Array ( [0] => 14682840 [id] => 14682840 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Emigrace [uri] => Emigrace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:Affiche émigration JP au BR-déb. XXe s..jpg|náhled|Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku]] [2] => '''Emigrace''' (z [[latina|lat.]] ''ex-migrare'', vystěhovat se) je opuštění (či [[útěk]]) ze země původu a přestěhování se do jiné země. Podobně [[imigrace]] znamená přistěhování se, což je totéž, ale z pohledu cílové země emigrace. Pro nedobrovolný odchod z vlastní země ([[Exil|vyhnanství]]) se užívá slovo [[exil]] a exulant či vyhnanec. [[Lidská migrace|Migrace]] je stěhování skupin obyvatelstva. [3] => [4] => == Důvody emigrace == [5] => Důvody emigrace mohou být ekonomické, sociální, politické, náboženské nebo jiné pronásledování. Podle toho se rozlišuje mezi [6] => * [[Uprchlík]]y, kteří žádají o [[azyl]] či mezinárodní ochranu, protože jim v jejich zemi hrozí pronásledování. Pokud je tato obava odůvodněná, jsou účastnické země dle [[Úmluva o právním postavení uprchlíků|Úmluvy o právním postavení uprchlíků]] z r. 1951 povinny jim přiznat status azylanta. V ČR tento postup upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. [7] => * Ekonomickými a sociálními migranty, kteří emigrují z vlastního rozhodnutí a kterých se týká Zákon o pobytu cizinců. V ČR se jedná o zákon č. 326/1999 Sb. Jestliže cizinci nesplňují podmínky pro přiznání azylu, může jim stát udělit doplňkovou ochranu.{{Citace elektronického periodika |titul=Mighealthnet 1. LF UK |url=http://www.mighealth.net/cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana |datum přístupu=2019-06-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180628045018/http://mighealth.net/cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana |datum archivace=2018-06-28 |nedostupné=ano }} [8] => [9] => == Emigrace v ekologii a demografii == [10] => Pojem emigrace se používá též v [[ekologie|ekologii]], kde označuje přesun jedince (nebo skupiny jedinců) z příslušné [[populace]] jinam. Příkladem může být [[včela medonosná]] při [[roj]]ení, mladí [[králík|králíci]] odcházející založit novou [[kolonie (biologie)|kolonii]] apod. [11] => [12] => Rovnice populačního růstu užívaná v ekologii nebo v lidské [[demografie|demografii]] se pak dá psát jako ''Nt+1 = Nt + B − D + I − E'' [13] => [14] => * kde Nt+1 je množství jedinců v populaci v čase ''t+1'' [15] => * ''Nt'' je množství jedinců v populaci v čase t [16] => * ''B'' je [[porodnost]] (natalita) [17] => * ''D'' je [[úmrtnost]] (mortalita) [18] => * ''I'' je imigrace [19] => * ''E'' je emigrace [20] => [21] => Emigrace v uvedené rovnici označuje počet jedinců (obyvatel), kteří opustí určité území (stát, okres, územně vymezenou populaci) za jednotku času, což je zpravidla [[rok]]. Někdy se míra emigrace přepočítává na 1 000 nebo 100 000 jedinců (obyvatel). Je-li tedy míra emigrace v určitém státě např. 4 [[promile]], znamená to, že z každých 1 000 obyvatel v daném roce čtyři opustili daný stát. Má-li tento stát např. 10 000 000 obyvatel, je celkové množství emigrujících obyvatel rovno 40 000. [22] => [23] => == Velké emigrace či politicky významné emigrace == [24] => [[Soubor:European Ancestry Large.svg|náhled|Podíl osob [[Evropa|evropského]] původu]] [25] => Veliký kulturní i politický význam měly už historické emigrační vlny. Z dnešního hlediska spíše ekonomickou emigrací byla [[Ostsiedlung|kolonizace]] střední a východní Evropy v 13.–15. století. Velké vlny emigrace z náboženských důvodů přinesly občanské a náboženské války 16. a 17. století (např. židé ze Španělska, čeští [[exulanti]], [[hugenoti]] po roce [[1685]] a [[Francouzská šlechtická emigrace|šlechta]] za [[Velká francouzská revoluce|Revoluce]] z Francie, náboženští emigranti z Velké Británie do Severní Ameriky atd.). 19. století bylo dobou masové emigrace do USA, zejména z Irska, Německa, Itálie, Polska a dalších zemí. Hromadný politický exil následoval po Ruské revoluci v letech 1918–1923 i po převzetí moci nacisty v Německu roku 1933. Zejména emigrace Židů před válkou a za války měla významné důsledky pro následující kulturní a vědecký vzestup USA. [26] => [27] => Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] muselo odejít z východních částí bývalé Německé říše a dalších území 12 až 14 milionů Němců, asi 1,2 milionu Poláků a po vzniku Polské republiky (1945–1947) byli z území bývalého [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] vyhnáni i Češi (potomci [[Doba pobělohorská|pobělohorských]] [[Exulanti|exulantů]]) a ostatní národnostní [[Menšina|menšiny]]. Několik milionů Židů emigrovalo do státu [[Izrael]], odkud odešlo asi 650 tisíc Arabů a zhruba stejný počet Židů byl vypuzen z okolních arabských států. Po vyhlášení nezávislosti [[Indie]] (1947–1948) muselo přes 7 milionů muslimů odejít do [[Pákistán]]u a zhruba stejný počet Indů a Sikhů naopak z Pákistánu do Indie. [28] => [29] => V roce 1992 požádalo o azyl v zemích EU 672 tisíc migrantů, načež počty řadu let klesaly. V roce 2014 dosáhl počet žadatelů 626 tisíc, převážně ze [[Sýrie]] a [[Afghánistán]]u, ale také z afrických zemí, [[Ukrajina|Ukrajiny]] a ze západního [[Balkán|Balkánu]]. Asi 70 % z nich požádalo v Německu, Švédsku, Itálii, Francii a Maďarsku a celkem 45 % žádostí bylo úspěšných. Podle země původu získalo azyl nejvíce uprchlíků ze Sýrie, [[Eritrea|Eritreje]], Afghánistánu a Iráku.[http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Asylum_statistics Eurostat asylum statistics] [30] => [31] => V roce 2022 stoupl počet žádostí o azyl v zemích EU v důsledku [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]]. [32] => [33] => == Česká emigrace a exil v historii == [34] => Významné vlny emigrace následovaly po prudkých politických a náboženských změnách, například v husitské době a zejména po [[Bitva na Bílé Hoře|porážce stavovského povstání]] roku [[1620]] a po zavedení [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] roku [[1627]] – tehdy z českých zemí odešlo odhadem padesát tisíc rodin.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Štěříková [36] => | jméno = Edita [37] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [38] => | titul = Více sluší poslouchati Boha než lidí [39] => | vydavatel = Kalich + Exulant (spolek) [40] => | místo = Praha [41] => | rok vydání = 2015 [42] => | počet stran = 362 [43] => | strany = 324–328 [44] => | isbn = 978-80-7017-220-9 [45] => }} Tito [[exulanti]] věřili tomu, že se po změně poměrů budou moci do své vlasti vrátit.{{Citace monografie [46] => | příjmení = Štěříková [47] => | jméno = Edita [48] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [49] => | url = [50] => | vydání = 1. vyd [51] => | vydavatel = Kalich [52] => | místo = Praha [53] => | rok vydání = 2005 [54] => | počet stran = 143 [55] => | isbn = 80-7017-022-0 [56] => | isbn2 = [57] => | oclc = [58] => }} [59] => [60] => Jiný typ poměrně masové emigrace z hospodářských důvodů nastal v důsledku demografického růstu a nedostatku půdy ve druhé polovině 19. století. Čeští a slovenští emigranti odcházeli zejména do USA, ale také do [[Rusko|Ruska]] a dalších zemí. [61] => [62] => == Československá emigrace == [63] => V době první republiky odcházeli do zahraničí Češi a Slováci především ze sociálně-ekonomických důvodů. [64] => [65] => === Předválečná emigrace === [66] => V době [[První republika|první republiky]] odcházeli do zahraničí Češi a Slováci především ze sociálně-ekonomických důvodů. Mnoho lidí opustilo [[Československo]] v průběhu [[20. století]] také v důsledku různých [[vojenská okupace|okupací]] v několika emigračních vlnách. První byla vyvolána [[nacismus|nacistickou]] okupací roku [[1939]], kdy odcházeli jednak lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé, kterým hrozilo vyhubení v koncentračních táborech ([[holokaust]]). Mnozí utečenci bojovali v cizích armádách a velká část se po roce [[1945]] vrátila. Pokud bojovali v západních armádách, byli po roce [[1948]] zpravidla diskriminováni a pronásledováni komunistickým režimem. [67] => [68] => ==== Vystěhovalectví československých občanů do Austrálie ==== [69] => Pomoc především Slovákům, ale i Čechům, kteří se chtěli v době mezi první a druhou světovou válkou vystěhovat do Austrálie většinou ze sociálně-ekonomických důvodů, poskytoval státní spolek [[Československý ústav zahraniční]]. V době první republiky žilo v Austrálii na 600 Čechů a Slováků. Pracovali převážně v zemědělství, dělnických profesích, někteří v různých řemeslech. Po několika letech pobytu se za některými emigranty přistěhovaly i jejich rodiny. Povolení ke vstupu do země dostali jejich nejbližší příbuzní i na přelomu dvacátých a třicátých let, v době [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]], kdy australská vláda přistěhovalectví téměř úplně zastavila, aby udržela pracovní místa pro australské dělníky. Ve druhé polovině třicátých let bylo vystěhovalectví vázáno na zvláštní přistěhovalecké předpisy. Vstup do země byl posuzován individuálně a povolován ministerstvem vnitra. [70] => [71] => V oblasti kultury a sportu tu vyniklo několik občanů Československé republiky. Kulturní život v Austrálii první poloviny 20. let ovlivnil český taneční a baletní mistr Eduard Borovanský, člen baletu Národního divadla, který v zde několikrát hostoval a v roce 1938, když se dozvěděl o [[Anšlus|připojení]] Rakouska k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]], zůstal v [[Melbourne]], natrvalo. Stál zde u založení australského státního baletního souboru. Zemřel v Melbourne v roce 1959. [72] => [73] => V Austrálii se do povědomí příznivců fotbalu zapsal pražský fotbalový klub ČKD Vršovice, který zde v rámci čtyřměsíčního turné odehrál dvacet zápasů. Zde tento klub získal do svého znaku klokana a jméno [[Bohemians Praha 1905|Bohemians]].{{Citace periodika [74] => | příjmení = Burešová [75] => | jméno = Jana [76] => | titul = Spořádaní, slušní, pracovití [77] => | periodikum = Dějiny a současnost [78] => | datum vydání = [79] => | ročník = 42 [80] => | číslo = 8 [81] => | strany = 23–25 [82] => | issn = 0418-5129 [83] => | url = [84] => }} [85] => [86] => === Poúnorová emigrace === [87] => Druhou vlnu politické emigrace tvořili lidé, kteří odešli po komunistickém převratu v [[Únor 1948|únoru roku 1948]]. Většina z těchto lidí považovala svůj exil za dočasný, po pádu komunistického režimu měli v úmyslu se vrátit. Roku [[1952]] vybudoval režim na hranicích takzvanou [[Železná opona|Železnou oponu]], což emigraci podstatně ztížilo. V této vlně odešlo z Československa přibližně čtyřicet tisíc lidí.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Navara [89] => | jméno = Luděk [90] => | odkaz na autora = Luděk Navara [91] => | příjmení2 = Albrecht [92] => | jméno2 = Josef [93] => | titul = Abeceda komunismu [94] => | vydavatel = HOST [95] => | místo = Brno [96] => | rok = 2010 [97] => | počet stran = 235 [98] => | kapitola = E [99] => | strany = 51–55 [100] => | isbn = 978-80-7294-340-1 [101] => }} V roce 1955 byla komunisty poprvé vyhlášena [[Propaganda|propagandistická]] „[[Akce Návrat|Akce Návrat“]], jejímž cílem bylo rozbití široké československé exilové základny v zahraničí. [102] => [103] => === Posrpnová emigrace === [104] => Další emigrační vlna přišla po 21. srpnu [[1968]] po [[Invaze|Invazi]] vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do Československa. Až do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, což emigraci usnadnilo. Odhadem odešlo z [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v letech [[1968]]–[[1969]] více než 80 000 lidí. S tímto číslem je srovnatelná jen [[Maďarsko|maďarská]] emigrace z roku [[1956]], kdy odešlo 300 000 obyvatel téměř přes noc.{{Doplňte zdroj}} [105] => [106] => Mezi lety [[1969]] až [[1989]] odešlo z ČSSR dalších 140 až 150 tisíc lidí, z nichž bylo 24 % dětí a 41 % osob ve věku 16-30 let.{{Doplňte zdroj}} [[UNHCR]] uvádí až 250 tisíc lidí.{{Doplňte zdroj}} [107] => [108] => === Legalizace emigrace === [109] => Po dlouhou dobu byla v [[socialismus|socialistickém]] Československu emigrace trestná, majetky, jež tu emigranti zanechali, byly [[Konfiskace|konfiskovány]], jejich příbuzní měli záznam v [[Kádrový posudek|kádrových posudcích]], lidé, kteří byli s emigranty v kontaktu, byli trestáni, atd. Když několikrát vyhlášená „[[Akce Návrat]]“ nesplnila očekávání [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], tak v roce [[1977]] vznikla směrnice, která emigrantům umožňovala [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy s ČSSR]]. Znamenalo to legalizaci právního vztahu emigranta a ČSSR. Ten se mohl buď do vlasti vrátit, zůstat československým občanem v zahraničí, nebo po pěti letech legálně zrušit své občanství, načež byl považován za cizince a jako na takového na něj československé úřady od toho okamžiku pohlížely. Tuto možnost mohli využít lidé, kteří se politicky či jinak neangažovali proti komunistickému režimu či se dostatečně káli a v obou případech slíbili, že se ani v budoucnu angažovat nebudou. Za „upravení vztahu“ musel emigrant zaplatit ve [[Valuta|valutách]].{{Citace monografie [110] => | příjmení = Drabek [111] => | jméno = Jan [112] => | titul = Po uši v postkomunismu [113] => | url = [114] => | vydání = 1 [115] => | vydavatel = Knižní klub [116] => | místo = V Praze [117] => | rok vydání = 2000 [118] => | počet stran = 223 [119] => | strany = 10–11 [120] => | isbn = 80-242-0414-2 [121] => | isbn2 = [122] => | oclc = 48559130 [123] => }} [124] => [125] => === Krajané === [126] => Krajan je název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v tranzitní nebo cílové zemi emigrace, který má český nebo slovenský původ. Krajan alespoň pasivně ovládá [[Čeština|český]] nebo [[Slovenština|slovenský]] jazyk a ještě se plně neasimiloval do nové národnosti. Krajan se obvykle vykazuje svým národním původem, udržuje vztahy se svou původní vlastí, udržuje tradice přivezené ze staré vlasti a účastní se dění v krajanských spolcích. [127] => [128] => Nejznámější krajanská centra v [[Severní Amerika|severní Americe]] jsou [[Tábor (USA)|Tábor]] v [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]], [[Praha (Texas)|Praha]] v [[Texas]]u, [[New Prague]] a Veseli v Minnesotě nebo [[Cicero (Illinois)|Cicero]] v [[Illinois]]. Významné krajanské spolky a činnosti vznikly v té době v USA, v Kanadě, v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku a v dalších zemích. Ve východní Evropě žijí čeští krajané na Ukrajině v oblasti Volyně, na Krymu, v moldavské vesnici [[Holubinka (Moldavsko)|Holubinka]], v několika horských vesnicích v rumunském [[Banát]]u, v přilehlé nížinaté oblasti Banátu na Vojvodině v okolí města Bela Crkva, kde se nachází vesnice [[Češko Selo|Selo]], Kruščice a Gáj, a dále v bosenských obcích Nová Ves nebo Mačino Brdo, které se nachází v oblasti kolem města Banja Luky. Významná česká menšina žije též v Chorvatsku, v okolí města [[Daruvar]]u. [129] => [130] => === Uloženka === [131] => Jako ''uloženka'' byla označována osoba poslaná v období komunistické [[diktatura|diktatury]] do zahraničí [[Státní bezpečnost]]í, převážně v emigračních vlnách z let [[1968]]/[[1969]] a v roce [[1986]]. „Uloženka“ vystupovala jako běžný emigrant nevzbuzující pozornost. Jejím úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové [[Občanství|státní občanství]] a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. Uloženek bylo z ČSSR do zahraničí odesláno několik tisíc. O tomto termínu se v [[Česko|ČR]] poprvé zmiňuje [[Ivan Sviták]], pracovník [[MZV]] ČSSR na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve svých [[Statě (Ivan Sviták)|Statích]]. [132] => [133] => == Reemigrace == [134] => {{Podrobně|Reemigrace}} [135] => Pojem '''reemigrace''' označuje návrat emigranta (případně jeho potomků) do země, z níž odešel.http://slovnik-cizich-slov.uzdroje.com/?s=reemigrace{{Nedostupný zdroj}} Reemigraci musí vždy předcházet emigrace, což je opuštění či únik z jedné země do druhé.{{Citace monografie [136] => | příjmení = 1955- [137] => | jméno = Keller, Jan, [138] => | titul = Úvod do sociologie [139] => | oclc = 798994050 [140] => | vydání = 6. vyd [141] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON) [142] => | místo = Praha [143] => | počet stran = 204 [144] => | isbn = 9788074191022 [145] => }}{{Citace monografie [146] => | titul = Velký sociologický slovník / 2 P - Ž [147] => | oclc = 164841501 [148] => | vydání = Vyd. 1 [149] => | vydavatel = Univ. Karlova, Vyd. Karolinum [150] => | místo = Praha [151] => | počet stran = S. 749-1627 [152] => | isbn = 8071843105 [153] => }} [154] => [155] => === Postoj EU === [156] => Evropská unie disponuje nástrojem nazývaným „Integral part“, který navrhla [[Evropská komise]] v roce 2005 a který se týká ilegálních migrantů, kteří mají býti vráceni zpět do země původu.http://unesdoc.unesco.org/images/0018/001812/181209E.pdf#page=77 [157] => [158] => === Důvody reemigrace === [159] => Důvodů k reemigraci je velké množství a často jsou navzájem propojeny. Mezi nejvýznamnější faktory patří tyto:{{Citace elektronického periodika [160] => | titul = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=63495 [161] => | periodikum = is.mendelu.cz [162] => | url = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=63495 [163] => | jazyk = cs [164] => | datum přístupu = 2018-05-31 [165] => }}AXMANNOVÁ, Kamila. ''Dopad reemigrace na národní identitu''. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav Etnologie. Vedoucí práce Prof. PhDr. Leoš Šatava, Csc. [166] => [167] => ; Ekonomické [168] => : Ekonomické důvody k reemigraci jsou často spojeny se změnou hmotného zajištění jedince. V takovém případě je opětovný návrat do země původu vázán na snahu zajistit si lepší ekonomické postavení, než jakého bylo dosaženo v hostitelské zemi. [169] => ; Sociální [170] => : Sociální důvody vykreslují vztah mezi reemigrujícím a okolní společnosti. Tato návaznost má dvojí podobu. Důvodem k reemigraci může být jak neuspokojivá integrace do nové společnosti, která v jedinci vytvoří pocit frustrace a odcizení, tak i návaznost reemigranta na původní společnost, například blízké pouto k rodině a blízkým. Tato návaznost později vede k opětovnému návratu. [171] => ; Politické [172] => : Politické důvody opětovného návratu tvoří významnou část na celkovém podílu reemigrace. Oficiálně deklarovaný, ale i nepřímý politicko-společenský nátlak ze strany hostitelských vládnoucích elit na jedince či celou skupinu v podobě [[Perzekuce|perzekucí]] a jiného protiprávního jednání vede k nucenému odchodu emigranta do jiné další země. Druhou možností pak může být návrat emigranta do rodné země v důsledku příznivých politických změn, které v ní nastaly. [173] => [174] => === Proces reemigrace na konkrétním případu === [175] => Právní proces reemigrace není ve všech státech jednotný. Pro demonstraci poslouží právní systém v Nizozemsku, který s reemigrací počítá a určuje její pravidla. [176] => [177] => Pokud se rozhodnete pro reemigraci do své země původu, máte možnost požádat Sociální pojišťovnu o tzv. měsíční příspěvek na reemigraci, který vám má pokrýt životní náklady v průběhu procesu vaší reemigrace. Tato možnost je ukotvena v zákoně o vysídlení. Výše této výhody závisí na vaší rodinné situací, na vaší mateřské zemi, do které chcete reemigrovat, a také na dalších dávkách, které pobíráte. Ty se vám pak odečítají z příspěvku na reemigraci. Nizozemský systém také nabízí příspěvek na zdravotní pojištění, pakliže se po přestěhování nenacházíte v nizozemském systému zdravotního pojištění.{{Citace elektronického periodika [178] => | příjmení = Verzekeringsbank [179] => | jméno = Sociale [180] => | titul = What is the Remigration scheme? - Remigration - SVB [181] => | periodikum = www.svb.nl [182] => | url = https://www.svb.nl/int/en/remigratie/hulp_remigratie/de_remigratieregeling/ [183] => | jazyk = en [184] => | datum přístupu = 2017-11-30 [185] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170613100928/https://www.svb.nl/int/en/remigratie/hulp_remigratie/de_remigratieregeling/ [186] => | datum archivace = 2017-06-13 [187] => | nedostupné = ano [188] => }} [189] => [190] => === Reemigrační vlny v historii Československa === [191] => Reemigrační vlny v Československu a v pozdějším Česku by se daly rozdělit na dvě fáze. [192] => [193] => První reemigrační vlna byla ta poválečná v druhé polovině čtyřicátých let, vyvolaná porážkou Německa ve 2. světové válce a z toho plynoucím rozpadem [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], na nějž navázalo obnovení Československa, tzv. třetí republika. Už v červenci roku 1945 československá vláda oficiálně požádala emigranty o návrat do vlasti. Jedním z hlavních důvodů bylo naplnění pracovních míst a dosídlování pohraničí. [194] => [195] => Reemigrace pobělohorských [[Exulanti|exulantů]] byla dlouhodobě složitá a různá reemigrační úřední nařízení vedla do slepých uliček. Proto byl už v roce 1928 byl založen [[Jan Auerhan|Janem Auerhanem]] [[Československý ústav zahraniční]]. Je otázkou, zda by k reemigraci potomků pobělohorských exulantů do vlasti vůbec došlo, kdyby neexistoval ČÚZ, kdyby nebyli [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni Němci z Československa]] a kdyby těmto [[Perzekuce|perzekvovaným]] Čechům nenabídlo ihned azyl Německo.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Štěříková [197] => | jméno = Edita [198] => | titul = Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů [199] => | url = [200] => | vydání = 1. vyd [201] => | vydavatel = Kalich [202] => | místo = Praha [203] => | rok vydání = 2005 [204] => | počet stran = 498 [205] => | strany = 250–280 [206] => | isbn = 80-7017-018-2 [207] => | isbn2 = [208] => | oclc = [209] => }} Před drancujícími hordami Poláků vyhánějících Čechy z „nového Polska“ exulantům (kromě širokých rodinných vazeb) nikdo kromě Německa okamžitě nepomohl. [210] => [211] => Druhá vlna reemigrace byla po pádu komunismu v devadesátých letech 20. století. 35 tisíc lidí reemigrovalo po sametové revoluci, což v porovnání s počtem lidí, kteří Československo opustili, nebylo vysoké číslo. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že pouze během let 1969–1989 opustilo Československo 250 tisíc lidí. Největší příliv vracejících se obyvatel byl v prvních pěti letech, tj. od roku 1991 do roku 1994. Následovně nastal trvalý mírný pokles. Důvodů reemigrantů vracet se zpět bylo mnoho, primární důvody byli přátelé či rodina. Důvod proč se nevracet, byla například trvalá práce v zahraničí, o kterou nechtěli přijít. Mezi známé reemigranty by se dal zařadit například režisér [[Juraj Herz]], který emigroval v osmdesátých letech. Mnoho reemigrantů se vracelo do Česka jen okrajově, tzn. že si nadále udržovalo druhý domov ve své druhé zemi jako například herec [[Jan Tříska]], zpěvák [[Waldemar Matuška]] či spisovatel [[Arnošt Lustig]].VACULÍK, Jaroslav. ''Poválečná reemigrace a usídlování zahraničních krajanů''. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 229 s. Masarykova univerzita v Brně. {{ISBN|80-210-2818-1}}.{{Citace monografie [212] => | příjmení = 1976- [213] => | jméno = Nešpor, Zdeněk R., [214] => | titul = Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty: prolegomena k sociologickému studiu českých emigračních procesů 20. století se zvláštním zřetelem k západní reemigraci 90. let [215] => | oclc = 53261656 [216] => | vydavatel = Sociologický ústav Akademie věd České republiky [217] => | místo = Praha [218] => | počet stran = 95 p. [219] => | isbn = 8073300176 [220] => }} [221] => [222] => == Odkazy == [223] => [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Literatura === [228] => * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 228 | isbn = 80-86197-05-0}} [229] => * Z. Jirásek, ''Československá poúnorová emigrace a počátky exilu''. Brno: Prius 1999 - 88 s. [230] => * Kříž, Jaroslav, Křížová, Lenka: ''Střípky z českého Chicaga. Edice dokumentů k dějinám Čechů v americkém Chicagu v letech 1848-1918''. Praha: Academia, 2017. {{ISBN|978-80-200-2721-4}}. [231] => * {{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Kutnar | titul = Počátky hromadného vystěhovalectví z Čech v období Bachova absolutismu | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1964 | počet stran = 81}} [232] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Emigrace. Sv. 8, str. 574 [233] => * M. Petrusek (vyd.), ''Velký sociologický slovník''. Praha: Karolinum 1996. Heslo Emigrace, str. 255. [234] => * M. C. Putna, ''Rusko mimo Rusko: dějiny a kultura ruské emigrace 1917-1991''. I./II. Brno: Petrov, 1993-94 - 200 + 301 s. {{ISBN|80-85247-45-3}} [235] => * {{Citace monografie | příjmení = Rechcígl | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Rechcigl | titul = Počátky české emigrace do zemí Latinské a Severní Ameriky: Přednáška na Karlově univerzitě v Praze dne 25. 5. 1999 | vydavatel = Nakladatelství a vydavatelství Miroslav Nehyba | místo = Brno | rok = 1999 | počet stran = 12 | isbn = 80-902645-3-0}} [236] => * E. M. Remarque - ''Zaslíbená země'' Nakladatelství IKAR. (Popis života německých exulantů v USA za druhé světové války) [237] => * P. Tigrid, ''Politická emigrace v atomovém věku''. Praha: Prostor 1990 - 137 s. {{ISBN|80-85190-00-1}} [238] => * {{Citace monografie | autor = Kol | titul = Začiatky českej a slovenskej emigrácie do USA. Česká a slovenská robotnícka emigrácia v USA v období I. internacionály. Zborník statí | vydavatel = Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied | místo = Bratislava | rok = 1970 | počet stran = 335 | jazyk = slovensky, česky}} [239] => [240] => === Související články === [241] => * [[Azylová a přistěhovalecká politika EU]] [242] => [243] => * [[Francouzská šlechtická emigrace]] [244] => * [[Dějiny Irska#Unie s Velkou Británií|Irská emigrace]] [245] => [246] => === Externí odkazy === [247] => * {{commonscat}} [248] => * {{Wikislovník|heslo=emigrace}} [249] => * {{Wikicitáty|téma=Emigrace}} [250] => * {{NK ČR|ph137593|věc=ano}} [251] => * [https://web.archive.org/web/20060309205154/http://www.mvcr.cz/azyl/integrace2/nks01/prispevek8.pdf Zpráva ředitele ústavu pro etnografii a folkloristiku o migraci po 2. světové válce] [252] => * [http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005120902 I Němci, kteří u nás po válce mohli zůstat, po letech sami dobrovolně odcházeli ke „svým“ do SRN]{{Nedostupný zdroj}} - Jiří Vítek [253] => * Dokumentární film o české emigraci do Švýcarska po roce 1968: ''[http://www.csfd.cz/film/250427-my-a-matterhorn-matterhon-a-my/galerie/?type=1 My a Matterhorn, Matterhorn a my]'' (2008) [254] => * [https://web.archive.org/web/20180628045018/http://mighealth.net/cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana Webové stránky 1. lékařské fakulty UK o poskytování zdravotní péče migrantům] [255] => [256] => {{Autoritní data}} [257] => {{Portály|Politika}} [258] => [259] => [[Kategorie:Emigrace| ]] [260] => [[Kategorie:Exil]] [261] => [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [262] => [[Kategorie:Dějiny Československa (1948–1960)]] [263] => [[Kategorie:Dějiny Československa (1960–1969)]] [264] => [[Kategorie:Dějiny Československa (1969–1989)]] [] => )
good wiki

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1969','1968','Exulanti','Perzekuce','Československý ústav zahraniční','Francouzská šlechtická emigrace','exulanti','Akce Návrat','20. století','Holubinka (Moldavsko)','Československá socialistická republika','Kádrový posudek'

1968

1969

Exulanti

Perzekuce