Array ( [0] => 15494759 [id] => 15494759 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Erós [uri] => Erós [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=řeckém bohu lásky|stránka=Eros (rozcestník)}} [1] => {{infobox - božstvo [2] => | jméno = Erós [3] => | obrázek = Eros_bow_Musei_Capitolini_MC410.jpg [4] => | velikost obrázku = [5] => | popisek = [6] => | bydliště = [7] => | symbol = [8] => | partnerka = [[Psyché (mytologie)|Psyché]] [9] => | rodiče = [[Arés]], [[Zefyros]], [[Aithér]], [[Chaos (mytologie)|Chaos]], [[Porus]] a [[Erebos]] a [[Afrodita]], [[Iris (bohyně)|Iris]], [[Eris]], [[Nyx]] a Penia [10] => | sourozenci = [[Anterós]][[Hésiodos]]: ''[[Theogonie]]''. 7. století př. n. l., [[Hímeros]], Pothos, [[Nyx]], [[Gaia]] a [[Erebos]] [11] => | děti = [[Voluptas]], Hedone [12] => | původ = [13] => | oblast uctívání = [14] => | období uctívání = [15] => | centrum kultu = [16] => | významné svatyně = [17] => | římský ekvivalent = [[Cupido]], [[Amor]] [18] => | poznámky = [19] => }} [20] => {{Řecká mytologie (personifikace)}} [21] => '''Erós''' ([[latina|latinsky]] ''Amor'' nebo ''[[Pramen mládí|Cupido]]'', [[řečtina|řecky]] ''Ἔρως'') je bůh lásky a sama láska; syn boha války [[Arés|Area]] a bohyně lásky a krásy [[Afrodita|Afrodíty]], uctívaný též jako božstvo úrody. Ztělesňuje princip lásky v jakékoli podobě ([[heterosexualita|heterosexuální]] i [[homosexualita|homosexuální]]).{{Citace monografie [22] => | příjmení = Bellinger [23] => | jméno = Gerhard J [24] => | překladatelé = Karel Urianek [25] => | titul = Sexualita v náboženstvích světa [26] => | vydavatel = Academia [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 1998 [29] => | isbn = 80-200-0642-7 [30] => | strany = 81 [31] => | počet stran = 390 [32] => }} Jeho římským ekvivalentem byl Amor. Jako Dionýsos, byl i on někdy zmiňován jako Eleutherios, „osvoboditel“. Podle starších mýtů je Erós zosobnění mocné a vše oživující síly, která se zrodila po počátečním [[Chaos (mytologie)|Chaosu]]. [33] => [34] => Podle [[Hésiodos|Hésioda]] se Erós zrodil současně s matkou země [[Gaia|Gaiou]]. Spojil rozptýlené počátky věcí, z nichž vznikly všechny živé bytosti, bohové, lidé i zvířata. [35] => [36] => == Představy o Erótovi == [37] => [[Soubor:Eros Kitharoidos Louvre Myr178.jpg|náhled|upright=0.7|Eros hrající na lyru, Muzeum Louvre]] [38] => Staří Řekové uznávali dvě koncepce pojmu Erós; v první, podle orfického mýtu o stvoření světa, je primárním božstvem, které nejen ztělesňuje sílu erotické lásky, ale také naléhavý přírodní pud, první záblesk světla zodpovědný za počátek a pořádek všech věcí v kosmu. V [[Hésiodos|Hesiodově]] spisu ''Theogonia'', nejslavnějším řeckém mýtu o stvoření, Erós se objevil z prvotního [[Chaos (mytologie)|Chaosu]] společně s [[Gaia|Gaiou]], zemí a [[Tartaros|Tartarem]], podsvětím; podle [[Aristofanés|Aristofanovy]] hry ''Ptáci'' se vylíhl ze stříbrného vejce, sneseného bohyní Noci, které se dvořil Vítr. V [[Eleusinská mystéria|Eleusinských mystériích]] byl uctíván jako ''[[Protogonus]]'', ''prvorozený''. [39] => [40] => Střídavě, v pozdějším starověku byl Erós uváděn jako syn [[Afrodita|Afrodíté]] a buď [[Arés|Area]], [[Hermés|Herma]] nebo [[Héfaistos|Héfaista]], nebo že jeho rodiči byli [[Porus]] a [[Penia]], nebo jindy [[Iris (bohyně)|Iris]] a [[Zefyros]]; tento Erós doprovázel Afrodítu, spojující prvotní sílu lásky a přinášející ji smrtelníkům. [41] => [42] => Erós přináší radost i žal, vládne nad vším a všude: vznáší se na zlatých křídlech ozbrojen lukem a [[Amorův šíp|šípy]]. Koho zasáhne svou střelou, ten podlehne lásce. Erós je roztomilý i ukrutný, veselý i potměšilý, lidé po něm touží, opěvují ho i proklínají. [43] => [44] => [[Zeus]] dobře věděl, že Erós přinese na svět i strádání a věděl i to, že ani on sám jeho střelám neodolá. Chtěl ho hned po narození zahubit, avšak [[Afrodita|Afrodíté]] syna ukryla v hlubokém lese a svěřila ho na vychování divokým lvicím. [45] => [46] => [[Soubor:Eros bobbin Louvre CA1798.jpg|náhled|vlevo|upright|Erós, červená cívka z Atiky, cca 470–450 př. n. l.]] [47] => [48] => Když vyrostl, vrátil se ke své matce na [[Olymp]] a všichni bohové ho pro jeho krásu a půvab přivítali. Stal se [[Afrodita|Afrodítiným]] pomocníkem a měl stále tolik práce, že si přibral za pomocníky Erótky čili Amorky. Prý byli jeho bratry, mezi nimi také [[Anterós]] („Protiláska“); zmínky o něm se vyskytují až v poměrně pozdních bájích. [49] => [50] => V umění byl Erós obvykle zobrazovaný jako nahý okřídlený chlapec nebo jako dítě (ačkoli tato představa je svázána více s Amorem z římského náboženství, u Řeků byl spíše mladíkem) se svým lukem a šípy v ruce. Používal dva druhy šípů: jeden zlatý s křidélky z holubích per, který způsoboval okamžitou lásku; jiný s křidélky ze sovích per, který vyvolával lhostejnost. Básnířka [[Sapfó]] ho popsala jako „sladkobolný“ a „krutý“ ke svým obětem; byl také nesvědomitý, rozpustilý a charismatický. V [[Orfismus (náboženství)|orfickém]] mýtu o stvoření světa ho nazývali také [[Fanes]]. Erós-Fanes tu byl popsán jako hermafrodit, který stvořil zemi, oblohu, slunce a zemi. Měl údajně čtyři hlavy a řval někdy jako lev, bučel jako býk, syčel jako had nebo bečel jako beran. Občas byl také zobrazován jako slepec nebo se zavázanýma očima. [51] => [52] => V raném Řecku nebylo uctívání Eróta obvyklé, ale postupem doby se stalo rozšířeným. Byl náruživě uctíván v kultu úrodnosti v [[Thespiae]]i a hrál také důležitou roli při [[Eleusinská mystéria|Eleusinských mystériích]]. V [[Athény|Athénách]] sdílel velmi oblíbený kult společně s [[Afrodita|Afrodítou]] a každý čtvrtý den v měsíci byl zasvěcen právě jemu. V některých částech starověkého Řecka byl uctíván jako bůh [[pederastie]] (např. na Krétě, v Thébách a ve Spartě), jinde byl jeho kult [[bisexualita|bisexuální]] (např. v Tróji a Lakónii). [53] => [54] => V moderní době je Erós oslavován na [[Erótův den]], svátek oslavy lásky a sexuality, který připadá na 22. ledna, kdy je planetka [[Eros (planetka)|Eros]] nejblíže Zemi. [55] => [56] => == Mýty spojené s Erótem == [57] => [[Soubor:_File-Eros_-_Pompeiian_statue_-_Naples_Archeological_Museum.jpg|náhled|upright=0.6|Erótova socha z naleziště v [[Pompeje|Pompejích]]]] [58] => [59] => Sám Erós je proti lásce také bezmocný (pokud mu nepomohl [[Anterós]]). Mýty uvádějí několik jeho milostných historek. [60] => [61] => Jedním ze známých mýtů je příběh Eróta a [[Apollón]]a, který si z Eróta tropil posměšky ohledně jeho střelby ze zlatého luku. Erót za to způsobil svou střelou, že se Apollón zamiloval do nymfy [[Dafné]], dcery [[Ládón]]a, která však Apollónem opovrhovala. I to měl na svědomí Erót, který ji zasáhl pro změnu šípem, který lásku zabíjel. Dafné v hrůze před Apollónem, který byl přitom nejkrásnějším z bohů, požádala svého otce o změnu podoby a ten jí vyhověl. Změnil Dafné ve vavřínový strom, jehož listy si pak Apollón zdobil hlavu na paměť své první lásky. [62] => [63] => Příběh [[Amor a Psyché|Eróta a Psyché]] má dlouholetou tradici jako lidový příběh starověkého řecko-římského světa dávno předtím, než byl publikován; prvním byl [[Lucius Apuleius|Apuleius]] ve své novele [[Zlatý osel]]. Novela je sama napsána v římském pikareskním stylu, i když Psyché a Afrodité si udržují řecké znaky. Je to pouze Erós, jehož role pocházela z jeho úlohy v římském [[Pantheon|panteonu]]. [64] => [65] => Tento příběh je pouze odbočkou a strukturální paralelou k hlavní dějové linii Apuleiovy novely a je vypravován pro obveselení nějakou stařenou dívce zajaté lupiči. Vypravuje se v něm o lásce plné protivenství mezi Erótem a Psyché, jejíž jméno je obtížně přeložitelné, snad může být míněna „duše“, „mysl“, nebo spíše oboje. Psyché byla natolik krásná, že její krása pobouřila i bohyni krásy Afrodité, protože lidé kvůli ní opouštěli její oltář a uctívali místo toho tuto smrtelnici. Afrodité proto nařídila svému synu Erótovi, aby ji zranil šípem lásky k nejhoršímu muži na světě. Erós se však místo toho zamiloval do Psyché sám a nechal ji unést do svého sídla, kde se s ní každou noc za tmy scházel. Jejich klid a mír je však narušen závistivými sestrami Psyché, které způsobí, že se Psyché pokusila zjistit jeho pravou podobu. Erós, popálený olejem z lampy, pomocí které se ho Psyché snažila poznat, od ní odletí a Psyché se ho snaží hledat po celém světě. Pokud chce Psyché získat svou lásku zpět, musí splnit tři úkoly, přičemž jeden z nich ji zavede až do podsvětí. Úkoly se jí podaří splnit a nakonec se smíří se svou tchyní a je přijata do panteonu bohů jako nesmrtelná Erótova manželka. Výsledkem lásky Eróta a Psyché pak byla jejich dcera, pojmenovaná Hédoné, neboli Rozkoš. [66] => [67] => Návštěva a návrat Psyché z podsvětí z ní udělalo symbol věrnosti, podobně jako byli [[Dionýsos]] a [[Persefona]]. Stala se objektem některých náboženských mysterií a byla občas zmiňována s populárními [[Eleusinská mysteria|Eleusinskými mysterii]]. [68] => [69] => Někteří lidé věří, že tento příběh vypravuje o tom, že láska přichází tehdy, když člověk v touze (Erós) sní spíše o duši (Psyché) svého protějšku, než aby toužil po jeho těle. Dva mohou nalézt lásku, ale ještě snadněji ji mohou ztratit kvůli nedůvěře. [70] => [71] => == Erós v umění == [72] => Erós byl častým námětem uměleckých děl. např.: [73] => * socha ''Erós Centocellský'' (nalezena v osadě stejného jména u Říma a je snad dílem Praxitelova otce Kéfísódota) [74] => * stejně proslulý je ''Erós Kapitolský'', považovaný za kopii Lýsippovy sochy [75] => * ''Erós přiřezávající luk'', slavná Praxitelova socha, z níž se zachovaly jen kopie [76] => [77] => Z novodobých sochařů jsou to: [78] => * ''Amor vyřezávající luk'' od E.Bouchardona (z let 1747–1750) [79] => * ''Amor s motýlem'' od A.D.Chaudeta (z roku 1802) [80] => * ''Amor'' od M. I. Kozlovského (kolem r. 1790) [81] => * nevelkou sošku ''Erós'' od A. Gilberta může vidět největší počet lidí uprostřed londýnského náměstí Picadilly [82] => [83] => Malířských vyobrazení Eróta se prakticky nelze dopočítat. [84] => [85] => Mezi nejznámější z nich patří: [86] => * ''Venuše s Amorem'' od [[Tizian]]a (kolem roku [[1550]]) ve [[Florencie|florentské]] [[Galerie Uffizi|Galerii Uffizi]] [87] => * ''Kupidova výchova'' dokončená D. Mazzou po roce [[1599]] [88] => * ''Venuše s Kupidem'' od [[Alessandro Allori|Alessandra Alloriho]] v [[Muzeum Fabre|Muzeu Fabre]] v [[Montpellier]] [89] => * ''Kupidův trest'', namalovaný okolo roku [[1610]] [[Bartlomeo Manfredi|Manfredim]] (Umělecký ústav v [[Chicago|Chicagu]]) [90] => * ''Spící Kupido'' od [[Caravaggio|Caravaggia]] z roku [[1600]] v Palatinské galerii ve [[Florencie|Florencii]] [91] => * ''Venuše s Amorky'' v madridském [[Prado|Pradu]] od [[Peter Paul Rubens|Rubense]] z let [[1630]] – [[1640]]. [92] => * ''Chycený Kupid'' od [[François Boucher|Bouchera]] z doby kolem roku [[1754]] (Wallaceova sbírka v Londýně) [93] => * ''Spící Amorové'', které umělecky ztvárnil kolem roku [[1766]] [[Jean-Honoré Fragonard|Fragonard]] (Wallaceova sbírka v Londýně) [94] => * ''Amor a Psyché'' od [[François Gérard|Gérarda]] z roku [[1795]] (Louvre v Paříži) [95] => * ''Vítězný Amor'' od [[Orazio Gentileschi|Gentileschiho]] z počátku 17. století (Obrazárna Pražského hradu) [96] => * ''Amorova snídaně'' od [[Josef Mánes|Mánesa]] z roku [[1850]] (Obrazárna Pražského hradu) [97] => * ''Venuše, Kupido, Bacchus a Pomona'', [[Godfried Schalcken]], [[1643]], [[Haag]] (Národní Galerie v Praze) [98] => [99] => == Odkazy == [100] => [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Literatura === [105] => * [[Robert Graves]] ([[1982]]), ''Řecké mýty'' - Odeon, [[Praha]] [106] => * Bořek Neškudla ([[2003]]), ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'' – Libri, Praha, {{ISBN|80-7277-125-6}} [107] => * [[Vojtěch Zamarovský]] ([[2005]]), ''Bohové a hrdinové antických bájí'' – BRÁNA s.r.o., [[Praha]], {{ISBN|80-7243-266-4}} [108] => [109] => === Související články === [110] => * [[Chaos (mytologie)]] [111] => * [[Anterós]] [112] => * [[Himerus]] [113] => * [[Řecká slova pro lásku]] [114] => * [[Cupid]] [115] => [116] => === Externí odkazy === [117] => * {{Commonscat|Eros}} [118] => * {{en}} [http://www.theoi.com/Ouranios/Eros.html Výtahy z originálních řeckých pramenů] [119] => [120] => {{Řecká mytologie}} [121] => {{Autoritní data}} [122] => {{Portály|Antika|Starověký Řím}} [123] => [124] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [125] => [[Kategorie:Božstva lásky]] [] => )
good wiki

Erós

Erós (latinsky Amor nebo Cupido, řecky Ἔρως) je bůh lásky a sama láska; syn boha války Area a bohyně lásky a krásy Afrodíty, uctívaný též jako božstvo úrody. Ztělesňuje princip lásky v jakékoli podobě (heterosexuální i homosexuální).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Afrodita','Anterós','Chaos (mytologie)','Arés','Gaia','Zefyros','Erebos','Praha','Nyx','Florencie','Hésiodos','Iris (bohyně)'

Afrodita

Anterós

Arés

Erebos

Florencie

Florencie je hlavní město a největší město Itálie.

Gaia

Hésiodos

Nyx

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Zefyros