Array ( [0] => 14682360 [id] => 14682360 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Feromagnetismus [uri] => Feromagnetismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:MagnetEZ.jpg|náhled|Feromagnetismus je fyzikální teorie, která popisuje magnetické vlastnosti látek]] [2] => '''Feromagnetismus''' je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní [[magnetizace|magnetizaci]] a je jednou z nejsilnějších forem [[magnetismus|magnetismu]]. Je odpovědný za většinu magnetických reakcí vyskytujících se v každodenním životě a (včetně speciálního případu [[ferrimagnetismus|ferrimagnetismu]], níže) je základem pro všechny [[permanentní magnet]]y (stejně jako pro kovy, které jsou k nim znatelně přitahovány).{{Citace elektronického periodika [3] => | příjmení = Reichl [4] => | jméno = Jaroslav [5] => | příjmení2 = Všetička [6] => | jméno2 = Martin [7] => | titul = Encyklopedie fyziky [8] => | periodikum = fyzika.jreichl.com [9] => | url = http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/295-magneticke-vlastnosti-latek [10] => | datum vydání = 2006 [11] => | datum přístupu = 2023-09-05 [12] => }} [13] => [14] => Látka vykazující feromagnetické vlastnosti se označuje jako '''feromagnetikum''' nebo '''feromagnetická látka'''. [15] => [16] => == Podstata feromagnetismu == [17] => Ve feromagnetických látkách (feromagnetikách) vznikají tzv. [[magnetická doména|magnetické domény]] – tzv. Weissovy domény, což jsou "myšlené" oblasti v nichž jsou [[magnetický dipól|magnetické dipóly]] shodně orientovány. V nepřítomnosti vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]] je směr [[magnetický moment|magnetických momentů]] jednotlivých domén různý a výsledný magnetický moment látky je tedy [[nula|nulový]]. Ve slabém magnetickém poli dochází k rozšiřování hranic domén, jejichž dipólový moment je orientován ve směru vnějšího magnetického pole, což vede k poměrně značnému zesílení vnějšího magnetického pole. Při vyšší intenzitě vnějšího magnetického pole se magnetické dipólové momenty domén natočí skokem do [[krystalografie|krystalografického]] směru, který je nejblíže směru vnějšího magnetického pole. Ve velmi silných vnějších magnetických polích se magnetické momenty domén postupně natáčí do směru vnějšího magnetického pole a další zvyšování vnějšího magnetického pole již vede pouze k zesilování vnějšího pole, které je shodné s vlivem [[paramagnetická látka|paramagnetických látek]]. Zesílení magnetického pole ve feromagnetické látce je tedy závislé na [[intenzita magnetického pole|intenzitě]] vnějšího magnetického pole. [18] => [19] => Původně se termín '''feromagnet''' používal pro jakýkoli materiál, který mohl vykázat spontánní magnetizaci: čistý magnetický moment za absence externího [[magnetické pole|magnetického pole]]. Tato obecná definice se stále používá. Později byly ale identifikovány různé typy spontánní magnetizace, kde existuje víc než 1 magnetický iont na [[základní buňka|základní buňku]] materiálu, což vedlo k striktnější definici „feromagnetismu“, která se často používá na jeho odlišení od ferrimagnetismu. Podrobněji, materiál je „feromagnetický“ v tomto užším smyslu jen když „všechny“ jeho magnetické ionty přidají pozitivní příspěvek k čisté magnetizaci. Jestliže některé magnetické ionty „odebírají“ z čisté magnetizace (jsou-li částečně ''anti''-uspořádány), pak je materiál „ferrimagnetický“. Jsou-li ionty anti-uspořádány kompletně a tedy mají nulovou čistou magnetizaci i přes magnetické uspořádání, pak je to [[antiferomagnet]]. Všechny tyto efekty uspořádání se vyskytují jen při [[teplota|teplotách]] pod určitou kritickou teplotou, nazývanou [[Curieho teplota]] (pro feromagnety a ferrimagnety) nebo [[Néelova teplota]] (pro antiferomagnety). Je-li Curieho teplota (značena Tc) překročena, rozpadá se ve feromagnetiku soudržnost domén (uspořádané skupiny dílčích momentů) a materiál ztratí feromagnetickou schopnost. [20] => [21] => == Feromagnetické látky == [22] => Mezi feromagnetické látky patří např. [[železo]], [[ocel]], [[nikl]], [[kobalt]], [[gadolinium]], [[ruthenium]]Nový feromagnet. ''Akademon'', 4. červen 2018. [http://www.akademon.cz/Article/Detail?name=Novy%20feromagnet&source=0618 Dostupné online] nebo některé [[slitina|slitiny]]. [23] => [24] => == Ferrimagnetické látky == [25] => Ferrimagnetické látky ([[ferit (fáze)|ferity]]) jsou sloučeniny oxidu železitého s oxidy jiných kovů ([[mangan]], [[baryum]]).{{doplňte zdroj}} [26] => [27] => == Regulace magnetických vlastností křemíkem == [28] => K modifikaci magnetických vlastností feromagnetik se často do materiálu přimíchává [[křemík]]. Díky této příměsi dochází ke zvýšení [[rezistivita|rezistivity]], snížení [[magnetické ztráty|magnetických ztrát]], snížení [[anizotropie]] a koercitivity a snížení [[Magnetická indukce|indukce]] potřebné k nasycení feromagnetika. Příměsí křemíku ale dochází i ke změnám mechanických vlastností materiálu: zvýšení tvrdosti a křehkosti, zhoršení zpracovatelnosti a zlepšení mikrostruktury. [29] =>
[30] => [31] => Optimální obsah křemíku pro magnetické vlastnosti materiálu je 6,5 %. Vzhledem k neodvratně souvisejícím změnám mechanických vlastností se např. u [[železo|železa]] zůstává u nižších obsahů křemíku: 0,5-3,2 % pro dynamové plechy a 3,2-4,6 % pro transformátorové plechy. [32] => [33] => == Reference == [34] => [35] => [36] => == Související články == [37] => * [[Antiferomagnetismus]] [38] => * [[Diamagnetismus]] [39] => * [[Ferrimagnetismus]] [40] => * [[Feromagnetická interakce]] [41] => * [[Paramagnetismus]] [42] => * [[Magnetické kovové sklo]] [43] => [44] => == Externí odkazy == [45] => * {{Commonscat}} [46] => [47] => {{Pahýl}} [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Magnetismus]] [51] => [[Kategorie:Fyzikální jevy]] [] => )
good wiki

Feromagnetismus

Feromagnetismus je fyzikální teorie, která popisuje magnetické vlastnosti látek Feromagnetismus je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní magnetizaci a je jednou z nejsilnějších forem magnetismu. Je odpovědný za většinu magnetických reakcí vyskytujících se v každodenním životě a (včetně speciálního případu ferrimagnetismu, níže) je základem pro všechny permanentní magnety (stejně jako pro kovy, které jsou k nim znatelně přitahovány).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'železo','magnetické pole','magnetická doména','permanentní magnet','ferrimagnetismus','magnetismus','magnetizace','Curieho teplota','magnetický dipól','gadolinium','nikl','mangan'

Ferrimagnetismus

Gadolinium

Magnetismus

Magnetismus je fyzikální jev, který se projevuje přítomností magnetického pole a interakcí mezi magnetickými objekty.

Magnetizace

Mangan

Nikl

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.