Array ( [0] => 14798679 [id] => 14798679 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Exekuce [uri] => Exekuce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=výkonu rozhodnutí ukládajícím povinnost|druhý=výkonu trestu smrti|stránka=poprava}} [1] => [2] => '''Exekuce''' (z [[latina|latinského]] ''exsecutio'', vykonání, provedení) neboli '''vykonávací řízení''' je nucený výkon [[exekuční titul|exekučního titulu]]. Tím je např. [[vykonatelnost|vykonatelné]] [[rozhodnutí]] [[soud]]u, vykonatelný [[rozhodčí nález]], [[notářský zápis]] se svolením k vykonatelnosti, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, nebo jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené [[smír]]y a listiny, jejichž výkon připouští zákon. [3] => [4] => Exekuce spočívá většinou ve vymožení peněžité částky od ''povinného'' ([[dlužník]]a) pro ''oprávněného'' ([[věřitel]]e), případně v donucení ke splnění jiné povinnosti. Jako ''vykonávací řízení'' tedy sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v ''[[řízení nalézací]]m'', jestliže poté nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného. Mezi nalézacím a vykonávacím řízením však neexistuje bezprostřední návaznost, exekuční řízení je samostatný druh [[civilní proces|civilního procesu]] se specifickými procesními zásadami a instituty, v jehož průběhu navíc vznikají nové hmotněprávní vztahy. Vždy ale musí nejdříve proběhnout řízení nalézací, jehož výsledkem musí být [[vykonatelnost|vykonatelný]] exekuční titul a teprve v případě dobrovolného nesplnění takto nalezeného a oprávněnému přiznaného práva vůči povinnému lze podat návrh na zahájení ''exekuce''. Bez návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit. [5] => [6] => == Exekuce v České republice == [7] => ''Výkon rozhodnutí'' je pojem zavedený v roce 1963 do [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanského soudního řádu]]. Podle tehdejších představ šlo o vhodnější český název, než dřívější obecný termín ''exekuce''. Ten však v lidovém povědomí přežil a od konce 20. století se k němu česká legislativa opět vrací (daňová exekuce, správní exekuce, exekuce prováděná soudními exekutory).{{Citace monografie [8] => | příjmení = Tripes [9] => | jméno = Antonín [10] => | odkaz na autora = Antonín Tripes [11] => | titul = Exekuce v soudní praxi [12] => | vydavatel = C. H. Beck [13] => | místo = Praha [14] => | rok = 2006 [15] => | isbn = 80-7179-489-9 [16] => | strany = 3–4 [17] => }} [18] => [19] => V České republice se rozlišují soudní '''výkony rozhodnutí''', které provádějí [[soud]]y samy,Část šestá zákona č. 99/1963 Sb., [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanský soudní řád]] (dále jen „o. s. ř.“) a '''exekuce''', které provádějí samostatní, tak zvaní „[[Soudní exekutor|soudní exekutoři]]“.Zákon č. 120/2001 Sb., [[exekuční řád]] (dále jen „e. ř.“) Významným rozdílem například je, že výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu zajišťuje [[soudní vykonavatel]], který je zaměstnancem soudu, je tedy placen soudem a řízení o výkonu tohoto rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona o [[soudní poplatek|soudních poplatcích]]. Výkon rozhodnutí podle [[Exekuční řád|exekučního řádu]] ale provádí soudní exekutor – soukromá [[fyzická osoba]], kterou stát pověřil exekutorským úřadem, náklady exekuce platí zpravidla povinná osoba. Kromě toho své vlastní exekuce mohou provádět i [[finanční úřad]]y,§ 175–232 zákona č. 280/2009 Sb., [[daňový řád]] svěřující výkon exekuce celní správě a další [[správní úřad]]y.§ 103–129 zákona č. 500/2004 Sb., [[správní řád]] [20] => [21] => V exekuci bylo ke konci roku 2019 v České republice asi 790 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Výpis z evidence exekucí stojí 120 korun, přesto v něm chybí zásadní údaje. Ministerstvo připravuje změnu [23] => | periodikum = iROZHLAS [24] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [25] => | vydavatel = Český rozhlas [26] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [27] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/evidence-exekuce-poplatek-internetovy-vypis-ministerstvo-spravedlnosti_2007241747_onz [28] => | datum vydání = 2020-07-24 [29] => | datum přístupu = 2021-05-19 [30] => }} [31] => [32] => === Soudní výkon rozhodnutí === [33] => Podle občanského soudního řádu nemohou soudy vykonávat pouze ta rozhodnutí, která se primárně vykonávají ve správní nebo daňové exekuci. Návrh na zahájení výkonu rozhodnutí se podává k místně příslušnému [[okresní soud|okresnímu soudu]], který po odstranění případných vad návrhu [[usnesení (soud)|usnesením]] výkon rozhodnutí nařídí, přičemž v tomto usnesení zároveň rozhodne i o jeho dosavadních nákladech, které se pak v rámci nařízeného výkonu také vymáhají. Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, se zároveň stará o jeho provedení. V každé věci může každý oprávněný navrhnout jiný konkrétní způsob výkonu rozhodnutí. Takže v důsledku toho může být dlužníku prováděno více výkonů současně. [34] => [35] => Oprávněný se může vybrat podle toho, zda jde o vymožení povinnosti zaplatit peněžitou částku (''exekuce na peněžité plnění''), nebo o vymožení jiné povinnosti (''exekuce na nepeněžité plnění''), což je základním dělením i u dalších druhů exekucí. U peněžitého plnění to mohou být srážky ze [[Mzda|mzdy]], srážka z [[Bankovní účet|bankovního účtu]], zabavení [[Hotové peníze|hotovosti]], přikázání [[pohledávka|pohledávky]], správa [[nemovitá věc|nemovité věci]], prodej movitých věcí nebo [[exekuce prodejem nemovité věci|prodej nemovitostí]], postižení [[obchodní závod|závodu]] nebo zřízení soudcovského [[zástavní právo|zástavního práva]] k nemovitým věcem. Nepeněžitá povinnost se vymáhá [[vyklizení]]m, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů.§ 258 o. s. ř.Jestliže nelze vymáhanou nepeněžitou povinnost realizovat vyklizením (nemovitosti), odebráním nebo rozdělením věci, přichází do úvahy jen provedení prací a výkonů. Ty se podle § 350 a 351 [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|o. s. ř.]] rozlišují na práce, které může provést i někdo jiný než povinný, a na další práce a jiné povinnosti. První způsob exekuce spočívá v tom, že práci provede oprávněný nebo jiná osoba a povinný má následně povinnost provedenou práci zaplatit (v případě nezaplacení následuje standardní exekuce na peněžité plnění), druhý způsob v ukládání pokut k donucení ke splnění povinnosti, které jsou následně také vymáhány. [36] => [37] => Soudní výkon rozhodnutí končí především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů tohoto výkonu. Lze ho však ještě předtím zastavit, podle nové judikatury i po ukončeném výkonu rozhodnutí. Zákonem jsou pro to stanoveny důvody, jako je např. neexistence vykonatelného exekučního titulu, vadný exekuční titul, nevhodně zvolený způsob vymožení, také z důvodu nedostatku exekučně postižitelného majetku, anebo již došlo ke splnění vymáhané povinnosti. Jestliže by došlo jen k částečnému splnění, o které nebyla ponížena vymáhána částka, pak by se jednalo o částečné zastavení exekuce. [38] => [39] => === Exekuce prováděná soudním exekutorem === [40] => Naopak prostřednictvím (soukromého) soudního exekutora lze vykonat libovolný exekuční titul, s výjimkou rozhodnutí ve věcech péče o [[zletilost|nezletilé]] děti a ochrany proti [[domácí násilí|domácímu násilí]] a některých cizích rozhodnutí. Exekuci provede ten [[soudní exekutor]], kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí, přičemž prvním úkonem takto vybraného soudního exekutora je právě zápis v zákoně stanovených údajů do tohoto rejstříku.§ 28 e. ř. Elektronický [[Rejstřík zahájených exekucí]] je neveřejný seznam, je spravován [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstvem spravedlnosti]] a nahlížet do něj mohou soudy, [[Exekutorská komora České republiky|exekutorská komora]] a soudní exekutoři. Údaje v něm vedené se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data skončení exekuce.§ 35 e. ř. [41] => [42] => Exekuční návrh podává oprávněný k soudnímu exekutorovi, kterého chce provedením exekuce pověřit. Ten jej po odstranění případných vad postoupí [[exekuční soud|exekučnímu soudu]], kterým je okresní soud, v jehož obvodu má povinný [[místo trvalého pobytu]]. Exekuční soud poté daného soudního exekutora pověří jejím provedením, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady. Pověření není soudním rozhodnutím a nelze se proto proti němu [[odvolání|odvolat]], účastník řízení může uplatnit pouze návrh na zastavení zahájené exekuce. Po pověření soudní exekutor zašle povinnému do vlastních rukou (po 10 dnech od výzvy k vyzvednutí nastává fikce doručení) především vyrozumění o zahájení exekuce a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti. Od té chvíle povinný nesmí nakládat se svým majetkem (''generální [[inhibitorium]]''), pokud však do 30 dnů dobrovolně splní vymáhaný nárok včetně nákladů exekuce, exekuce tím zanikne. Jinak ji soudní exekutor provede.§ 43a–46 e. ř. [43] => [44] => Soudní exekutor může v jedné věci zvolit více způsobů exekuce zároveň, pro každý z nich pak vydá zvláštní [[exekuční příkaz]] (avšak nebrání-li to účelu exekuce, musí před prodejem movitých nebo nemovitých věcí upřednostnit přikázání pohledávky z bankovního účtu§ 58 odst. 2 e. ř.). Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky může být provedena srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem ([[dražba|dražbou]]) movitých nebo [[exekuce prodejem nemovité věci|nemovitých věcí]], postižením závodu, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění. Exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů.§ 59 e. ř. O nákladech exekuce je pak rozhodnuto v samostatném [[Příkaz k úhradě nákladů exekuce|příkazu k úhradě nákladů exekuce]], přičemž tyto náklady se také vymáhají v rámci již nařízené exekuce.§ 88 e. ř. [45] => [46] => Podobně jako soudní výkon rozhodnutí končí exekuce především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů exekuce, lze již však také ještě předtím ze stejných důvodů zastavit. O zastavení rozhoduje i bez návrhu soudní exekutor, pokud ale v případě podaného návrhu tomuto návrhu nevyhoví, postoupí jej exekučnímu soudu, který rozhodne s definitivní platností.§ 55 e. ř. [47] => [48] => === Správní exekuce === [49] => V rámci správní exekuce nejen vymáhá [[správní orgán]] povinnost, kterou v určitém [[správní řízení|správním řízení]] uložil, ale návrh na zahájení může podat i libovolná osoba, které bylo vykonatelným správním [[rozhodnutí]]m přiznáno určité právo, případně byl správním orgánem schválen vykonatelný [[smír]] a z tohoto smíru ji vymáhané právo plyne. Návrh na zahájení správní exekuce se podává k ''exekučnímu správnímu orgánu'', kterým je většinou [[obecní úřad]] [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], případně jiný obecní úřad, [[krajský úřad]] nebo i jiný správní úřad. Pokud jím je ten správní orgán, který vydal exekuční titul, pak o zahájení vykonávacího řízení, ve kterém vystupuje jako exekuční správní orgán a zároveň je v pozici oprávněného, rozhodne z úřední povinnosti. [50] => [51] => Provedení správní exekuce se liší podle toho, zda je vymáháno peněžité plnění, nebo nepeněžité. Pro exekuci peněžitého plnění se použije stejný postup, jako u exekuce daňové. O provedení exekuce nepeněžitého plnění rozhodne exekuční správní orgán vydáním vlastního ''správního exekučního příkazu'', který může znít na provedení náhradního výkonu v případě zastupitelného plnění, přímé vynucení v případě nezastupitelného plnění (zejména vyklizením, odebráním movité věci nebo předvedením) nebo na ukládání donucovacích pokut. O nákladech správní exekuce rozhodne exekuční správní orgán a nebudou-li povinným uhrazeny dobrovolně, budou také posléze exekučně vymáhány. [52] => [53] => === Daňová exekuce === [54] => {{Podrobně|Vymáhání daňového nedoplatku}} [55] => Daňová exekuce slouží pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků na pokutách, udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem a zároveň v pozici oprávněného je správce daně, tedy [[finanční úřad]], který kromě využití tohoto typu exekučního řízení může podat i návrh na provedení exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Právní úprava daňové exekuce je obsažena v [[daňový řád|daňovém řádu]] a [[Specialita (právo)|subsidiárně]] se využívá [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanský soudní řád]]. Exekučním titulem je zde vykonatelný [[výkaz nedoplatků]], vykonatelné rozhodnutí ukládající peněžité plnění nebo vykonatelný [[zajišťovací příkaz]]. [56] => [57] => O zahájení daňové exekuce rozhodne z úřední povinnosti správce daně a to tak, že vydá vlastní ''daňový exekuční příkaz'', který může znít na provedení exekuce přikázáním pohledávky, srážkou ze mzdy nebo jiného příjmu, prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí nebo postižením jiných majetkových práv. Náklady této exekuce se vymáhají současně s vymáhaným nedoplatkem. [58] => [59] => == Historie == [60] => V [[České země|českých zemích]] probíhala majetková exekuce soudního nálezu v několika fázích, při exekuci na [[nemovitá věc|nemovité věci]] se uplatňovaly ale jen první tři:{{Citace monografie [61] => | příjmení = Malý [62] => | jméno = Karel [63] => | odkaz na autora = Karel Malý [64] => | titul = Dějiny českého a československého práva do roku 1945 [65] => | vydavatel = Linde [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 2003 [68] => | strany = 101–102 [69] => | isbn = 80-7201-433-1 [70] => }} [71] => # úmluva – upomínka k zaplacení, která musela být provedena do 3 let a 18 neděl (tzv. zemská léta), jinak byl nárok [[Promlčení|promlčen]], [72] => # zvod – pouhé uvedení oprávněného do statku povinného, kterému ale stále zůstal v držbě, [73] => # obranný list – výzva nejvyššího purkrabího, aby povinný statek vydal; pokud neuposlechl, byl stíhán jako odbojník zemskému právu a hrozil mu trest smrti, [74] => # panování – oprávněný třikrát navštívil statek povinného a vzal si tolik obilí a dobytka, kolik bylo potřeba k umoření [[úrok]]ů z dluhu povinného, [75] => # [[odhádání]] – úřední odhad ceny nemovitosti povinného, [76] => # vdědění (panování skutečné) – oprávněný skutečně převzal statek povinného a od jeho poddaných přijal [[slib člověčenství]]. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => === Poznámky === [80] => [81] => [82] => === Reference === [83] => [84] => [85] => === Literatura === [86] => * {{Citace monografie | příjmení = Kasíková | jméno = Martina | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Exekuční řád. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2017 | vydání = 4 | počet stran = 1143 | isbn = 978-80-7400-630-2}} [87] => * {{Citace monografie | příjmení = Lavický | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Civilní proces. Exekuční právo: Občanský soudní řád (§ 251 až 376), Exekuční řád (§ 28 až 151), Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 530 | isbn = 978-80-7478-988-5}} [88] => * {{Citace monografie | příjmení = Tripes | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Tripes | titul = Exekuce v soudní praxi | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2006 | vydání = 3 | počet stran = 836 | isbn = 80-7179-489-9}} [89] => * {{Citace monografie | příjmení = Wolfová | jméno = Jitka | odkaz na autora = | příjmení2 = Štika | jméno2 = Martin | odkaz na autora2 = | titul = Soudní exekuce | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2016 | vydání = 1 | počet stran = 335 | isbn = 978-80-7552-427-0}} [90] => * {{Citace monografie | příjmení = Šínová | jméno = Renáta | odkaz na autora = | příjmení2 = Kovářová Kochová | jméno2 = Ingrid | odkaz na autora2 = | spoluautoři = a kol. | titul = Civilní proces. Řízení exekuční, insolvenční a podle části páté OSŘ | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 331 | isbn = 978-80-7400-600-5}} [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[Řízení nalézací]] [94] => * [[Soudní exekutor]] [95] => * [[Vykonatelnost]] [96] => * [[Úpadek]] [97] => * [[Centrální evidence exekucí]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{commonscat}} [101] => * {{Wikislovník|heslo=exekuce}} [102] => * {{Otto|heslo=Exekuce}} [103] => * [http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w= Seznam soudních exekutorů] [104] => * [http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5861&d=313465 Státní dohled Ministerstva spravedlnosti nad činností soudních exekutorů] [105] => * [http://www.iure.org/14/89/obrana-proti-exekucim-aneb-jake-jsou-moznosti-kdyz-se-u-dveri-objevi-exekutor Jaké jsou možnosti, když se u dveří objeví exekutor] – analýza sdružení [[Iuridicum Remedium]] [106] => * [http://www.portaldrazeb.cz/ Portál dražeb] – veřejná součást Centrální evidence exekucí [107] => * [http://mapaexekuci.cz/ Mapa exekucí] [108] => [109] => {{Autoritní data}} [110] => [111] => [[Kategorie:Exekuce| ]] [112] => [[Kategorie:Občanské právo procesní]] [113] => [[Kategorie:Správní právo]] [114] => [[Kategorie:Daně]] [] => )
good wiki

Exekuce

Exekuce (z latinského exsecutio, vykonání, provedení) neboli vykonávací řízení je nucený výkon exekučního titulu. Tím je např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vykonatelnost','Občanský soudní řád (Československo, 1963)','rozhodnutí','Soudní exekutor','smír','finanční úřad','nemovitá věc','exekuce prodejem nemovité věci','soud','exekuční titul','inhibitorium','okresní soud'

Inhibitorium

Rozhodnutí

Smír

Soud

Soud je orgán veřejné moci, který je pověřen výkonem soudní moci, tedy rozhoduje o právech a povinnostech fyzických i právnických osob.

Vykonatelnost