Array ( [0] => 14684073 [id] => 14684073 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Etnocentrismus [uri] => Etnocentrismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Etnocentrismus''' je názor, že kultura vlastní skupiny je nadřazena kultuře jiných skupin.{{Citace monografie|příjmení = Jandourek|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologický slovník|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2001|počet stran = |strany = 76|isbn = }} Toto přesvědčení může být vědomé i nevědomé a často bývá spojováno s tendencí neuvědomovat si předpojatost v tom obsaženou. {{Citace monografie|příjmení = Tesař|jméno = Filip|titul = Etnické konflikty|vydání = 1|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2007|strany = 68–69, 71–72|isbn = 978-80-7367-097-9}} Etnocentrický postoj zahrnuje vnímání hodnot a norem vlastní skupiny jako jediných správných, užitečných a pravdivých. Vlastní [[sociální skupina]] je standardem, kterým jsou poměřovány ostatní skupiny a životní situace. Způsob života jiných skupin je chápán jako odchylka od optimálního stavu. Pravé kvality jiných kultur tudíž nejsou brány v potaz. [1] => [2] => Postoj odmítání všech kulturních forem (např. morálních, náboženských, sociálních i estetických), které se nejvíce vzdalují od těch našich, se opírá o psychologické základy každého jednotlivce. Tento pojem představovaly již ony "divošské zvyky", které prozrazovaly odpor a hrůzu, když se setkaly s jiným způsobem života. Antika používala pro všechno cizí pojem "barbarské" a západní civilizace (západní – také příklad etnocentrismu) pojem "divošský".{{Citace monografie|příjmení = Lévi-Strauss|jméno = Claude|titul = Rasa a dějiny|vydání = 1|vydavatel = Atlantis|místo = Brno|rok = 1999|strany = 15|isbn = 80-7108-138-8}} Hlavní složkou ve vývoji slova "etnický" byla nadřazenost. Tento pojem vyjadřoval pocit každého etnika cítit se být lepší než někdo, s kým se srovnávají. I v dnešní době je možno vidět etnocentrismus jako evoluční dědictví a to díky tomu, jak rychle je možné si etnocentrismus osvojit, a jak těžké je mu odvyknout. Evolučním vysvětlením by bylo, že se snažíme o odlišení mezi "my" a oni, či tzv. "in-group" a "out-group". [3] => [4] => V tomto významu je pojem užíván ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] (především v [[sociologie|sociologii]] a [[antropologie|antropologii]]), kam jej v roce 1906 zavedl [[William Graham Sumner]] na základě srovnávacího studia širokého vzorku lidských kultur. [[G. B. Murdock|George Peter Murdock]], americký antropolog, o etnocentrismu tvrdí: „''Etnocentrismus je [[Emoce|emocionálním]] i [[intelekt]]uálním zdůvodněním nadřazenosti vlastní sociální skupiny, základem etického dualismu, podle něhož vše, co existuje a má pozitivní význam pro společnost, je nesprávné a problematické, je připisováno činnosti jiných, cizích skupin. Je chápán jako vlastnost příslušející jedinci, jeho myšlení a činnosti. Pokud se tento rys stane typickým pro skupiny a jejich vědomí, hovoří se o [[syngenismus|syngenismu]]. Oba pojmy však v praxi splývají."''{{Citace monografie|příjmení = Petrusek|jméno = Miroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký sociologický slovník|vydání = |vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 278|isbn = }} [5] => [6] => Můžeme hovořit o tom, že všechny skupiny jsou i byly etnocentrické ve větší či menší míře.{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 1999|počet stran = |strany = 236|isbn = }} Lidé totiž mají sklon cítit se bezpečně a jistě ve skupině, ve které vyrůstali a etnocentrismus tak může být udržován i mimoděk.{{Citace monografie|příjmení = Bauman|jméno = Zygmunt|příjmení2 = May|jméno2 = Tim|titul = Myslet sociologicky|vydání = |vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON)|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = |strany = 175|isbn = }} [7] => [8] => Etnocentrismus přispívá k identifikaci s vlastní skupinou a podporuje vnitřní soudržnost skupiny. Je to tedy významný mechanismus sociální integrace. Etnocentrismus se však může stát zdrojem konfliktů, jelikož znesnadňuje přijetí cizích kulturních prvků. Právě netolerance cizích prvků vede k různým typům etnocentrismu. Těmi jsou: základní, umírněný a agresivní. Třetí z typů je nebezpečný a bývá ideologicky vyhrocený a vystupuje v podobě [[nacionalismus|nacionalismu]], či [[rasismus|rasismu]]. [9] => [10] => Etnocentrismus ale nelze chápat jako synonymum slova xenofobie, vztah mezi nimi je mnohem složitější. To, že etnocentrismus existuje, umožňuje xenofobii, která se poté může stát podkladem pro [[Diskriminace|diskriminaci]] cizích, pro konflikt. Etnocentrismus se může stát základem pro některá masová politická hnutí, jako např. nacionalismus, a xenofobie bude tudíž jejím hlavním hnacím proudem. V etnické identitě lze ale rozlišovat mezi vícero rovinami, z nichž pouze jedna má vztah k xenofobii. Nárůst etnocentrismu je proto možný vidět hlavně v době ohrožení či strachu. [11] => [12] => Etnocentrismus také často vede k uzavírání skupin, kdy může docházet k separacím jednotlivých skupin, nebo také k omezení sňatků mezi příslušníky rozdílných skupin a omezení ekonomických a politických vztahů. Ke skupinovému uzavírání dochází zvláště v případech, kdy získá jedno [[etnikum]] vyšší postavení než druhé. [13] => [14] => == Odkazy == [15] => __BEZOBSAHU__ [16] => === Reference === [17] => [18] => [19] => === Literatura === [20] => * GIDDENS, Anthony. Sociologie (Sociology). Překlad Jan Jařab. 1. vyd. Praha : Argo, 1999. {{ISBN|80-7203-124-4}}. [21] => * PETRUSEK, Miloslav, MAŘÍKOVÁ, Hana a VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 2 sv. {{ISBN|80-7184-311-3}}. [22] => * JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 285 s.  [23] => * BAUMAN, Zygmunt a MAY, Tim. ''Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie''. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 239 s. Studijní texty; sv. 30.. [24] => * TESAŘ, Filip. ''Etnické konflikty''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 251 s. [25] => * LÉVI-STRAUSS, ''Claude. Rasa a dějiny''. Překlad Petr Horák. Vyd 1. Brno: Atlantis. 63 s. [26] => [27] => === Externí odkazy === [28] => * {{Commonscat}} [29] => [30] => {{Pahýl}} [31] => {{Autoritní data}} [32] => [33] => [[Kategorie:Rasismus]] [34] => [[Kategorie:Antropologie]] [35] => [[Kategorie:Diskriminace]] [36] => [[Kategorie:Šovinismus]] [37] => [[Kategorie:Sociologie kultury]] [] => )
good wiki

Etnocentrismus

Etnocentrismus je názor, že kultura vlastní skupiny je nadřazena kultuře jiných skupin. Toto přesvědčení může být vědomé i nevědomé a často bývá spojováno s tendencí neuvědomovat si předpojatost v tom obsaženou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sociální skupina','intelekt','Kategorie:Šovinismus','sociologie','antropologie','William Graham Sumner','G. B. Murdock','Emoce','Společenské vědy','nacionalismus','syngenismus','rasismus'

Antropologie

Antropologie je věda, která se zabývá studiem člověka jako biologického, kulturního a sociálního fenoménu.

Emoce

Emoce jsou psychické stavy, které se projevují pocity jako radost, smutek, hněv, strach, láska a další.

Kategorie:Šovinismus

Nacionalismus

Nationalismus, také nazývaný nacionalismus, je politický a ideologický směr, který zdůrazňuje význam národa, jeho kultury, jazyka a tradic.

Rasismus

Sociologie