Array ( [0] => 15491204 [id] => 15491204 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eset [uri] => Eset [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=egyptské bohyni|druhý=softwarové společnosti|stránka=ESET}} [1] => {{Různé významy|redirect=Isis|stránka=Isis (rozcestník)}} [2] => {{infobox - osoba [3] => | obrázek = Isis.svg [4] => | popisek = Bohyně Eset zobrazená jako žena s ozdobou hlavy ve tvaru trůnu a s „nilským křížem“ anch v ruce [5] => }} [6] => [[Soubor:Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr. 001.jpg|náhled|upright=1.2|vlevo|Bohyně Eset, nástěnná malba z hrobky [[Sethi I.|Setiho I.]], cca 14. stol. př. n. l.]] [7] => {{Hieroglyfický zápis|vpravo|st-t:H8-B1|varianta2 = st-t:H8|clear = ano}} [8] => '''Eset''' (v překladu ''„Trůn“'' nebo ''„Sídlo“'', [[řečtina|řecky]] Ἶσις – '''Ísis''') je zpravidla antropomorfní [[starověký Egypt|staroegyptská]] [[egyptští bohové|bohyně]] se složitým teologickým vývojem. Textově je poprvé doložena až v době [[5. dynastie]] v [[Texty pyramid|Textech pyramid]], a to spolu s [[Usir]]em, ikonograficky dokonce teprve od [[18. dynastie]]. [9] => [10] => Jak ukazuje význam jejího jména, byla původně především postavou [[Devatero|Devatera]] z [[Iunu]] a [[usir]]ovského [[Mýtus o Usirovi|mytologického okruhu]] tvořícího ideologický kontext [[faraon|královské]] moci, přesněji jeho pohřebního aspektu. Zdá se proto, že na počátku zůstávala kulticky poměrně nedůležitou bohyní v porovnání s jinými podobného významu, například s [[Hathor]]. Skrze mytologické souvislosti jako matka [[Hor]]a, tedy [[faraon|panovníka]], a manželka [[Usir]]a, představitele věčné podsvětní podoby nejdříve [[faraon|králů]] a od doby [[Střední říše]] všech zemřelých, postupně získala povahu osobní i kosmické bohyně. [11] => [12] => Od [[Pozdní doba|Pozdní doby]] má Eset rysy všeobjímající univerzální bohyně. V této podobě se s jejím kultem seznámili Řekové a později Římané a v rámci [[Starověký Řím|římské říše]] se tak také rozšířil do všech jejích částí. Eset se stala bohyní [[Starověk|antickou]] a po boku [[Serapis|Serapida]], transformovaného [[Usir]]a, ale i samostatně, tvořila jeden z hlavních náboženských proudů konkurujících [[křesťanství]]. Uctívání Esety jako Isidy v řeckém a římském světě vykazovalo výrazně mysterijní rysy. Podle rozšířených, ale prozatím nedoložených názorů je Eset (resp. Isis) – matka [[Hor]]a předobrazem [[Maria (matka Ježíšova)|Marie]] jako madony. V moderní době je jedním z nejčastějších objektů úcty [[kemetismus|kemetistů]]. [13] => [14] => == Mytologie == [15] => Eset se poprvé objevuje v období [[5. dynastie]] v panteonu v [[Iunu]]. Zde byla prezentována jako dcera [[Geb]]a a [[Nút]], sestra [[Usir]]a, [[Sutech]]a a [[Nebthet]]. Eset a Nebthet byly vyobrazovány na sarkofázích, s roztaženými křídly, jakožto ochránkyně před zlem. Jako ochránkyně mrtvých byla spojována s Usirem a považována za jeho manželku. [16] => [17] => Pozdější mýtus, z doby, kdy Usirův kult získal na významu, vypráví příběh zrození boha zemřelých a pohřebišť [[Anup]]a. Sutech odepřel své manželce Nebthet dítě, proto se přestrojila za svou sestru Isis a v této podobě jej svedla. Ze spojení se narodil Anup. Ze strachu, že Sutech zjistí pravdu a dítě zabije, přesvědčila Nebthet svou sestru Eset, aby Anupa adoptovala. Příběh vysvětluje, proč je Anup považován za podsvětní božstvo (je adoptovaným synem Usira), ale nemůže si činit nárok na Usirovu pozici (jeho skutečným otcem není Usir, ale Sutech) – takto je upevněna pozice Usira jako vládce podsvětí. [18] => [19] => [[Soubor:Philae Temple Egypt Goddess Isis As Angel Mural Artwork 2004-10-11.jpg|náhled|vpravo|Eset ochraňuje Usira, reliéf z Isidina chrámu na ostrově [[Philae]]]] [20] => Nejznámější mýtus o Eset/Isis zaznamenal mimo jiné i řecký historik a filozof [[Plútarchos]]. Usir a Eset byli moudří a oblíbení vládci Egypta. Sutech svému bratrovi záviděl a rozhodl se jej zabít. Uspořádal slavnost, na které ukázal přítomným překrásně zdobenou truhlici a prohlásil, že ten, kdo se do ní přesně vejde, jí dostane darem.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Zamarovský [22] => | jméno = Vojtěch [23] => | titul = Bohové a králové starověkého Egypta [24] => | vydavatel = Mladá fronta [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 1979 [27] => | kapitola = Eset [28] => | strany = 93–99 [29] => | id = 23-062-79 [30] => }} Sutech si dopředu změřil Usira ve spánku, takže veděl, že bude jediný, kdo podmínku splní. Vystřídalo se několik přítomných. Když byl na řadě Usir a vlezl do truhlice, Sutech s několika dalšími spiklenci za ním zatloukli víko, takže truhlice se pro Usira stala rakví. Sutech poté vhodil truhlici do [[Nil]]u, aby jí řeka odnesla do dalekých krajů. Isis, když zjistila, co se stalo, vydala se truhlici hledat, aby mohla svého manžela řádně pohřbít. Nakonec truhlici našla v [[Byblos]]u na fénickém pobřeží{{Citace monografie [31] => | příjmení = Jordan [32] => | jméno = Robert [33] => | titul = Světové mýty [34] => | kapitola = Isis a Osiris [35] => | vydavatel = Volvox Globator [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 1997 [38] => | isbn = 80-7207-102-5 [39] => | strany = 291–292 [40] => | překladatelé = Helena Znojemská [41] => }} (dle starší verze na Nilu u [[Abydos (starověký Egypt)|Abydu]]{{Citace monografie [42] => | příjmení = Jordan [43] => | jméno = Robert [44] => | titul = Světové mýty [45] => | kapitola = Eset (Isis) a Usir (Osiris) [46] => | vydavatel = Volvox Globator [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 1997 [49] => | isbn = 80-7207-102-5 [50] => | strany = 289–290 [51] => | překladatelé = Helena Znojemská [52] => }}), kde byla zarostlá v kmeni [[tamaryšek|tamaryšku]]. Truhlici převezla zpátky do Egypta, kde jí ukryla v močále. Sutech, který se mezitím ujal vlády nad Egyptem, se ale vydal zrovna do těchto míst na lov a truhlici objevil. Ve vzteku rozsekal Usirovo tělo na čtrnáct částí a ty rozházel po celém Egyptě, aby je Eset nemohla znovu najít, složit a dopřát Usirovi řádný pohřeb. Eset a Nebthet usilovně pátraly po kusech Usírova těla, našly jich však jenom třináct. Čtrnáctý díl, [[penis|falus]], byl totiž vhozen do Nilu, kde jej spolkl krokodýl. S [[Thovt]]ovou pomocí nakonec Eset vytvořila zlatý [[penis|falus]] a připevnila jej k tělu. Pak se proměnila v dravého ptáka ([[káně|káni]] či [[krahujec|krahujce]]{{Citace monografie [53] => | příjmení = Hallam [54] => | jméno = Elisabeth [55] => | titul = Bohové a bohyně [56] => | vydavatel = Knižní klub, Balios [57] => | místo = Praha [58] => | rok = 1998 [59] => | kapitola = Eset [60] => | strany = 156–158 [61] => | isbn = 80-7176-902-9 [62] => | překladatelé = Pavel Toman [63] => }}) a s pomocí své a Thovtovy magie Usira na chvílí oživila a počala s ním syna [[Hor]]a. Když Usira život opět opustil, řádně jej pohřbila a Usir se díky tomu mohl odebrat do podsvětí, kde se ujal role vládce podsvětí. [64] => [65] => Eset vychovávala Hora ve velkém utajení. Když vyrostl, byl rozhodnut otce pomstít. Předstoupil tedy před nejvyšší soud bohů, kterému předsedal sluneční bůh [[Re (bůh)|Re]]. Jak Hor, tak Sutech měli v tomto sporu mezi bohy mnoho příznivců. Eset samozřejmě podporovala svého syna a všemožně mu pomáhala, Sutecha, jako staršího, podporoval sám Re. Spor trval osmdesát let a Hor nakonec zvítězil a převzal vládu nad Egyptem.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Jordan [67] => | jméno = Robert [68] => | titul = Světové mýty [69] => | kapitola = Hor (Horus) a Surech (Seth) [70] => | vydavatel = Volvox Globator [71] => | místo = Praha [72] => | rok = 1997 [73] => | isbn = 80-7207-102-5 [74] => | strany = 186–188 [75] => | překladatelé = Helena Znojemská [76] => }} Co se týče závěrečné bitvy mezi Horem a Sutechem, existuje několik různých verzí. [77] => [78] => == Teologie a kult == [79] => [[Soubor:Philae Temple R03.jpg|náhled|upright=1.2|vlevo|Esetin chrám ve [[Philae]]]] [80] => Tato bohyně byla nejvíce uctívanou bohyní starých Egypťanů, což nám dokazují také nejčetnější spisy a [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfické]] texty k ní se vztahující. Zmínky o Eset nacházíme ve význačných písemných pramenech jako jsou [[Texty pyramid]] ze Staré říše, [[Texty rakví]] ze Střední říše a [[Kniha mrtvých]] z Nové říše, v četných nápisech a dalších literárních památkách. Její kult se od svých prvních až po poslední doklady udržel nejspíše přes 4 a půl tisíciletí. Tato bohyně se také těšila úctě u největšího počtu národů [[starověk]]u. [81] => [82] => Její oblíbenost byla nejspíše způsobena tím, že tato bohyně byla obdarována nejkladnějšími rysy a vlastnostmi ženy: manželská láska a věrnost až za hrob, ušlechtilost a krása, mateřská péče a starostlivost o dítě. Byla také obdařena kouzelnou mocí ke konání dobra a spravedlnosti. [83] => [84] => [[Soubor:Isis Musei Capitolini MC744.jpg|náhled|upright=0.75|vpravo|Socha Eset (Isis) ze starověkého Říma, 2. stol. n. l.]] [85] => Kult Esety byl v Egyptě poměrně dlouho vázán na uctívání [[Usir]]a a jiných bohů, případně na [[faraon|královský]] zádušní kult. Nejstarším známým samostatným chrámem je chrám v [[Dolní Egypt|dolnoegyptském]] městě [[Perhebejet]] z doby [[30. dynastie]], podle tradice ovšem postavený na místě starší svatyně. Nejvýznamnějším střediskem uctívání byl chrám na ostrově [[Philae]] založený [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaiem I.]], který zůstal nejdéle fungujícím pohanským chrámem až do první třetiny [[6. století]]. [86] => [87] => Do Řecka pronikl její kult koncem 5. století př. n. l.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Jordan [89] => | jméno = Robert [90] => | titul = Encyklopedie bohů [91] => | vydavatel = Volvox Globatir [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 1997 [94] => | kapitola = Eset [95] => | strany = 144–145 [96] => | isbn = 80-7207-087-8 [97] => | překladatelé = Radka Edererová [98] => }} Ze 4. století pochází zmínky o svatyni v [[Pireus|Pireu]], zbytky svatyní se dodnes dochvaly na [[Délos|Délu]] či v [[Efez|Efesu]]. [99] => [100] => V Římě se objevuje ve 2. století př. n. l. Její kult však zde byl dlouho potlačován a vyznavači pronásledováni. Až v 1. století našeho letopočtu byl Isidě (Eset) a Serapidovi (Usirovi) v Římě zasvěcen vlastní chrám. Císař [[Caracalla]] (vládl v letech 211–217 n. l.) jí nechal postavit chrám na [[Campus Martius|Martově poli]]. Ve 2.–3. století byla jednou z nejoblíbenějších bohyň v celé Římské říši. Začátkem listopadu se konaly slavnosti, tzv. ''„Isia“'', při kterých věřící napodobovali hledání rozsekaného Osiridova těla (viz sekce ''Mytologie'' níže) a slavili jeho zmrtvýchvstání. Věřili, že také oni budou žít po smrti. Jejich zasvěcování předcházel křest a půst. Potom zasvěcovaný symbolicky přecházel přes práh smrti a tak vstupoval do nového života. V křesťanství se objevuje řada prvků z tohoto kultu, např. božská Trojice (Isis, Osiris a jejich syn Horus) a mariánské litanie podobající se hymnům na Isis. [101] => [102] => == Ikonografie == [103] => [[Soubor:Egypte louvre 029.jpg|náhled|upright|Bohyně Eset kojící [[Hor|Hóra]], [[Louvre]]]] [104] => Eset je zpravidla zobrazována v podobě mladé ženy s ozdobou hlavy v podobě [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfického]] znaku pro ''„trůn“'', jímž se psalo její jméno. Je-li v základní podobě zobrazena společně se svou průvodkyní při hledání [[Usir]]a [[egyptští bohové|bohyní]] [[Nebthet]]ou, odlišují se od sebe zpravidla pouze svými jmény takto zapsanými na hlavách. Pokud je zobrazována v jiné souvislosti než ve vztahu k mýtům [[usir]]ovského okruhu, získává pro spojitost s bohyní [[Hathor]] její atributy, zejména kravské rohy se slunečním kotoučem na hlavě a [[sistrum]] v ruce. Na [[sarkofág|sarkofázích]] mívá široká křídla, roztažená v ochranném gestu, v rukou drží „[[anch]]“ (staroegyptský symbol života) nebo amulet zvaný „Esetin uzel“. [105] => [106] => == Eset v moderním umění == [107] => Postava bohyně [[Eset]] (Isis) vystupuje v českém muzikálu [[Kleopatra (muzikál)|''Kleopatra'']] z roku 2002{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Obsazení : Kleopatra - muzikál [109] => | periodikum = www.kleopatra-muzikal.cz [110] => | url = http://www.kleopatra-muzikal.cz/obsazeni/ [111] => | datum přístupu = 2020-05-08 [112] => }} a její jméno zmiňuje i píseň ''Teď královnou jsem já''.{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = Fiala [114] => | jméno = https://www karaoketexty cz; Marek [115] => | titul = Monika Absolonová - Teď královnou jsem já [116] => | periodikum = KaraokeTexty.cz [117] => | url = https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/absolonova-monika/ted-kralovnou-jsem-ja-3783 [118] => | jazyk = cs [119] => | datum přístupu = 2020-05-08 [120] => }} [121] => [122] => == Odkazy == [123] => [124] => === Reference === [125] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Isis|revize=665739939}} [126] => [127] => [128] => === Související články === [129] => * [[Mýtus o Usirovi]] [130] => * [[Isis (Lully)|Isis]], opera od [[Jean-Baptiste Lully|J. B. Lullyho]] [131] => [132] => === Externí odkazy === [133] => * {{Commonscat|Isis|Eset}} [134] => * [http://www.fellowshipofisis.com Stránky moderních ctitelů I] (en) [135] => * [http://www.per-aset.org Stránky moderních ctitelů II] {{Wayback|url=http://www.per-aset.org/ |date=20080512150706 }} (en) [136] => [137] => [138] => {{Egyptští bohové}} [139] => [140] => {{Autoritní data}} [141] => {{Portály|Starověký Egypt}} [142] => [143] => [[Kategorie:Egyptští bohové|Eset]] [144] => [[Kategorie:Devatero]] [145] => [[Kategorie:Mateřské bohyně]] [] => )
good wiki

Eset

Setiho I. , cca 14.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Usir','faraon','Hor','penis','Texty pyramid','Nebthet','egyptští bohové','egyptské hieroglyfy','Hathor','Iunu','5. dynastie','usir'

Faraon

Hathor

Hor

Iunu

Nebthet

Penis

Usir