Array ( [0] => 14677914 [id] => 14677914 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fagocytóza [uri] => Fagocytóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:FAGOCITOSI_BY_RAFF.gif|náhled|Průřez buňkou přijímající fagocyticky potravu, její strávení a vyvržení]] [1] => '''Fagocytóza''' (z řeckého ''„phagein“'' – sníst; sežrat a ''„kutos“'' – duté plavidlo) je [[endocytóza|endocytický]] proces pohlcování pevných částic (≥ 0,5 μm) z okolního prostředí [[buňka]]mi. Pozřením částice se vytvoří fagozom, organela pro trávení. Odlišuje se od dalších mechanismů pozření částic nebo tekutiny, například od [[Pinocytóza|pinocytózy]]. [2] => [3] => Fagocytózou se některé jednobuněčné organismy živí. Příkladem mohou být [[kořenonožci]], z nichž nejznámější je díky této schopnosti [[měňavka]] (amoeba). V těle mnohobuněčných organismů je fagocytóza používaná jako prostředek obrany proti patogenním mikroorganismům nebo se tímto způsobem odstraňují cizorodé částice a vlastní buňky zaniklé procesem [[apoptóza|apoptózy]] (přestárlé a poškozené buňky a jejich zbytky). Na tuto činnost jsou v imunitním systému vyčleněny specializované buňky [[fagocyt]]y ([[makrofág]]y a [[neutrofilní granulocyt]]y). [4] => [5] => == Historie == [6] => Proces fagocytózy jako první pozoroval a popsal [[Ilja Iljič Mečnikov]].{{Citace periodika [7] => | titul = Phagocytosis: An Immunobiologic Process [8] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1074761316300656 [9] => | periodikum = Immunity [10] => | datum vydání = 2016-3 [11] => | datum přístupu = 2019-02-15 [12] => | strany = 463–475 [13] => | ročník = 44 [14] => | číslo = 3 [15] => | doi = 10.1016/j.immuni.2016.02.026 [16] => | jazyk = en [17] => | jméno = Siamon [18] => | příjmení = Gordon [19] => }} [20] => [21] => == Role v imunitním systému == [22] => Fagocytóza je klíčový proces v [[Vrozený imunitní systém|přirozeném imunitním systému]]. Je to jedna z prvních linií obrany proti infekci, zároveň může aktivovat odpověď [[Adaptivní imunitní odpověď|adaptivního imunitního systému]]. Ačkoliv je fagocytózy schopna většina buněčných typů, některé buněčné typy provádějí fagocytózu jako část své hlavní funkce. Tyto se nazývají "profesionální fagocyty." Fagocytóza je evolučně starý proces, nachází se už u [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů.{{Citace monografie [23] => | příjmení = M.) [24] => | jméno = Murphy, Kenneth (Kenneth [25] => | titul = Janeway's immunobiology [26] => | rok = 2012 [27] => | url = https://archive.org/details/janewaysimmunobi0000murp [28] => | oclc = 733935898 [29] => | vydání = 8 [30] => | vydavatel = Garland Science [31] => | místo = New York [32] => | počet stran = xix, 868 pages [33] => | isbn = 9780815342434 [34] => | isbn2 = 0815342438 [35] => }} [36] => [37] => === Profesionální fagocytické buňky === [38] => Mezi profesionální fagocyty se počítají [[Neutrofilní granulocyt|neutrofily]], [[makrofág]]y, [[monocyt]]y, [[Dendritická buňka|dendritické buňky]], [[osteoklast]]y a [[Eosinofilní granulocyt|eozinofily]]. První tři vyjmenované mají největší roli v odpovědi na většinu infekcí. [39] => [40] => Neutrofily mají za úkol kolovat v krvi a do tkání se dostávat až v případě zánětu nebo infekce. Vystupují skrze stěny cév procesem zvaným [[diapedéza]]. Funkcí neutrofilů je fagocytovat a zabíjet pozřené patogenní mikroorganismy. Fagocytóza je nejčastěji iniciována [[Fc receptor|Fcγ receptory]] a receptory komplementu 1 a 3. Neutrofily jsou specializované na přímé zabíjení pozřených patogenů, jsou tedy vybavené širokým repertoárem baktericidních molekul. Ty jsou předem vytvořené a skladované v granulách. Granuly obsahují trávicí enzymy, nejčastěji [[Proteáza|proteázy]], [[Myeloperoxidáza|myeloperoxidázu]], [[laktoferrin]] a antimikrobiální peptidy. Příkladem proteáz mohou být [[kolagenáza]], gelatináza nebo [[serinové proteázy]]. Degranulace do fagozomu, kterou doprovází [[oxidativní vzplanutí]], je výrazně antimikrobiální.{{Citace periodika [41] => | titul = Neutrophils: Molecules, Functions and Pathophysiological Aspects [42] => | url = http://www.nature.com/articles/3780067 [43] => | periodikum = Laboratory Investigation [44] => | datum vydání = 2000-5 [45] => | datum přístupu = 2019-02-15 [46] => | issn = 0023-6837 [47] => | strany = 617–653 [48] => | ročník = 80 [49] => | číslo = 5 [50] => | doi = 10.1038/labinvest.3780067 [51] => | jazyk = en [52] => | jméno = Véronique [53] => | příjmení = Witko-Sarsat [54] => | jméno2 = Philippe [55] => | příjmení2 = Rieu [56] => | jméno3 = Béatrice [57] => | příjmení3 = Descamps-Latscha [58] => }} Monocyty a makrofágy, které z nich vznikají, opouštějí krevní řečiště a zůstávají ve tkáních. Tvoří rezidentní populaci buněk, která tvoří jakousi ochranou bariéru proti infekci. Makrofágy iniciují fagocytózu přes manózový receptor, scavenger receptory, Fcγ receptory a receptory komplementu 1, 3 a 4. Makrofágy žijí dlouho a také si dlouho zachovávají schopnost fagocytózy a tvorby nových lyzozomů.{{Citace periodika [59] => | titul = MECHANISMS OF PHAGOCYTOSIS IN MACROPHAGES [60] => | url = http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.immunol.17.1.593 [61] => | periodikum = Annual Review of Immunology [62] => | datum vydání = 1999-4 [63] => | datum přístupu = 2019-02-16 [64] => | issn = 0732-0582 [65] => | strany = 593–623 [66] => | ročník = 17 [67] => | číslo = 1 [68] => | doi = 10.1146/annurev.immunol.17.1.593 [69] => | jazyk = en [70] => | jméno = Alan [71] => | příjmení = Aderem [72] => | jméno2 = David M. [73] => | příjmení2 = Underhill [74] => }} {{Wayback|url=http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.immunol.17.1.593 |date=20190216212133 }} [75] => [76] => Dendritické buňky jsou taktéž rezidentní populací ve tkáních a pohlcují částice fagocytózou i [[Pinocytóza|pinocytózou]]. Nemají za úkol patogeny zabít a zničit, ale rozložit na peptidy pro [[Prezentace antigenu|antigenní prezentaci]] buňkám adaptivního imunitního systému. [77] => [78] => === Fagocytické receptory === [79] => Receptory pro iniciaci fagocytózy mohou být rozděleny podle rozpoznávaných struktur na dvě skupiny. První rozpoznávají povrchy [[Opsonizace|opsonizované]]{{Citace periodika [80] => | titul = The Immune System [81] => | url = http://dx.doi.org/10.1201/9781317511571 [82] => | datum vydání = 2014-10-15 [83] => | datum přístupu = 2019-02-16 [84] => | doi = 10.1201/9781317511571 [85] => | jméno = Peter [86] => | příjmení = Parham [87] => }} molekulami buněčného nebo plazmatického původu. Jako příklady mohou posloužit receptory pro [[Imunoglobulin G|IgG]] protilátky nebo [[Komplement (biologie)|komplement]]. Do druhé skupiny patří receptory, které rozpoznávají struktury na površích patogenů. Sem patří manózový receptor, jiné lektinům podobné receptory, [[scavenger receptory]] nebo [[Dectin 1]]. V některých případech je vyžadován kromě signálu od fagocytického receptoru ještě signál druhý, a to od [[PRR|pattern recognition receptorů]] aktivovaných [[PAMP (imunologie)|molekulárními vzory asociovanými s patogeny]] (PAMPs). [88] => [89] => ==== Fcγ receptory ==== [90] => Tyto receptory rozpoznávají cíle obalené IgG protilátkami. Konkrétní rozpoznávaná část je Fc fragment. Molekuly receptoru obsahují intracelulární aktivační ITAM motiv, případně se asociují s ITAM-obsahujícími adaptorovými molekulami. ITAM domény převádějí signál z receptorů dovnitř buňky. Aktivující receptory lidských makrofágů jsou FcγRI, FcγRIIA, a FcγRIII. Fagocytóza závislá na Fcγ receptorech vyvolává tvorbu vychlípenin kolem pohlcované částice, anglicky nazývanou "phagocytic cup" = fagocytický pohárek. Zároveň vyvolává oxidativní vzplanutí. [91] => [92] => ==== Komplementové receptory ==== [93] => Receptory pro komplementové podjednotky rozeznávají hlavně C3b, C4b a C3bi depozitované na površích částic. Extracelulární doména je tvořená lektinovou komplement-vázající doménou. Rozpoznání cílové struktury komplementovým receptorem není dostatečné pro zahájení fagocytózy, je nezbytný další signál. Makrofágy exprimují komplementové receptory CR1, CR3 a CR4. Na rozdíl od Fc-iniciované fagocytózy se částice opsonizované komplementem "propadají" do membrány bez tvorby vychlípenin a [[Panožka (améba)|panožek]]. [94] => [95] => ==== Manózový receptor ==== [96] => [[Manóza]] a jiné cukry, které se vyskytují na površích patogenů, jako třeba [[fukóza]], jsou rozpoznávané manózovým receptorem. Extracelulární část receptoru je tvořená osmi lektinovými doménami. Mechanismus, kterým dochází k fagocytóze po aktivaci manózového receptoru, je odlišná od Fcγ zprostředkované i komplementovým receptorem zprostředkované fagocytózy. [97] => [98] => === Fagozom === [99] => Pohlcení materiálu je zprostředkované aktino-myozinovou kontraktilní kortikální sítí. [[Potravní vakuola|Fagozom]] je kompartment vzniklý kolem pohlceného materiálu. Pohybuje se směrem k [[centrozom]]u a postupně splývá s [[lyzozom]]y a různými granuly, čímž se mění ve [[fagolyzozom]]. Fagolyzozom se postupně okyseluje, čímž se aktivují enzymy a dochází k degradaci.{{Citace periodika [100] => | titul = The Cell Biology of Phagocytosis [101] => | url = http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-pathol-011811-132445 [102] => | periodikum = Annual Review of Pathology: Mechanisms of Disease [103] => | datum vydání = 2012-02-28 [104] => | datum přístupu = 2019-02-16 [105] => | issn = 1553-4006 [106] => | strany = 61–98 [107] => | ročník = 7 [108] => | číslo = 1 [109] => | doi = 10.1146/annurev-pathol-011811-132445 [110] => | jazyk = en [111] => | jméno = Ronald S. [112] => | příjmení = Flannagan [113] => | jméno2 = Valentin [114] => | příjmení2 = Jaumouillé [115] => | jméno3 = Sergio [116] => | příjmení3 = Grinstein [117] => }} {{Wayback|url=http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-pathol-011811-132445 |date=20190330183959 }} [118] => [119] => Degradace může být závislá na kyslíku i nezávislá na kyslíku. [120] => [121] => * Degradace závislá na kyslíku je založená na tvorbě reaktivních [[Kyslíkový radikál|kyslíkových radikálů]]. Je závislá na [[Nikotinamidadenindinukleotidfosfát|NADPH]]. Aktivace myeloperoxidázy veda až k tvorbě [[Chlornany|chlornanových aniontů]]. [122] => * Degradace nezávislá na kyslíku je založená na uvonění obsahu granul, které obsahují proteolytické enzymy a antimikrobiální peptidy, například [[defenziny]]. Mezi proteázy patři [[lysozym]], kolagenáza, hyaluronidáza, lipázy, elastáza, ribonukleázy a deoxyribonukleázy, prostě celé spektrum degradačních enzymů. Obsažený je i laktoferrin, který z fagozomu vyvazuje [[železo]] a tím činí prostředí ještě nehostinnější pro mikroby. [123] => [124] => == Role v apoptóze == [125] => Pro udržení [[Homeostáza|homeostázy]] ve tkáních je nutné odstraňovat odumřelé buňky. Tuto funkci mají především makrofágy. [[Apoptóza|Apoptotické]] buňky jsou identifikovány na základě intracelulárních molekul prezentovaných na povrchu buňky. Mezi tyto "eat me" signály patří [[fosfatidylserin]], [[kalretikulin]] nebo oxidovaný [[Nízkodenzitní lipoprotein|LDL]].{{Citace periodika [126] => | titul = Phagocytosis of apoptotic cells in homeostasis [127] => | url = http://www.nature.com/articles/ni.3253 [128] => | periodikum = Nature Immunology [129] => | datum vydání = 2015-9 [130] => | datum přístupu = 2019-02-16 [131] => | issn = 1529-2908 [132] => | pmid = 26287597 [133] => | strany = 907–917 [134] => | ročník = 16 [135] => | číslo = 9 [136] => | doi = 10.1038/ni.3253 [137] => | jazyk = en [138] => | jméno = Sanja [139] => | příjmení = Arandjelovic [140] => | jméno2 = Kodi S [141] => | příjmení2 = Ravichandran [142] => }} [143] => [144] => == Role v přijímání potravy jednobuněčných organizmů == [145] => Fagocytózou přijímají potravu mnozí [[jednobuněční]] živočichové. Dokonce i u primitivních mnohobuněčných organizmů, například ''Trichoplax,'' buňky využívají fagocytózu a pinocytózu pro získání potravy z trávicí dutiny. [146] => [147] => U některých jednobuněčných organismů, například améb, je potrava obalená panožkami. U jiných je přijímána takzvanými [[Buněčná ústa|buněčnými ústy]], oblastí na membráně, kde dochází k fagocytóze. [148] => [149] => Stejně jako u fagocytických buněk mnohobuněčných organismů, dochází i u jednobuněčných k tvorbě fagozomu, fagolyzozomu a ke strávení potravy pomocí enzymů.{{Citace periodika [150] => | titul = Selective feeding behaviour of key free-living protists: avenues for continued study [151] => | url = http://www.int-res.com/abstracts/ame/v53/n1/p83-98/ [152] => | periodikum = Aquatic Microbial Ecology [153] => | datum vydání = 2008-09-18 [154] => | datum přístupu = 2019-02-16 [155] => | issn = 0948-3055 [156] => | strany = 83–98 [157] => | ročník = 53 [158] => | doi = 10.3354/ame01229 [159] => | jazyk = en [160] => | jméno = Djs [161] => | příjmení = Montagnes [162] => | jméno2 = Ab [163] => | příjmení2 = Barbosa [164] => | jméno3 = J [165] => | příjmení3 = Boenigk [166] => }} [167] => [168] => == Reference == [169] => [170] => [171] => == Související články == [172] => * [[Endocytóza]] [173] => * [[Pinocytóza]] [174] => * [[Endocytóza zprostředkovaná receptorem]] [175] => [176] => == Externí odkazy == [177] => * {{Commonscat}} [178] => * {{Wikislovník|heslo=fagocytóza}} [179] => [180] => {{Pahýl}} [181] => {{Potravové strategie}} [182] => {{Autoritní data}} [183] => {{Portály|Biologie}} [184] => [185] => [[Kategorie:Transport přes membránu]] [186] => [[Kategorie:Imunita]] [] => )
good wiki

Fagocytóza

Průřez buňkou přijímající fagocyticky potravu, její strávení a vyvržení Fagocytóza (z řeckého „phagein“ - sníst; sežrat a „kutos“ - duté plavidlo) je endocytický proces pohlcování pevných částic (≥ 0,5 μm) z okolního prostředí buňkami. Pozřením částice se vytvoří fagozom, organela pro trávení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.