Array ( [0] => 15486711 [id] => 15486711 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Experiment [uri] => Experiment [3] => Blackbox3D-obs.png [img] => Blackbox3D-obs.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Radiometer 9965 Nevit.gif|náhled|upright=1.0|[[Crookesův mlýnek]] dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb]] [2] => '''Experiment''' (česky též '''vědecký pokus''') je soubor jednání a [[pozorování]], jehož účelem je ověřit ([[verifikace|verifikovat]]) nebo vyvrátit ([[Falzifikovatelnost|falzifikovat]]) [[hypotéza|hypotézu]] nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých [[fenomén]]ů. Pokus je hlavní nástroj [[empirie|empirického]] rozšiřování [[věda|vědeckého]] poznání. [3] => [4] => Vědecký experiment má být plánovitý, opakovatelný a tím i ověřitelný. Obecné podmínky pro experimenty se podle oborů liší. Tak ve fyzikálních a chemických vědách experimentátor může měnit vstupní podmínky a parametry, v biologických a lékařských vědách se obvykle vyžaduje použití [[Kontrolní skupina|kontrolní skupiny]], aby se vyloučil vliv jiných než zkoumaných činitelů. Ve společenských vědách jsou možnosti experimentátora omezené a vyžaduje se proto svědomitý výběr zkoumaného vzorku.''Filosofický slovník Universum'', str. 96. [5] => [6] => '''[[Myšlenkový experiment]]''' vychází z myšlené situace a snaží se z ní logicky odvodit její důsledky. '''''Experimentum crucis''''', rozhodující experiment, je takový, který má rozhodnout o platnosti či neplatnosti nějaké teorie.''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998, heslo Experimentum crucis. [7] => [8] => '''Fiktivní experiment''' je experiment, který nebyl reálně proveden, ale lze očekávat jeho uskutečnění a aplikovat [[patent]].{{Citace elektronického periodika [9] => | příjmení1 = Yirka [10] => | jméno1 = Bob [11] => | titul = Lawyers suggest better labeling on prophetic patent applications [12] => | periodikum = phys.org [13] => | datum_vydání = 2019-06-14 [14] => | url = https://phys.org/news/2019-06-lawyers-prophetic-patent-applications.html [15] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [16] => | jazyk = anglicky [17] => }} [18] => [19] => '''Školní experiment''' je činnost [[žák]]ů nebo [[učitel]]e, při které je aktivně a relativně samostatně poznávána studovaná skutečnost prostřednictvím ovlivňování podmínek a následného vyhodnocení průběhu nebo výsledku.{{Citace elektronického periodika |titul=Dostál, J. Experiment jako součást badatelsky orientované výuky. ''Trends in Education''. 2013. s. 9 - 19. ISSN 1805-8949. |url=http://www.kteiv.upol.cz/tvv_web/tvv13/tvv_2013_proceedings.pdf |datum přístupu=2013-10-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150407075607/http://www.kteiv.upol.cz/tvv_web/tvv13/tvv_2013_proceedings.pdf |datum archivace=2015-04-07 |nedostupné=ano }} Je využíván při realizaci [[Badatelsky orientovaná výuka|badatelsky orientované výuky]]. [20] => [21] => == Pozorování vs. experiment == [22] => Pokus se liší od prostého [[pozorování]] tím, že při experimentu vědec aktivně ovlivňuje podmínky, kdežto při pozorování svůj vliv minimalizuje. [23] => Starší vědy užívaly hlavně pozorování, teprve od [[Francis Bacon|F. Bacona]] se experimentem rozumí zkušenost, vyvolaná a získaná vědomým lidským jednáním.''Filosofický slovník'' Olomouc, str. 117. [24] => [25] => Příkladem pozorování může být terénní biolog, schovaný v maskovaném přístřešku, který pozoruje dalekohledem hnízdící [[poštolka|poštolky]] a doufá (někdy naivně), že o něm vůbec nevědí a že jeho existence a existence přístřešku nijak nemění jejich chování. [26] => [27] => Příkladem experimentu je biolog, který chce zjistit, zda krmení [[bažant]]a [[Rulík zlomocný|rulíkem zlomocným]] vede k jeho úhynu, nebo alespoň zhoršení zdravotního stavu. Proto chová v [[laboratoř]]i za naprosto shodných podmínek (v rámci možností samozřejmě) dvě skupinky [[bažant]]ů: jedny krmí rulíkem zlomocným, druhé běžnou bažantí stravou (tato skupina je tzv. [[kontrolní skupina]] či slepý vzorek, viz dále). Ze srovnání počtu zbylých bažantů v obou skupinách pak lze učinit závěr o vlivu rulíku. [28] => [29] => (Nastíněný pokus je ve skutečnosti zjednodušený a ve vědecké diskusi by neobstál. V tomto případě by skupiny měly být alespoň tři: skupina krmená pouze rulíkem zlomocným, kontrolní skupina krmená pouze běžnou stravou, a skupina krmená zároveň běžnou stravou a rulíkem zlomocným pro vyloučení možnosti, že první skupina má potíže v důsledku nevyvážené stravy.) [30] => [31] => == Vlastnosti řádného pokusu == [32] => Od vědecky relevantního experimentu se očekává dostatečně přesný popis všech relevantních podmínek, v nichž probíhal, a přesný záznam všech postupů, které badatel v pokusu použil, včetně charakteristik měřicích zařízení. Ve společenských vědách se to týká zejména výběru zkoumaného vzorku. Pokus musí být (je-li to objektivně možné) opakovatelný. [33] => [34] => Z podstaty věci je nezbytné, aby byl pokus ověřující nějakou hypotézu koncipován tak, aby v co největší míře znemožnil náhodný (či na jiném jevu založený) chybný výsledek. To znamená, že pokus by měl být vymezen tak, aby připouštěl minimum všech vedlejších vlivů a zohledňoval všechny alternativní hypotézy (tam, kde to není v jednom pokusu možné, je tohoto výsledku možno dosáhnout sadou pokusů odlišně koncipovaných). [35] => [36] => Nicméně biologické, medicínské a společenskovědní experimenty se potýkají, často z důvodu nízké síly testu, se špatnou replikovatelností, což je základ vědecké metody. Vyvstává tak [[krize reprodukovatelnosti]].https://cze.sciences-world.com/sciencereproducibility-crisis-96532 {{Wayback|url=https://cze.sciences-world.com/sciencereproducibility-crisis-96532 |date=20200608164611 }} - Vědecká krize reprodukovatelnosti - a co lze s tím udělat{{Citace elektronického periodika [37] => | autor1 = Public Library of Science [38] => | titul = Can flipping coins replace animal experiments? [39] => | periodikum = phys.org [40] => | datum_vydání = 2019-04-09 [41] => | url = https://phys.org/news/2019-04-flipping-coins-animal.html [42] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [43] => | jazyk = anglicky [44] => }} [45] => [46] => === Fyzika a chemie === [47] => Nad pokusným uspořádáním má experimentátor kontrolu a pokusný materiál je dostatečně homogenní, takže se pokusy obvykle dají opakovat a výběr vzorku není problém. Největší péči je třeba věnovat přesnosti i spolehlivosti měřicího zařízení a zejména nežádoucím vnějším vlivům. Experimentální zařízení například v nukleární fyzice (urychlovače částic apod.) jsou přitom tak rozlehlá a citlivá, že vyloučení vnějších vlivů může být na hranici technických možností. [48] => [49] => === Biologie === [50] => U biologického a lékařského pokusu je důležitý tzv. '''[[slepý pokus]]''' (resp. '''slepý vzorek''' nebo '''kontrolní skupina''') – zkoumáme-li tedy dopad působení něčeho na něco, musíme mít pro srovnání další skupinu, s níž se zachází stejně jako se vzorkem hlavní linie postupu, pouze se u něj zkoumaný vliv vypouští. Důvodem je vyloučení chybných výsledků na základě špatně stanovených podmínek nebo lidské chyby (pokud např. v tomto příkladu pojdou obě zkoumané skupiny bažantů, na vině pravděpodobně nebude rulík zlomocný, ale fakt, že někdo špatně nastavil [[termostat]] nebo zatáhl do ústavu bažantí mor). [51] => [52] => ==== Problémy biologického pokusu ==== [53] => Biologické pokusy jsou problematické, protože organismy jsou citlivé na mnoho různých faktorů a často individuálně odlišné, takže každý organismus vnáší do pokusu určitou porci nejistoty. Kvůli různorodosti organismů je někdy neobyčejně těžké vytvořit [[reprezentativní vzorek]], nehledě k tomu, že zejména [[pokusné zvíře|pokusná zvířata]] projevují v mnoha ohledech svou „osobnost“. [54] => [55] => Laboratorní biologové s nadsázkou mluví o prvním pravidle biologického pokusu: ''Každý organismus se za přísně definovaných, pečlivě změřených a úzkostlivě dodržovaných podmínek chová přesně tak, jak ho zrovna napadne.'' [56] => Dalším problémem některých (zejména invazivních) pokusů je, že zřídkakdy jdou zopakovat se stejnými jedinci. Od konce 20. století platí také stále přísnější etická pravidla, která silně omezují možnosti pokusů se zvířaty. [57] => [58] => Moderní věda vyžaduje po složitějších pokusech, u nichž nelze zcela vyloučit náhodné vlivy, menší nepřesnosti či neodstranitelné odlišnosti v pokusném materiálu, aby byly statisticky vyhodnotitelné. To znamená, že vzorky použité v pokusu musí být reprezentativní svým složením i počtem. Aplikováno na náš příklad: účastní-li se pokusu pouze staří a nemocní bažanti, vzorek není svým složením reprezentativní a výsledek je prakticky bezcenný. Pokud bude každou skupinu tvořit pouze jeden bažant, vzorek také nebude reprezentativní a pokus rozhodně nebude průkazný (i kdyby nakrásně vyšel – i normálně krmený bažant může nešťastnou náhodou umřít). Bude-li mít každá skupina 100 bažantů o reprezentativním složení, bude už pokus mnohem průkaznější a jeho výsledek bude nutno brát vážně. [59] => [60] => === Medicína === [61] => Invazivní pokusy jako uvedený příklad s bažanty nejsou ovšem v lékařství možné, pokus nesmí účastníky poškodit ani ohrozit. Různorodost pacientů (věk, pohlaví, vzdělání, [[anamnéza]] atd.) hraje ještě větší roli, takže tím víc záleží na výběru vzorku a kontrolní skupiny. Pokusy se dělají s dobrovolníky, kteří musí být seznámeni s povahou a účelem pokusu, naopak nesmějí vědět, zda jsou zařazeni do zkoumané nebo kontrolní skupiny, která například místo testovaného léku dostává [[placebo]]. [62] => [63] => === Společenské vědy === [64] => Experiment je běžnou součástí výzkumu v sociálních vědách. Experimentálně může být ověřována například efektivita [[psychoterapie]] či určitého [[Pedagogika|vzdělávacího]] postupu (třeba specifická metod výuky matematiky). Jde o běžně využívanou [[Psychologický experiment [65] => |výzkumnou techniku v psychologii]], zejména [[Sociální psychologie|sociální]] a [[Kognitivní psychologie|kognitivní]], bývá však využíván i rovněž v [[Politologie|politologii]], například za účelem výzkumu voličského chování, nebo třeba [[Ekonomie|ekonomii]], zejména behaviorální. Ostatně [[Daniel Kahneman]] za psychologický (či [[Behaviorální ekonomie|behaviorálně-ekonomický]] získal [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu]]. [66] => [67] => Experiment pochopitelně není jedinou metodou výzkumu v sociálních vědách. Rozšířené jsou (mimo [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]]) zejména [[Průzkum veřejného mínění|průzkumy]] nebo [[korelační studie]]. Můžeme se rovněž setkat i s [[kvaziexperiment]]em (ve kterém na rozdíl od experimentu chybí náhodné rozdělení do skupin) či experimentem typu „n=1“, kde je účastníkem výzkumu jediný zkoumaný subjekt, což limituje možnosti zobecnění výsledků. Kromě toho řada výzkumů, které jsou běžně označované jako experimenty, ve skutečnosti experimenty nejsou. Příkladem může být velmi známý [[Stanfordský vězeňský experiment]] realizovaný [[Philip Zimbardo|Philipem Zimbardem]] nebo originální podoba původního [[Milgramův experiment|Milgramova experimentu]]. V těchto případech ve skutečnosti šlo o deskriptivní [[observační studie]]. [68] => [69] => Obecným problémem výzkumů v sociálních vědách bývá otázka etiky. Některé výzkumné designy mohou vyžadovat klámání účastníků (kterým jsou sděleny nepravdivé informace o účelu, nebo dokonce i podobě výzkumu), což může být problematické. Obtížné může být rovněž i zaslepení experimentálních studií, protože účastníci mohou účel výzkumu občas identifikovat a pozměnit své jednání nikoliv v důsledku experimentální podmínky, ale spíše svého očekávání. [70] => [71] => == Příklady slavných experimentů == [72] => === Fyzika === [73] => * [[Magdeburské polokoule]] (1654, [[Otto von Guericke]]) ukázaly vlastnosti vakua [74] => * [[Michelsonův-Morleyův experiment]] (1887) vyvrátil dosavadní teorii šíření světla éterem [75] => [76] => === Biologie === [77] => * [[Pasteurovo vyvrácení abiogeneze]] ([[samoplození]]) (1861); [[Louis Pasteur]] ukázal, že na živném substrátu nevznikne samovolně život ani za přístupu vnějšího vzduchu [78] => [79] => === Psychologie === [80] => * [[Aschův experiment]] – demonstrace [[konformita|konformity]] [81] => * [[Experimenty Harryho Harlowa]] - podmínky vzniku citové vazby u makaků [82] => [83] => == Odkazy == [84] => === Reference === [85] => [86] => === Literatura === [87] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998. Heslo Experiment. [88] => * ''Filosofický slovník Universum''. Praha: Knižní klub 2009. Heslo Experiment. [89] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Experiment. Sv. 3, str. 489 [90] => === Související články === [91] => * [[Pozorování]] [92] => * [[Slepý pokus]] [93] => * [[Reprezentativní vzorek]] [94] => * [[Teorie]] [95] => * [[Hypotéza]] [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{commonscat}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=experiment}} [99] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/physics-experiment/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Experiment in physics] [100] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20130302225553/http://sciencecastle.com/sc/index.php/home/index Science experiments for kids] [101] => * {{en}} [http://www.weirdexperiments.com/home.htm Weird experiments (s filmy)] {{Wayback|url=http://www.weirdexperiments.com/home.htm |date=20121104155733 }} [102] => {{Autoritní data}} [103] => [104] => [[Kategorie:Vědecká metoda]] [] => )
good wiki

Experiment

Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů. Pokus je hlavní nástroj empirického rozšiřování vědeckého poznání.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pozorování','bažant','žák','učitel','Badatelsky orientovaná výuka','Francis Bacon','poštolka','Rulík zlomocný','patent','laboratoř','krize reprodukovatelnosti','termostat'

Bažant

Laboratoř

Patent

Poštolka

Pozorování

Termostat

Termostat je zařízení sloužící k udržování a regulaci teploty.

Učitel

Žák