Array ( [0] => 15490024 [id] => 15490024 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elita [uri] => Elita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Elita''' (z [[francouzština|francouzského]] ''élite'' = výkvět, elita{{Citace monografie [1] => | titul = Ottův slovník naučný 8 [2] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2bb3b930-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:52155ac0-0b18-11e5-b309-005056825209&fulltext=elita [3] => | vydavatel = J. Otto [4] => | místo = Praha [5] => | rok = 1894 [6] => | kapitola = Élite [7] => | strany = 527 [8] => }}) je [[společenské vědy|společenskovědní]] termín, označující [[kategorie]] osob, které v určitém systému či subsystému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem ([[Osobnost|osobnosti]]), [[Profesionál|profesionálním]] [[Kvalita|kvalitám]] či [[sociální postavení|sociálnímu postavení]]. [9] => [10] => Původně bylo tohoto termínu užíváno v souvislosti s předměty a výrobky vysoké [[kvalita|kvality]], až na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] jím začaly být označovány vysoce postavené [[sociální skupina|společenské skupiny]]. [11] => [12] => == Elitismus == [13] => Jako [[elitářství|elitismus]] je označován přístup k [[politika|politice]] a [[historie|historii]], který tvrdí, že [[společnost]]i jsou vždy ovládány [[menšina|menšinou]] (elitou), která činí hlavní rozhodování ve společnosti a soustřeďuje [[moc]] ve svých rukou. Termínu „elitistický“ je někdy užíváno s pejorativním nádechem k označení názorů [[propaganda|propagujících]] výhody menšiny na úkor [[většina|většiny]]. [14] => [15] => == Teorie elit == [16] => [[Teorie elit]] vycházejí z faktu, že lidé jsou si [[Biologie|biologicky]] a [[Psychologie|psychologicky]] nerovni. Tato přirozená nerovnost je základem [[Společenská nerovnost|nerovnosti společenské]], která je také přirozená a věčná. Důsledkem je [[Hierarchie|hierarchické]] rozvrstvení každé společnosti. [17] => [18] => Hlavním činitelem hierarchické [[stratifikace]] je fenomén [[moc]]i. Ta společnost dělí na dvě základní části: [19] => # vládnoucí [[Sociální třída|třídu]], tj. elitu [20] => # ovládanou třídu, tj. [[masa|masu]]. [21] => [22] => Dle teorií elit je [[Železný zákon oligarchie|rozdělení společnosti na elitu a non-elitu historickým zákonem každé společnosti.]] [23] => [24] => Většina teoretiků elit tvrdí, že elita si uchovává své [[Dominance (psychologie)|dominantní]] postavení prostřednictvím kombinace nátlaku a [[manipulace]]. [25] => [26] => Relativně malý počet příslušníků elity umožňuje jejím členům jednat společně, vědomě a soudržně. Procesy [[Dorozumívání|komunikace]] v elitě jsou snazší a její členové mohou být rychle zmobilizováni k formulaci [[Politická linie|politické linie]] a převzetí iniciativy. [27] => [28] => Elita má výhodu ve své [[Organizace|organizaci]]. To je v přímém kontrastu s „[[Masa|masou]]“ [[Obyvatelstvo|obyvatelstva]], která se většinou považuje za atomizovanou a neschopnou rychlé spontánní akce, není-li vedena nějakou elitou či „kontra-elitou“. [29] => [30] => Elita většinou udržuje své pozice k uchování [[Dominance (psychologie)|dominance]]. Rozhoduje o dosazování na vedoucí místa a může se pokusit zvýhodnit vlastní [[Rodina|rodiny]], příbuzné či přátele. Elitisté také často zdůrazňují význam [[ideologie]] v ospravedlnění elity a její držby [[moc]]i, i když se stává, že elita v zájmu svého udržení použije nátlaku. [31] => [32] => Elity vládnou velkou mocí, přesto nejsou vždy schopny si své postavení udržet. Pro teoretiky elit jsou [[Historie|dějiny]] záznamem střídání elit. Pád elity se obvykle vysvětluje selháním [[Politika|politické]] obratnosti či politické vůle. Běžným vysvětlením je, že elita může být čím dál uzavřenější a nemusí se jí zdařit otevřít se novým ideám a [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]] nové členy. [[Hodnota|Hodnoty]] a priority elity tak narážejí na hodnoty a priority společnosti jako celku, což vyvolává vznik kontra-elity, která je schopna [[Mobilizace|mobilizovat]] masu a najít v ní oporu pro nahrazení zavedené elity novou [[Vláda|vládnoucí]] [[Sociální skupina|skupinou]]. [33] => [34] => Nejvýznamnějšími klasickými představiteli teorie elit jsou [[Henri de Saint-Simon|C. H. Saint-Simon]], [[Friedrich Nietzsche|F. Nietzsche]], [[Karl Marx|K. Marx]], [[Gaetano Mosca|G. Mosca]], [[Vilfredo Pareto|V. Pareto]], [[Roberto Michels|R. Michels]]. [35] => [36] => === Teorie vládnoucí třídy G. Moscy === [37] => [[Itálie|Italský]] politický [[Sociologie|sociolog]] [[Gaetano Mosca]] mluví o [[Vládnoucí třída|vládnoucí třídě]], což je elita [[moc]]i a [[vliv]]u. [38] => [39] => Dle Moscy se ve všech společnostech se objevují dvě [[Sociální třída|třídy]]: [40] => * vládnoucí [41] => * a ovládaná. [42] => Vládnoucí třída si [[monopol]]izuje moc a těší se jejím výhodám, přičemž k udržení nadvlády používá metod legálních i svévolných. [43] => [44] => Dominantní postavení vládnoucí [[Politika|politické]] třídy chápal Mosca jako [[Zákon (humanitní vědy)|zákon]] (stejně jako [[Železný zákon oligarchie|Robert Michels]]), pro nějž lze nalézt důkazy ve všech obdobích [[historie]] a všech částech světa. Každá vládnoucí skupina má jisté schopnosti či vlastnosti, jež jsou v dané společnosti kladně hodnoceny nebo v ní působí značným vlivem. Ty využívá k rozšiřování své moci a zisku výhod. [45] => [46] => Základem politické nadvlády může být [[vlastnictví]] [[Výrobní prostředky|výrobních prostředků]], vojenská síla, kněžský stav nebo třeba [[byrokracie|byrokratická]] kvalifikace. [47] => [48] => === Paretova teorie cirkulace elit === [49] => [[Vilfredo Pareto]], další z představitelů [[Italská politická sociologie|italské politické sociologie]], vypracoval asi nejsystematičtější teorii elit. [50] => [51] => Pareto na rozdíl od [[Gaetano Mosca|Moscy]] používá přímo termínu elita, a to pro všechny oblasti lidské činnosti. Zvláštní zájem však stejně jako Mosca věnuje oblasti moci. [52] => [53] => Podle Pareta existuje v každé společnosti přirozená hierarchizace ve tvaru [[kužel]]e, jehož vrchol tvoří nepočetná skupina vůdců (elita) a základnou jsou početné [[Masa|masy]] vedených. [54] => [55] => Elita obsahuje [[Vláda|vládnoucí]] a nevládnoucí prvek. Vládnoucí elita si udržuje svou moc nátlakem a manipulovaným souhlasem. Dle Pareta je k vládě třeba dvou [[Psychologie|psychologických]] typů: [56] => * [[Liška (šelma)|lišky]] (třída I.), které se vyznačují pružností, prohnaností a schopností přesvědčit, [57] => * [[Lev|lvi]] (třída II.), kteří jsou schopni a připraveni použít [[násilí]] k potlačení [[Opozice (politika)|opozice]]. [58] => [59] => Jen velmi vzácně se tyto vlastnosti nacházejí u elity společně. Proto dochází k tzv. ''cirkulaci elit''. [60] => [61] => Vládnoucí elita jednoho typu je v důsledku své neschopnosti vypořádat se s událostmi nahrazena elitou druhého typu. ''Lišky'', které vynikají v získávání souhlasu politickým manévrováním, neumí použít násilí, je-li toho třeba. Budou svrženy kontra-elitou, jež má vlastnosti třídy II. a je schopna rozhodné akce. Pro ''lvy'' je příznačné užití nátlaku, a to [[Organizace|organizovaným]] způsobem, jejich slabou stránkou je však sklon stát se příliš [[Konzervatismus|konzervativními]] a nakonec směšnými a vzdálenými [[Populace|populaci]]. Potřebují pomoc těch, kdo mají vlastnosti třídy I. – ti mezi ně postupně proniknou a elitu přetvoří. [62] => [63] => Dle Pareta je model [[cirkulace elit]] univerzální pro celé [[dějiny]]. [64] => [65] => === Teorie elit v americké sociologii === [66] => Teorii elit se věnovala také [[Spojené státy americké|americká]] [[sociologie]]. Ta čerpala z [[Empirie|empirických]] [[výzkum]]ů z 20. a 30. letech [[20. století]] a byla navíc stimulována dobovou [[Ekonomika|ekonomickou]] situací. [67] => [68] => [[Velká hospodářská krize]] a její důsledky vedly [[Federální vláda Spojených států amerických|vládu USA]] k zasahování do hospodářských otázek i do dalších oblastí života společnosti. Mimořádný vliv elity na chod celé společnosti vyvolal zvýšený zájem o tuto tematiku. [69] => [70] => Téma elity se objevuje např. u [[Harold Lasswell|H. D. Lasswella]], který k ní došel při zkoumání násilí, [[stát]]u, [[ideologie]], [[revoluce]] a [[Propaganda|propagandy]]. Všechny tyto fenomény jsou dle něj důsledkem činnosti malé kvalifikované [[Sociální skupina|skupiny]] lidí, kteří jsou schopni učit nejen jiné, ale také sebe. [71] => [72] => [[Charles Wright Mills|Ch. W. Mills]] se věnoval kritice americké mocenské elity, kterou charakterizuje jako „velkou trojku“ tvořenou špičkami [[Ekonomika|hospodářských]] [[Korporace|korporací]], [[Politika|politického]] vedení a [[Armáda|armády]]. Všechny tři systémy se prolínají, kompaktnost vzniklého [[trojúhelník]]u moci chápe Mills jako ohrožení [[demokracie]] v USA. [73] => [74] => == Odkazy == [75] => === Reference === [76] => [77] => [78] => === Literatura === [79] => * Jodl, M.: ''Teorie elity a problém elity'', Victoria Publishing, [[Praha]] 1994 [80] => * ''Blackwellova [[encyklopedie]] politického myšlení'', Proglas, [[Brno]] 1995 [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Wikislovník|heslo=elita}} [84] => * {{Wikicitáty|téma=Elita}} [85] => [86] => {{Autoritní data}} [87] => [88] => [[Kategorie:Sociální skupiny]] [89] => [[Kategorie:Politologie]] [] => )
good wiki

Elita

Elita (z francouzského élite = výkvět, elita) je společenskovědní termín, označující kategorie osob, které v určitém systému či subsystému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem (osobnosti), profesionálním kvalitám či sociálnímu postavení. Původně bylo tohoto termínu užíváno v souvislosti s předměty a výrobky vysoké kvality, až na přelomu 18.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'moc','Gaetano Mosca','Politika','Vilfredo Pareto','Sociální třída','Sociální skupina','historie','Masa','ideologie','Psychologie','Vláda','Ekonomika'

Ekonomika

Ekonomika je vědní disciplína, která se zabývá studiem hospodářských jevů, procesů a aktivit vykonávaných subjekty v rámci společnosti.

Ideologie

Máša

Moč

Politika

Psychologie

Vláda