Ghálí]], bývalý [[generální tajemník OSN]], či [[Muhammad Baradej]], bývalý generální ředitel [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]] a držitel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]]. [741] => [742] => Egypt má rovněž velký vliv v arabsky mluvících zemích. Moderní arabská kultura je silně ovlivněna egyptskou literaturou, hudbou a kinematografií. [743] => [744] => === Umění a architektura === [745] => [[Soubor:Great Sphinx of Giza - 20080716a.jpg|náhled|[[Velká sfinga v Gíze]]]] [746] => Egypťané byli jednou z prvních civilizací, která začlenila designové prvky do umění a architektury. Egyptská civilizace je známá pro své kolosální pyramidy, chrámy a monumentální hrobky. Známými příklady jsou [[Džoserova pyramida|Džoserova stupňovitá pyramida]], která byla navržena starověkým architektem [[Imhotep]]em, [[Velká sfinga v Gíze]], pyramidy v Gíze (architektem největší z nich měl být [[Hemiunu]]), chrám [[Džeser-Džeseru]], dílo architekta [[Senenmut]]a, či chrám v [[Abú Simbel]]u. Nejznámějšími staroegyptskými sochařem byli [[Amenhotep, syn Hapuův]], autor [[Memnonovy kolosy|Memnonových kolosů]], a [[Thutmose (sochař)|Thutmose]], tvůrce známé [[Busta královny Nefertiti|Busty královny Nefertiti]].{{Citace elektronického periodika [747] => | titul = Sto let od objevu proslulé busty královny Nefertiti (Im Licht von Amarna: 100 Jahre Fund der Nofretete) [748] => | periodikum = www.stavitele-katedral.cz [749] => | url = http://www.stavitele-katedral.cz/berlin-sto-let-od-objevu-proslule-busty-kralovny-nefertiti-im-licht-von-amarna-100-jahre-fund-der-nofretete/ [750] => | datum přístupu = 2021-08-24 [751] => }} Moderní egyptské umění je velmi různorodé. Významnými umělci byli například architekti [[Hassan Fathy]] a [[Ramses Wissa Wassef]], sochař [[Mahmúd Mochtar]] či [[Izák Fanús]], který se zabýval koptským uměním. V současnosti svými erotikou nabitými díly provokuje umělkyně [[Ghada Amer]].{{Citace elektronického periodika [752] => | titul = Ghada Amer {{!}} Artnet [753] => | periodikum = www.artnet.com [754] => | url = http://www.artnet.com/artists/ghada-amer/ [755] => | datum přístupu = 2021-08-24 [756] => }} [757] => [758] => Řadu staroegyptských památek lze spatřit v [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu v Káhiře]]. Bylo založeno roku [[1858]] Francouzem [[Auguste Mariette|Augustem Mariettem]] a nachází se v klasicistní budově z roku [[1902]] v severní části [[náměstí Osvobození]]. Jeho konkurentem se pozvolna stává moderní [[Velké egyptské muzeum]], které vyrostlo nedaleko pyramid v Gíze. Velkolepý projekt byl dokončen roku 2021.{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = Nově otevřené Muzeum egyptské civilizace zatím láká hlavně místní. Mumie faraonů čeká sterilizace [760] => | periodikum = iROZHLAS [761] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [762] => | vydavatel = Český rozhlas [763] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [764] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/reportaz-kahira-faraoni-muzeum-egyptske-civilizace-mumie_2104071129_kro [765] => | datum přístupu = 2021-08-24 [766] => }} [767] => [768] => Egyptské filmový průmysl vzkvétá od konce 19. století. Dnes je v Egyptě k dispozici přes třicet satelitních kanálů a přes sto natočených filmů ročně. Káhira je již dlouho známá jako „Hollywood středního východu“. Hostí každoroční [[Káhirský mezinárodní filmový festival]], který je hodnocen jako jeden z jedenácti nejlepších filmových festivalů na světě.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.ukhotmovies.com/film-festivals/cairo-film-festival/information.html | titul=Cairo Film Festival information | vydavatel=Ukhotmovies.com | datum aktualizace=2005-12-01 | datum přístupu=2012-06-29 | jazyk=Anglicky | url archivu=https://web.archive.org/web/20111208183113/http://www.ukhotmovies.com/film-festivals/cairo-film-festival/information.html | datum archivace=2011-12-08 | nedostupné=ano }} Režisér [[Youssef Chahine]] se stal klíčovým tvůrcem moderní egyptské kinematografie.{{Citace periodika [769] => | příjmení = Chahine [770] => | jméno = Youssef [771] => | příjmení2 = Massad [772] => | jméno2 = Joseph [773] => | titul = Art and Politics in the Cinema of Youssef Chahine [774] => | periodikum = Journal of Palestine Studies [775] => | datum vydání = 1999 [776] => | ročník = 28 [777] => | číslo = 2 [778] => | strany = 77–93 [779] => | issn = 0377-919X [780] => | doi = 10.2307/2537936 [781] => | url = https://www.jstor.org/stable/2537936 [782] => | datum přístupu = 2021-08-24 [783] => }} Mezi nejznámější egyptské herce patří [[Omar Sharif]], [[Fátin Hamámaová]] nebo [[Shadia]]. [784] => [785] => === Literatura === [786] => [[Soubor:Naguib Mahfouz and Tawfiq Alhakim.jpg|náhled|[[Tawfiq al-Hakim]] a [[Nadžíb Mahfúz]]]] [787] => Egyptští spisovatelé a básníci byli mezi prvními v arabském světě, kteří experimentovali s moderním stylem. Jejich styl se následně rozšířil po celém středním východě. První egyptský moderní román vydal v roce 1913 spisovatel [[Mohammed Hussein Heikal]].{{Citace monografie [788] => | příjmení = Allen [789] => | jméno = Roger [790] => | titul = The Arabic Novel: An Historical and Critical Introduction [791] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Arabic_Novel.html?id=l_INAAAAYAAJ&redir_esc=y [792] => | vydavatel = Syracuse University Press [793] => | počet stran = 202 [794] => | isbn = 978-0-8156-2276-5 [795] => | poznámka = Google-Books-ID: l_INAAAAYAAJ [796] => | jazyk = en [797] => }} Egyptský spisovatel [[Nadžíb Mahfúz]] byl prvním arabským spisovatelem, který roku 1988 získal [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [798] => | titul = The Nobel Prize in Literature 1988 [799] => | periodikum = NobelPrize.org [800] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1988/mahfouz/biographical/ [801] => | jazyk = en-US [802] => | datum přístupu = 2021-08-22 [803] => }} K průkopníkům patřil též nevidomý spisovatel [[Taha Husajn]], který se v roce 1929 proslavil románem ''Dny'' a po druhé světové válce byl i egyptským ministrem školství.{{Citace periodika [804] => | titul = Dr. Taha Hussein Dead at 85; Egyptian Writer and Educator [805] => | periodikum = The New York Times [806] => | datum vydání = 1973-10-29 [807] => | issn = 0362-4331 [808] => | jazyk = en-US [809] => | url = https://www.nytimes.com/1973/10/29/archives/dr-taha-hussein-dead-at-85-egyptian-writer-and-educator-won-highest.html [810] => | datum přístupu = 2021-08-24 [811] => }} Mezi Egypťany je nejoblíbenějším literárním žánrem lidová poezie. K průkopníkům moderní poezie patří [[Ahmed Shawqi]], stejnou roli v dramatu sehrál [[Tawfiq al-Hakim]]. Někteří autoři prosluli i svým aktivismem, v rámci [[Feminismus|feminismu]] je uznávána spisovatelka [[Nawál as-Sadáví]], velkou roli v arabském jaru zase sehrál spisovatel a novinář [[Alaa Al Aswany]]. [812] => [813] => V Alexandrii se kdysi rozvinula řecká literární tradice, autor 2. století [[Achilleus Tatios]] sepsal román ''Příhody Leukippy a Kleitofónta''. Řecká kultura v Alexandrii držela dlouho, jedním z jejích posledních produktů byl spisovatel [[Konstantinos Kavafis]]. [814] => [815] => === Hudba === [816] => {{Podrobně|Egyptská hudba}} [817] => [[Soubor:Amr Diab at World Music Awards 2007.jpg|náhled|[[Amr Dijáb]]]] [818] => Egyptská hudba je tvořena místními, středomořskými, africkými a západními prvky. Ve starověku Egypťané používali mnohé hudební nástroje. Nejvíce však [[Harfa|harfu]], [[Flétna|flétnu]] a místních nástroje [[Ney (hudební nástroj)|ney]] a [[Úd (hudební nástroj)|úd]]. Později se součástí hudebního projevu stal zpěv a bicí nástroje. [819] => [820] => Současná egyptská hudba je ovlivněna lidovou hudbou, která se i nadále hrává na svatbách či jiných tradičních slavnostech. Skladatel [[Mohamed Abdel Wahab]] proslul řadou vlasteneckých písní a tím, že se pokusil skloubit západní a arabskou hudební tradici.{{Citace elektronického periodika [821] => | titul = Muḥammad ʿAbd al-Wahhāb {{!}} Egyptian musician [822] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [823] => | url = https://www.britannica.com/biography/Muhammad-Abd-al-Wahhab [824] => | jazyk = en [825] => | datum přístupu = 2021-08-24 [826] => }} Egyptská populární hudba se začala rozvíjet v meziválečné éře, její základy tehdy položil [[Sajid Darwíš]]. Boom zažívá od 50. let, díky jménům jako [[Abd al-Halím Háfiz]] a [[Umm Kulthum]]. V Egyptě se narodila i zpěvačka [[Dalida]], která se nakonec prosadila ve Francii, začínala nicméně jako vítězka soutěže Miss Egypt. Mezi nejpopulárnější zpěváky současnosti patří [[Amr Dijáb]], držitel několika World music awards. [827] => [828] => V egyptském hlavním městě se rovněž nachází [[Káhirská opera]], která je centrem egyptského umění. [829] => [830] => Velkou tradici má v Egyptě [[orientální tanec]], který Egypťané nazývají ''raqs sharqi''. [831] => [832] => === Věda a filozofie === [833] => {{Podrobně|Egyptská literatura}} [834] => [[Soubor:Roman sarcophagus of a reader identified to Plotinus and disciples.jpg|náhled|[[Plótínos]] se svými žáky]] [835] => Egyptská filozofie má hluboké kořeny, již ve starém Egyptě působil [[Ptahhotep]], autor jedné z nejproslulejších [[Naučení (starověký Egypt)|Knih moudrých rad do života]], což byla jakási staroegyptská mravní naučení. V éře helénismu byl Egypt epicentrem vzdělanosti, k nejproslulejším autorům té doby patřil [[Novoplatonismus|novoplatonský]] filozof [[Plótínos]], [[Filón Alexandrijský]], jenž se pokusil skloubit židovskou a řeckou tradici, či historik [[Manehto]]. Poté, co se v 1. století Alexandrie stala centrem křesťanství, vznikla zde [[Alexandrijská škola|Alexandrijská katechumenická škola]], první a nejstarší středisko komplexního teologického myšlení v dějinách křesťanství.{{Citace elektronického periodika [836] => | titul = Alexandrijská katechumenická škola [837] => | periodikum = leporelo.info [838] => | url = https://leporelo.info/alexandrijska-katechumenicka-skola [839] => | datum přístupu = 2021-08-24 [840] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210824064010/https://leporelo.info/alexandrijska-katechumenicka-skola [841] => | datum archivace = 2021-08-24 [842] => }} Jejími nejdůležitějšími představiteli byli [[Órigenés]], [[Dionýsios Alexandrijský|Dionýsios]] či [[Didymos Alexandrijský|Didymos]], všichni alexandrijští rodáci. Z Athén do Alexandrie přišel i [[Kléméns Alexandrijský|Kléméns]]. V pozdější fázi navázal na tuto tradici navázal [[Atanáš]] či [[Pantainos]]. K nejvýznamnějším autorů muslimské středověké vzdělanosti patřil [[Džalál ad-Dín as-Sujútí]], historik [[Al-Maqrizi]] nebo [[Rífáʿa Ráfiʿ at-Tahtáwí]], jeden z prvních egyptských učenců, kteří psali o západních kulturách ve snaze dosáhnout smíření a porozumění mezi islámskou a křesťanskou civilizací. Zakladatelem islámského modernismu byl učenec [[Muhammad Abdo]].{{Citace elektronického periodika [843] => | příjmení = [844] => | titul = Muhammad Abdo - CoJeCo.cz [845] => | periodikum = www.cojeco.cz [846] => | url = https://www.cojeco.cz/muhammad-abdo [847] => | jazyk = cs [848] => | datum přístupu = 2021-08-24 [849] => }} Vyloženě sekulární modernistické myšlení do Egypta přinesl [[Qasim Amin]], mj. průkopník arabského [[Feminismus|feminismu]].{{Citace elektronického periodika [850] => | příjmení = Kondrys [851] => | jméno = Jan [852] => | titul = Qásim Amín: Otec islámského feminismu, nebo „westernizovaný“ misogyn? [853] => | periodikum = Rozhledy 2/2015 [854] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/135116/2_Religio_23-2015-2_8.pdf?sequence=1 [855] => | datum přístupu = 2021-08-24 [856] => }} V rámci [[Marxismus|marxismu]] se stal vlivným teoretik mezinárodních vztahů [[Samir Amin]].{{Citace periodika [857] => | příjmení = Bagchi [858] => | jméno = Amiya Kumar [859] => | titul = Samir Amin: A Short Intellectual Portrait [860] => | periodikum = Social Scientist [861] => | datum vydání = 2018 [862] => | ročník = 46 [863] => | číslo = 9–10 (544–545) [864] => | strany = 3–22 [865] => | issn = 0970-0293 [866] => | url = https://www.jstor.org/stable/26611321 [867] => | datum přístupu = 2021-08-24 [868] => }} Legendou egyptské [[egyptologie]] se stal [[Zahi Hawass]], byť měl i řadu kritiků.{{Citace elektronického periodika [869] => | příjmení = Hammer [870] => | jméno = Joshua [871] => | titul = The Rise and Fall and Rise of Zahi Hawass [872] => | periodikum = Smithsonian Magazine [873] => | url = https://www.smithsonianmag.com/history/the-rise-and-fall-and-rise-of-zahi-hawass-72874123/ [874] => | jazyk = en [875] => | datum přístupu = 2021-08-24 [876] => }} [877] => [[Soubor:Ilham Aliyev and Ahmed Zewail.jpg|náhled|[[Ahmed Zewail]] (vlevo) s [[Ilham Alijev|Ilhamem Alijevem]]]] [878] => Ve starém Egyptě se rozvíjelo zejména lékařství. K legendárním postavám patří například lékařka [[Merit-Ptah]], byť podle některých nových studií reálně neexistovala.{{Citace periodika [879] => | příjmení = Krupka [880] => | jméno = Jaroslav [881] => | titul = Vědou otřásá nová studie: Slavná kněžka jménem Merit Ptah možná neexistovala [882] => | periodikum = Deník.cz [883] => | datum vydání = 2019-12-17 [884] => | jazyk = cs [885] => | url = https://www.denik.cz/veda-a-technika/starovek-egypt-faraon-amenhotep-achnaton-egyptologie-veda-archeologie-knezka.html [886] => | datum přístupu = 2021-08-24 [887] => }} Egypťan [[Ahmes]] je nejstarším matematikem, jehož známe jménem.{{Citace elektronického periodika [888] => | titul = Ahmes - Biography [889] => | periodikum = Maths History [890] => | url = https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Ahmes/ [891] => | jazyk = en [892] => | datum přístupu = 2021-08-24 [893] => }} Helénismus byl zlatým věkem pro rodící se přírodní vědy. Vědci působili začasto v [[Músaion v Alexandrii|Múseiu v Alexandrii]], po několik staletí nejvýznamnější starověká badatelská instituci.{{Citace periodika [894] => | příjmení = Lee [895] => | jméno = Paula Young [896] => | titul = The Musaeum of Alexandria and the Formation of the Muséum in Eighteenth-Century France [897] => | periodikum = The Art Bulletin [898] => | datum vydání = 1997 [899] => | ročník = 79 [900] => | číslo = 3 [901] => | strany = 385–412 [902] => | issn = 0004-3079 [903] => | doi = 10.2307/3046259 [904] => | url = https://www.jstor.org/stable/3046259 [905] => | datum přístupu = 2021-08-24 [906] => }} Spisy [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] představovaly shrnutí starověké astronomie, astrologie i geografie a platily za autoritativní zdroj až do novověku. [[Hérón Alexandrijský]] položil základy [[Mechanika|mechaniky]]. Diofantos byl prvním matematikem, který řešil ryze [[algebra]]ické problémy a zavedl pro ně promyšlený systém značek. [[Ktesibios]] vynalezl tlakovou pumpu, [[Vývěva|vývěvu]], dvojčinnou hasičskou stříkačku, [[Zápachová uzávěrka|zápachovou uzávěrku]], [[vodní hodiny]] a vodní varhany.{{Citace elektronického periodika [907] => | příjmení = Reichl [908] => | jméno = Jaroslav [909] => | příjmení2 = Všetička [910] => | jméno2 = Martin [911] => | titul = Encyklopedie fyziky: Ktesibios [912] => | periodikum = fyzika.jreichl.com [913] => | url = http://fyzika.jreichl.com/main.article/print/1431-ktesibios [914] => | datum vydání = 2006 [915] => | datum přístupu = 2021-08-24 [916] => }} Do alexandrijského múseionu se však sjížděli nejlepší vědci z celého řeckého světa, působili zde i [[Eukleidés]] či [[Archimédés]]. Na tuto tradici navázali učenci tzv. [[Islámský zlatý věk|muslimského zlatého věku]], egyptskými rodáky byli například matematici [[Ibn Yunus]] a [[Abu Kamil]]. V Káhiře působil též legendární [[Alhazen]] nebo [[Ibn an-Nafís]]. Ale ani moderní egyptská vědy není druhořadá. V roce 1999 získal [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] [[Ahmed Zewail]], a to za studium přechodových stavů chemických reakcí použitím femtosekundové [[spektroskopie]]. Šlo o první egyptskou Nobelovu cenu za vědu.{{Citace elektronického periodika [917] => | titul = The Nobel Prize in Chemistry 1999 [918] => | periodikum = NobelPrize.org [919] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1999/zewail/biographical/ [920] => | jazyk = en-US [921] => | datum přístupu = 2021-08-24 [922] => }} [923] => [924] => === Kuchyně === [925] => {{Podrobně|Egyptská kuchyně}} [926] => [[Soubor:Falafel_balls.jpg|náhled|[[Falafel]]]] [927] => Egyptská kuchyně v sobě spojuje prvky z [[Arabská kuchyně|arabské]], [[Středomořská strava|středomořské]] i [[Africká kuchyně|africké kuchyně]]. Používají se [[luštěniny]], [[zelenina]] a [[ovoce]] pěstované v oblasti údolí a delty [[Nil]]u. Z [[Maso|masa]] se používá [[Králičí maso|králičí]], [[Holubí maso|holubí]], [[Kuřecí maso|kuřecí]], [[Kachní maso|kachní]], [[Skopové maso|skopové]] nebo [[Hovězí maso|hovězí]]. [[Falafel]], kuličky z [[Cizrna|cizrny]] (nebo [[Bob obecný|bobů]]), rozšířené po celém [[Blízký východ|Blízkém východě]], pocházejí právě z Egypta. Egyptská verze kebabu se nazývá [[šavarma]]. Oblíbená je též směs [[rýže]], [[Těstoviny|těstovin]], [[Čočka jedlá|čočky]] zvaná [[košarí]], pasta ze [[Sezam indický|sezamu]] [[tahina]] nebo pasta z cizrny [[hummus]]. Jako příloha se často používá [[Pita|pita chléb]], v Egyptě nazývaný ''eish.{{Citace monografie [928] => | příjmení = Basan [929] => | jméno = Ghillie [930] => | titul = Middle Eastern Kitchen [931] => | url = https://books.google.cz/books?id=-7wnpIi3VRwC&pg=PA33&redir_esc=y [932] => | vydavatel = Hippocrene Books [933] => | počet stran = 252 [934] => | isbn = 978-0-7818-1190-3 [935] => | jazyk = en [936] => }}'' [937] => [938] => Egyptské [[dezert]]y a [[Cukrovinka|sladkosti]] často obsahují [[datle]], [[med]] nebo [[Mandle (plod)|mandle]]. Mezi nejvýznamnější egyptské dezerty patří [[baklava]], sladkost z vrstev tenkého listového [[Těsto|těsta]], plněná sekanými [[Oříšek|ořechy]] a slazená [[sirup]]em nebo [[med]]em. Oblibě se těší též dezert z [[Krupice|krupicového]] [[Těsto|těsta]] slazený [[pomeranč]]ovou vodou zvaný [[basbousa]] nebo [[kanafeh]]. Rozšířeny jsou tradiční arabské [[nápoj]]e jako je [[čaj]] nebo [[káva]]. Dále se pijí různé [[Bylinný čaj|bylinné čaje]], z nichž nejznámější je [[Ibišek|ibiškový]] nápoj [[karkade]]. Populární jsou také ovocné šťávy nebo šťáva z [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]]. [[Alkoholický nápoj|Alkoholické nápoje]] nejsou příliš rozšířeny, [939] => [940] => Kuchyně starověkého Egypta byla ovšem jiná. Důležité bylo pro staré Egypťany pivo (dokonce se jednu dobu používalo i jako platidlo), které se ale od dnešního piva poměrně lišilo, připomínalo totiž spíše [[Kaše|kaši]]. [[Bouza]] je dědictvím staroegyptského piva a je možné se s ní setkat v Egyptě dodnes.{{Citace elektronického periodika [941] => | titul = Jídelníček starověkých Egypťanů - Starověký Egypt [942] => | periodikum = www.starovekyegypt.net [943] => | url = http://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/jidelnicek-starovekych-egyptanu.php [944] => | datum přístupu = 2020-01-10 [945] => }}{{Citace periodika [946] => | příjmení = Homan [947] => | jméno = Michael M. [948] => | titul = Beer and Its Drinkers: An Ancient near Eastern Love Story [949] => | periodikum = Near Eastern Archaeology [950] => | ročník = 67 [951] => | číslo = 2 [952] => | strany = 84 [953] => | issn = 1094-2076 [954] => | jazyk = en [955] => | url = https://www.academia.edu/17738197/Beer_and_Its_Drinkers_An_Ancient_Near_Eastern_Love_Story [956] => | datum přístupu = 2020-01-10 [957] => }} [958] => [959] => === Sport === [960] => {{Viz též|Fotbal v Egyptě}} [961] => [[Soubor:Mohamed Salah 20180621.jpg|náhled|[[Mohamed Salah]]]] [962] => Nejpopulárnějším sportem v Egyptě je [[fotbal]]. Mezi nejpopulárnější týmy patří kluby [[Al-Ahly SC|Al Ahly]], [[Zamalek SC|Zamalek]], [[Ismaily]], [[Al-Ittihad Alexandrie]] a [[Al Masry]]. Káhirské derby mezi týmem Al Ahly a Zamalkem patří mezi nejbouřlivější africká a světová derby.{{Citace elektronické monografie | url=http://news.bbc.co.uk/sportacademy/hi/sa/football/features/newsid_2299000/2299305.stm | titul=Al-Ahly v Zamalek | vydavatel= bbc.co.uk | datum aktualizace=2002-08-05 | datum přístupu=2012-06-29 | jazyk=Anglicky}} [[Egyptská fotbalová reprezentace]] patří mezi nejúspěšnější africké celky. Své kvality dokazuje především na africkém kontinentu, kde již sedmkrát vyhrála [[Africký pohár národů]], přičemž v letech 1957 a 1959 ho získala dvakrát v řadě a v letech 2006, 2008 a 2010 dokonce třikrát, čímž vytvořila nový světový rekord. Nejslavnějším egyptským fotbalistou se stal [[Mohamed Salah]], který s [[Liverpool FC|Liverpoolem]] vyhrál [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů UEFA]], a který byl dvakrát, v letech 2017 a 2018, zvolen [[Africký fotbalista roku|Africkým fotbalistou roku]].{{Citace elektronického periodika [963] => | příjmení = Doubrava [964] => | jméno = Daniel [965] => | titul = Mohamed Salah se po druhé v řadě stal nejlepším africkým fotbalistou roku! [966] => | periodikum = Ruik.cz [967] => | url = https://www.ruik.cz/mohamed-salah-se-po-druhe-v-rade-stal-nejlepsim-africkym-fotbalistou-roku/ [968] => | datum vydání = 9.1.2019 [969] => | datum přístupu = 2021-08-21 [970] => }} V této anketě nicméně v minulosti uspěl i jiný egyptský fotbalista, [[Mahmúd El-Chátib]] v roce 1983. V konkurenční anketě, kterou pořádá [[BBC African Footballer of the Year|BBC]], pak titul afrického fotbalisty roku získali i [[Mohamed Barakat]] (2005){{Citace periodika [971] => | titul = Barakat receives BBC award [972] => | datum vydání = 2006-02-01 [973] => | jazyk = en-GB [974] => | url = http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/africa/4670294.stm [975] => | datum přístupu = 2021-08-21 [976] => }} a [[Mohamed Aboutrika]] (2008).{{Citace periodika [977] => | titul = Aboutrika triumphs in BBC poll [978] => | datum vydání = 2009-01-16 [979] => | jazyk = en-GB [980] => | url = http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/africa/7828436.stm [981] => | datum přístupu = 2021-08-21 [982] => }} Dále za zmínku stojí [[Muhammad Alnaní]], defenzivní záložník a hráč týmu [[Arsenal FC]]. [983] => [984] => Dalšími velmi populárními sporty v Egyptě jsou [[squash]] a [[tenis]]. Egyptský squashový tým je známý po celém světě. Nejlepším hráčem je [[Amr Šabana]], který mezi lety 2003 až 2009 vyhrál čtyřikrát světový šampionát ve squashi. Mezi africkými [[basketbal]]ovými týmy je egyptský národní tým historicky nejúspěšnější, co se týče výkonů na [[Mistrovství světa v basketbalu mužů|mistrovství světa]] a [[Basketbal na letních olympijských hrách|Olympijských hrách]]. Na basketbalovém mistrovství Afriky již získali rekordních šestnáct medailí včetně pěti zlatých. Úspěšná je i [[Házená|házenkářská]] reprezentace, která z osmnácti afrických šampionátů získala šestnáct medailí včetně pěti zlatých. [985] => [986] => Egypt se prvně zúčastnil olympijských her již v roce 1912, pravidelně se pak zúčastňuje od roku 1920. Do roku 2021 získal osm zlatých medailí, pět ve [[vzpírání]], dvě v zápase ([[Karam Gaber]], [[Ibrahim Moustafa]]) a jednu v [[karate]]. Tu na olympiádě v Tokiu roku 2021 získala [[Feryal Abdelazízová]], a stala se tak první egyptskou ženou, která získala olympijské zlato.{{Citace elektronického periodika [987] => | příjmení = Kynaston [988] => | jméno = Matthew [989] => | titul = Egypt's Feryal Abdelaziz creates history by winning karate gold at Tokyo Games [990] => | periodikum = The National [991] => | url = https://www.thenationalnews.com/sport/olympics/2021/08/07/egypts-feryal-abdelaziz-creates-history-by-winning-karate-gold-at-tokyo-games/ [992] => | datum přístupu = 2021-08-21 [993] => }} [994] => [995] => V roce 2007 se [[Omar Samra]] stal prvním Egypťanem a nejmladším Arabem, který vystoupil na nejvyšší horu světa [[Mount Everest]]. Expedice, která byla vedena jižní cestou, začala 25. března 2007 a skončila o devět týdnů později. [996] => [997] => == Odkazy == [998] => [999] => === Reference === [1000] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Egypt|revize=181793651|jazyk2=de|článek2=Ägypten|revize2=41721062}} [1001] => {{Upravit reference}} [1002] => [1003] => [1004] => === Literatura === [1005] => * {{Citace monografie [1006] => | příjmení = Gombár [1007] => | jméno = Eduard [1008] => | rok = 1999 [1009] => | titul = Moderní dějiny islámských zemí [1010] => | vydavatel = Karolinum [1011] => | místo = Praha [1012] => | isbn = 80-7184-599-X [1013] => }} [1014] => * {{Citace monografie [1015] => | příjmení = Gombár [1016] => | jméno = Eduard [1017] => | příjmení2 = Bareš [1018] => | jméno2 = Ladislav [1019] => | příjmení3 = Veselý [1020] => | jméno3 = Rudolf [1021] => | rok = 2010 [1022] => | titul = Dějiny Egypta [1023] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1024] => | místo = Praha [1025] => | stránky = [1026] => | poznámka = [1027] => | isbn = 978-80-7106-971-3 [1028] => }} [1029] => * {{Citace monografie [1030] => | příjmení = Musil [1031] => | jméno = Alois [1032] => | odkaz na autora = Alois Musil [1033] => | rok = 1935 [1034] => | titul = Dar Nilu : Nový Egypt [1035] => | vydavatel = Melantrich [1036] => | místo = Praha [1037] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:36c8c500-1b02-11e5-b642-005056827e51 [1038] => | počet stran = 293 [1039] => }} [1040] => * {{Citace monografie [1041] => | příjmení = Thompson [1042] => | jméno = Jason [1043] => | titul = A History Of Egypt: From The Earliest Times To The Present [1044] => | url = https://archive.org/details/historyofegyptfr0000thom_m8f3 [1045] => | vydavatel = Haus Publishing Limited [1046] => | místo = Londýn [1047] => | rok = 2009 [1048] => | isbn = 9781906598044 [1049] => | strany = [https://archive.org/details/historyofegyptfr0000thom_m8f3/page/320 320] [1050] => | jazyk = anglicky [1051] => }} [1052] => * {{Citace monografie [1053] => | příjmení = Vachala [1054] => | jméno = Břetislav [1055] => | rok = 2003 [1056] => | titul = Egypt [1057] => | vydavatel = Libri [1058] => | místo = Praha [1059] => | stránky = [1060] => | poznámka = [1061] => | isbn = 80-7277-138-8 [1062] => }} [1063] => [1064] => === Související články === [1065] => * [[Arabské jaro]] [1066] => * [[Egyptologie]] [1067] => [1068] => === Externí odkazy === [1069] => * {{Commonscat|Egypt}} [1070] => * {{Wikislovník|heslo=Egypt}} [1071] => * {{Wikicitáty|téma=Egypt}} [1072] => * {{Osmrelace|1473947}} [1073] => * {{Wikizprávy|kategorie=Egypt}} [1074] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20080120211710/http://unstats.un.org/unsd/cdb/cdb_da_itypes_cr.asp?country_code=818 Statistiky na United Nations Statistics Division] [1075] => * {{Citace elektronické monografie [1076] => | titul = Egypt - Amnesty International Report 2011 [1077] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/egypt/report-2011 [1078] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1079] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1080] => | jazyk = anglicky [1081] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110814100742/http://www.amnesty.org/en/region/egypt/report-2011 [1082] => | datum archivace = 2011-08-14 [1083] => | nedostupné = ano [1084] => }} [1085] => * {{Citace elektronické monografie [1086] => | titul = Egypt (2011) [1087] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8031 [1088] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1089] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1090] => | jazyk = anglicky [1091] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225833/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8031&year=2011 [1092] => | datum archivace = 2011-08-23 [1093] => | nedostupné = ano [1094] => }} [1095] => * {{Citace elektronické monografie [1096] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1097] => | titul = BTI 2010 — Egypt Country Report [1098] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Egypt.pdf [1099] => | datum vydání = 2009 [1100] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1101] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1102] => | místo = Gütersloh [1103] => | jazyk = anglicky [1104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521063501/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Egypt.pdf [1105] => | datum archivace = 2011-05-21 [1106] => | nedostupné = ano [1107] => }} [1108] => * {{Citace elektronické monografie [1109] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [1110] => | titul = Background Note: Egypt [1111] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5309.htm [1112] => | datum vydání = 2010-11-10 [1113] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1114] => | vydavatel = U.S. Department of State [1115] => | jazyk = anglicky [1116] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6HZknegYs?url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5309.htm [1117] => | datum archivace = 2013-06-22 [1118] => | nedostupné = ano [1119] => }} [1120] => * {{Citace elektronické monografie [1121] => | korporace = CIA [1122] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1123] => | titul = The World Factbook - Egypt [1124] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/eg.html [1125] => | datum aktualizace = 2011-08-01 [1126] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1127] => | jazyk = anglicky [1128] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226020747/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/eg.html [1129] => | datum archivace = 2018-12-26 [1130] => | nedostupné = ano [1131] => }} [1132] => * {{Citace elektronické monografie [1133] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Káhiře [1134] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Egypt [1135] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/egypt-2011-04-01.pdf [1136] => | datum vydání = 2011-04-01 [1137] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1138] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1139] => | jazyk = česky [1140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111142920/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/egypt-2011-04-01.pdf [1141] => | datum archivace = 2012-01-11 [1142] => | nedostupné = ano [1143] => }} [1144] => * {{Citace elektronické monografie [1145] => | příjmení = Baker [1146] => | jméno = Raymond William [1147] => | spoluautoři = a kol. [1148] => | titul = Egypt [1149] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/180382/Egypt [1150] => | datum přístupu = 2011-08-15 [1151] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1152] => | jazyk = anglicky [1153] => }} [1154] => * [http://www.idive.cz/lokality/92-egypt Seznam potápěčských lokalit v Egyptě na www.idive.cz] {{Wayback|url=http://www.idive.cz/lokality/92-egypt |date=20141028092212 }} [1155] => [1156] => {{Egypt}} [1157] => {{Navboxes [1158] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Geografická lokalizace]] Geografická lokalizace [1159] => | list = {{Afrika}} [1160] => {{Asie}} [1161] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1162] => {{Státy ležící na břehu Rudého moře}} [1163] => }} [1164] => {{Navboxes [1165] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1166] => | list = {{AU}} [1167] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1168] => {{D8}} [1169] => {{Liga arabských států}} [1170] => }} [1171] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Autoritní data}} [1172] => {{Portály|Geografie}} [1173] => [1174] => [[Kategorie:Egypt| ]] [1175] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [1176] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [1177] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1922]] [1178] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [1179] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1180] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1181] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika , je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem. Egypt je středomořská země ohraničená pásmem Gazy (Palestina) a Izraelem na severovýchodě, Akabským zálivem a Rudým mořem na východě, Súdánem na jihu a Libyí na západě.

More about us

About

Je známý svými úchvatnými památkami, které svědčí o jedné z nejstarších civilizací světa. S více než 5000 lety civilizačního vývoje je Egypt domovem ikonických věcí, jako jsou pyramidy, chrám Karnak a Velká sfinga. Nejen turisté, ale i odborníci obdivují tyto monumenty, které svědčí o architektonických a inženýrských dovednostech starověkých Egypťanů. Kromě historických atrakcí se Egypt může pochlubit krásnou přírodní scenérií. Od majestátní řeky Nil, která protéká zemí a poskytuje životodárnou vodu, po oslnivé pláže na pobřeží Středozemního a Rudého moře, Egypt nabízí rozmanité možnosti pro rekreaci a dobrodružství. Země je také domácím místem fascinující flóry a fauny, včetně chráněných oblastí, které podporují biodiverzitu. Egyptská kultura je živá a rozmanitá, mísí se v ní tradiční zvyky s moderním životním stylem. Lidé jsou známí svou pohostinností a srdečností, což dává návštěvníkům pocit vítanosti. Místní kuchyně nabízí vynikající pokrmy, které kombinují chutě a vůně, ať už jde o slavné falafely, nebo tradiční jídlo koshari. V posledních letech se Egypt zaměřuje na obnovu a rozvoj svého turistického sektoru a ekonomiky. Iniciativy na zlepšení infrastrukturálního zázemí a podpora udržitelného turismu naznačují, že země se snaží maximalizovat své přírodní i kulturní bohatství. Egypt se tak i nadále profiluje jako mimořádná destinace, která láká návštěvníky nejen historií, ale i potenciálem pro budoucnost. I přes výzvy, kterým čelí, jako například sociální a ekonomické problémy, vykazuje země odolnost a odhodlání k progresi. Občané se aktivně podílejí na formování své budoucnosti a Egypt má divokou energii, která naznačuje, že i v těžkých obdobích je možné dosažení pokroku. Toto spojení bohaté historie a dynamického současného vývoje dělá z Egypta fascinující místo pro objevování a vzdělávání.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Káhira','Luxor','islám','Karnak','Koptská pravoslavná církev','Nil','Velká sfinga v Gíze','Blízký východ','Středozemní moře','Saúdská Arábie','Šarm aš-Šajch','Izrael'

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Izrael

Káhira

Karnak

Luxor

Nil