Array ( [0] => 15513961 [id] => 15513961 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Feudalismus [uri] => Feudalismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Cleric-Knight-Workman.jpg|náhled|upright|Tři stavy na středověké miniatuře]] [1] => [[Soubor:BNF Fr 4274 8v knight detail.jpg|náhled|228x228pixelů|Investitura rytíře (miniatura ze stanov Řádu uzlu, založeného v roce 1352 [[Ludvík I. Neapolský|Ludvíkem I. Neapolským]])]] [2] => '''Feudalismus''' neboli feudální zřízení je systém [[Léno|lenních]] vztahů charakteristický pro [[Evropa|evropský]], zejména [[vrcholný středověk]]. V širším smyslu se tak označuje celá tehdejší společnost nebo období''Akademický slovník cizích slov'', Academia, 2001 ({{ISBN|80-200-0607-9}})Váša; Trávníček: ''Slovník jazyka českého'', Fr. Borový Praha 1937. Mimo něj se s ním lze výjimečně setkat i jinde, například výrazně v císařském Japonsku. [3] => [4] => V [[Marxismus|marxistické]] ideologii je tak nazýváno uspořádání společnosti a celá lidská epocha od zániku otrokářského [[starověk]]u do převládnutí [[Kapitalismus|kapitalismu]]; charakteristická je půda vlastněná feudály a obdělávaná osobně závislými a ekonomicky [[Vykořisťování|vykořisťovanými]] [[poddaný]]mi ([[nevolník]]y)Klimeš, Lumír: ''Slovník cizích slov'', 2.vyd., Státní pedagogické nakladatelství Praha 1983. [5] => [6] => Název je odvozen z [[latina|latinského]] slova ''feudum'', česky [[léno]]. [7] => [8] => == Feudální společnost == [9] => [[Soubor:Estamentos.gif|náhled|upright|Tři stavy ve formě diagramu]] [10] => [[Soubor:Map France 1477-en.svg|náhled|upright|vlevo|Královské domény a území feudálních pánů ve Francii koncem 15. století]] [11] => Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, [[vazal]]em na jedné straně a lenním pánem na druhé. Vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím [[léno|léna]]. Léno bývá nejčastěji půda, která živí své držitele, ale je obhospodářována venkovany. [12] => Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.426-427, heslo Feudální zřízení (definice) [13] => To také odpovídá tehdejší [[Trojí lid|představě]] o rozdělení společnosti na pracující, bojující a modlící se, čili zemědělské obyvatelstvo, profesionální válečníky a příslušníky církve. [14] => [15] => Systém lenních vztahů sahal [[hierarchie|hierarchicky]] od prostého rytíře až po vrchního lenního pána, [[panovník]]a [[monarchie]] - například [[král]]e. I ten se však mohl za určitých okolností dostat do lenní závislosti, jak o tom svědčí formálně vazalské postavení [[Anglie|anglického]] krále vůči králi [[Francie|francouzskému]], svému lennímu pánovi ve vztahu k rozsáhlému [[Plantagenetové|plantagenetovskému]] panství na území francouzského království. V následné [[Stoletá válka|stoleté válce]] mezi oběma králi se [[rytíř]]ský způsob boje ukázal jako již neefektivní, zejména ve velkých porážkách francouzského rytířstva anglickými [[Lukostřelec|lukostřelci]]. Konec rytířského období, stejně jako uzavření a rozdělení privilegované vrstvy na nižší a vyšší [[šlechta|šlechtu]] nebo vzestup významu [[město|měst]], signalizoval konec feudalismu a postupný přechod ke [[Stavy|stavovské]] společnosti. [16] => [17] => == Marxistický termín == [18] => [[Soubor:Aveu René 2.jpg|náhled|upright|Vazal obřadně uznává svého lenního pána, sklonek feudalismu (asi [[1469]])]] [19] => Feudalismus v marxistické literatuře nemá plnou souvislost s ''feudem'' (lénem), které bylo vztahem mezi šlechtou. Je tak nazýváno uspořádání společnosti a období, kdy byla společnost rozdělena na [[vrchnost]] a [[poddaný|poddané]], do značné míry souběžné se [[středověk]]em - zhruba od konce [[Starověk|antiky]] do [[16. století|16]]. až [[19. století|19]]. století. S tím je nutno počítat u naší literatury z let [[1948]] až [[1989]], kdy toto marxistické pojetí bylo povinné, a někdy také, ze setrvačnosti, i u té pozdější. [20] => [21] => === Odchýlení významu === [22] => V 17. století, kdy už lenní vztahy nefungovaly, ale vlastnictví půdy mělo ve feudalismu svůj původ, se u anglických právníků objevuje termín ''feudální zřízení''. Díky tomu se tak začala označovat soustava pozemkového vlastnictví a později s ním spojená vrchnostenská práva těžce doléhající na venkovské obyvatelstvo, ve Francii zrušená za [[Velká francouzská revoluce|revoluce]] v roce 1789.Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', s.426 heslo Feudální zřízení (ideologické užití termínu) Tím výraz ''feudální zřízení'' získal [[Politika|politický]] význam a v tomto smyslu jej přijal i [[Karl Marx|Karel Marx]]. Později v devatenáctém století, v souvislosti s rozvojem [[věda|vědeckého]] studia [[středověk]]u, slovo ''feudální'' získalo zpět svůj logický a odůvodněný význam. Marxisté zůstali věrni dobovému významu podle svého učitele. [23] => [24] => === Marxistická definice === [25] => V [[Historický materialismus|marxistickém pojetí historie]] stupeň společenského vývoje (tzv. společensko-ekonomická formace) předcházející [[kapitalismus]], v němž vládnoucí [[Sociální třída|třída]] (feudálové) vlastní základní [[výrobní prostředek]] – půdu. V neúplném vlastnictví - resp. trvalém područí - feudálů se nachází i zemědělské obyvatelstvo - [[Nevolník|nevolníci]], kteří feudálovi odevzdávají část své [[produkce]], případně vlastními nástroji obdělává půdu feudálem nepropůjčenou ([[robota]]). [26] => [27] => Zatímco ve starověku převládala ekonomika založená na [[otrokářství]], feudalismus znamená [[pokrok]] ve vývoji [[výrobní vztahy|výrobních vztahů]], protože feudální půda je rozdělena mezi samostatněji hospodařící drobné rolníky. Feudalismus kolísal v jednotlivých zemích od rolnického trvalého vlastnictví půdy a relativní osobní svobodě obyvatelstva ([[poddanství]]) k úplné závislosti a podřízenosti blízké otroctví ([[nevolnictví]]) a naopak, vývoj nebyl jednoznačný (např. [[druhé nevolnictví]] v [[novověk]]u). [28] => [29] => Osobní svoboda je podmínkou rozvoje flexibilní [[námezdní práce]], která umožňuje pokrok k vyšší formě společensko-ekonomické formace, [[kapitalismus|kapitalismu]]. A naopak, vývoj kapitalismu podporuje osvobozování nevolníků resp. poddaných. [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Reference === [33] => [34] => === Související články === [35] => * [[Léno]] [36] => * [[Vazal]] [37] => * [[Poddanství]] [38] => * [[Trojí lid]] [39] => * [[Historický materialismus]] [40] => * [[Kapitalismus]] [41] => === Externí odkazy === [42] => * {{commonscat}} [43] => * [https://e-stredovek.cz/post/feudalismus-lenni-system/ Feudalismus - lenní systém] [44] => {{Autoritní data}} [45] => [46] => [[Kategorie:Feudalismus| ]] [47] => [[Kategorie:Středověk]] [] => )
good wiki

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Ludvíkem I. Neapolským) Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'poddaný','Kapitalismus','Historický materialismus','kapitalismus','středověk','Trojí lid','Léno','léno','vazal','Velká francouzská revoluce','Stoletá válka','Lukostřelec'