Array ( [0] => 14673703 [id] => 14673703 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Etologie [uri] => Etologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=vědě o chování živočichů|jiné=[[Ekologie]] – věda o vztazích mezi organismy}} [1] => [2] => '''Etologie''' je [[zoologie|biologická]] věda, která se zabývá chováním [[Živočichové|živočich]]ů. Všímá si [[Ontogenetický vývoj|ontogenetického]] i [[Fylogeneze|fylogenetického vývoje]], vrozeného a získaného chování, vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného [[druh]]u. [3] => [4] => Při analýze chování by podle [[Nikolaas Tinbergen|Nikolaase Tinbergena]] měl etolog řešit čtyři témata: [5] => * [[funkce (biologie)|funkce]] chování (jak dané chování pomáhá organismu přežít, proč se šíří populací); [6] => * příčina chování (na jaké [[stimulans|stimuly]] reaguje a jak působí, je-li vrozené či získané); [7] => * [[ontogeneze|vývoj]] (jak se mění s věkem); [8] => * [[evoluce|historie]] (které jiné druhy sdílejí tento znak). [9] => [10] => == Chování živočichů == [11] => === Základní rozdělení === [12] => * vrozené chování – chování přítomné při narození jedince, které se však nemusí bezprostředně projevit. Není naučené ani získané během postnatálního vývoje. Je důsledkem vzájemného působení chování dědičného a vlivu faktorů prostředí v době před narozením či vylíhnutím; [13] => * získané chování – chování získané během postnatálního vývoje učením a zkušenostmi nabytými během života jedince. [14] => [15] => === Jiné dělení === [16] => * chování obranné: útěk, obrana [17] => * chování rozmnožovací: námluvy [18] => * chování komfortní: souvisí s péčí – hygiena{{Citace monografie [19] => | příjmení = Pelikánová [20] => | jméno = Ivana [21] => | titul = Přírodopis 8 : hybridní učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia [22] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1284973246 [23] => | vydání = 2. vydání [24] => | místo = Plzeň [25] => | počet stran = 128 stran [26] => | strany = 39–42 [27] => | isbn = 978-80-7489-705-4 [28] => | isbn2 = 80-7489-705-2 [29] => | oclc = 1284973246 [30] => }} [31] => [32] => == Historie etologie == [33] => Etologie jako vědní obor vykrystalizovala na přelomu 19. a 20. století. Díla popisující chování živočichů jsou však daleko starší, byť se na popis chování nezaměřovala cíleně. První důkladné popisy chování živočichů uvádějí ve svých spisech [[Hérodotos]], [[Aristoteles]] (popsal např. [[včelí tanec]]) a [[Plinius starší]] (''[[Historia naturalis]]''). [34] => [35] => Ve 13. století, v bohatě iluminovaném rukopisu ''[[De arte venandi cum avibus]]'' popsal sokolník císař [[Fridrich II. Štaufský]] chování ptáků. V 17. století se studiem chování zvířat žijících v zajetí zabýval anglický [[fyziolog]] a lékař [[William Harvey]]. [36] => [37] => Dalšími pionýry etologie byli [[Johan Pernauer z Rosenau]] a [[Étienne Bonnot de Condillac|Condillac]] (oba se zabývali [[ornitologie|ptactvem]]), [[Hermann S. Reinmarus]] ([[bezobratlí]]), [[Erasmus Darwin]], [[Jean-Baptiste Lamarck]], [[George Cuvier]], [[Étienne Geoffroy Saint-Hilaire|Saint-Hilaire]]. Velkou pozornost etologii věnovali oba tvůrci [[Evoluce|evoluční teorie]], [[Charles Darwin]] a [[Alfred Russel Wallace]]. [38] => [39] => Další významné práce přinesli [[John Lubbock]] (komunikace [[hmyz]]u a [[etologie psa|etologie psů]]), [[C. LLoyd Morgan]] ([[Etologie kura domácího|etologie kuřat]] a [[Etologie kachny domácí|kachen]]), [[Edward Thorndike|Edward L. Thorndike]] (zvířecí inteligence), [[J. Henri Fabre]] (chování hmyzu v přírodě), [[Jakob von Uexküll]] a další. Za zakladatele etologie jsou považování [[Konrad Lorenz]], [[Erich von Holst]], [[Karl von Frisch]] a [[Nikolaas Tinbergen]]. Nejvýznamnějším českým etologem byl [[Zdeněk Veselovský]], který je považován za zakladatele české etologie. [40] => [41] => == Dílčí obory etologie == [42] => * [[neuroetologie]] [43] => * [[ekologická etologie]] [44] => [45] => == Oblast zájmu == [46] => === Instinkt === [47] => Slovník [[Webster's Dictionary|Merriam-Webster]] definuje [[instinkt]] jako „do značné míry dědičnou a neměnnou tendenci organismu vyvolat specifickou odpověď na podnět bez zapojení rozumu“.{{Citace elektronické monografie|vydavatel=Merriam-Webster Dictionary|titul=Instinct|url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/instinct}} [48] => [49] => === Reflexy === [50] => Důležitý posun v etologii je spojen s rakouským etologem 20. století [[Konrad Lorenz|Konradem Lorenzem]] (přestože objev učinil spíše jeho učitel [[Oskar Heinroth]]). Lorenz se přičinil o prohloubení znalostí o [[fixed action pattern]]s (FAPs) – neměnné odpovědi organismu –, kterou, jak dnes víme, „automaticky“ (bez zapojení zadního mozku) vytvářejí sympatické a parasympatické nervy.{{Citace elektronického periodika|titul=5. Autonomní nervový systém. Funkce buněk a lidského těla|periodikum=fblt.cz|url=http://fblt.cz/skripta/regulacni-mechanismy-2-nervova-regulace/6-autonomni-nervovy-system/|datum přístupu=2016-06-17}} Dnes jsou [[reflex]]y již dobře zmapované a vyšetření reflexů je běžnou součástí diagnostiky nervových poruch v každé neurologické ordinaci. [51] => [52] => === Habituace (přivyknutí) === [53] => [[Habituace]] je vymizení odpovědi na opakovaný biologicky významný podnět. Zvíře se naučí, že podnět ztratil biologický význam. Například prérijní psi (''Cynomys ludovicianus'') za normálních okolností odstrašují predátora štěkáním – pokud však žijí ve městech, reflex se ztrácí.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.animalbehavioronline.com/habituation.html|titul=Habituation|autor=M.D.Breed|year=2001|datum přístupu=9 September 2014}}{{cite book|title=The MIT encyclopedia of the cognitive sciences|year=2001|publisher=MIT Press|isbn=978-0-262-73144-7|author=Keil, Frank C.|author2=Robert Andrew Wilson|page=184}}{{cite book|last=Bouton|first=M.E.|title=Learning and behavior: A contemporary synthesis|year=2007|publisher=Sunderland|location=MA, Sinauer|url=http://www.sinauer.com/bouton/glossary.html#Habituation|accessdate=17-06-2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=17-06-2016|url archivu=https://web.archive.org/web/20141101234123/http://sites.sinauer.com/bouton/glossary.html#Habituation|datum archivace=01-11-2014|nedostupné=ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.sinauer.com/bouton/glossary.html |datum přístupu=2016-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121127122410/http://www.sinauer.com/bouton/glossary.html }} Neurofyziologicky přespříliš opakovaný nervový signál postupně přestane účinkovat, podobně jako se tomu tak děje např. při [[jamais vu]].{{Citace elektronického periodika|titul=How does the brain recall information?|periodikum=biology.stackexchange.com|url=http://biology.stackexchange.com/questions/41098/how-does-the-brain-recall-information|datum přístupu=2016-06-17}} [54] => [55] => === Asociativní učení === [56] => {{Podrobně|Asociace (psychologie)}} [57] => Asociativní učení označuje proces učení, při kterém se nová odpověď začne spojovat s určitým stimulem.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/39477/associative-learning|titul=Associative learning|vydavatel=Encyclopædia Britannica|datum přístupu=9 September 2014}} První studie provedl fyziolog [[Ivan Petrovič Pavlov]].{{cite book|last=Hudmon|first=Andrew|title=Learning and memory|page=[https://archive.org/details/learningmemory0000hudm/page/35 35]|isbn=978-0-7910-8638-4|year=2005|publisher=Infobase Publishing|url=https://archive.org/details/learningmemory0000hudm/page/35}} Asociativní učení znají akvaristé (rybky připlavou k hladině, když začíná krmení) nebo chovatelé psů – pes běží ke dveřím, když chovatel vezme do rukou vodítko. [58] => [59] => Asociativní učení souvisí mj. se vznikem tzv. [[Operantní podmiňování|pověrčivého chování]]. Holubi se v experimentu snažili napodobit chování, za které v první části pokusu dostali semínko, přestože ve druhé části pokusu jim ho výzkumníci dávali náhodně. [60] => [61] => === Vtištění ([[imprinting]]) === [62] => [[Soubor:Moose-Imprinting-sr81-15.jpg|200 px|náhled|Pokud je člověk přítomen u losího mláděte ve chvíli, kdy dochází ke vtištění, bude ho mládě následovat stejně, jako by byl jeho matkou]] [63] => Značná část naučeného chování pochází z raného období. Speciální případ takového učení pozoroval a popsal poprvé Conrad Lorenz na narozených housatech; ta chodí za matkou téměř ode dne, kdy se vylíhla.{{cite book|last=Mercer|first=Jean|title=Understanding attachment: parenting, child care, and emotional development|year=2006|publisher=Greenwood Publishing Group|isbn=978-0-275-98217-1|page=19}} Vtištění (vtiskávání, vpečeťování) je rychlá forma učení, která probíhá v průběhu '''senzitivní periody''', tj. v rané fázi [[ontogeneze]], kdy je jedinec vnímavý vůči tomuto typu učení. Pokud rozeznáme okamžik, kdy k imprintingu dochází, lze vyvolat stejné chování uměle. [64] => [65] => === Kulturní učení === [66] => Kulturní učení (cultural transmission) označuje chování, které je učením pozorováním a nápodobou předáváno z rodiče na potomka. Jak ukazují výzkumy i tzv. [[Vlčí dítě|vlčích dětí]], kulturní učení je u lidí klíčové při socializaci, pro schopnost ovládat jazyk. U zvířat mohou složité kulturní zvyky (např. svatební tanec některých primátů, dialekty kobylek, podle kterých poznají příslušníky stejného druhu) zabránit hybridizaci.RUDOLFOVÁ, Veronika. Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi. In: ''Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova'' [online]. 23.10.2019 10:25 [cit. 10. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/kazdy-si-zpiva-tu-svou-pisnicku-i-strnadi{{Citace periodika|příjmení=Perdeck|jméno=A. C.|titul=The isolating value of specific song patterns in two sibling species of grasshoppers (Chorthippus brunneus Thunb. and C. biguttulus L.)|periodikum=Behaviour|datum=1958-01-01|ročník=12|číslo=1|strany=1–75|issn=1568-539X|doi=10.1163/156853957X00074|url=http://booksandjournals.brillonline.com/content/journals/10.1163/156853957x00074|datum přístupu=2016-06-17}} [67] => [68] => === Učení pozorováním: nápodoba === [69] => Nápodoba (imitace) je pokročilou formou učení, při kterém si např. potomci vštěpují chování napodobováním rodičů. Například mladá [[vydra mořská]] se učí pozorováním matky rozbíjet lasturu [[mlž]]e kamenem, použít vhodný kámen, hledat mlže na vhodném místě atd. Napodobování bylo zkoumáno mj. na šimpanzech, přičemž se potvrdila hypotéza o roli prestiže. Učící se šimpanzi při výběru, koho budou napodobovat, dávali přednost hierarchicky vysoko postaveným šimpanzům. (Stejně jako lidé napodobují tzv. celebrity.)HORNER, Victoria; PROCTOR, Darby; BONNIE, Kristin E.; WHITEN, Andrew and WAAL, Frans B. M. de. Prestige Affects Cultural Learning in Chimpanzees. ''PLoS ONE'' [online]. 2010, vol. 5, iss. 5: e10625. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0010625 [70] => [71] => === Sociální chování zvířat === [72] => Živočichové často žijí ve [[Smečka#Další názvy pro skupinu živočichů|skupinách]] a vytvářejí složité hierarchické struktury. Etologie může na živočišném společenství zkoumat: [73] => * strukturu skupiny (vztah pohlaví, hierarchie, dominance alfa-samců: zkušenějších či zdatnějších) [74] => * vnitřní vztahy (sdílení zdrojů, vnitřní boje, altruismus, zápas o samice) [75] => * komunikaci (způsob, proměnlivost) [76] => * skupinové chování (koordinace chování) [77] => [78] => === Sexuální chování zvířat === [79] => Etologie může zkoumat: [80] => * namlouvací rituály [81] => * lákání samic a soupeření samců [82] => * pohlavní výběr a preferenci samic [83] => * dominanci mezi pohlavími [84] => * monogamii, polygynii, polyandrii, polygynandrii (dva samci sdílejí dvě samice), polygamii, promiskuitu, bisexualitu, homosexualitu aj. [85] => * souboj pohlaví, mechanismy reprodukce [86] => [87] => == Seznam významných etologů == [88] => {{Sloupce|2| [89] => * [[George Barlow]] (1929–2007) [90] => * [[Patrick Bateson]] (1938–2017) [91] => * [[Alfred Brehm]] (1829–1884) [92] => * [[Étienne Bonnot de Condillac]] (1715–1780) [93] => * [[Georges Cuvier]] (1769–1832) [94] => * [[Erasmus Darwin]] (1731–1802) [95] => * [[Charles Darwin]] (1809–1882) [96] => * [[Richard Dawkins]] (* 1941) [97] => * [[Irenäus Eibl-Eibesfeldt]] (1928–2018) [98] => * [[Jean-Henri Fabre]] (1823–1915) [99] => * [[Dian Fossey]] (1932–1985) [100] => * [[Karl von Frisch]] (1886–1982) [101] => * [[Jane Goodallová|Jane Goodall]] (* 1934) [102] => * [[Temple Grandinová]] (* 1947) [103] => * [[William Donald Hamilton]] (1936–2000) [104] => * [[Oskar Heinroth]] (1871–1945) [105] => * [[Robert Hinde]] (1923–2016) [106] => * [[Julian Huxley]] (1887–1975) [107] => * [[Julian Jaynes]] (1920–1997) [108] => * [[Jean-Baptiste Lamarck]] (1744–1829) [109] => * [[Konrad Lorenz]] (1903–1989) [110] => * [[Desmond Morris]] (* 1928) [111] => * [[Ivan Petrovič Pavlov]] (1849–1936) [112] => * [[Hermann Samuel Reimarus]] (1694–1768) [113] => * [[Petr Foltýn]] (* 1974) [114] => * [[Etienne Geoffroy Saint-Hilaire]] (1772–1844) [115] => * [[Burrhus Frederic Skinner]] (1904–1990) [116] => * [[John Maynard Smith]] (1920 –2004) [117] => * [[Douglas Alexander Spalding]] (1841–1877) [118] => * [[William Thorpe]] (1902–1986) [119] => * [[Nikolaas Tinbergen]] (1907–1988) [120] => * [[Jakob von Uexküll]] (1864–1944) [121] => * [[Frans de Waal]] (* 1948) [122] => * [[Alfred Russel Wallace]] (1823–1913) [123] => * [[John B. Watson]] (1878 –1958) [124] => * [[Zdeněk Veselovský]] (1928–2006) [125] => * [[William Morton Wheeler]] (1865–1937) [126] => * [[Edward Osborne Wilson]] (1929–2021) [127] => }} [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Literatura === [135] => * DAWKINS, Marian Stamp. ''Observing animal behaviour: design and analysis of quantitative data.'' Oxford: Oxford University Press, 2007. 158 s. Oxford biology. ISBN 978-0-19-856935-0. [136] => * FRANCK, Dierk. ''Etologie.'' Přeložil Leo Sigmund. 2. přeprac. a rozš. vyd. [sic]. Praha: Karolinum, 1996. 323 s. ISBN 80-7066-878-4. [137] => * GOODALL, Jane. ''Ve stínu člověka.'' Přeložila Alena Jindrová. Praha: Mladá fronta, 1978. 289 s., 56 nečísl. s. obr. příl. Kolumbus, svazek 82. [138] => * KOMÁREK, Stanislav. ''Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – obraz člověka v dílech biologů.'' Praha: Academia, 2021. 193 s. ISBN 978-80-200-3247-8. [139] => * [[Konrad Lorenz|LORENZ, Konrad]]. ''Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami.'' Přeložili Božena Koseková a Josef Kosek. 2., vyd., v Argu 1. vyd. Praha: Argo, 2013. 240 s. ISBN 978-80-257-0942-9. [140] => * LORENZ, Konrad. ''Takzvané zlo.'' Přeložila Alena Veselovská. 2. vyd, v Academii 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 234 s. ISBN 80-200-1098-X. [141] => * LORENZ, Konrad. ''Základy etologie: srovnávací výzkum chování.'' Přeložil Miroslav Rýdl. Praha: Academia, 1993. 254 s. ISBN 80-200-0477-7. [142] => * MANNING, Aubrey a DAWKINS, Marian Stamp. ''An introduction to animal behaviour.'' Sixth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. 458 s. ISBN 978-0-521-16514-3. [143] => * MLODINOW, Leonard. ''Vědomí podvědomí: jak naše podvědomí ovládá naše chování.'' Přeložili Božena a Josef Kosekovi. Praha: Argo, 2013. 305 s. Aliter, sv. 56. ISBN 978-80-257-0909-2. [144] => * PLAMÍNEK, Jiří. ''Průvodce lidským myšlením a chováním.'' Praha: Argo, 2016. 157 s. ISBN 978-80-257-1995-4. [145] => * SCHALLER, George B. ''Rok mezi gorilami.'' 2. vyd. Praha: Mladá fronta, [[1969]]. 265 s. Kolumbus, sv. 23. [146] => * STEINDL, Rudolf. ''Filozofické problémy klasické a moderní etologie.'' Praha: Academia, 1989. 216 s. ISBN 80-200-0045-3. [147] => * SVOBODA, Jiří A. ''Předkové: evoluce člověka.'' 2., uprav. vyd. Praha: Academia, 2017. 479 s. ISBN 978-80-200-2750-4. [148] => * [[Zdeněk Veselovský|VESELOVSKÝ, Zdeněk]]. ''Etologie: biologie chování zvířat.'' Ilustroval [[Jan Dungel]]. Praha: Academia, 2005. 407 s. ISBN 80-200-1331-8. [149] => * WAAL, Frans de. ''Dobráci od přírody.'' Přeložil Marek Špinka. Praha: Academia, 2006. 324 s., [63] s. obr. příl. Galileo, sv. 3. ISBN 80-200-1421-7. (HAVLÍČEK, Jan. Sociální spravedlnost podle šimpanze. [Recenze knihy Frans de WAAL: Dobráci od přírody…] KOMÁREK, Stanislav. Hra na slepou bábu. K recenzi J. Havlíčka na de Waala. ''Vesmír.'' 2007, roč. 86, č. 7, s. 461. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-7/socialni-spravedlnost-podle-simpanze.html) [150] => * ŽĎÁREK, Jan. ''Hmyzí rodiny a státy.'' Praha: Academia, 2015. 582 s. ISBN 978-80-200-2225-7. [151] => === Související články === [152] => * [[Slípka zelenonohá#Etologie|Slípka zelenonohá]] [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{commonscat}} [156] => * {{Wikislovník|heslo=etologie}} [157] => * [https://cit.vfu.cz/oz/Oz/slovnik.htm základní pojmy] [158] => * [http://www.csets.sk Česká a Slovenská etologická společnost] [159] => * [http://www.volny.cz/puldova/ Souvislost mezi etologií a technickou kybernetikou] {{Wayback|url=http://www.volny.cz/puldova/ |date=20080921173459 }} [160] => [161] => {{Pahýl}} [162] => {{biologie}} [163] => [164] => {{Autoritní data}} [165] => {{Portály|Biologie}} [166] => [167] => [[Kategorie:Etologie| ]] [168] => [[Kategorie:Zootechnika]] [] => )
good wiki

Etologie

Etologie je biologická věda, která se zabývá chováním živočichů. Všímá si ontogenetického i fylogenetického vývoje, vrozeného a získaného chování, vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Konrad Lorenz','Zdeněk Veselovský','Nikolaas Tinbergen','Alfred Russel Wallace','ontogeneze','Karl von Frisch','Jakob von Uexküll','Étienne Bonnot de Condillac','Erasmus Darwin','Charles Darwin','Oskar Heinroth','Jean-Baptiste Lamarck'

Ontogeneze