Array ( [0] => 14699445 [id] => 14699445 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ferdinandov [uri] => Ferdinandov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|osadu [[Ferdinandov (Horní Město)|Ferdinandov]], část vesnice [[Stříbrné Hory (Horní Město)|Stříbrné Hory]] v obci [[Horní Město]] v okrese Bruntál}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Ferdinandov [3] => | charakter = vesnice [4] => | PSČ = 463 62 [5] => | obec = [[Hejnice]] [6] => | okres = Liberec [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [9] => | katastrální území = Hejnice [10] => | rozloha = 38,19 [11] => | nadmořská výška = 410 [12] => | mapa = [13] => }} [14] => '''Ferdinandov''' ({{Vjazyce2|de|''Ferdinandstal''}}) je ves v [[Okres Liberec|okrese Liberec]] ve [[Liberecký kraj|stejnojmenném kraji]] na severu Čech. Ferdinandov je částí města [[Hejnice]], od jehož středu je vzdálený asi 2 km. Ves leží na rozhraní [[Frýdlantská pahorkatina|Frýdlantské pahorkatiny]] a [[Jizerské hory|Jizerských hor]], na cestě ke [[Štolpichy|Štolpišským vodopádům]] zhruba v nadmořské výšce 410 m. [15] => [16] => Víska byla založena roku [[1781]] na pustém pozemku v odlesněné enklávě mezi toky [[Bílý Štolpich|Malého]] a [[Černý Štolpich|Velkého Štolpichu]]. Byla nazvána po třetím synu tehdejšího majitele panství, hraběte [[Clam-Gallasové|Clam-Gallase]]. V její horní části bývala velká papírna, podle níž byl Ferdinandov nazýván místními obyvateli „papírová víska“.{{Zdroj?}} [17] => [18] => == Kultura == [19] => Minimálně v období mezi dvěma světovými válkami ve dvacátém století se v podkroví místní restaurace „Waldfrieden“ nacházel mechanický [[Jesličky|betlém]].{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Karpaš [21] => | jméno = Roman [22] => | odkaz na autora = Roman Karpaš [23] => | titul = Jizerské hory: Z údolí – Před 100 lety: Ferdinandovský betlém [24] => | periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [25] => | odkaz na periodikum = Krkonoše – Jizerské hory [26] => | datum vydání = 2003 [27] => | datum přístupu = 2016-08-21 [28] => | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8461&Itemid=5 [29] => | issn = 1214-9381 [30] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160829040610/http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8461&Itemid=5 [31] => | datum archivace = 2016-08-29 [32] => | nedostupné = ano [33] => }} [34] => [35] => Na domě čp. 21 je umístěna pamětní cedule s textem „Zde byl v roce 1914 naposledy spatřen [[Jára Cimrman|Jára da Cimrman]]“, kterou v roce 1986 odhalovali [[Zdeněk Svěrák]] a [[Ladislav Smoljak]].{{Citace monografie [36] => | příjmení = Svěrák [37] => | jméno = Zdeněk [38] => | odkaz na autora = Zdeněk Svěrák [39] => | příjmení2 = Weigel [40] => | jméno2 = Jaroslav [41] => | odkaz na autora2 = Jaroslav Weigel [42] => | příjmení3 = Weigel [43] => | jméno3 = Michal [44] => | odkaz na autora3 = Michal Weigel [45] => | titul = Ladislav Smoljak hrající, bdící [46] => | vydavatel = Fragment [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 2010 [49] => | vydání = 1 [50] => | počet stran = 60 [51] => | kapitola = [52] => | strany = 53 [53] => | isbn = 978-80-253-1157-8 [54] => }} Deska je zhotovena ze [[Zvonovina|zvonoviny]]. V místní restauraci navíc měla první čtenou zkoušku divadelní hra ''[[Dobytí severního pólu]]'' z repertoáru [[Divadlo Járy Cimrmana|divadla Járy Cimrmana]].{{Citace monografie [55] => | příjmení = Laudin [56] => | jméno = Radek [57] => | titul = Památná místa Járy Cimrmana [58] => | vydavatel = Grada [59] => | místo = Praha [60] => | rok vydání = 2016 [61] => | vydání = 1 [62] => | počet stran = 128 [63] => | kapitola = Ferdinandov [64] => | strany = 19 [65] => | isbn = 978-80-247-5798-8 [66] => }} [67] => [68] => == Zajímavosti a pamětihodnosti == [69] => [[Soubor:Ferdinandov, pamětní deska Járy Cimrmana.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska Járy Cimrmana]] [70] => * [[Arboretum Josefa Eberta]] původních i exotických dřevin (Ferdinandov [[Číslo popisné|čp.]] 62) [71] => * [[Vodopád]]y v blízké bývalé [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervaci]] [[Štolpichy]] (dnes [[Jizerskohorské bučiny|NPR Jizerskohorské bučiny]]) [72] => * Pamětní deska na domě č. p. 21 uvádí, že na tomto místě byl naposledy viděn fiktivní český génius [[Jára Cimrman]]. [73] => [74] => == Hospodářství == [75] => === Papírna === [76] => Při zakládání vsi v roce 1783 se počítalo s výrobnou papíru, jejímž nájemcem se stal Carl Schütze.{{Citace monografie [77] => | příjmení = Freiwillig [78] => | jméno = Petr [79] => | odkaz na autora = Petr Freiwillig [80] => | titul = Od mlýnů k továrnám [81] => | vydavatel = Nakladatelství RK [82] => | místo = Liberec [83] => | rok vydání = 2017 [84] => | vydání = 1 [85] => | počet stran = 168 [86] => | kapitola = Papírny ve Frýdlantu a Ferdinandově [87] => | strany = 56 [88] => | isbn = 978-80-87100-37-0 [89] => }} Pohon strojů v továrně zajišťovala vodní síla z [[Černý Štolpich|Velkého Štolpichu]]. Například roku 1796 podnik vyprodukoval 30 kop takzvané malé lepenky, za jejíž prodej následně utržil 52 zlatých a 30 krejcarů. V roce 1886 vlastnil areál papírny mlynář Josef Ullrich, který jej přestavil na trhárnu bavlny. Objekt však roku 1923 vyhořel a na počátku 21. století stojí na jeho místě penzion. [90] => [91] => === Vodní mlýny === [92] => Zdejší mlýn na řece [[Smědá|Smědé]] fungoval od roku 1846, kdy na něm působil Franz Neumann. Ten možná mlýn i postavil, ale záznamy o tom nejsou. O rok později začal ve mlýně působit Josef Bergmann. Ten zde však dlouho nevydržel, neb v následujícím roce je jako mlynář uváděn Ferdinand Vogt. Roku 1899 mlýn vyhořel, leč byl rychle obnoven a sloužil dále svému původnímu účelu i krátce po druhé světové válce. Na začátku 21. století je náhon mlýna upraven a objekt bude sloužit k výrobě elektrické energie.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Klempera [94] => | jméno = Josef [95] => | titul = Vodní mlýny v Čechách [96] => | vydavatel = Libri [97] => | místo = Praha [98] => | rok = 2003 [99] => | vydání = 1 [100] => | počet stran = 179 [101] => | kapitola = Mlýny v Hejnicích [102] => | strany = 84–85 [103] => | isbn = 80-7277-167-1 [104] => }} [105] => [106] => Další mlýn stával na potoce Štolpich. V roce 1871 jej pravděpodobně postavil Ignaz Klause. Toho v hospodaření posléze vystřídal Ferdinand Schindler, jenž objekt roku 1880 rozšířil ještě o pekárnu. Posledním mlynářem zde byl Rudolf Lenkert a po druhé světové válce v mlýně bydlela rodina Chráskových. [107] => [108] => == Doprava == [109] => Ferdinandovem neprochází žádná železniční trať. Nejbližší prochází Hejnicemi, pod které Ferdinandov spadá. Je to jednokolejná neelektrifikovaná trať číslo [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|038]], spojující [[Raspenava|Raspenavu]] s [[Bílý Potok|Bílým Potokem]], na které zde leží [[Hejnice (železniční zastávka)|zastávka pojmenovaná po městě]]. [110] => [111] => Silniční dopravu sem přivádí pozemní komunikace číslo III/29016, která začíná v Hejnicích na křižovatce u Riedlova domu (čp. 175) a pokračuje kolem místní baziliky Navštívení Panny Marie, přes památkově chráněný kamenný most až do Ferdinandova, kde končí na úpatí vrcholů Ořešníku a [[Ptačí kupy|Ptačích kup]]. [112] => [113] => == Odkazy == [114] => === Reference === [115] => [116] => [117] => === Literatura === [118] => * {{Citace monografie | příjmení = Nevrlý | jméno = Miloslav | titul = Kniha o Jizerských horách | vydavatel = Severočeské nakladatelství | místo = Ústí nad Labem | rok=1981}} [119] => * {{Citace monografie | příjmení = Kurtin | jméno = Petr | příjmení2 = Simm | jméno2 = Otokar| titul = Album starých pohlednic Jizerských hor | vydavatel = 555 | místo = Liberec | rok = 1998 | isbn = 80-902590-0-6}} [120] => * {{Citace monografie | příjmení = Pikousovi | jméno = J. a Š. | spoluautoři = aj.| titul = Jizerské hory včera a dnes | vydavatel = Petr Neuhäuser | rok = 2001}} [121] => * {{Citace monografie | příjmení = Nevrlý | jméno = Miloslav | titul = Jizerské hory | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1983}} [122] => [123] => === Externí odkazy === [124] => * {{commonscat}} [125] => * [http://www.frydlantsko.com/data_Frydlantsko/hlavni.html Staré pohlednice na serveru ''Frydlantsko.com''] [126] => [127] => {{Části české obce}} [128] => [129] => {{Autoritní data}} [130] => [131] => {{Portály|Frýdlantsko}} [132] => [133] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Liberec]] [134] => [[Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině]] [135] => [[Kategorie:Sídla v Jizerských horách]] [136] => [[Kategorie:Hejnice]] [137] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Jizerské hory]] [] => )
good wiki

Ferdinandov

Ferdinandov je ves v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji na severu Čech. Ferdinandov je částí města Hejnice, od jehož středu je vzdálený asi 2 km.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Štolpichy','Černý Štolpich','Liberecký kraj','Hejnice','Jára Cimrman','Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině','Ptačí kupy','Bílý Potok','Železniční trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem','Okres Liberec','Jizerskohorské bučiny','Dobytí severního pólu'

Hejnice

Štolpichy