Array ( [0] => 15491437 [id] => 15491437 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Faraon [uri] => Faraon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Hieroglyfický zápis|název = „pr ˁȝ“|O1:O29}} [1] => {{Různé významy}} [2] => [[Soubor:Niu anu v.jpg|vpravo|náhled|Panovník [[Niuserre]] ve společnosti bohyně [[Vadžet]]y a boha [[Anup]]a obdarovávajícího jej [[anch|symboly života]], [[5. dynastie]]]] [3] => '''Faraon''' (ve starší literatuře také někdy '''''farao''''') je titul používaný pro starověké [[panovník|vládce]] [[Starověký Egypt|Egypta]] v [[hebrejština|hebrejském]] a později i v [[řečtina|řeckém]] prostředí. Dnes je toto slovo široce používáno právě díky použití v [[Bible|bibli]] a u [[Starověké Řecko|řeckých]] a [[starověký Řím|římských]] autorů; obvyklý originální [[egyptština|egyptský]] titul byl [[nisut-bitej]], pod vlivem řečtiny překládaný jako „král Horního a Dolního Egypta“. [4] => [5] => Slovo pochází z egyptských slov '''pr ˁ''ȝ''''' – „velký dům“, tedy „královský palác“. Už v nejstarších pramenech má „palác“ také význam slova „vláda“ a stylizované znázornění [[průčelí]] paláce, [[serech]], je používáno jako výsostný symbol pro zápis králova jména; později se toto spojení stalo neoficiálním titulem krále jako označení zastávaného úřadu.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Verner [7] => | jméno = Miroslav [8] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [9] => | příjmení2 = Bareš [10] => | jméno2 = Ladislav [11] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [12] => | příjmení3 = Vachala [13] => | jméno3 = Břetislav [14] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [15] => | rok = 2007 [16] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [17] => | vydavatel = Libri [18] => | místo = Praha [19] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [20] => | počet stran = 528 [21] => | strany = 262n [22] => }} První doložené použití obratu v tomto významu se týká [[Thutmose III.]] z [[18. dynastie]], před [[kartuše (egyptologie)|kartuší]] se zapsaným královským jménem se poprvé objevuje za [[22. dynastie]].{{Citace monografie [23] => | příjmení = Verner [24] => | jméno = Miroslav [25] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [26] => | příjmení2 = Bareš [27] => | jméno2 = Ladislav [28] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [29] => | příjmení3 = Vachala [30] => | jméno3 = Břetislav [31] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [32] => | rok = 2007 [33] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [34] => | vydavatel = Libri [35] => | místo = Praha [36] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [37] => | počet stran = 528 [38] => | strany = 178 [39] => }} [40] => [41] => == Božský panovník == [42] => [[Soubor:Pharaoh Menhaure triad statue, Caire-Musée.jpg|vlevo|náhled|Panovník [[Menkaure]] ve společnosti dvou bohyní, [[4. dynastie]]]] [43] => V literatuře (zejména starší) se uvádí, že faraoni byli pokládáni za potomky [[egyptští bohové|bohů]] a tedy také bohy. Tato [[interpretace]] se ovšem ve světle nových pramenů ukazuje jako zjednodušená. Dnes v [[egyptologie|egyptologii]] převažuje názor, že [[starověcí Egypťané|Egypťané]] své panovníky chápali jako bytosti dvojí podstaty – božské i lidské současně (tak to vyplývá například z [[Naučení Amenemheta I. synovi]] nebo z [[Loajalistické naučení|Loajalistického naučení]], významných [[staroegyptské písemnictví|literárních děl]] z žánru [[Knihy moudrých rad do života|Knih moudrých rad do života]] z doby [[12. dynastie]]). Božství krále bylo dáno především božstvím jeho úřadu – věčné královské moci. [44] => [45] => Egyptský král tedy byl výjimečnou bytostí – jako jediný mohl přirozeně a sám ze své podstaty jako syn boha (nejobvykleji boha slunce, ale i jiných) pobývat ve společnosti bohů a v kultické sféře mu proto byla přisuzováno božství, jako individuální bytosti však patrně nikoli. Egypťané nejspíše svého panovníka chápali jako reprezentaci božského principu v lidském světě, jeho jakési manifestační zpřítomnění. [46] => [47] => {{Hieroglyfický zápis|vpravo|název = „Panovník“ a „bůh“|R8-nfr|popisek1 = ''nṯr nfr''|varianta2 = R8-O29V|popisek2 = ''nṯr ˁȝ''}} [48] => [49] => S tím patrně souvisí způsob, jakým sami Egypťané svého panovníka s bohy spojovali: za života jej vždy důsledně označovali jako ''nṯr nfr'', zatímco bohové byli titulováni jako nṯ''r'' ˁ''ȝ'' – ''„velký bůh“''. Termín ''nfr'' může být přeložen různými způsoby – jako „krásný“, „dobrý“, „dokonalý“, ale také jako „mladý (= mladší)“ (tak termín překládá egyptolog Jaromír Málek{{Citace sborníku [50] => | příjmení = Málek [51] => | jméno = Jaromír [52] => | titul = Stará říše [53] => | příjmení sestavitele = Shaw [54] => | jméno sestavitele = Ian [55] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [56] => | vydavatel = BB/art [57] => | místo = Praha [58] => | rok vydání = 2003 [59] => | isbn = 80-7257-975-4 [60] => | kapitola = 5 [61] => | strany = 115 [62] => }}). Přestože překlad tohoto označení jako ''„mladší bohové“'' nedosáhlo v egyptologii širšího uznání, jeho důsledné používání poukazuje pro moderního člověka sice obsahově prozatím ne zcela srozumitelně, ale naprosto zato nepochybně, na významový posun chápání podstaty božství ve vztahu k panovníkům oproti [[egyptští bohové|bohům]] samotným. [63] => [64] => Z důvodu svého božského původu také král teoreticky vystupoval jako jediný obřadník v rámci [[egyptský chrám|chrámového]] rituálu. [[egyptští kněží|Kněží]] jednotlivých chrámů byli králem jmenováni jako jeho zástupci a mohli jím být také odvoláni – byli tedy v podstatě státními úředníky. Ostatně až do doby [[Nová říše|Nové říše]] v Egyptě neexistovalo (snad s výjimkou zádušních kněží) profesionální kněžstvo a služby v chrámech se panovníkovým jménem ujímali místní významní hodnostáři z titulu svých [[politická správa ve starověkém Egyptě|správních funkcí]]. Stejně tak byl chrámový majetek plně v králově moci a panovník jím mohl z titulu své božské podstaty alespoň teoreticky disponovat podle své libosti.{{Citace monografie [65] => | příjmení = Trigger [66] => | jméno = Bruce Graham [67] => | spoluautoři = et al. [68] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Jana Mynářová [69] => | rok = 2005 [70] => | titul = Starověký Egypt: dějiny společnosti [71] => | vydavatel = Volvox Globator [72] => | místo = Praha [73] => | isbn = 80-7207-535-7 [74] => | počet stran = 451 [75] => | strany = 183 [76] => }} [77] => [78] => V průběhu vývoje docházelo od Nové říše k proměnám těchto představ směrem k posílení autonomie chrámů a jejich personálu – vyvrcholením bylo ustavení [[Amon]]ova království v [[Horní Egypt|Horním Egyptě]] po zániku [[20. dynastie]]. Zůstávaly nicméně stále živé a jednotliví panovníci jich podle svých možností a se střídavými úspěchy aktivně využívali ještě v [[ptolemaiovci|ptolemaiovské]] době.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Trigger [80] => | jméno = Bruce Graham [81] => | spoluautoři = et al. [82] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Jana Mynářová [83] => | rok = 2005 [84] => | titul = Starověký Egypt: dějiny společnosti [85] => | vydavatel = Volvox Globator [86] => | místo = Praha [87] => | isbn = 80-7207-535-7 [88] => | počet stran = 451 [89] => | strany = 177 [90] => }} [91] => [92] => == Titulatura == [93] => {| cellpadding="0" cellspacing="0" style="float:right; margin:5px; border:2px solid peru" [94] => |- [95] => | style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Znaky královské titulatury''' [96] => |- [97] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | n:Aa1-b-t:Z9-Y1:Z2
''„královská titulatura“'' [98] => |- [99] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | G5 [100] => ''„Hor“'' [101] => |- [102] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | G16 [103] => ''„Obě paní“'' [104] => |- [105] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | G8 [106] => ''„Zlatý Hor“'' [107] => |- [108] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | M23:X1-L2:X1 [109] => ''„patřící rákosu a včele“'' [110] => |- [111] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | G39-N5 [112] => ''„Syn Reův“'' [113] => |- [114] => | style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Pseudotituly''' [115] => |- [116] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | V30-N16:N16 [117] => ''„Pán Obou zemí“'' [118] => |- [119] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | V30-N28:Z2 [120] => ''„Pán horizontů“'' [121] => |- [122] => | style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Neformální označení''' [123] => |- [124] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | M23-t:n [125] => ''„král“'' [126] => |- [127] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | S38 [128] => ''„vládce“'' [129] => |- [130] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | U36-Z1:n [131] => ''„Veličenstvo“'' [132] => |- [133] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | i-U33-i-i-A23 [134] => ''„svrchovaný“'' [135] => |- [136] => | style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Dovětky''' [137] => |- [138] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | M17-Y5:N35-N5:Z1-U6-M17-M17 [139] => ''„milovaný Amon-Reem“'' [140] => |- [141] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | O10-U6-M17-M17 [142] => ''„milovaný Hathorou“'' [143] => |- [144] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | anx-DA-s [145] => ''„nechť je živ, zdráv a svěží“'' [146] => |- [147] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | X8-S34-I10:X1:N17 [148] => ''„obdařený věčným životem“'' [149] => |- [150] => | style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | S34-I10:X1:N17 [151] => ''„žijící věčně“'' [152] => |} [153] => [[Soubor:Egypte louvre 290.jpg|vlevo|náhled|172px|[[Serech]] se jménem panovníka [[Wadži]]ho, [[1. dynastie]]]] [154] => [[Soubor:Egyptian Museum - hieroglyph with cartouche2.jpg|vlevo|náhled|Titulatura panovníka [[Snofru]]a v [[serech]]u, [[4. dynastie]]]] [155] => [[Soubor:Serech Chasechumuej.jpg|vlevo|náhled|172px|[[Serech]] panovníka [[Chasechemuej]]e se složeným titulem Hor-Sutech, [[2. dynastie]]]] [156] => [[Soubor:Tut cartouche infofocalpoint.gif|náhled|170 px|[[Kartuše (egyptologie)|Kartuše]] panovníka [[Tutanchamon]]a: Nebcheprure Tutanchamon (čteno zprava)]] [157] => [[Soubor:Scarab of king Tut-E 22807-Egypte louvre 148.jpg|náhled|172px|[[Tutanchamon]]ovo trůnní jméno Nebcheprure v kartuši s předcházejícím titulem „Dobrý bůh, pán Obou zemí“ (čteno zprava), [[18. dynastie]]]] [158] => [[Soubor:GD-EG-Karnak040.JPG|vlevo|náhled|172px|„Syn Reův Thutmose“, [[18. dynastie]]]] [159] => [160] => === Principy královské titulatury === [161] => V počátečních obdobích starověku užíval panovník jediné [[ren|jméno]] zapisované do tzv. [[serech]]u, rámečku v podobě stylizovaného paláce s opevněným průčelím. To panovníka identifikuje jako toho, kdo sídlí v paláci (eventuálně v pevnosti), tedy jako toho, kdo drží moc. Nad serechem bývá zobrazen sokol boha nebes a vládce země [[Hor]]a, což znamená, že král byl pojmenováván jako „Hor XY“. Byl pokládán za vtělení tohoto boha, který byl panovníkovým [[Ka (starověký Egypt)|ka]]. Po doplnění počtu královských jmen bylo toto jméno (v [[egyptologie|egyptologii]] označované jako tzv. '''[[Horovo jméno]]''') uváděno jako první v pořadí. [162] => [163] => Vývoj královské titulatury byl uzavřen v době [[Střední říše]], od kdy se její plná podoba sestávala z celkem pěti jmen uvozených výhradními [[egyptské hieroglyfy|znaky]] vypovídajících o králově podstatě. Tato jména pěti různými aspekty vyjadřovala dva základní principy ideologie královské moci: jednak božskou roli krále a její vztah k lidské přirozenosti konkrétního nositele titulů, jednak princip duality Egypta sjednocením '''dvou''' jeho částí (tj. Horní a Dolní země) pod vládou '''jednoho''' panovníka. Poslední dvě jména byla zapisována do dvou tzv. [[kartuše (egyptologie)|kartuší]]. Ta se objevuje na přelomu [[3. dynastie|3.]] a [[4. dynastie]], kdy je v ní poprvé zapsáno tzv. [[nisut-bitej|trůnní jméno]] krále [[Hunej]]e{{Citace monografie [164] => | příjmení = Verner [165] => | jméno = Miroslav [166] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [167] => | rok = 1997 [168] => | titul = Pyramidy: tajemství minulosti [169] => | vydavatel = Academia [170] => | místo = Praha [171] => | isbn = 80-200-0583-8 [172] => | počet stran = 407 [173] => | strany = 29 [174] => }} a o něco později rodné jméno jeho nástupce krále [[Snofru]]a.{{Citace monografie [175] => | příjmení = Forman [176] => | jméno = Werner [177] => | příjmení2 = Quirke [178] => | jméno2 = Stephen [179] => | rok = 1996 [180] => | titul = Posmrtný život na Nilu, [181] => | vydavatel = Opus Publishing [182] => | místo = London [183] => | isbn = [184] => | počet stran = 192 [185] => | strany = 41 [186] => | překladatelé = Ladislav Bareš [187] => }} Úplná královská titulatura se ovšem využívala jen zřídka, byla vyhrazena zejména pro sakrální sféru. [188] => [189] => Z celého mnohojmení o povaze královské moci a jejím vývoji v představách Egypťanů nejnázorněji vypovídá tzv. '''trůnní jméno''', o něž byla královská titulatura rozšířena ještě v době [[1. dynastie]]. V pozdějších dobách se stalo čtvrtým v pořadí. Právě pod ním byl panovník uváděn v úředních dokumentech a byl tak znám svým poddaným. Toto jméno je přesněji označováno jako '''''nswt-bjtj''''' a psáno [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]] pro ostřici a včelu, které byly [[heraldika|heraldickými]] symboly [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]]. To reflektuje překlad titulu do [[řečtina|řečtiny]] zdůrazňující mocensko-politické postavení krále v podobě překladu „král Horního a Dolního Egypta“. Ten ovšem v sobě obsahuje nepochopení egyptských představ o povaze panovnické moci. Druhá část titulu ''bjtj'' totiž znamená osobní, lidskou přirozenost krále, zatímco první část složeniny ''nswt'' odpovídá božské přirozenosti, která je v nitru panovníka. To znamená, že titul vyjadřuje nikoli dualitu politickou, ale [[egyptské náboženství|náboženskou]]: deklaruje podvojnou přirozenost královské moci odpovídající emanaci božského přítomné v dočasném lidském rozměru.{{Citace monografie [190] => | příjmení = Ray [191] => | jméno = John [192] => | rok = 2003 [193] => | titul = Ve stínu pyramid: skutečný život ve starém Egyptě [194] => | vydavatel = Albatros [195] => | místo = Praha [196] => | isbn = 80-00-01228-6 [197] => | počet stran = 181 [198] => | strany = 6 [199] => | překladatelé = Dušan Zbavitel [200] => }} [201] => [202] => Ian Shaw k tomu poznamenává, že „titul ''nswt'' zřejmě vypovídal o neměnnosti božského krále (téměř odpovídal samotné královské hodnosti). Výraz ''bitej'' naopak popisuje současného pomíjivého držitele královské hodnosti: jednoho konkrétního vládnoucího krále v omezeném úseku času. Každý král v sobě tudíž nesl kombinaci božského a smrtelného.“{{Citace sborníku [203] => | příjmení = Shaw [204] => | jméno = Ian [205] => | titul = Úvod: chronologické členění a proměny hmotné kultury v Egyptě [206] => | příjmení sestavitele = Shaw [207] => | jméno sestavitele = Ian [208] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [209] => | vydavatel = BB/art [210] => | místo = Praha [211] => | rok vydání = 2003 [212] => | isbn = 80-7257-975-4 [213] => | kapitola = 1 [214] => | strany = 25 [215] => }} [216] => [217] => Podstatným rysem královské titulatury je, že [[ren|jména]] (především jméno ''[[nisut-bitej]]'', ale platí to i pro ostatní) vyhlašovala určitý ideologický kontext vlády konkrétního panovníka. Ve skutečnosti v sobě obsahovala jména [[egyptští bohové|bohů]], používala jejich [[egyptská mytologie|mytologických]] a teologických souvislostí (jde v podstatě o věty náboženské povahy, které je třeba číst, a to za použití gramatických pravidel [[egyptština|egyptštiny]]) a jejich prostřednictvím nastiňovala politický program vlády. [[Jan Assmann]] upozorňuje na to, že trůnní jména „tradičně obsahovala výpověď o slunečním bohu [[Re (bůh)|Reovi]], a představovala tak něco jako zásadu, které se měl král držet a která měla období jeho vlády zajistit požehnání slunečního boha.“{{Citace monografie [218] => | příjmení = Assmann [219] => | jméno = Jan [220] => | odkaz na autora = Jan Assmann [221] => | rok = 2002 [222] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [223] => | vydavatel = Oikuméné [224] => | místo = Praha [225] => | isbn = 80-7298-052-1 [226] => | počet stran = 328 [227] => | strany = 81 [228] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [229] => }} Změna některého ze jmen jednoho a téhož krále v průběhu jeho vlády nebo jiné pozměnění panovnické titulatury proto vždy poukazuje na významnou změnu politických či ideologických představ. Dokládá to například titulatura panovníka [[Peribsen]]a: původně užíval [[Horovo jméno]] Sechemib, ale pro zápis nového jména v [[serech]]u použil jako titul jméno nikoli [[egyptští bohové|boha]] [[Hor]]a, ale boha [[Sutech]]a, jeho [[egyptská mytologie|mytologického]] protivníka, nebo titulatura panovníka [[Chasechemuej]]e (v překladu „Obě mocnosti se zjevují v záři“), který po změně jména z Chasechem (v překladu „Mocnost se zjevuje v záři“) pro zápis nového v [[serech]]u použil jako titul jména obou [[egyptští bohové|bohů]]. [230] => [231] => Dalším příkladem použití tohoto principu může být titulatura panovníka [[Tutanchamon]]a: levá kartuše obsahuje páté královské jméno (tj. jméno [[Syn Reův]]) zpravidla uváděné jako „Tutanchamon“, které v souvislosti s odklonem dvora od [[Achnaton]]ovy [[Achnatonova náboženská reforma|náboženské reformy]] nahradilo předchozí „Tutanchaton“. Doslova ji lze přečíst jako ''„Živá podoba [[Amon]]a, vládce jižního [[Iunu]] (= [[Veset]]u)“'', což je chápáno jako výpověď vztahující se k nositeli jména, tedy ke králi, stejně tak lze ovšem text číst jako výpověď o bohu Amonovi: ''„Amon – žijící socha, vládce jižního Iunu“'', přičemž zmínka o kultovním obrazu by mohla být jednoznačným přihlášením se k předamarnským náboženským tradicím a přídomek „vládce Iunu“ lze chápat jako opisné označení slunečního boha [[Re (bůh)|Rea]], s nímž by tak [[Amon]] byl ztotožněn. Celek jména by tak mohl být odmítnutím [[Achnatonova náboženská reforma|reformy]] Tutanchamonova předchůdce a vyjádřením nově pojaté Amonovy teologie vznikající jako reakce na ni.{{Citace monografie [232] => | příjmení = Assmann [233] => | jméno = Jan [234] => | odkaz na autora = Jan Assmann [235] => | rok = 2002 [236] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [237] => | vydavatel = Oikuméné [238] => | místo = Praha [239] => | isbn = 80-7298-052-1 [240] => | počet stran = 328 [241] => | strany = 274n [242] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [243] => }} Tyto významové posuny, k nimž standardně dochází při překladech staroegyptských textů a které starověkým Egypťanům nevznikaly, samozřejmě znesnadňují naše pochopení významu královských jmen jednotlivých panovníků. [244] => [245] => === Oficiální titulatura === [246] => Celkově panovník používal pět formálních titulů uváděných příslušnými výsadními [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickými znaky]] předcházejícími jednotlivým [[ren|jménům]] (podle pořadí): [247] => [248] => - '''[[Horovo jméno]]''' v [[serech]]u, jímž byl ztotožňován s bohem [[Hor]]em, [249] => [250] => - jméno '''[[Obě paní]]''', které jej spojovalo s ochrannými bohyněmi Horního a Dolního Egypta v podobě supice [[Nebchet]] a kobry [[Vadžet]], [251] => [252] => - jméno '''[[Zlatý Hor]]''', jehož význam není prozatím jasný, [253] => [254] => - tzv. '''trůnní jméno''', tedy '''[[nisut-bitej]]''' (doslova '''„patřící rákosu a včele“''') uváděné v první kartuši, které snad kromě výše uvedeného významu dostalo sekundárně i politický význam reflektovaný řeckým překladem „král Horního a Dolního Egypta“. Mohl by to dosvědčovat fakt, že za znaky uvádějící toto jméno byl obzvláště v době [[Nová říše|Nové říše]], ale i dříve, býval připojován (někdy jím byly dokonce nahrazovány) opis „pán Obou zemí“, [255] => [256] => - jméno '''[[Syn Reův]]''' uváděné ve druhé kartuši, které se objevuje v době [[4. dynastie]] za panovníka [[Rachef]]a a spojuje krále se [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečním bohem]] [[Re (bůh)|Reem]]. Šlo o osobní jméno panovníka, které měl od svého narození ještě jako soukromá osoba. Zdá se, že v pozdější době toto jméno vykazuje charakter jakéhosi jména rodového, typického pro určitou královskou [[egyptské dynastie|dynastii]] nebo její část. V [[11. dynastie|11. dynastii]] to bylo jméno Mentuhotep, ve [[12. dynastie|12.]] jména Amenemhet a Senusret, ve [[13. dynastie|13.]] jméno Sobekhotep, v [[18. dynastie|18.]] jména Amenhotep a Thutmose, ve [[20. dynastie|20. dynastii]] jméno Ramesse. Zejména v době pozdní [[Nová říše|Nové říše]] bylo spojováno s pseudotitulem ''„pán (slunečních) horizontů“''. [257] => [258] => Příkladem základní části královské titulatury může být jméno [[Thutmose III.]] V [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickém zápisu]]: {{Horovo jméno|E1-D44:N28-m-R19-t:O49}} [259] => G16-V29-M23-t-i-i-N5:Z1-W19-m-p*t:N1-S42 [260] => G8F9:F9-D44:N28-Z3 [261] => M23:X1-L2:X1<--N5-Y5-L1--> [262] =>
G39-N5<--G26-F31-S29-nfr-L1--> [263] => O10-V30:t-Aa15:I9-D28:t-O49:O49:O49-U6-M17-M17 [264] => [265] => V překladu: ''„Hor ´Mocný býk vycházející v záři ve Vesetu´, Obě paní ´Trvalé královské vlády jako Re na nebesích´, Zlatý Hor ´Mocné síly a posvátných diadémů´, Patřící rákosu a včele ´Trvalé je to, co povstalo z Rea (= Mencheperre)´, Syn Reův ´Zrozený Thovtem (= Thutmose) – Krásné podoby´, Miláček Hathory, Paní tyrkysu“''{{Citace monografie [266] => | příjmení = Verner [267] => | jméno = Miroslav [268] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [269] => | příjmení2 = Bareš [270] => | jméno2 = Ladislav [271] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [272] => | příjmení3 = Vachala [273] => | jméno3 = Břetislav [274] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [275] => | rok = 1997 [276] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta [277] => | vydavatel = Karolinum [278] => | místo = Praha [279] => | isbn = 80-7184-446-2 [280] => | počet stran = 487 [281] => | strany = 242 [282] => }} [283] => [284] => === Pseudotituly a další součásti === [285] => Vedle oficiálních titulů existovala řada dalších formálních označení (tzv. '''pseudotitulů'''), která sice netvořila pravidelnou součást úplné královské titulatury, ale mohla ji doplňovat, případně nahrazovat některé její části. Vedle už zmíněných titulů „dobrý bůh“ a „pán Obou zemí“ to mohlo být označení překládané jako „pán (slunečních) horizontů“ nebo „pán (královských) diadémů“ (doslova ''„pán objevování se (v záři)“''). Není možné říci, podle jakého pravidla Egypťané rozhodovali jednou o použití tradičního zápisu jména a jindy o použití zápisu pozměněného, je ale pravděpodobné, že pseudotituly postupně získávaly oficiální charakter. Například v době [[Achnaton]]ově, která je ve svých důsledcích pro pohled Egypťanů na vztah krále a [[egyptští bohové|bohů]] pokládána za přelomovou, byl po znacích královského jména [[nisut-bitej]] jako doplnění zpravidla uváděn titul „pán Obou zemí“, po něm pro tuto dobu specifické označení „žijící pravdou“ a teprve poté první kartuše. V [[Tutanchamon]]ově hrobce nelze nalézt ve způsobu zápisu panovníkova jména s pseudotituly žádnou pravidelnost: při jediném zápisu obou kartuší jim bezprostředně předcházejí tradiční znaky, ale samostatný zápis první kartuše se jménem ''Nebcheprure'' (druhá se jménem ''Tutanchamon'' na nápisech není na rozdíl od některých z předchozích královských hrobek nikde zapsána samostatně) je variabilní. Délka nápisů mohla být limitována velikostí místa jim vyhrazeného vedle vyobrazení, nejčastěji zvolenými tituly předcházejícími královskému jménu jsou označení „dobrý bůh“ a „pán Obou zemí“ v kombinaci s jinými. Jednou je použit titul „král a pán Obou zemí“ a také složité označení: [286] => [287] =>
R8-nfr-V30:N16:N16-V30:N28:Z2-<-ra-xpr-Z2:V30->-X8-S34-I10:X1:N17-V28-N5-V28 [288] => [289] =>
v překladu: ''„Dobrý bůh, pán Obou zemí, pán horizontů ´Re je pán forem, které povstaly´ (= Nebcheprure)“'' s následujícím přání dlouhého života. Různé kombinace titulů jsou také na předmětech z Tutanchamonovy hrobky. Proto pro tuto dobu nelze z použití jednotlivých pseudotitulů usoudit na jednoznačná pravidla. Nápisy v královských hrobkách [[20. dynastie]], přestože obsahují i tradiční způsoby zápisu, ovšem už preferují podle všeho ustálené používání titulu ''„pán horizontů“'' jako náhrady znaků pro jméno [[Syn Reův]] a titulu „pán Obou zemí“ znaků pro jméno [[nisut-bitej]]. [290] => [291] => Kromě pseudotitulů samozřejmě existovala i další neformální označení užívaná v běžnějších nebo soukromých dokumentech, která se objevují i bez uvedení jména krále: např. „král“, „veličenstvo“ a další. [292] => [293] => Za královskou titulaturu mohla být připojována řada dovětků odkazujících na zvláštní spojení krále s některými bohy (např. „milovaný [[Amon]]em“, „milovaný [[Hathor]]ou“) a obsahující přání zdaru panovníkovi, například přání zpravidla překládané jako „nechť je živ, zdráv a svěží“ nebo přídomek „obdařený věčným životem“. [294] => [295] => V běžnějším zkráceném záznamu byl panovník uváděn posledními dvěma jmény zapisovanými do dvou kartuší (eventuálně pouze jménem čtvrtým v jedné kartuši). Kromě toho se vžila celá řada nepřímých způsobů, jimiž byl panovník označován. Tato označení (např. ''„miláček bohů“'', ''„mocný býk“'') dnes znějí výhradně opisně, nicméně pro starověké Egypťany měla [[egyptské náboženství|náboženský]] a [[egyptská mytologie|mytologický]] kontext, který rozhodně nebyl pouze metaforou. [296] => [297] => == Panovník a politická správa == [298] => [[Soubor:AnkhnesmeryreII-and-Son-PepiII-SideView BrooklynMuseum.png|vlevo|náhled|[[Pepi II.]] na klíně své matky, [[6. dynastie]]]] [299] => [[Starověký Egypt]] je v souvislosti s výše nastíněný chápáním panovníka v literatuře charakterizován jako polobožské království, jehož autorita jako instituce zůstala po více než tři tisíciletí prakticky nezpochybněna.{{Citace sborníku [300] => | příjmení = Hornung [301] => | jméno = Erik [302] => | odkaz na autora = Erik Hornung [303] => | titul = Faraon [304] => | příjmení sestavitele = Donadoni [305] => | jméno sestavitele = Sergio [306] => | sborník = Egyptský člověk a jeho svět [307] => | vydavatel = Vyšehrad [308] => | místo = Praha [309] => | rok vydání = 2006 [310] => | isbn = 80-7021-813-4 [311] => | kapitola = 10 [312] => | strany = 251 [313] => }}. Jeho základní ideologickou myšlenkou byl formální vztah mezi Egyptem (a tedy egyptským státem, zajišťujícím v osobě panovníka [[egyptské náboženství|náboženský]] [[kult]]) a jeho [[egyptští bohové|bohy]]. Bohové prostřednictvím svého stvoření světa (přesněji Egypta jako zosobnění celého světa) vtiskli všemu existujícímu řád [[maat]], jehož udržování jako jediné záruky trvání a nerušené existence stvořeného světa bylo ústředním úkolem královské moci. Panovník tak činil především skrze ritualizaci své náboženské role v [[egyptský chrám|chrámovém]] kultu, jehož byl formálně jediným oprávněným činovníkem, byť zastupovaným [[egyptští kněží|kněžími]]. Z toho důvodu také byla králi dána nejvyšší politická autorita. V ideologii a po většinu období starověkého Egypta také v praxi proto panovníci vystupují jako jediný společností akceptovatelný zdroj veškeré politické aktivity. [314] => [315] => Ilustrací tohoto principu je socha [[Pepi II.|Pepiho II.]]: přestože se panovníkem stal jako velmi malé dítě a je zachycen na klíně své matky, je zobrazen jako miniatura '''dospělého''' krále s patřičnými atributy. Ačkoli je nepochybné, že řada králů nastoupila na trůn v době svého dětství, ani náznakem nejsou události raného období jejich vlády připisovány jiným osobám, např. jejich regentům. Nečetné výjimky z tohoto stavu, například prohlášení hodnostáře Baje z doby panovníka [[Siptah]]a, že ''„dosadil krále na trůn jeho otce“'' (což je sdělení, které bylo za normálních okolností vkládáno do úst bohům){{Citace sborníku [316] => | příjmení = Dijk [317] => | jméno = Jacobus van [318] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [319] => | příjmení sestavitele = Shaw [320] => | jméno sestavitele = Ian [321] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [322] => | vydavatel = BB/art [323] => | místo = Praha [324] => | rok vydání = 2003 [325] => | isbn = 80-7257-975-4 [326] => | kapitola = 10 [327] => | strany = 319 [328] => }} jej spíše potvrzují než vyvracejí. [329] => [330] => Přestože neznáme přesná pravidla egyptského nástupnického systému, je jisté, že základem správného fungování správy bylo následnictví '''mladého''' krále (v době nezletilosti zastupovaného nejčastěji ženou z královské rodiny, zpravidla jeho matkou), který v prvním období vlády svou osobní aktivitou a mobilitou, spojenou s mobilitou královského dvora jako centra správy, udával směr celé místní i centrální administrativě. Panovníci a jejich osobní schopnost iniciativního řešení problémů tudíž do značné míry ovlivňovala chod společnosti. Názorným příkladem může být [[Achnaton]], proti jehož reformě patrně nevznikla žádná účinná politická opozice, nebo období pozdních Ramessovců – postarších králů, jejichž vláda znamenala úpadek úrovně správy a vládnutí. K tomu autoři ''Cambridge History of Africa I'' velmi výstižně poznamenávají, že „altruistické plnění povinností (panovníkem) bylo totožné s jeho vlastním zájmem…“, protože „slabost, neschopnost nebo neúčinnost na straně krále mohly vyvrcholit špatnou správou Egypta.“ [331] => [332] => Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že egyptský král byl svou výlučnou vazbou na bohy také limitován: řád maat, který byl odvozován od aktu stvoření světa, tvořil pro společnost objektivní standard, jehož dodržování bylo chápáno v přímém vztahu k míře božského schválení, jemuž se konkrétní panovník těšil. Král převzal svou moc od bohů a měl ve svém jednání sledovat jejich vůli („činit maat“), takže mohl být vnímán jako jejich jakýsi nástroj, jehož prostřednictvím oni sami Egypt spravují. V této souvislosti výše citovaní autoři připomínají text [[Démotická kronika|Démotické kroniky]] z [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské]] doby, která „připisuje pád některých panovníků [[Pozdní doba|Pozdní doby]] jejich selhání při uspokojení bohů“, a pro starší období „ničení památek, které byly vytvořeny určitými panovníky, jejichž činy byly považovány za urážlivé k maat“. [333] => [334] => Královská moc tedy měla nejen posvátný, ale v konečném důsledku především ryze politický charakter, jehož si Egypťané byli velice dobře vědomi. Výše citovaní autoři zdůrazňují, že „vztah lidské a božské povahy panovníka byl jedním z (jejich) hlavních filozofických problémů“.{{Citace monografie [335] => | příjmení = Trigger [336] => | jméno = Bruce Graham [337] => | spoluautoři = et al. [338] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Jana Mynářová [339] => | rok = 2005 [340] => | titul = Starověký Egypt: dějiny společnosti [341] => | vydavatel = Volvox Globator [342] => | místo = Praha [343] => | isbn = 80-7207-535-7 [344] => | počet stran = 451 [345] => | strany = 73 [346] => }} Zejména v textech z doby [[Střední říše]] a z období bezprostředně ji předcházejícího (například v některých z tzv. [[Knihy moudrých rad do života|naučení]] adresovaných panovníkům) lze doložit praktický racionalistický pohled na vládu oproštěný do značné míry od náboženského kontextu. Objevuje se v nich chápání královského úřadu jako jakéhosi „řemesla“ osvojitelného prostřednictvím zachovávání správných rad, vědomí odpovědnosti, kterou král (často označovaný jako ''„pastýř lidu“'') nese, ale také přesvědčení o nutnosti jisté míry [[cynismus|cynismu]], jíž je třeba být vybaven pro uchování moci, a také o osamělosti a zrádnosti, jimž je panovník vystaven (např. [[Naučení pro krále Merikarea]] a [[Naučení Amenemheta I. synovi]]). [347] => [348] => Všechny tyto představy byly v egyptském myšlení přítomny současně, takže jednotlivá období mohla klást důraz na různá pojetí královské moci a tím i způsoby uplatňování politické správy. Obecně lze nejpozději od konce [[Nová říše|Nové říše]] vysledovat postupné „polidšťování“ krále nejen jako osoby, ale také jako instituce, takže se nakonec i soukromé osoby mohou objevovat na vyobrazeních v souvislostech, které byly dříve vyhrazeny výhradně panovníkům{{Citace sborníku [349] => | příjmení = Taylor [350] => | jméno = John [351] => | titul = Třetí přechodná doba [352] => | příjmení sestavitele = Shaw [353] => | jméno sestavitele = Ian [354] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [355] => | vydavatel = BB/art [356] => | místo = Praha [357] => | rok vydání = 2003 [358] => | isbn = 80-7257-975-4 [359] => | kapitola = 12 [360] => | strany = 363 [361] => }} (např. služba bohům, vyměřování základů chrámu a podobně). Královská moc však přesto v Egyptě až do nástupu nových ideových proudů (spojených s [[Řecko-římská doba|římským obdobím]] a nakonec zejména s [[křesťanství]]m) měla výsostný charakter a její nositelé zůstávali nejmocnějšími činiteli ve správě. [362] => [363] => == Ikonografie == [364] => [365] => Soubor:Egypte louvre 172 pharaon.jpg|Panovník (nejpravděpodobněji [[Amenhotep IV.]]) v typické pozici [366] => Soubor:Khafra - Quefrén.jpg|Panovník [[Rachef]] v typickém zobrazení, [[4. dynastie]] [367] => Soubor:Den1.jpg|Panovník [[Den (faraon)|Den]] zabíjí nepřítele, [[1. dynastie]] [368] => Soubor:Ramses IIs seger över Chetafolket och stormningen av Dapur, Nordisk familjebok.png|Panovník [[Ramesse II.]] jako válečník, [[19. dynastie]] [369] => [370] => === Panovnické regálie === [371] => [372] => Soubor:Hedjet.svg|Bílá koruna [373] => Soubor:Deshret.svg|Červená koruna [374] => Soubor:Pschent2.svg|Spojená koruna [375] => [376] => [377] => == Odkazy == [378] => [379] => === Reference === [380] => [381] => [382] => === Související články === [383] => * [[Seznam králů starého Egypta]] [384] => [385] => === Externí odkazy === [386] => * {{commonscat}} [387] => * {{Wikislovník|heslo=farao}} [388] => * {{Wikislovník|heslo=faraón}} [389] => * {{Wikislovník|heslo=faraon}} [390] => * {{Otto|heslo=Farao}} [391] => [392] => {{Autoritní data}} [393] => {{Portály|Starověký Egypt}} [394] => [395] => [[Kategorie:Faraoni| ]] [396] => [[Kategorie:Starověký Egypt]] [397] => [[Kategorie:Politická správa ve starověkém Egyptě]] [398] => [[Kategorie:Staroegyptské tituly]] [399] => [[Kategorie:Panovnické tituly]] [] => )
good wiki

Faraon

symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'egyptští bohové','nisut-bitej','serech','Nová říše','Amon','egyptské hieroglyfy','4. dynastie','Syn Reův','egyptské náboženství','Horovo jméno','20. dynastie','Re (bůh)'

Amon

Nisut-bitej

Serech