Array ( [0] => 15520610 [id] => 15520610 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Egyptština [uri] => Egyptština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Egyptština r:Z1-n-km-m-t:O49 ''(r n kmt)'' [2] => | klasifikace = [3] => * [[Afroasijské jazyky]] [4] => | písmo = [[Egyptské hieroglyfy]], [[Hieratické písmo]], [[Démotické písmo]], [[Koptské písmo]] [5] => | úřední jazyk = Původně ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]] a části [[Núbie]] [6] => | ISO6392B = egy [7] => | ISO6392T = egy [8] => | ISO3 = egy [9] => }} [10] => '''Egyptština''' ({{vjazyce2|egy|''(r n kmt)''}}, výslovnost v klasické egyptštině: [{{IPA|raʀ nij kuːmaʔ}}], {{vjazyce2|cop|ϯⲙⲉⲧⲣⲉⲙⲛ̀ⲭⲏⲙⲓ}}) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s [[berberské jazyky|berberskými jazyky]], [[Semitské jazyky|semitskými jazyky]] a jazykem [[bedža]], který patří mezi jazyky hamitské. Stará egyptština se proto řadí do [[Afroasijské jazyky|semito-hamitské]] jazykové skupiny.Žába Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Svoboda, Praha 1968 Jazyk se používal až do pátého století našeho letopočtu ve formě [[Démotické písmo|démotštiny]] a až do pozdního 17. století ve formě [[koptština|koptštiny]]. Koptština se užívá do dnešní doby jako liturgický jazyk koptských církví, tj. [[Koptská katolická církev|koptské katolické církve]] a [[Koptská pravoslavná církev|koptské pravoslavné církve]].Podle [[James E. Quibell|J. E. Quibella]] mohl tento jazyk v některých izolovaných částech Horního Egypta přetrvat do 19. století, ''When did Coptic become extinct?'' in: Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde, 39 (1901), p. 87).{{Citace elektronického periodika |titul=Daily Star Egypt. 23 January 2007 |url=http://www.dailystaregypt.com/article.aspx?ArticleID=106 |datum přístupu=15-03-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081222083218/http://www.dailystaregypt.com/article.aspx?ArticleID=106 |datum archivace=22-12-2008 |nedostupné=ano }} Nejstarší psané záznamy egyptského jazyka se datují do doby 3200 př. n. l., což dělá z egyptštiny jeden z nejstarších zaznamenaných jazyků. Tyto záznamy jsou ve formě 150 tabulek nalezených ve vykopávkách v Abydu v předdynastické [[hrobka U-j|hrobce U-j]] datované do období [[Nakáda|Nakáda III]].Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, {{ISBN|80-7257-975-4}} [11] => [12] => == Vývoj jazyka == [13] => [[Soubor:Coptic.jpg|náhled|Koptský zápis ze třetího století našeho letopočtu.]] [14] => Egyptština se jako živý jazyk během staletí vyvíjel a proto se dnes rozlišuje šest hlavních vývojových fází: [15] => [16] => * Archaická egyptština (před rokem 2600 př. n. l.) [17] => * Stará egyptština (2600–2000 př. n. l.) [18] => * Střední (klasická) egyptština (2000–1300 př. n. l.), jako literární jazyk až do 400 n. l. [19] => * Pozdní egyptština (1300–700 př. n. l.) [20] => * Démotština (700 př. n. l. – 400 n. l.) [21] => * Koptština (400 – 17. století n. l.). [22] => [23] => Za doby [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovců]] a později v Římské době se používala ke komunikaci také [[řečtina]]. [24] => [25] => Stará egyptština byla používána pouze na území samotného Egypta. Podrobená území si svůj jazyk zachovala. [[Núbie]] si svůj jazyk udržela, i když vládnoucí vrstvy egyptsky znaly. V době samostatné Núbijské říše však převzaly [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfické]] egyptské písmo, z něhož později vytvořili vlastní kurzívní písmo zvané [[merojské písmo|merojské]]. [26] => [27] => == Písemná forma jazyka == [28] => {{Viz též|Egyptské hieroglyfy}} [29] => [[Soubor:Papyrus Ebers.png|náhled|[[Papyrus Ebers]] s medicínským textem]] [30] => Egyptština byla ve své psané formě zachycována takzvaným [[Egyptské hieroglyfy|Hieroglyfickým písmem]], které tvoří neobyčejně komplexní písemný systém sestávající ze stovek znaků. Původní hypotézy, že se jedná o čistě obrázkové (idiomatické) písmo, byly roku [[1822]] definitivně vyvráceny na základě výzkumu, který prováděl [[Jean-François Champollion]]. Původ písma však zjevně obrázkový byl. Později znaky převzaly i roli fonetickou, vyjadřující tak hlásky a slabiky (odvozené z původního významu znaku), jimiž bylo možno tvořit a skládat další slova, ačkoliv bylo možno znaky použít i v původním idiomatickém významu. [31] => [32] => Hieroglyfický systém byl ale taktéž velice složitý pro zápis (preciznost vykreslení znaků), což vedlo k vytvoření paralelních zjednodušených forem písma z hieroglyfů odvozených, které však původní písmo nevytlačily, ale souběžně koexistovaly až do zániku civilizace. Hieroglyfické (v překladu posvátné) písmo bylo dále využíváno pro texty na chrámech, v hrobkách a na stélách, hieratické (v překladu kněžské) písmo sloužilo k zápisům náboženských textů na papyrus a démotické (v překladu lidové) písmo sloužilo k běžným záznamům každodenního života a jeho znalost i užívání bylo nejrozšířenější. [33] => [34] => Spolu s příchodem řečtiny do Egypta přišla i [[Řecké písmo|řecká abeceda]], které se později občas začala používat i pro zápis domácího jazyka. Když se pak dominantním náboženstvím stalo křesťanství, původní písemný systém byl zavržen jako pohanský (egyptský výraz pro hieroglyfy znamenal ''písmo bohů'') a jazyk byl dále zapisován jen pomocí řeckých znaků a jen šest symbolů z démotického písma bylo zachováno pro hlásky, které v sobě řečtina (a tudíž ani abeceda) na rozdíl od egyptštiny neměla. [35] => [36] => == Výslovnost == [37] => Ve starověkém Egyptě se nezapisovaly samohlásky, ale pouze souhlásky. Proto se například slovo krásný přepisuje jako nfr. Existují rekonstrukce některých slov, která jsme schopni vysledovat například z pozdějších fázích egyptštiny, kde se již samohlásky zapisovaly. Například tedy slovo egyptština (r n kmt) se mohlo vyslovovat ve staré egyptštině [ɾaʀ nij ˈkuːmat]. Ačkoliv samohlásky u většiny slov nemůžeme ani odhadnout, výslovnost souhlásek je jistější. [38] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [39] => |+Rané egyptské souhlásky{{Harvcoltxt|Loprieno|1995|p=33}} [40] => ! colspan="2" | [41] => ![[Labiální souhláska|Labiála]] [42] => ![[Alveolární souhláska|Alveolára]] [43] => ![[Postalveolární souhláska|Postalalveolára]] [44] => ![[Palatální souhláska|Palatála]] [45] => ![[Velární souhláska|Velára]] [46] => ![[Uvulární souhláska|Uvulára]] [47] => ![[Faryngální souhláska|Faryngála]] [48] => ![[Glotální souhláska|Glotála]] [49] => |- [50] => ! colspan="2" |[[Nazální souhláska|Nazála]] [51] => |[[Bilabiální nazála|m]] [52] => |[[Alveolární nazála|n]] [53] => | [54] => | [55] => | [56] => | [57] => | [58] => | [59] => |- [60] => ! rowspan="2" |[[Plozivní souhláska|Ploziva]] [61] => !Neznělé [62] => |[[Neznělá bilabiální ploziva|p]] [63] => |[[Neznělá alveolární ploziva|t]] [64] => | [65] => |[[Neznělá palatální ploziva|c]] (ṯ) [66] => |[[Neznělá velární ploziva|k]] [67] => |[[Neznělá uvulární ploziva|q]]* [68] => | [69] => |[[Ráz (fonetika)|ʔ]] [70] => |- [71] => !Znělé [72] => |[[Znělá bilabiální ploziva|b]] [73] => |[[Znělá alveolární ploziva|d]]* [74] => | [75] => |[[Znělá palatální ploziva|ɟ]]* (ḏ) [76] => |[[Znělá velární ploziva|g]]* [77] => | [78] => | [79] => | [80] => |- [81] => ! rowspan="2" |[[Frikativní souhláska|Frikativa]] [82] => !Neznělé [83] => |[[Neznělá labiodentální frikativa|f]] [84] => |[[Neznělá alveolární frikativa|s]] [85] => |[[Neznělá postalveolární frikativa|ʃ]] (š) [86] => |[[Neznělá palatální frikativa|ç]] (ẖ) [87] => | [88] => |[[Neznělá uvulární frikativa|X]] (ḫ) [89] => |[[Neznělá faryngální frikativa|ħ]] (ḥ) [90] => |[[Neznělá glotální frikativa|h]] [91] => |- [92] => !Znělé [93] => | [94] => |[[Znělá alveolární frikativa|z]]* [95] => | [96] => | [97] => | [98] => |[[Znělá uvulární frikativa|ʁ]] (''ꜣ/ȝ'') [99] => |[[Znělá faryngální frikativa|ʕ]] (ꜥ/ʿ/ˁ) [100] => | [101] => |- [102] => ! colspan="2" |[[Aproximantní souhláska|Approximanta]] [103] => |[[Znělá labiovelární aproximanta|w]] [104] => |[[Alveolární laterální aproximanta|l]] [105] => | [106] => |[[Palatální aproximanta|j]] [107] => | [108] => | [109] => | [110] => | [111] => |- [112] => ! colspan="2" |[[Vibrantní souhláska|Vibranta]] [113] => | [114] => |[[Alveolární vibranta|r]] [115] => | [116] => | [117] => | [118] => | [119] => | [120] => | [121] => |} [122] => *Možná [[Ejektivní souhláska|ejektivní neznělé souhlásky]]; [123] => [124] => Znaky v závorkách () jsou způsob, jakým jsou tyto fonémy běžně přepisovány z egyptštiny [125] => [126] => /l/ nemá žádný fonetický znak v hieroglyfech, proto je zapisován nejčastěji stejným znakem, [[fonogram]]em, jako /n/, /r/ nebo /ʁ/ [127] => [128] => Ve střední egyptštině se znaky /s/ a /z/ sloučily a byly zaměňovány. Také se v jistých případech začalo /j/ vyslovovat /ʔ/, například na začátku slov (jwn – /jaˈwin/ > /ʔaˈwin/ „barva“). [129] => {| class="wikitable" [130] => |+Rané egyptské samohlásky [131] => ! [132] => !Přední [133] => !Zadní [134] => |- [135] => !Uzavřené [136] => | align="center" |{{IPA|i iː}} [137] => | align="center" |{{IPA|u uː}} [138] => |- [139] => !Otevřené [140] => | colspan="2" align="center" |{{IPA|a aː}} [141] => |} [142] => [143] => == Gramatika == [144] => === Morfologie === [145] => Jako typický [[Afroasijské jazyky|afroasijský jazyk]] se nejčastěji egyptská slova skládala z kořene tří souhlásek, často také více (např. ''sḫdḫd'' – být vzhůru nohama). Ke kořenům se pak přidávaly konkrétní samohlásky, předpony a přípony, které určovaly přesný význam. Ale jelikož Egypťané samohlásky nezapisovali, je obtížné je rekonstruovat. [146] => [147] => ==== Podstatná a přídavná jména ==== [148] => Egyptština rozlišovala dva rody ([[Jmenný rod|mužský]] a [[Jmenný rod|ženský]]), ženský se odlišoval koncovkou ''-t'', a tři čísla ([[Jednotné číslo|singulár]], [[Dvojné číslo|duál]] a [[Množné číslo|plurál]]). Duál měl koncovku ''-wj'' pro mužský a ''-tj'' pro ženský rod (také někdy přepisováno do latinky jako -wy nebo -ty). Plurál měl koncovku ''-w'' pro mužský a ''-wt'' pro ženský rod. Egyptština začala používat členy až v pozdní egyptštině (p''ȝ'' jako určitý a číslovka jedna w'''ˁ''' jako neurčitý člen). Stejné koncovky se používaly i pro přídavná jména, například „sḫrwj nfrwj“ (dva dobré nápady), ačkoliv přídavná jména v ženském plurálu byla běžně zakončena (namísto -wt jako podstatná jména) pouze koncovkou -t. V pozdější egyptštině (zhruba 800 př. n. l.) se u přídavných jmen přestal rozlišovat rod i číslo úplně. [149] => {| class="wikitable" [150] => |+ [151] => ! [152] => !Mužský rod [153] => !Ženský rod [154] => |- [155] => |Singulár [156] => | [157] => sn-n:A1 [158] => sn (bratr) [159] => | [160] => sn-n:t-B1 [161] => sn.t (sestra) [162] => |- [163] => |Duál [164] => | [165] => sn-n:Z7*y-A1-A1 [166] => sn.wj (dva bratři) [167] => | [168] => sn-n:t*y-B1-B1 [169] => sn.tj (dvě sestry) [170] => |- [171] => |Plurál [172] => | [173] => sn-n:w-A1:Z2 [174] => sn.w (bratři) [175] => | [176] => sn-n:t-B1:Z2 [177] => sn.wt (sestry) [178] => |} [179] => Pády egyptština již neužívala oproti svému předkovi protoafroasijštině, která je možná rozlišovala. V rané fázi protoegyptštiny mohly ještě existovat koncovky pro 3 pády (nominativ -u; genitiv -i; akuzativ -a), ale ještě před dynastickým Egyptem pravděpodobně vymizely. [180] => [181] => ==== Zájmena ==== [182] => ===== ''Osobní'' ===== [183] => V klasické egyptštině byly tři druhy osobních zájmen (příponová, závislá a nezávislá) a každé se používalo pro jiný účel a jiným stylem. [184] => Taková příponová zájmena se připojila na konec slova jako přípona a mohla označovat majitele, např. „pr-j“ (můj dům), „pr-f“ (jeho dům), „pr-s“ (její dům) atd. Příponová mohla být také připojena ke slovesu a být jeho podmětem, závislá mohla mj. sloužit zase jako předmět slovesa. Nezávislá se mj. dala použít například ve větách jako „ntk sḫtj“ (ty jsi rolník), nebo „nts nbt“ (ona je paní), Egypťané běžně nepoužívali sloveso být, takže by doslovný překlad byl „on rolník“ a „ona paní“. [185] => [186] => V tabulce si mimo jiné také všimnete, že Egypťané rozlišovali rod i v druhé osobě (ty muži a ty ženo). Co se týče čísel, zájmena v klasické egyptštině již duál vůbec nepoužívala, zřídka se setkáme s duálem jen u příponových zájmen a to jen ve formálních textech (ve staré egyptštině ale duál i u zájmen byl). [187] => [188] => V první osobě jednotného čísla se mnohdy zájmena zapisovala rovnou znakem pro danou věc, takže kdyby žena řekla „pr-j“ (můj dům), bylo by to zapsáno na konci s hieroglyfem v podobě ženy. Tohle platí i s hieroglyfy pro konkrétní bohy nebo i zvířata. Ačkoliv ve výslovnosti se rod v první osobě neurčoval, v zápisu jej lze takto vyjádřit. [189] => {| class="wikitable" [190] => |+ [191] => Tři druhy zájmen v klasické egyptštině [192] => ! colspan="2" | [193] => ! Příponová [194] => ! Závislá [195] => ! Nezávislá [196] => |- [197] => ! colspan="2" |1. sg [198] => | [199] => i / A1 / B1 [200] => -j [201] => | [202] => w-i-A1 / w-i-B1 [203] => wj [204] => | [205] => i-nw:k [206] => jnk [207] => |- [208] => ! rowspan="2" | 2. sg [209] => !Mužský rod [210] => | [211] => k [212] => -k [213] => | [214] => T-w [215] => ṯw [216] => | [217] => n:t:k [218] => ntk [219] => |- [220] => !Ženský rod [221] => |T-ṯ [222] => | [223] => T:n [224] => ṯn [225] => | [226] => n:t:T [227] => ntṯ [228] => |- [229] => ! rowspan="2" | 3. sg [230] => !Mužský rod [231] => | [232] => f [233] => -f [234] => | [235] => sw-w [236] => sw [237] => | [238] => n:t:f [239] => ntf [240] => |- [241] => !Ženský rod [242] => | [243] => s-s [244] => | [245] => s-y [246] => sj [247] => | [248] => n:t-s [249] => nts [250] => |- [251] => ! colspan="2" |1. pl [252] => | [253] => n:Z2 [254] => -n [255] => | [256] => n:Z2 [257] => n [258] => | [259] => i-A2-n:n:Z2 [260] => jnn [261] => |- [262] => ! colspan="2" |2. pl [263] => | [264] => T:n:Z2 [265] => -ṯn [266] => | [267] => T:n:Z2 [268] => ṯn [269] => | [270] => n:t-T:n:Z2 [271] => ntṯn [272] => |- [273] => ! colspan="2" |3. pl [274] => | [275] => s-n:Z2 [276] => -sn [277] => | [278] => s-n:Z2 [279] => sn [280] => | [281] => n:t-s-n:Z2 [282] => ntsn [283] => |- [284] => ! colspan="2" |1. du. [285] => | [286] => n:y [287] => -ny [288] => | [289] => | [290] => |- [291] => ! colspan="2" |2. du. [292] => | [293] => T:n:y [294] => -ṯny [295] => | [296] => | [297] => |- [298] => ! colspan="2" |3. du. [299] => | [300] => s-n:y [301] => -sny [302] => | [303] => | [304] => |} [305] => [306] => ===== ''Ukazovací'' ===== [307] => Existují tři nejčastější druhy ukazovacích zájmen používané v klasické egyptštině. Stejně jako osobní zájmena rozlišovala ve staré egyptštině duál, i ukazovací jej tehdy rozlišovala. V klasické egyptštině už zase rozlišují jen singulár a plurál. V klasické egyptštině stojí v singuláru vždy za podstatným jménem, které popisují (např. mdt tn – toto slovo), výjimkou jsou zájmena p''ȝ'' a t''ȝ'', která stojí před podstatným jménem. V plurálu jsou zájmena s podstatným jménem propojena přídavným jménem nj (tzn. jsoucí k, patřící k, jsoucí z něčeho), například nn nj rdw („tyto nohy“, doslova „tyto z nohou“). [308] => {| class="wikitable" [309] => |+Ukazovací zájmena v klasické egyptštině [310] => !Mužský rod [311] => !Ženský rod [312] => !Plurál [313] => !Význam [314] => |- [315] => | [316] => p:n [317] => pn [318] => | [319] => t:n [320] => tn [321] => | [322] => M22-M22 [323] => nn [324] => |Tento (blízký) [325] => |- [326] => | [327] => p:f [328] => pf [329] => | [330] => t:f [331] => tf [332] => | [333] => n:f [334] => nf [335] => |Tamten (daleký) [336] => |- [337] => | [338] => pA [339] => p''ȝ'' [340] => | [341] => t-A [342] => t''ȝ'' [343] => | [344] => n:A [345] => n''ȝ'' [346] => |Ten (již zmíněný) [347] => ''V pozdní egyptštině určitý člen'' [348] => |} [349] => [350] => ===== ''Tázací'' ===== [351] => Stejně jako u osobních zájmen, i u tázacích byla v egyptštině tzv. závislá a nezávislá a jejich použití záleží na konkrétních situacích. Co se týče zájmene zy/sy (který), to bylo běžně používáno v genitivu (něco něčeho) tak, že za ním stálo přímo dané podstatné jméno. [352] => {| class="wikitable" [353] => |+Tázací zájmena [354] => |- [355] => |Závislé [356] => | [357] => m-D38 [358] => mj [359] => | rowspan="2" |kdo/co [360] => |- [361] => |Nezávislé [362] => | [363] => p*t:r-M6-A2 [364] => ptr [365] => |- [366] => |Závislé [367] => | [368] => i-x:Y1 [369] => jḫ [370] => | rowspan="2" |co [371] => |- [372] => |Nezávislé [373] => | [374] => i-V6:S-s-t-A2 [375] => jšst [376] => |- [377] => |Závislé i nezávislé [378] => | [379] => O35-i-i [380] => sy (stará egyptština – zy) [381] => |který [382] => |} [383] => [384] => ==== Slovesa ==== [385] => Slovesa mají své určité i neurčité formy. Určité formy jsou schopny vyjádřit [[Osoba (mluvnice)|osobu]], [[Čas (mluvnice)|čas]], [[Slovesný způsob|způsob]] a [[Slovesný rod|rod]]. Neurčité formy jsou infinitiv, záporný infinitiv a příčestí. V egyptštině byly tři základní časy: minulý a časově nevymezené imperfektum a aorist. [386] => [387] => ==== Příslovce ==== [388] => Příslovce stojí v egyptštině na konci věty (např. sj.n st jm – Žena šla tam.) [389] => {| class="wikitable" [390] => |+ [391] => | [392] => i-m [393] => jm [394] => |tam [395] => |- [396] => | [397] => aA:a-A-N31 [398] => ˁ''ȝ'' [399] => |tady [400] => |- [401] => | [402] => T:n-T14-G41 [403] => ''ṯnj'' [404] => |kde? [405] => |- [406] => | [407] => O35-n:U19-nw:W-N5 [408] => sy nw (ve staré egyptštině zy nw) [409] => |kdy? (doslova „který moment“) [410] => |- [411] => | [412] => mi-i-i-x:Y1 [413] => mj jḫ [414] => |jak? (doslova „jako co“) [415] => |- [416] => | [417] => r-m:a [418] => r mj [419] => |proč? (doslova „pro co“) [420] => |- [421] => | [422] => xnt-n:t-w [423] => ḫntw [424] => |dříve [425] => |- [426] => | [427] => s-f:ra [428] => sf [429] => |včera [430] => |- [431] => | [432] => dwA-A-w-ra [433] => dw''ȝ''w [434] => |zítra, ráno [435] => |- [436] => | [437] => mi-n:ra [438] => mjn [439] => |dnes [440] => |} [441] => [442] => ==== Předložky ==== [443] => {| class="wikitable" [444] => |+ [445] => | [446] => m [447] => m [448] => |ve, ze, se [449] => |- [450] => | [451] => n [452] => n [453] => |směrem k, pro [454] => |- [455] => | [456] => r [457] => r [458] => |ke, kvůli, proti [459] => |- [460] => | [461] => i:n [462] => jn [463] => |s (něčím), za pomocí (něčeho) [464] => |- [465] => | [466] => H-n:a [467] => ḥnˁ [468] => |spolu s, po boku [469] => |- [470] => | [471] => mi-i [472] => mj [473] => |jako [474] => |- [475] => | [476] => Hr:r [477] => ḥr [478] => |na, nad [479] => |- [480] => | [481] => M16-A [482] => ḥ''ȝ'' [483] => |za, okolo [484] => |- [485] => | [486] => x:r [487] => ḫr [488] => |v přítomnosti někoho [489] => |- [490] => | [491] => Xr:r [492] => ''ẖr'' [493] => |pod [494] => |- [495] => | [496] => tp:Z1 [497] => tp [498] => |na vrcholu, nad [499] => |- [500] => | [501] => Dr:r [502] => ''ḏr'' [503] => |od (nějaké doby) [504] => |- [505] => | [506] => m-m [507] => mm [508] => |mezi [509] => |} [510] => [511] => === Syntaxe === [512] => Stará i střední (= klasická) egyptština měly slovosled ve stylu přísudek-podmět-předmět. V koptštině se toto změnilo na podmět-přísudek-předmět. Ve staré a střední egyptštině se rozlišovaly dva rody (mužský a ženský) a tři čísla (singulár, duál a plurál), v pozdní egyptštině se duál již moc nepoužívá a v koptštině již není. Rané fáze egyptštiny nepoužívají žádné členy, v pozdější egyptštině se začne používat p''ȝ'', t''ȝ'' a n''ȝ'' jako určitý a wˁ jako neurčitý člen. [513] => [514] => == Jazyk současného Egypta == [515] => {{Viz též|Egyptská arabština}} [516] => Národním jazykem novodobého Egypta je egyptská [[arabština]], která postupně nahradila koptskou egyptštinu, koptštinu, v období po dobytí [[Egypt]]a Araby a následné islamizaci (po roce [[622]] a v druhé vlně od roku [[1261]]) a původní koptština nejpozději od 17. století přežívá již jen jako liturgický jazyk koptského křesťanství. Rodilí mluvčí jiných arabsky mluvících zemí jsou schopni se v Egyptě domluvit, ale egyptskou verzi arabštiny lze spíše považovat za její svérázný dialekt, který se v mnohém liší, jak výrazy pro používaná slova, tak často i výslovností, přičemž u některých slov a výrazů lze vysledovat vliv koptštiny. [517] => [518] => == Příklady == [519] => === Číslovky === [520] => ==== Stará egyptština (2500 př. n. l.) ==== [521] => {| cellspacing="7" [522] => |- [523] => | '''Číslice''' || '''Egyptsky''' || '''Česky''' [524] => |- [525] => | Z1 || 'wuʕʕuw || jeden [526] => |- [527] => | Z1 Z1 || si'nuwwaj || dva [528] => |- [529] => | Z1 Z1 Z1 || 'χamtaw || tři [530] => |- [531] => | Z1 Z1 Z1 Z1 || jaf'tʼaw || čtyři [532] => |- [533] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || 'tʼiːjaw || pět [534] => |- [535] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || sar'saw || šest [536] => |- [537] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || 'safχaw || sedm [538] => |- [539] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || χa'maːnaw || osm [540] => |- [541] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || pi'siːcʼaw || devět [542] => |- [543] => | V20 || 'muːcʼaw || deset [544] => |} [545] => [546] => ==== Střední egyptština (1700 př. n. l.) ==== [547] => {| cellspacing="7" [548] => |- [549] => | '''Číslice''' || '''Egyptsky''' || '''Česky''' [550] => |- [551] => | Z1 || 'wuʕʕuw || jeden [552] => |- [553] => | Z1 Z1 || si'nuwwaj || dva [554] => |- [555] => | Z1 Z1 Z1 || 'χamtaw || tři [556] => |- [557] => | Z1 Z1 Z1 Z1 || jaf'tʼaw || čtyři [558] => |- [559] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || 'tʼiːjaw || pět [560] => |- [561] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || saj'saw || šest [562] => |- [563] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || 'safχaw || sedm [564] => |- [565] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || χa'maːnaw || osm [566] => |- [567] => | Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 || pi'siːtʼaw || devět [568] => |- [569] => | V20 || 'muːtʼaw || deset [570] => |} [571] => [572] => ==== Medio-pozdní egyptština (1350 př. n. l.), Hieratické písmo (2925-2775 př. n. l.) ==== [573] => {| cellspacing="7" [574] => |- [575] => | '''Egyptsky''' || '''Česky''' [576] => |- [577] => | 'wuʕʕəʔ || jeden [578] => |- [579] => | sə'nuwwʔ || dva [580] => |- [581] => | 'χamtaʔ || tři [582] => |- [583] => | ʔəf'tʼaw || čtyři [584] => |- [585] => | tʼiːwəʔ || pět [586] => |- [587] => | saʔ'saw || šest [588] => |- [589] => | 'safχəʔ || sedm [590] => |- [591] => | χə'maːnəʔ || osm [592] => |- [593] => | pə'siːtʼəʔ || devět [594] => |- [595] => | 'muːtʼəʔ || deset [596] => |} [597] => [598] => ==== Pozdní egyptština (1350 př. n. l.), Demotické písmo (2925-2775 př. n. l.) ==== [599] => {| cellspacing="7" [600] => |- [601] => | '''Egyptsky''' || '''Česky''' [602] => |- [603] => | 'wøʕʕ || jeden [604] => |- [605] => | sə'nøww || dva [606] => |- [607] => | 'χamt || tři [608] => |- [609] => | ʔəf'tʼaw || čtyři [610] => |- [611] => | 'tʼiːw || pět [612] => |- [613] => | ʔes'saw || šest [614] => |- [615] => | 'səχf || sedm [616] => |- [617] => | χə'moːn || osm [618] => |- [619] => | pə'siːtʼ || devět [620] => |- [621] => | 'meːtʼ || deset [622] => |} [623] => [624] => ==== Koptština, 2 př. n. l.-17. století; Revival v 19. století ==== [625] => {| cellspacing="7" [626] => |- [627] => | '''Číslice''' || '''Koptsky''' || '''Transliterace''' || '''Česky''' [628] => |- [629] => | ⲁⲺ || oⲩⲁⲓ || ouai || jeden [630] => |- [631] => | ⲃⲺ || cⲛⲁⲩ || snau || dva [632] => |- [633] => | ⲅⲺ || ϣoⲙⲧ || šomt || tři [634] => |- [635] => | ⲇⲺ || ϥⲧoⲩ || ftou || čtyři [636] => |- [637] => | ⲉⲺ || ⲧⲓoⲩ || tiou || pět [638] => |- [639] => | ⲋⲺ || cooⲩ || soou || šest [640] => |- [641] => | ⲍⲺ || ϣⲁϣϥ || šašf || sedm [642] => |- [643] => | ⲏⲺ || ϣⲙⲏⲛ || šmēn || osm [644] => |- [645] => | ⲑⲺ || ⲫⲓⲧ || psit || devět [646] => |- [647] => | ⲓⲺ || ⲙⲏⲧ || mēt || deset [648] => |} [649] => [650] => ==== Moderní egyptština ==== [651] => {| cellspacing="7" [652] => |- [653] => | '''Egyptsky''' || '''Česky''' [654] => |- [655] => | wa || jeden [656] => |- [657] => | senwi || dva [658] => |- [659] => | khemetu || tři [660] => |- [661] => | ifedu || čtyři [662] => |- [663] => | diu || pět [664] => |- [665] => | sisu || šest [666] => |- [667] => | sefekhu || sedm [668] => |- [669] => | khemenu || osm [670] => |- [671] => | pesedju || devět [672] => |- [673] => | medju || deset [674] => |} [675] => [676] => == Vzorový text == [677] => : 'Ħaːtip tʼi ni'siːwaʔ 'Ħaːuw Niçin Was'jiːriʔ ħa'rij-jib [678] => : Niçin Ja'naːpaw ta'pij tʼawaf ja'mijwaʔ [679] => : 'niːbuw taʀ-tʼisar 'tʼiːjiʔsan pa'raːjiʔ-ra-χa'raw ta, [680] => : ħanqaʔ, kaʀu, apitʼaw [681] => [682] => == Odkazy == [683] => === Reference === [684] => {{Překlad|en|Egyptian language|937880717}} [685] => [686] => === Literatura === [687] => * {{Citace monografie [688] => | příjmení = Žába [689] => | jméno = Zdeněk [690] => | odkaz na autora = Zbyněk Žába [691] => | rok = 1968 [692] => | titul = Tesáno do kamene, psáno na papyrus [693] => | vydavatel = Svoboda [694] => | místo = Praha [695] => | isbn = [696] => | počet stran = 198 [697] => }} [698] => * {{Citace monografie|jméno=Jana|příjmení=Mynářová|odkaz na autora=Jana Mynářová|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Egyptské písemnictví''|typ kapitoly=XVII. kapitola:|stránky=551-659}} [699] => [700] => === Související články === [701] => * [[Koptština]] [702] => * [[Démotská egyptština|Démotština]] [703] => * [[Egyptské hieroglyfy]] [704] => * [[Egyptské číslovky]] [705] => * [[Hieratické písmo]] [706] => * [[Egyptská arabština]] [707] => * [[Přepis egyptských hieroglyfů]] [708] => [709] => === Externí odkazy === [710] => * {{commonscat}} [711] => * {{Wikislovník|heslo=egyptština}} [712] => * {{Wikiverzita|úložiště=Egyptština}} [713] => '''{{cs}}''' [714] => * [https://web.archive.org/web/20100309201937/http://egyptske-hieroglyfy.blog.cz/ Gramatika egyptských hieroglyfů] [715] => * [http://lingvistika.mysteria.cz/egypt.htm Výuka hieroglyfů na stránkách věnujícím se starověkým písmům a jazykům] {{Wayback|url=http://lingvistika.mysteria.cz/egypt.htm |date=20071012230917 }} [716] => [717] => '''{{en}}''' [718] => * [http://aaew.bbaw.de/tla/ Slovník egyptštiny] [719] => * [http://www.friesian.com/egypt.htm Výslovnost starověké Egyptštiny] od Kelley L. Ross [720] => * [http://www.rostau.org.uk/ Diskusní stránka o starověké Egyptštině] [721] => * [http://www.glyphdoctors.com/ Stránky nabízející online kurz egyptštiny] [722] => [723] => Další knižní informace jsou dostupné na [https://web.archive.org/web/19991127182735/http://www.geocities.com/TimesSquare/Alley/4482/glyphs.html Glyphs and Grammars] [724] => [725] => {{Pahýl}} [726] => {{Afroasijské jazyky}} [727] => {{Autoritní data}} [728] => {{Portály|Starověký Egypt}} [729] => [730] => [[Kategorie:Egyptština| ]] [731] => [[Kategorie:Jazyky Afriky]] [732] => [[Kategorie:Mrtvé afroasijské jazyky]] [733] => [[Kategorie:Afroasijské jazyky]] [734] => [[Kategorie:Starověké jazyky]] [735] => [[Kategorie:Mrtvé jazyky Afriky]] [] => )
good wiki

Egyptština

Egyptština ( výslovnost v klasické egyptštině: []) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské. Stará egyptština se proto řadí do semito-hamitské jazykové skupiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Egyptské hieroglyfy','Afroasijské jazyky','Aproximantní souhláska','Vibrantní souhláska','Núbie','Démotické písmo','Jmenný rod','Hieratické písmo','Egyptská arabština','Kategorie:Starověké jazyky','Alveolární nazála','Kategorie:Mrtvé afroasijské jazyky'

Núbie

Núbie je pojem, který se používá především ve videoherní komunitě pro označení nováčků nebo začátečníků.