Array ( [0] => 15495446 [id] => 15495446 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Európa [uri] => Európa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=Europa}} [1] => {{infobox - osoba}} [2] => [[Soubor:Moreau, Europa and the Bull.jpg|náhled|Obraz [[Gustave Moreau|Gustava Moreaua]] Európa a býk]] [3] => [4] => '''Európa''', též ''Európé'' (latinsky ''Europa'') byla v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] dcera [[Týr (město)|týrského]] krále [[Agénor (otec Európy)|Agénora]] (v [[Publius Ovidius Naso|Ovidiových]] ''[[Proměny|Proměnách]]'' zvána ''Agénorovna'') a jeho manželky [[Télefassa|Télefassy]]. [[Féničané|Fénickou]] princeznu, podle které byl pojmenován kontinent [[Evropa]], unesl král bohů [[Zeus]] proměněný v býka na [[Kréta|Krétu]]. [5] => [6] => Královská dcera byla tak krásná, že se do ní zahleděl sám [[Zeus]]. Věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku [[Héra|Héru]], proměnil se v pěkného bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho hned povšimla, překonala obavy, podala mu trs trávy, pohladila ho. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Břeh se rychle vzdaloval a Európa byla vyděšená. Držela se ho za rohy, volala na své přítelkyně, plakala, ale marně. Zeus přeplaval moře a na velikém ostrově [[Kréta|Krétě]] se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: [[Mínós|Mínoa]], který se později stal krétským králem, syna [[Sarpédón|Sarpédona]], který se stal králem v Lykii a [[Rhadamanthys|Rhadamantya]], pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z vůle [[Zeus|Dia]] se Európa provdala za krétského krále [[Asterios|Asteria]]. [7] => [8] => Její bratři se jmenovali [[Kadmos]], [[Foiníx]], [[Kilix]], [[Fíneus]] a [[Thasos (mytologie)|Thasos]]. Když byla Európa unesena, její otec byl nešťastný a vyslal všechny své syny, aby sestru hledali a bez ní se domů nevraceli. Bratři bloudili světem, ale marně. Domů se nevrátili. Stejně neúspěšný byl nejstarší z nich, [[Kadmos]]. Obrátil se na věštírnu v [[Delfy|Delfách]], kde dostal odpověď. Až vyjde z Delf, uvidí mladou jalůvku, tu bude následovat. Kam si ona lehne do trávy, má Kadmos založit nové město a to bude jeho novým domovem. Stalo se a Kadmos jalůvku následoval po velkém kuse světa. Když ulehla do trávy, vzdal díky bohům a chtěl vzdát oběť vládci nebe i země. Když jeho služebníci šli pro živou vodu, v jeskyni v hlubokém lese narazili na hrozného draka, oblíbence boha války [[Arés|Area]]. Drak služebníky zahubil. [[Kadmos]] šel v jejich stopách, spatřil místo tragédie a zaútočil statečně na draka velkým balvanem, oštěpem napuštěným jedem a nakonec ho udolal kopím. [9] => [10] => Zjevila se mu bohyně [[Athéna]], jeho ochranitelka a řekla mu, aby zoral půdu, zasil dračí zuby. Z nich vyroste lid jeho budoucího království. Když to [[Kadmos]] učinil, z brázd se vynořovali ozbrojení muži, kteří se vzájemně pobili, zůstalo jich naživu jenom pět. Přidružili se ke Kadmovi a on s jejich pomocí založil na tom místě slavné město [[Théby]]. Za zabití draka musel Kadmos několik let sloužit [[Arés|Areovi]] a teprve potom se mohl ujmout vlády. [11] => [12] => Dodnes je mýtus o únosu Európy předmětem zájmu učenců i archeologů. Stále se udržuje přesvědčení, že na [[Kréta|Krétě]] je třeba hledat počátek evropské kultury a Krétu mnozí považují za „největší záhadu dějin“. [13] => [14] => Mýtus o Európě lákal umělce po celá tisíciletí. [15] => * z antických obrazů je nejzachovalejší ''Únos Európy'', nástěnná malba v Pompejích (dnes v neapolském Národním muzeu) [16] => * z dob renesance je slavný ''[[Únos Európy]]'' od [[Tizian]]a (kolem r. 1559, dnes v Bostonu) [17] => * stejnojmenný obraz [[Paolo Veronese|Paola Veronese]] (po r. 1555, dnes v Dóžecím paláci v Benátkách) [18] => * jedno z nejvýznamnějších zobrazení ''Únosu Európy'' pochází od [[Rembrandt]]a (z r. 1632, dnes v Berlínských státních muzeích). [19] => [20] => == Reference == [21] => [22] => [23] => == Literatura == [24] => * [[Vojtěch Zamarovský]]: ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [25] => * [[Publius Ovidius Naso]]: ''[[Proměny]]'', Kniha VII. [26] => * [[Rudolf Mertlík]]: ''Starověké báje a pověsti'' [27] => [28] => == Externí odkazy == [29] => * {{Commonscat}} [30] => * {{NK ČR|jo2016908813|věc=ano}} [31] => [32] => {{Autoritní data}} [33] => [34] => [[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]] [] => )
good wiki

Európa

Gustava Moreaua Európa a býk Európa, též Európé (latinsky Europa) byla v řecké mytologii dcera týrského krále Agénora (v Ovidiových Proměnách zvána Agénorovna) a jeho manželky Télefassy. Fénickou princeznu, podle které byl pojmenován kontinent Evropa, unesl král bohů Zeus proměněný v býka na Krétu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kadmos','Zeus','Kréta','Proměny','Arés','Publius Ovidius Naso','Agénor (otec Európy)','Rembrandt','Mínós','Foiníx','Héra','Tizian'

Arés

Foiníx

Héra

Héra je v řecké mytologii bohyně manželka nejvyššího boha Dia a dcera boha titánů Krona a Rheii.

Kadmos

Kréta

Mínós

Proměny

Rembrandt

Tizian

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.