Array ( [0] => 15490382 [id] => 15490382 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fakt [uri] => Fakt [3] => Fakt cover.jpg [img] => Fakt cover.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Fakt''' (z latinského ''factum'', to, co je udělané, hotové, česky ''skutečnost'') je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, událost, výsledek.https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fakt-faktum [1] => [2] => Podle [[Ludwig Wittgenstein|Wittgensteina]] je fakt „to, čemu tak jest“Wittgenstein, Ludwig. ''Was der Fall ist'', ''Tractatus logico-philosophicus'', 2., „svět je celkem faktů a nikoli věcí“ a „rozpadá se na fakty“.Wittgenstein. ''Tractatus logico-philosophicus'', 1.1, 1.2 Pojem faktu tak zdůrazňuje několik důležitých přesvědčení: [3] => # Svět je jednoznačně dělitelný na určité části, fakta, která se příliš nemění. [4] => # Tyto části jsou samy o sobě a jednotlivě poznatelné. [5] => # Skutečné poznání je poznání jednotlivých faktů. [6] => # Jejich situace, souvislosti a vztahy lze zanedbat.Wittgenstein. ''Tractatus logico-philosophicus'', 2.01.2.1 [7] => # Poznáním faktu (''Tatsache'') se stav věcí (''Sachverhalt'') nemění. [8] => [9] => Tato [[metoda]] poznávání byla poprvé navržena [[René Descartes|Descartem]] v „Rozpravě o metodě“ a stala se základem mechanistické vědy. U Wittgensteina vychází z [[logika|logiky]], kterou lze formalizovat tak, aby tyto předpoklady splňovala. Síla této metody spočívá v tom, že umožňuje bezpečné poznání jednoduchých věcí, jehož mohou používat všichni další vědci. Jednotlivý a správně poznaný fakt lze kdykoli znovu ověřit a lze se na něj spolehnout. Díky tomu je moderní věda kumulativní, založená na hromadění zajištěných faktů, k nimž lze přidávat další a budovat z nich libovolně složité [[systém]]y. [10] => [11] => Jisté omezení tkví ovšem v tom, že metoda předpokládá, že rozložením zkoumaného předmětu na jednotlivá fakta a jejich opětovným složením se předmět podstatně nezměnil. To více či méně platí pro mechanismy a stroje, proto je důsledkem této metody [[Mechanismus (filosofie)|mechanismus]]. Při zkoumání složitějších – například živých – předmětů tomu tak často není a navíc zde chybí ještě časový rozměr zkoumaného. Fakt je ryze přítomný, to, co je zde a nyní, kdežto u živých a vůbec podstatně proměnlivých předmětů hraje roli i jejich minulost a budoucnost. [12] => [13] => Pojem faktu obvykle také vyjadřuje objektivní jistotu příslušného poznání, jeho nezávislost na zkoumajícím subjektu. Paradoxně však [[etymologie]] pojmu v latině, v němčině i v češtině naznačuje souvislost s lidským konáním: latinské ''factum'' je od ''facere'', dělat; německé ''Tatsache'' je od ''die Tat'', čin, a české skutečnost je od „skutiti“ nebo „kutiti“.V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého''. Praha 1971, str. 550. [14] => [15] => '''Související fakta''' (anglicky ''compound facts'') [16] => Jakékoliv netriviální konečné prohlášení o realitě je nezbytná či nutná abstrakce sestavená dohromady z objektů, vlastností a vztahů. Např. ze skutečnosti prohlašující, že "Paříž je hlavní město Francie" vyplývá, že existuje místo jako Paříž, že existuje takové místo jako Francie, že existují takové věci jako hlavní města, že existuje něco jako vláda, konkrétně francouzská vláda, která má moc určit hlavní město, a že tato vláda zvolila Paříž jako hlavní město. Všechna tato tvrzení musí navíc platit ve stejnou dobu, aby dovolila tvrdit, že Paříž je hlavní město Francie. [17] => [18] => '''Fakta a vědecký postup''' [19] => Vědecká fakta jsou nezávislá na pozorovateli: bez ohledu na to, kdo provede vědecký experiment, všichni pozorovatelé se shodnou na výsledku. V této souvislosti je určitě zajímavý i citát "Omyl se nestane pravdou proto, že ho mnozí šíří, tak jako se pravda nestane omylem proto, že ji nikdo nevidí. Pravda stojí sama na sobě." „An error does not become truth by reason of propagation by many, nor does truth become error because nobody sees it. Truth stands, even if there be no public support. It is self sustained," [[Mahátma Gándhí]] [20] => [21] => == Poznámky == [22] => [23] => [24] => == Souvicející články == [25] => * [[Fact-checking]] [26] => * [[Verifikace]] [27] => [28] => == Externí odkazy == [29] => * {{Wikicitáty|téma=Fakt}} [30] => * {{Wikislovník|heslo=fakt}} [31] => * {{Wikislovník|heslo=faktum}} [32] => * {{TDKIV}} [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Skutečnost]] [36] => [[Kategorie:Kritické myšlení]] [] => )
good wiki

Fakt

Fakt (z latinského factum, to, co je udělané, hotové, česky skutečnost) je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, událost, výsledek. Podle Wittgensteina je fakt „to, čemu tak jest“, „svět je celkem faktů a nikoli věcí“ a „rozpadá se na fakty“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ludwig Wittgenstein','metoda','René Descartes','logika','systém','Mechanismus (filosofie)','etymologie','Fact-checking','Verifikace','Kategorie:Skutečnost','Kategorie:Kritické myšlení'

Etymologie

Etymologie je vědecká disciplína zabývající se původem a vývojem slov v jazyce.

Fact-checking

Kategorie:Skutečnost

Logika

Metoda

Systém

Verifikace