Array ( [0] => 14663729 [id] => 14663729 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fenotyp [uri] => Fenotyp [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Fenotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností živého organismu, které jsou určeny kombinací jeho genotypu a vlivy prostředí. Jedná se o vnější projevy genetické informace obsažené v jedinci, které mohou zahrnovat morfologii, fyziologii, chování, biochemické vlastnosti a další charakteristiky. Fenotyp je výsledkem interakce genů a prostředí a může být ovlivněn různými faktory, jako jsou mutace, epigenetické mechanismy a změny prostředí. Fenotyp jakožto soubor vlastností je důležitý pro pochopení biologických procesů, vývoje organismu a evoluce. Rozbor fenotypu může přispět k poznání jedince, jeho adaptace na prostředí a rozumění různým genetickým a environmentálním faktorům, které ovlivňují životní podmínky organismu. [oai] => Fenotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností živého organismu, které jsou určeny kombinací jeho genotypu a vlivy prostředí. Jedná se o vnější projevy genetické informace obsažené v jedinci, které mohou zahrnovat morfologii, fyziologii, chování, biochemické vlastnosti a další charakteristiky. Fenotyp je výsledkem interakce genů a prostředí a může být ovlivněn různými faktory, jako jsou mutace, epigenetické mechanismy a změny prostředí. Fenotyp jakožto soubor vlastností je důležitý pro pochopení biologických procesů, vývoje organismu a evoluce. Rozbor fenotypu může přispět k poznání jedince, jeho adaptace na prostředí a rozumění různým genetickým a environmentálním faktorům, které ovlivňují životní podmínky organismu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Coquina variation3.jpg|náhled|Ukázka fenotypů mlžů druhu ''Donax variabilis –'' různorodé zbarvení a vzorování]] [1] => '''Fenotyp''' (starořecky φαίνω phaíno „objevuji se“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého [[Organismus|organismu]]. Fenotyp představuje výsledek spolupůsobení [[genotyp]]u, [[Epigenetika|epigenetiky]] a [[Biotop|prostředí]], které určují, jak bude organismus v daném znaku nakonec vypadat. Platí rovnice: [2] => [3] => fenotyp = genotyp + epigenetika + prostředí [4] => [5] => Jedinci se shodným genotypem nemusí mít stejný fenotyp a naopak jedinci se stejným fenotypem nemusí mít stejný genotyp. [6] => [7] => Znaky mohou být [[Morfologie (biologie)|morfologické]], [[Fyziologie|fyziologické]], ale i [[Psychická vlastnost|psychické]]. Dále se rozlišují znaky kódované [[Gen|majorgeny]], na jejichž projev ve fenotypu nemá prostředí žádný nebo téměř žádný vliv (barva očí, krevní skupiny, struktura bílkovin), a znaky kódované [[Gen|minorgeny]], na jejichž projev má prostředí vliv velký (velikost rostliny, množství semen a další). [8] => [9] => Výzkum struktury, funkce a dědičnosti genů je předmětem [[Genetika|genetiky]], [[Molekulární genetika|molekulární genetiky]] nebo [[molekulární biologie]]. Genetika úzce souvisí se [[Šlechtitelství|šlechtitelstvím]] a [[Plemenitba|plemenářstvím]], které se snaží najít spojitost mezi geny a znaky, aby zvýšily výnosy a užitkovost pěstovaných rostlin a chovaných zvířat. [10] => [11] => == Historie == [12] => [[Soubor:Gregor Mendel with cross.jpg|náhled|215x215pixelů|Gregor Mendel]] [13] => Za zakladatele genetiky a objevitele [[Mendelovy zákony dědičnosti|základních zákonů dědičnosti]] je považován moravský [[Přírodní vědy|přírodovědec]] německého původu [[Gregor Mendel|Gregor Johann Mendel]] (1822 Hynčice – 1884 Brno), který byl [[mnich]]em a později [[opat]]em [[Řád augustiniánů|augustiniánského]] [[Starobrněnský klášter|kláštera ve Starém Brně]]. [14] => [15] => Věnoval se [[křížení]] [[Hrách setý|hrachu]] a sledování jeho potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako [[Mendelovy zákony dědičnosti]]. [16] => [17] => Své pokusy na rostlinách přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci ''Pokusy s rostlinnými hybridy'' (1866). [18] => [19] => Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti, začátkem 20. století [[Hugo de Vries]]em, Carlem Corrensem, [[Erich von Tschermak|Erichem von Tschermakem]] a především [[William Bateson|Williamem Batesonem]], který nechal přeložit jeho práci do angličtiny. [20] => [21] => == Tabulka vztahu genotypu a fenotypu == [22] => {| class="wikitable" [23] => |+Vztah genotypu a fenotypu organismů [24] => !Genotyp je soubor všech genů [25] => ! [26] => !Fenotyp je soubor všech znaků [27] => |- [28] => |gen je vloha, pokyn, návod [29] => | [30] => |znak je vlastnost, viditelný i neviditelný rys [31] => |- [32] => |gen má minimálně dvě formy – alely [33] => | [34] => |znaky mohou být morfologické [35] => |- [36] => |gen je informace k tvorbě bílkovin [37] => | [38] => |znaky mohou být funkční [39] => |- [40] => |gen je specifický úsek DNA [41] => | [42] => |znaky mohou být psychické [43] => |- [44] => |gen monogenní určuje jeden znak [45] => | [46] => |znak může být určen monogenním genem [47] => |- [48] => |gen polygenní určuje několik znaků [49] => | [50] => |znak může být určen polygenním genem [51] => |- [52] => |genotyp se během života nemění [53] => | [54] => |fenotyp se během života může měnit [55] => |} [56] => [57] => == Rovnice vztahu genotypu a fenotypu == [58] => [[Soubor:Mendel_seven_characters_cs.svg|náhled|376x376pixelů|Sedm znaků hrachu popsaných Gregorem Johannem Mendelem]] [59] => Mezi genotypem a fenotypem platí vztah, který lze vyjádřit rovnicí: [60] => [61] => F = G + E + EP [62] => [63] => * F je fenotyp [64] => * G je genotyp, který je dán sekvencí DNA [65] => * EP je epigenetika, která je součást dědičnosti, přestože nemá základ v sekvenci DNA [66] => * E je prostředí [67] => [68] => Faktory vnějšího prostředí mohou některé části genetického programu organismu regulovat nebo modifikovat, a tím ovlivnit výslednou formu znaku. Určité patologické formy některých znaků organismu pak vznikají především na základě působení vnějších faktorů. [69] => [70] => Kompletní genom lidstva je známý, ale jen u malé části genů byla odhalena fenotypická odezva. Výzkum v této oblasti patří k těm nejrychleji se rozvíjejícím oborům genetiky. [71] => [72] => == Fenotypová plasticita == [73] => Míra vlivu genotypu na fenotyp se nazývá fenotypová [[Tvárnost|plasticita]]: [74] => [75] => * Nízká hodnota plasticity znamená velký vliv genotypu a nízký vliv prostředí. [76] => * Vysoká hodnota plasticity znamená malý vliv genotypu a velký vliv prostředí. [77] => [78] => Faktory vnějšího prostředí mohou některé části genetického programu organismu regulovat nebo modifikovat, a tím ovlivnit výslednou formu znaku. Určité patologické formy některých znaků organismu tak vznikají především na základě působení vnějších faktorů. [79] => [80] => == Dědičnost == [81] => [[Soubor:Autosomal recessive - mini.svg|náhled|Ukázka dědičnosti genu, který má dvě různé [[Alela|alely]] (modrou a bílou) a kde nosičem genu je otec i matka. Jejich potomstvo pak může zdědit tento gen ve čtyřech variantách]] [82] => Základem dědičnosti je genotyp, který je souborem všech pokynů zakódovaných v genu. Každý gen se vyskytuje ve dvou formách – [[Alela|alelách]]. Jedna alela je mateřského původu a druhá otcovského. Fenotyp je pak souborem všech vlastností a znaků živého [[Organismus|organismu]], které zdědil od matky a otce na základě jejich genotypu. [83] => [84] => === Monogenní dědičnost === [85] => Monogenní dědičnost (monogenic inheritance) je typ dědičnosti, kdy znak je způsoben jediným genem. Gen se nazývá majorgen (major gene) a jde o gen velkého účinku, kterým jsou děděny kvalitativní znaky. [86] => [87] => === Polygenní dědičnost === [88] => Polygenní dědičnost (polygenic inheritance, multiple gene inheritance) je typická pro naprostou většinu děděných kvalitativních znaků u člověka a živočichů (například výška, odstín pleti). Tyto znaky jsou ovlivněny působením mnoha různých genů a jejich konkrétních alel. Geny se nazývají minorgeny (minor genes ) a jde o geny malého účinku. [89] => [90] => == Související články == [91] => * [[Genofond]] [92] => * [[Genotyp]] [93] => * [[Biologická diverzita]] [94] => [95] => == Reference == [96] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Phänotyp|revize=217889736|jazyk2=en|článek2=Phenotype|revize2=1073861929}} [97] => [98] => == Externí odkazy == [99] => * {{Commonscat}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Biologie}} [102] => [103] => [[Kategorie:Genetika]] [] => )
good wiki

Fenotyp

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Organismus','Mendelovy zákony dědičnosti','Gen','Biologická diverzita','Genofond','Psychická vlastnost','Tvárnost','William Bateson','Hugo de Vries','Genetika','Starobrněnský klášter','opat'

Gen

Genetika

Genofond

Genofond je termín používaný v genetice a genetickém inženýrství, který označuje soubor všech genů a genetických informací přítomných v populaci nebo v určité skupině organismů.

Opat

Organismus

Tvárnost