Array ( [0] => 14754596 [id] => 14754596 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fürstenbergové [uri] => Fürstenbergové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Fürstenbergové [2] => | znak = Coat of Arms of the Principality of Fürstenberg.svg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Moderní grafická podoba knížecího erbu Fürstenbergů [5] => | země = [[Soubor:Arms of Swabia.svg|16px]] [[Švábské vévodství]]
{{Vlajka|Bádenské kurfiřtství}} [[Bádenské markrabství|Bádensko]]
{{Vlajka|Württemberské vévodství}} [[Württemberské vévodství|Württembersko]]
{{Vlajka|Hohenzollernsko-Sigmaringen}} [[Hohenzollernsko-Sigmaringen]]
{{Vlajka a název|České království}}
{{Vlajka a název|Moravské markrabství}}
{{Vlajka a název|Dolní Rakousy}} [6] => | mateřská dynastie = Hrabata z Urachu [7] => | tituly = * [[SOubor:Rangkronen-Fig. 18.svg|25px|Heraldická koruna pro šlechtický titul hrabě]] 1250 [[říšský hrabě]] z Fürstenbergu [8] => * 1283 lankrabě baarský [9] => * VĚTEV HEILIGENBERG: [10] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1664 [[říšský kníže]] (dědičný titul pro prvorozeného syna) [11] => * VĚTEV MÖßKIRCH: [12] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1716 přenesení [[kníže|knížecího stavu]] z linie Heiligenberg [13] => * VĚTEV STÜHLINGEN: [14] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1716 přenesení [[kníže|knížecího stavu]] z linie Heiligenberg s predikátem ''Hochgeboren'' [15] => * [[1762]] knížecí hodnost rozšířena na všechny členy rodu [16] => * [[1825]] predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' pro hlavu rodu [17] => ---- [18] => * POZNÁMKY: [19] => * 1627 a 1642 velký palatinát [20] => * 1818 dědičný člen první komory bádenského parlamentu [21] => * 1819 dědičný člen první komory württemberského parlamentu [22] => * 1854 dědičný člen [[Panská sněmovna (Prusko)|Panské sněmovny]] [[Pruský zemský sněm|Pruského zemského sněmu]] [23] => * 1861 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] – knížecí větev [24] => * 1863 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] – lankraběcí větev [25] => | zakladatel = Egino I. z Urachu [26] => | mýtický zakladatel = [27] => | rok založení = [[13. století]] [28] => | konec vlády = [29] => | meč = [30] => | přeslice = [31] => | poslední vládce = [32] => | současná hlava = [[Heinrich z Fürstenbergu]] [33] => | větve rodu = Fürstenberg, Weitra, Fürstenberg-Stühlingen [34] => }} [35] => '''Fürstenbergové''' jsou bývalý knížecí panovnický rod odvozující své jméno od [[Fürstenberg]]u v [[Bádensko|Bádensku]]. Rod v minulosti vlastnil i statky na území [[České království|Českého království]] a patřil také k nejvyšší [[Čechy|české]] světské i duchovní [[aristokracie|aristokracii]], řadil se mezi tz. [[Apoštolská šlechta|apoštolskou šlechtu]]. Historicky poslední podoba jejich titulu zní [[Seznam fürstenberských knížat|''kníže'' ''z Fürstenbergu'']]'', lankrabě v Baaru a na Stühlingenu, hrabě z Heiligenbergu a Werdenbergu'' (německy ''[[Fürstenberské knížectví|Fürst zu Fürstenberg]], Landgraf in der Baar und zu Stühlingen, Graf zu Heiligenberg und Werdenberg''). [36] => [37] => Rod také výrazně zasáhl do českého průmyslu výrobou železné litiny a piva. Dnešní potomci rodu vlastní statky a zámky v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Německo|Německu]]. [38] => [39] => == Historie rodu == [40] => === Nejstarší historie === [41] => Dnešní rod knížat z Fürstenbergu je linií rodu hrabat z Urachu, jehož první historicky doložená osobnost je [[Egino I. z Urachu]] († 1050). [42] => [43] => 25. července [[1236]] zemřel Egino V., hrabě z Urachu a Freiburgu a závětí rozdělil svá panství mezi syny. Třetí z nich, Jindřich I. (1236–1284), přítel pozdějšího německého krále a císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I. Habsburského]], byl tím mužem, který nesl v [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] dne 26. srpna [[1278]] říšskou zástavu. Dědictvím po otci dostal hrabství Fürstenberg a listinou Rudolfa I. ze dne 18. ledna 1283 získal lankrabství Baar. [44] => [45] => Titul '''Landgraf in der Baar''' poté rod Fürstenbergů drží od roku 1283 až do roku 1806, kdy po [[mediatizace|mediatizaci]] knížectví připadlo území jejich lankrabství Baar [[Bádenské velkovévodství|Velkovévodství bádenskému]]. [46] => [47] => Ve 14. a 15. století sídlili Fürstenbergové na hradě Fürstenberg. Bedřich II. (1496–1559) se stal rytířem Řádu zlatého rouna. V roce 1516 se oženil s Annou z Werdenbergu († 1554), která zdědila hrabství Heiligenberg, které se nachází severně od Bodamského jezera, a panství Jungnau a Trochtelfingen. Jejich synové založili tři větve. Starší syn Kryštof I. (1534–1559) založil '''kinzigtalskou linii''', prostřední syn Jindřich (1536–1596) založil '''baarskou linii''', která však už jeho osobou vymřela, a mladší syn Jáchym (1538–1598) založil '''heiligenberskou linii'''. V další generaci získal Bedřich III. (1563–1617) z heiligenberské větve prostřednictvím druhého sňatku s hraběnkou Annou Marií z Arca († 1607) hrad a město [[Vitoraz|Vitoraz (Weitra)]] v Dolních Rakousích. [48] => [49] => === Knížecí stav === [50] => V roce 1664 byli bratři [[Heřman Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu|Heřman Egon]] (1627–1674), František Egon (1626–1682) a Vilém Egon (1629–1704) z linie Heiligenberg povýšení do říšského knížecího stavu. Následně v roce 1667 obdrželi místo a virilní hlas v říšském knížecím kolegiu. Fürstenbergové navíc měli v důsledku držby hrabství Heiligenberg a Werdenberg v tomtéž kolegiu i kuriátní hlas. Velký palatinát, který mj. umožňuje razit vlastní mince, držela linie Stühlingen od roku [[1642]]. Linie Heiligenberg vymřela v roce 1716 knížetem [[Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu|Antonínem Egonem]] a jejich dědicem se stala linie Meßkirch.{{Doplňte zdroj}} V roce 1716 byl na ni a na linii Stühlingen přenesen knížecí titul. Meßkirchská linie vymřela bezdětným knížetem [[Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu|Karlem Bedřichem z Fürstenberg-Mößkirchu]] v roce 1744, majetek tak přešel na linii Stühlingen, která už 2. února{{doplňte zdroj}} 1716 získala knížecí titul '''Fürst zu Fürstenberg''' s predikátem '''Hochgeboren'''. Prvním vládnoucím knížetem z této linie se stává '''[[Josef Vilém z Fürstenbergu|Josef Vilém Arnošt]]''' (12. ledna 1699 – 29. července 1762), který po vymření jednotlivých větví sjednotil veškeré fürstenberské državy a v roce 1723 přenesl sídlo ze Stühlingenu do Donaueschingen. Ve stejném roce se oženil s hraběnkou Marií Annou z Waldsteinu (22. února 1707 – 12. listopadu 1756), po které dědil jejich syn [[Josef Václav z Fürstenbergu-Stühlingenu|Josef Václav Jan Nepomuk]] (21. března 1728 – 2. června 1783), 6. kníže z Fürstenbergu (1762–1783) a předseda švábského kolegia říšských hrabat, krom majetků rodu v Německu také panství Křivoklát v Českém království a to závětí z 3. srpna 1756. [51] => [52] => Roku [[1762]] získávají Fürstenbergové knížecí stav pro všechny členy rodu, roku [[1825]] predikát '''Durchlaucht''' pro hlavu rodu. [53] => Valdštejnské panství Křivoklát, které hraběnka Marie Anna přinesla věnem, odkázal kníže Josef Václav svému druhému synu [[Karel Egon I. z Fürstenbergu|Karlu Borromeovi Egonovi]] (7. května 1729 – 11. července 1787), ženatému s hraběnkou Marií Josefou ze Šternberku (24. června 1735 – 16. ledna 1803). Karel Borromeus byl [[Císařský komorník|císařským komořím]] a [[Tajný rada|tajným radou]] a v letech 1771–1782 zastával úřad [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabí]] Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Roku [[1774]] byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] v Praze. [54] => [55] => === Knížecí rod a jeho stát 1716–1806 === [56] => {{Infobox - zaniklý stát [57] => | název = Fürstenberské hrabství (knížectví) [58] => | originální název = Grafschaft (Fürstentum) Fürstenberg [59] => | rok vzniku = [[1250]] [60] => | rok zániku = [[1806]] [61] => | před 1 = Zähringové [62] => | před 1 vlajka = CoA Zähringen Family.svg [63] => | před 2 = Švábské vévodství [64] => | před 2 vlajka = Arms of Swabia.svg [65] => | po 1 = Fürstenberg-Fürstenberg [66] => | po 1 vlajka = Blason_fam_de_Maison_von_und_zu_Fürstenberg_2.svg [67] => | po 2 = Fürstenberg-Wolfach [68] => | po 2 vlajka = Blason_fam_de_Maison_von_und_zu_Fürstenberg_2.svg [69] => | po 3 = Bádenské kurfiřtství [70] => | po 3 vlajka = Banner of Baden (3^2).svg [71] => | znak = Coat of Arms of the Principality of Fürstenberg.svg [72] => | článek o znaku = [73] => | velikost znaku = 150px [74] => | mapa = Adel im Wandel319s.jpg [75] => | velikost mapy = 290px [76] => | mapa poznámka = Fürstenberská panství v roce [[1806]] [77] => | rozloha = 2 090 [78] => | hlavní město = [[Fürstenberg (hrad)|Fürstenberg]] [79] => | jazyky = [[Alemanština|alemanská němčina]] [80] => | národnostní složení = [81] => | náboženství = [82] => | státní zřízení = [[monarchie]] [83] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Svatá říše římská}} [84] => | měna = [85] => | vznik = [86] => | zánik = [87] => }} [88] => [[Soubor:Malá Strana Valdštejnská, Fürstenberský palác 2.jpg|vlevo|náhled|[[Fürstenberský palác]] ve Valdštejnské ulici v Praze]] [89] => Fürstenberg bylo [[knížectví]] existující v letech [[1716]]–[[1806]] jako stát ve svazku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], které bylo podřízeno pouze císaři (německy ''reichsunmittelbares Fürstentum''). Bylo tzv. [[mediatizace|mediatizováno]] v roce [[1806]]. Mělo 120 000 obyvatel na rozloze 2 090 km².[http://www.pantel-web.de/bw_mirror/history/bwmaps/bw_316.jpg Mapa] Bylo složeno z rozptýlených držav rodu Fürstenbergů v Bádensku, [[Württembersko|Württembersku]] a na území [[Hohenzollernové|Hohenzollern-Sigmaringen]]. [90] => [91] => ==== Hlavní části knížectví ==== [92] => Lankrabství [[Baar]]{{nepřesný odkaz}} s hlavním městem [[Donaueschingen]] (od roku [[1283]]). [93] => [94] => Lankrabství Stühlingen s městy [[Stühlingen]], [[Engen]] a Neustadt ve Schwarzwaldu (od roku [[1639]]). [95] => [96] => Hrabství [[Heiligenberg]] a [[Werdenberg]] (od roku 1534) u [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]] s městem a zámkem [[Heiligenberg]] (letní rezidence, od roku 1534 v majetku rodu) s výhledem na Tyrolské a Švýcarské Alpy. [97] => [98] => Panství [[Meßkirch]], [[Jungnau]], [[Trochtelfingen]] a drobnější majetky na území [[Bádensko|Bádenska]] a [[Hohenzollernové|Hohenzollern-Sigmaringen]]. [99] => [100] => === Karel Egon II. z Fürstenbergu === [101] => Posledním panujícím knížetem byl vnuk Karla Borromea Egona, '''[[Karel Egon II. z Fürstenbergu]]''' (28. října [[1796]] – 22. října [[1854]]), 9. kníže (17. května 1804 – 19. listopadu 1805), ženatý od roku 1818 s princeznou [[Amálie Kristýna Bádenská|Amálií Bádenskou]] (26. ledna 1795 – 14. září 1869). Byl majitelem [[Svěřenství|fideikomisu]] v Čechách a 17. května 1804 po vymření říšské knížecí linie zdědil rovněž všechny říšské statky rodu ve [[Švábsko|Švábsku]]. Roční příjem z jeho panství se tehdy odhadoval na 600 000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Tento muž je praotcem všech dnes žijících Fürstenbergů – knížecí linie švábské se sídlem na zámku v [[Donaueschingen]] a linie knížat a lankrabat z [[Weitra|Weitry]], žijící na zámku Weitra v Rakousku. Kníže Karl Egon II. studoval ve Freiburgu ([[Freiburg im Breisgau]]) a [[Würzburg]]u a poté vstoupil do rakouské císařské armády. Roku 1814 doprovázel jako ordonanční důstojník knížete Schwarzenberga do Paříže, po uzavření míru však vojenskou službu opustil a věnoval se správě rodinného majetku. Jeho rezidencí byl zámek v Donaueschingen a zámek Heiligenberg. Po jeho smrti se rod rozdělil na primogenituru – kníže Karl Egon III. (4. března 1820 – 15. března 1892), která však vymřela již synem Karla Egona III. roku 1896, a sekundogenituru na [[Křivoklátské panství|Křivoklátském panství]] (k němuž patřily [[Křivoklát]], [[Krušovice]], [[Nižbor]], [[Skřivaň]], [[Podmokly (okres Rokycany)|Podmokly]] atd.). Jejím prvním představitelem byl kníže Maximilian Egon I. (29. března 1822 – 27. července 1873). [102] => [103] => Soubor:Krivoklat castle 01.jpg|[[Křivoklát|Hrad Křivoklát]] [104] => Soubor:Peter Stehlik 2011.07.30 007.JPG|[[Lány (zámek, okres Kladno)|Zámek Lány]] [105] => Soubor:Malá Strana Valdštejnská, Fürstenberský palác 2.jpg|[[Fürstenberský palác]] v Praze [106] => Soubor:Fuerstenberg.jpg|[[Fürstenberský palác (Vídeň)|Fürstenberský palác ve Vídni]] [107] => [108] => [109] => Hlava rodu, kníže z Fürstenbergu (německy ''Fürst zu Fürstenberg''), byl dědičným členem: [110] => * první komory bádenského parlamentu (od roku 1818), [111] => * první komory württemberského parlamentu (od roku 1819), [112] => * panské sněmovny pruského parlamentu (od roku 1854), [113] => * panské sněmovny [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské říšské rady]] (od roku 1861). [114] => [115] => Následkem aktu [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]] z roku [[1806]] ztratil rod Fürstenbergů svou [[svrchovanost|suverenitu]] v [[Fürstenberg (knížectví)|knížectví Fürstenberg]]. [116] => [117] => Stavovská práva rodu k Bádensku jsou upravena smlouvou ze 14. května 1825, k Württembersku královskou deklarací ze dne 23. června 1839. [118] => [119] => === 1. polovina 20. století === [120] => Dle ''Schematismu velkostatků v království Českém'' (Ignaz TITTEL, 1906) patřil knížatům z Fürstenbergu v Čechách pozemkový majetek o velikosti 40 089 ha, z toho 80% lesů. Podobně jako řada dalších šlechtických rodů, tak i Fürstenbergové byli postiženi [[Pozemková reforma v Československu|pozemkovou reformou]] ve 20. letech 20. století. V této době začal kníže [[Maximilián Egon II. z Fürstenbergu|Maxmilian Egon II.]] (13. 10. 1863 zámek Lány – 11. 8. 1941 Heiligenberg) statky v Čechách rozprodávat a roku 1929 státu postoupil hrad Křivoklát a už v roce 1921 zámek v Lánech (ten se pak stal letním sídlem prezidenta). Těžiště rodu se tak definitivně přesunulo do Německa, kde kníže vlastnil majorátní panství [[Donaueschingen]] a do Rakouska, kde centrem jeho majetku byla Weitra, a to od roku 1932, kdy vymřela lankraběcí větev Fürstenbergů. Posledním přímým Fürstenbergem, který se narodil v Čechách, byl [[Jáchym Egon z Fürstenbergu (1923-2002)|Joachim Egon]] (28. 6. 1923 zámek Dřevíč – 9. 7. 2002 Donaueschingen). Jeho syn Heinrich (* 1950) je nynější hlavou rodu. [121] => [122] => == Větve rodu == [123] => * Haslach († 1386) [124] => * Kinzigtalská – rozdělila se na blumberskou a möhrinskou [125] => * Baarská († 1596) [126] => * Heiligenberská († 1716), z ní se vydělila baarsko-wartenberská větev († 1698) a donaueschingenská větev († 1676) [127] => * Möhrinská († 1641) [128] => * Blumberská – rozdělila se na mösskirchskou a stühlingenskou [129] => * Mösskirchská (také Messkirchská, Meßkirchská nebo Mößkirchská, † 1744), z ní se vydělila löffingenská větev († 1702) [130] => * Stühlingenská († 1804) [131] => ** Hlavní knížecí (Josef Vilém Arnošt), jeho synové založili říšskou knížecí a českou větev [132] => *** Říšská knížecí – primogenitura († 1804) [133] => *** Česká – sekundogenitura (od 1756) [134] => * 1804–1854 spojení větví (zvlášť jen lankraběcí), poté [135] => ** Švábská († 1896) [136] => ** Česká – zakladatel Maxmilián Egon I. (1822–1873), žije dodnes rozdělená na německou knížecí (Donaueschingen) a rakouskou lankraběcí (Weitra) [137] => ** Králodvorská († 1967) [138] => * Lankraběcí – terciogenitura (od 1755) – rakousko-moravská Fürstenberg-Weitra († 1932),{{Poznámka|Z lankraběcí linie pocházel kardinál [[Bedřich z Fürstenberka|Bedřich Egon]] (1813–1892), arcibiskup olomoucký.}} z ní se vydělila tavíkovická větev [139] => [140] => == Rodová posloupnost Fürstenbergů == [141] => * Bedřich II. († 1559) [142] => * [[Kryštof I. z Fürstenbergu|Kryštof I.]] († 1559), jeho syn [143] => * [[Albrecht I. z Fürstenbergu|Albrecht I.]] (1557–1599), nejvyšší štolba císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] [144] => * [[Kryštof II. z Fürstenbergu|Kryštof II.]] (1580–1614), jeho syn, nabyl inkolát v Čechách [145] => * Bedřich Rudolf (1602–1655), jeho syn [146] => * Maxmilián František (1634–1681), jeho syn [147] => * [[Prosper Ferdinand z Fürstenbergu|Prosper Ferdinand]] (1662–1704), jeho syn [148] => * [[Josef Vilém z Fürstenbergu|Josef Vilém Arnošt]] (1699–1762), jeho syn, 5. kníže z Fürstenbergu (1716–1762) [149] => * [[Karel Egon I. z Fürstenbergu|Karel Egon I.]] (1729–1787), jeho syn, [[nejvyšší purkrabí]] Českého království (1771–1782) [150] => * [[Karel Alois z Fürstenbergu|Karel Alois]] (1760–1799), jeho syn [151] => * [[Karel Egon II. z Fürstenbergu|Karel Egon II.]] (1796–1854), jeho syn, 9. kníže z Fürstenbergu (1804–1854), 1806 mediatizován [152] => * [[Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu|Maxmilián Egon I.]] (1822–1873), jeho syn [153] => * [[Maximilián Egon II. z Fürstenbergu|Maxmilián Egon II.]] (1863–1941), jeho syn, prodal státu v roce 1929 Křivoklát [154] => * [[Maxmilián Egon z Fürstenbergu|Maxmilián Egon III.]] (1896–1959), jeho syn [155] => * Jáchym Egon (1923–2002), jeho syn [156] => * Heinrich (Jindřich, * 1950), jeho syn, současná hlava rodu [157] => * Christian (Kristián, * 1977), syn a pravděpodobný dědic [158] => * Tassilo (* 2013), syn a pravděpodobný dědic [159] => [160] => == Hlavy rodu po mediatizaci == [161] => * 1804–1854 [[Karel Egon II. z Fürstenbergu|Karel Egon II.]] (1796–1854), ∞ princezna [[Amálie Kristýna Bádenská]] [162] => * 1854–1892 [[Karel Egon III. z Fürstenbergu|Karel Egon III.]] (1820–1892) ∞ princezna Alžběta Henrietta [[Reussové|z Reusse]] (starší linie) [163] => * 1892–1896 [[Karel Egon IV. z Fürstenbergu|Karel Egon IV.]] (1852–1896) ∞ hraběnka Dorothea [[Talleyrand-Périgordové|Talleyrand-Périgord]] [164] => * 1896–1941 [[Maximilián Egon II. z Fürstenbergu|Maxmilián Egon II.]] (1863–1941) ∞ hraběnka Irma ze [[Schönbornové|Schönborn-Buchheimu]] [165] => * 1941–1973 [[Karl Egon V. z Fürstenbergu|Karel Egon V.]] (1891–1973) ∞ hraběnka Ida [[Nosticové|Nostitz-Rienecková]] [166] => * 1973–2002 Jáchym (Joachim) Egon (1923–2002) ∞ hraběnka Paula Königsegg-Aulendorf; synovec předchozího [167] => * od 2002 Jindřich (Heinrich) (* 1950) ∞ Maximiliane, princezna [[Windischgrätzové|Windisch-Graetzová]]; [168] => * Christian (* 1977) ∞ Jeannette Catherine Griesel; syn a pravděpodobný dědic [169] => * Tassilo (* 2013), syn a pravděpodobný dědic [170] => [171] => == Rodokmen – vybrané osoby == [172] => [173] => A1. Kryštof I. († 1559) [174] => * B1. [[Albrecht I. z Fürstenbergu|Albrecht I.]] (1557–1599), [[nejvyšší štolba]] císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], ∞ 1578/1579 Alžběta z Pernštejna, dcera [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]]. [175] => ** C1. [[Vratislav I. z Fürstenbergu|Vratislav I.]] († 1631), prezident říšské dvorské rady ve Vídni ∞ Eleonora z Helfenštejna († 1629) [176] => *** D1. František Vratislav († 1641) [177] => ** C2. '''Kryštof II.''' (1580 Blumberg – 1614), nabyl '''inkolát v Čechách''' ∞ Dorota Holická ze Šternberka na Líštně (1570 – 12. 6. 1633) [178] => *** D1. Anna Albertina ∞ Kristián Ilov († 1634 zavražděný s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnem]] v Chebu) [179] => *** D2. Vratislav II. (1600 – 27. 5. 1642 Neufra) ∞ I. (1622) Johana Eleonora z Helfenstein-Gundelfingenu († 28. 7. 1629), ∞ I. (1636) Františka Karolína z Helfenstein-Wiesensteigu († 31. 12. 1641) ⇒ ''mösskirchská větev'' [180] => *** D3. Bedřich Rudolf (23. 4. 1602 – 26. 10. 1655 [[Dačice]]) ∞ Maxmiliána z Pappenheimu a lankraběnka ze Stühlingenu ⇒ ''stühlingenská větev'' [181] => **** E1. Maxmilián František (1634–1681) [182] => ***** F1. [[Prosper Ferdinand z Fürstenbergu|Prosper Ferdinand]] (10. 9. 1662 – 21. 11. 1704), [[polní zbrojmistr]] ∞ Žofie z Königsegg-Rothenfelsu (23. 7. 1674 – 15. 5. 1727) [183] => ****** G1. '''[[Josef Vilém z Fürstenbergu|Josef Vilém]]''' (12. 1. 1699 – 29. 4. 1762 Vídeň), 5. kníže z Fürstenbergu, I. ∞ [[1723]] Marie Anna z Valdštejna (22. 2. 1707 – 12. 11. 1756), dědička křivoklátského panství, II. ∞ 1761 Marie Anna von der Wahl (22. 9. 1736 – 21. 3. 1808); ⇒ knížecí větev, zdědil Mösskirch, od 1761 knížata [184] => ******* H1. [z 1. manž.] [[Josef Václav z Fürstenbergu-Stühlingenu|Josef Václav]] (21. 3. 1728 – 2. 6. 1783 [[Donaueschingen]]), 6. kníže z Fürstenbergu, direktor kolegia říšských hrabat ve Švábsku ∞ (21. 7. 1748) Marie Josefa z Waldbburg-Trauchburgu (30. 3. 1731 – 7. 5. 1782); ⇒ ''starší – německá větev'' [185] => ******** I1. [[Josef Maria z Fürstenberg-Stühlingenu|Josef Maria Benedikt]] (9. 1. 1758 – 24. 6. 1796 Donaueschingen), 7. kníže z Fürstenbergu, ∞ (1778) Mariea Antonie z Hohenzollern-Hechingenu (10. 11. 1760 – 25. 7. 1797) [186] => ******** I2. [[Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu|Karel Jáchym]] (31. 3. 1771 – 17. 5. 1804), 8. kníže z Fürstenbergu, ∞ (1796) Karolína Žofie z Fürstenbergu (20. 8. 1777 – 25. 2. 1846) [187] => ******* H2. '''[[Karel Egon I. z Fürstenbergu|Karel (Borromäus) Egon I.]]''' (7. 5. 1729 Praha – 11. 7. 1787 Praha), [[nejvyšší purkrabí]] [[České království|Českého království]] (1771–1782) ∞ (25. 6. 1753) Josefina Marie ze Šternberka (24. 6. 1735 – 16. 1. 1803 Praha); ⇒ ''mladší – česká větev'' [188] => ******** I1. [[Karel Alois z Fürstenbergu|Karel Alois]] (1760 – 23. 3. 1799 padl u Liptingen) ∞ Alžběta z Thurn-Taxisu (1767–1822) [189] => ********* J1. [[Karel Egon II. z Fürstenbergu|'''Karel Egon II.''']] (28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl), '''9. kníže z Fürstenbergu''' (17. 5. 1804 – 22. 10. 1854) ∞ 19. 4. 1818 [[Karlsruhe]] Amálie Kristýna Bádenská (26. 1. 1795 – † 14. 9. 1869 nebo 1855?) [190] => ********** K1. Marie Alžběta (Elisa) (15. 3. 1819 Donaueschingen – 9. 4. 1897 Donaueschingen) [191] => ********** K2. '''[[Karel Egon III. z Fürstenbergu|Karel Egon III.]]''' (4. 3. 1820 zámek Donaueschingen – 15. 3. 1892 Paříž) ∞ (4. 11. 1844 [[Greiz]]) Alžběta Henrietta Reuss starší linie (23. 3. 1824 Greiz – 7. 5. 1861 Berlín) ⇒ panství bádenské [192] => *********** L1. '''[[Karel Egon IV. z Fürstenbergu|Karel Egon IV.]]''' (25. 8. 1852 [[Krušovice]] – 27. 11. 1896 zámek Bruttan) ∞ (6. 7. 1881 [[Zaháň]]) Dorothée de Talleyrand-Périgord (17. 11. 1862 Valençay – 17. 6. 1948 Paříž) [193] => *********** L2. Amálie (25. 5. 1848 Schaffhausen – 8. 3. 1918 Baden-Baden) [194] => ********** K3. Marie Amálie (12. 2. 1821 Donaueschingen – 17. 1. 1899 zámek Rudy) ∞ (19. 4. 1845 [[Donaueschingen]]) Viktor I z Hohenlohe-Schillingsfürstu, vévoda ratibořský, kníže z Corvey (10. 2. 1818 – 30. 1. 1893) [195] => ********** K4. '''[[Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu|Maxmilián Egon I.]]''' (29. 3. 1822 Donaueschingen – 27. 7. 1873 Lány), '''hlava křivoklátské sekundogenitury''' ∞ (23. 5. 1860 [[Vídeň]]) Leontýna z Khevenhüller-Metsch (25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl) [196] => *********** L1. '''[[Maximilián Egon II. z Fürstenbergu|Maxmilián Egon II.]]''' (13. 10. 1863 Lány – 11. 8. 1941 Heiligenberg), prodal [[Křivoklát]] státu ∞ (19. 6. 1889 [[Vídeň]]) Irma z Schönborn-Buchheim (19. 5. 1867 Vídeň – 10. 10. 1948 Heiligenberg) [197] => ************ M1. [[Karl Egon V. z Fürstenbergu|Karel Egon V.]] (6. 5. 1891 Vídeň – 23. 9. 1973 [[Mnichov]]) ∞ (26. 4. 1921 [[Vídeň]]) Františka Ida z Nostitz-Rienecku (28. 3. 1902 Praha – 20. 5. 1961 Mnichov) [198] => ************ M2. [[Maxmilián Egon z Fürstenbergu|Maxmilián Egon III.]] (31. 3. 1896 Praha – 6. 4. 1959 Donaueschingen) ∞ (18. 1. 1921 [[Wechselburg]]) Vilemína z Schönburg-Glauchau (17. 10. 1902 [[Glauchau]] – 25. 9. 1964 [[Biberach an der Riß]]) [199] => ************* N1. '''Jáchym Egon''' (28. 6. 1923 Dřevíč – 9. 7. 2002 Donaueschingen) ∞ (25. 6. 1947 [[Königseggwald]]) Paula z Königsegg-Aulendorfu (* 22. 5. 1925 Aulendorf) [200] => ************** O1. '''Jindřich (Heinrich)''' (* 17. 7. 1950 Heiligenberg) ∞ (11. 11. 1976 [[Řím]]) Maxmiliána Windisch-Grätzová (* 16. 11. 1952 [[Terst]]) ⇒ '''německá (knížecí) větev''' [201] => *************** P1. Kristián (Christian) (* 22. 11. 1977 Donaueschingen) ∞ (16. 9. 2010 Donaueschingen, církevní: 25. 9. 2010 Řím) Jeannette Catherine Griesel (* 10. 9. 1981) [202] => **************** Q1. Tassilo Heinrich Christian (* 24. 12. 2013 Donaueschingen) [203] => **************** Q2. Cécilia (* 11. 3. 2015) [204] => **************** Q3. Tristan (* 2018) [205] => **************** Q4. Leontine (* 2020) [206] => *************** P2. Antonín (Antonius) (* 14. 6. 1985 Starnberg) ∞ (11. 6. 2011 Isola Bella na jezeře Lago Maggiore) Matilde Borromeo Arese Taverna (* 8. 8. 1983) [207] => **************** Q1. Karl Egon (* 22. 9. 2011 [[Turín]]) [208] => **************** Q2. Alexander (* 2012) [209] => ************** O2. Karel Egon (* 3. 4. 1953 Donaueschingen) [210] => ************** O3. [[Johannes Fürstenberg|'''Jan (Johannes)''']] (* 15. 4. 1958 Villingen), adoptován Karlem Egonen V. (č. L1.), zdědil fürstenberské [[Vitorazsko|lankrabství Vitoraz]] (Weitra) 1.∞ (civilně 28. 2. 1985 [[Freilassing]] a církevně 11. 12. 1985 [[Vídeň]]) Veronika Paul (* 15. 9. 1948 Kettwig) – rozvedeni; 2.∞ (30. 5. 1996 [[Gmund am Tegernsee]]) Stephanie Edith Heiden (* 31. 5. 1961 Mnichov) ⇒ '''rakouská (lankraběcí) větev''' [211] => *************** P1. [z 1. manž.] Vincenc (Vinzenz) (* 16. 3. 1985 Vídeň) [212] => *************** P2. [z 2. manž.] Ludvík (Ludwig) (* 28. 12. 1997 Mnichov) [213] => *************** P3. [z 2. manž.] Jan Kristián (Johann Christian) (* 30. 4. 1999 Vitoraz) [214] => *********** L2. [[Karel Emil z Fürstenbergu|Karel Emil]] (16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee) ∞ (23. 7. 1902 [[Keszthely]]) Maria Festetics von Tolna (24. 5. 1881 – 2. 3. 1953) [215] => ************ M1. Tassilo (20. 6. 1903 Brusel 15. 7. 1989 Strobl) 1.∞ 19. 11. 1938 [[Turín]], (rozvedeni) Claire Agnelli (* 7. 4. 1920 [[Turín]]); 17. 10. 1975 [[Paříž]] Cecilie Blaffer; všechny děti z 1. manželství: [216] => ************* N1. Eduard (29. 6. 1946 [[Lausanne]] – 12. 6. 2004 [[Řím]]) 1.∞ 16. 7. 1969 Montfort-l'Amaury, (rozvedeni) Diane Halfin (* 31. 12. 1946 [[Brusel]]); 2.∞ 1983 Lynn Marshall; všechny děti z 1. manželství: [217] => ************** O1. Alexandre Egon (* 25. 1. 1970 [[New York]]) ∞ (28. 10. 1995 [[New York]]) Alexandra Miller (* 8. 10. 1972) [218] => *************** P1. Talita Natasha (* 7. 5. 1999) [219] => *************** P2. Tassilo (* 26. 8. 2001 New York) [220] => ************** O2. Tatiana Desirée (* 16. 2. 1971 New York) ∞ Russell Steinberg [221] => ************* N2. Sebastian (* 24. 1. 1950 [[Lausanne]]) ∞ (28. 9. 1972 Hof bei Salzburg) Elisabetta Guarnati (* 19. 6. 1951 Riva am Gardasee) [222] => ************** O1. Virginia (* 5. 10. 1974 Janov) ∞ 1992 Alexandre Csillaghy de Pacsér [223] => ************* N3. Virginia (* 18. 4. 1940 Řím) 1.∞ (civilně) 17. 9. 1955 Řím, (církevně) 21. 9. 1955 (rozvedeni 1960, anulováno 1969) Alfonso Pr zu Hohenlohe-Langenburg (* 29. 5. 1924 Madrid); 2.∞ (civilně) 12. 1. 1961 Reno, Nevada (rozvedeni 1964) Francisco Pignatari (1916 – 1977 São Paulo) [224] => ************ M2. Jiří (Georg, 3. 8. 1923 [[Strobl]] – 7. 1. 2008) 1.∞ (civilně) 10. 9. 1960 Öblarn, (církevně) 11. 9. 1960 (rozvedeni 1965) [[Kristina Colloredo-Mansfeldová|Kristina z Colloredo-Mansfeldu]] (* 19. 12. 1940); 2.∞ (civilně) 1. 8. 1978 [[Korneuburg]] Victoria Taves Pullen (* 23. 3. 1957 Rio de Janeiro) [225] => ************* N1. Diega (* 12. 12. 1961 Vídeň – 2. 1. 1975 [[Gdaňsk]], při autonehodě) [226] => ************ M3. [[Antonie Schwarzenbergová|Antonie]] (12. 1. 1905 [[Brusel]] – 24. 12. 1988 [[Vídeň]]) ∞ (30. 6. 1934 Praha ([[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel sv. Mikuláše]])) [[Karel VI. Schwarzenberg|Karel VI. ze Schwarzenbergu]] (* 5. 7. 1911 [[Čimelice]] – 9. 4. 1986 Vídeň) [227] => ************ M4. Marie (* 29. 11. 1907 Vídeň – 24. 2. 1945 Davos) [228] => ************ M5. Karolina (* 19. 11. 1912 Vídeň – 26. 7. 1930 Strobl) [229] => ********** K5. Marie Henrietta (16. 7. 1823 – 19. 9. 1834 Vídeň) [230] => ********** K6. [[Emil Egon z Fürstenbergu|Emil Egon]] (12. 9. 1825 Donaueschingen – 15. 5. 1899 zámek Leontýn u Křivoklátu) ∞ (31. 5. 1875 Praha) Leontýna z Khevenhüller-Metsch (25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl) [231] => ********** K7. Pavlína Vilemína (11. 6. 1829 Donaueschingen – 3. 8. 1900 Sławięcice) ∞ (15. 4. 1847 [[Donaueschingen]]) Hugo z Hohenlohe-Oehringenu (27. 5. 1816 [[Stuttgart]] – 23. 8. 1897 Sławięcice) [232] => ********* J2. Marie Leopoldina (4. 9. 1791 Praha – 10. 1. 1844 Kupferzell) ∞ (20. 5. 1813 [[Heiligenberg]]) Karel Albrecht z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (29. 2. 1776 – 15. 6. 1843) [233] => ********* J3. Marie Josefa (* a † 9. 9. 1792) [234] => ********* J4. Antonie (28. 10. 1794 – 1. 10. 1799) [235] => ********* J5. Marie Anna Posthuma (17. 9. 1798 – 18. 7. 1799) [236] => ****** G2. Ludvík August Egon († 1759) ⇒ ''lankraběcí větev'' [237] => [238] => == Významné osobnosti rodu == [239] => [[Soubor:Nižbor, škola, pamětní deska.jpg|náhled|Pamětní deska upomínající na založení školy v [[Nižbor]]u Karlem Egonem Fürstenbergem v roce 1826]] [240] => * '''Fridrich II.''' (19. července 1496 – 8. března 1559), první člen rodu, který byl poctěn [[Řád zlatého rouna|Řádem Zlatého rouna]], zdědil po své manželce hrabství [[Heiligenberg]] a [[Werdenberg]]. [241] => * '''[[Albrecht I. z Fürstenbergu|Albrecht I.]]''' (25. března 1557 – 13. září 1599), [[nejvyšší štolba]] císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], ženatý od roku 1578 s [[Alžběta z Pernštejna|Alžbětou z Pernštejna]], dcerou mocného [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]]. [242] => * '''[[Heřman Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu|Heřman Egon]]''' (1627–1674) z linie Heligenberg, 1. kníže [243] => * '''[[Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu|Antonín Egon]]''' (1656–1716), poslední mužský příslušník linie Heiligenberg, 2. kníže [244] => * '''[[Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu|Froben Ferdinand]]''' (1664–1741) z linie Mößkirch, 3. kníže [245] => * '''[[Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu|Karel Bedřich]]''' (1714–1744) poslední mužský příslušník linie Mößkirch, 4. kníže [246] => * '''[[Karel Egon I. z Fürstenbergu|Karel (Borromäus) Egon I.]]''' (7. května 1729 Praha – 11. července 1787 Praha), kníže,{{doplňte zdroj}} prezident [[Královská česká společnost nauk|Královské České společnosti nauk]], shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, která patří mezi největší a nejcennější v Čechách, v současné době je umístěna na [[Křivoklát]]ě. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Společnosti nauk, která je dnes ve správě [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Mohl stát proslulým svým výrazným humanitním cítěním (podporoval řadu škol, na svém panství zrušil robotu několik let před tím, než byla oficiálně zrušena), nakonec však získal nechvalnou proslulost díky tomu, že na jeho panství byl nalezen největší keltský zlatý podklad. Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. [247] => * '''[[Marie Josefa z Fürstenbergu]]''' (1731 – 8. února 1770 Praha), říšská kněžna-abatyše[[Seznam abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě| kláštera benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě]], vládla v letech 1767–1770; pohřbena před oltářem Tří sv. králů v kapli sv. Mikuláše [[Bazilika svatého Jiří|baziliky sv. Jiří]] Ignaz Eugen Nowak: Erinnerungen an Sanct Georg. Prag 1836, s. 24 [248] => * '''[[Joachim Egon Fürstenberg|Joachim Egon]]''' (22. prosince 1749 [[Ludwigsburg]] – 26. ledna 1828 [[Vídeň]]), [[lankrabě]], císařský dvořan, c. k. tajný rada, komoří, 1826–1828 [[Dvorský maršálek|nejvyšší maršálek císařského dvora]], 1803 rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] [249] => * '''[[Josef Maria z Fürstenberg-Stühlingenu|Josef Maria]]''' (1758–1796), 7. kníže [250] => * '''[[Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu|Karel Jáchym]]''' (1771–1804), 8. kníže, poslední příslušník říšské knížecí linie [251] => * '''[[Bedřich Karel Fürstenberg|Bedřich Karel]]''' (1774–1856), nejvyšší maršálek císařského dvora [252] => * '''[[Josef Arnošt Fürstenberg|Josef Arnošt]]''' (1808–1892), prezident Nejvyššího soudního dvora ve Vídni, poslanec moravského zemského sněmu, člen Panské sněmovny [253] => * '''[[Bedřich z Fürstenberka|Bedřich Egon]]''' (8. října 1813 Vídeň – 20. srpna 1892 [[Hukvaldy]]), vnuk Joachima Egona, 6. olomoucký arcibiskup (1853–1892), kardinál ([[1879]]), pohřben v katedrále sv. Václava v [[Olomouc]]i, koupil koncem 60. let 19. století knihovnu vatikánského archiváře [[Augustin Theiner|Augustina Theinera]] a po jejím převezení do [[Kroměříž]]e byla z těchto knih založena tzv. [[Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna#Nová knihovna|Nová knihovna]]. Jednalo se přibližně o 30 000 svazků, z nichž mnohé byly velmi vzácné. [254] => : Arcibiskup kníže Bedřich Fürstenberg pobýval často v zámku na Hukvaldech, kde bylo letní sídlo olomouckých arcibiskupů. Bylo právě na popud kardinála Fürstenberga upraveno z bývalého panského úřadu. Kolem byla zřízena zahrada. Kníže Fürstenberg vybudoval na Hukvaldech hřebčinec, kde se chovali vzácní koně. Kníže často vyjížděl na lov do okolních lesů se svou družinou "Černých myslivců". Na Hukvaldech v zámku zemřel. Zaznamenal to do kroniky tehdejší kronikář Jan Smolík. [255] => * '''[[Karel Egon II. z Fürstenbergu|Karel Egon II.]]''' (28. října 1796 Praha – 22. října 1854 Bad Ischl), 9. kníže, přispěl k rozvoji průmyslu v Čechách. Zakládal hutě a slévárny a provozoval [[Lánská koněspřežka|koněspřežku z křivoklátských lesů do Prahy]]. Podpořil penězi založení [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. [256] => * Kníže '''[[Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu|Maximilian Egon I.]]''', hlava křivoklátské sekundogenitury (1822–1873), sídlil především na [[Lány (zámek, okres Kladno)|zámku v Lánech]]. [257] => * '''[[Karel Emil z Fürstenbergu|Karel Emil]]''' (1867–1945), rakousko-uherský diplomat, velvyslanec ve Španělsku 1913–1918 [258] => * '''[[Ira von Fürstenberg|Ira (Virginia)]]''' (1940–2024), italská herečka, modelka a spisovatelka [259] => [260] => == Knížecí rod dnes == [261] => === Linie Donaueschingen === [262] => V současné době je hlavou rodu kníže '''[[Jindřich Maxmilián Egon Karel z Fürstenbergu|Heinrich Maxmilian Egon Karl]]''' (* 17. července 1950), ženatý od roku 1976 s princeznou Maximilianou von Windisch-Grätz (* 16. listopadu 1952), se kterou má dva syny, Christiana Joachima Maximiliana Egona (* 22. listopadu 1977) a Antonia Huga Egona (* 14. června 1985). [263] => [264] => === Linie Weitra === [265] => Rakouská linie lankrabat z Weitry pokračuje bratrem knížete Heinricha. Tím je [[Johannes Fürstenberg|Johannes Joseph]] (* 15. 4. 1958), princ a lankrabě zu Fürstenberg, který zdědil lankrabství Weitra s panstvími Weitra, Reinpolz a Wasen po adopci jeho prastrýcem, knížetem a lankrabětem [[Karl Egon V. z Fürstenbergu|Karlem Egonem V.]] (6. 5. 1891 – 23. 9. 1973). Lankrabě z Weitry má tři syny – Vinzenze (* 16. 3. 1985), Ludwiga (* 28. 12. 1997) a Johanna (* 30. 4. 1999). Jeho manželka není šlechtického původu. [266] => [267] => === Dnešní majetek Fürstenbergů === [268] => [[Soubor:Siebmacher-Fürstenberg.jpg|náhled|vlevo|upright=0.6|Fürstenberský znak ze [[Johann Siebmacher|Siebmacherovy]] sbírky]] [269] => [270] => Z bývalého knížectví Fürstenberg zůstaly do dnešních dnů v držení knížecí rodiny rozsáhlé pozemkové a lesní majetky v [[Donaueschingen]] se sídelním zámkem knížete, zámek [[Werenwag]] na skále nad [[Dunaj]]em, zámek Heiligenberg a zámek [[Hohenlupfen]] ve městě [[Stühlingen]]. [271] => [272] => Linie [[lankrabě|lankrabat]] z Weitry obhospodařuje panství a zámek [[Weitra]] nedaleko [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmündu]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousech]]. [273] => [274] => == Rodový erb == [275] => V erbu mají Fürstenbergové štít s červenou orlicí ve zlatém poli (Fürstenberg), na něm středový štítek čtvrcený, v 1. a 3. poli stříbrný církevní prapor na červeném poli (Werdenberg), ve 2. a 4. poli do rohu posunuté břevno vpravo křížem ve stříbře (Heiligenberg). Lem štítu stříbrný s modrými dvojobláčky (Blumeneck). [http://homepage.mac.com/linstedt/linische/img/fuerstenberg1710.jpg]{{Nedostupný zdroj}} [276] => [277] => == Pohřebiště == [278] => * [[Fürstenberská hrobka (Nižbor)|Rodinná knížecí hrobka]] v [[Nižbor]]u – podzemní [279] => * Rodinná hrobka lankrabat z Fürstenbergu v Altweitra (Horní Rakousy) – [[Novogotika|neogotická]] stavba z roku [[1843]] vedle opevněného románského kostela [280] => * Rodinná knížecí hrobka v [[Donaueschingen]], v parku ve čtvrti Neudingen – [[Novorenesance|novorenesanční]] centrální stavba z let 1853–1856 s kopulí. Nechal ji zbudovat [[Karel Egon II. z Fürstenbergu|Karel Egon II]]. Hrobka byla vysvěcena [[23. červen|23. června]] [[1853]], kostel dokončen až za [[Karel Egon III. z Fürstenbergu|Karla Egona III.]] v roce [[1856]]. [281] => * Rodinná hrobka na hřbitově ve [[Strobl|Stroblu am Wolfgangsee]]. [282] => [283] => == Odkazy == [284] => === Poznámky === [285] => {{Poznámky}} [286] => [287] => === Reference === [288] => [289] => [290] => === Literatura === [291] => * Büttner, Heinrich: Egino von Urach-Freiburg, der Erbe der Zähringer und Ahnherr des Hauses Fürstenberg. (Veröffentlichungen aus dem Fürstlich Fürstenbergischen Archiv 6) 1939. [292] => * {{Citace monografie | příjmení = Skalická | jméno = Eva | titul = Šlechtické rody na Rakovnicku | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok = 1998 | počet_stran = 144 | strany = 49–60 | isbn = 80-85868-18-0}} [293] => * Vlčková – Butulová,I.: Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži. VVM,1967 – 1976, Brno. [294] => * Mašek P.: Modrá krev – Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, {{ISBN|80-204-1049-X}}, Mladá Fronta 2003. [295] => * {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8}} [296] => * Fürst Heinrich zu Fürstenberg,Frankfurter Allgemeine Zeitung, 06. 10. 2004, Nr. 233 / Seite 18. [297] => * Královna ženské siluety – Diane Von Fürstenberg, MF Dnes, 10. srpna 2006. [298] => [299] => === Související články === [300] => * [[Seznam fürstenberských knížat]] [301] => * [[Fürstenberský palác]] [302] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [303] => [304] => === Externí odkazy === [305] => * {{Commonscat}} [306] => * [http://genealogy.euweb.cz/furstbg/furstenbg4.html Genealogie rodu na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)] [307] => * [https://haus-fuerstenberg.com/ Oficiální stránky rodiny] [308] => * [https://www.angelfire.com/realm/gotha/gotha/furstenberg.html Genealogie rodu na stránkách angelfire.com/realm/gotha/gotha.htm (Paul Theroff)] [309] => [310] => {{Autoritní data}} [311] => {{Portály|Česko|Lidé|Německo|Rakousko}} [312] => [313] => [[Kategorie:Fürstenbergové| ]] [314] => [[Kategorie:Německé šlechtické rody]] [315] => [[Kategorie:Dějiny Bádenska-Württemberska]] [316] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [317] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [318] => [[Kategorie:Pohřbení v Nižboru]] [] => )
good wiki

Fürstenbergové

Fürstenbergové jsou bývalý knížecí panovnický rod odvozující své jméno od Fürstenbergu v Bádensku. Rod v minulosti vlastnil i statky na území Českého království a patřil také k nejvyšší české světské i duchovní aristokracii, řadil se mezi tz.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Donaueschingen','Vídeň','Karel Egon II. z Fürstenbergu','1806','Maximilián Egon II. z Fürstenbergu','Karel Egon I. z Fürstenbergu','Heiligenberg','Křivoklát','Josef Vilém z Fürstenbergu','Karel Egon III. z Fürstenbergu','Karl Egon V. z Fürstenbergu','Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu'

1806

Donaueschingen

Křivoklát

Vídeň