Array ( [0] => 14764639 [id] => 14764639 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Evaporit [uri] => Evaporit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hornina [1] => | název = Evaporit [2] => | obrázek = Gyspum 3338.jpg [3] => | popisek = [[Sádrovec]], jedna z hlavních složek evaporitů [4] => | zařazení = [[sedimentární hornina|sedimentární]] [5] => | složení = [[sádrovec]], [[anhydrit]], [[halit]] [6] => | akcesorie = [[kalcit]], [[dolomit]], [[sylvit]] a další [7] => | textura = vrstevnatá [8] => | barva = bílá, světlá [9] => | hustota = [10] => }} [11] => '''Evaporit''' je obecné označení skupiny [[sedimentární hornina|sedimentárních hornin]] vzniklých [[odpařování|odpařením]] vody z [[Homogenní směs|roztoků]], v převážné míře z [[Mořská voda|mořských vod]] nebo slaných [[Jezero|jezer]]. Některé definice dodávají, že evapority precipitují nejen v povrchových podmínkách, ale i těsně pod povrchem ze [[Solanka|solanek]], hlavně díky sluneční [[Vypařování|evaporaci]].Warren, J.K., 2006, [http://books.google.sk/books?id=ihny39BvVhIC&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false ''Evaporites: sediments, Resources and Hydrocarbons.''] Springer, Berlin, 1036 s. [[Minerál]]ů, tvořících evaporitové horniny je asi 70, ale většina z nich netvoří významnější akumulace. [12] => [13] => Při odpařování se nejdříve srážejí nejméně rozpustné [[minerál]]y a nakonec ty nejrozpustnější. Mezi typické příklady sledu vylučování minerálů patří [[dolomit]], [[sádrovec]] nebo [[anhydrit]], [[halit]] (sůl kamenná) a draselné a hořečnaté soli. Nejvýše uložené jsou nejrozpustnější soli. [14] => [15] => Termín zavedl [[Charles Peter Berkey|C. Berkey]] v roce 1922.{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = [17] => | jméno = [18] => | odkaz na autora = Přehled názvů hornin [19] => | titul = [20] => | url = http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh [21] => | datum vydání = [22] => | datum aktualizace = [23] => | datum přístupu = 2016-02-20 [24] => | vydavatel = geologie.estranky.cz [25] => | jazyk = cs [26] => }} [27] => [[Soubor:Mineraly.sk - evaporit.jpg|náhled|[[Sádrovec]] svrchněpermského stáří, [[Novoveská Huta]], [[Slovenské rudohoří]]]] [28] => [29] => == Složení == [30] => [[Soubor:HaliteEncrustedCobbleDeadSea.JPG|náhled|Oblázek s povlakem soli, která se na něm vysrážela v Mrtvém moři]] [31] => Chemické a minerální složení evaporitů je závislé na chemickém složení vodných roztoků, z nichž kondenzují. V mořské vodě jsou nejčastěji [[Anion|aniont]]y [[chloridy]] a [[sírany]], ve sladké vodě převládají spíše [[uhličitany]] a sírany. Z ostatních aniontů mají větší význam [[boritan]]y. [32] => [33] => Jako [[Kation|kationt]]y jsou nejčastěji přítomny [[Sodík|sodné]], [[Draslík|draselné]], [[Vápník|vápenaté]] a [[Hořčík|hořečnaté]]. Uvedené složky vytvářejí přibližně 70 minerálů ([[halit]], [[sádrovec]], [[anhydrit]], [[sylvín]], [[carnallit]], [[kieserit]], [[kainit]], [[kalcit]], [[magnezit]], [[dolomit]], [[epsomit]], [[mirabilit]], [[blödit]], [[borax]], [[kernit]], [[colemanit]], atd ...). Posloupnost krystalizace je následující (není však pevná, závisí na chemickém složení roztoků): [34] => # Uhličitany (vápenaté, alkalické) [35] => # Sírany, boritany [36] => # [[Halogenidy]] [37] => # [[Dusičnany]] a [[jodičnan]]y [38] => [39] => == Vznik == [40] => Evapority jsou výsledkem vypařování solanek. Běžná mořská voda má [[salinita|salinitu]] okolo 35 ‰, tedy v jednom litru (kg) vody se nachází kolem 3,5 g minerálních látek. Tvorba sraženin minerálů je výrazně závislá na jejich koncentraci, teplotě ale i celkového složení roztoku, protože některé ionty mohou sloužit jako katalyzátory - podporují tvorbu sraženin jiných. [41] => [42] => Mechanismus vzniku evaporitických minerálů je následující: jako první obvykle vypadávají z roztoku [[karbonát]]y ([[Vápenec|vápence]] a [[Dolomit (hornina)|dolomity]]), které jsou zároveň nejméně rozpustné. Když postupně vypařování sníží objem vody na 19 % původního stavu, začíná se kondenzovat i [[sádrovec]] a [[anhydrit]]. Při tom se spotřebuje podstatná část Ca a SO42−. Poté, co solanka sníží svůj objem na 9,5 % původního stavu, začíná se kondenzovat [[halit]]. Nakonec, poté co zůstanou poslední 4 % původního roztoku, dochází k ukládání hořečnatých ([[carnallit]], [[kieserit]], [[kainit]]) a draselných minerálů ([[sylvín]]). Posledním v řadě je obvykle [[bischoffit]].Kendall, A.C., 2005, ''Evaporites.'' in Selley, R.C., Cocks, L.R.M., Plimer, I.R. (editoři),'' Encyclopedia of Geology. Volume 5.'' Elsevier, Amsterdam, s. 94–97 [43] => [44] => [[Soubor:Camargue_fg03.jpg|náhled|Evapority v nádrži k výrobě soli, Aigues-Mortes, Francie]] [45] => Běžně pak lze pozorovat sedimentární sledy s celou suitou těchto minerálů v oddělených vrstvách, které reprezentují jednotlivá stadia tvořící sraženiny, přičemž stádia mohou být i rytmická. Protože jako poslední sedimentují soli, které jsou nejsnáze rozpustné, tyto ve většině případů nebývají vždy zachovány.{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = Petránek [47] => | jméno = Jan [48] => | odkaz na autora = Jan Petránek (geolog) [49] => | titul = On-line geologická encyklopedie - evaporit [50] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?evaporit [51] => | datum vydání = [52] => | datum aktualizace = [53] => | datum přístupu = 2016-02-20 [54] => | vydavatel = geology.cz [55] => | jazyk = [56] => }} [57] => [58] => Způsob vzniku rozsáhlých vysychajících [[Sedimentární pánev|pánví]] byl v minulosti obvykle vysvětlován tzv. hrázovou teorií, tedy tak, že vznikly když hráz oddělila od moře [[záliv]] nebo [[laguna|lagunu]]. Tímto způsobem však nelze objasnit výskyt karbonátů například v hlubokých částech [[Středozemní moře|Středozemního moře]], či jiných hlubinných pánví. Proto byl zaveden model vzniku tzv. evaporitových mořských pánví, které jsou občasně zásobovány mořskou vodou, která později vysychá. [59] => [60] => Evapority mohou vznikat i ve slaných jezerech – vnitrozemských [[sebcha|sebchách]] a jezerech typu [[playa]]. [61] => [62] => Metamorfózou evaporitů vznikají [[skapolit]]-[[plagioklas]]ové [[Rula (hornina)|ruly]].Hovorka, D. a Suk, M., 1981, geochemie a geneze eruptivních a metamorfovaných hornin. Univerzita Komenského, Bratislava, 162 s. [63] => [64] => == Textura == [65] => Základní a nejběžnější texturní znak evaporitů je [[laminace]]. Typické je střídání tenkých vrstev (do 2 mm) sádrovce a kalcitu. Pokud je laminace nepřerušená na větší ploše, považuje se to za důkaz sedimentace v klidné vodě. Jinak se objevují různé [[čeřiny]], šikmá a gradační zvrstvení. [66] => [67] => Další známou texturou je hlíznatá, nebo tzv. ''chicken-wire'' textura. Je tvořena oválnými tělesy anhydritu, obklopená tenkými lemy jemnozrnného sedimentu (obvykle anhydrit, nebo uhličitan promíchaný s [[jíl]]em). Ke vzniku takových textur dochází v [[poušť]]ních podmínkách, kdy dochází k dehydrataci sádrovce, vzniku anhydritu a ztrátě až 38 % původního objemu horniny. [68] => [69] => == Výskyt == [70] => Evapority vznikaly v celé historii [[Země]], jen jejich objem se měnil v závislosti na [[Podnebí|klimatických]] podmínkách. Největší zastoupení mají v [[perm]]ských útvarech, kdy docházelo ke vzniku velkých pohoří, které ohraničovaly oblasti se suchými klimatickými podmínkami. Jako doprovodné horniny se vyskytují [[Vápenec|vápence]], [[Dolomit (hornina)|dolomity]], případně jemnozrnné [[Klastický sediment|úlomky]]. Evapority se vyskytují asi na 1/4 [[Zemská kůra|zemské kůry]]. [71] => [72] => V současnosti vznikají evapority v [[Polární oblast|polárních oblastech]] (v mělkých jezerních vodách, nebo vysrážením z [[Podzemní voda|podzemních vod]]), v kontinentálních jezerech (pokud převládá vypařování nad přítokem čerstvé vody) a v pobřežních mořských zátokách a lagunách. [73] => [74] => === Sedimentační prostředí evaporitů === [75] => Při vysrážení je pro proces důležitá existence bariéry, která brání trvalému přínosu čerstvé vody, čímž je umožněno vypařování, zahušťování a [[krystalizace]] minerálů. Zároveň je v pravidelných intervalech (např. [[příliv]]em) dodávána nová dávka vody. Takto vzniká charakteristická vrstevnatá textura, kdy se nejprve uloží klastické materiály přinesené vodou a po odpaření vykrystalizuje vrstva evaporitů. Tloušťky jednotlivých vrstev závisí na nasycení roztoku, jakož i množství přinesených úlomků. Takovým způsobem vznikají ložiska kamenné soli, draselných a hořečnatých minerálů a krystalizací z jezerních vod i ložiska boritanů. Sádrovce a anhydrity vznikají převážně v suchozemském prostředí, v případě anhydritu je důležitou podmínkou i vysoká teplota (průměr nad 22 °C). V extrémně suchých a teplých podmínkách dochází i ke vzniku dusičnanů. [76] => [77] => == Ekonomický význam == [78] => [[Soubor:Salt_dome_hg.png|náhled|Průřez oblastí se solnými [[diapir]]y permských a triasových evaporitů v německé pánvi]] [79] => Evapority mají značný význam jako surovina pro [[Stavebnictví|stavební]], [[Potravinářství|potravinářský]] a [[chemický průmysl]]. Solné [[diapir]]y, tvořené některými evaporitovými minerály, hlavně [[halit]]em, mohou vytvářet nepropustnou zátku, tzv. ''cap rock'', čímž zabraňují úniku [[Uhlovodíky|uhlovodíků]]. V podloží takových [[past (geologie)|pastí]] se mohou hromadit [[ropa]] nebo [[zemní plyn]] až do formy [[Ložisko (geologie)|ložiskových]] akumulací. Evapority mají nízkou [[Pórovitost|porozitu]] a většinou se [[Duktilita|plasticky]] deformují, na rozdíl od křehce se chovajících okolních hornin, ve kterých při deformaci vznikají [[puklina|pukliny]]. Toto chování zabraňuje úniku ropy.{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = [81] => | jméno = [82] => | odkaz na autora = [83] => | titul = Evaporite, Schlumberger Oilfield Glossary [84] => | url = http://www.glossary.oilfield.slb.com/Display.cfm?Term=evaporite [85] => | datum vydání = 2011 [86] => | datum aktualizace = [87] => | datum přístupu = 2016-02-20 [88] => | vydavatel = glossary.oilfield.slb.com [89] => | jazyk = en [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120131020924/http://www.glossary.oilfield.slb.com/Display.cfm?Term=evaporite [91] => | nedostupné = ano [92] => }} [93] => [94] => == Odkazy == [95] => === Reference === [96] => {{Překlad|sk|Evaporit|5918460}} [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{Commonscat}} [100] => * [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?evaporit Evaporit v internetové geologické encyklopedii] [101] => [102] => {{Pahýl}} [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:Usazené horniny]] [106] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [] => )
good wiki

Evaporit

Evaporit je obecné označení skupiny sedimentárních hornin vzniklých odpařením vody z roztoků, v převážné míře z mořských vod nebo slaných jezer. Některé definice dodávají, že evapority precipitují nejen v povrchových podmínkách, ale i těsně pod povrchem ze solanek, hlavně díky sluneční evaporaci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'halit','anhydrit','sádrovec','dolomit','sedimentární hornina','Dolomit (hornina)','carnallit','kainit','kieserit','sylvín','Vápenec','kalcit'

Anhydrit

Dolomit

Dolomit je minerál, který je tvořen vápenato-hořečnatou formou uhličitanu vápenatého (CaMg[CO3]2).

Halit

Kalcit

Kalcit je minerál z krychlového systému, který je běžně nalezen v horninách a sedimentech.

Sádrovec

Sádrovec je minerál, který patří do skupiny hydratovaných síranů.

Sylvín

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.