Array ( [0] => 15490054 [id] => 15490054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Exil [uri] => Exil [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Exil je česká Wikipedie stránka, která se zabývá tématem exilu. Stránka poskytuje komplexní informace o odchodu českých občanů do exilu, především za komunistického režimu v Československu. Obsahuje historické souvislosti, důvody a okolnosti, které vedly k exilu, a také seznam významných osobností, které opustily vlast v důsledku politických, kulturních nebo jiných důvodů. Stránka Exil zahrnuje také informace o přijetí a životě českých emigrantů ve světě. Dále se zabývá samotným exilovým hnutím a organizacemi, které vznikly v zahraničí za účelem podpory a pomoci exulantům. Zmiňuje také opatření a perzekuci, kterým byli exilanti vystaveni ze strany komunistického režimu. Stránka poskytuje také odkazy na další zdroje, literaturu a dokumentární filmy, které se věnují tématu exilu. Současně obsahuje také informace o exilu v současnosti a jeho významu pro českou společnost. Tato stránka je užitečným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o českou historii, politiku, kulturu a exilové hnutí. Poskytuje ucelený přehled o tématu exilu v českém kontextu a přispívá tak k lepšímu porozumění tohoto důležitého fenoménu. [oai] => Exil je česká Wikipedie stránka, která se zabývá tématem exilu. Stránka poskytuje komplexní informace o odchodu českých občanů do exilu, především za komunistického režimu v Československu. Obsahuje historické souvislosti, důvody a okolnosti, které vedly k exilu, a také seznam významných osobností, které opustily vlast v důsledku politických, kulturních nebo jiných důvodů. Stránka Exil zahrnuje také informace o přijetí a životě českých emigrantů ve světě. Dále se zabývá samotným exilovým hnutím a organizacemi, které vznikly v zahraničí za účelem podpory a pomoci exulantům. Zmiňuje také opatření a perzekuci, kterým byli exilanti vystaveni ze strany komunistického režimu. Stránka poskytuje také odkazy na další zdroje, literaturu a dokumentární filmy, které se věnují tématu exilu. Současně obsahuje také informace o exilu v současnosti a jeho významu pro českou společnost. Tato stránka je užitečným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o českou historii, politiku, kulturu a exilové hnutí. Poskytuje ucelený přehled o tématu exilu v českém kontextu a přispívá tak k lepšímu porozumění tohoto důležitého fenoménu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=exulant|jiné=[[Exulant (spolek)]]}} [1] => [[Soubor:Napoleon sainthelene.jpg|náhled|[[Napoleon Bonaparte]] v exilu na ostrově [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] (autor François Joseph Sandmann)]] [2] => '''Exil''' (z [[Latina|latinského]] ''exilium'' – vyhnanství a ''exul'' – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou [[vlast]] v důsledku vypovězení, vyhnání, [[Vysídlení|odsunu]], [[deportace]], [[ztráta státního občanství|ztráty občanství]], hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování. [3] => [4] => == Exil a emigrace == [5] => Podobný význam jako exil, vyhnanství má i slovo [[emigrace]], které se však liší tím, že může být i dobrovolná, například ekonomická, kdežto exil je vynucený. [6] => [7] => Rozdíl mezi exulantem a emigrantem vysvětlil už [[Jan Amos Komenský]].Historie o těžkých protivenstvích církve české. Praha 1888. (Poprvé vyšla kniha v latinském znění v roce 1647. Český překlad pořídil [[Adam Hartman]], vydáno v Lešně v roce 1655.) [8] => [9] => {{Citát|Nicméně však přece ti, jimž nebeské věci nad zemské milejší byly... zanechavše dědičných svých sídel a všechněch nemovitin... šli z země do okolních krajin Foitlandu, Míšně, Lužic, Slezska, Polska i do Uher se rozptýlivše. Někteří až do Prus, do Rus, do Sedmihradské země, do Denemarku i do Nidrlandu, aby vyhnanství své snášeti mohli, se odebrali... Nepřátelé mezi tím těch, kteří z vlasti ustoupili, nechtěli je nazývati exulanty, ale emigranty (t. j. ne vyhnance, ale vystěhovalce), jako by ne od císaře vyhnáni, ale vzpourou sami z vlasti vyšli...|[[Jan Amos Komenský]]}} [10] => [11] => Komunistická propaganda odmítala již od počátku 50. let 20. století užívat výraz ''exulant'' pro ty, kdo opustili tehdejší Československo.{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení1 = Glazarová [13] => | jméno1 = Jarmila [14] => | titul = Nad rodným krajem [15] => | periodikum = Rudé právo [16] => | datum_vydání = 1951-10-04 [17] => | strany = 3 [18] => | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1951/10/4/3.png [19] => | datum_přístupu = 2021-03-27 [20] => }}{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Rozum chladí hlavu [22] => | periodikum = Rudé právo [23] => | datum_vydání = 1970-01-29 [24] => | strany = 5 [25] => | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/1/29/5.png [26] => | datum_přístupu = 2021-03-27 [27] => }} [28] => [[Soubor:Informace u Kříže smíření.jpg|náhled]] [29] => Emigrační generace „[[Únor 1948|Února 1948]]“ sama sebe v exilu označovala za exulanty (v návaznosti na [[Exulanti|pobělohorský exil]]), aby tak zdůraznila politicky nadřazenou příčinu svého odchodu z [[Československá republika (1948–1960)|Československé republiky]], a tím se odlišila od ostatních emigrantů, jejichž pohnutky k opuštění vlasti byly dle ní „pochybného rázu“. Bezprostředně po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se o významu slova '''exulant''' vedly mezi odborníky ostré, leč bezvýsledné, spory...https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/186_st-02-04-apro_tisk.pdf (str. 10) V lidové tvořivosti českého prostředí bývají proto někteří emigranti 20. století označováni slovem exulant s [[Přívlastek|přívlastkem]]: poúnorový, [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|posrpnový]], československý, americký, kanadský, politický, politicky český, dvojnásobný, slovensky demokratický, daňový, nepohodlný, nucený, všelijaký...{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení = Karafiátová [31] => | jméno = Sylva [32] => | titul = Slovenská politická emigrace po roce 1948 [33] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/147118/130094391.pdf?sequence=1 [34] => | vydavatel = Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií [35] => | místo = Praha [36] => | datum vydání = 2007 [37] => | datum přístupu = 2023-02-25 [38] => }}[[Vyhledávání Google|Google]], rok 2021 Jednotliví [[historik]]ové vyjadřují ve svých pracích svá rozdílná stanoviska vysvětlivkami,{{Citace elektronického periodika [39] => | příjmení = Trapl [40] => | jméno = Miloš [41] => | odkaz na autora = Miloš Trapl [42] => | jméno2 = Vilém [43] => | autor2 = Prečan [44] => | odkaz na autora2 = Vilém Prečan [45] => | titul = Terminologie pojmů o české, respektive československé (v letech 1918–1989) emigraci či exilu. (s předmluvou V. Prečana) [46] => | periodikum = Česko-slovenská historická ročenka [47] => | vydavatel = Česko-slovenská/Slovensko-česká komise historiků [48] => | url = https://www.cskh.sk/wp-content/uploads/2022/11/2005.pdf [49] => | datum vydání = 2005-08-13 [50] => | ročník = 2005 [51] => | strany = 70–136 [52] => | poznámka = Strany obsahují více příspěvků různých autorů [53] => | datum přístupu = 2023-02-25 [54] => }}{{Citace monografie [55] => | příjmení = Melmuková [56] => | jméno = Eva [57] => | odkaz na autora = Eva Melmuková [58] => | titul = Patent zvaný toleranční [59] => | url = [60] => | vydání = 1 [61] => | vydavatel = Mladá fronta [62] => | místo = Praha [63] => | rok vydání = 1999 [64] => | počet stran = 238 pages, 8 unnumbered pages of plates [65] => | kapitola = Exulanti a emigranti [66] => | strany = 56–60 [67] => | isbn = 80-204-0741-3 [68] => | isbn2 = 978-80-204-0741-2 [69] => | oclc = 42020288 [70] => }}{{Citace elektronické monografie [71] => | příjmení = Snížek [72] => | jméno = Tomáš [73] => | titul = Počátky poúnorového exilu a Rady svobodného Československa [74] => | url = https://is.muni.cz/th/u6uz7/Final_version.pdf [75] => | vydavatel = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav. [76] => | místo = Brno [77] => | datum vydání = 2009 [78] => | datum přístupu = 2023-02-25 [79] => | strany = 10–11 [80] => }} někteří rozdílnost pojmů emigrant-exulant nezohledňují a „v zájmu květnatější mluvy“ používají termíny oba. [81] => [82] => == Exulant == [83] => ''Exulant'' je osoba, která byla nucena svou vlast nedobrovolně a pod politickým tlakem opustit, aby se vyhnula nebezpečí, např. vězení nebo ztrátě života. Obvykle se předpokládá, že by se exulant při změně poměrů chtěl do vlasti vrátit, emigrant se usazuje spíše natrvalo.K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri 2004, str. 123 n. [84] => [85] => * [[Reemigrace]]: Ačkoli se mnozí pobělohorští [[exulanti]] při změně poměrů do své vlasti vrátit chtěli, nebylo jim to umožněno. Jednalo se například o obyvatele obcí [[Gęsiniec|Husinec]], [[Faustynów (Gmina Zelów)|Faustynów]], [[Gościęcice|Poděbrady]], [[Grodziec (Ozimek)|Friedrichův Hradec]], [[Lubienia|Lubín]], [[Wilhelmshort|Vilémov]] i jiných míst.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Štěříková [87] => | jméno = Edita [88] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [89] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [90] => | url = [91] => | vydání = 1. vyd [92] => | vydavatel = Kalich [93] => | místo = Praha [94] => | rok vydání = 2005 [95] => | počet stran = 143 [96] => | isbn = 80-7017-022-0 [97] => | isbn2 = [98] => | oclc = [99] => }}{{Citace monografie [100] => | příjmení = Štěříková [101] => | jméno = Edita [102] => | titul = Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů [103] => | url = [104] => | vydání = 1. vyd [105] => | vydavatel = Kalich [106] => | místo = Praha [107] => | rok vydání = 2005 [108] => | počet stran = 498 [109] => | isbn = 80-7017-018-2 [110] => | isbn2 = [111] => | oclc = [112] => }} [113] => [114] => V demokratických zemích mají političtí a náboženští uprchlíci nárok na poskytnutí [[azyl]]u, někdy se však tyto podmínky obtížně prokazují.{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení1 = Ošťádalová [116] => | jméno1 = Šárka [117] => | titul = Na cestě za mezinárodní ochranou: Stručný průvodce řízením o udělení azylu či doplňkové ochrany [118] => | periodikum = Právní prostor [119] => | datum_vydání = 2015-10-02 [120] => | url = https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/na-ceste-za-mezinarodni-ochranou-strucny-pruvodce-rizenim-o-udeleni-azylu-ci-doplnkove-ochrany-cast-i [121] => | datum_přístupu = 2021-03-27 [122] => }} [123] => [124] => == Příklady exilu == [125] => [126] => === Náboženský exil === [127] => {{Podrobně|Exulanti}} [128] => V [[Doba pobělohorská|pobělohorské době]] byla vykázána či odešla ze [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] řada osobností, které odmítly [[Konverze (náboženství)|konvertovat]] ke [[Katolická víra|katolické víře]]. K exilu z náboženských důvodů docházelo již před rokem 1620, jako byl např. [[Dekret z Alhambry|v XV. století odchod Židů]] z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. Za exil je často považován i odchod křesťanů z [[Blízký východ|Blízkého východu]], i když zde se může jednat i o ekonomickou emigraci z rozvrácených států.{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení1 = Novák [130] => | jméno1 = Martin [131] => | titul = Křesťané masově odcházejí z Blízkého východu, u mladých je to tragédie, říká historik [132] => | periodikum = Aktuálně.cz [133] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [134] => | vydavatel = Economia [135] => | odkaz na vydavatele = Economia [136] => | datum_vydání = 2018-12-24 [137] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/postaveni-arabskych-zen-se-zlepsuje-ale-pomalu-rika-profesor/r~aa09206ce35611e8a470ac1f6b220ee8/ [138] => | datum_přístupu = 2021-03-28 [139] => }} [140] => [141] => === Politický exil === [142] => [143] => ==== Exil politiků ==== [144] => Do exilu lidé někdy odcházejí, aniž by se vzdávali svých společenských funkcí ve vlasti, ať už ekonomických nebo politických. Příkladem může být [[Prozatímní státní zřízení|exilová vláda]] vedená prezidentem [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] v době [[Druhá světová válka|2. světové války]]Sám Edvard Beneš z funkce československého presidenta abdikoval. jako paralelní politická struktura k okupační protektorátní vládě, vedené prezidentem [[Emil Hácha|Emilem Háchou]]. Obdobně existovaly během druhé světové války exilové vlády dalších zemí. [145] => [146] => Jako soudobý příklad může sloužit [[Ústřední tibetská správa|exilová vláda Tibetu]], která sídlí v Indii.{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = ‚Vysíláme zprávu, že Tibet je okupovaný.‘ Tibeťané v indickém exilu vybírají nového předsedu vlády [148] => | periodikum = iROZHLAS [149] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [150] => | vydavatel = Český rozhlas [151] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [152] => | datum_vydání = 2021-01-03 [153] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tibet-cina-dharamsala-exilova-tibetska-vlada-lobsang-sanggja-indie-zahranici_2101031736_gak [154] => | datum_přístupu = 2021-03-27 [155] => }} [[Političtí exulanti|Politickými exulanty]] v 21. století jsou např. běloruská [[Svjatlana Cichanouská]] či katalánský [[Carles Puigdemont]]. [156] => [157] => ==== Politický exil osobností (příklady) ==== [158] => * Syn [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]], [[Napoleon II.]], pobýval po vojenské porážce a abdikaci svého otce v Rakousku a českých [[Zákupy (zámek)|Zákupech]]. [159] => * V 19. století emigrovali z [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] [[Josef Boleslav Pecka]], [[Leopold Kochman]] či [[Norbert Zoula]]. [160] => * Známým exulantem 19. století byl [[Victor Hugo]], který za vlády [[Napoleon III.|Napoleona III.]] žil téměř 20 let v zahraničí. [161] => * [[Bolševici|Bolševický]] revolucionář [[Lev Davidovič Trockij]] byl po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] smrti ze země vypovězen a v exilu byl zavražděn. [162] => * Ruský disident [[Alexandr Solženicyn]] byl ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] vypovězen v roce 1974 a vrátil se až v roce 1994, když již Sovětský svaz neexistoval. [163] => * Československý novinář [[Pavel Tigrid]] setrval v prvním exilu po dobu [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupace]] šest let (v letech 1939–1945) a ve druhém 41 let (1948–1989), do zániku komunistické vlády. [164] => * Jako mnoho dalších osobností z oblasti kultury opustil Československo v roce 1978 po soustavné policejní šikaně hudebník a [[disident]] [[Jaroslav Hutka]]; do vlasti se vrátil na konci roku 1989. [165] => * [[Zín Abidín bin Alí]] z funkce [[Tunisko|tuniského]] presidenta odstoupil v roce 2011, prchl do [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] a v exilu zemřel. [166] => [167] => == Přenesený význam == [168] => V přeneseném smyslu pak výraz ''exil'' může znamenat celou skupinu lidí z téže země, z téže příčiny a podobně. Setkáváme se tak například s československým předválečným exilem, [[Ruská emigrace v Československu|ruským exilem]] po bolševické revoluci v Rusku atd. '''Exulant''' (z [[Latina|latiny]]) je osoba, která nedobrovolně opustila svou vlast, pobývá v exilu a má v úmyslu se do své země vrátit, až důvody náboženského či politického [[Perzekuce|pronásledování]] pominou. [169] => [170] => == Odkazy == [171] => [172] => === Poznámky === [173] => [174] => [175] => === Reference === [176] => [177] => [178] => === Literatura === [179] => * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 228 | isbn = 80-86197-05-0}} [180] => * D. Brandes, ''Exil v Londýně 1939-1943: Velká Británie a její spojenci Československo, Polsko a Jugoslávie mezi Mnichovem a Teheránem''. Praha: Karolinum, 2003 - 566 s. ; 25 cm. {{ISBN|80-246-0488-4}} [181] => * V. Burian a kol., ''Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu: informatorium pro učitele, studenty i laiky''. Olomouc: Hanácké noviny, 1991 - 165 s. [182] => * {{Citace monografie | příjmení = Filípek | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Filípek | titul = Odlesky dějin československého exilu | vydavatel = [vl. nákl.]| místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 172 | isbn = 80-902023-8-1}} [183] => * HINGAROVÁ, Vendula V., ''Česká a slovenská periodika v Argentině''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021. 240 s. ISBN 978-80-7571-078-9 (print), ISBN 978-80-7671-019-1 (online) [184] => * Z. Jirásek, ''Československá poúnorová emigrace a počátky exilu''. Brno: Prius, 1999 - 88 s [185] => * F. Knopp, ''Česká literatura v exilu 1948-1989: bibliografie''. Praha: Makropulos, 1996 - 631 s. {{ISBN|80-86003-00-0}} [186] => * {{Citace monografie [187] => | příjmení = Kreč [188] => | jméno = Luboš [189] => | titul = Uprchlíci a zachránci. Velké příběhy českých emigrantů [190] => | vydání = [191] => | vydavatel = Nakladatelství Paseka [192] => | místo = Praha [193] => | rok vydání = 2016 [194] => | počet stran = 272 [195] => | isbn = 978-80-7432-740-7 [196] => }} [197] => * Sbírka plných textů českých [[Exilová periodika|exilových periodik]] i monografií [[Www.scriptum.cz|scriptum.cz]] [198] => * {{Citace monografie [199] => | příjmení = Ulč [200] => | jméno = Ota [201] => | odkaz na autora = Ota Ulč [202] => | titul = Velikáni a malikáni [203] => | rok vydání = 2012 [204] => | počet stran = 265 [205] => | kapitola = Exulanti všelijací [206] => | isbn = 978-80-7244-307-9 [207] => }} [208] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Exilium. Sv. 8, str. 953 [209] => * K. Pacner a kol., ''Čeští vědci v exilu''. Praha: Karolinum, 2007 - 357 s. ; 20 cm {{ISBN|978-80-246-1412-0}} [210] => * {{Citace monografie [211] => | příjmení = Štěpán [212] => | jméno = Jiří [213] => | odkaz na autora = Jiří Štěpán [214] => | titul = Československý exil ve Švédsku v letech 1945–1989 [215] => | vydavatel = Bohumil NĚMEC – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství [216] => | místo = Univerzita Hradec Králové [217] => | rok vydání = 2011 [218] => | isbn = 978-80-86829-76-0 [219] => }} [220] => [221] => === Související články === [222] => * [[Azyl]] [223] => * [[Azylová a přistěhovalecká politika EU]] [224] => * [[Gulag]] [225] => * [[Vyhoštění]] [226] => * [[Exulant (spolek)]] [227] => [228] => === Externí odkazy === [229] => * {{commonscat}} [230] => * {{Wikicitáty|téma=Exil}} [231] => * {{Wikislovník|heslo=exil}} [232] => * [https://web.archive.org/web/20091109225151/http://www.csds.cz/cs/encyklopedie.html Encyklopedie československého exilu po druhé světové válce] na stránkách [http://www.csds.cz/ Československého dokumentačního střediska (ČSDS)] [233] => * [https://www.pametnaroda.cz/cs/reemigranti-do-ceskoslovenska-po-roce-1945 Paměť národa - emigranti] [234] => * [https://www.pametnaroda.cz/cs/andrs-bohuslav-1926 Paměť národa - potomek exulantů] [235] => * [http://scriptum.cz/cs/periodika/e-x-i-l Exilová periodika] [236] => * [https://web.archive.org/web/20140319054506/http://www.historieweb.cz/slechticny-vyhnane-na-sibir Exil ruských šlechtičen] na stránkách historieweb.cz [237] => [238] => {{Autoritní data}} [239] => {{Portály|Politika}} [240] => [241] => [[Kategorie:Exil| ]] [242] => [[Kategorie:Tresty]] [243] => [[Kategorie:Demografie]] [] => )
good wiki

Exil

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Druhá světová válka','Latina','Exulant (spolek)','Prozatímní státní zřízení','Soubor:Napoleon sainthelene.jpg','Faustynów (Gmina Zelów)','Političtí exulanti','Emil Hácha','Carles Puigdemont','Jaroslav Hutka','Československá republika (1948-1960)','Přívlastek'

Latina

Přívlastek

Přívlastek je gramatická kategorie, která slouží k popisu určitých vlastností nebo stavů podstatných jmen.