Array ( [0] => 15045231 [id] => 15045231 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Filatorium [uri] => Filatorium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Encyclopedie volume 3-118.png|náhled|Schematický nákres filatoria (z [[Denis Diderot|Diderotovy]] [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|Encyklopedie]])]] [1] => [2] => '''Filatorium''' je historické mechanické zařízeni ke [[skaní]] [[přírodní hedvábí|hedvábí]].{{Citace elektronické monografie [3] => | titul = Geschichte und Bedeutung des Spinnrads [4] => | url = https://spinnrad.jimdo.com/allerlei-vom-handspinnen/mehr-bilder-die-es-nicht-ins-buch-geschafft-haben/ [5] => | datum vydání = 2009 [6] => | datum přístupu = 2017-06-03 [7] => | vydavatel = Jimdo [8] => | jazyk = německy [9] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305052030/http://spinnrad.jimdo.com/allerlei-vom-handspinnen/mehr-bilder-die-es-nicht-ins-buch-geschafft-haben/ [10] => | datum archivace = 2016-03-05 [11] => | nedostupné = ano [12] => }} [13] => [14] => Filatorium je považováno za jeden z nejstarších [[textil]]ních strojů a za jeden z prvních mechanizmů poháněných vodním kolem. Původ filatoria není známý. [15] => == Historie == [16] => V Evropě pochází nejstarší písemná zmínka o jeho existenci z jednoho slovníku v roce 1221, k praktickému použití většího počtu strojů došlo v italském městě [[Lucca]] v roce 1272.Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, {{ISBN|978-3-9812485-3-1}}, str. 216-218 Bylo to první známé zařízení k současnému skaní několika nití vedle sebe, které znamenalo značné zvýšení produktivity i jakosti skaní oproti dosavadní výrobě na [[kolovrat]]u. Filatorium v Lucce bylo pravděpodobně poháněno ručně, teprve asi o sto let později se začaly v [[Bologna|Boloni]] tyto stroje stavět zvětšené, s pohonem vodním kolem. V roce 1393 jich tam bylo instalováno 16, do roku 1683 se jejich počet zvýšil na 353. [17] => {{Citace elektronické monografie [18] => | titul = Silk Mills in the Early Modern Italy [19] => | url = http://researchgate.net/publication/347408071_Silk_Mills_in_the_Early_Modern_Italy [20] => | datum vydání = 2020-12-08 [21] => | datum přístupu = 2022-06-20 [22] => | vydavatel = Scientific Research Publishing [23] => | jazyk = anglicky [24] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220810151534/https://www.researchgate.net/publication/347408071_Silk_Mills_in_the_Early_Modern_Italy [25] => | datum archivace = 2022-08-10 [26] => | nedostupné = ano [27] => }} [28] => [29] => První stroje sestávaly (pravděpodobně) z jedné řady vřeten a motáků. S postupem doby se řadily operace soukání, družení a skaní hedvábných nití s pohonem přes centrální hřídel v okrouhlé formě nad sebou tak, že vzniklo obrovské soustrojí s výškou několika desítek metrů. To se dalo instalovat jen v několikaposchoďové budově. Za nejznámější projekt tohoto druhu je považována skárna v anglickém [[Derby]] z roku 1722. V budově 33 m vysoké tam bylo na ploše 19x9 metrů instalováno dvakrát osm skupin soukacích, sdružovacích a skacích strojů. Provoz této továrny je považován za celosvětový začátek [[textilní průmysl|průmyslové výroby textilií]].''Wissenschaftskolleg zu Berlin Jahrbuch 1985/86'', Siedler Verlag 1987, ISBN 3-88680-246-9, str. 329-345 [30] => [31] => Začátky použití filatoria byly zaznamenány např. ve Francii v roce 1470, v Rakousko-Uhersku 1540, ve Švýcarsku 1557, v Německu ([[Norimberk]]) v roce 1580, v Nizozemsku 1680.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Die Entwicklung des Maschinenwesens und die Frauenarbeit [33] => | url = http://sgvs.ch/papers/sjesBackIssues/1928_PDF/1928-I-26.pdf [34] => |datum vydání = 1928 [35] => | datum přístupu = 2022-08-08 [36] => | vydavatel = Arnold Schwarz, Bern [37] => | jazyk = německy [38] => }} ''Historisch-statistisches Archiv für Süddeutschland'', Band 1, Frankfurt und Leipzig 1807, digit. 2008-08-18, str. 367 Český chovatel bource morušového hrabě [[Harbuval-Chamaré]] nechal koncem 18. století ve východočeském [[Potštejn]]ě také instalovat jedno filatorium. (O osudu tohoto projektu není nic známo).André: ''Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlungen'', Verlag der J. G. Calve'schen Buchhandlung 1838, digit. 2014 V roce 1788 se v italském ''Mandello'' začaly instalovat hedvábnické stroje v jedné rovině (výhody oproti filatoriu). [39] => [40] => [[Soubor:Silkmill1.jpg|náhled|Budova bývalé skárny na řece Derwentu v [[Derby]]]] [41] => [[Soubor:Abbadia Lariana̞ - Museo settificio Monti - hydraulický stroj.jpg|náhled|Filatorium z roku 1818 poháněné vodním kolem (muzeum v italském Abbadia Lariana)]] [42] => == Princip skaní na filatoriu == [43] => Na stroji se v dolní části odvíjejí z cívky 2–3 ''sdružené'' hedvábné [[nit]]i, procházejí vodičem (křídlem) ve tvaru S a namotávají se na naviják umístěný nad vodičem. Protože se vodič otáčí rychleji než viják, procházející niti se vzájemně [[zákrut příze|zakrucují]]. [44] => Na stroji se vyrábělo současně až 240 skaných nití s výkonem až padesátinásobným oproti ručnímu skaní. [45] => [46] => == Nejstarší popisy == [47] => V nejstarší podobě se stroj nezachoval. Známé jsou jen podrobné popisy a nákresy historických konstrukcí. [48] => [49] => Např. v roce 1335 popsal neznámý úředník filatorium, které přišlo do dražby: Na pevném dřevěném podstavci se nachází ve dvou etážích nad sebou po 100-120 kovových vřeten seřazených do kruhu o průměru 5,5 m. Vřetena (14,5 cm vzájemně vzdálená) dostávají otáčivý pohyb od kruhových segmentů potažených kůží. Na stroji se několikanásobně družily a skaly hedvábné niti, obsluha (údajně) 1 osoba, výkon 80 000 m/hod. [50] => [51] => Mechanismus s převody ozubeného kola poháněného mlýnským kolem se dochoval v kresbě [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]]. Přesné popisy v knize ''Victoria Zonzy'' z italské [[Padova|Padovy]] pocházejí z roku 1607.. Nejlepší výrobní popisy filatorií s rytinami přinesla první [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|Francouzská encyklopedie]] z let 1771-1776, která věnovala celý jeden svazek [[hedvábnictví]] (''Soierie''). [52] => [53] => == Dochované příklady == [54] => Dochovala se dřevěná filatoria s železnými součástkami. Nejstarším příkladem je skárna v britském [[Derby]], následují filatoria z první poloviny 19. století v muzeích hedvábnictví ve Francii ([[Lyon]]), v severoitalských muzeích v [[Abbadia Lariana]] (1818) nebo v [[Garlate]] u jezera [[Como]] (1841) a v jihoitalském [[San Leucio]]. [55] => [56] => V Itálii bylo koncem 18. století na filatoriích zaměstnáno až 60 tisíc lidí. V [[Piemont]]u se uváděl roční výkon na jednoho dělníka s 50 kg skané příze. Filatorim obsluhovaly většinou ženy organizované v kolonách. Např. v 17členné koloně pracovaly: 3 na první pasáži [[skaní]], 1 při druhém [[skaní]], 6 [[soukání|soukařek]] a 7 mistrových zodpovědných za [[skaní|sdružování příze]].''Wissenschaftskolleg zu Berlin Jahrbuch 1985/86'', Siedler Verlag 1987, ISBN 3-88680-246-9, str. 329-345 [57] => [58] => == Odkazy == [59] => === Reference === [60] => [61] => [62] => === Literatura === [63] => * Novotná, Dana: Filatorie v našich sídlech. In: ''Dějiny staveb 2018''. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, editor Petr Mikota, Plzeň 2018, s. 7-18. [64] => [65] => [[Kategorie:Textilní stroje]] [66] => [[Kategorie:Hedvábnictví]] [] => )
good wiki

Filatorium

Encyklopedie) Filatorium je historické mechanické zařízeni ke skaní hedvábí. Filatorium je považováno za jeden z nejstarších textilních strojů a za jeden z prvních mechanizmů poháněných vodním kolem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'skaní','Derby','Kategorie:Textilní stroje','Lyon','Norimberk','Padova','zákrut příze','nit','Soubor:Abbadia Lariana̞ - Museo settificio Monti - hydraulický stroj.jpg','Soubor:Silkmill1.jpg','Potštejn','Soubor:Encyclopedie volume 3-118.png'