Array ( [0] => 15488384 [id] => 15488384 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eufrat [uri] => Eufrat [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | velikost obrázku = 200px [2] => | řeka = Eufrat [3] => | obrázek = The Euphrates River-Iraq.jpg [4] => | popisek = řeka v jižním [[Irák]]u [5] => | alt = [6] => | délka = 2760 [7] => | průtok = 818 [8] => | plocha = 673000 [9] => | světadíl = [[Asie]] [10] => | zdrojnice = [[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat (řeka)|Murat]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 38.874722 [12] => | zeměpisná délka1 = 38.793889 [13] => | výška1 = [14] => | ústí = [[Šatt al-Arab]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 30.424858 [16] => | zeměpisná délka2 = 48.168778 [17] => | výška2 = [18] => | protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''(provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])'' [19] => | povodí = [[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)] [20] => | mapa = Tigr-euph-no.png [21] => | popisek mapy = mapka povodí Eufratu a Tigridu [22] => | hčp = [23] => }} [24] => '''Eufrat''', ({{Vjazyce2|ar|الفرات|Al-Furāt}}, {{Vjazyce2|tr|Fırat}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] (provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2 760 [[kilometr|km]] (od pramene [[Murat (řeka)|Muratu]] 3065 km), z čehož 1263 kmpodle [http://www.turkstat.gov.tr/IcerikGetir.do?istab_id=52 Turecké statistické rybářské ročenky 2013] {{Wayback|url=http://www.turkstat.gov.tr/IcerikGetir.do?istab_id=52 |date=20181114153624 }} {{tr}} je na území Turecka. [[Povodí]] zaujímá plochu 673 000 [[kilometr čtvereční|km²]]. [25] => [26] => == Průběh toku == [27] => Řeka vzniká [[soutok]]em zdrojnic [[Karasu (zdrojnice Eufratu)|Karasu]] a [[Murat (řeka)|Murat]], které pramení v [[Arménská vysočina|Arménské vysočině]]. V místě soutoku byla v letech [[1966]] až [[1975]] postavena [[Kebanská přehradní nádrž]]. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké [[soutěska|soutěsce]] se prodírá okrajovými hřbety ''Arménské vysočiny'' [[Malatya]] a [[Ergani]]. Poté v hluboké [[říční údolí|dolině]] protíná [[poušť|pouštní]] [[planina|planinu]] [[Sýrie]] a severní [[Mezopotámie]]. Pod městem [[Hit (město)|Hit]] vtéká do [[Mezopotámská nížina|Mezopotámské nížiny]], která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 [[metr|m]] a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou [[Tigris]] a vytváří řeku [[Šatt al-Arab]], která ústí do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Hlavní přítoky jsou [[Tochma]] a [[Göksu (přítok Eufratu)|Göksu]] v [[Turecko|Turecku]] zprava a [[Belich]] a [[Chábúr]] v [[Sýrie|Sýrii]] zleva. Na území [[Irák]]u ústí do ''Eufratu'' jen suchá údolí ([[vádí]]), která se naplňují vodou pouze v [[období dešťů]]. Řeka protéká městy [[Erzincan]], [[Birecik]] (''Turecko''), [[Rakka]], [[Dajr az-Zaur]] (''Sýrie''), [[Ramádí]], [[Falludža]], [[Kúfa]], [[Samawa]], [[Díwáníja]], [[Násiríja]]. [28] => [29] => == Vodní režim == [30] => Převážnou část vody získává díky [[sníh|sněhovým]] a [[déšť|dešťovým]] [[srážky|srážkám]] v horské části povodí. Na rovině je zdrojem převážně déšť. [[Vodnost]] řeky je nejvyšší na jaře (květen a červen), v létě hladina klesá. Při [[povodeň|povodních]] úroveň hladiny stoupá o 3 až 4 m. Za účelem ochrany před těmito povodněmi bylo v oblasti [[Mezopotámská nížina|Mezopotámské nížiny]] vybudováno několik [[hydrotechnika|hydrotechnických]] zařízení a koryto řeky bylo obehnáno [[hráz]]emi. Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] u města [[Hit (město)|Hit]] činí 840 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Maximální průtok dosahuje 3000 až 4000 m³/s a minimální na konci léta 180 m³/s. Celkový roční odtok představuje 26,4 [[kilometr krychlový|km³]]. Směrem k ústí se v důsledku [[zavlažování]], [[vypařování]] a [[prosakování]] průtok snižuje na 300 až 400 m³/s. Řeka nese velké množství pevných částic, které dosahuje 13 až 15 [[megatuna|Mt]] za rok na středním toku. Směrem k ústí se jejich množství zmenšuje v důsledku usazování. [31] => [32] => == Využití == [33] => [[Soubor:Boat on Euphrates.jpg|náhled]] [34] => Využívá se ve velké míře na [[zavlažování]] už od [[starověk]]u. Řada [[oáza|oáz]] podél koryta řeky se táhne v celé nížinné délce jejího toku. Jen na území [[Irák]]u je zavlažováno přibližně 1 mil. [[hektar|ha]] pomocí [[zavlažovací kanál|zavlažovacích kanálů]]. Dalších 560 000 ha je zavlažováno pomocí [[čerpadlo|čerpadel]] a jiných hydrotechnických zařízení. V [[Turecko|Turecku]] byly vybudovány [[přehradní hráz|přehrady]] s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]] [[Kebanská přehradní nádrž|Keban]] a [[Atatürk (přehrada)|Atatürk]] a v [[Sýrie|Sýrii]] [[Tabaqah]]. V [[Irák]]u bylo vybudováno několik [[hydrouzel|hydrouzlů]], které regulují průtok a zavlažování. Na řece je možná lodní doprava od ústí k městu [[Hit (město)|Hit]]. [35] => [36] => == Historie == [37] => Povodí ''Eufratu'' a [[Tigris|Tigridu]] je jednou z nejstarších kulturních oblastí. Zrodily se zde jedny z nejstarších [[civilizace|civilizací]] na [[Země|Zemi]] ([[Sumer]], [[Babylónie]], [[Asýrie]]). Město [[Babylón]] se rozkládalo přímo na březích ''Eufratu''. Celé tzv. [[Bible|biblické]] pradějiny (od stvoření světa po povolání [[Abrahám|Abrama]]) pokrývající nejstarší příběhy převzaté z [[Tóra|Tóry]], popisují události, jež se odehrály v oblasti napájené Eufratem (a jeho spojencem Tigridem) od pramenů pod biblickým [[Ararat]]em až k Abramově biblickému Uru v deltě řeky.{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = Havelka [39] => | jméno = Ondřej [40] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [41] => | titul = Náboženství v oblasti řeky Eufrat – po biblickém veletoku časem a prostorem I. [42] => | url = https://info.dingir.cz/2021/01/nabozenstvi-v-oblasti-reky-eufrat-po-biblickem-veletoku-casem-a-prostorem-i/ [43] => | vydavatel = Dingir [44] => | datum vydání = 2021-01-08 [45] => | datum přístupu = 2023-07-20 [46] => | jazyk = cs [47] => }} Jeden z vůbec nejstarších dochovaných příběhů lidstva, [[Potopa světa|velká potopa]], byla podle vlivné hypotézy založena na mimořádném vylití Eufratu v rámci pravidelných záplav. Mohutná řeka pamatuje [[sumer]]ská a [[Babylonie|babylonská]] [[náboženství]], rozličná městská [[Bůh|božstva]] jako např. významné měsíční božstvo [[Sín]], zrození [[Židé|Hebrejů]] povoláním Abrama (později Abraháma) i jejich pozdější [[Babylonské zajetí|babylonský exil]] na dolním toku řeky, perské náboženství, [[Baalův kult]], římský kult, [[Mitrovo náboženství]], [[manicheismus]], později rozšíření [[křesťanství]] a nakonec [[islám]]u, který nyní podél toku Eufratu dominuje. [48] => [49] => == Reference == [50] => [51] => [52] => == Literatura == [53] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Евфрат}} [54] => [55] => == Externí odkazy == [56] => * {{Wikislovník|heslo=Eufrat}} [57] => * {{commonscat|Euphrates}} [58] => * {{tr}} [http://www.turkstat.gov.tr/IcerikGetir.do?istab_id=52 Turecká statistická rybářská ročenka 2013] {{Wayback|url=http://www.turkstat.gov.tr/IcerikGetir.do?istab_id=52 |date=20181114153624 }} [59] => {{Autoritní data}} [60] => [61] => [[Kategorie:Eufrat| ]] [62] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] [63] => [[Kategorie:Řeky v Turecku (asijská část)]] [64] => [[Kategorie:Elâzığ (provincie)]] [65] => [[Kategorie:Adıyaman (provincie)]] [66] => [[Kategorie:Gaziantep (provincie)]] [67] => [[Kategorie:Malatya (provincie)]] [68] => [[Kategorie:Şanlıurfa (provincie)]] [69] => [[Kategorie:Řeky v Sýrii]] [70] => [[Kategorie:Řeky v Iráku]] [71] => [[Kategorie:Anbár]] [72] => [[Kategorie:Babylón (guvernorát)]] [73] => [[Kategorie:Nadžaf (guvernorát)]] [74] => [[Kategorie:Kádisíja]] [75] => [[Kategorie:Mutanná]] [76] => [[Kategorie:Dhíkár]] [77] => [[Kategorie:Basra (guvernorát)]] [78] => [[Kategorie:Povodí Šatt al-Arab]] [] => )
good wiki

Eufrat

Eufrat, ( v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu. Protéká Tureckem (provincie Elazığ, Adıyaman, Gaziantep, Malatya a Şanlıurfa), Sýrií a Irákem (Anbár, Babylón, Nadžaf, Kádisíja, Mutanná, Dhíkár, Basra).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Irák','Sýrie','Turecko','Hit (město)','Šatt al-Arab','Murat (řeka)','Elazığ (provincie)','Nadžaf (guvernorát)','Basra (guvernorát)','Mutanná','Gaziantep (provincie)','Tigris'

Irák

Mutanná

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Tigris

Turecko