Array ( [0] => 15482479 [id] => 15482479 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fantasy [uri] => Fantasy [3] => The violet fairy book (1906) (14730388126).jpg [img] => The violet fairy book (1906) (14730388126).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:FantasyKnihovna.jpg|náhled|Oddělení „žánr fantasy“ v pražském knihkupectví]] [1] => '''Fantasy''' je [[umění|umělecký]] [[žánr]], používaný v [[literatura|literatuře]] a [[film]]u, ale i ve [[hra|hrách]] či [[výtvarné umění|výtvarném umění]]. V českém prostředí je fantasy tradičně vnímána spolu se [[science fiction]] a [[horor]]em jako jedna ze tří součástí [[fantastika|fantastiky]]. Od sci-fi se fantasy liší nevysvětlitelností fantastického prvku, toto kritérium však funguje pouze pro typické zástupce jednotlivých žánrů, nikoliv na okrajích žánrů. Podle jiných teorií je klíčová přítomnost prototypických prvků (ikon) – fantasy je spojována s [[magie|magií]], [[Čarodějnictví|čaroději]], božstvy, kouzelnými meči a jinými zbraněmi, dobrodružnými výpravami skupinek hrdinů či se smyšlenými rasami jako [[elf]]ové a [[trpaslík|trpaslíci]]. Takové určování je však obvykle pouze intuitivní a málo teoreticky podložené. Dalšími problematickými kritérii, která fungují pouze někdy, jsou specifické zdroje inspirace (v podobě [[mytologie]] a [[Pohádka|pohádky]], nikoliv v podobě vědy jako u sci-fi), popřípadě časově zasazení (minulost, nikoliv budoucnost, jako u sci-fi).{{Citace monografie [2] => | příjmení = Dědinová [3] => | jméno = Tereza [4] => | titul = Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury [5] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [6] => | místo = Brno [7] => | rok vydání = 2015 [8] => | počet stran = 228 [9] => | strany = 95–96 [10] => | isbn = 978-80-210-7871-0 [11] => }} [12] => [13] => Svět, nazývaný často „druhotný svět“ nebo „alternativní realita“, ve kterém se příběh odehrává, je většinou nezávislý na našem (například Zeměmoří [[Ursula K. Le Guinová|Ursuly Le Guinové]]). V některých případech je se skutečným světem nějakým způsobem spojený ([[Letopisy Narnie]], kde do kouzelného světa mohou vstoupit jen vyvolení) či se děj odehrává přímo ve skutečném, avšak nějak pozměněném světě ([[Harry Potter]], kde kouzelnické komunity existují stranou od „mudlů“, nekouzelníků), popřípadě pseudohistorie světa (do níž jsou zasazeny kupříkladu příběhy [[barbar Conan|barbara Conana]]).{{Citace sborníku [14] => | příjmení = Peterka [15] => | jméno = Josef [16] => | titul = Fantasy [17] => | příjmení sestavitele = Mocná [18] => | jméno sestavitele = Dagmar [19] => | odkaz na sestavitele = Dagmar Mocná [20] => | sborník = Encyklopedie literárních žánrů [21] => | vydavatel = Paseka [22] => | místo = Praha [23] => | rok vydání = 2004 [24] => | isbn = 978-80-7185-669-6 [25] => | strany = 187 [26] => | počet stran = 699 [27] => }} Stejně jako u ostatních žánrů fantastiky bývá fantasy vytvářeno jak v triviální či únikové podobě, tak v podobě netriviální a imaginativní. Triviálnímu fantasy odpovídají dobrodružné a sentimentální příběhy ve fantastických kulisách, které naplňují četné konvence a klišé, čímž se žánr uzavírá do pasti úzkých stereotypů, jednoduchého okouzlení magií, romantikou a nebezpečím.Dědinová (2015), s. 81–83. [28] => [29] => Počátky fantasy bývají někdy hledány v nejstarších dochovaných literárních textech, jako jsou [[Homér]]ovy eposy nebo [[epos o Gilgamešovi]]. V těchto „kořenových textech“, které vznikly před nástupem vědeckého myšlení a jednoznačným vymezením hranic mezi reálným a nadpřirozeným, však hovoří moderní literární věda spíše o fantastickém [[modus (literární věda)|modu]] než o žánru jako takovém. Zrození fantasy jako takového je pak možné umístit do 19. století, jakkoliv i toto oddělení předchůdců fantasy a fantasy samotné může být pociťováno jako umělé a kritizováno. K významným „otcům zakladatelům“, kteří působili na konci 19. století, patří [[William Morris]], [[George MacDonald]], [[lord Dunsany]]. Masivnější nástup přišel s díly [[Robert E. Howard|R. E. Howarda]] a [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]] v první polovině 20. století. Zejména Tolkienův román ''[[Pán prstenů]]'' se výrazně zapsal do moderní [[populární kultura|populární kultury]] a stal se jedním z pilířů žánru. Z pozdějších autorů získali oblibu Ursula Le Guinová, [[Raymond Elias Feist|Raymond E. Feist]], [[Robert Jordan]], [[Andrzej Sapkowski]], [[Terry Pratchett]], [[George R. R. Martin]], [[Patrick Rothfuss]] či [[Brandon Sanderson]]. Ke komerčně nejúspěšnějším fantasy textům patří také série Harry Potter od [[Joanne Rowlingová|J. K. Rowlingové]].{{Citace sborníku [30] => | příjmení = Gomel [31] => | jméno = Elana [32] => | příjmení2 = Gurevitch [33] => | jméno2 = Danielle [34] => | titul = Introduction [35] => | příjmení sestavitele = Gomel [36] => | jméno sestavitele = Elana [37] => | příjmení sestavitele2 = Gurevitch [38] => | jméno sestavitele2 = Danielle [39] => | sborník = The Palgrave Handbook of Global Fantasy [40] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [41] => | místo = Cham [42] => | rok vydání = 2023 [43] => | isbn = 9783031263972 [44] => | strany = xv [45] => | jazyk = en [46] => }} [47] => [48] => [[Fantasy film]] dosáhl prvního období rozkvětu v 80. letech, kdy byly populární především filmy typu [[meč a magie]], například ''[[Barbar Conan (film, 1982)|Barbar Conan]]''. Po přelomu tisíciletí si značnou popularitu získaly adaptace klasických literárních děl – filmová trilogie [[Pán prstenů (filmová trilogie)|Pán prstenů]] a [[Harry Potter (filmová série)|osm filmů o Harrym Potterovi]].{{Citace monografie [49] => | příjmení = Fowkes [50] => | jméno = Katherine A [51] => | titul = The Fantasy Film [52] => | url = https://archive.org/details/fantasyfilm0000fowk [53] => | vydavatel = John Wiley & Sons [54] => | místo = Chichester [55] => | rok vydání = 2010 [56] => | počet stran = 215 [57] => | strany = [https://archive.org/details/fantasyfilm0000fowk/page/36 36]–37 [58] => | isbn = 9781405168786 [59] => | jazyk = en [60] => }} V oblasti seriálové tvorby pak největší pozornost získala ''[[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]]'' či ''[[Zaklínač (seriál, 2019)|Zaklínač]]''.{{Citace sborníku [61] => | příjmení = Whitehead [62] => | jméno = Adam [63] => | titul = A Storm of Shows: How Game of Thrones Changed Television [64] => | příjmení sestavitele = Mantoan [65] => | jméno sestavitele = Lindsey [66] => | příjmení sestavitele2 = Brady [67] => | jméno sestavitele2 = Sara [68] => | sborník = Vying for the Iron Throne: Essays on Power, Gender, Death [69] => | vydavatel = McFarland & Company [70] => | místo = Jefferson [71] => | rok vydání = 2018 [72] => | isbn = 9781476674261 [73] => | strany = 206 [74] => | jazyk = en [75] => }} Klíčovou roli měla fantasy pro rozvoj [[Hra na hrdiny|her na hrdiny]], zejména od 80. let určovala podobu hry [[Dungeons & Dragons]], v českém prostředí pak v 90. letech [[Dračí doupě]]. Z oblasti videoher je možné jmenovat série ''[[Warcraft]]'', ''[[Diablo (herní série)|Diablo]]'', ''[[Zaklínač (herní série)|Zaklínač]]'', ''[[Baldur's Gate]]'' a další hry ze světa [[Forgotten Realms]], ''[[Dragon Age]]'', ''[[The Elder Scrolls]]'' nebo ''[[Final Fantasy]]''.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Barton [77] => | jméno = Matt [78] => | příjmení2 = Stacks [79] => | jméno2 = Shane [80] => | titul = Dungeons and Desktops: The History of Computer Role-Playing Games, 2e [81] => | vydavatel = CRC Press [82] => | místo = Boca Raton – London – New York [83] => | rok vydání = 2019 [84] => | počet stran = 648 [85] => | strany = 319–526 [86] => | isbn = 9781351273398 [87] => | jazyk = en [88] => }} [89] => [90] => == Typické prvky == [91] => Přestože by fantasy měla být z podstaty věci žánrem, který neklade žádná omezení fantazii, pouze část její produkce lze označit za imaginativní a originální. Podobně jako u ostatních žánrů se také u fantasy lze setkat s opakováním prověřených postupů a oblíbených prvků, které lze považovat za žánrotvorné, v některých případech však mohou přecházet až do [[klišé]] a [[stereotyp]]ů. [92] => [93] => [[Soubor:The Luggage, from the Discworld series by Terry Pratchett.png|náhled|vpravo|Obrázek [[Terry Pratchett|Pratchettova]] svérázného [[Zavazadlo (Zeměplocha)|Zavazadla]] z příběhů o [[Zeměplocha|Zeměploše]]]] [94] => [95] => === Magie === [96] => Jedním z téměř nepominutelných prvků fantasy je existence a fungování magie, ať už je v zobrazovaném světě všeprostupující, nebo naopak prakticky téměř nepřítomná. Magie bývá, zejména v klasické žánrové fantasy, téměř všemocná, současně je však podřízena pravidlům – někdy velmi explicitně stanoveným, systematizovaným a vysvětleným. K magii může být hrdina povolán svým původem (jako ve světě Harryho Pottera) nebo do ní může být zasvěcen prostřednictvím [[iniciace]]. Často využívaná je [[sympatetická magie]], založená na korespondencích mezi dvěma jevy, přičemž práce s jedním ovlivní i druhý. Může jít například o korespondenci mezi panenkou a člověkem nebo mezi jménem předmětu a předmětem samotným. Oblíbeným prvkem bývá rovněž krvavá magie, založená na oběti, sexuální magie a další typy.{{Citace sborníku [97] => | příjmení = Jones [98] => | jméno = Diana Wynne [99] => | titul = Magic [100] => | příjmení sestavitele = Clute [101] => | jméno sestavitele = John [102] => | příjmení sestavitele2 = Grant [103] => | jméno sestavitele2 = John [104] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [105] => | vydavatel = Orbit [106] => | místo = London [107] => | rok vydání = 1999 [108] => | isbn = 9781857238938 [109] => | strany = 618 [110] => | jazyk = en [111] => }} [112] => [113] => === Medievalismus === [114] => Přestože fantasy svět může vypadat téměř jakkoliv, zdaleka nejčastější je inspirace středověkem, a to v návaznosti na středověkou rytířskou kulturu, [[romantismus|romantickou]] zálibu v evokování této éry a rovněž zakladatelských textů fantasy literatury, jako jsou díla [[lord Dunsany|lorda Dunsanyho]], [[William Morris|Morrise]], [[Andrew Lang|Langa]], J. R. R. Tolkiena či C. S. Lewise. V této souvislosti se někdy hovoří o [[medievalismus|medievalismu]] či neomedievalismu. Obraz středověku ve fantasy textech může být přitom vnímán i kriticky, jako nostalgické obracení k hodnotám považovaným za překonané, jako je pasivita žen a současně obdiv vůči nim, rigidní třídní rozdělení a dědičnost postavení, středověká ekonomika či rasové stereotypy.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Fitzpatrick [116] => | jméno = KellyAnn [117] => | titul = Neomedievalism, Popular Culture, and the Academy: From Tolkien to ''Game of Thrones'' [118] => | vydavatel = D. S. Brewer [119] => | místo = Cambridge [120] => | rok vydání = 2015 [121] => | počet stran = 248 [122] => | strany = 61–68 [123] => | isbn = 978-1-84384-541-6 [124] => | jazyk = en [125] => }} [126] => [127] => V ostrém kontrastu ke středověku vysoké fantasy stojí drsná, „nízká“ fantasy, pro niž je typické zobrazování špíny, násilí (včetně sexuálního), utrpení a dalších negativních prvků, kterými má být zajištěna realističnost zobrazovaného prostředí. Také tyto prvky – v případě seriálové ''[[Hra o trůny (seriál)|Hry o trůny]]'' zejména samoúčelné zobrazování prostituce a sexu – bývají někdy rovněž přijímány skepticky, s tím, že údajná „historická přesnost“ je nakonec také spíše stylizace a dílo jako takové má k historicitě daleko.Fitzpatrick (2015), s. 121–127. [128] => [129] => [[Soubor:The_Sundering_Flood_%281898%29_-_map.png|náhled|vpravo|upright|Mapa světa v [[William Morris|Morrisově]] románu ''The Sundering Flood'']] [130] => === Putování === [131] => S medievalismem je úzce spojen motiv dlouhého putování, které musejí hrdinové vykonat, aby dosáhli svého cíle. Protože nejsou k dispozici moderní dopravní prostředky, vydávají se na cestu pěšky nebo koňmo, což jejich pouť prodlužuje, jako u cesty [[Společenstvo Prstenu (postavy)|Společenstva Prstenu]] do [[Mordor]]u v ''Pánovi prstenů''. Ve výsledku pak čtenář poznává různá místa, jež může sledovat na mapě a která obvykle v první řadě slouží k předvedení bohatosti a různorodosti fantastického světa, mohou však také nést [[alegorie|alegorický]] nebo mravní náboj.{{Citace sborníku [132] => | příjmení = Kaveney [133] => | jméno = Roz [134] => | příjmení2 = Langford [135] => | jméno2 = David [136] => | titul = Plot devices [137] => | příjmení sestavitele = Clute [138] => | jméno sestavitele = John [139] => | příjmení sestavitele2 = Grant [140] => | jméno sestavitele2 = John [141] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [142] => | vydavatel = Orbit [143] => | místo = London [144] => | rok vydání = 1999 [145] => | isbn = 9781857238938 [146] => | strany = 768 [147] => | jazyk = en [148] => }} V širším měřítku je možné mnohé fantasy příběhy vnímat jako putování za splněním úkolu („quest“) – hrdina či hrdinové se setkávají se stále nebezpečnějšími hrozbami a obtížnějšími volbami, přičemž mezi jednotlivými setkáními zažívají okamžiky klidu a stability nebo za odměnu získávají kouzelné artefakty, které využijí na další cestě.{{Citace sborníku [149] => | příjmení = Senior [150] => | jméno = W. A [151] => | titul = Quest Fantasies [152] => | příjmení sestavitele = James [153] => | jméno sestavitele = Edward [154] => | příjmení sestavitele2 = Mendlesohn [155] => | jméno sestavitele2 = Farah [156] => | sborník = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [157] => | vydavatel = Cambridge University Press [158] => | místo = Cambridge [159] => | rok vydání = 2012 [160] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [161] => | strany = 190 [162] => | jazyk = en [163] => }} [164] => [165] => === Souboj === [166] => Častým vyvrcholením fantasy románů, filmů a her je závěrečný fyzický či magický souboj dvou výjimečných individualit, který rozhodne o vyústění dosavadního děje. Nemusí nutně jít o klasický duel dvou fyzicky zdatných mužů či šermířů, známý z děl typu [[meč a magie]] nebo dobrodružných fantasy; v některých dílech se objevuje v obměněných podobách, například jako utkání v magickém proměňování ([[T. H. White|Whiteův]] ''[[Meč v kameni]]'') nebo jako bitvu kouzel proměněných v různých typy sil a předmětů ([[Neil Gaiman|Gaimanova]] ''[[Preludia a nokturna]]'').Kaveney, Langford (1999), s. 767. [167] => [168] => === Smyšlené bytosti a rasy === [169] => Fantasy světy jsou typické výskytem rozličných druhů bytostí, nestvůr a „ras“ – ve fantasy smyslu jsou tímto označením míněny myslící bytosti s vlastní vůlí, tedy [[lidé (fantasy rasa)|lidé]], [[elf]]ové, [[trpaslík|trpaslíci]], [[hobit]]i a četní další tvorové. Již od dob Tolkiena a Howarda jsou přitom tyto rasy často spojovány s charakteristickými vlastnostmi a stereotypy, mnohdy téměř nepřekročitelnými. V utvrzení tohoto přístupu hrály ve druhé polovině 20. století klíčovou úlohu [[Dungeons & Dragons|Dungeons and Dragons]], které umožňovaly hráčům vybrat si různé „herní rasy“ a počítat přitom s jejich kvantitativně vyjádřenými fyzickými a mentálními vlastnostmi. Jednotlivé rasy však byly v pravidlech charakterizovány i z hlediska povahy – trpaslíci byli hamižní, elfové odtažití, [[gnóm]]ové se vyznačovali zálibou v žertících a podobně. Z hlediska reálného světa však různorodost ras dlouho nebyla absolutní – až do konce 20. století měly všechny rasy na vyobrazeních obvykle standardně až na výjimky bílou kůži a bělošské rysy. Vzhledová stereotypizace pronikla i do dalších dílčích oblastí vzhledu: konvenční fantasy byla kritizována za to, že zlou postavu čtenář snadno rozpozná podle černých vlasů a naopak zlatovlasí hrdinové bývají ušlechtilí, zatímco kupříkladu rusé vlasy se téměř vždy spojují s magickými schopnosti.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Young [171] => | jméno = Helen [172] => | titul = Race and Popular Fantasy Literature [173] => | vydavatel = Routledge [174] => | místo = New York – London [175] => | rok vydání = 2016 [176] => | počet stran = 239 [177] => | strany = 42–44 [178] => | isbn = 978-1-138-85023-1 [179] => | jazyk = en [180] => }} [181] => [182] => [[Soubor:Newt_Scamander_Fanart_by_Leo_de_Moura.jpg|náhled|vpravo|[[Mlok Scamander]], magizoolog z potterovského světa]] [183] => [184] => Nestvůry se obvykle nacházejí v pozici antagonistů či překážek, které musejí hrdinové překonat. Čelné místo mezi těmito tvory zaujímá [[drak]]. V tradičním pojetí se jedná o nejstrašlivějšího nepřítele, kterého hrdina musí zahubit. Další fantasy texty jej nicméně představily i v jiném světle. [[Anne McCaffrey]] v ''[[Drakeni z Pernu|Drakenech v Pernu]]'' učinila z draků napůl rozumné tvory, kteří dokážou vytvořit hluboké, téměř sexuální pouto se svými lidskými jezdci. [[Ursula K. Le Guinová|Ursula Le Guinová]] do světa Zeměmoří umístila draky jako nejvznešenější z bytostí, ztělesnění moudrosti a tělesné dokonalosti.{{Citace sborníku [185] => | příjmení = Kaveney [186] => | jméno = Roz [187] => | titul = Dragons [188] => | příjmení sestavitele = Clute [189] => | jméno sestavitele = John [190] => | příjmení sestavitele2 = Grant [191] => | jméno sestavitele2 = John [192] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [193] => | vydavatel = Orbit [194] => | místo = London [195] => | rok vydání = 1999a [196] => | isbn = 9781857238938 [197] => | strany = 295 [198] => | jazyk = en [199] => }} [200] => [201] => === Temný pán === [202] => Antagonista v podobě Temného pána bývá častou rekvizitou žánrových fantasy. Jedná o postavu inspirovanou [[ďábel|ďáblem]] a často také výrazně zápornými historickými postavami spojenými s [[totalitarismus|totalitarismem]], [[sekta|sektářstvím]] a zálibou v mučení či svádění k temné straně. Někdy se jedná o prastaré zlo, jež bylo probuzeno a touží po pomstě, popřípadě o [[revenant]]a. Typická je také schopnost podepsat se negativně na samotné krajině a světě, který má být nakonec zcela podmaněn či zničen. Přesto bývá Temný pán často překvapivě hloupý nebo naivní a nedokáže se vypořádat s trikem, kterým jej hrdinové obelstí. Skutečnost, že je Temný pán zlý, obvykle naznačuje již jeho jméno ([[Sauron]], který většinou v moderní fantasy funguje jako prototyp či vzor, [[Lord Voldemort|Voldemort]], Pán Zlor, Ba'alzamon a mnozí další).{{Citace sborníku [203] => | příjmení = Kaveney [204] => | jméno = Roz [205] => | titul = Dark lord [206] => | příjmení sestavitele = Clute [207] => | jméno sestavitele = John [208] => | příjmení sestavitele2 = Grant [209] => | jméno sestavitele2 = John [210] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [211] => | vydavatel = Orbit [212] => | místo = London [213] => | rok vydání = 1999b [214] => | isbn = 9781857238938 [215] => | strany = 250 [216] => | jazyk = en [217] => }} [218] => [219] => === Paralelní reality === [220] => V části fantasy děl se děj odehrává v několika paralelních či alternativních vesmírech, mezi kterými lze nějakým způsobem přecházet. Jednou z paralelních realit může a nemusí být čtenářův důvěrně známý vesmír. Příkladem mohou být trilogie ''[[Jeho temné esence]]'' ([[Philip Pullman]]) či [[Agent John Francis Kovář|série o agentovi J. F. K.]] V širším slova smyslu lze hovořit o fantasy s motivem portálu/úkolu (Portal-Quest Fantasy) – fantastická doména je oddělena od přirozeného světa, hrdina do ní však vstoupí, tento nový svět poznává a často také zachraňuje. Charakteristickými texty jsou ''[[Letopisy Narnie]]'' nebo ''[[Alenka v říši divů]]''.Dědinová (2015), s. 102. [221] => [222] => == Podžánry == [223] => [[Soubor:Smaug par David Demaret.jpg|náhled|vpravo|[[Drak]], jeden z oblíbených prvků v žánru fantasy; na obrázku drak [[Šmak]] v podání ilustrátora Davida Demareta]] [224] => {{Viz též|Podžánry fantasy}} [225] => [226] => Podžánry fantasy se překrývají a neexistují mezi nimi ostré hranice. Následující výčet není závazný ani vyčerpávající. [227] => [228] => === Vysoká fantasy === [229] => {{Podrobně|Vysoká fantasy}} [230] => [231] => Též epická fantasy. Často rozsáhlé romány nebo románové cykly odehrávající se v propracovaných světech s vlastními kulturami, jazyky a historií a vyprávějící o velkolepém střetnutí mezi silami dobra a zla či jinými zásadními principy, silami či božstvy. Inspiraci si přitom bere především z mýtů, eposů a středověké literární imaginace. Příkladem může být Tolkienův ''Pán prstenů''.Peterka (2004), s. 188. [232] => [233] => === Meč a magie === [234] => {{Podrobně|Meč a magie}} [235] => Dobrodružné, povětšinou kratší a stylově jednodušší příběhy hrdiny, který díky své fyzické síle a zdatnosti neohroženě překonává hordy nepřátel, často nadpřirozených nebo vládnoucích čarodějnou mocí. Typickým příkladem takového hrdiny a vzorem pro další autory je [[Robert E. Howard|Howardův]] [[Barbar Conan]] a další postavy z příběhů publikovaných pulpovými časopisy především ve 20. a 30. letech 20. století. V 80. letech byl žánr značně oblíbený také ve filmu (''[[Barbar Conan (film, 1982)|Barbar Conan]]'', 1982).{{Citace monografie [236] => | příjmení = Pringle [237] => | jméno = David [238] => | spoluautoři = a kol. [239] => | titul = Fantasy: encyklopedie fantastických světů [240] => | vydavatel = Albatros [241] => | místo = Praha [242] => | rok vydání = 2003 [243] => | počet stran = 272 [244] => | strany = 35 [245] => | isbn = 80-00-01126-3 [246] => }} [247] => [248] => [[Soubor:Harold S Delay - Red Nails I.png|náhled|vpravo|Ilustrace ke conanovské povídce „[[Rudé hřeby]]“ (1936), autorem je [[Harold S. De Lay]]]] [249] => [250] => === Hrdinská fantasy === [251] => {{Podrobně|Hrdinská fantasy}} [252] => Nejasně vymezený žánr, který je někdy vnímán jako obdoba žánru meč a magie, jindy je ztotožňován s vysokou fantasy. Typickým příkladem je dílo [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]], ''[[Kolo času]]'' ([[Robert Jordan]]) či romány od [[David Gemmell|Davida Gemmella]] (''[[Legenda (román)|Legenda]]''). Obvykle jde o putování hrdiny či skupiny hrdinů, zatímco v sázce bývá osud celého světa nebo o střetnutí závažných principů či mocností; žánr silně čerpá z mytické a epické obraznosti. [253] => [254] => === Historická fantasy === [255] => {{Podrobně|Historická fantasy}} [256] => Prostředí je inspirováno reálnými historickými epochami, většinou [[středověk]]em, někdy se příběhy dokonce odehrávají během historie skutečného světa. Typickými příklady jsou ''[[Píseň ledu a ohně]]'' (inspirováno 15. stoletím v Anglii), Sapkowského ''[[Husitská trilogie (fantasy)|Husitská trilogie]]'' (první polovina 15. století ve střední Evropě) nebo díla [[Guy Gavriel Kay|Guye Gavriela Kaye]] (inspirace ranou Byzancí, Španělskem 11. století, renesanční Itálií a dalšími obdobími).{{Citace monografie [257] => | příjmení = Trębicki [258] => | jméno = Grzegorz [259] => | titul = Worlds So Strange and Diverse: Towards a Genological Taxonomy of Non-mimetic Literature [260] => | vydavatel = Cambridge Scholars Publishing [261] => | místo = Newcastle upon Tyne [262] => | rok vydání = 2015 [263] => | počet stran = 216 [264] => | strany = 124 [265] => | isbn = 9781443875264 [266] => | jazyk = en [267] => }} [268] => [269] => === Komická fantasy === [270] => {{Podrobně|Komická fantasy}} [271] => Fantastický svět většinou slouží jako kulisa, v které se odehrávají humorné příhody, které se mnohdy se [[satira|satirickým]] podtextem vztahuje ke skutečnostem z našeho reálného světa. Příkladem je [[Zeměplocha]] [[Terry Pratchett|Terryho Pratchetta]], jež využívá sofistikovaného humoru a současně slovních hříček a sebereflexivních poznámek. Současně jde o [[parodie|parodii]] a subverzi klasického fantasy vyprávění.{{Citace sborníku [272] => | příjmení = Buchbinder [273] => | jméno = David [274] => | titul = The Orangutan in the Library: The Comfort of Strangeness in Terry Pratchett’s Discworld Novels [275] => | příjmení sestavitele = Mallan [276] => | jméno sestavitele = Kerry [277] => | příjmení sestavitele2 = Pearce [278] => | jméno sestavitele2 = Sharyn [279] => | sborník = Youth Cultures: Texts, Images, and Identities [280] => | vydavatel = Praeger [281] => | místo = Westport – London [282] => | rok vydání = 2003 [283] => | isbn = 9780275974091 [284] => | strany = 173 [285] => | jazyk = en [286] => }} I komická fantasy by nicméně měla být prezentována v rámci fikčního světa jako pravdivá, narušování této iluze staví podle některých teoretiků dílo mimo fantasy žánr.Dědinová (2015), s. 73 [287] => [288] => [[Soubor:Weird Tales March 1934.jpg|náhled|vpravo|upright|Obálka časopisu ''[[Weird Tales]]'' z března 1934]] [289] => [290] => === Temná fantasy === [291] => {{Podrobně|Dark fantasy}} [292] => Též dark fantasy nebo gotická fantasy. Podžánr prolínající se s hororem. V širším slova smyslu bývá mnoho nadpřirozených hororů (například z díla [[Stephen King|Stephana Kinga]] označováno za horor, podle užšího vymezení je však klíčová dominance fantasy prvku. Může jít o „obrácené fantasy“ vyobrazující svět, ve kterém zvítězily síly Temného pána, což ve svých dílech kromě jiných využili [[Stephen R. Donaldson]] nebo [[Clark Ashton Smith]]. Z oblasti videoher je možné uvést ''[[Diablo]]''. Oblíbená je imaginace plná hřbitovů, [[revenant]]ů, pavouků a dvojníků, jak je tomu například v románu ''Ressurection Man'' [[Sean Stewart|Seana Stewarta]].{{Citace sborníku [293] => | příjmení = Clute [294] => | jméno = John [295] => | titul = Dark fantasy [296] => | příjmení sestavitele = Clute [297] => | jméno sestavitele = John [298] => | příjmení sestavitele2 = Grant [299] => | jméno sestavitele2 = John [300] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [301] => | vydavatel = Orbit [302] => | místo = London [303] => | rok vydání = 1999a [304] => | isbn = 9781857238938 [305] => | strany = 249 [306] => | jazyk = en [307] => }} [308] => [309] => === Městská fantasy === [310] => {{Podrobně|Městská fantasy}} [311] => Též urban fantasy. Děj se odehrává v městském prostředí, ať už v moderním městě, ve městě minulosti, či ve městě smyšleného světa. Příkladem je ''[[Nádraží Perdido]]'' ([[China Miéville]]), ''[[Nikdykde]]'' ([[Neil Gaiman]]) nebo trilogie ''Městské války'' ([[Pavel Renčín]]). K fantasy městům, která poskytují prostředí pro příběhy městské fantasy, patří dále komiksový [[Gotham City|Gotham]], [[Fritz Leiber|Leiberův]] Lankhmar nebo [[Terry Pratchett|Prachettův]] [[Ankh-Morpork]]. Vyprávění může řešit otázky moderního života a odcizení, ale může v návaznosti na starší texty městské fantasy směřovat k dobrodružství a využívání „gotických“ prvků, vizualizovat nejrůznější mechanismy a stroje, pronásledování ulicemi či podzemím nebo pracovat s pocitem [[klaustrofobie]].{{Citace sborníku [312] => | příjmení = Clute [313] => | jméno = John [314] => | titul = Urban fantasy [315] => | příjmení sestavitele = Clute [316] => | jméno sestavitele = John [317] => | příjmení sestavitele2 = Grant [318] => | jméno sestavitele2 = John [319] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [320] => | vydavatel = Orbit [321] => | místo = London [322] => | rok vydání = 1999b [323] => | isbn = 9781857238938 [324] => | strany = 975 [325] => | jazyk = en [326] => }} Ve své moderní podobě se překrývá s neurčitě vymezeným označením [[New Weird]].{{Citace sborníku [327] => | příjmení = Irvine [328] => | jméno = Alexander C [329] => | titul = Urban fantasy [330] => | příjmení sestavitele = James [331] => | jméno sestavitele = Edward [332] => | příjmení sestavitele2 = Mendlesohn [333] => | jméno sestavitele2 = Farah [334] => | sborník = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [335] => | vydavatel = Cambridge University Press [336] => | místo = Cambridge [337] => | rok vydání = 2012 [338] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [339] => | strany = 200 [340] => | jazyk = en [341] => }} [342] => [343] => [[Soubor:Moomin toys.jpg|náhled|vpravo|Muminí hračky vycházející z příběhů [[Tove Janssonová|Tove Janssonové]], 50. léta]] [344] => [345] => === Dětská fantasy === [346] => {{Podrobně|Dětská fantasy}} [347] => Někdy též pohádková fantasy: Typ fantasy vyrůstající z pohádek a [[viktoriánské období|viktoriánských]] fantastických příběhů pro děti, kam spadají například [[Charles Kingsley|Kingsleyho]] ''[[Vodňátka]]'' nebo [[Lewis Carroll|Carrollova]] [[nonsens]]ová ''[[Alenka v říši divů|Alenka]]''. Jednoznačné oddělení od autorské pohádky není možné. Ve 20. století patří k výrazným příklad ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky]]'' od J. R. R. Tolkiena, ''[[Medvídek Pú]]'' od [[Alan Alexander Milne|Milneho]] nebo knihy o [[muminci|muminech]] od [[Tove Janssonová|Tove Janssonové]], z filmové tvorby pak typicky díla společnosti [[The Walt Disney Company|Disney]].{{Citace sborníku [348] => | příjmení = Ashley [349] => | jméno = Mike [350] => | titul = Children's fantasy [351] => | příjmení sestavitele = Clute [352] => | jméno sestavitele = John [353] => | příjmení sestavitele2 = Grant [354] => | jméno sestavitele2 = John [355] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [356] => | vydavatel = Orbit [357] => | místo = London [358] => | rok vydání = 1999 [359] => | isbn = 9781857238938 [360] => | strany = 184–189 [361] => | jazyk = en [362] => }} [363] => [364] => === Alternativní historie === [365] => {{Podrobně|Alternativní historie}} [366] => Též spekulativní historie či alternativní svět. Děj se většinou odvíjí od úvahy, co by se stalo nebo mohlo stát za předpokladu, že by v určitém historickém okamžiku došlo k nějaké odchylce od skutečné historie – například jiný výsledek bitvy nebo předčasná smrt osoby, která měla velký dopad na další historické události. Texty alternativní historie se mohou klonit jak k fantasy, tak k vědeckofantastickému pojetí, přičemž sci-fi alternativní historie obvykle analyzuje dopad změny, ke které mohlo dojít, zatímco fantasy alternativní historie pracuje s myšlenkou, jak by svět vypadal, kdyby v něm byly reálně přítomné některé nadpřirozené či mytické prvky – magie, [[Atlantida]], bohové či bájné bytosti. Příkladem je ''[[Anno Dracula]]'' od [[Kim Newman|Kima Newmana]], ve kterém je představen sklonek 19. století pod nadvládou upírů.{{Citace sborníku [367] => | příjmení = Clute [368] => | jméno = John [369] => | titul = Alternate worlds [370] => | příjmení sestavitele = Clute [371] => | jméno sestavitele = John [372] => | příjmení sestavitele2 = Grant [373] => | jméno sestavitele2 = John [374] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [375] => | vydavatel = Orbit [376] => | místo = London [377] => | rok vydání = 1999b [378] => | isbn = 9781857238938 [379] => | strany = 21–22 [380] => | jazyk = en [381] => }} [382] => [383] => == Fantasy podle média == [384] => === Literatura === [385] => [[Soubor:Curdie_went_on_after_her,_flashing_his_torch_about..jpg|náhled|vpravo|upright|Ilustrace k [[George MacDonald|MacDonaldově]] dětské fantasy ''[[Princezna a skřítci]]'']] [386] => Fantastické prvky v literatuře jsou staré jako ona sama. Již nejstarší dochovaná literární díla jako [[epos o Gilgamešovi]] nebo [[Homér]]ovy eposy by bylo z moderního pohledu možné řadit k fantasy. Tento přístup však není příliš častý – fantasy literaturou se obvykle míní pouze moderní fantasy literatura, jednak proto, že jinak by pojem byl příliš široký, ale také proto, že tyto „kořenové texty“ vznikly před nástupem [[osvícenství]] a vědeckého myšlení. Tento argument je však přijímán jen zčásti, neboť na otázku, zda vyprávění o nestvůrách či nadpřirozených bytostech a božstvech byla ve své době skutečně vnímána jako realistické příběhy, není snadné zodpovědět. Rovněž platí, že též mezi starověkými a středověkými texty je možné se setkat s díly, která velmi explicitně pracují se smyšlenými, nerealistickými prvky – jako příklad je možné uvést [[Lúkianos|Lúkianovy]] satiry.Dědinová (2015), s. 84–85. [387] => [388] => [[Soubor:Heuheu.png|náhled|vlevo|upright|Obálka [[Henry Rider Haggard|Haggardova]] románu ''Heu-heu příšera'' (1924)]] [389] => [390] => Od 18. století se v literární vědě objevují spekulace o povaze a podstatě fantastických prvků a imaginativního psaní. Pro vývoj fantasy literatury byly významné především díla období [[romantismus (literatura)|romantismu]] a sběratelství pohádek – ve francouzském prostředím žily [[Charles Perrault|Perraultovy]] ''[[Pohádky mé matky husy]]'' (1697), z německého prostředí se šířila obliba [[bratři Grimmové|grimmovských]] pohádek (''[[Pohádky bratří Grimmů]]'', 1812–1815). Vliv na utváření nového žánru měly také fantaskní texty [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hoffmanna]], dílo [[Ludwig Tieck|Ludwiga Tiecka]], překlady ''[[Tisíc a jedna noc|Pohádek tisíce a jedné noci]]'' či [[gotický román|gotické romány]] ([[Ann Radcliffová]], [[Matthew Lewis]]).{{Citace sborníku [391] => | příjmení = Wolfe [392] => | jméno = Gary K [393] => | titul = Fantasy from Dryden to Dunsany [394] => | příjmení sestavitele = James [395] => | jméno sestavitele = Edward [396] => | příjmení sestavitele2 = Mendlesohn [397] => | jméno sestavitele2 = Farah [398] => | sborník = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [399] => | vydavatel = Cambridge University Press [400] => | místo = Cambridge [401] => | rok vydání = 2012 [402] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [403] => | strany = 9–12 [404] => | jazyk = en [405] => }} [406] => [407] => V první polovině 19. století se příležitostně objevovala díla odpovídající modernímu vymezení fantasy, například ''Phantasmion'' (1837) [[Sara Coleridgová|Sary Coleridgové]], odehrávající se ve smyšleném světě. Teprve ve druhé polovině věku nicméně vstoupili především do anglického písemnictví „otcové zakladatelé“ fantasy jakožto žánru v užším slova smyslu. Patří k nim [[George MacDonald]], jenž svými pohádkami inspirovanými díly jako ''[[Snílci (román)|Snílci]]'' (1858)'' či [[Princezna a skřítci]]'' (1872) později nasměřoval představivost Tolkiena či Lewise. [[Viktoriánské období]] obecně preferovalo spíše dětskou fantasy – kromě MacDonalda se jí proslavili také [[John Ruskin]], [[William Makepeace Thackeray]], [[Lewis Carroll]] nebo [[Charles Kingsley]]. Dospělé fantasy prózy tvořil [[Edward Bulwer-Lytton]] a [[Francis Marion Crawford]], ale také autoři známí spíše z kontextu [[realismus (literatura)|literárního realismu]], jako [[George Eliot]] a [[Charles Dickens]]. Mnohdy šlo o fantasy inspirované orientální kulturou, fantasy s gotickými či hororovými prvky, například vampýrská ''[[Carmilla]]'' (1872) od [[Joseph Sheridan Le Fanu|Sheridana Le Fanu]], psychologické fantasy (jehož zakladatelem se stal [[Robert Louis Stevenson]] s prózou ''[[Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda]]'' (1886), někdy vnímanou jako horor), či dobrodružné fantasy, kde je možné uvést dobově populární [[Henry Rider Haggard|H. Ridera Haggarda]], píšícího o dobrodružných výpravách do nitra Afriky a objevování ztracených říší a nadpřirozena. Značný vliv měli také [[William Morris]], [[Andrew Lang]] nebo [[lord Dunsany]], který svými imaginativními texty položil základy pozdějšímu podžánru [[vysoká fantasy|vysoké fantasy]].Wolfe (2012), s. 13–19- [408] => [409] => [[Soubor:Morgoth_-_Melkor.jpg|náhled|vpravo|upright|Vyobrazení Tolkienova temného pána [[Morgoth]]a, personifikace zla]] [410] => Přelom 19. a 20. století se vyznačuje popularitou fantastických socialistických a jiných utopií, k nimž patří [[Edward Bellamy|Bellamyho]] ''[[Pohled do budoucího ráje]]'' (1988) nebo příběhy [[Charlotte Perkins Gilmanová|Charlotte Perkins Gilmanové]] o zemi žen. Další vzestup zaznamenaly rovněž dobrodružné prózy, distribuované v podobě šestákových románů a na stránkách [[pulpový časopis|pulpových časopisů]]. Obzvláště populární byla barvitá dobrodružství [[Edgar Rice Burroughs|Edgara Rice Burroughse]], zejména [[tarzan]]ovské příběhy zasazené do Afriky a [[barsoom]]ský [[science fantasy]] cyklus odehrávající se na [[Mars (planeta)|Marsu]]. K žánru [[weird fiction]] na pomezí fantasy a hororu lze přiřadit značně vlivného [[Howard Phillips Lovecraft|Howarda Phillipse Lovecrafta]], tvůrce [[mýtus Cthulhu]], a jeho souputníky a pokračovatele, jako byl [[Clark Ashton Smith]]. Na žánr fantasy však ze všech pulpových autorů nejsilněji zapůsobil [[Robert E. Howard]], který představil [[barbar Conan|barbara Conana]] a další hrdiny rozvíjejícího se žánru [[meč a magie]]. Jeho pojetí fantasy jako vyprávění o odvážných hrdinech, stojících proti netvorům, zlým čarodějům a nadpřirozenému zlu, uchvátilo množství dalších spisovatelů, mezi jinými [[Lyon Sprague de Camp|Lyona Sprague de Camp]] a [[Fritz Leiber|Fritze Leibera]]. Obliba meče a magie poté vyvrcholila až v 70. a 80. letech.{{Citace sborníku [411] => | příjmení = Kincaid [412] => | jméno = Paul [413] => | titul = American fantasy 1820–1950 [414] => | příjmení sestavitele = James [415] => | jméno sestavitele = Edward [416] => | příjmení sestavitele2 = Mendlesohn [417] => | jméno sestavitele2 = Farah [418] => | sborník = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [419] => | vydavatel = Cambridge University Press [420] => | místo = Cambridge [421] => | rok vydání = 2012 [422] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [423] => | strany = 43–46 [424] => | jazyk = en [425] => }} [426] => [427] => [[Soubor:Jon Snow and Ghost.jpg|náhled|vlevo|[[Jon Sníh]] a zlovlk Duch, ilustrace k Martinově ''[[Píseň ledu a ohně|Písni ledu a ohně]]'']] [428] => Skutečná exploze fantasy literatury přišla ve druhé polovině 20. století, a to zejména s rozvojem vysoké fantasy. Příčinou byla především nesmírná popularita díla [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]], jehož román ''[[Pán prstenů|Pán Prstenů]]'' (1954–1955) představil četné prvky, které se pak staly pro většinu fantasy textů charakteristickými – pocit zašlé slávy uvadajícího světa, přítomnost Zla v podobě Temného pána, kterého se hrdinové vydávají porazit, aby svět mohl být uzdraven, motiv putování, [[eukatastrofa]] jako náhlý a nečekaný obrat k lepšímu, přítomnost mapy fantastického světa a dalších informací o geografii, historii či jazycích smyšleného světa.{{Citace sborníku [429] => | příjmení = James [430] => | jméno = Edward [431] => | titul = Tolkien, Lewis and the explosion of genre fantasy [432] => | příjmení sestavitele = James [433] => | jméno sestavitele = Edward [434] => | příjmení sestavitele2 = Mendlesohn [435] => | jméno sestavitele2 = Farah [436] => | sborník = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [437] => | vydavatel = Cambridge University Press [438] => | místo = Cambridge [439] => | rok vydání = 2012 [440] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [441] => | strany = 62–65 [442] => | jazyk = en [443] => }} [444] => [445] => K vlivným pracím se počítá také explicitněji křesťanské dílo Tolkienova přítele [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewise]], ''[[Letopisy Narnie]]'' (1950–1956) a nedokončená trilogie ''[[Gormenghast]]'' (1946–1959) od [[Mervyn Peake|Mervyna Peaka]]. Artušovské příběhy novým a vlivným způsobem zpracoval [[T. H. White]] v ''[[Meč v kameni|Meči v kameni]]'' (1938) a jeho pokračováních. Z dalších autorů získali oblibu [[Ursula K. Le Guinová|Ursula Le Guinová]], [[Raymond Elias Feist|Raymond E. Feist]], [[Michael Moorcock]] či [[Robert Jordan]]. Významný je rok 1977, kdy byl posmrtně vydán Tolkienův ''[[Silmarillion]]'', ale také další úspěšné a vlivné texty – první díl ''[[Kroniky Thomase Covenanta]]'' od [[Stephen Donaldson|Stephena Donaldsona]] a ''[[Shannarův meč]]'' od [[Terry Brooks|Terryho Brookse]]. V 80. letech tvořila také [[Marion Zimmer Bradley]], autorka ''[[Mlh Avalonu]]'' (1982), a do literatury vstoupil prvními [[zeměplocha|zeměplošskými]] romány [[Terry Pratchett]], klasik [[komická fantasy|komické fantasy]], dlouho nejprodávanější britský fantasy autor. Na tomto místě jej vystřídala až [[Joanne Rowlingová|J. K. Rowlingová]] se sérií [[Harry Potter]] (1997–2007).James (2012), s. 70–77. [446] => [447] => Na konci 20. století se fantasy literatura stala jednou z finančně nejvýnosnějších částí knižního trhu a předmětem filmových a seriálových adaptací. Celosvětová pozornost začala být věnována i autorům mimo anglicky mluvící země, ze slovanských autorů se prosadil například [[Andrzej Sapkowski]] se ''[[Zaklínač]]em'' (1986–1999). Mezi nejoblíbenější autory se zařadili [[George R. R. Martin]] s ''[[Píseň ledu a ohně|Písní ledu a ohně]]'' (1996 a dál), [[Philip Pullman]], [[Patrick Rothfuss]] či [[Brandon Sanderson]].Gomel, Gurevitch (2023), s. xv–xvi. [448] => [449] => === Film === [450] => [[Soubor:Samwise Gamgee's residence 3.jpg|náhled|vpravo|Filmová lokace z trilogie ''[[Pán prstenů (filmová trilogie)|Pán prstenů]]'']] [451] => {{Podrobně|Fantasy film}} [452] => Fantastické prvky se ve filmu objevovaly velmi často již od jeho začátků, vzhledem k tomu, že si autoři mohli vypomáhat střihem, dvojí expozicí, prolínáním filmových oken a dalšími triky. Velké možnosti skýtal od počátku také animovaný film. Prvním významným průkopníkem byl již od konce 19. století [[Georges Méliès]], jenž propojoval hereckou a kreslenou složku a točil adaptace klasických pohádek, temné romance i fantasy filmy v užším slova smyslu, například ''[[Rytíř černého umění]]'' (1908) a ''[[Rytíř sněhů]]'' (1912).Pringle a kol. (2003), s. 39–40. Z období [[němý film|němého filmu]] pochází rovněž ''[[Zloděj z Bagdádu]]'' (1924), první celovečerní zpracování ''[[Tisíc a jedna noc|Pohádek tisíce a jedné noci]]''. Hollywood 20. a 30. let byl ovlivněn úspěchem pulpových časopisů a zhusta se točily snímky o nestvůrách či prehistorických tvorech, někdy zařazované spíše k ranému hororu – významný je ''[[Ztracený svět (film, 1925)|Ztracený svět]]'' (1925) či ''[[King Kong (film, 1933)|King Kong]]'' (1933).Fowkes (2010), s. 18–21. [453] => [454] => Po popularitě duchařských příběhů ve 30. a 40. letech začalo v poválečném období docházet k častějšímu spojování fantasy a [[avantgarda|avantgardy]]. Za fantasy film v širším slova smyslu je možné považovat i slavnou [[Ingmar Bergman|Bergmanovu]] ''[[Sedmá pečeť|Sedmou pečeť]]'', v níž rytíř hraje šachy se smrtí. Snové filmy s prvky fantasy točil také [[Federico Fellini]].Fowkes (2010), s. 24–28. V 70., a zejména 80. letech dosáhla fantasy kinematografie svého prvního vrcholu, když se objevovala díla sahající od humorné fantasy ([[Monty Python]]) až k hrdinské fantasy, jako byl artušovský ''[[Excalibur (film)|Excalibur]]'' (1981) a antický ''[[Souboj titánů (film, 1981)|Souboj titánů]]'' (1981), a filmům typu [[meč a magie]], jako byl ''[[Barbar Conan (film, 1982)|Barbar Conan]]'' (1982). K nejúspěšnějším dobrodružným fantasy patří filmy vyprávějící osudy archeology Indiana Jonese (''[[Dobyvatelé ztracené archy]]'', 1981).Fowkes (2010), s. 31–32. [455] => [456] => V 90. letech určovala estetiku fantasy kinematografie kromě jiných díla [[Tim Burton|Tima Burtona]] s „gotickými“ prvky, například ''[[Střihoruký Edward]]'' (1990) nebo později animovaná ''[[Mrtvá nevěsta]]'' (2015). Období kolem roku 2000 se vyznačuje rovněž celosvětovým vzestupem fantasy [[anime]] – především díla studia [[Studio Ghibli|Ghibli]] jako ''[[Princezna Mononoke]]'' (1997) či ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) shlédly početné zástupy fanoušků také v západních zemích.Fowkes (2010), s. 34. [457] => [458] => Po přelomu tisíciletí si značnou popularitu získaly adaptace klasických a oblíbených literárních děl – mezi nimi vyvstává filmová trilogie [[Pán prstenů (filmová trilogie)|Pán prstenů]] a [[Harry Potter (filmová série)|osm filmů o Harrym Potterovi]]. Masový úspěch těchto filmů je částečně spojen též s prudkým rozvojem počítačových triků; do filmů začalo být možné zařazovat realistické počítačem generované postavy nebo „točit“ bitevní scény o tisícovkách účastníků bez nutnosti zařizovat takto početný [[komparz]]. Zfilmování se dočkaly také další význačné romány, například [[Clive Staples Lewis|Lewisovy]] ''[[Letopisy Narnie]]'' (první díl ''[[Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň]]'', 2005) a [[Philip Pullman|Pullmanův]] ''[[Zlatý kompas]]'' (''[[Zlatý kompas (film)|Zlatý kompas]]'', 2007). K fantasy kinematografii je však možné připočítávat některé [[superhrdina|superhrdinské]] filmy, čerpající z komiksů, a původní snímky, jako byla série ''[[Piráti z Karibiku]]''. Fantasy [[mediální franšíza|franšízy]], podporované často „[[The Walt Disney Company|disneyovskými]]“ synergiemi značek, které využívají mnoho médií, kanálů a způsobů marketingu najednou, umožnily, aby se fantasy film stal jedním z nejpopulárnějších žánrů kinematografie. [459] => [460] => === Televize === [461] => [[Soubor:Game of Thrones Oslo exhibition 2014 - Royal court costumes.jpg|náhled|vpravo|Kostýmy ze seriálu ''[[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]]'' na výstavě v norském [[Oslo|Oslu]]]] [462] => [463] => 40. a 50. léta jsou označována za zlatý věk televizního dramatu, neboť televizní vysílání bylo v tomto období určeno spíše vyšším vrstvám a náročnějším divákům, nikoliv masám. Tyto nejstarší hrané televizní přenosy jsou však povětšinou ztracené, protože se nenahrávaly. Úspěšnými díly zařaditelnými k fantasy, která se však stala pro pozdější diváky nedostupnými, byla ''Miss Hargreavesová'' (1950), andělská ''Nádherná návštěva'' (1952) dle [[Herbert George Wells|H. G. Wellse]], ''Smrt na dovolené'' (1952) či ''Rip van Winkle'' (1953), adaptace [[Rip van Winkle|stejnojmenné klasické povídky]] od [[Washington Irving|Washingtona Irvinga]].Pringle a kol. (2003), s. 96. [464] => [465] => Na konci 50. let se objevil antologický seriál ''[[The Twilight Zone (seriál, 1959)|Twilight Zone]]'' (Pásmo soumraku), ve kterém jeho tvůrce [[Rod Serling]] zpracoval mnoho vážných a kontroverzních témat ve sci-fi, fantasy či hororových kulisách. Ranější fantasy seriály byly tímto ikonickým seriálem, produkovaným mezi lety 1959 a 1964, ovlivněny jako málokterým jiným dílem určeným televizi.{{Citace sborníku [466] => | příjmení = Novotny [467] => | jméno = Lawrence [468] => | titul = Reflections of a Nation’s Angst; or, How I Learned to Stop Worrying and Love ''The Twilight Zone'' [469] => | příjmení sestavitele = Wright, Jr [470] => | jméno sestavitele = David C [471] => | příjmení sestavitele2 = Austin [472] => | jméno sestavitele2 = Allan W [473] => | sborník = Space and Time: Essays on Visions of History in Science Fiction and Fantasy Television [474] => | vydavatel = McFarland & Company [475] => | místo = Jefferson – London [476] => | rok vydání = 2010 [477] => | isbn = 978-0-7864-3664-4 [478] => | strany = 9–13 [479] => | jazyk = en [480] => }} Od poloviny 60. let lze hovořit o „stříbrném věku videa“; zdroje pro televizní produkci byly oproti filmovým rozpočtům značně omezené a musely si vystačit s vynalézavým přístupem.Pringle a kol. (2003), s. 100. [481] => [482] => 90. léta se ve fantasy televizní produkci označují jako „věk hrdinů“, přičemž nejtypičtějšími představiteli jsou ''[[Herkules (seriál)|Herkules]]'' (1994–1999, s [[Kevin Sorbo|Kevinem Sorbo]]) a ''[[Xena (seriál)|Xena]]'' (1996–2001, s [[Lucy Lawlessová|Lucy Lawlessovou]]), která do žánru vnesla překvapivě explicitní [[feminismus|feministické]] prvky. Charakteristické jsou absurdně stylizované bojové scény (vycházející původně z etických obav o zdraví herců) a až ironické morální pedantství, kterým se hrdinové vyznačují ve srovnání s „krutými a malichernými bohy“.Pringle a kol. (2003), s. 120. K dalším kultovním seriálům z 90. let patří ''[[Buffy, přemožitelka upírů]]'' (1997–2003) nebo ''[[Highlander (seriál)|Highlander]]'' (1992–1998), inspirovaný [[Highlander (film)|stejnojmenným filmem]] a jeho pokračováními a kladoucí důraz na násilí a vypjatou heterosexuální maskulinitu.{{Citace sborníku [483] => | příjmení = Wright, Jr [484] => | jméno = David C [485] => | titul = Constructing a Grand Historical Narrative: Struggles through Time on ''Highlander: The Series'' [486] => | příjmení sestavitele = Wright, Jr [487] => | jméno sestavitele = David C [488] => | příjmení sestavitele2 = Austin [489] => | jméno sestavitele2 = Allan W [490] => | sborník = Space and Time: Essays on Visions of History in Science Fiction and Fantasy Television [491] => | vydavatel = McFarland & Company [492] => | místo = Jefferson – London [493] => | rok vydání = 2010 [494] => | isbn = 978-0-7864-3664-4 [495] => | strany = 116 [496] => | jazyk = en [497] => }} [498] => [499] => K dalšímu zásadnímu přelomu došlo se začátkem vysílání ''[[Hra o trůny (seriál)|Hry o trůny]]'' (2011–2019), adaptace oblíbené knižní ságy ''[[Píseň ledu a ohně]]''. Úspěch stanice [[HBO]] se pak snažily replikovat další stanice s vlastními adaptacemi, nově s důrazem na závažnost děje a s ochotou investovat nemalé finanční prostředky na trikové záběry. Z populárních seriálů vyvstává ''[[Zaklínač (seriál, 2019)|Zaklínač]]'' ([[Netflix]], od roku 2019, adaptace Sapkowského próz), ''[[Cizinka (seriál)|Cizinka]]'' ([[Starz]], od roku 2014), ''[[Rod draka]]'' (HBO, [[prequel]] ke ''Hře o trůny'', od roku 2022) nebo ambiciózní ''[[Pán prstenů: Prsteny moci|Prsteny moci]]'', zpracovávající události předcházející ději ''Pána prstenů'' ([[Prime Video]], od roku 2022). [500] => [501] => === Stolní a karetní hry === [502] => [[Soubor:Magic The Gathering players.JPG|náhled|vpravo|Utkání ve sběratelské karetní hře [[Magic: The Gathering]]]] [503] => Fantasy světy jsou oblíbeným prostředím pro hry různého typu – karetní a deskové hry, [[válečná hra|válečné hry]], [[gamebook]]y, [[larp]]y a další. Nejstarší fantasy hry se datují na přelom 60. a 70. let. V roce 1969 se rozeběhla poštovní hra [[Slobbovia]], vycházející v principech ze hry [[Diplomacie (desková hra)|Diplomacie]]. Vzrůstající obliba Tolkienova díla dala vzniknout válečným hrám Bitva o Helmův žleb (1974) a Obléhání Minas Tirith (1975), hraných převážně za pomocí kostek; Válka o prsten (1977) pak přidala karty se schopnostmi postav.{{Citace sborníku [504] => | příjmení = Rowland [505] => | jméno = Marcus [506] => | titul = Games, fantasy [507] => | příjmení sestavitele = Clute [508] => | jméno sestavitele = John [509] => | příjmení sestavitele2 = Grant [510] => | jméno sestavitele2 = John [511] => | sborník = The Encyclopedia of Fantasy [512] => | vydavatel = Orbit [513] => | místo = London [514] => | rok vydání = 1999 [515] => | isbn = 9781857238938 [516] => | strany = 382 [517] => | jazyk = en [518] => }} [519] => [520] => Jiné hry využívaly miniatury, přičemž populárním systémem pravidel byl například [[Chainmail]] (1972–1973), který částí mechanismů inspiroval první pravidla [[Dungeons & Dragons|Dungeons and Dragons]] (1974). Tento herní systém, postavený na interakci vypravěče (vedoucího hry, pána jeskyně) a skupinky hráčů, kteří představuje rozličné postavy, rychle získal nesmírnou oblibu a rozšířil se zejména mezi studenty v anglicky mluvících částech světa. Zplodil velké množství nástupců a konkurentů ([[Advanced Dungeons and Dragons]] (1978–1979), [[Runequest]] (1978)) a od 80. let také množství materiálů využitelných jako pozadí či inspirace herních kampaní, často v podobě komplexních světů ([[Forgotten Realms]], [[Dragonlance]]).Rowland (1999), s. 382–383. Ryze českou variantu hry na hrdiny nabídlo [[Dračí doupě]] (1990) a také ono zplodilo řadu pokračování, přepracování a konkurenčních systémů. Mělo rovněž klíčový vliv na utváření české fantasy literatury.{{Citace periodika [521] => | příjmení = Dědinová [522] => | jméno = Tereza [523] => | příjmení2 = Křeček [524] => | jméno2 = Jan [525] => | titul = Hledání hranic žánru a čtenáře [526] => | periodikum = Host [527] => | rok vydání = 2018 [528] => | měsíc vydání = duben [529] => | ročník = XXXIV [530] => | číslo = 4 [531] => | strany = 37 [532] => | issn = 1211-9938 [533] => }} [534] => [535] => [[Soubor:Role playing gamers (III).jpg|náhled|vlevo|Skupinka hráčů v průběhu stolní hry na hrdiny]] [536] => [537] => Gamebooky, které umožňují čtenáři knihy rozhodovat se a podle svého rozhodnutí listovat k další pasáži, se ve veřejném prostoru rozšířily taktéž v 80. letech. Značný význam pro utváření žánru, který je neodmyslitelně spjat se svou fantasy podobou, měly publikace série [[Fighting Fantasy]] – první z nich, ''[[Čaroděj z Ohňové hory]]'', byla vydána v roce 1982 a jejími autory byli [[Steve Jackson (spisovatel)|Steve Jackson]] a [[Ian Livingstone]]. Klasikou se staly také gamebooky série [[Lone Wolf (gamebooky)|Lone Wolf]], které od roku 1984 publikoval [[Joe Dever]]. V 80. letech vznikly rovněž oblíbené stolní hry zasazené do fantasy světů – tradičnější variantou s pohybem po hracím plánku nabízí [[Talisman (hra)|Talisman]] (1983), zatímco [[Heroquest]] (1989) již zapracovává více prvků přejatých z her na hrdiny.Rowland (1999), s. 383. [538] => [539] => Mezi karetními hrami se od 90. let prosadily především [[sběratelská karetní hra|sběratelské karetní hry]]. Principem je neustále rozšiřování hráčských karetních sbírek pomocí přikupování náhodně namíchaných balíčků a vydávání dalších a dalších rozšíření. Z dostupných karet hráči sestavují balíčky, se kterými pak jeden s druhým soupeří. Nejvýznamnějším příkladem takové hry je [[Magic: The Gathering]] (1993), v níž ve fantasy světě soupeří bytosti a jevy odpovídající pěti základním barvám (modrá, černá, červená, zelená, bílá). Na podobném principu od té doby vzniklo mnoho karetních her, často zasazených do fantasy prostředí. Alternativu nabídla například [[Dragon Dice]], v níž se hráči namísto karet střetávají pomocí hracích kostek, které sbírají.Rowland (1999), s. 384. [540] => [541] => === Videohry === [542] => [[Soubor:PlayIT Show 2015, Budapest, 81.jpg|náhled|vpravo|Hráči [[Diablo III|Diabla III]] na [[budapešť]]ské PlayIT Show 2015]] [543] => Fantasy videohry byly od svých počátků na přelomu 70. a 80. let, známých jako „bronzový věk“, svým laděním povětšinou inspirovány Dungeons and Dragons a dalšími stolními hrami na hrdiny. Současně však byly doplňovány také novými, interaktivními prvky a kromě RPG se postupně začaly rozvíjet také [[strategická videohra|stragie]], [[akční videohra|akční hry]] a další žánry. Za první vlaštovku fantasy počítačových her na hrdiny lze považovat ''[[Akalabeth]]'' (1979) od [[Richard Garriott|Richarda Garriotta]], v níž se hráč ve vizuálu postaveném na [[Wireframe|drátěných modelech]] utkává v rozlehlých podzemních bludištích s fantastickými nestvůrami, aby skoncoval s krutovládou černokněžníka Mondaina.Barton, Stacks (2019), s. 1–2. Garriott byl také autorem série ''[[Ultima]]'', jíž v 80. letech, „stříbrném věku“, konkurovala zejména série ''[[Wizardry]]''.Barton, Stacks (2019), s. 78. [544] => [545] => Dungeons and Dragons měly na videoherní hry na hrdiny vliv nejen z hlediska mechanik, často ovlivňovaly také podobu jejich fantastických světů. Některé z nejúspěšnějších byly pak dokonce zasazeny přímo do již existujících, licencovaných světů, jako [[Planescape]] (známého hrou ''[[Planescape: Torment]]'', 1999), a především [[Forgotten Realms]]. Do něj patří série ''[[Baldur's Gate]]'', počínaje hrou ''[[Baldur's Gate (videohra)|Baldur's Gate]]'' (1998), dvojice her [[Icewind Dale]] (2000 a 2002) nebo série ''[[Neverwinter Nights (herní série)|Neverwinter Nights]]'', započatá hrou ''[[Neverwinter Nights]]'' (2002).Barton, Stacks (2019), s. 21. „Zlatá éra“ počítačových her na hrdiny je datována od poloviny 80. let. Nemalým přelomem a okamžitou klasikou se stal ''[[Dungeon Master (videohra)|Dungeon Master]]'' (1987). Inovativní herní engine umožňoval pohyb postavy, boj a proměnu situace na herní obrazovce v reálném čase. Prozkoumávání podzemních chodeb bylo doplněno také příběhem stvořeným spisovatelkou [[Nancy Holderová|Nancy Holderovou]].Barton, Stacks (2019), s. 260. [546] => [547] => [[Soubor:Cassandra (Dragon Age Inquisition) (23091018642).jpg|náhled|vlevo|upright|[[Cosplay]] postavy Cassandry z videohry ''[[Dragon Age: Inquisition]]'']] [548] => [549] => Vliv měl žánr fantasy také na videoherní [[adventura|adventury]]. Ty vznikaly v [[textová hra|textové podobě]] již od počátků videoherní historie. První verzi ''[[Colossal Cave Adventure]]'', která žánr odstartovala, vydal [[William Crowther]] v roce 1976 jakožto hru o prozkoumávání jeskynního systému, o rok později pak přišel [[Don Woods]] s přepracovanou verzí, doplněnou o bezpočet fantasy prvků. Ranou hrou podobného typu byl také ''[[Zork]]'' (1977). Počátek série ''[[King's Quest]]'' vedl k definitivnímu odklonu od textové podoby.Barton, Stacks (2019), s. 34–37. 90. léta přinesla rozkvět „point & click“ adventur ovládaných myší. Ke klasické fantasy patří ''[[Loom]]'' (1990) a ''[[Legend of Kyrandia]]'' (1992) a její pokračování. Fantasy prvků však využívaly také série ''[[Monkey Island]]'', jejíž první díl, ''[[The Secret of Monkey Island]]'', vyšel v roce 1990, nebo série ''[[Broken Sword]]'', u níž byl první díl, ''[[Broken Sword: The Shadow of the Templars]]'', vydán v roce 1996.{{Citace monografie [550] => | příjmení = Carton [551] => | jméno = Christopher [552] => | titul = The History of the Adventure Video Game [553] => | vydavatel = White Owl [554] => | místo = Yorkshire – Philadelphia [555] => | rok vydání = 2023 [556] => | počet stran = 152 [557] => | strany = 55–72 [558] => | isbn = 9781399088503 [559] => | jazyk = en [560] => }} [561] => [562] => Již od počátku 80. let existovaly multiplayerové textové [[MUD]]y (multi user dungeons), textové světy pro mnoho hráčů, pojmenované podle první hry tohoto typu, pro přehlednost označovanou jako ''[[MUD1]]'', která vznikla roku 1978. Prudký rozvoj multiplayerového hraní ve fantasy světech se nicméně datuje až do konce 90. let, „platinového věku“ videoherních RPG. V roce 1997 vznikla první [[MMORPG]] (massive multiplayer RPG) ''[[Ultima Online]]'', po ní následovaly hry jako ''[[RuneScape|Runescape]]'', ''[[Guild Wars]]'', a zejména ''[[World of Warcraft]]''. Vliv mělo také akční RPG ''[[Diablo]]'' (1997), kterou je z hlediska estetiky možné řadit k [[dark fantasy]] a která rozvinula systém náhodného generování lokací, nepřátel a předmětů. Vedla ke vzniku ''[[Diablo (herní série)|série Diablo]]'' a celého subžánru podobných her, téměř vždy ve fantasy prostředí (''[[Dungeon Siege]]'', ''[[Torchlight]]'', ''[[Path of Exile]]'' a další).Barton, Stacks (2019), s. 358–381. [563] => [564] => ''World of Warcraft'' byl vydán v návaznosti na strategickou sérii ''[[Warcraft]]'', patrně nejpopulárnějších fantasy [[realtimová strategie|realtimových strategií]]. Naopak příkladem [[tahová strategie|tahové strategie]] je ve fantasy žánru série ''[[Heroes of Might and Magic]]'', jež naopak vychází ze starší RPG série ''[[Might and Magic]]'' (první díl, ''[[Might and Magic I: The Secret of the Inner Sanctum]]'', pochází z roku 1987).Barton, Stacks (2019), s. 209. Originální koncept přinesl ''[[Dungeon Keeper]]'' (1997), ve kterém se hráč vžívá do role pána podzemního dungeonu, který zabezpečuje své území proti pronikajícím dobrodruhům.Barton, Stacks (2019), s. 409. [565] => [566] => K dalším oblíbeným fantasy videoherním RPG patří série ''[[Final Fantasy]]'', ''[[Zaklínač (herní série)|Zaklínač]]'', vycházející ze [[Andrzej Sapkowski|Sapkowského]] děl, nebo původní série ''[[Dragon Age]]''. Dlouhotrvající vliv si udržuje série ''[[The Elder Scrolls]]'', jež započala hrou ''[[The Elder Scrolls: Arena]]'' (1994) a vrcholu popularity dosáhla hrou ''[[The Elder Scrolls V: Skyrim]]'' (2011), umístěnou do zasněžené severské země Skyrim a tematizující především draky.{{Citace sborníku [567] => | příjmení = Majewski [568] => | jméno = Jakub [569] => | titul = The Elder Scrolls [570] => | příjmení sestavitele = Adams [571] => | jméno sestavitele = Aubrie [572] => | příjmení sestavitele2 = Banks [573] => | jméno sestavitele2 = Jaime [574] => | příjmení sestavitele3 = Mejia [575] => | jméno sestavitele3 = Robert [576] => | sborník = 100 Greatest Video Game Franchises [577] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [578] => | místo = Lanham [579] => | rok vydání = 2017 [580] => | isbn = 9781442278158 [581] => | strany = 52–53 [582] => | jazyk = en [583] => }} K dalším úspěšným hrám využívajících fantasy prostředí patří série ''[[God of War]]'' či série ''[[Dark Souls (herní série)|Dark Souls]]'', jež hráče láká svou obtížností a nutností naučit se vyrovnávat s frustrací.{{Citace monografie [584] => | příjmení = Strunk [585] => | jméno = Trevor [586] => | titul = Story Mode: Video Games and the Interplay Between Consoles and Culture [587] => | vydavatel = Prometheus Books [588] => | místo = Lanham [589] => | rok vydání = 2021 [590] => | počet stran = 240 [591] => | strany = 68 [592] => | isbn = 9781633886810 [593] => | jazyk = en [594] => }} [595] => [596] => == Odkazy == [597] => === Reference === [598] => [599] => [600] => === Literatura === [601] => ==== V češtině ==== [602] => *{{Citace monografie [603] => | příjmení = Dědinová [604] => | jméno = Tereza [605] => | titul = Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury [606] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [607] => | místo = Brno [608] => | rok vydání = 2015 [609] => | počet stran = 228 [610] => | isbn = 978-80-210-7871-0 [611] => }} [612] => *{{Citace monografie [613] => | příjmení = Dědinová [614] => | jméno = Tereza [615] => | spoluautoři = a kol. [616] => | titul = Na rozhraní světů: fantastická literatura v mezioborovém zkoumání [617] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [618] => | místo = Brno [619] => | rok vydání = 2016 [620] => | počet stran = 376 [621] => | isbn = 978-80-210-8441-4 [622] => }} [623] => *{{Citace periodika [624] => | příjmení = Dědinová [625] => | jméno = Tereza [626] => | příjmení2 = Křeček [627] => | jméno2 = Jan [628] => | titul = Hledání hranic žánru a čtenáře [629] => | periodikum = Host [630] => | rok vydání = 2018 [631] => | měsíc vydání = duben [632] => | ročník = XXXIV [633] => | číslo = 4 [634] => | strany = 37 [635] => | issn = 1211-9938 [636] => }} [637] => *{{Citace monografie [638] => | příjmení = Kudláč [639] => | jméno = Antonín K. K [640] => | titul = Barvy černobílého světa: studie o vybraných žánrech současné české populární literatury [641] => | vydavatel = Univerzita Pardubice [642] => | místo = Pardubice [643] => | rok = 2017 [644] => | počet stran = 200 [645] => | isbn = 978-80-7560-105-6}} [646] => *{{Citace monografie [647] => | příjmení = McKenna [648] => | jméno = Martin [649] => | příjmení2 = Vallejo [650] => | jméno2 = Boris [651] => | titul = Fantasy umění současnosti: to nejlepší ze současného fantasy umění [652] => | vydavatel = Mladá fronta [653] => | místo = Praha [654] => | rok = 2008 [655] => | počet stran = 192 [656] => | isbn = 978-80-204-1943-9}} [657] => *{{Citace monografie [658] => | příjmení = Pringle [659] => | jméno = David [660] => | spoluautoři = a kol. [661] => | titul = Fantasy: encyklopedie fantastických světů [662] => | vydavatel = Albatros [663] => | místo = Praha [664] => | rok vydání = 2003 [665] => | počet stran = 272 [666] => | isbn = 80-00-01126-3 [667] => }} [668] => [669] => ==== V jiných jazycích ==== [670] => *{{Citace monografie [671] => | příjmení = Atteberry [672] => | jméno = Brian [673] => | titul = Strategies of fantasy [674] => | vydavatel = Indiana University Press [675] => | místo = Bloomington [676] => | rok vydání = 1992 [677] => | počet stran = 152 [678] => | isbn = 9780253310705 [679] => | jazyk = en [680] => }} [681] => *{{Citace monografie [682] => | příjmení = Clute [683] => | jméno = John [684] => | příjmení2 = Grant [685] => | jméno2 = John [686] => | spoluautoři = a kol. [687] => | titul = The Encyclopedia of Fantasy [688] => | vydavatel = Orbit [689] => | místo = London [690] => | rok vydání = 1999 [691] => | isbn = 9781857238938 [692] => | počet stran = 1049 [693] => | jazyk = en [694] => }} [695] => *{{Citace monografie [696] => | příjmení = Ekman [697] => | jméno = Stefan [698] => | titul = Here Be Dragons: Exploring Fantasy Maps and Settings [699] => | vydavatel = Wesleyan University Press [700] => | místo = Middletown [701] => | rok vydání = 2013 [702] => | počet stran = 284 [703] => | isbn = 9780819573247 [704] => | jazyk = en [705] => }} [706] => *{{Citace monografie [707] => | příjmení = Gomel [708] => | jméno = Elana [709] => | příjmení2 = Gurevitch [710] => | jméno2 = Danielle [711] => | spoluautoři = a kol. [712] => | titul = The Palgrave Handbook of Global Fantasy [713] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [714] => | místo = Cham [715] => | rok vydání = 2023 [716] => | isbn = 9783031263972 [717] => | jazyk = en [718] => }} [719] => *{{Citace monografie [720] => | příjmení = James [721] => | jméno = Edward [722] => | příjmení2 = Mendlesohn [723] => | jméno2 = Farah [724] => | spoluautoři = a kol. [725] => | titul = The Cambridge Companion to Fantasy Literature [726] => | vydavatel = Cambridge University Press [727] => | místo = Cambridge [728] => | rok vydání = 2012 [729] => | isbn = 978-0-521-42959-7 [730] => | počet stran = 298 [731] => | jazyk = en [732] => }} [733] => *{{Citace monografie [734] => | příjmení = Manlove [735] => | jméno = Colin N [736] => | titul = The Impulse of Fantasy Literature [737] => | vydavatel = Wipf & Stock [738] => | místo = Eugene [739] => | rok vydání = 2020 [740] => | počet stran = 190 [741] => | isbn = 9781532677168 [742] => | jazyk = en [743] => }} [744] => *{{Citace monografie [745] => | příjmení = Sergeant [746] => | jméno = Alexander [747] => | příjmení2 = Holliday [748] => | jméno2 = Christopher [749] => | spoluautoři = a kol. [750] => | titul = Fantasy/Animation: Connections Between Media, Mediums and Genres [751] => | vydavatel = Routledge [752] => | místo = New York [753] => | rok vydání = 2018 [754] => | isbn = 9781351681407 [755] => | počet stran = 322 [756] => | jazyk = en [757] => }} [758] => *{{Citace monografie [759] => | příjmení = Stroud [760] => | jméno = Allan [761] => | titul = Historical Dictionary of Fantasy Literature [762] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [763] => | místo = Lanham [764] => | rok vydání = 2023 [765] => | počet stran = 584 [766] => | isbn = 9781538166079 [767] => | jazyk = en [768] => }} [769] => *{{Citace monografie [770] => | příjmení = Trębicki [771] => | jméno = Grzegorz [772] => | titul = Worlds So Strange and Diverse: Towards a Genological Taxonomy of Non-mimetic Literature [773] => | vydavatel = Cambridge Scholars Publishing [774] => | místo = Newcastle upon Tyne [775] => | rok vydání = 2015 [776] => | počet stran = 216 [777] => | isbn = 9781443875264 [778] => | jazyk = en [779] => }} [780] => [781] => === Externí odkazy === [782] => * {{Commonscat}} [783] => * [http://www.fantasyplanet.cz Fantasy Planet] – web zabývající se literární, filmovou, herní a komiksovou fantastikou (recenze, rozhovory, reportáže, články, kompletní databáze žánrových knih od roku 2000, pravidelné soutěže, diskuze) [784] => * [http://www.legie.info LEGIE] – databáze knih fantasy a sci-fi [785] => * [http://www.sarden.cz Sarden] – internetový magazín o sci-fi a fantastice [786] => * [http://www.casopisxb1.cz/ XB1] – měsíčník fantasy, sci-fi a hororu [787] => * [https://www.fantasymag.cz/ Fantasymag.cz] – web a časopis zaměřený na žánr sci-fi a fantasy [788] => * [http://neviditelnypes.lidovky.cz/uvaha-zanr-fantasy-a-ceska-literatura-60-let-3-3-f35-/p_scifi.aspx?c=A090418_182107_p_scifi_hpe Neviditelný pes: Žánr fantasy a česká literatura] [789] => [790] => {{Autoritní data}} [791] => {{Portály|Literatura|Film|Videohry}} [792] => [793] => {{Dobrý článek}} [794] => [795] => [[Kategorie:Fantasy| ]] [796] => [[Kategorie:Žánry]] [797] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [798] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Fantasy

Oddělení „žánr fantasy“ v pražském knihkupectví Fantasy je umělecký žánr, používaný v literatuře a filmu, ale i ve hrách či výtvarném umění. V českém prostředí je fantasy tradičně vnímána spolu se science fiction a hororem jako jedna ze tří součástí fantastiky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Terry Pratchett','meč a magie','Letopisy Narnie','William Morris','Barbar Conan (film, 1982)','Robert E. Howard','Andrzej Sapkowski','lord Dunsany','Robert Jordan','Dungeons & Dragons','John Ronald Reuel Tolkien','Ursula K. Le Guinová'