Array ( [0] => 15520602 [id] => 15520602 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Feldkirch [uri] => Feldkirch [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Feldkirch je malebné město v Rakousku, které se nachází v oblasti Vorarlberg, poblíž hranic se Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Toto historické město je obklopeno nádhernou přírodou Alp a nabízí tak široké možnosti pro milovníky outdoorových aktivit, od turistiky po cyklistiku. Město má bohatou historii, která se začala vyvíjet už ve středověku. Jeho centrální části dominují krásné historické budovy, jako je impozantní hrad Schattenburg, který nabízí úžasné výhledy na okolní krajinu. Feldkirch je proslulé také svými úzkými uličkami a malebnými náměstími, která dotvářejí atmosféru tohoto kouzelného místa. Kultura je v Feldkirchu velmi živá; město hostí různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a rádi sdílejí své zvyky s návštěvníky, čímž vytvářejí přátelskou a pohostinnou atmosféru. V oblasti gastronomie najdete širokou nabídku místních specialit, které lákají milovníky dobrého jídla. Feldkirch rovněž slouží jako skvělý výchozí bod pro objevování regionu Vorarlberg a jeho přírodních krás. Ať už se rozhodnete pro návštěvu blízkých hor, nebo se vydáte objevovat sousední země, Feldkirch vám poskytne inspiraci a zážitky, které si zapamatujete na celý život. Toto město harmonicky spojuje historii, kulturu a přírodní krásy, což z něj činí ideální místo pro návštěvu pro všechny, kdo hledají nezapomenutelný zážitek. [oai_cs_optimisticky] => Feldkirch je malebné město v Rakousku, které se nachází v oblasti Vorarlberg, poblíž hranic se Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Toto historické město je obklopeno nádhernou přírodou Alp a nabízí tak široké možnosti pro milovníky outdoorových aktivit, od turistiky po cyklistiku. Město má bohatou historii, která se začala vyvíjet už ve středověku. Jeho centrální části dominují krásné historické budovy, jako je impozantní hrad Schattenburg, který nabízí úžasné výhledy na okolní krajinu. Feldkirch je proslulé také svými úzkými uličkami a malebnými náměstími, která dotvářejí atmosféru tohoto kouzelného místa. Kultura je v Feldkirchu velmi živá; město hostí různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a rádi sdílejí své zvyky s návštěvníky, čímž vytvářejí přátelskou a pohostinnou atmosféru. V oblasti gastronomie najdete širokou nabídku místních specialit, které lákají milovníky dobrého jídla. Feldkirch rovněž slouží jako skvělý výchozí bod pro objevování regionu Vorarlberg a jeho přírodních krás. Ať už se rozhodnete pro návštěvu blízkých hor, nebo se vydáte objevovat sousední země, Feldkirch vám poskytne inspiraci a zážitky, které si zapamatujete na celý život. Toto město harmonicky spojuje historii, kulturu a přírodní krásy, což z něj činí ideální místo pro návštěvu pro všechny, kdo hledají nezapomenutelný zážitek. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Feldkirch [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Feldkirch3.jpg [4] => | popisek = Pohled na centrum od Schattenburgu [5] => | pojem vyššího celku = [[Rakouské spolkové země|Spolková země]] [6] => | název vyššího celku = [[Vorarlbersko]] [7] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Rakousku|Okres]] [8] => | název nižšího celku = [[Okres Feldkirch|Feldkirch]] [9] => | stát = Rakousko [10] => | nadmořská výška = 458 [11] => | starosta = Wilfried Berchtold [12] => | psč = 6800 [13] => }} [14] => '''Feldkirch''' je [[Rakousko|rakouské]] [[okres]]ní [[město]] ve [[Rakouské spolkové země|spolkové zemi]] [[Vorarlbersko]]. Leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 458 [[metr|m]], 14 km severovýchodně od hlavního města [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]] [[Vaduz]]u. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je druhým největším městem Vorarlberska. [15] => [16] => Feldkirch je nejzápadnější obcí [[Rakousko|Rakouska]]. Je sídlem mnoha institucí. Mezi jinými je zde zemský soud, finanční ředitelství, hospodářská komora Vorarlberska, dělnická komora Vorarlberska, velká zemská [[nemocnice]], zemská [[konzervatoř]] a zemský [[geodézie|geodetický]] úřad. Od roku [[1968]] je město ve Feldkirchské [[diecéze|diecézi]] a je sídlem biskupství. Od roku [[2007]] je ve Feldkirchenu Vysoká škola pedagogická Vorarlberska. [17] => [18] => == Historie == [19] => [20] => === Starověk a středověk === [21] => Několik kilometrů severně od dnešního správního území města je sídliště z dob [[Římané|římských]] ''ecclesia sancti Petri ad Campos'', [[Kostel svatého Petra (Feldkirch)|kostel svatého Petra]] v poli (v dnešním [[Rankweil]]u). V [[9. století]] vznikl další kostel v poli, zasvěcený [[Svatá Petronila|svaté Petronile]] (dnes [[kaple svaté Petronily a Martina]]). Název „Feldkirichun“ v „Rätischen Reichsurbar“ – seznam držitelů území od roku [[842]] n. l. – odvozuje se název od tohoto kostela v poli a přenesl se na starou část města Feldkirchu. [22] => [23] => Název Feldkirchu („''Veldkiricha''“, „''Veldkirchia''“ a podobný pravopis) byl pak použitý pro blízké Vorarlbersko a pro vznikající velkou osadu na úpatí hory pod hrabětem [[Hugö von Montfort]] (šlechtický rod [[Montfortové|Montfortů]]), postavili strážní hrad [[Schattenburg]] a původní Feldkirch se postupně rozšiřoval a nazýval se [[Altenstadt]]. [24] => [25] => V roce [[1218]] je již Feldkirch v dokumentech nazývaný jako město. Poslední hrabě Feldkirchské větve rodu Montfortů, [[Rudolf IV. Montfortský|Rudolf IV.]] (+ [[1390]]) byl mnoho let [[kanovník]] v [[probošt]]ském dómu v [[Chur]]u a teprve později byl povolán k vládě nad panstvím. V roce [[1375]] prodal město a panství vévodovi [[Leopold III. Habsburský|Leopoldu III. Habsburskému]] (1351–1386), který se v roce [[1379]] stal ve Feldkirchenu [[Guvernér|místodržícím]]. [26] => [27] => Obchod s [[Itálie|Itálií]] a [[Německo|Německem]] přinášel městu blahobyt. Řemeslníci dosáhli takové moci, že se v roce [[1405]] odvážili k povstání proti bohatým měšťanům. Bohatství města bylo tehdy důležitým předpokladem pro kulturní rozvoj. Bylo dost peněz k založení [[latinská škola|latinské školy]] v roce [[1399]]. [28] => [29] => [[Habsburkové]] spravovali střídavě dnešní [[Vorarlbersko]], [[Tyrolsko]] a [[Přední Rakousy]] ([[Freiburg im Breisgau]]). V pozdním [[středověk]]u, v době [[Appenzellerkriege]] (1405–1429), mezi Habsburky spojenými s [[opatství]]m Sankt Gallen a poddanými Appenzellerny vytvořilo se novodobé státní území. Příznačné na tom jsou rozdílné spolky měst a stavů, panství Feldkirch s dvorem v [[Altstätten]], [[Berneck]] a [[Marbach]], s městem [[St. Gallen]] i s lidmi v „Eschnerbergu“ (dnešní [[Schellenberg]]). V roce [[1405]] si město Feldkirch založilo vlastní, podle vnuceného vzoru „[[Bund ob dem See]]", nejdůležitější spolek v té době. Do tohoto spolku rychle vstupovali [[Bludenz]], [[Rankweil]], [[Sennwald]], [[Gaster]] a [[Toggenburg]] a další. Odvážné vojenské podnikání proti vládě Habsburků ([[Tyrolsko]], [[Allgäu]], [[Thurgau]]) bylo krátkozraké a vedlo k pádu mnoha šlechtických hradů. Dne 13. ledna [[1408]] spolek [[Bregenz]] však podlehl habsburským rytířům.Heinz Starchl: ''[http://freiklick.at/index.php?option=com_content&task=view&id=343&Itemid=40 Feldkircher an der Spitze der Reformation] {{Wayback|url=http://freiklick.at/index.php?option=com_content&task=view&id=343&Itemid=40 |date=20081231110341 }}'' [30] => [31] => === 20. století === [32] => V roce [[1925]] se zvětšilo správní území města po připojení obcí [[Levis]], [[Altenstadt]], [[Gisingen]], [[Nofels]], [[Tosters]] a [[Tisis]]. [33] => [34] => Dne [[1. říjen|1. října]] [[1943]] byl Feldkirch cílem spojeneckého náletu. Bombardovací svaz [[Letectvo Spojených států amerických|letectva Spojených států]] měl určený cíl bombardovat „Messerschmitt-Werk u [[Augsburg]]u, ale z důvodu špatného počasí cíl nenalezli a náhradním místem náletu se stal Feldkirch. Zasažena byla vojenská nemocnice v městské čtvrti Tisis a počet obětí přesáhl stovku. Nehledě na příchod francouzských vojsk ke konci války bylo bombardování Feldkirchu jediným větším bojem ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. [35] => [36] => === Vývoj počtu obyvatel === [37] => V roce [[1869]] zde žilo 6186 obyvatel, [[1890]] 8039, [[1910]] 11 830, [[1934]] 12 909, [[1951]] 15 115, [[1971]] 21 751, [[1991]] 26 730, [[2001]] 28 607, [[2008]] 30 373 a ke dni 1. dubna [[2009]] mělo město 30 659 obyvatel. [38] => [39] => == Politika == [40] => [41] => === Politické rozvržení === [42] => Od založení "''Velkého Feldkirchu''" je město rozděleno na sedm obvodů ''(podílů, frakcí)'', kde je v každém zvolen zastupitel, který se stává členem městského zastupitelstva. Tito zástupci přiměřeně odpovídají politické skutečnosti, to má ale jen malý význam. Rozdělení obvodů: [43] => * Feldkirch (3240 obyvatel) [44] => * [[Levis]] (2291 obyvatel) [45] => * [[Altenstadt]] (4658 obyvatel) [46] => * [[Gisingen]] (8262 obyvatel) [47] => * [[Nofels]] (3742 obyvatel) [48] => * [[Tosters]] (5301 obyvatel) [49] => * [[Tisis]] (4949 obyvatel) [50] => [51] => === Partnerská města === [52] => * {{Flagicon|Kanada}} [[Whitby]] ([[Ontario (provincie)|Ontario]]), [[Kanada]] [53] => * {{Flagicon|Německo}} [[Sigmaringen]] ([[Bádensko-Württembersko]]), [[Německo]] [54] => [55] => === Bezpečnost === [56] => Feldkirch je sídlem okresního velitelství spolkové policie Rakouska, v místě sídlí policejní inspekce Feldkirchen a „[[Zemská policejní škola Feldkirch|zemská policejní škola]]“. Mimoto ve Feldkirchu je dislokovaná stanice zvláštní rakouské protiteroristické jednotky „[[Cobra (policejní jednotka)|Cobra]]“. Město zaměstnává vlastní [[Obecní policie|městskou policii]] s dvaceti policisty, kteří mají služebnu v budově [[radnice]]. Mimo to jsou ještě dva kontroloři parkování ve městě. [57] => [58] => == Instituce == [59] => [60] => === Zaměstnanci a zaměstnavatelé === [61] => Ve Felkirchu má své zastoupení dělnická komora a všeobecný odborový svaz a také hospodářská komora. [62] => [63] => === Diecéze === [64] => Území města Feldkirch patří od raného středověku spolu s jihem dnešního Vorarlbersku k [[Diecéze Churská|diecézi churské]], sever Vorarlberska k [[Diecéze kostnická|diecézi kostnické]] a severovýchod k [[Diecéze Augsburg|diecézi augsburské]]. Za císaře [[Josef II.|Josefa II.]] (1741–1790) měla [[Vídeň]] na diecéze jen malý vliv. V roce [[1816]] diecéze churská a 1819 diecéze kostnická musela odstoupit části území ve Vorarlbersku na diecézi Brixenské v jižních [[Tyrolsko|Tyrolích]]. V městě Feldkirch je federální [[vikariát]] a [[generální vikář]] je také [[Pomocný biskup|světícím biskupem]].
[65] => [66] => [[gotika|Gotický]] farní kostel [[svatý Mikuláš|svatého Mikuláše]] byl povýšen na [[katedrála|katedrálu]] a dnes se jmenuje „[[Katedrála svatého Mikuláše (Feldkirch)|Katedrála svatého Mikuláše]]". [67] => [68] => === Zemský soud === [69] => Zemský soud ve Feldkirchu je pro celé území Vorarlberska. Je to jediná země v Rakousku, kde v [[hlavní město|hlavním]] městě není zemský soud. Je to však jen odvolací soud pro [[krajský soud|krajské soudy]] v [[Bregenz]], [[Bezau]], [[Dornbirn]], Feldkirch, [[Bludenz]] a [[Montafon]]. Odvolací instancí pro rozhodnutí zemského soudu ve Feldkirchu je vrchní zemský soud v [[Innsbruck]]u. [70] => [71] => Budovu zemského soudu postavil secesní rakouský architekt [[Ernst Dittrich]] (1868–1948) v letech [[1903]]–[[1905]]. Vedle velmi vysoké kvality této stavby je porotní soudní síň zvlášť kvalitnější. [72] => [73] => === Spolkový finanční úřad === [74] => Daňový a celní koordinační spolkový finanční úřad sídlí ve Feldkirchu. Jeho působnost se vztahuje na celou [[spolková země (Rakousko)|spolkovou zemi]]. Budova stojí naproti zemského soudu a byla navržena stejným architektem. Vážnost stavebního stylu [[Ernst Dittrich|Ernsta Dittricha]] je ještě více ovlivněna vídeňskou secesí. Zvláštní vzájemný vztah k [[Joseph Maria Olbrich|Josefa Maria Olbricha]] (1867–1908) je naprosto totožný, protože oba pocházejí z Vídně. [75] => [76] => === Zemská konservatoř === [77] => Zemská [[konzervatoř]] se nachází v tzv. jubilejní stavbě na levé straně řeky [[Iller]]u. Nejdříve v budově sídlilo soukromé jezuitské gymnázium. Impozantní stavba byla postavena v letech [[1900]]–[[1901]] řádem, který do Feldkirchu přišel již v roce [[1649]]. V roce [[1938]] bylo gymnázium [[Národní socialismus|nacisty]] uzavřeno a byla zde zřízena říšská finanční škola a později vojenská nemocnice. V roce [[1946]] se opět zahájily přednášky a škola přetrvala do roku [[1979]]. Od roku [[1977]] budovu využívá Vorarlberská zemská konzervatoř, do dneška vychovala na 400 hudebníků. [78] => [79] => == Pamětihodnosti == [80] => Feldkirch je nejlépe zachovalé město ve Vorarlbersku. Město je zahrnuto mezi „''Malá historická města''“. [81] => [82] => === Městské opevnění === [83] => Ulicemi se táhne zámecký příkop, jelení příkop. Náměstí svatého Leonharda charakterizují dřívější vývoj ve [[13. století]]. Městské hradby ohrazují především „Neustadt“. Byly postaveny kolem roku [[1500]], několikrát zničeny a po roce [[1826]] chátrají. [84] => [85] => Pokud byl Feldkirch ohrazen městskými hradbami, mohlo se do města dostat jen čtyřmi branami. Městské brány se nazývali: „Bregenzertor“ nebo „Nikolaustor“, „Bludenzertor“ nebo „Schultor“, „Mühletor“ nebo „Sautor“ a „Churertor“ nebo „Salztor“. Poslední dvě brány jsou zachovány ještě dnes, další dvě byly v počátku [[19. století]] odstraněny. [86] => * Brána „Churertor“ byla postavena v roce [[1491]] a leží na konci „Montfortgasse“ směrem ke „Hirschengrabenu“. Pojmenování se odvozuje od „Churerstraße“ odkud vycházející. Protože u této brány také stávala do konce minulého století stodola na sůl, nazývá se také „Salztor". Na zdi je kamenný erb s feldkirchským znakem s kolovým mlýnem ([[1591]]). [87] => * Osmipodlažní kruhová věž „[[Katzenturm]]“ (také zvaná „Dicker Turm") stojí u jeleního příkopu. Byla součástí městského opevnění proti Švýcarům za vlády [[císař]]e [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] (1459–1519). Byla postavena v letech [[1491]]–[[1507]]. V [[17. století]] byla postavena [[zvonice]] s velkým zvonem (největším ve Vorarlbersku). Mohutná, původně šestipodlažní kruhová věž byla vybavena obrazem Panny Marie, které v [[19. století]] restauroval Florus Scheel. Název pochází od pevnostní stavby se zbraní „Katzen“ (kočka), umístěné k ochraně věže. [88] => * „Pulverturm“: věž stojí od roku [[1460]] na jižním cípu městských hradeb, poblíž „Mühletor“. [89] => [90] => === Hrady a paláce === [91] => [92] => ==== Schattenburg ==== [93] => [[Hrad]] byl do roku [[1390]] rodným sídlem [[hrabě|hrabat]] von [[Montfortové|Montfort]]. První stavební etapa začala kolem roku [[1230]] pod [[Hugo I. von Montfort|Hugem I. von Montfort]], zakladatelem města Feldkirch. Za hraběte Friedricha von [[Toggenburgové|Toggenburg]] (1416–1436) a pod místodržitelem Hansem von Königsegg byl v 15. století přestavěn a dokončen. Po zrušení místodržitelství byl hrad několikrát vydražen a roku [[1813]] měl být dokonce zastaven. Od roku [[1825]] je Schattenburg v držení města Feldkirch, které hrad získalo za 833 zlatých. Hrad Schattenburg sloužil jako kasárna a později jako [[chudobinec]]. Ke spásnému oživení hradu došlo v roce [[1912]] založením muzea a domova pro „sdružení Feldkirch a okolí“. Přízemí je využito pro hospodářství hradu, v poschodí je provozováno vlastivědné muzeum, které ročně navštíví asi 25 000 návštěvníků. [94] => * [[Zřícenina Tosters]] [95] => [96] => ==== Lichtenštejnský palác ==== [97] => Dům v Schlossergasse č.8 po městském požáru [[1697]] v současné podobě nechal postavit v barokním slohu jako kancelářskou budovu kníže [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jan Adam I. Andreas]] z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnu]] ([[1657]]–[[1712]]). Nějakou dobu dům vlastnil [[Christian Getzner]] ([[1782]]–[[1848]])[http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=57&left=artikel Vorarlberg Chronik] {{Wayback|url=http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=57&left=artikel |date=20131202230203 }}, ''von Hubert Weitensfelder'' . Od roku [[1848]] dům vlastnila rodina ''Tschavoll'' a od jejich dědiců v roce [[1967]] získalo město. Dnes je budova využívaná jako městský archiv a knihovna. [98] => [99] => === Kostely, kláštery a kaple === [100] => * [[Katedrála svatého Mikuláše (Feldkirch)|Katedrála svatého Mikuláše]] ve Feldkirchu byla poprvé zmíněna v roce [[1287]]. Původně [[románský sloh|románská]] stavba byla po požárech města ([[1348]], [[1398]], [[1460]]) vážně poškozena. Pozdně gotická novostavba byla dokončena v roce [[1478]]. Katedrála je nejvýraznějším gotickým kostelem ve Vorarlbersku. Zvláště je velmi cenná vnitřní prostora chrámu. Vidíme zde velmi vzácnou železnou [[kazatelna|kazatelnou]] pocházející ještě z původního svatostánku. [101] => * Mariánský kostel (Frauenkirche; přesněji kostel Zvěstování Panně Marii a svatých Šebestiána a Antonína, Kirche Mariä Verkündigung und Hll. Sebastian und Antonius) leží jihovýchodně od Churské brány (Churertor). Původní kostel pochází z roku [[1473]], ale v letech [[1672]]–[[1678]] byl rozsáhle přestavěn. [102] => * [[Kostel svatého Jana Křtitele (Feldkirch)|Kostel svatého Jana Křtitele]] v ulici „Marktgasse“ byl postavený v roce [[1218]] za hraběte Huga Montforta a kostel řádu [[maltézští rytíři|maltézských rytířů]]. Od roku [[1665]] patřil [[klášter Ottobeuren|klášteru Ottobeuren]]. Po zesvětštění sloužil od [[1809]] do [[1969]] jako kostel gymnázia. Na štítové stěně je postava rytíře „Bläsi“, který každou hodinu na zvonku odbíjí čas. [103] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Feldkirch)|Kostel svatého Petra a Pavla]] byl postavený v roce [[1881]] na hřbitově v severní části města. Zde se nachází hrobka pánů [[Herren von Ramschwag|Franz Ferdinand Ramschwag]] († [[1716]]). [104] => * [[Řád menších bratří kapucínů|Kapucínský]] [[klášter]] ve Feldkirchu byl založený v roce [[1602]], v roce [[1605]] byla postavena klášterní budova v severovýchodní části města vně městských hradeb. Součástí kláštera je kostel Obětování Panny Marie. Jako zvláštní poctu dostal dnešní patron města svatý [[Fidel ze Sigmaringy|Fidelis von Sigmaringen]] ([[1578]]–[[1622]]), [[kvardián]] kláštera, který zde byl pohřben. [105] => * „Institut svatého Josefa“ je klášterní školou sester svatého Kříže. [106] => [107] => „Altenstadt“ [108] => * Městský farní [[kostel svatého Pankráce a Zena]] byl postavený před rokem [[1425]]. V roce [[1825]]/26 byla postavena věž a v letech [[1884]]–[[1886]] byla provedena přístavba kostela. [109] => * Klášter [[Řád bratří kazatelů|dominikánek]] byl postavený v roce [[1551]]. Dnešní budova kláštera je původní z roku [[1634]], ale byla později rozšířena. [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Feldkirch)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] z roku [[1695]] nahradil dřívější kostelní stavbu z let [[1640]]–[[1642]]. [110] => [111] => „Gisingen“ [112] => * Městský farní [[Kostel svatého Šebestiána (Feldkirch)|kostel svatého Šebestiána]] byl postaven v letech [[1864]]–[[1865]] na místě dřívější [[mor]]ové [[kaple]] z roku [[1634]]. V roce [[1922]] byla provedena přístavba kostela. [113] => [114] => „Nofels“ [115] => * Starý farní [[Kostel Navštívení Panny Marie (Feldkirch)|kostel Navštívení Panny Marie]] byl postaven v letech [[1726]]–[[1728]]. V roce [[1865]] byla zvýšena věž a v letech [[1958]]–[[1962]] byla provedena přístavba kostela. [116] => [117] => === Vily a jiné obytné budovy === [118] => Měšťané Feldkirchu v [[19. století]] vybudovali několik reprezentativních obytných budov, které jsou ještě dnes v soukromém vlastnictví. Vily stavěli v ulici „Reichsstraße“ a především v území mezi „Bärenkreuzungem“ a nádražím. [119] => * „Vila Getzner“ s garáží a domkem byla postavena z pískovce. Projekt vypracoval [[Švýcarsko|švýcarský]] architekt [[Hilarius Knobel]] ([[1830]]–[[1891]]). Budova je pod památkovou ochranou. [120] => * '“Vila Feldegg“ byla postavena v roce [[1861]]. Architekt není znám. Vyznačuje se zvýšeným [[rizalit]]em s pěti okenními osami a balkonem se třemi [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Je vzácným příkladem anonymní stavby [[Biedermeier]]u i přes historizující tendencí kvalitou dosáhnout [[secese|secesi]]. [121] => * „Villa Claudia,“ červený palác s cibulovitou [[věž]]ičkou je dnes ve veřejném vlastnictví a je zde umístěna matrika Feldkirch. Konají se zde také pravidelné [[výstava|výstavy]]. [122] => * „Obytná zástavba“ města Feldkirch ([[1925]]–[[1926]]), Obytná budova hraběte Hugo Wehrganga je poslední známkou urbanistické působnosti [[Lois Welzenbacher]]a ([[1889]]–[[1955]]). [123] => [124] => == Kultura == [125] => [126] => === Feldkirchský festival === [127] => Po přesídlení „Schubertiady“ do Schwarzenbergu byl vytvořen tzv. „Feldkirchský festival“. Každoročně pod jiným mottem se pořádají divadelní představení, koncerty a jiné kulturní akce. [128] => [129] => === James Joyce a Feldkirch === [130] => Od ''[[Bloomsday]]'' [[1994]] se pořádá v nádražní hale zvláštní čtení z díla irského spisovatele se zdůrazněním na spojitost s rodem Montfortů a městem.Andreas Weigel: ''[http://www.tagblatt.ch/tagblatt-alt/tagblattheute/hb/kultur/tb-ku/art855,32868 Feldkirch und das Schicksal].'' Zum 125. Geburtstag von James Joyce (1882–1941). St. Galler Tagblatt, 2. Februar 2007. Při pohraniční kontrole ve Feldkirchu byl Joyce považován za špiona a skoro zatčený. To dalo podnět ke čtení jeho románu „Ulysses“ v nádražní hale. V létě 1932 vydavatelský pár Marie a [[Eugene Jolas]]ovi znovu navštívili Joyce v „Montfortstadtu, v Hotelu Löwen“, kde přechodně bydlel a pracoval. [131] => [132] => Široká veřejnost se seznamuje s životem a dílem [[James Joyce|Jamese Joyce]] (1882–1941). Literaturu tu oživuje [[Andreas Weigel]],Andreas Weigel: [http://members.aon.at/andreas.weigel/ „Rot - ich weiß - rote" Flecken in James Joyces Leben und Werk]. kulturní kroužek umístil v nádražní hale a v hotelu pamětní desku.Andreas Weigel: [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=mft&datum=20000003&seite=00000289&zoom=3 Das Schicksal des „Ulysses". James Joyce und Feldkirch, Vorarlberg.]'' In: ''Montfort. Vierteljahreszeitschrift für Geschichte und Gegenwart Vorarlbergs.'' 52. Jahrgang. 2000. Heft 3. S.289-301.'' Dne 16. června 2004 oslavilo město desetiletou historii rozprav.Andreas Weigel: „Failedkirch" und Joyce, St. Galler Tagblatt, 3. Juli 2000) [133] => [134] => === Festivalový spolek === [135] => Festivalový spolek nabízí každé léto v červenci a srpnu šestitýdenní koncerty. Offizielle Homepage des [http://www.poolbar.at poolbar-Festivals]. [136] => [137] => == Každoroční slavnosti == [138] => [139] => === Vánoční trh === [140] => Každoročně počátkem [[advent]]u se koná v centru trh, který přes den je vánočním trhem a večer je pak pro starší posezení u [[Svařené víno|svařeného vína]]. [141] => [142] => === Kejklířský festival === [143] => Po více než 20 let trvá opakující se [[festival]], na který se sejdou kejklíři z celé Evropy do Feldkirchu a předvádějí [[středověk]]é různé pokrmy, výrobky a hry té doby. Obdobným podnikem je také „Montfortspektakel“. [144] => [145] => === Vinobile === [146] => Vinné trhy „Vinobile“ měly v roce [[2007]] desáté výročí. Pořádají se v domě Montfortů a jsou významné pro [[západ]]ní část Rakouska. [147] => [148] => === Feldkirchský svátek vína === [149] => V červnu je daleko za zemskou hranici oblíbený svátek vína ve trhové ulici. Byl zavedený v roce [[1967]] a říkalo se mu z počátku „Wachauer Weinfest“. Gastronomické podniky na konci týdně zde prezentují různé vinné speciality. [150] => [151] => === Noční dechová hudba === [152] => Od roku [[2001]] dechové kapely z Feldkirchu a okolí koncertují ve vnitřním městě a koncertním sále. [153] => [154] => === Ostatní === [155] => Silvestr se oslavuje ohňostrojem, proto město výjimečně nedodržuje uzavírací hodiny. V domě Montfotů se od října do března konají každý týden bály různých spolků a škol. Jejich pořádání je zveřejňováno na vývěsných tabulích. [156] => [157] => Celoročně se na tržišti prodávají zemědělské produkty od rolníků z okolních obcí. Na jaře [[2008]] se ve Feldkirchu promítalo 22 filmů s [[James Bond]]em. [158] => [159] => == Hospodářství a infrastruktura == [160] => [161] => === Doprava === [162] => Feldkirch má od roku [[1993]] městskou autobusovou dopravu s osmi linkami, do všech městských částí a do [[Frastanz]]. Na konci týdne a před svátky noční autobusové linky jezdí do horního [[Porýní]] a také do dalších měst Vorarlberska. Po všechny dny v týdnu jsou v provozu až do 3 hodin autotaxi na zavolání. [163] => [164] => Z železniční stanice Feldkirch jedou osobní vlaky „Vorarlbergbahn“ ve směru na [[Innsbruck]] a dále na [[Vídeň]]. Na této dráze je také na severu města zastávka Feldkirch Amberg. Feldkirch má železniční spojení ve směru na [[Buchs]], přes [[Schaan]] (v Lichtenštejnsku) a také je důležitý spoj do [[Curych]]u. (Další zastávky ve městě: Altenstadt, Gisingen, Tisis.) Denně je spojení z Feldkirchu na Vídeň, [[Villach]] a [[Štýrský Hradec]]. Železniční stanice slouží i pro nákladní dopravu.[http://www.oebb.at/pv/de/Rund_ums_Reisen/Autoreisezug/ARZ_Anfahrtsplaene/Download_PDF/Feldkirch.pdf Terminalbeschreibung ÖBB Autoreisezug Autoverladerampe Feldkirch (PDF-Datei)] [165] => [166] => Feldkirch je připojeno na dálnici „[[Dálnice A14 (Rakousko)|Rheintal/Walgau Autobahn]]“ (A14) a na [[jih]] od [[Bludenz]] „Arlberg Schnellstraße“ (S16) a do Tyrol. [167] => [168] => Jako většina měst trpí i Feldkirch vysokým objemem přepravy. V roce [[2007]] byly obyvatelům předloženy varianty průjezdu městem. Z původních dvanácti silničních variant se zjistilo. že nejlepší řešení projektu je se čtyřmi tunely. Jsou předloženy další možnosti k diskuzi. Náklady jsou rozpočtovány na 132 a 143 miliony €. [169] => [170] => === Zaměstnavatelé === [171] => Ke dni 15. května [[2001]] bylo zde 1464 firem – z toho 8 větších s více než 200 zaměstnanci – ve Feldkirchu je 13 146 zaměstnanců. [172] => * Bachmann Electronic [173] => * Vorarlberg Milch [174] => * Lingenhöle Technologie [175] => * Logwin Logistics GmbH [176] => * Stadtwerke Feldkirch [177] => * KSW Tankstellen- und Industrieanlagenbau [178] => * Gebäudereinigung Bauer [179] => * Landeskrankenhaus Feldkirch [180] => [181] => == Sport == [182] => Feldkirch je kolébkou rakouského [[fotbal]]u. V roce [[1874]] [[Angličané|angličtí]] [[student]]i jezuitského pedagogického ústavu přinesli do Rakouska fotbal. Významný je klub ledního hokeje. Od roku [[1998]] hraje [[Erste Bank Eishockey Liga|Erste Bank evropskou ligu]]. Baseballový tým „Cardinals Feldkirch“ hraje spolkovou ligu. [183] => [184] => == Školství == [185] => * Spolkové reálné gymnázium Feldkirch (založeno 1649) [186] => * Spolková obchodní škola Feldkirch [187] => * Spolkové reálné gymnázium Schillerstraße (GYS) [188] => * Institut svatého Josefa [189] => * Městská hudební škola Feldkirch [190] => * Vorarlberská zemská konzervatoř [191] => * Spolková pedagogická vysoká škola ve Vorarlberska [192] => * Vzdělávací ústav pedagogický pro mateřské školy, institut svatého Josefa [193] => * Zdravotnická škola pro ošetřovatele [194] => * Hlavní škola a nová střední škola Gisingen Oberau [195] => * Vzdělávací středisko bezpečnostní akademie Gisingen [196] => [197] => == Osobnosti == [198] => [199] => === Rodáci === [200] => * [[Hieronymus Münzer]] (asi 1447 – 27. srpna 1508) – německý humanista, lékař a geograf [201] => * [[Wolf Huber]] (asi 1485 – 3. června 1553) – rakousko-německý malíř a renesanční stavitel [202] => * [[Johann Dölsch]] (1486 – 21./22. června 1523) – německý teolog [203] => * [[Bartholomäus Bernhardi]] (24. srpna 1487 – 21. července 1551) – luteránský teolog 16. století [204] => * [[Christoph Metzler]] (1490 – 11. září 1561) – biskup v Konstanz [205] => * [[Georg Joachim Rheticus]] (16. února 1514 – 4. prosince 1574) – rakouský matematik, astronom a lékař [206] => * [[Franziskus Klesin]] (23. listopadu 1643 – 12. června 1708) – opat říšského opatství [[Ochsenhausen]] [207] => * [[Anton Marxer]] (1703–1775) – vídeňský světící biskup [208] => * [[Josef Huber]] (14. března 1858 – 1932) – rakouský malíř a umělec [209] => * [[Anton Schmutzer]] (3. června 1864 – 27. května 1936) – rakouský hudebník, skladatel a sbormistr [210] => * [[Karl Bleyle]] (7. května 1880 – 5. června 1969) – rakouský hudebník a skladatel [211] => * [[Ferdinand Andergassen]] (25. března 1892 – 10. září 1964) – rakouský skladatel a kostelní hudebník [212] => * [[Paula Ludwig]] (5. ledna 1900 – 27. ledna 1974) – rakouská spisovatelka a malířka [213] => * [[Franz Reinisch]] (1. února 1903 – 21. srpna 1942) – člen schönstattského hnutí, odepřel přísahu na Hitlerův prapor [214] => * [[Eugen Andergassen]] (20. června 1907 – 31. března 1987) – rakouský spisovatel [215] => * [[Josef Neuner]] (19. srpna 1908 – 3. prosince 2009) – rakouský jezuita a teolog [216] => * [[Carl Heinz Bobleter]] (5. července 1912 – 24. října 1984) – rakouský velvyslanec a politik [217] => * [[Elmar Fischer]] (* 6. října 1936) – generální vikář a biskup diecéze Feldkirch [218] => * [[Bernhard Leitner]] (* 1938) – zvukový umělec [219] => * [[Oswald Oelz]] (* 1943) – lékař a horolezec [220] => * [[Mario Terzic]] (* 1945) – vysokoškolský učitel a zahradní návrhář [221] => * [[Erich Steinmayr]] (* 1946) – rakouský architekt [222] => * [[Sepp Dreissinger]] (* 25. června 1946) – rakouský umělecký fotograf [223] => * [[Georg Sporschill]] (* 26. července 1946) – jezuita a sociální duchovní [224] => * [[Werner Lampert]] (* 7. října 1946) – rakouský spisovatel a ekologický rolník [225] => * [[Wiltrud Drexel]] (* 16. srpna 1950) – rakouská lyžařská běžkyně [226] => * [[Christian Mähr]] (* 6. února 1952) – rakouský chemik a spisovatel [227] => * [[Günther Freitag]] (* 29. února 1952) – rakouský spisovatel [228] => * [[Wilfried Berchtold]] (* 21. června 1954) – starosta města Feldkirch od 1991 [229] => * [[Herbert Bösch]] (* 11. září 1954) – rakouský politik a člen evropského parlamentu [230] => * [[Christian Futscher]] (* 19. dubna 1960) – rakouský spisovatel [231] => * [[Klaus Bodenmüller]] (* 6. září 1962) – rakouský lehký atlet [232] => * [[Daniel Madlener]] (* 24. srpna 1964) – rakouský fotbalista [233] => * [[Gerold Tagwerker]] (* 1965) – rakouský umělec [234] => * [[Natalie Uher]] (* 2. dubna 1968) – rakouská fotomodelka a herečka [235] => * [[Hans Weingartner]] (* 2. listopadu 1970) – rakouský spisovatel, filmový režisér a producent [236] => * [[Petra Bonmassar]] (* 11. března 1975) – rakouská hudební skladatelka a pěvkyně [237] => * [[Matthias Kofler]] (* 1981) – rakouský divadelní herec [238] => * [[Jürgen Natter]] (* 1981) – rakouský varhaník, čembalista a dirigent [239] => [240] => == Odkazy == [241] => [242] => === Reference === [243] => {{Překlad|de|Feldkirch|71929504}} [244] => [245] => [246] => === Literatura === [247] => * Josef Mähr et al.: ''Feldkirch. Die österreichische Stadt am Alpenrhein''. Unterberger Verlagsbuchhandlung, Feldkirch 1949. [248] => * Gerhard Wanner: ''Geschichte der Stadt Feldkirch. 1914–1955''. Rheticus Gesellschaft, Feldkirch 2000. [249] => * Andreas Weigel: James Joyces Aufenthalte in Österreich. Innsbruck (1928), Salzburg (1928) und Feldkirch (1915, 1932). In: Michael Ritter (Hrsg.): praesent 2006. Das österreichische Literaturjahrbuch. Das literarische Geschehen in Österreich von Juli 2004 bis Juni 2005. S.93–105. Wien: präsens 2005. [250] => * Andreas Weigel: ''Es war einmal vor langer Zeit in Vorarlberg. James Joyce und Feldkirch''. In: Yearbook of the Centre for Irish-German Studies 2000/01. In: Marieke Krajenbrink und Joachim Lerchenmueller. Trier: Wissenschaftlicher Verlag 2001. S.159–177. [251] => [252] => === Externí odkazy === [253] => * {{Commons}} [254] => * {{Commonscat|Feldkirch}} [255] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20051128025217/http://www.feldkirch.at/ Oficiální stránky města] [256] => * [http://podcast.oebb.at/de/Staedteinfo/Staedteinfo_Oesterreich/Feldkirch.mp3 Städteporträt Feldkirch]{{Nedostupný zdroj}}. Mittelalterlicher Charme im Zentrum Vorarlbergs (Städte-Podcast) [257] => * [http://www.vorarlbergvonoben.at/gmashup/web/?season=0&film=81 Feldkirch von oben im Sommer]. Film (Luftaufnahme) von [http://www.vorarlberg.travel Vorarlberg Tourismus] [258] => * [https://web.archive.org/web/20120105151705/http://www.1911encyclopedia.org/Feldkirch Feldkirch], Historischer Eintrag in der klassischen [[Encyclop?dia Britannica]] von 1911. [259] => [260] => {{Pahýl}} [261] => {{Města a obce okresu Feldkirch}} [262] => {{Města v Rakousku}} [263] => {{Autoritní data}} [264] => {{Portály|Geografie|Rakousko}} [265] => [266] => [[Kategorie:Feldkirch| ]] [267] => [[Kategorie:Obce v okrese Feldkirch]] [268] => [[Kategorie:Okresní města v Rakousku]] [269] => [[Kategorie:Lichtenštejnové]] [270] => [[Kategorie:Bregenzský les]] [] => )
good wiki

Feldkirch

Feldkirch je rakouské okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko. Leží v nadmořské výšce 458 m, 14 km severovýchodně od hlavního města Lichtenštejnska Vaduzu.

More about us

About

Toto historické město je obklopeno nádhernou přírodou Alp a nabízí tak široké možnosti pro milovníky outdoorových aktivit, od turistiky po cyklistiku. Město má bohatou historii, která se začala vyvíjet už ve středověku. Jeho centrální části dominují krásné historické budovy, jako je impozantní hrad Schattenburg, který nabízí úžasné výhledy na okolní krajinu. Feldkirch je proslulé také svými úzkými uličkami a malebnými náměstími, která dotvářejí atmosféru tohoto kouzelného místa. Kultura je v Feldkirchu velmi živá; město hostí různé festivaly a kulturní akce, které přitahují návštěvníky z daleka. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a rádi sdílejí své zvyky s návštěvníky, čímž vytvářejí přátelskou a pohostinnou atmosféru. V oblasti gastronomie najdete širokou nabídku místních specialit, které lákají milovníky dobrého jídla. Feldkirch rovněž slouží jako skvělý výchozí bod pro objevování regionu Vorarlberg a jeho přírodních krás. Ať už se rozhodnete pro návštěvu blízkých hor, nebo se vydáte objevovat sousední země, Feldkirch vám poskytne inspiraci a zážitky, které si zapamatujete na celý život. Toto město harmonicky spojuje historii, kulturu a přírodní krásy, což z něj činí ideální místo pro návštěvu pro všechny, kdo hledají nezapomenutelný zážitek.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.